Soník12 |
|
(11.5.2017 7:46:53) Ahoj holky i kluci. Chtěla jsem se vás zeptat, jestli a jak dlouho jste byli nezaměstnaní? Po jaké době jste práci sehnali? A pokud ne hned, propadali jste depkám z těch odmítajících e-mailů? Já totiž jsem poprvé již dva měsíce nezaměstnaná a už mi z toho celkem hrabe. Díky moc.
|
Manka+Cipísek |
|
(11.5.2017 9:45:40) Byla jsem nezaměstnaná 2x. To první období bylo specifické. Dvakrát jsem prostřídala úřad práce a péči o dítě do 7 let věku, podle toho, jak jsem zrovna měla brigádu. Protože při registraci na úřadu práce si člověk nesmí přivydělat oficiálně víc než půlku minimální mzdy a já nechtěla pracovat na černo. Tohle období trvalo skoro 2,5 roku. Faktem ale je, že jsem nehledala práci na plný úvazek, studovala jsem dálkově vysokou školu a prioritou pro mě bylo školu dokončit. Protože jsem už měla dítě, nemohla jsem mít status studenta, tak jsem byla buď na úřadu práce, nebo jako matka celodenně pečující o dítě do 7 let. Koukala jsem jen na ty nabídky, které by mi umožnily získat praxi v oboru. Jinak jsem měla 1 dlouhodobou nárazovou brigádu a později jsem získala i druhou. Kombinovala jsem to tak, abych mohla bez potíží docházet na přednášky, zápočty a zkoušky. Práci na HPP jsem získala v posledním semestru bakalářského studia a zkombinovat studium, novou práci na plný úvazek a do toho dítě v první třídě byl fakt masakr.
Po druhé jsem byla bez práce něco málo přes rok a hrabalo mi z toho solidně. Dělala jsem psí kusy, abych práci získala, dokonce jsem byla i u psychologa. "Vyžrala" jsem si špatné roky recese, byly to roky 2012/2013. Na konci roku 2013 jsem práci sehnala. Později jsem získala ještě lepší práci než předtím a tam jsem. Doufám, že ty roky beznaděje už nikdy nezažiju.
|
Soník12 |
|
(11.5.2017 11:10:26) Tak já jsem tedy na začátku, pokud se 2 měsícům dá říkat začátek. Ale dle tvého příspěvku asi ano -. Nejhorší je, že mám co nabídnout, a to i po stránce jazykové, takže denně odpovídám zhruba na 10 nabídek, kdy mi po nějakém čase odpoví zhruba 1 firma. Byla jsem už na dvou pohovorech, v pondělí jdu na další. U těch dvou jsem měla pocit, že jsem ta pravá a v té práci bych se i já cítila jako ryba ve vodě. Bohužel mi přišel zamítavý dopis, že na danou pozici si museli vybrat adeptky více odpovídající jejich profilu. Některé firmy se ani neobtěžují stanovisko zaslat. No, je to dost na hlavu, když je člověk doma a pořád nic. A přitom ví, že se musí hradit složenky, úvěry apod. Sice mám manžela, který práci má, ale výpadek druhého platu je prostě znát. Navíc si člověk po nějaké chvíli připadá tak nějak marně...
|
Manka+Cipísek |
|
(11.5.2017 11:25:59) Podle mě přece nemůžeš soudit sebe. Tam hraje roli tolik věcí. Každý z nás je jiný, má jiné možnosti, znalosti, obor, představy... Roli taky hraje to, jak člověk vystupuje, jak se chová... Další věc je, že za mě byla recese, nabídky mi chodily na e-mail tak 4 za týden. Dneska (stále jsem si nezrušila profil) mi chodí každý den od každého serveru, někdy i 2 za den. Je úplně jiná situace, než před 4 lety. To, že ti firmy neodpovídají, to je normální. Málokdo mi odepsal, že jsem nebyla vybrána. Jestli můžu, tak doporučuju psát si do sešitu kdy a komu a na jakou pozici si reagovala. Stalo se mi víckrát, že se ozvali až po delší době, kdy jim původně vybraný uchazeč ve zkušební době odešel. Pak je pěkný trapas, když nevíš s kým mluvíš, kam jsi to chtěla jít... I když tenkrát těch nabídek bylo daleko míň než dneska, tak bych si nepamatovala na co všechno jsem reagovala. I když při pohovoru se musíš tvářit, že oni jsou ti jediní na světě, kde můžeš pracovat, realita je samozřejmě jiná...
|
|
Manka+Cipísek |
|
(11.5.2017 11:39:49) Ještě bych tě ráda uklidnila, nejanči, 2 měsíce nejsou nic. Ale faktem je, že v současné době je lidí nedostatek, připadá mi, že na to, že odpovídáš denně na několik e-mailů a pozvaná jsi byla jen na 3 pohovory, že to je opravdu málo. Zkusila bych něco změnit na životopise, jestli tam nemáš nevysvětlené mezery, malé děti, říkáš, že umíš jazyky a co dál? Těžko říct, když o tobě a tvém vzdělání nepíšeš nic. Zkus nějak vylepšit průvodní dopis. Nechvástáš se v příliš?
Já možná nejsem ten pravý rádce, ale práci jsem sehnala když jsem se vykašlala na "moudré rady z internetu" o tom, že děti se do životopisu nemají psát, protože nemají zaměstnavatele zajímat, o tom, jak musí člověk působit sebevědomě, že nejistota se neodpouší, že musí být aktivní, kreativní atd. Mě se v obou případech vyplatilo vsadit na upřímnost a ubrat na sebevědomém vystupování a být víc pokornější k lidem, kteří toho zatím dokázali daleko víc než já. Nemyslet si, že všechno vím, všechno znám, všude jsem byla, klidně připustit, že něco neznám, že jsem se s tím nesetkala... Ale třeba se mýlím a jenom jsem měla štěstí a to co píšu nemusí platit. Mě se to ale vyplatilo.
|
Katka a 2 výrostci |
|
(11.5.2017 13:31:01) "Mě se v obou případech vyplatilo vsadit na upřímnost a ubrat na sebevědomém vystupování a být víc pokornější k lidem, kteří toho zatím dokázali daleko víc než já" - to by se mělo tesat. Já celkem často s někým "pohovoruju" a ze sebevědomí některých mladých lidí jsem občas v šoku (jde tedy většinou o mladé muže, bez veškeré předpojatosti).Možná ale, že to mají fakt z těch úžasných internetových poraden.... My tomu tady říkáme : "všude byl dvakrát, v prd.li 3x a kde nebyl, tam se chystá"
|
|
|
|
Hanka 75 |
|
(11.5.2017 12:59:30) Vůbec neřeš, že ti neodpoví, takhle to prostě chodí.. neber si nic ze svého neúspěchu osobně. Někdy je poptávka po dané profesi, oboru, typu, věku... dobrá, někdy horší... zkoušej, zkoušej, kdyžtak koukni i po něčem jiném a vydrž, určitě práci najdeš, i když někdy to holt trvá
|
Hanka 75 |
|
(11.5.2017 13:02:08) jo a byla jsem nezaměstnaná, a pamatuji si na tu marnost, když jsem hledala práci po střední škole a ono nic, byla jsem mlaďoch... nemusela jsem tedy hledat dlouho, vzali mne na VŠ. Je to opravdu psychicky náročné, to ti potvrdí myslím každý, že to je pro většinu lidí těžké období (i rodinu), tak se držte všichni
|
|
|
|
|