| Modřinka | 
 |
(9.12.2016 21:08:02)
Možná bude lepší přijmout, že tohle bylo špatně. Potrat může mít různé více či méně ospraveditelné důvody, ale zlikvidovat svoje dítě je prostě zlé a podle toho se cítíš. Je nesmyslné snažit se to překřičet, sama sebe neoklameš. Připusť si to, lituj toho, odpros to dítě a odpusť sama sobě.
|
| Pruhovaná | 
|
(10.12.2016 9:30:10)
Myslím, že to, co píše Modřinka, by bylo poctivé a v důsledku pro úlevu svědomí účinnější, než se přesvědčovat, že vše bylo správné.
|
| Pruhovaná |
|
(10.12.2016 14:05:30)
No, jelikož je mnoho způsobů, jak takové situaci účinně předcházet, tak bych to jako úplně správné nehodnotila.
A i zakladatelka se potýká s pocity, které naznačují, že to úplně správné nebylo.
Ale to neznamená, že by se s tím nemohla nějak vyrovnat.
|
|
|
| 1kulička | 
|
(10.12.2016 10:10:52)
Bohužel se člověk nerozhoduje mezi věcmi správnými a zavrženíhodnými, život nás často nutí vybírat mezi 2 špatnými variantami - tady byly okolnosti, které bylo potřeba vzít v úvahu - vysoké zdravotní riziko, riziko pro rodinu i pro plod, který vůbec nemusel být donošen.
Sama jsem věřící a určitě bych to řešila stejně - třeba teď jsem v situaci, kdy vím, že bych to nezvládla - celkově péči o čtvrté dítě (a dělohu mám OK). A bylo by mi to hodně líto, ale vím, že děti, které mám, mě potřebují opravdu hodně a že dalším dítětem bych si totálně zničila fyzické i psychické zdraví a nebyla bych k ničemu ani jemu, ani zbytku rodiny.
Dřív jsem si to nedokázala představit, dokud jsem byla zdravá a mladá.....teď to chápu.
Zakladatelce bych doporuččila promluvit třeba i s odborníkem, aby v sobě zpracovala, že se rozhodovala pod tlakem okolností a zvolila nejlepší variantu, jakou v té době mohla. Nemá smysl se trápit. A další tehotenství není dobrý nápad, výčitky nejsou dobrý rádce - ta rizika jsou pořád reálná.
|
| margotka78 alias shit-roller | 
|
(10.12.2016 10:53:18)
Kuličko, přesně, mám to stejné jako ty.
Dokud je člověk mladý a plný energie, tak si nedokáže připustit, že by něco takového udělal. Jenže roky přibývají, energie ubývá...
Já mám děti věkově skoro o dekádu. Takže si opravdu neumím představit mít děti ve věku 20,10 a novorozeně. To by si ze mě asi dělali srandu, že to neumím jinak než o 10 let.
Myslím, že zakladatelka udělala to, co bylo v té době asi "nejlepší" i když to může znít blbě.
On to čas zahojí. 
|
| Markéta |
|
(10.12.2016 11:25:26)
Fakt? Tak to ja bych asi v osmnacti na potrat sla, o skoro tricet let pozdeji si to vubec nedokazu predstavit.
|
|
|
|
|
. Je to velmi těžké rozhodnutí, já si taky myslím, že bych třetí těhotenství ustála. zkrátka bych se na devět měsíců dala trochu do klidu. Jenže opravdu ta všechna práce nastává až s dalším miminkem....farma opravdu poťrebuje příčí, fyzicky jí může zvládat manžel, který ale také podniká. Máme každý svou firmu. To znamená, že manžel ale není tudíž na pomoc doma nám všem, to už je fyzicky na mě. Do toho firmu asi nepronajmu, stejně to budu muset řídit z domova. Nechci ze sebe udělat štvanici zvěř a vyčerpanou matku... strach ze zdravotního rizika a velkého životního tempa mě přiměl se rozhodnout jak jsem v tu chvíli uměla. Nejhorší je, že člověk jedná pod tíhou času...za jeden t´yden se rozhodnu zda si to nechalš nebo ne. Stalo se...ale dobře mi z toho není. Furt si říkám, že to třetí mělo být a má být mezi námi...
z mobilu mi to nějak nejde. Omlouvám se. Těsně před spolknutím těch pilulek jsem doufala, že se mi pak uleví, že to vyřeším...ale to, co prožívání teď jsem si nesnila ani v nejhorším snu. Kdyby tam nebyl můj muž se mnou, asi bych to nespolkla. Z jednoho gynekologického pracoviště dva dny předtím jsem utekla, jsem to čekání neustála. Byla jsem tam sama. Museli jsme do jiného města a manžel jel se mnou, abych to zvládla. Abych měla odvahu a podporu to udělat, strašné. Pilulky postupně zablokují progesteron, který vyživuje plod. Po vypuzovací tabletě se spustí krvácení a embryo odchází s krví do záchoda. Bomba ne? Připadám si hrozně, sama před sebou...Oba jsme si přišli děsným obdobím, které bohužel neskončilo. Možná bude dobré vyhledat odbornou pomoc a popovídat si o tom. Je to asi o povaze, nejsem zkrátka tak silná, abych to hodila za hlavu. Chce to opravdu čas.
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)