| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Přestali jste někdy mít rádi své dítko?

 Celkem 127 názorů.
 6.2protedanonymní17 


Téma: Přestali jste někdy mít rádi své dítko? 

(6.2.2017 7:32:26)
Už se vám někdy stalo, že jste "přestali mít rádi" své dítě?

Stala se mi taková situace, kdy se ve mě něco zlomilo. Dcerka (10 let) dělala něco, o čem jsem řekla, že to není bezpečné, vysvětlila vše, diskutovaly jsme o tom, mluvily jsme o tom, dcerka slíbila, že se tomu vyhne a u toho jsme skončily. Málem mě omylo, když jsem druhý den zjistila, že nejen, že to, o čem jsme mluvily, dělala dál, ale i řekla jisté osobě, které se toto týkalo, co všechno jsem řekla a co plánuji v dané situaci dělat, a dál pokrčovala v tom, na čem jsme se "dohodly", že dlěat nebude. Po zjištění mi byla schopna lhát a říct, že nic takového nebylo, až po prokázání se přiznala. Nedokážu psát více konkrétněji, ale nebyla to situace třeba lhaní o známkách, o uklizenosti pokoje, domácích úkolech či škole, ale spíš závažnějšího charakteru. A ve mně se něco zlomilo. Samozřejmě, že ji mám ráda, jsem její maminka a "musím" ji mít ráda, ale prostě se hodně změnilo ve mně.

Stalo se někomu z vás, že jste se něco ve vás zlomilo a "přestali mít rádi" své dítko? Jak říkám, jsem její maminka, mám ji tedy ráda, ale ten, kdo to zažil, tak snad pochopí. Nemluvě o důvěře, nikdy by mě nenapadlo, že se stane, že nebudu důvěřovat svému dítěti. Je to dočasná situace? Celkem mě to děsí.
 jitucha 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 7:51:17)
neumím si představit, co to nešťastné dítě muselo provést tak hrozného, že se v tobě "něco zlomilo". mučila kočky? půjčovala pedofilům mladší sourozence? mně to spíš připadá, že tvoje holčička, dosud věrně kopírující tvoje přání, začíná mít vlastní hlavu a tebe to zaskočilo. lhaní v tomhle věku, zvlášť pokud sis ji zavázala slibem, mi připadá jako vcelku pochopitelná věc.
svoje děti jsem zatím nikdy "nepřestala mít ráda", někdy mě naštvou, výjimečně mě na ně něco hodně zamrzí, ale že by se mnou něco takhle zamávalo, to ne.
 6.2protedanonymní17 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 8:02:15)
ano, jitucho, je mi jasné, že pod dětským lhaním si každý představí takovéto triviální situace, ale věř mi, že toto byla velmi vážná situace ohrožující její bezpečnost neuposlechnutí mě v tomto. není to tahání kočky za ocas apod.
 jitucha 


Re: Přestali jste někdy  

(6.2.2017 8:26:34)
tak já to zkusím čistě hypoteticky. jde o bezpečnost, tak třeba měla zakázáno jít na rozmrzající rybník nebo na nádraží, kde starší děti lezou na vagóny a riskují zásah elektrickým proudem. matka vysvětlí, že je to nebezpečné a proč, co by se mohlo stát, jak je led/proud zrádný, požádá dítě, aby jí slíbilo, že už nikdy, dítě slíbí. zanedlouho matka zjistí, že si dítě chystá s kamarádkou brusle, případně domlouvá výlet na nádraží. moje reakce by byla zřejmě dost dynamická, protože v podobných situacích dokážu odhadnout, co strašného by se mohlo stát, a jako matku mě to samozřejmě děsí. takže bych dítě seřvala, a pravděpodobně bych mu drsněji vysvětlila co se může stát - přečetla o případu utopeného/popáleného dítěte apod., případně nabídla alternativu. kdyby hrozně nutně potřebovala bruslit, zaplatím jí kluziště apod. kdyby hrozně potřebovala vyzkoušet, jak se chodí po praskajícím ledu, jsem schopná tam jít s ní a nechat ji metr od břehu na mělčině projít přípdně probořit. ale pokud jde o vztah k dítěti, neumím si představit, že by něco takového se mnou zásadně hnulo, jsou to děti a ještě nemají rozum jako dospělí. ale možná to ve tvém případě bylo něco jiného a tak to vidím celé špatně.
 Z+2 


Re: Přestali jste někdy  

(6.2.2017 8:43:26)
Ne měla zakázáno si s někým psát na netu. A protože s ním navázala nějaký vztah, tak ten zákaz pro ní byl dle mého, neakceptovatelný.
 6.2protedanonymní17 


Re: Přestali jste někdy  

(6.2.2017 8:57:51)
tak si mi nějak zdá, že víš o tom více než já
 Z+2 


Re: Přestali jste někdy  

(6.2.2017 9:00:40)
A co, trefil jsem se? ~;)
 6.2protedanonymní17 


Re: Přestali jste někdy  

(6.2.2017 9:02:31)
Ne zcela právě, podle pravdy tento týden jdeme s dalším rodičem s tímto na policii
 TiNiWiNi 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 8:12:11)
Moje dcerka byla a je taková "svoje". Vždy taková byla a asi bude i do budoucna...nebudu to mít lehké, s tím už jsem se smířila, že ji budu muset akceptovat, trochu korigovat, ne komandovat. A bohužel, máme teď ze čtvrtka za sebou situaci, která by nepotěšila žádného rodiče....taky nebudu nic bližšího psát, ale je to dost závažné. To píšu, abys věděla, že ti asi rozumím, co myslíš. A moje rada je taková...je to v tobě, tak jak to chápeš a cítíš ty, tak to i bude. Pokud se rozhodneš ji mít ráda, protože tě zklamala, tak to tak bude. Pokud se rozhodneš ji milovat, protože je úžasná v jiných věcech, tak to tak bude. Vychází to jen z tebe a ty sama můžeš ovlivňovat, jaké city si dovolíš. Je to možná i nějaký způsob ochrany, aby tě její chování znovu tak strašně moc nezranilo. A možná jsi ji milovala bezmezně a teď jsi sundala růžové brýle...~d~ jelikož to máš čerstvé. Každopádně...budeš ji milovat, tomu věřím, jen s přestávkama.~s~~s~~s~~s~
 6.2protedanonymní17 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 8:16:17)
Děkuji ~s~ moc mě to mrzí, jak i to, co se stalo, tak i moje reakce (=že se něco zlomilo). U nás se tento incident vyskytl v pátek, asi tyty dny erupce na slunci...
 TiNiWiNi 


Re: Přestali jste někdy  

(6.2.2017 8:22:56)
Ještě mě napadlo i toto vyjádření..."Něco ve mně umřelo". Ale věř mi, že láska mateřská má úžasnou schopnost znovuoživovat. Jen to prostě potrvá...dej tomu čas.
 sovice 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 8:17:29)
Dohoda s dítětem je vždycky poněkud vratká. Nejenže totiž dítě dohodu někdy nedokáže dodržet (nemá vůli), navíc ji ještě někdy nechce dodržet. A je to i vcelku pochopitelné, protože dítě s tebou v určitých situacích dohodu uzavřít musí, ty máš koneckonců v diskusi převahu a ono třeba nevidí jinou možnost, jak debatu zavřít, než ti něco odkývat.

U dítěte bych se pokud možno oprostila velkých slov o zklamané důvěře a šla do toho spíš stylem "na samostatnost v xxx ještě očividně není dost zralá, musí se to řešit jinak".

