Silvie03 |
|
(13.6.2016 20:54:23) S příchodem léta se nám začínají hlásit známí, kteří "náhodně projíždějí" nebo si přímo plánují výlet do našich končin. V místě našeho bydliště mám známou, která mě neustále bombarduje výzvami, kdy už je konečně pozvu na návštěvu... Přiznám se, že mě to dosud nepřestalo udivovat. Sami jsme se k nikomu na návštěvu nehlásili, dokud nás sám nepozval. A to ani k nejbližším příbuzným. Pokud chceme někoho vidět, pozveme ho k nám nebo na neutrální místo (cukrárna, restaurace).
Mám kamarádku, které někdy o víkendech zavolá tchýně, že se za chvilku zastaví na kus řeči. A vždycky to bývá kolem oběda, a nikdy nepřijde tchýně sama.
Jak to vnímáte vy?
|
perko |
|
(13.6.2016 20:58:20) S velmi dobrými přáteli si vzájemně občas napíšeme sms, zda můžeme přijet na kafe. V rodině též. Ale většinou zveme my.
|
|
magrata1 |
|
(13.6.2016 20:58:49) já se občas pozvu- zavolám kámošce nebo příbuzným, že budu v jejich lokalitě, jestli budou doma, ráda bych je viděla. Stejně to dělají i mí známí. Popravdě řečeno, dost by mě udivilo a mrzelo, kdyby to bylo jinak.
|
Monty |
|
(13.6.2016 21:02:01) magráto, jj, nápodobně.
|
HelenaPa |
|
(13.6.2016 21:09:22) Dělám to taky tak. Obzvlášť u vzdálenějších kamarádů nebo příbuzných. Mám-li cestu směrem k nim, tak se ozvu, že bych je ráda viděla, jestli mají čas. A je na nich, jestli mají a chtějí. Nijak si neberu, když nemají / nechtějí. Stejně tak mi to nevadí obráceně. Na druhou stranu to nedělávám u lidí, kteří jsou blízko a vídáme se celkem často. Jen třeba někdy stylem: "Vaše Eliška měla narozky. Můžeme jí přijít popřát?"
|
|
|
|
vlksvajglem |
|
(13.6.2016 20:59:43) nezvu se, nezvaný návštěvy nemám ráda a když už se tento omyl stane, tak čekám, že do půl hodiny odejdou sami a dobrovolně . Když někoho chci vidět, tak ho pozvu.Ale zas mám kamarádku, která se může stavit kdykoliv a ráda ji vidím...
|
Silvie03 |
|
(13.6.2016 21:05:49) Jo, takové kamarádky mám taky. Kdyby zazvonily o půlnoci, budu nadšená, že je vidím. Asi proto, že naše setkání jsou vzácná. A zrovna tyhle kamarádky by se nikdy samy na návštěvu taky nenahlásily
|
vlksvajglem |
|
(13.6.2016 21:07:14) jj, nedávno jsem jí psala hodně brzy ráno o akutní pomoc a vím, že je to vzájemné..
|
|
|
|
Monty |
|
(13.6.2016 21:01:33) Když někudy projíždím, obvykle se "místního" zeptám, jestli se můžu stavit. Nic divného ani neslušného na tom neshledávám. Dotyčný může odmítnout nebo navrhnout schůzku v kavárně/cukrárně/hospodě. Funguje to oboustranně.
|
|
Len |
|
(13.6.2016 21:04:58) Tak ja jsem docela rada, kdyz tohle nejaka ma kamaradka udela, protoze ja zvat neumim, prijde mi to jako vnucovani se, mam to odjakziva. Pak treba ani nemusime byt u nas doma, muzeme zajit nekam ven, ale opravdu ocenim, ze se lide pozvou sami Odmitnuti mi problem nedela, kdyz to udela nekdo, o koho moc nestojim.
|
Silvie03 |
|
(13.6.2016 21:09:47) Jé, tak to mi poraď, jak odmítnout kamarádku, která se k nám pořád vnucuje. Nedávno potkala dceru a pověděla jí: "Proč nás ta vaše mamka furt nezve? Vždyť už je to ostuda!"
|
Vítr z hor |
|
(13.6.2016 21:12:40) Tohle resila uz Betty Macdonald: "kazdou stredu cistim lednici nebo chodim k zubari"
|
|
Len |
|
(13.6.2016 21:21:47) Silvie, to nevim, to je nejaky urputny pripad Moje kamaradky se teda obvykle ptaji stylem - muzu prijit na pokec? Budu blizko, mohla bych se stavit, hodi se ti to? atd. Ony to vetsinou taky delaji proto, ze mne znaji a vi, ze ja mam problem pozvat. Odmitam jen letme zname, protoze si nerada poustim domu jen tak nekoho. Bud navrhnu setkani nekde jinde a nebo se omluvim, ze se mi to ted nehodi.
|
Silvie03 |
|
(13.6.2016 21:25:53) Aha. Tak ta moje kamarádka je opravdu urputná. Už jsem vyčerpala všechny výmluvy, při dalším nátlaku jí hodlám na rovinu říct, že nemám potřebu se vidět tak často. Nejspíš se urazí, ale to by mi vlastně ani nevadilo
|
Kudla2 |
|
(13.6.2016 21:27:43) Silvie, to by bylo spíš požehnání, ne?
