Pam-pela |
|
(7.1.2017 3:01:31) Silvie, je to velmi nepříjemné, zažila jsem to jako ta šéfová a asi jsem měla zasáhnout, z určitého důvodu se to ale táhlo delší dobu a pro všechny to bylo velmi zatěžující. Tahle paní už byla starší, myslím, že chtěla vyzdvihnout své zásluhy, ale primárně bych tipla, že např. u nás tam byla žárlivost na pozornost... Touha po výlučné pozornosti, po ocenění...pochvale a výhradním místě.
Strašně to připomínalo chování naší psí smečky, kdy si nás "vedoucí fenka", která na to měla, žárlivě střežila a nenechala "kolegyně" se ani k nám přiblížit, natož se nějak pomazlit. Prostě vnutila se nějakým způsobem, i agresí vůči druhým...
A taky byla opravdu chorobně podezřívavá, stupňovalo se to... A nespokojená...veškerá ocenění zvnějšku byly málo...
Úplně se mi to vrátilo...bylo to fakt strašně nepříjemné...ale u nás to v konečné fázi bylo už opravdu silně neúnosné. A "nespravedlivé" vůči druhým.
|
Silvie03 |
|
(7.1.2017 13:16:53) Jo, ten popis přesně sedí, takhle to je.
Zajímalo by mě, jestli to naše šéfová vnímá, jestli to vidí. Když promlouvá k nám všem, tak se dívá na nás na všechny, pak na sebe strhne pozornost dotyčná kolegyně a to už řeší jen s ní.
|
Tarka |
|
(7.1.2017 17:34:27) Sylvie03: Určitě to vidí, ale nejspíš se taky bojí o flek, stejně jako ta moje ředitelka a vedoucí oddělení. To je jak přes kopírák, ta moje kolegyně byla stejná. Prostě okolo sebe vytvořila atmosféru, že se jí všichni báli, byla schopná všeho, chodila za ředitelkou do její kanceláře a vedla s ní hovory, protože jí přece všichni chtěli podrazit. Ještě navíc měla manžela, který ji podporoval, aby se všemi zatočila a nenechala si nic líbit. Taky si pamatuji, když z hlavní kanceláře k nám přepojili telefon a řekli, kdo volá a koho od nás, tak ona to s oblibou převzala a místo, aby to předala té konkrétní kolegyni, tak se ohlásila jménem a chtěla od volajícího vědět, koho volá, pak teprve telefon předala. Nebo třeba jsem mluvila s MM a ona hltala každé slovo a průběžně to komentovala. Byla jsem z toho už na nervy, když jsem s někým z rodiny potřebovala mluvit.
|
|
Pam-pela |
|
(7.1.2017 19:07:27) Silvie, podle mne to nevnímá ta dotyčná, co vytváří to dusno, nebo ne tak, jako vy. Ona se přece snaží vás vést, naučit, doučit, co umí sama, zodpovědnost je na ní, možná tou prací žije a pak by si měl pozornosti vedení užít někdo jiný? Na druhou stranu ta naše paní opravdu ty druhé zaučit uměla, i když taky po svém, někdy to bylo i se slzičkami na obou stranách, ale ona byla silnější. Manipulativnější. Nikdo neměl šanci a manipulovala právě i s námi, i když ke konci jsem si to už opravdu zcela jasně uvědomovala...
Ale sebereflexe jí opravdu zcela ale naprosto zcela chyběla a obávám se, že i když už u nás není, že se stále vidí jako nedoceněný odkopnutý "chudák" a svůj odchod jako nespravedlnost. Atmosféra se vyjasnila...je boží klid. jestli je to u vás až takhle moc, tak opravdu lituju...je nejlepší, pokud někdo nechce odcházet, si toho nevšímat, nebrat si to osobně, protože to není váš problém...je její a myslím, že to uvidí i nadřízení, pokud už to nevidí...prohlídnout stejně jako my.
|
|
|
|