To, co v tobě dotčeně kvílí "jak MI to mohla udělat" je tvoje dotčené ego a je lepší si to v sobě takhle moc nepěstovat. Naštvanost i dotčenost jsou pochopitelné emoce, jen je třeba rozumem zvládnout fakt, že desetileté dítě prostě uvažuje jinak než dospělý a váha jeho slibů "já už to nikdy neudělám" je jiná než váha slibu dospělého.
 6.2protedanonymní17 


Re: Přestali jste někdy  

(6.2.2017 8:22:55)
ano, v mém případě mé ego, a taky lítost nad ztrátou důvěry, nečekala jsem, že bych přestala kdy důvěřovat svému dítěti, mrzí mě to. kdyby to byla prkotina, tak to přejdu, kidně i lhaní o známce, domácím úkolu, ale tohle bylo extra zvlášť důležitá situace a ne bezpečná.
 Alraune 


Re: Přestali jste někdy  

(6.2.2017 10:27:27)
Zdá se, že zapomínáš, že je jí deset. Jí se ta situace může jevit úplně jinak, nevyhodnotí jí jako ty a možná se jí zdá, že chceš po ní pitomost.
Váš vztah není rovnovážný... ještě dlouho to budeš ty, kdo musí mít rozum a nadhled.
 Ája 


Re: Přestali jste někdy  

(6.2.2017 13:13:12)
Z tohoto důvodu jí píši, že by měly obě vyhledat odbornou pomoc, která podepře matku v očích dcery, že to co jí maminka říká není ptákovina a dceři možná pomůže dospět...
 Mariana +2 


Re: Přestali jste někdy  

(6.2.2017 8:51:44)
Výstižně napsáno ~;((

10ti leté dítě je prostě dítě, nelze s ním jednat podobně jako s dospělým, resp. pokud jde o něco tak závažného jak tady naznačeno, tak očekávat že pochopí závažnost stejným způsobem jako dospělý, uzavírat s ním dohody apod. A také možná bych nesdělovala co plánuji apod.


10ti leté dítě ještě nedokáže úplně vyhodnotit co může říct a co ne a případné důsledky. Nebezpečnost situací i závažnost lhaní si také "vyhodnocuje" ze svého "dětského" pohledu.
Ale není napsáno víc, takže lze jen odhadovat. Ale dítě to prostě nemusí dokázat dodržet, zvlášť okud je v tom další osoba ke které má nějaký vztah. Na zpřetrhání vazby obvykle nestačí to že "máma řekne ..." Asi to chce řešit jinak.

Děti prostě lžou, některé víc, některé míň. Obvykle proto, že tuší že rodič bude vyvádět. Že v takové situaci napoprvé zapře je spíš normální. A ohledně důvěry v děti je to někdy tak, že důvěřuj, ale (někdy) prověřuj. Právě proto že jde o dítě nemůže být důvěra bezbřehá.

Také bych vynechala velká slova o zklamané důvěře a něčem co se zlomilo. Dítě je prostě dítě, ne malý dospělý. Má nárok i na chyby. I na lásku rodiče kterou nezhatí dětská pochybení.
Navíc tedy ohledně správného chování i ve věcech bezpečnosti, lhaní i důvěry je i úkol výchovy, nerodí se s tím.
 Tante Bante 


Re: Přestali jste někdy  

(6.2.2017 9:46:11)
Tak.
Tohle je mocenský boj. Ne zrazená láska. Pro dítě běs, zažila jsem to, ale pro rodiče nakonec taky, moje matka se se zjištěním, že nekontroluje a neřídí myšlenky a city svých dětí, dodnes nevyrovnala a trpí opravdově . Samozřejmě jde o naši bezpečnost, JAK JINAK.
Zpráva pro rodiče je, že nemá šanci na vítězství. Dítě se před takovým rodičem opevní a využije první příležitost k útěku a nebo ho to zlomí, pokud není odolné a temperamentní.
 Kudla2 


Re: Přestali jste někdy  

(6.2.2017 9:59:46)
Tante,

ale je přece rozdíl mezi 10 letým dítětem a dospělou ženou.


U toho desetiletýho přece jen jako matka do toho trochu právo mluvit máš.
 Tante Bante 


Re: Přestali jste někdy  

(6.2.2017 10:35:04)
Co?
Pokud mám důvod si myslet, že desetileté dítě je na internetu v kontaktu s pedofilem, tak okamžitě odpojím dítě od internetu a podnikám kroky proti útočníkovi a ty, co se dělají s dětmi, které měly kontakt s pedofilem.
Rozhodně neorganizuju "dohody" a podobně, dtto se necítím zhrzená, že se dítě chová, jak se chová, protože to tak nějak není osobní.

Pokud si holka píše s Frantou, kterém je 15 a posílá mu neslušné fotky.... to taky nejde zrušit "dohodou". Kromě toho žádný mocenský postup není dohoda a asi tak jediné, co spolehlivě vyvolá, je přechod do ilegality.
 77kraska 


Re: Přestali jste někdy  

(6.2.2017 10:36:09)
moje matka se taky citila zklamana mym vyvojem...jako mala holcicka jsem byla roztomila, nosila jsem saticky a lakovky, pro matku byl dulezity vzhled, jeji matka, sestra i ona sama byly vyhlasene krasavice, ktere utracely vsechny volne penize za paradu...najednou jsem byla nehezke pubertalni stvoreni s akne, mastnymi vlasy, pozdeji lennonkami, v dlouhem svetru po tatovi, rockerka a brontosaurka (hnuti "Brontosaurus to neprezil"), sice jsem se vzorne ucila a mela hodnotne zajmy(hudbu, knihy), ale nebyla jsem krasna a "upravena", matka s tim bojovala, cim vic bojovala, tim vic jsem bojovala ja...navic moje sestrenice byla upravena a pusobici jako krasna, davala mi ji stale za vzor....bylo to pro mne cele otravne, otravilo mi to spoustu mladych let....ale to je jiny problem nez o cem pise zakladatelka
 Tizi 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 8:18:07)
Nevím, jestli ti někdo neanonymně tady odpoví, že přestal mít rád své dítko. Já mám tedy zkušenost z opačné strany - jako dítě jsem přestala mít ráda svou mámu, ne, že bych ji úplně zavrhla, jenom jsem ji přestala milovat. Zlepšilo se to, dnes se normálně stýkáme, pokecáme, máme se docela rády. Ale jak se říká, slepovaná váza nikdy nebude stejná jako ta původní nerozbitá.

Dítě mi už taky lhalo, zatím pouze v prkotinách a štve mě to, protože taky nemám pocit, že musí, je to pouze z lenosti, abych ho neposlala si vyčistit ty zuby, tak lže, že si je vyčistil. Ale má naštěstí povahu, kterou si sedneme a dost rozumíme jeden druhému. Ale chápu, že to v některých případech tak může být, že se člověk přes něco nepřenese, ani u vlastního dítěte.

Nám se dítě nezadařilo hned, ale řekla jsem, že když se nezadaří, tak zůstaneme sami, že se nebudu pokoušet adaptovat, právě proto, že jsem si vědoma, že ne všechny povahy a vlastnosti umím překousnout - tedy umím natolik, že se ovládám, ale mohlo by se mi stát, že bych dítě s úplně jinou povahou neuměla milovat. Chování člověk může korigovat vědomě, ale pocitům moc poručit nejde.
 6.2protedanonymní17 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 8:24:47)
můžu vědět, co se stalo, žes přestala mít ráda svou mámu? to by mě strašně mrzelo, kdyby se to stalo ~7~
 Tizi 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 10:23:18)
S mámou to nebyla jedna zásadní věc, byla to série mnoha po sobě se opakujících incidentů, kdy se nakonec ve mě "něco zlomilo." Máma byla cholerik a byla nespravedlivá, takže když měla špatnou náladu, tak se vyřvala. Nemlátila mě (sem tam pohlavek nepočítám), ale byla schopná říct ve vzteku hnusné věci. Nakonec mi přestalo záležet na tom, proč se zrovna vzteká a co vlastně říká.
 Líza 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 18:52:33)
Zakadatelko, nepřijde ti trochu zvláštní desit se, že by mohla přestat mít ráda ona tebe, když jedním dechem říkáš, že jsi přestala mít ráda ty ji?
Vycitas jí, že se chová tak, jak se chovají desetileté děti. Jestli se děje něco vážného, musí ji ochránit dospělí, ona je dítě, nemá na to.
Moc bych tobě i dceři přála, aby to, co se v tobě kouslo, byla jen obrana před bezmocným strachem o ni...
 sovice 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 8:29:04)
Tizi,

teď jsi mi připomněla situaci v naší širší rodině, jedna příbuzná se takhle rozešla s adoptovanou dcerou, v jejích šestnácti. Je to z pohledu zvenčí děsivé, jo, ta holka je problematická, ale zase taková hrůza to není; připadá mi, že vlastní dítě ve stejné situaci, jako u nich doma byla, lidi běžně zdaleka nenapadne zavrhnout. Kdežto příbuzná se s tím netají a i podle toho jedná.