|
Silvie03 |
|
(13.6.2016 21:33:10) V tomto případě určitě Ona mě totiž svojí přítomností občas oblažuje i nečekaně v práci
|
Černá.Berta |
|
(14.6.2016 13:00:35) Holky, prosím, poraďte mi. Je to možná malinko OT a tímto se omlouvám zakladateli. Když vám, známá, kamarádka .. volá denně a denně jsou to minimálně hodinové hovory. Já jí to kolikrát ani nevezmu, protože prostě nemůžu a tyto skvělé novodobé mega telefony se moc nedají držet hlavou u jednoho ramene, poslouchat a přitom využít obě ruce např. k loupání brambor. KOlikrát ani nevnímám pořádně, protože ona u toho našeho hovoru usměrňuje svoje děti, kočky a tak podobně. Přiznávám, že mě to nebaví. Ale když jí to nevezmu, volá stejně pak opakovaně. Říkala jsem jí, že nemám tolik času vykecávat, ale teď se situace u ní změnila, nechodí do práce, má zdrav. problémy a mně je blbé ji odmítat, když se potřebuje vypovídat. Ale přiznávám, že mi to někdy leze na nervy, protože mám svého dost. Co s tím?
|
Kudla2 |
|
(14.6.2016 13:06:36) Berto,
to jsem kdysi řešila taky.
V jednom případě jsem to vyřešila utnutím kontaktů, v tom druhým minimálníma reakcema a snahou to utnout co nejdřív.
Ve Tvým případě (jak jsem pochopila, zrovna se pereš s chorobou) bych jako jednu z možností utnutí hovoru viděla (možná trochu zbaběle) poukaz na to, že mi není zrovna dobře. Případně natvrdo "nezlob se, musím končit".
Případně bych zvážila, jestli skutečně chci dělat vrbu totálně bezohledný osobě, která vůbec nebere zřetel na to, že já taky nemám zrovna růžový období.
|
|
Kudla2 |
|
(14.6.2016 13:13:03) "mně je blbé ji odmítat, když se potřebuje vypovídat."
Toto je klíčová věc - tohle musíš změnit. Musí Ti to přestat být blbé.
Připomeň si, cos řekla hned jako další větu "přiznávám, že mi to někdy leze na nervy, protože mám svého dost."
To si opakuj jako mantru. A řekni mi jediný důvod, proč bys měla trvale upozaďovat své vlastní potřeby před potřebami té kamarádky?
Normální člověk se přece nepotřebuje vykecávat každej den hodinu, zvláště když ví, že ten druhej má, jak správně říkáš, svýho dost. A když potřebuje, tak ať si najde někoho, komu to nebude vadit - což Ty v týhle chvíli nejsi.
Ale chce to být asertivní a nepřipustit to vykecávání. Případně ho připustit v míře, která bude pro Tebe ještě snesitelná.
Pokud by to byla skutečně kamarádka hodná toho jména, tak by mělo jít jí na rovinu říct, že nemůžeš/jsi unavená, a ona by to měla nějakým způsobem reflektovat. Pokud na to úplně dlabe, tak to není kamarádka, ale pijavice, kdyby mi mělo být líto všech takových lidí a z lítosti se jim věnovat, tak nedělám nic jiného.
Nejseš milosrdnej samaritán a svoje síly potřebuješ pro sebe. Jak ti ta kamarádka pomáhá ve Tvých těžkých chvílích, je tady pro Tebe taky na telefonu neomezeně?
Tak vidíš.
|
Černá.Berta |
|
(15.6.2016 17:28:38) Kudlo, moc děkuji za tvé názory! Nechci být nespravedlivá, ona za mnou byla i v nemocnici, není to tak, že by jen "brala". Pohlídala mi před státnicemi děti, abych se mohla učit. Já ji ráda vyslechnu, ale nechápu, co chce pořád dokola rozebírat. Ty telefonáty jsou stále na jedno kopytu. Kupříkladu včera, mluvily jsme spolu, ptala jsem se jí, kdy jde na kontrolu, tak prý ve čtvrtek, tak jsem říkala, ať mi pak dá vědět, co říkal doktor. Dnes sedím v čekárně u lékaře a zase mi volala. Myslela jsem, že jsem se spletla, že byla u toho lékaře dnes, tak jsem jí jen napsala sms, že teď nemůžu mluvit a co říkal doktor, ať mi písne. A ona, že jde až zítra. Tak nevím, co zase chtěla rozebírat. Prostě je toho moc. A ano, občas opravdu ten tel nevezmu a pak jí jen napíšu nebo řeknu za pár dnů, že mi nebylo dobře. Většinou to je i pravda. A nebo prostě nemám čas .. Ještě jednou díky.
|
Kudla2 |
|
(15.6.2016 22:55:54) Bertičko
|
|
|
|
|
|
|
Monika |
|
(13.6.2016 21:33:31) A ta kamarádka chce být pozvaná, protože ji přijde, že už u Vás nebyla dlouhou dobu (na což ty máš asi jiný názor) a nebo jsi ji ještě nepozvala nikdy, příp. už několik let? Jestli jako by nepomohlo, ji prostě jednou na chvíli pozvat a tím se jí na dlouho zbavit ...?
|
Silvie03 |
|
(13.6.2016 21:38:28) Moniko, byla u nás jednou a bylo to peklo. Její děti ničily všechno, na co přišly, zatímco rodiče nevzrušeně baštili chlebíčky a zákusky, moje děti plakaly a já byla s nervama v p.deli. To bylo asi před 3 lety, od té doby jsme my u nich byli asi 4x (vždycky na její nátlak a po dlouhém přemlouvání...) a teď to obrátila a začala plánovat návštěvy u nás.
