| sjjm |
 |
(1.8.2016 15:49:13) Jak radíte, chystat jednoduchá jídla, tak o to se snažím, vařím rychle a jednoduše, ale mám samé kluky a jsou fakt žraví, 15 rohlíků na snídani padne jak nic, jogurt na svačinu jim fakt nestačí Zjednodušuji si to jak jen to jde, ale fakt mi té práce moc neubyde, je spousta blbostí na které musím myslet, jenom když jedu s jedním dítětem k doktorovi a cestou nakoupím, je půl dne v háji, taky mám hustě popsaný kalendář, vzkazy, tabulky... Ale to manžel prostě nevidí Jednou jel k doktorovi s náma a pak sám říkal že je to pakárna a nadával že je půl dne v háji a teď už nic neudělá, ale stejně neuzná, že toho mám taky moc a taky bývám unavená, i když takhle jezdívám často (po doktorech, dříve logopedie atd.) a prostě furt přece řeším hlouposti a unevaná nemám být z čeho...
|
| Yuki 00,03,07 | 
 |
(1.8.2016 15:51:24) jednou si to zkusil a stačilo mu to - no tak ho nechej, ať si tu zkušensot zopakuje, ty si zatím naplánuj něco jinýho, klidně jinýho doktora s jiným děckem, máte jich dosta, podělete se :) ani nemusí vědět, že je to schválně, ale ať si to fakt zopoakuje, budete unavení oba stejně, ztratíte čas oba stejně, třeba mu to zase na chvíli dojde, někomu je potřeba všechno opakovat
|
|
| Yuki 00,03,07 | 
 |
(1.8.2016 15:53:05) jo a navíc si třeba uvědomí, že ani neví, co všechno řešíš, prootže se ho třeba doktor na něco zeptá a on nebude vědět, taky zajímavá zkušensot, všechno kolem dětí přece víš ty, ale nechej ho v tom vymáchat, neříkej mu to sama, dokud se sám nezeptá, je to sice blbý, ale účinný by to být mohlo :)
|
| sjjm |
 |
(1.8.2016 16:22:06) Jo, to už se taky stalo, vyzvedával syna ze školy a paní učitelka si ho zavolala, že s ním chce mluvit a ptala se ho na spoustu věcí (kam jsme chodili na logopedii atp.) a on vůbec nevěděl. Ale nehlo to s ním Když jsem byla v porodnici, bylo na něm aby s nejstarším synem napsal úkoly do školy, a to mi volal, že on to dělat nebude, že tomu vůbec nerozumí atd. takže já jsem ještě v porodnici stresovala, jestli nepůjde do školy bez úkolů, no nakonec je napsali, ale byl z toho hotovej, že je to o nervy a že už se těší až budu doma a budu to s ním dělat zase já... Ale nééé, já nic nedělám, to on prostě neuzná, že toho dělám spoustu, všechno jsou to zbytečnosti. Když jsem mu jednou vyjmenovala, na co všechno musím myslet a že už mi z toho jde hlava kolem, tak se mi jenom vysmál - to ON má opravdové starosti, které dokud nezažiju, tak nevím, co je to život.
|
| Alraune | 
 |
(1.8.2016 16:29:43) Mmch, uvědom si, že v tomhle taky vyrůstají tví synové... v tom, že ženská práce v domácnosti nemá takovou cenu a že žena je někdo, kdo je ostatním k ruce. Jednou by s tímhle přístupem mohli vztahově dost narazit.
|
| Yuki 00,03,07 | 
 |
(1.8.2016 16:36:55) jj, s tím souhlasí, učí to i syny a to je špatně
a je nejvyšší čas s tím něco udělat, nejde o to, že tě nepochválí, ale že si opravdu neváží tvé práce, že sice ví, že by to dělat nechtěl, ale asi s pocitem, že takovou podřadnoiu práci on ani dělat nemusí, na to má tebe
tak se vzepři, braň se, připomeň mu, že ty úkoly děláš se synem denně, že on sice vydělává peníze, abyste měli za co žít, ale bez tvé práce by rodina nefungovala
on ví, že mu nenabídneš skutečnou výměnu rolí, navíc by odflákl všechno, klidně by napsal dětem omluvenku, že nemají úlohu, nebo by to spíš nechal na nich, neřešil by, že nemají boty a jdou do školy v tričku v dešti, on by přežil, děti taky, a ty bys pak měla spoustu práce s nápravou škod
ale jestli chceš, aby si tě začal vážit, tak mu musíš ukázat, že děláíš práci, která není podřadná
mluv o tom, co děláš, nechej ho obščas ti s tím pomoct, chtěj po něm pomoc a chtěj po něm, aby se zapojil, jakkoliv, v tom, co běžně děláš ty a on ne, a právě čím víc je to opruz a čím víc to bere čas a energii a čím míň je to ve výsledku vidět, tím líp. Ideálně nákup, doktor s frontou, rodičák ve škole, nákup pomůcek do školy, oblečení na tělocvik...