Je mi toho dítěte fakt líto, tohle je obrovské úskalí adopce, že se v případě průseru rodičovská láska láme snáz než u vlastních dětí, že ty adoptované nepřijímají se vším všudy, neumějí je pochopit, připadají jim jako z jiného světa...
 Z+2 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 8:42:07)
Nikdy. Že děti občas lžou je normální. Že lžou rodičům je logické. Kdo to nedělá. Spíš bych hledal motivaci dítěte a snažil se ji pochopit než se rozčiloval.
 SleepWell 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 8:59:53)
Ale ano, samozrejme. A cim jsou deti starsi, tim jsou takove stavy cetnejsi a kolem jejich 15 let se clovek zacne tesit, az se osamostnatni a to oboustranne trapeni prestane. No a pak si to casem sedne.

Na tvym miste bych nepropadala depresi, jen v klidu nech detatku pocitit chvilkove ochlazeni vztahu, aby si uvedomilo, ze to opravdu pretaplo. Predpokladam, ze to ochlazeni vztahu te prejde a zas budes delat prvni posledni.

Hele, ono se od matek ceka moc - maji byt dokonale, vzdy pripraveny resit, nekonecne odpoustejici a milujici, zaroven vsak ne prilis ochranitelske.

Ja to beru tak, ze jsme jen lidi a i ty decka to musi driv nebo pozdeji pochopit, ze nejsme dokonale, ze nas obcas neco zrani, ze ne vzdy mame silu resit vsechny problemy.


 Pam-pela 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 9:36:52)
Stalo se mé dobré kamarádce u cca 13tileté dcerky, cítila se (jako matka) dcerkou podvedená a využitá.
Trvalo to pár dnů, bylo to přechodné, než zas jakoby vybudovala první kousek důvěry.
Ale ráda nepřestala mít, to asi ani nejde :-)...
 Marika Letní 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 9:40:54)
Tak ona to není dohoda, je to zákaz. Nazývejme věci pravými jmény. Dcera porušila zákaz. Myslím, že s tím se setká každý rodič. Chápu tvoje pocity, ale mít ráda jsi ji nepřestala, jen se na ni hodně zlobíš. Věř, že to přejde.
 Ropucha + 2 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 10:38:28)
Marko, přesně tak.
Když to napíši neomaleně, maminka prostě do dítěte něco nahustila a dítě to odkývalo - co také mohlo jiného dělat. Těžko by asi desetileté dítě mamince řeklo: mami, myslíš to dobře, ale je to silnější než já a já si to prostě hrozně chci zkusit, stůj co stůj, takže tě neposlechnu.
Dítě má vždycky šanci vzbouřit se pouze tajně.
Zklamání maminky chápu, chápu samozřejmě i její strach, to bez debaty, ale dokáži chápat i to dítě.
Doufám jen, že nedošlo k fatálnímu průšvihu a ponaučení dítěte proběhne bez jeho závažné újmy.
 Ropucha + 2 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 10:50:37)
Ještě mě napadá - vzpomeň si na pohádky, na Karkulku, na neposlušná kůzlátka, na Smolíčka pacholíčka ... Rodiče nabádají, varují před nebezpečím, děti slibují a pak podléhají pokušení a riskují, je to odvěký přirozený proces ~;)
 K_at 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 10:03:48)
Chapu te. Je to tafka ve vztahu. Ale ver vam obema. Bude to ok. Nejtezsi je zjisteni, ze to uz nejsou ta mrnata a my jsme zuchly z podstavce. Budes ji milovat, ale trochu jinak. Jako dite, ktere proste uz muze delat zasadni chyby, ktere bohuzel uz nemuzes od vseho chranit. Ver, ze ta vychova a laska jsou v ni ulozeny, neztrati se. Jen obcas si nabije kokos a udela botu.
 1kulička 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 10:05:13)
Zakladatelko, chápu tě, s jednou z mých dcer taky domluvy neplatí, lže a nelze jí úplně důvěřovat. Ale nejde vyloženě o nic závažného u ní, takže beru s nadhledem.
V 10 letech je dítě ještě prostě nevyzrálé, ikdyž ty si myslíš, že jsi jí vše vysvětlila, ona ještě není schopná vyhodnotit důsledky a pochopit celou situaci ze správného náhledu. Zejména, pokud je v tom někdo další, koho má ráda nebo komu důvěřuje, nebo u koho našla pochopení. Možná může být i v partě, která někoho šikanuje - i v takové situaci bych to hodnotila stejně. Je dobře, že jsi na to přišla a nezbývá než doufat, že jednou to dítěti dojde.
Včera zrovna dávali sňatky z rozumu - jak ten Míša Born strašně zklamal svého otce, pana Borna. Ten byl úplně zdrcený, že chlapec má jiné hodnoty, že kradl a vlastněnectví ho nezajímá. V tom příběhu byl zrovna ten kluk chudák, umřela mu máma a táta na něj neměl čas. Ale takové věci se stávají, ikdyž rodiče udělají všechno ssprávně - myslím, že v 10 letech má dcera ještě právo na chybu. Popřemýšlela bych, jaká byla motivace, a snažila bych se to třeba ukázat na příkladech (třeba nějaký film s touto tématikou, aby to viděla jakoby z pohledu toho reálného nebezpečí).
 libik 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 10:36:47)
i před nejstarším dítětem mám 19 let života náskok a tudíž jiný rozum a nadhled, nemůže mě "partnersky" zklamat.(ztráta důvěry)

Nikdy se mi to nestalo a že chlapeček má za sebou hodně divoké mládí.
 Tante Bante 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 10:52:12)
Tak. Tohleto s tím zklamáváním, to je šílenost. Jed.
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 10:40:50)
NE!
Nasr* mi dokáží pekelně, ale to neznamená, že je budu milovat méně.

Desetileté dítko udělalo, co se nesmí a Ty ho trestáš odebráním lásky... sama by si zasloužila~o~
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 10:45:43)
Tak sem dočetla ten průšvih... malá spíš potřebuje Tvojí lásku a pochopení. Možná bych ji na policii vzala s sebou, třeba ji dojde závažnost situace. Ale nemít ji ráda? To je moc.
 Žžena 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 10:58:37)
Valkýro,
já si naopak myslím, že by vám oběma prospělo, kdyby dcera z domu odešla. Třeba na nějakou dobu. Zkrátka "do světa". To je zkušenost, která jednak dělá z mamánků dospělé mladé lidi, druhak tříbí vztahy. Odloučenímse můžete nadechnout, přehodnotit, převést vztah na jinej level.
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 11:10:25)
Já a moje máma jsme důkazem toho, že lepit se dá.

Pro mne byl vysvobozením odchod na kolej, hned pak odstěhování a svatba...
A přesto se naše vzztahy zlepšili,až když někdy vloni.. Řekla bych, že až synův úraz vše srovnal (do jisté míry, že jsme spolu schopné komunikovat)
 Karkulkaaa 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 12:39:05)
Tak ani matka není stroj, aby uměla za všech okolností jednat správně. A když napíše upřímně co cítí, tak dostane pojeb, přitom i ji to samotnou nejspíš trápí.

Nevím, proč by matka za všech okolností musela dítě milovat, ať se ono chová jakkoliv. Kdyby mé dítě někomu záměrně ublížilo, šlo o vraždu nebo znásilnění, tak si myslím, že by také nějaké lásce byl konec. Naše sousedy připravil synek o byt, chalupu a veškerý majetek proto, že ho milovali, ať dělal jakýkoliv průšvih.