|
Monika |
|
(13.6.2016 21:45:42) Hm, to máš teda blbý, asi jsi fakt na řadě A nepoporostly za ty 3 roky její děti natolik, aby to už s nimi bylo snesitelné? Možná by šlo třeba dohodnout společnou návštěvu něčeho, co začíná v xx hodin (např. kino) a navrhnout předtím u Vás "malé občerstvení" začínající v čase xx minus hodina? Nebo tak něco? S tím, že třeba potom děti strčíte do toho kina nebo někam a popovídáte jen s tou kamarádkou?
|
Silvie03 |
|
(13.6.2016 21:59:06) Její děti jsou opravdu nevychované, zájem o jejich společnost fakt nemám a mým dětem taky nechybí. I když jsme byli u nich (narozdíl od nás mají velký dům), dělali z bydlení kůlničku na dříví. Moje starší děti je absolutně odmítají, na návštěvy jsem chodila jen s nejmladší. A ta byla jak Alenka v říši divů.
|
|
|
Sněhulka a sněhuláčci |
|
(13.6.2016 21:47:41) No ono když ji nechceš pozvat k vám, tak bys asi neměla ani chodit k nim (nebo se nedivit, že to v ní vyvolává jakýsi pocit nároku na návštěvu u vás).
Ale jinak tu vidím dvě situace: to, že se někdo vzdálenější pozve, když míří do našich končin, považuji za normální a také to dělám (málokdy, protože málokdy mám příležitost, ale je-li, vždy to udělám). Mluvím o situaci, kdy jsem z Plzně, ale dvakrát ročně se dostanu do Brna, kde žije kamarádka/příbuzný. Tak se předtím ozvu ve stylu "hele, tehdy a tehdy jedu do Brna a budu mít asi tolik a tolik času, nechcete se vidět?". A dotyčný odpoví "ježiš, to je škoda, to už něco mám, snad příště", a nebo "jasně, doraž", a nebo "hele ještě nevím, ale ozvi se ten den a uvidíme operativně". S odmítnutím nemám problém, přijde mi v dané situaci naprosto legitimní (ani odmítnout, ani být odmítnuta).
Jako naprosto jinou situaci bych viděla to, pokud někdo žijící nedaleko se k nám pravidelně sám zve. Také mám ve svém okolí takovou rodinu a upřímně řečeno nevím, jak se k tomu postavit. Je mi to krajně nepříjemné a pokaždé znovu a znovu přemýšlím, co někoho vede k tomu, říct: "tak kdy k vám můžeme konečně přijít" (místo aby řekl třeba "tak kdy k nám konečně přijdete" nebo "kdy se konečně uvidíme"). Když jsem někoho nepozvala, tak je to nejspíš proto, že nechci (nebo nemohu, nestíhám apod., ale zkrátka proto, že to nejde), a toto chování mě uvádí do rozpaků.
|
Ropucha + 2 |
|
(13.6.2016 21:52:30) " "tak kdy k vám můžeme konečně přijít" (místo aby řekl třeba "tak kdy k nám konečně přijdete" nebo "kdy se konečně uvidíme"). Když jsem někoho nepozvala, tak je to nejspíš proto, že nechci (nebo nemohu, nestíhám apod., ale zkrátka proto, že to nejde), a toto chování mě uvádí do rozpaků."
Přesně.
|
|
Alenka.Alča |
|
(13.6.2016 22:03:15) "No ono když ji nechceš pozvat k vám, tak bys asi neměla ani chodit k nim (nebo se nedivit, že to v ní vyvolává jakýsi pocit nároku na návštěvu u vás). "
Přesně . Najednou se to vše jeví trochu jinak, než je popisováno v úvodním příspěvku. Píšeš, že vesele u vás jedli zákusky a chlebíčky a co jste pak jedli vy u nich 4x po sobě? Jako soucítím s tebou, ale nediv se jim, pokud jste vy u nich byly 4x, že by teď i oni rádi za tebou. A že naléhala a zvala k sobě, měla jsi být pevnější,když to oplácet nechceš no .Teď tu pevnost chceš ukázat tím, že ne a ne a nepozveš ji, ale fakt jsi na to měla myslet dřív.
|
Silvie03 |
|
(13.6.2016 22:08:30) Jo, to máš naprostou pravdu. Tohle jsem nečekala, mohla jsem předvídat. Vídaly jsme se denně, nepředpokládala jsem, že jí to nestačí
|
Alenka.Alča |
|
(13.6.2016 22:20:28) Silvie, víš, ono to je fakt těžké. Já bych se asi zapřela a jednorázově bych ji pozvala a pak už nic. A to fakt s tebou soucítím,ale asi bych tuto věc na sobě nenechala. Vrátila bych ji to a konec.
|
Kudla2 |
|
(13.6.2016 22:27:22) Alčo,
a jak jsi přišla na to, že by to stačilo jen jednou (a ne 4x)?
Vždyť je to absurdní - ta paní se ukazuje jako vtěrka a Silvie to s ní chce ukončit, proč by si to ukončování měla ještě otravovat tou návštěvou?