nevyčítej, ale chtěj po něm, aby tě někdy zastoupil
|
|
|
| Hadice a hadi |
 |
(1.8.2016 16:32:43) Je to sobec... Co jsem četla dal, nevím, nevím, jestli bude schopen to pochopit. Spíš ne. Asi bych se zaměřila na to, co nejvíc si to zjednodušit. A už vůbec ne si pridavat praci třeba zaměstnaním. Klidně bych mu oznámila, že končím s hospodářstvím a nepřipustila bych diskuzi. Kdyby na tom trval, dobrá, ale je to zcela na tobě. Fakt si ubrst prace, at to ostatní zvladas a máš čas na nějaký radosti života.
|
| Yuki 00,03,07 | 
 |
(1.8.2016 16:39:38) taky dobrý, je toho se 4 dětma moc, malý bude za chvíli chodit, kdo to má stíhat hospodářství bude míň nebo vůbec a nebo se op to bude starat on, ty ve výjimečných případech, ale s podmínkou, že ti všedhno nachystá až pod nos
moje babička krmila doma dobytek, ale děda jí nachystal až do koše všechno, co má zvířatům dát, ona pomáhala jen se sušením sena on jí přinesl dřevo na topení až do kuchyně, ona jen topila -a vařila a pekla, ale nestarala se o to, aby měla čím topit samozřejmě, přinesla si, když nemohl on přes den, ale výjimečně
a to byla v domácnosti, jen se dvěma dětma
|
| sjjm |
 |
(1.8.2016 16:50:33) To je hezké, to já si pro zvířata chystám všechno sama. Manžel občas něco nachystá, když má zrovna dobrou náladu. Jinak o králíky, drůbež a kočky se starám já, on se stará o psa a ovce - se kterými je paradoxně práce nejmíň. Ale h.vna po ovcích i po psovi uklízím já, takže se taky stará jen částečně. Kosení trávy je jen na mě, to on vůbec neřeší, jestli je tráva až po kolena, prostě nezájem. Zahrádka je taky moje starost. Ale on se zase stará o topení - i když od něj furt poslouchám kecy, že jiné ženské zvládají i topit a já ne, stará se o auta (servis, opravy, pohonné hmoty...) - já jen nasednu a jedu Takže prostě oba toho máme moc, a já uznávám že manžel je v jednom kole a vážím si toho, jen mi je líto, že on neuznává, že jsem v jednom kole i já...
|
| Yuki 00,03,07 | 
 |
(1.8.2016 16:52:07) jj, rozdělit si práci je základ, ale nesmí on znevažovat tu tvou část
|
|
| Yuki 00,03,07 | 
 |
(1.8.2016 16:52:07) jj, rozdělit si práci je základ, ale nesmí on znevažovat tu tvou část
|
|
| Hadice a hadi |
 |
(1.8.2016 17:14:34) jé, to je moje noční můra... jasny, pokud tě to baví, tak je to dobře.
jinak mě ještě napadá, jestli nemáš problém se svým sebevědomím. jako, já toho dělám adi polovinu co ty, a to si možná fandím, ale sama sebe vnímám jako potřebnou, pracovitou a mám pocit užitečnosti. možná je to proto, že můj muž ocenuje, co dělám, nebo on mě oceňuje, protože si vážím sebe sama?
|
|
|
|
|
| 00 |
 |
(1.8.2016 18:22:35) Není on tak trochu větší ješita? Ten pán tvorstva, co dělá a vydělává? Připomíná mi to v něčem toho mého. Já mám tedy jen 1 dítě, pohodovou práci, on má svoji firmu, poslední dva roky hodně starostí...ale i moje. Ale co se týče citů a nějakýho uznání - slon v porcelánu hadr. Jen se občas doslechnu, jak si pochvaluje, že mě a mýho prcka má, ale doma si tak kolikrát nepřipadám. A když mi po jedný velký výměně názorů sdělil něco ve smyslu, že mám být poctěna tím, že s ním budeme bydlet ve vilové čtvrti se zahradou a ne v tom hnusným panelákovým 2kk, tak to jsem koukala. Bohužel mě v tu chvíli nedocvakly argumenty na obranu. Přítel je hodnej, finančně netrpíme, ale jsou chvíle, kdy si přijdu, že mám chlapy dva. Takže ač nemám frmol jako ty, chápu tě. A obávám se, že tvýmu do hlavy nedoteče nic. Já taky mluvím,hádáme se,ale prd účinek. Řesím "jen" kraviny. Ale na druhou stranu mě nebuzeruje, jestli je nebo není něco udělanýho. Uvařeno neuvařeno. K tomu vlastně taky jednou řekl, že když s někým je, tak ne proto, aby měl uvařeno a vypráno, protože to si umí obstarat sám. Možná ten tvůj tě shazuje proto, že ví, kolik toho zvládáš, a on by to nedokázal. A někteří chlapi než aby řekli díky, radši tě utřou.
|
|
|
|
|