V případě zakladatelky je to nejspíš jen přechodný stav, obrana vůči tomu, že dcera riskovala život, ač byla varována. Kdyby se jí naopak něco stalo, tak by nejspíš trpěla, právě proto, že ji miluje. Je to taková "šoková" reakce.
 Termix 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 10:47:47)
Neumím si představit, co by desetileté dítě muselo provést, abych jej přestala mít ráda. Miluju své děti naprosto bezpodmínečně, nemám od nich žádná očekávání a tak ani nemůžu být zklamaná. Ale u desetiletého dítěte jsem pořád já ta dospělá a rozumná a s nadhledem.
Na druhou stranu je fakt, že kromě občasného lhaní jsem nikdy nemusela říct žádnou vážnou věc. Kéž bych ani dlouho nemusela.
 Anni&Annika 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 10:54:54)
taky jsem si s dcerou zazila par nehezkych chvil, ale nikdy jsem ji neprestala mit rada. Prave naopak. Mela jsem o ni strach.
To ze mi lhala me nepresvedcilo, ze bych ji nemela verit. Mohlo za to blbe, jeji ne zrovna uzasne obdobi, rozvod k tomu atd...atd...
Takze jsem jen mluvila, mluvila, vysvetlovala /kdyz zrovna naslouchala/ a cekala.
Jednoho dne sama prisla a vse jsme spolu vyresily.
Ale ne, nic se ve me nelamalo. Naopak jsem citila, ze me potrebuje /a mou lasku/ o to vic.
 Ropucha + 2 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 11:00:24)
Všichni se někdy chováme "jako debil" :-) Ani nemusíme být opilí.
Děti nás milují přes tolik našich nedokonalostí a tolik zklamání, která jim působíme, že je až s podivem, že to dokáží ;-)
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 11:07:55)
Anet, to jsi napsala krásně. Naprosto s tím souhlasím!
 Ropucha + 2 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 11:14:15)
Madelaine, ano, to máš pravdu.
Já jsem spíš volně navázala na to chování, jak mě vedly asociace.
 Alraune 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 12:32:51)
Já jo. Otec je mi v podstatě úplně lhostejnej, pět let jsem o něm neslyšela. Nevím, jestli kdybych se s ním sešla, nahodily by se mi aspoň vzpomínky, ale nějak nemám potřebu ho vidět. A to mi nic zlého neudělal.
Ale s dítětem je to imho něco jiného... tam jsem já tak, která do něj vložila nejen geny, ale i vzorce chování.
 Z+2 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 12:44:31)
Tohle mi přijde patologický a podobné jednání strašně nesympatický a nepochopitelný.
 Alraune 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 12:57:38)
Co je na tom nepochopitelnýho? Prostě jsme už před dlouho dobou šli každý svou cestou.Není v tom žádná hořkost, máme každý svou rodinu a myslím, že jak on nechybí nám, my nechybíme jemu.
Klidně bych s ním na kafe šla... nic proti němu nemám. Ale pocitově mi je blízký asi jako kolega z dávné práce.
 Alraune 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 13:01:06)
Krev nestačí... když člověk do toho ohně nefouká, vyhasne a odumře.
 EvaMarie 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 13:41:39)
pod to bych se mohla podepsat, je to výstižné
 Termix 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 13:55:07)
Tak to někdy je. Nic nesympatického v tom nevidím.
 Z+2 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 15:03:15)
Krev by stačit měla. Pokud se takhle dítě odstřihne je v něm něco špatně. Minimálně to tak vnímám já. A absolutně to nechápu.
Přijde mi to zlé.
 . . 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 15:08:58)
Nevnímám to jako "dítě se odstřihne", ale tak, že oba - jak dítě tak rodič - se postupně sobě vzdálí. Žijou si svoje životy, málokdy se vídají, jejich láska není živá. Krev dál koluje, a je asi možné se na ni v nějaký okamžik potřeby "odvolat", vztah oživit - např. postarat se o osamělého starého otce, ale není to "denní chleba".
 Ropucha + 2 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 15:13:55)
"Pokud se takhle dítě odstřihne je v něm něco špatně. "

Nebo v tom rodiči?
 Z+2 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 15:15:07)
Tak i pokud je něco v tom rodiči špatně, tak se dítě co je v pořádku citově neodstřihne.
 Ropucha + 2 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 15:27:13)
To je příčina a následek: špatně rodič, z toho špatně dítě.
Souhlasím, že děti mívají neuvěřitelnou výdrž (rodiče na druhou stranu také), ale jak vidíš, není to pouto absolutní a porouchat se může.
 Alraune 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 16:31:50)
Já chápu, že to nechápeš... a chápu, že lidi nechápou válečné veterány.

Ta zkušenost je nesdělitelná.
Mmch, nešlo o odstřihnutí, spíš o odumření. Ale odumírá to postupně už třicet let a fakt tedy je, že jsme si blízcí nebyli nikdy a když zmizel ten tmel v podobě mojí matky, prostě jsme šli každý po svém.
 Alraune 


Re: Přestali jste někdy  

(6.2.2017 16:42:59)
Nicméně tedy nezpochynuju závazek se o člena rodiny postarat, když je to nutné. Ale ta láska tam klidně chybět může.
 libik 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 17:10:53)
Zetko, pokud by Alraunin tatík klepal Alraune na dveře a ona dělala, že není doma, tak to jistě špatné je, takto to vidím jako oboustranně dobrovolný stav.

Z druhé strany víme, že chlapi jsou pomalejší a navíc rodičové mají sklon se přizpůsobit tomu, jak to chtějí děti, takže na místě a při inteligenci Alraune bych 3 obligátní ujišťovací návštěvy ročně vyvolala, nikoho by to nezabilo a..

Můj táta byl mýma mladýma očima "jinej", pak jsem léta žila v radosti, že má novou babu, je od něj pokoj a moc jsem s ním nesdílela, umřel a dneska jsem fakt ráda, že jsem se 4x ročně bez valného zaujetí dokopala k tomu kafi.~;)
 Kudla2 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 23:11:24)
Zetko,

rozumím tomu správně, že pokládáš situaci, kdy se dítě odstřihne od rodiče, kterej mu třeba ubližuje nebo je bytostnej sobec, nebo se vůči němu "jen" chová lhostejně za chybu v tom dítěti nebo že to dítě je zlé?

Mně se moc líběj pevný rodinný vztahy i se sama snažím takový tvořit, ale plně rozumím Alraune a nevidím na tom špatnýho vůbec nic.

Občas se holt ten krásnej vztah nemusí zadařit, a k čemu se pak šponovat a přemáhat? Pomoct by člověk vlastní krvi asi měl, ale lásku a to, aby s námi ty děti CHTĚLY být, i když nemusej, to se vynutit nedá. Je špatnej ten, kdo není ochoten předstírat vztah, který necítí?
 libik 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 23:47:52)
Alraune ale tvrdí, že proti otci nic zásadního nemá a ani jí nic neudělal zlýho. Zkrátka jiná krevní skupina asi. Ale to je podle mého případ, kdy jsou děti na tahu, protože původně to dělali rodiče.
 Kudla2 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 23:48:25)
jak na tahu?
 libik 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 23:56:17)
Minimálně se zajímat. Pokud mi otec jen nesedí svými postoji a názory, je to pořád táta, co mě zplodil a nějakým způsobem se v rámci rodiny angažoval. Nejsem příznivcem debat o Alraune bez Alraune, ale v jejím případě bude mít maminka vždycky svatozář a já tomu rozumím, ale v 16 pro mě matka byla Bůh a tatíka jsem jen těžce snášela. Jak léta plynou, vidím věci smířlivěji.

Zkrátka a dobře, zdá se mi normální, je-li dítku padesát mínus, že se čas od času pozajímá o starýho fotra, i když se s ním nesejde v žádném zásadnějším tématu. Je to otec, proboha..
 Kudla2 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(7.2.2017 0:09:55)
ale PROČ, když nemá tu potřebu?

Ona od něho nic nechce a nic špatnýho mu nedělá, jen ho nevyhledává. Říká, že kdyby to potřeboval, tak by mu pomohla, to je myslím asi tak nejvíc, co lze po dceři legitimně požadovat.