Vyrovnanost je fajn věc, ale u funkčního vztahu, ne u takovýho, kterej chceš skončit. Jakou cenu by prosím tě mělo pozvat si na návštěvu někoho, kdo je ti protivnej a vnímáš tu návštěvu jako poslední splátku imaginárního (a IMHO absurdního) "dluhu", po který ho budeš moct konečně kopnout do pr..?
A znovu opakuju, kolik tak sníš na návštěvě chlebíčků, dva, tři? A kafe k tomu. Plus ještě něco na návštěvu přineseš. To snad není tak děsivej "dluh", abys ho musela za každou cenu vracet.
|
Alenka.Alča |
|
(13.6.2016 22:40:53) Kudlo rozumíš psanému textu? Asi né
Vysvětluji tu, že s chlebíčky jsem reagovala na tento Silviin text "... zatímco rodiče nevzrušeně baštili chlebíčky a zákusky..." a ty mi na to odpovíš "A znovu opakuju, kolik tak sníš na návštěvě chlebíčků, dva, tři? " Reaguji na Silvii a ty to posouváš do osobní roviny vůči mě. A to jsem i vysvětlila, že já nikomu chlebíčky nepočítám a stejně mě to znovu podsuneš a vůbec to tu podsouváš i jiným. Slovo chlebíčky je nějaké tvé zaklínadlo, po kterém vždy vystartuješ .
Jo a to Silvie ještě mluví o zákuscích a tím to zase dává ještě větší kontext, ale to už jsem raději vynechala
|
Kudla2 |
|
(13.6.2016 22:46:16) jo, tak když zákusky, tak to je jiná, to aby ji zvala nejmíň půl roku ještě
|
Alenka.Alča |
|
(13.6.2016 22:49:19) Cha, cha,cha, že. Dochází ti argumenty, tak se vysmíváš. Pro tebe typické
|
Kudla2 |
|
(13.6.2016 22:57:15) No, ono v některých případech je dost těžké se nevysmívat.
A co kdyby jí nedejbože uvařila kafe.... radši nedomýšlet.
|
Alenka.Alča |
|
(13.6.2016 23:01:32) To víš milá Kudličko že máš pravdu, co kdyby ji ještě uvařila kafe, to by bylo A to víš, že máš vždy a ve všem pravdu a jsi na Rodině ta nejlepší a nejchytřejší
|
Kudla2 |
|
(13.6.2016 23:02:21) Alenko, děkuji, to je od tebe hezký, že o mně tak pěkně smýšlíš.
|
Alenka.Alča |
|
(13.6.2016 23:09:06) Kudličko, rádo se stalo
|
|
|
|
|
|
|
|
Sousedka od vedle |
|
(5.8.2016 18:56:44) Kudlo, já měla kamarádku, která s celou rodinkou strašně ráda chodila k nám, ale nás nikdy nepozvala. Když odjížděli, tak si vždy libovali, že už doma nemusí ani dělat večeři. A teď to důležitý: Fakt nikomu nejde o pár chlebíčků, ale o to, že já byla ochotná tu pro ně něco udělat a běhat kolem nich, a tohle mi nikdy nechtěla oplatit. Jde o tvoji snahu a práci s návštěvou, je prostě pohodlnější sedět a čekat, až ti to kafe někdo donese a odnese a umyje hrníček. Už chápeš??? Jednou mi ruply nervy, a když se sem po telefonu zvala a já jí vysvětlovala, že dnes bychom pro změnu přišli my, a ona argumentovala, že by chtěla, aby se k nám její děti prošly, jsem jí prostě řekla: "A nemyslíš, že Vy jste tu byli už mockrát?" Potom jsme se nevídaly chvíli vůbec, pak pouze v kavárně, po hodně letech jsem ji s manželem zase jednou pozvala a volala jí dcera. Reagovala na to slovy: Stav se najíst sem, tady je toho fůra.... Její 20 letá dcera autem přijela na 15 minut, aby si vzala ze stolu jídlo a najedla se a zase jela. Tak vidíš, Kudlo, takoví jsou taky lidi.
|
Kudla2 |
|
(5.8.2016 20:00:28) Sousedko,
já hlavně moc nechápu, jak se někdo k někomu může pozvat bez souhlasu toho hostitele? Proč jsi něco takovýho dopustila?
A jaká síla přinutí někoho, aby takový smečce ustoupil, chystal pro ni jídlo a skákal kolem ní, když už je to poněkolikátý a nechce se mu?
|
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(13.6.2016 22:14:28) Alenko, jak "na to měla myslet dřív"?
Jako že ji teď bude muset taky 4x pozvat, dřív než ji pošle k Brdíčkům?
Já nevím, kolik stojí taková veka, 12 korun kus? K tomu kousek másla, šunky, sejra, nějaký to kafe... fakt je to pro tebe taková rána, že si myslíš, že je vyčůraný sníst u někoho pár chlebíčků?
Silvie naznačila, že jí to pozvání bylo nepříjemný, ale nedokázala to odmítnout. Jo, asi je to chyba, ale umím si představit, že když je někdo dost velká vtěrka, tak to člověka zaskočí a chvíli mu to trvá, než se s tím naučí zacházet.
|
Silvie03 |
|
(13.6.2016 22:17:53) Díky Kudlo. Já ty návštěvy u nich brala jako "že jí zalepím hubu a bude konečně klid". Kdybych tušila následky, nevlezla bych tam.
|
Kudla2 |
|
(13.6.2016 22:22:11) Silvie, rozumím.
