| Žžena |
 |
(27.7.2016 12:18:11)
Máte zkušenosti s léčbou přepracovanosti, rekonvalescencí po kolapsu atd? Jak probíhalo přehodnocování režimu práce/odpočinku, jak dlouho trvalo, než se to nějak utřepalo ke stavu nějaké spokojenosti? A jaké jsou u vás rozdíly ve fungování "před" a "po"?
|
| Žžena |
|
(27.7.2016 12:42:39)
No já to chci řešit tak nějak preventivně (nejde teda o mne, já jsem spíš flákač) Ke kolapsu zatím nedošlo, ale při současném životním stylu může být klidně "za rohem".
|
| Žžena |
|
(27.7.2016 14:46:35)
Mandelinko,
no, neumí v podstatě odpočívat. Jelikož má tendenci dělat vše na 200%. Takže třeba má koníčky, ale ty dovádí do takové úrovně, že ho zničej. Prostě neumí nic dělat "v malým jen tak". Dej mu růži a on začne budovat obří sbírku, což mu v konečném důsledku sežere všechen čas a energii. Dej mu potkana a on zřídí chovnou stanici :) Takže problém je taky v tom, že kromě práce se ve výsledku zničí i mimopracovními aktivitami 
|
| Ruth | 
|
(27.7.2016 14:53:04)
Žženo, a jak ho chceš naučit odpočívat? Přesněji, on tě vyslechne, ale poslechne?
|
| Žžena |
|
(27.7.2016 14:55:26)
Ruth,
vyslechne i poslechne  Sám si je vědom toho, že má problém a je smrtelně unaven a život si neužívá. Takže vím, že změnu by rád, ale neví jak. A nepomůže tomu fakt, že já se flákat umím. Já to mám v krvi On se vypnout musí asi cíleně naučit.
|
| Žžena |
|
(27.7.2016 15:00:00)
zef,
zcela jistě
|
|
|
| Ruth |
|
(27.7.2016 15:00:07)
Žženo,
tak to je klika. Vážně. A s tím popisem - podle mě je ideální pro něho sport.
No jo, ale to se jednou rozběhne a pak bude chtít vyhrát olympiádu.
|
| Žžena |
|
(27.7.2016 15:01:52)
No Olympiáda asi nehrozí. Je levej jak šavle a ke sportu má odpor. To já ale taky, takže v tomto směru moc nadšení nevykřešu 
|
| Žžena |
|
(27.7.2016 15:09:08)
Chození je OK, my nejsme proti pohybu jako takovému. Čili ta turistika je možnost.
|
| Žžena |
|
(27.7.2016 15:11:24)
Dotyčnej si to uvědomuje a připouští a chce to řešit, ale v podstatě neví jak a rada "víc relaxuj" mu nepomůže...
|
|
| Žžena |
|
(27.7.2016 15:21:39)
jentakj,
super příspěvek, díky 
|
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
|
(27.7.2016 15:27:31)
Jentakj, já jak jsem se složila v těch 20-ti, tak jsem měla super doktorku a říkala jsem jí něco v tom smyslu, jakože jsem tuhle dělala nějaký větší úklid nebo co a druhý den jsem nemohla vstát z postele, jak jsem byla K.O. a ona mi říká: A stálo vám to za to?! Jednu dobu jela reklama, kde se zpívalo: Nemusím! Byla to docela dobrá mantra.
|
|
|
| Ruth |
|
(27.7.2016 15:35:46)
Toto mě tak štve - proč se musí někdo zhroutit, aby dostal rozum?
Nejde si napsat na několik papírů červeným fixem "dělám vše na 200%" , dokreslit k tomu osla a nalepit na ledničku, na zrcadlo v koupelně, na hajzlové splachovadlo atd.? Proč se to děje, kurník.
|
|
| Tante Bante | 
|
(27.7.2016 15:51:16)
Protože aby děti dorostly, musíš udržet domácnost nějak v chodu. NEvím jak komu, ale mně fakt o žádných 200% nejde. Jde mi o to udržet se na nohou, každý den začít znova. Nemám ani chvíli v noci pro sebe, jsou na mě furt, jak termiti, nevysvětlíš nikomu nic, je jim to jedno.
|
| 1kulička | 
|
(27.7.2016 16:51:38)
JenTak, to je pravda. Děti 11 a 12 už vyžaduí minimální péči a s malou i pomůžou...na druhou stranu jedna holka je hádavá a má na tu nejmenší pifku, tak se zase často hádají, tak ono se to nějak anuluje ta pomoc.
jak jsem psala, kromě té pračky mám vše zařízeno, manžel tu domácnost jakžtakž zvládne, rozdělí si to do etap na celý den a jde to.
jenom čekám, kdy se to teda projeví, že mi bylo uleveno....ale pár let to bude trvat, špatně nesu ty zdravotní problémy dětí i manžela, ikdyž už jde jen o chronické stavy, pořád mi to trhá sdrce. Ale vím, že bývá hůř, tak jsem za to ráda.
Na druhou stranu práci jsem schopna dělat tak nějak normálním tempem a velmi úspěšně, tam si prostě nedovolím "nebýt nejlepší".
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(27.7.2016 15:57:16)
Kdo Tě budí v noci?
|
|
|
| 1kulička |
|
(27.7.2016 15:53:42)
Ruth, já třeba vůbec nedokázala poznat, jestli to, co už dělám, je příliš moc. Myslela jsem si, že je správné dělat co nevíc a nejlíp dokud můžu...A pak ještě existujou takový ty hesla, že když už nemůžeš, tak můžeš ještě 2x tolik takže jsem byla zvyklá překonávat a ani jsem necítila únavu (případně hlad), je to pro některé altruisticky zaměřené lidi fakt těžký....
|
| Ruth |
|
(27.7.2016 16:22:00)
Kuličko, není to těžký. Ty máš, jak to chápu, náročnou práci. Takže o životě už něco víš. Mimochodem, to, že potřebuješ volno, si musíš říct ty, žádný vedoucí ti ho nenavrhne, byl by blázen.
Dělat vše, nejvíc, ještěvíc...je motto, které je na Chocholouška. Kdybys takto bezhlavě přistupovala k svým projektům, kiksly by. Rodina je taky projekt.
Co se nedá naplánovat, jsou ty nemoce. Chápu že chceš a musíš vydělávat, ale když se cítiš takhle, znamená to, že nejsi zdravá. Právě proto se musíš zastavit. Pokud se nedostaneš do lepší formy, škodíš si.
|
| 1kulička |
|
(27.7.2016 16:28:19)
Ruth, jo já se právě vrátila z dovolené a tak si teď další volno nevyberu, ne teď kdy to nejvíc potřebuju, ale nějak to přežiju to jo....to co jsem psala o tom nasazení bylo už dávno, od té doby jsem opatrná
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Po týhle zkušenosti bych lázně neodmítala, ona si rodina poradí. Musí. Taky by musela, kdyby maminka skončila z hodiny na hodinu ve špitále. 
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)