Navíc telefonem by mu asi nepráskla, takže pokud tu potřebu s ní komunikovat má on, tak je na něm, aby zvednul telefon

Chápu, že někomu, kdo je milovaným dítětem, se to těžko představuje, ale když tu někdy čtu ty peripetie s rodičema, tak si skoro říkám, jestli tohle není daleko lepší řešení než celoživotní nervy.
 libik 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(7.2.2017 0:18:49)
Potřeba? Neznám lidi a situace (vyjma malinkatého miminka a hormonálně obluzené rodičky), kdy by měli spříznění lidé stejnou potřebu vzájemnosti.
A jelikož jsem rodič starých dětí, tak dobře vím, že moje potřeby ustupují jejich potřebám (se vídat a vzájemně kooperovat), ale nefrfňám, nevotravuji, zabavím se.(a vídám je tak v průměru 1x za 14 dní, někdy u mě i pobývají)
Zároveň dost často vyhovuji potřebám svých rodičů setkávat se, protože vím, že jsou starší a že by se sami necpali. Ale, že zároveň díky jejich fyzickým možnostem a realitě stáří, se mnou zaobírají víc než já jimi. Tak se prostě hecnu a jedu tam.
A v neposlední řadě, i to, co zdánlivě otravuje nebo nedává smysl, jednou neodvratitelně nebude. A pak je pozdě.

Je to vnitřní povinnost (k sobě především)
 Alraune 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(7.2.2017 0:21:12)
On se s náma nechce scházet :) Možná se scházi s dětmi své ženy, které ji, předpokládám navštěvují.

Jsme fakt matriarchální rodina, muž následuje svou ženu... a žije podle ní.:) Můj otec se prostě připojil k jiné rodině.
 Kudla2 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(7.2.2017 0:25:47)
"A v neposlední řadě, i to, co zdánlivě otravuje nebo nedává smysl, jednou neodvratitelně nebude. A pak je pozdě."

No, ale někomu to nevadí.

"Je to vnitřní povinnost (k sobě především)".

Přijde mi protismyslný dělat jako povinnost něco, co ten člověk dělat nechce a co se mu příčí.

Chápu postup v obou případech - je pro mě strašný si představit, že moji pěstouni ~s~~s~ tady jednou třeba nebudou, ale řeším to tak, že jsem s nima denně v kontaktu přes telefon a co nejčastějc i fyzicky. Ono u nich je jednoduchý být s nima rád, protože jsou moc fajn.

Ale v situaci Alraune plně chápu ji a netuším, proč jí cpát nějakou vnitřní povinnost, natož k ní samé. Ona myslím ví co dělá, a má to v hlavě velmi srovnaný.
 libik 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(7.2.2017 0:29:29)
"No, ale někomu to nevadí."

to právě nemůžeš předem vědět~;)

brou noc všem
 Alraune 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(7.2.2017 0:34:06)
Ale jo... můžeš. Ono už je to mrtvé dávno.
 Alraune 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(7.2.2017 0:41:30)
Každopádně, jestli to mám zevšeobecnit, tak ten vztah musí být živý, aby měl nějaký smysl. Pokud o někom vůbec nevím, jak žije, léta s ním nekomunikuju, pokrevní vztah to nezachrání.

Nedovedu si představit přestat mít ráda dítě, se kterým žiju a denně se o něj starám, ale pokud dospělé dítě bude daleko a uslyším o něm jednou ročně, zůstane už jen vzpomínka, ne reálný vztah.
 libik 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(7.2.2017 0:46:01)
No, to díky, moje dítě pravděpodobně stráví podstatnou část života v jihozápadní Francii, z posledních pěti let tam strávila ve velkých úsecích 4,5. Nemyslím si, že ji škrtám.
 Alraune 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(7.2.2017 0:48:56)
Libíku, nebuď úporná. Předpokládám, že se svou dcerou normálně komunikuješ a zajímá tě, jestli je naživu.
 libik 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(7.2.2017 1:03:01)
Ona taky někdy brnkne,

nechtěla jsem být úporná, neznám tvůj příběh, jen ten svůj..
 Alraune 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(7.2.2017 1:13:35)
No, já po pravdě raděj vyprávím jiný příběhy, než o vlastní rodině :)
 K_at 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(7.2.2017 7:27:27)
Al, taky mame v rodine par takovych vztahu. Jen naruby. Jedno z deti (je jedno ci) se uz pred mnoha lety odstrihlo od rodiny. Uplne. Jediny kontakt je, kdyz se cca 1* rocne nebo treba ob rok ozere a obvolava. Bylo by to stejne, jako kdyby se matce ditete (uz nekolik let pp smrti) davalo za vinu, ze dite aktivne nevyhledavala. Ono dite zjistilo az treba po X mesicich, ze mu matka zemrela.
 K_at 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(7.2.2017 7:32:14)
A jeste k teorii "krev neni voda". Sice neni, ale vztahy si tvori predevsim lide. Na bazi dava - bere - vraci ( nebrat prosim materialne). Logicky nic na tomto svete nedokaze existovat dlouhodobe bez nejake vlozene energie. Proste podvyzivene vztahy chcipnou. Bohuzel. A dobte je, kdyz se ta podvyziva nestane deprivaci.
 libik 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(7.2.2017 0:21:39)
Jinak i milované dítě může rodič velmi vytáčet, je-li z Jupitera, viď mami~x~, ale já se ve svém životě právě nevzdala toho pro mě zdánlivě nepotřebného táty. A dnes je mi líto, že jsem to nedělala ještě intenzivněji.
 Alraune 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(7.2.2017 0:19:01)
Myslím, že celkem vzato nikoho mé rodinné vztahy moc nezajímají, ale není to tak, že bych si s Fíkem nepopovídala, je to prostě tak, že jeho žena a my jsme nekompatibilní. Je to hodná ženská, slušná, ale prostě úplně jiná.
On bydlí u ní, tam nejsme vítaní a po pravdě, nemám žádnou motivaci něco na tom měnit. Mě je poměrně snadné najít, je snadné sledovat, co dělám,mám dokonce pořád stejné telefonní číslo.
Telefonem bych mu nepráskla určitě, žádnou zášť nepociťuju, ale ani žádnou touhu překonávat rodinné napnelismy. Takhle máme všichni klid.
 libik 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(7.2.2017 0:27:10)
Sorry čarodějko za pavlačové úvahy,

Jenom mám tu zkušenost polosiroty, kdy odejde ten zbytnější rodič, co ho člověk moc nevyhledával. A je mi to líto. (a moje macecha je dobrá kravka)
 Alraune 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(7.2.2017 0:30:12)
Hele, já ani nevím, jestli je otec naživu, ale předpokládám, že by se mi ozval notář. Já jsem mu odpustila, co posral a to je tak maximum, co pro něj můžu udělat :)

A taky důvod, proč mě nerozpláče kaktus :D
 Kudla2 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(7.2.2017 0:33:04)
Alraune ~s~~x~
 Kudla2 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(7.2.2017 0:31:04)
Alraune,

to naprosto chápu, a nechápu, jak by někdo třetí mohl chtít, abys na tom cokoli měnila.

Vždyť to je situace, ze který by se slabší povaha, než jsi Ty, mohla regulérně zhroutit a předhazovat v této situaci dítěti, že ONO se málo snaží, mi přijde teda fakt surový (tedy u Libika věřím, že to nemyslí blbě, ale tak si to Libiku představ, kdyby sis hypoteticky našla novýho partnera a on by byl nekompatibilní s Tvýma dětma a Ty bys mu vyhověla (!) a omezila s nima styk a přestala se o ně prakticky zajímat, myslíš, že by bylo fér vyčítat Tvým dětem, že ONY nekontaktují TEBE?
 libik 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(7.2.2017 0:36:07)
Mí hypotetičtí noví partneři mě berou hákem přes mé děti~:-D