Ono by v takovémhle případě bylo asi nejlepší takového člověka pustit k vodě (chápu, že už je Ti spíš protivná než milá), ale je mi jasný, že se to těžko realizuje, zejména pokud to dřív bylo jinak.
|
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(13.6.2016 22:18:51) Alčo, tak já osobně třeba na návštěvy nechodím s prázdnou, takže snědený chlebíček mi snad nikdo vyčítat nemusí. Jak už jsem psala, beru to tak, že když někdo zve na návštěvu, asi mu návštěvy dělají dobře, protože jinak by nezval a inicioval by setkání v hospodě/kavárně/cukrárně... Je také rozdíl mezi rodinou a nejbližšími přáteli a známými, které si člověk ani nemá zájem pouštět úplně k tělu, jak popisuje Silvie.
|
Alenka.Alča |
|
(13.6.2016 22:26:58) Anett, už se začínáš podobat Kudle a to její zde na Rodině známé a podsouvané počítání chlebíčků. Toto vážně není o počítání chlebíčků a o ceně veky a dalších surovin. Zmínila jsem se o tom jen proto, že o tom psala Silvie, že oni u ní vesele jedli chlebíčky a proto jsem na to reagovala. Reagovala jsem tedy na tom v tomto kontextu a né v jiném a už vůbec né v tom, že bych já osobně někomu počítala chlebíčky. Toto tady Kudla často někomu podsouvá, všimla jsem si toho už vícekrát.
Ono jde ještě o to v celém tom kontextu, myslet při cestě z práce domů,že to musím koupit, nakrájet veku, udělat to apod. Ano, už zase slyším hlasy, že je to přece hotové za chvilku atd., ale o tom to vážně není. Ono to je i o té ochotě na někoho myslet, pro někoho nakoupit, připravit to apod. každý je rád občas opečovávaný a Kudla je zrovna ta, co tu tak vehementně prosazuje reciprocitu.
|
Kudla2 |
|
(13.6.2016 22:32:37) Alčo,
ale ona jí to de fakto VNUTILA.
"Ono jde ještě o to v celém tom kontextu, myslet při cestě z práce domů,že to musím koupit, nakrájet veku, udělat to apod. Ano, už zase slyším hlasy, že je to přece hotové za chvilku atd., ale o tom to vážně není. Ono to je i o té ochotě na někoho myslet, pro někoho nakoupit, připravit to apod. každý je rád občas opečovávaný"
Ježíš Maria, nejsem žádná hospodyně, ale když někomu peču koláč nebo pro něj dělám chlebíčky, tak to fakt pro mě není taková rána, abych si myslela, že mi dotyčný musí být vděčen až za hrob.
"a Kudla je zrovna ta, co tu tak vehementně prosazuje reciprocitu".
Ano, ale za prvé ve FUNKČNÍM vztahu a ne v takovým, kdy mi ten druhej leze krkem a hodlám to s ním ukončit. A za druhé, prosazuju reciprocitu hlavně ZE SVÝ STRANY (tj. nechci ji za každou cenu vydávit z toho druhýho jako ty teď tady), přičemž jsem si velmi dobře vědoma toho, že to přeháním.
|
Alenka.Alča |
|
(13.6.2016 22:43:25) "že mi dotyčný musí být vděčen až za hrob." Zase překrucuješ a zveličuješ. O vděčnosti za hrob nebyla řeč a nikdo to tu netvrdí. Ty jsi fakt mistr v podsouvání.
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(13.6.2016 23:14:26) Alčo, jenže jsou i lidé, kteří tohle dělají rádi, nabíjí je to energií a je to pro ně pohodlnější, než se vypravovat do restaurace nebo na návštěvu k někomu. Znám lidi, kteří takto zvou a hostí, ale sami žádná pozvání nepřijímají, protože jsou nejraději doma a vyhovuje jim, když lidé chodí za nimi. No a pak jsou ti, co to mají přesně naopak, a nakonec ti, co očekávají reciprocitu. Takže ono je to někdy těžké v těch mezilidských vztazích vychytat a poznat, co ten druhý vlastně chce a očekává.
|
Alenka.Alča |
|
(13.6.2016 23:19:23) Anett, tak v tom případě je dobré to nějak vykomunikovat. Třeba stylem : "ráda k vám zajdu, ale to víš, já nejsem hostitelský typ, a na zvaní nejsem, nebudu schopna ti to oplatit" . A pak čekat na reakci toho druhého a podle toho se zařídit.
|
Ropucha + 2 |
|
(13.6.2016 23:42:34) Alčo, vykomunikovat určitě, s tím souhlasím. Jenže na to člověk také přijde až ve chvíli, kdy narazí na nějaký pro něj problematický případ. Do té doby mohl být zvyklý fungovat v určitém modelu a netušit, že lidé to mohou pojímat i jinak.
|
Alenka.Alča |
|
(13.6.2016 23:49:50) Anett, souhlasím "Do té doby mohl být zvyklý fungovat v určitém modelu a netušit, že lidé to mohou pojímat i jinak." A teď si vem i druhou stranu. Někdo zase jede jen v tom druhém modelu a vůbec netuší, že někdo může brát, že si někdo myslí, že ho někdo zve na návštěvu jen proto že chce a že tak moc o něj stojí a že si někdo dokonce o něm myslí, že veškerou přípravu dělá s radostí a že ho to dokonce nabíjí, že ho nabíjí mu sloužit. Víš, jak tomu člověku pak je, když se dozví, že ten někdo si o něm myslí, že on mu vlastně slouží rád a že jedinou jeho odměnou je to, že ten někdo k němu milostivě přišel ?
|
Kudla2 |
|
(14.6.2016 0:05:16) "že někdo může brát, že si někdo myslí, že ho někdo zve na návštěvu jen proto že chce a že tak moc o něj stojí a že si někdo dokonce o něm myslí, že veškerou přípravu dělá s radostí a že ho to dokonce nabíjí, že ho nabíjí mu sloužit. Víš, jak tomu člověku pak je, když se dozví, že ten někdo si o něm myslí, že on mu vlastně slouží rád a že jedinou jeho odměnou je to, že ten někdo k němu milostivě přišel ?"
No tak tomuhle zas nerozumím - já to mám přesně takto, když někoho zvu na návštěvu, tak je to proto, že o něj stojím, přípravu (krom úklidu teda) dělám s radostí, a mou odměnou je to, že ten člověk přijde a pokecáme.
Nějak nevím, jakou jinou "odměnu" bych po něm měla chtít, a fakt by mě nenapadlo nazvat to, že upeču buchtu nebo koupím sušenky, že "někomu sloužím".
Proč si teda ten člověk z tvýho příkladu vůbec domů nějaký návštěvy zve, když je tam vlastně nechce a nestojí o ně, a je to pro něj tak velká oběť připravit malý občerstvení, říká tomu "sloužit", a nestačí mu, že se host dostaví a příjemně si popovídaj, ale chtěl by za tu svou ukrutnou námahu ještě nějakou "odměnu"? Nebylo by pro něj daleko jednodušší takový martyrium vůbec nepodstupovat?
|
Alenka.Alča |
|
(14.6.2016 0:10:28) "Proč si teda ten člověk z tvýho příkladu vůbec domů nějaký návštěvy zve, když je tam vlastně nechce a nestojí o ně, a je to pro něj tak velká oběť připravit malý občerstvení, říká tomu "sloužit", a nestačí mu, že se host dostaví a příjemně si popovídaj, ale chtěl by za tu svou ukrutnou námahu ještě nějakou "odměnu"? Nebylo by pro něj daleko jednodušší takový martyrium vůbec nepodstupovat?"
Kudličko, já neříkám, že je tam nechce, víš ? Bavili jsme se zase s Anett v nějakém kontextu, že někdo vyrůstal v tom a někdo zase vyrůstal v něčem jiném. Víš Kudličko, musíš to číst v souvislostech a po vláknu, né izolovaně.
|
Kudla2 |
|
(14.6.2016 0:13:55) No, že mně ten člověk z toho tvýho příkladu přišel spíš jako nějakej sociopat než norma.
|
Alenka.Alča |
|
(14.6.2016 0:22:39) Kudličko, proč hned to vyhrocovat a mluvit o sociopatii? Kde je ta norma? Tady se s ostatními shodneme, že každý to má jinak a je nás tu víc, co mluví o oplátce, pokud sám k někomu jde. To jsme podle tebe všichni sociopati? Opět se stavíš do role arbitra? No jo, no, co víc k tomu Kudličko napsat. Přeji pěknou dobrou noc
|
Kudla2 |
|
(14.6.2016 0:29:05) Alenko, Alčo,
přišlo mi hodně zvláštní, aby někdo vnímal nasypání sušenek na misku a uvaření kafe jako to, že někomu "slouží" a že za to chce nějakou "odměnu", a že hosta vnímá jako někoho, kdo "si milostivě nechá sloužit".
Ptám se, PROČ si takový člověk způsobuje příkoří a hosta (na kterého se evidentně netěší a i minimální přípravy ho obtěžují) si vůbec zve?
|
Alenka.Alča |
|
(14.6.2016 0:34:04) "přišlo mi hodně zvláštní, aby někdo vnímal nasypání sušenek na misku a uvaření kafe jako to, že někomu "slouží" a že za to chce nějakou "odměnu", a že hosta vnímá jako někoho, kdo "si milostivě nechá sloužit".
Kudličko, Kudličko, zase tvoje zlehčování "nasypat sušenky na misku" . To fakt nemá cenu, ty to prostě pochopit nechceš.
Když nejdeš spát ty, tak já teda jdu
|
|
Ropucha + 2 |
|
(14.6.2016 0:36:33) Kudlo, ale to nemusí být tak, že hostitele přípravy obtěžují. On prostě jen chce, aby to bylo vzájemné, očekává to, považuje to za správný chod věcí. Já to znám z reálu, trvalo mi právě, než mi svitlo, jak toto funguje, ale už to vím Někdo je prostě takový návštěvní typ, je rád, když za ním lidé chodí a on chce zase chodit za nimi.
|
Alenka.Alča |
|
(14.6.2016 0:38:00) Anett . Jsi chytřejší jak Kudlička
A už jdu vážně spát.
|
|
|
|
|
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(14.6.2016 0:27:42) Alčo, ano, samozřejmě, že to platí oboustranně a i ten, co zval a nedočkal se oplátky, se cítí ukřivděný a nepochopený, to je mi jasné. Ale těžko vyčítat Silvii, že přijímala pozvání, když ho nehodlala oplácet - ona holt to chápala jinak, než protistrana, a v tu chvíli nemusela tušit, že to tak je. Až teď vyplouvá na povrch ten vzájemný omyl, když paní je stále netrpělivější a začíná si vymáhat tu reciproční návštěvu. Tak holt si to musejí vzájemně vyjasnit teď.
|
Kudla2 |
|
(14.6.2016 0:36:05) Anett, to je hezky řečený.