nesoudím Alraune
 Tante Bante 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 11:19:07)
Někdy ani ne tak, že by nemilovali, ale jsou silně naštvaní a zpruzelí.
 ...j.a.s... 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 13:43:07)
Madleine, myslím, že rodičovská láska k dítěti by měla být bezpodmínečná, ať jde o co jde, protože pořád jde o dítě, nikoliv malého dospělého. Není nic horšího, když dítě vycítí, že ztrácí lásku rodiče, protože se nedokázalo zachovat jako někdo starší nebo rovnou dospělý. Pokud je to závažné, tak tomu dítěti ten čin ještě dojde - např. na té policii a tam by mělo cítit, že ho ten rodič stále miluje.
Dala bych si pozor, abych do dítěte nezasila pocit, že od teď je milované míň, protože na to se může nabalit spousta problémů později.
 Inka ..|-.|-.-|.- 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 15:04:45)
Vraha nevím, ale feťáky většinou rodiče milujou.
 Ája 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 10:59:16)
Zakladatelko, vyhledej s dcerou pomoc dětského psychologa. Procházíme si něčím podobným s krapet starší holkou a vím od psycholožky, že není nic abnormálního pociťovat to, co pociťuješ. U nás víme, že problém je v narušené důvěře v rámci rodiny. Dcera nedodržuje nic, není na ni téměř v ničem spolehnutí, lže jako když se chumelí, porušuje veškeré dohody... vlivem toho jsme z ní všichni vyřízeni. :-( Dr. si s dcerou promluvila mezi 4 očima, budeme docházet pravidelně a častěji, bude pracovat hlavně s ní.
Není to tak dávno, co jsem taky plakala manželovi, že už jsem ve stavu, kdy snad zavolám psycholožce, že ji chceme dát někam do diagnost. ústavu, že to co doma předvádí přeci není vůbec normální. Objevily se u mě obavy o to, aby neublížila někomu z nás nebo sobě... A napadaly mě i horší myšlenky než ten diagnost. ústav... kdo nezažil tu naprostou bezmoc, ten by v tomto případě není-li odborník měl mlčet.
 Karkulkaaa 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 12:49:34)
Ájo, já si to přestavit dokážu, že rodič své dítě nemiluje, zažívali jsme takřka v přímém přenosu situaci jedné známé, dcera od 16 na drogách, měla za sebou nespočetné krádeže, ublížení na těle, spala s x chlapy, do toho otěhotněla, dítě se narodilo závislé, odložila ho.
Snažili se ji podpořit, pomoct, nestalo se, dnes je dementní a zničila celou rodinu. Ono se to pěkně povídá o bezvýhradné lásce, když člověk řeší "jen" nějakou tu vygumovanou známku či rvačku ve škole. Ale někdy se ty děti zvrhnou jaksi víc, než člověk dokáže unést.

To ale nebude příklad zakladatelky, tam si myslím, že je to přechodný stav. A myslím si, že na své pocity má nárok.
 Karkulkaaa 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 13:20:17)
O nenávisti nikde nic nepadlo. Já bych řekla, že (po)cit změní spíš ve lhostejnost. Možná ve smutek.
 Ája 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 13:04:36)
Karkulko, přechodný stav je to i nás, naše dítě je ve věku 13 let - jsem o tom ujišťována psycholožkou, že u nás je to opravdu jen o tom napravit znovu důvěru (že ona dodrží, co slíbí a my jí budeme moci věřit a ne naše bydlení měnit v místo, kde se budou pokoje zamykat na "fabku") a naše dcera, která je momentálně mentálně více mladší než by být měla zkrátka dozraje. 100% prý dozraje, ale chce to čas a musíme chodit k ní, aby dceři pomáhala neztratit správný směr. Celou diskusi jsem nedočetla, ale nemyslím si, že bych psala mimo mísu zakladatelce. Má-li s dcerou už takhle kruté zážitky, že ji to vede k tomu, že "nemá ráda" své dítě, tak by s dcerou k psycholožce zajít měla. V deseti letech stojí dítě teprve na prahu puberty a co bude až do ní vletí po hlavě? Sami jsme k psycholožce šli až se stala situace skoro neúnosnou, jak pro nás, tak pro naši dceru - řešení od mantinelu k mantinelu... lituji, že jsem tam s ní nešla dřív. Ono fakt dětem prospívá slyšet, že nemusí být vůbec špatně, že ji rodiče vychovávají, že jsou věci, které rodiče rozhodli opravdu správně...
 Yuki 00,03,07 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 18:38:30)
Ajo, stejně jako zakladatelka - ne že bys přestala svý dítě mít ráda, ty se o něho tamk moc bojíš, že si radši myslíšěšě, že teda jako dost, abys měla pocit, že se míň bojíš
tipuju to jako nepsycholog na nějaký obranný mechanismus, pud sebezáchovy, minimalizace strersu v rámci zachování sebe

tys vyhodnotila, bez účasti vědomí, že je menší stres myslet si, že dítě nemiluješ, než se o něho bát v situaCI ,KTERÁ NEMŮŽE DOBŘE DOPADNOUT

V TÉTO SITUACI BYCH VOLILA PSYCHOLOGA, PSYCHIATRA, KTERÝ POMŮŽE, PROTOŽE DĚCKO POTŘEBUJE PRÁVĚ TEĎ MAXIMUM PODPORY APOMOCI, SAMO SI NEPOMŮŽE

pardon za caps, občas mi tam omyulem přiskočí sám
ale ono se to i docela hodí
 Drop 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 11:10:15)
občas bych je zabila, ale miluju je stále stejně, hodně!
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 12:27:52)
já svoje děti miluju, nejvíc na celém světě - a myslím, že bych nepřestala, ani v případě závažného trestného činu. Samozřejmě mě už párkrát zklamaly svým chováním, ale s mojí láskou k nim to nemá nic společného. Takže tvé situaci nerozumím ~d~
 leli 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 13:00:30)
Doporučuji nebrat si to osobně. Její chování není namířené proti tobě.
Nemůže si pomoct a lže, protože ví, že to přehnala.
Vezmi si dospělé, jak si dokážou ubližovat, nemůžou si údajně pomoct a pak lžou. A to komu? Svým nejbližším, je jí 10 a má nárok dělat chyby.
Nepřestala jsem mít ráda své dítě, ale situaci, kdy jsem si pro sebe něco zveličila znám. Když si vzpomenu na ty svoje řeči o ztracené důvěře, dala bych si pár facek.
 Modřinka 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 14:04:59)
Stalo se mi, že jsem měla několikrát chuť ho zabít. Ale pocit, že ho nemám ráda, jsem při tom neměla nikdy. Pocit osobního selhání a zklamání ano. Mému synovi je jedenáct a poslední dobou jsme několikrát řešili jeho lhaní. Lže tak, že to nepoznám, velmi promyšleně a do posledního dechu. Je modrooký blonďák, zjev anděla. Deziluzí ohledně vzájemné důvěry a vysvětlování už jsem si prošla, teď ho prostě hlídám a kontroluji tam, kde je to třeba. Pokud ho přistihnu při lži, trestám, pokud přiznává něco, co vím, že by s největší chutí zalhal, netrestám, ale nechávám ho nést přirozené následky. A občas mu pomůžu nějaký průšvih vyžehlit. Uvidíme, co z něj vyroste.~d~
 Binturongg 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 14:30:10)
Rozumím tomu dobře, že malá holka, před pubertou, ohrožuje sama sebe nějakým svým chováním, v němž pokračuje i přes domluvy matky a ještě lže, čímž pokračuje v ohrožování vlastního zdraví/bezpečí/života...a máma, která se má o ni bát a chránit ji, jak to jen jde (i když by jí nejradši trhla mezi dveřma, hajzlíka prolhanýho), nad ní zlomí hůl, jako kdyby ji podrazil dospělý kolega nebo kamarád?

Ne, tak o tom jsem ani neslyšela... ~e~ ~a~
 Ája 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 14:49:31)
"Rozumím tomu dobře, že malá holka, před pubertou, ohrožuje sama sebe nějakým svým chováním, v němž pokračuje i přes domluvy matky a ještě lže, čímž pokračuje v ohrožování vlastního zdraví/bezpečí/života...a máma, která se má o ni bát a chránit ji, jak to jen jde (i když by jí nejradši trhla mezi dveřma, hajzlíka prolhanýho), nad ní zlomí hůl, jako kdyby ji podrazil dospělý kolega nebo kamarád?"

Je to jinak: že malá holka, před pubertou, ohrožuje sama sebe nějakým svým chováním, v němž pokračuje i přes domluvy matky a ještě lže, čímž pokračuje v ohrožování vlastního zdraví/bezpečí/života...a máma, která se má o ni bát a chránit ji, a která za ni nese zodpovědnost!