Akorát teda (a chápu, že to někdo může mít jinak) mi není jasný, proč se ten, co zval a nedočkal se oplátky, cítí "ukřivděný a nepochopený"?
Tak pokud to mám tak, že mi záleží na reciprocitě, tak pozvu jednou, a pak je z mýho pohledu řada na tom druhým. Když se ten druhej k ničemu nemá, tak ho už podruhý nepozvu
Jakou škodu jsem utrpěla? Maximálně tu, že zjistím, že ten druhej není až zas tak fajn kámoš, ale co do chlebíčků a sušenek z toho vyjdu téměř nedotčena.
|
Ropucha + 2 |
|
(14.6.2016 0:40:01) "tak pozvu jednou, a pak je z mýho pohledu řada na tom druhým. Když se ten druhej k ničemu nemá, tak ho už podruhý nepozvu"
To právě neznáš tu mentalitu. Ten člověk se prostě hrozně chce družit tímto způsobem, je to jeho přirozený způsob fungování a trvá mu chvíli, než si všimne, že v tom jede sám.
|
Kudla2 |
|
(14.6.2016 0:52:09) Anett,
tak pak mi zas ale není jasný, když se hrozně chce družit tímto způsobem, proč mu vadí, že v tom (chvíli) jede sám?
Chápala bych, že by ho štvalo, kdyby ten druhej byl vyžírka, co mu vyjí půl špajzu, zničí novej koberec a neřeší, ale slušná návštěva, co přinese i něco na zub... že by ten člověk fakt k pocitu svýho uspokojení potřeboval být pozvanej k tomu druhýmu, jinak to pro něj není ta správná reciprocita?
Chápu i, že to může mít a chápat každej trochu jinak, ale tak snad zafunguje nějakej přirozenej cit? Tady ta paní evidentně ukrutně tlačí na pilu ve všem, a vůbec nebere ohled na to, jakou odezvu to vyvolává.
|
|
|
|
Eudo |
|
(20.6.2016 14:23:55) Pripojim se po nekolika dnech. Ono to neni tak jednoduche. Ja mam jednu znamou, ktere se snazim 30 let vyhybat. Pred 2 lety se pristehovala na stejnou ulici. Pokazde, kdyz jde kolem, se stavi. Nekdy i s nejakymi dalsimi znamymi. Neustale zve na oplatku, ja tam nejdu, doufam, ze pochopi, ze se pratelit nechci. Ona se stavi opet. Pred rokem mi prijely dve kamaradky na tyden na dovolenou. Jako na smulu zrovna sla kolem, kdyz jsme vyndavaly kufry, a hned se zapojila, pak pozvala na obed, ja odmitla, ze s nimi chci byt sama, ona se pripojila a nesla, cili jsem musela pozvat i ji. Pak zustala, kdyz jsem chtela s nimi jet a ukazat jim okoli, klidne usedla do auta taky, ja celkem silela, kamaradkam to bylo hodne neprijemne, ale zadne prime vysvetlovani nevnimala. Pak nam urcovala, kam jet, coz jsem sice ignorovala, ale vubec to nevnimala. Kdyz jsme se vratily, odvezla jsem ji pred jeji dum, aby s nami zas nesla, jenze ona dobehla opet, ze ma hotovou veceri, ze musime, a at vemu sebou pivo, ktere mi holky privezly a ktere nemohla videt jinak, nez ze mi otevrela lednici. Neprijelmne otravovala, dokud kamaradky nerekly, ze se ji jinak nezbavime. Jedna z nich je vegetarianka, nutila ji parky a urazila se, kdyz odmitla. Druhy den stala u dveri a nasedla do myho auta, ze s nami pojede na vylet a urcila kam. Tam jsem ji vysadila a odjela pryc. Volala za nami, at ji pak vyzvednem.... Druhy den ranom opet, mela sebou cerstve pecivo. To uz jsem byla nucena ji na ostro rict, ze jsou to moje stare kamaradky, ktere jsem rok nevidela a ze nechceme travit cas s ni. Sice se urazila a odesla, ale kdyz odjely, opet volala, obchazela muj dum, kdyz jsem ji nebrala telefon, nahlizela do oken, jestli jsem doma, cekala u meho auta, kdyz jsem s tim nepocitala a sla se mnou ke dverim.... proste nektery lidi jsou uplne neunosni a na vedomi neberou. Podarilo se mi to utnout az tehdy, kdy jsem byla pozvana na jeji narozeniny, ja mela nekolikrat vymluvu, ona prelozila, opet, a nakonec jsem bez omluvy nedorazila.
|
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(13.6.2016 23:26:39) Anett, přesně tak.
Já víceméně předpokládám, že každej se snažíme dělat věci tak, aby nám to bylo příjemný, a že když mě někdo pozve, tak je to proto, že to CHTĚL udělat, že mě vidí rád (a tudíž že mu principielně nic nedlužím).
Na návštěvu se vždycky snažím něco přinést, aby ten člověk "nebyl škodnej", že se mu tam nacpu (ale chápu, že to je moje posedlost a že to spousta lidí považuje za zbytečný)
Pokud je mi nesympatickej, tak k tomu spíš nedojde než dojde, nebo se nějak vymluvím. Ale může nastat j i situace, kdy to zjistím "v průběhu času", tj. někdo, kdo se mi původně zamlouval, se ukáže jako vtěrka nebo nějak jinak nesympatickej tvor.