Ono to žel nejde srovnávat s nějakým kolegou, který jí podrazil! Tady jde o to, že to dítě ničí důvěru a přitom já jako rodič za takhle malé dítě nesu zodpovědnost. Když se jí cokoliv stane, tak já budu stát u soudu a říkat, kde jsem byla, jak je možné, že jsem věděla a nejednala... Já jsem zodpovědná, jak za to, co dělá moje dítě na internetu, na Facebooku (kde mimochodem takhle malé dítě nemá co dělat) atd. atd. Pokud mě to dítě tlačí k tomu, že nedělám 24 hodin nic jiného než jen se snažím věřit a doufat a věřit a doufat, že nelhala a že je skutečně, kde má a že dělá co má a dnes a denně narážíš na lži, podvody... je to opravdu hodně hodně zoufalé... a věř, že sto~7~krát nic umořilo vola! Kdo nezažil bude snadno zlehčovat a "házet kamení". ~7~
 Z+2 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 14:56:14)
ˇAjo, to co pišeš mi přijde neskuteně sobecké. Co mně je do soudů a zákonů, nikdo mně víc nepotrestá než když se mému dítěti něco stane. Tak to mám teda já.
 Ája 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 15:16:18)
Ono se Tvému dítěti může něco stát právě proto, že jsi to dítě nevychoval, nedal jsi mu správné limity, přehlížel jsi, že potřebuje odbornou pomoc a jediné co jsi dělal bylo, že jsi ho měl rád a doufal, že jednou pochopí atd. atd.
To co píši není sobecké, to je jen to, že si rodič uvědomuje, že to jeho milované dítě svou neposlušností může přivést k neštěstí sebe a tím i své rodiče. Právě proto, že ho ti rodiče milují a chtějí pro něj to dobré, tak ho nutí k tomu, aby akceptovalo a snažilo se pochopit.
Moje dcera třeba nemohla pochopit, proč by nemohla sama do krajského města se dvěma skoro šestnáctiletými kluky, které sotva znala na krytý bazén... pochopila dodatečně až když jí i psycholožka řekla, že rodiče mají pravdu, že to rodiče povolit nesmí když nebude přítomný nikdo plnoletý coby dozor... že zodpovědní jsme za ni my rodiče a pokud máme obavy, tak máme právo ji tam nepustit...
 Z+2 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 15:25:15)
Ájo, no já nechci poslušné děti. Ale rozumné a dobře se rozhodující.
 Ája 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 15:34:27)
"no já nechci poslušné děti. Ale rozumné a dobře se rozhodující."

Dítě dokáže být rozumné a dobře se rozhodující až k tomu mentálně dospěje. V určitém věku se učí poslouchat a chápat své rodiče.

Já nepotřebuji, aby se dítě spálilo a až pak začalo chápat, že oheň neposkytuje jen teplo, ale že umí udělat i pořádnou nenapravitelnou neplechu. Rozumné bude až si to prostě vyzkouší, pokud jak píšeš nemusí poslouchat.

Pokud dítě nechám, aby si natlouklo až tak, že si z toho ponese celoživotní trauma a nebo vinou toho zemře a nebo vinou toho zemře někdo jiný, pak jsem za to odpovědná já a ponesu si to po celý zbytek svého života... Vždycky záleží, jak se na to či ono podíváš. Mně přijdeš neuvěřitelně sobecký ty vůči ostatním.
 Gajka + 2 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 15:48:02)
Pro Z+2...to já přesně také chtěla...takže mé zklamání z toho, že není rozumné a ani samostatně uvažující bylo obrovské (stále se totiž jevilo, že je). Ale zpětně si říkám, že to byla moje iluze, že jsem ho tak chtěla vidět a tak jsem ho tak viděla, ale ono má stále nárok selhávat a neuvažovat rozumně...však také kolik dospělých selhává a neuvažuje....je to proces učení se a třeba i těmi selháními...jen já netušila, že mně to selhání tak zničí. Musela jsem se vzdát své představy, jak se nám ta výchova daří a dítě je samostatné a rozvážné. Ale za ten měsíc už se to usadilo...věřím, že nám oběma to napomůže k dobrému
 libik 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 16:53:05)
Ajo, já si myslím, že veškerá výchova stojí a padá na tom, že dáváš mimoděk nějaký příklad, všechno ostatní je marná práce.

Výchova je svým způsobem mýtus.

(a zase bych zmínila své 3 děti, které mají společné jen rodinné zázemí a sociální inteligenci, jinak jsou každý úplně jiný)
 Z+2 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 17:08:30)
Libíku, souhlasím. Nejdůležitější je příklad a to jak se chováš. Kecy jsou pořád jen kecy.
 Ája 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 18:14:24)
Libiku, já si to nemyslím. Možná to co ty nevidíš jako výchovu, výchova být mohla. Navíc hraje velkou roli přece i prostředí, kde dítě vyrůstá, nevyrůstá, temperament, různé odlišnosti, které Tvoje děti mít nemusely... Kdyby šlo na základě zkušenosti se 3 dětmi udělat závěry, tak by všechny studie se spousty lidí byly zbytečné.

Já si myslím, že to tak jednoduché není. Kdybych Tě chytla za slovo, tak řeknu, že z toho, co píseš plyne, že všichni zloději, násilníci, vrazi, feťáci, lajdáci... napodobují pouze své rodiče čili jejich rodičové byli zloději, násilníci, vrazi... Obě víme, že to není pravda. ~;)
 libik 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 18:24:34)
Ájo, já říkám, že spořádaná matka, co čas od času uklidí, neřve na partnera, že je debil, neválí se ožralá po zemi, ale naopak občas zanotuje píseň, vleze na kolo a směje se, zároveň se chová normálně k lidem, nemusí nastavovat žádný složitý mantinely rp. když je nastaví taky se nic zvláštního nestane.

Mě moje matka učila uklízet si pokojík, učit se a chodit včas spát, jakmile to bylo v mé moci, přestala jsem uklízet, učit se a chodila jsem spát k ránu. No a teď ke stáru se občas přistihnu, že rovnám věci stejným způsobem jako máma, občas se něco naučím a taky ráda zalezu v 11 do peří. Ne proto, že mi mamka nastavila mantinely, ale protože to sama tak měla.
 libik 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 18:27:45)
Jinak tedy asociální chování má příčiny v rodině, akorát to není řemeslo, co se dětí z otce na syna, ale odráží nějaké problémy.
 Binturongg 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(7.2.2017 21:01:27)
~R^
 Pole levandulové 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 14:52:51)
Ano, stava se mi to pokazde, kdy syn udela neco pres caru, co souvisi s jeho impulzivitou. Nastesti mam moznost se s tim sverit jedne uzasne detske psycholozce, ktera nas zna oba a ta mi vzdycky vysvetli jeho limity a ja ho zase dal mam rada. Ale chapu te.
 Inka ..|-.|-.-|.- 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 14:57:51)
Nestalo, ani si to neumím představit. Desetiletý dítě se musí ještě hlídat a ne spoléhat na nějaký dohody. V šestnácti už bych to viděla jako průser. Ale v deseti, neposloucháš, chodíš kam nemáš, budu Tě vozit do školy i ze školy, komunikuješ nevhodně po internetu, odpojím Tě. Je to ještě dítě.
 holka anonymka 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 15:21:00)
ano, už se mi to stalo. Ale během pár dní či týdnů (už se přesně nepamatuji) se to vrátilo do normálu..
 Gajka + 2 