V tom případě si fakt nebudu lámat hlavu, jestli u mě nebyl na návštěvě míň často než já u něho - protože nepovažuju svoji návštěvu za takovou oběť pro hostitele, abych si ji s tím lámat musela.
|
Alenka.Alča |
|
(13.6.2016 23:36:22) "protože nepovažuju svoji návštěvu za takovou oběť pro hostitele, abych si ji s tím lámat musela." Kudličko, není nad trochu sebevědomí
|
|
|
|
|
|
|
Silvie03 |
|
(13.6.2016 22:03:41) Sněhulko, máš pravdu. Teď bych měla pozvání oplácet. Ale já si naivně myslela, že kamarádka pochopila, že díky chování jejích dětí je k nám už nepozveme, tudíž nás volala k sobě. A byla dost otravná a vtíravá, tak jsem párkrát podlehla s vědomím, že budu mít klid. A nemám
|
Sněhulka a sněhuláčci |
|
(13.6.2016 22:08:40) Silvie, já ti fakt rozumím, sama vím, jak je nepříjemné, když se k tobě někdo opakovaně zve a ještě se uráží, když slušně odmítáš. Navíc, když jde o člověka, kterého nechceš poslat do háje, protože ho máš rád... Nešlo by ve vašem případě třeba pozvat kamarádku večer bez dětí? Když jsou problematické její děti, ale ji ráda uvidíš, tak jí prostě říct, že aspoň si víc v klidu popovídáte nebo něco takového... Případně pokud je to známá, kterou ani ráda nevidíš, tak ji holt nějak rázněji poslat do háje, aby to pochopila, no. Ale chápu, že to se snadno radí a velmi velmi nesnadno dělá!
|
|
|
Kudla2 |
|
(13.6.2016 22:04:55) "přemýšlím, co někoho vede k tomu, říct: "tak kdy k vám můžeme konečně přijít" (místo aby řekl třeba "tak kdy k nám konečně přijdete" nebo "kdy se konečně uvidíme"). Když jsem někoho nepozvala, tak je to nejspíš proto, že nechci (nebo nemohu, nestíhám apod., ale zkrátka proto, že to nejde), a toto chování mě uvádí do rozpaků."
Přesně, přesně, přesně.
|
|
Citronove koliesko |
|
(14.6.2016 7:59:40) "tak kdy k vám můžeme konečně přijít?"
Moja odpoveď by bola "My na návštevy moc nie sme, ale môžeme sa stretnúť niekde vonku na kafe, na pivko, na ihrisku..."
Inak ja som mala kamarátku ktorá sa snažila dokonale manipulovať a motať človeku hlavu tak že nakoniec ostal s jej dvomi deťmi a ona sa šla niekam baviť na grilovačku, alebo do fitka a pod. Toto som nadobro zatrhla, po jednej synovej oslave, kde si pozval jej staršieho syna (vtedy mali okolo 6-7 rokov) a ona došla aj s mladším (necelé 3r.) že aj on chce veľmi ísť aspoň na chvíľu, tak vravím OK poď ďalej dáme kávu. A ona, že dobre ale ešte musí niečo vybaviť (tuším pošta?). Došla o 5h (hodinu po tom ako bol čas konca oslavy na pozvánke), bola na pošte a tam ju stretla kamoška a stiahla ju k nim na grilovačku. A ja som 5 hodín strážila jej dieťa ktoré nič nechcelo, nechcelo jesť, nechcelo piť, nič ho nebavilo, všetko vyťahovalo, pri ničom nevydržalo, všade liezlo a starším deťom kazilo hru plus som na neho dávala pozor aby sa neutopilo v bazéne (plávať nevedelo, krídelka a pod. odmietalo). Potom to ešte kamarátka pár krát skúšala "len na chvíľku a ja zatiaľ..." ale keďže som pochopila, že jej ide len o to zbaviť sa detí tak už som bola v strehu.
|
Kudla2 |
|
(14.6.2016 8:04:01) Koliesko, super, že ses už pak nedala a kamarádce
|
|
Ropucha + 2 |
|
(14.6.2016 9:15:40) Koliesko, ano, s tím jsem se také setkala, že někteří lidé od vzájemného navštěvování plynule přecházejí k odkládání dětí.
|
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(13.6.2016 21:50:16) Silvie, jsou lidé, kteří prostě mají návštěvy rádi. Paní tě usilovně zvala a předpokládala, že ji automaticky budeš zvát na oplátku. Já osobně to beru tak, že když někdo zve, dělá to proto, že chce, a nic dalšího než přijetí/nepřijetí pozvání neočekává. Ale časem jsem pochopila, že někteří lidé očekávají pozvání na oplátku a považují to přímo za povinnost.
|
|
|
|
|
Stáňa * |
|
(14.6.2016 12:25:41) Je to pak tedy kamarádka nebo jen známá? Pod kamarádkou si představuji někoho, jehož návštěva mi prostě nevadí a ráda ji u nás doma uvidím.
|
Silvie03 |
|
(14.6.2016 16:14:42) Stáňo, sama nevím. Není to blízká přítelkyně, ale není to ani "jen" známá - na to toho ví z našeho soukromí dost.
|
|
|
|
|
|
|