Podobnou situaci jsem zažila cca před měsícem 

(6.2.2017 15:32:20)
Podobnou situaci jsem zažila před měsícem - mému dítěti je 12 let. Rozdíl je asi ten, že dlouhé rozhovory byly 2 a průběžné vysvětlení, dítě se jevilo jako chápající podstatu v čem je problém atp. Můj naprostý šok po zjištění, že situace se vyhrotila ani nedokážu popsat, celou noc jsem nespala. Naštěstí manžel zůstal klidnější, takže vše jsme spolu probrali a pak s dítětem vše nějak řešili. Řešení pak bylo zase šokem pro dítě...ale nikdy bych to nepopsala, že jsem "přestala" mít ráda....spíše jsem asi trošku přišla o své iluze o tom, jak vše "zvládáme" vysvětlovati a jak dítě je chápající a de facto takové, jaké já chci mít. To, že nás dítě několik dní obelhávalo, do očí tvrdilo nepravdy, krylo své jednání různými úhybnými manévry atp...to vše vyplynulo ze situace. Asi jsem spíše ztratila tu bezmeznou důvěru, kterou jsem měla, bylo to vždy dítě až příliš čestné a pravdomluvné (v porovnání s druhým dítětem)..nyní jsem více opatrná na to, co říká atp. Ale nemá to vliv na mou lásku, na jeho přijetí. Spíše možná naopak, když jsem si uvědomila, kam to vše mohlo zajít.....A po tom měsíci musím říci, že nás to i posunulo v našem vztahu zase někam jinam...dále, vztah se pročistil a uvidíme jak dále.Ale šok to byl...ne že ne
 Lou+3 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 16:24:37)
Nasi slecne je jedenact a mam chvile, kdy jsme na ni silene, silene rozcilena. A priznam se, ze ji neduveruju. Pote, co ukradla doma ze zasob nekolik tisic korun a pak mi je pomahala hledat (pote, co je rozfofrovala za kosmetiku, kterou nakoupila i pro kamaradky a mne lhala, ze to ma pujcene. Pote co obvinovala bratry z neceho, co udelala sama (proste snedla zasobu sladkosti, pak na to jako prisla a udelal scenu, ze to nekdo snedl, aby na ni nepadlo podezreni. Mela jsem horke chvile, kdyz doma hlasila, ze nekdo krade veci ve skole a ja jsem vedela, ze na ni nemuzu dat ruku do ohne (ale porad ddoufam, ze to nebyla). Obdobi kradeni uz snad preslo, i kdyz jeste ted mi z toho je zle. Lze celkem casto, ale nejak uz znam jeji triky, tak si to povime, vysvetliem, nez provede dalsi blbost. Mam ji rada, ale nekdy se citim zklamana a smutna z toho, ze misto toho, aby si vzala trochu pouceni sofistikuje sve metody. Musim na ni davat vic pozor, byt ostrazita a snazite se zamezovat neprijemnostem tim, ze ji holt zaujmeme necim jinym.


 libik 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 19:02:43)
Jenže v zadání je zklamání z nepřiměřeného až partnerského očekávání, chybí mi tam mateřský nadhled. Už dlouho tu nebyla diskuse o tom, jestli bysme díťátku - vrahounovi, nosili do krimu buchty se zapečeným pilníkem nebo ho odřízli~t~

Kdyby moje dítě vyvedlo něco strašidelného, budu přemýšlet, co mi uniklo a proč.

U velkých dětí, co už nejsou na pupeční šňůře, se matka znechutit (ne přestat mít ráda) trochu může, to znám~;)
 libik 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 19:22:27)
Valkýro, já si trochu oddechla, že nemyslíš vztah s malou, ale s velkou.

Tvoje matka je zřejmě velmi silná osobnost, matky ve věku našich matek už začínají svým budoucím ošetřovatelkám trochu podkuřovat~:-D promiň, nevím, jak tě potěšit~x~
 libik 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 19:38:51)
Naše mamka nekompatibilitu cítila a cítí k mé ségře. Chrání ji, podporuje ji, chválí ji, ale všichni víme, že já jsem ta její hočička vysněná dokonalá. Je to trochu OT, ale ona se tím skutečně trápí, ségra také a i mně je to nepříjemné. Ale nepřišlo to po průseru, ale právě "od malička". Zvláštní, mně se to nestalo, i když mám jednoho cholerického hysterika po mně, jednoho přechytřelýho flegmatika po tatínkovi a třetího introvertního melancholika po druhém tatínkovi.
Všichni jsou pro mě boží a zajímaví.~s~~s~~s~
 77kraska 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 19:54:26)
Val, matky driv asi mely na deti kecy a moc si neuvedomovaly, jak to deti muze zasahnout.....to az dneska se rozebira kazdy prd ve vztahu mezi matkou a ditetem a matky si spis davaji pozor na jazyk
 77kraska 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 19:55:43)
ale chapu, ze treba me matce mohlo vadit, ze jsem spis po tatovi a ze k tatovi vice tihnu....mne se jako matce stalo to same, ze dcera je spis po tatovi a k tatovi ma bliz, i kdyz ne tak blizko jako jsem ja mivala ke svemu otci
 libik 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 19:08:03)
Mandelinko, já si myslím, že zakladatelka je hlavně v šoku.
 libik 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 19:19:43)
Myslím to tak, že se blbě vyjádřila.

Když mě nejvíc podťal synáček(záškoláctví na učňáku), asi ještě neexistovala Rodina, abych zadala téma, ale je pravdou, že jsem do něj mlátila jak hluchej do vrat (měl o 40 kg víc než já~t~) a ve zkratu jsem pouštěla do éteru nezapomenutelné hlášky" "S tebou, ty smrade nehoráznej, jsem skončila jednou provždy" (na 2 hodiny~;) ) Prostě šok.
 K_at 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 20:54:07)
Libiku, se ucastne smeju. Ja v patek doma udelala paradni Italii. Tisickrat nic umorilo matku. No odneslo to plastove nadobi, letelo na podlahu. Proste to muselo ven. Ja dlouho vydrzim, dloooouuuhooo, ale potom prijde posledni kapka. No nicmene to necinkm casto..... Hokt se stane.
 libik 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 23:45:11)
Je to kolik? 14 let? Už dávno je to rodinná historka, ale občas má prostě matinka nárok~:-D
 K_at 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 23:49:12)
Jojo, taky to tak bude. U nas je zase historkou to, jak si matinka prerazila predlokti o meho bratra. Sice byl nactilety, lec 2metrovy. Mamja ma cca 164.... Reakce byla oboustranne rychla ~t~
 libik 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(7.2.2017 0:03:45)
Aj, tak jsem si vzpomněla na jedny vysklené dveře dětskou ručkou, když jsem honila dítko kolem panelákového jádra. Pssst, ještě na mě přijde sociálka~:-D (tohle bude možná 26 let)
 K_at 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(6.2.2017 21:05:27)
Supliku, ja to od pocatku chapu tak, ze zakladatelka svou dceru miluje. Jenom ta laska a vztah najednou dostaly jinou podobu. Mnohem dospelejsi. A ona maminka najednou musi tu lasku, vztah pojmout jinak. Srovnat si v sobe vsechno to, co tu ladku tvori. Nekdo ma onu instinktivni lasku silnejsi,nekdo slabsi. Ale i vztahy s detmi prodelavaji vyvoj. A prave 10 let uz je vek, kdy uz ty holky casto pusobi dospeleji. A klamou telem i chovanim.
 Evka a3 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(7.2.2017 9:31:26)
to ne, v momentě, kdy mě naštvou, zklamou, tak jsem jak papiňák a pouštím páru, a říkám věty, za které se pak stydím, když se pak situace uklidní a někdy potřebuji i pár dnů než vychladnu, pak jim i sobě odpustím, zase je miluji a rozebereme co se stalo, co bylo špatně a já zase vysvětlím, že je mám přes to všechno ráda
 Adelinkaa 1 dítě. 


Re: Přestali jste někdy "mít rádi" své dítko? 

(7.2.2017 14:38:24)
Asi tu budu jediná, ale já přiznávám, že ve své době, která trvala pár let, kdy se mé dítě, tedy dospělé chovala jako psychopat, fyzické napadání, snad všechny existující patologie, přiznávám, že jsem ho ráda neměla a oddechla jsem si, když nebyl se mnou doma. Nevím, ani mateřská láska není samopásná. Nyní už se to zlepšilo je to vše o nemoci a už mám vše nastavené jinak. Ale přiznávám, že si nedovedu představit, že bych měla ráda dítě které mi fyzicky ubližuje, psychicky drtí atd..a už vůbec ne kdyby ublížilo někomu jinému..mít ráda dítě, které vraždilo, bych nedokázala...

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.