| Binturongg | 
 |
(26.4.2016 18:12:14)
Nedávno na to přišla ve společnosti - napříč náboženským, politickým, věkovým a dalšími spektry - řeč a kupodivu jsme se všichni shodli na jedné věci:
Nikdy se nás nikdo neptal na jakýkoli názor, který by byl zaznamenán statisticky a oficiálně (pochopitelně není řeč o obskurních testech a anketách v různých novinách a časopisech) - nějakou firmou, která se tímto zabývá.
Nerada bych, aby se to zase zvrhlo v politickou debatu, takže dám jiné příklady:
V médiích sem tam proběhne zpráva o výsledcích průzkumů:
- zda mají lidé rádi více tatarku nebo majolku nebo ani jedno z toho
- zda lidé věří nezávadnosti potravin podléhajícím rychlé zkáze
- zda lidé jezdí raději k moři nebo na hory
- který měsíc v roce mají lidé nejraději
- co si lidé myslí o architektuře 12. století
.
.
.
.
Zjistili jsme - ve výše uvedené společnosti - že se nás nikdy nikdo na nic neptal a neznáme ani nikoho, koho by se někdo ptal na jakýkoli názor.
Kde se tedy berou výsledky průzkumů?
A znáte někoho, koho se někdy někdo na něco oficiálně, v rámci průzkumu, ptal?
|
| Lada2 |
|
(26.4.2016 18:14:25)
Dělám průzkumy za peníze, chodí různé dotazy.
|
| Lada2 |
|
(26.4.2016 18:16:29)
Jo, a dcera volala domů lidem, kteří byli zaregistrováni v nějakých dotazníkových agenturách.
|
|
|
| kambala pláááckááá | 
|
(26.4.2016 18:14:31)
jo, zrovna dneska, CS a C. doporučila jsem jim, ať otravujou někoho jinýho
|
| Půlka psa | 
|
(26.4.2016 21:17:30)
Co je SC a C? Na tohle se mě zeptat, tak vůbec nevím, co jim říct. Možná tak, že dvě písmenka se mi líbí víc než jedno.
|
| Půlka psa |
|
(26.4.2016 21:18:34)
SC&C - Marketing & Social Research. Mám trochu pomalejší den. 
|
| kambala pláááckááá |
|
(27.4.2016 8:58:16)
jj, jsem nemohla najít ten znak v mobilu :)
|
|
|
|
|
| Kafe | 
|
(26.4.2016 18:25:29)
Dělala jsem jednou jakýsi průzkum chuťových preferencí u bílých jogurtů. Ale průzkum mínění - to tedy ne. Ani nikoho takového, koho by se ptali, neznám.
|
|
| Zuzkaaa | •
|
(26.4.2016 18:27:09)
Dělala jsem tazatele a ptala jsem se. Problém byl v tom, že lidi na různé dotazy i odpovídali, ale na konci dotazníku je jejich identifikace. Ona tam není jen tak, ale pro kontrolu dotazníkové firmy, zda byl skutečně dotazovaný dotázán a jestli sedí jeho údaje (bydliště, věk apod.), prostě jestli jsem si dotazování nevymyslela. Tam většina lidí znejistěla a odmítli mi data dát (lidi se bojí se podepsat pod svoje názory) -> celý dotazník (a ztracený čas) jsem si mohla dát za klobouk). Takže jsem si postupně vybudovala kmen asi 60 lidí, kterým jsem pak jen zavolala, jsetli si na ně můžu vyplnit dotazník. Občas ode mne za tu ochotu třeba dostali čokoládu, nebo pokud to bylo dotazování s ochutnávkou, tak dostali něco na ochutnání. Ono to není zas tak dobře placené, pokud to děláš poctivě, málokdy se dostaneš nad 20,- Kč/hodina.
Problém vidím v tomto:
Kdo se ptá? Chudák, který si potřebuje přivydělat
Koho se ptá? Bohatého ne, ten ho pošle do zadele. Tak se ptá zase chudých.
|
| Vítr z hor | 
|
(26.4.2016 19:07:58)
Taky jsem delala tazatele. Musela jsem, bo to bylo soucasti studia, proste nejaky vyzkumny ukol katedry. Sice to byl docela fajn vyzkum, ale zjistila jsem, ze delat tazatele je pro me naprosto brutalne neprijemne.
Ten den, kdy jsem dotazatelovala u posledniho chudaka, byl zrejme nejstasnejsim dnem meho zivota. Az do rana jsem pak zpivala u nejakeho jukeboxu, ktery jsem narvala desetikorunama. Spoluzaci zirali, ze jeste v zivote nevideli nikoho takhle happy 
|
|
| Z+2 | 
|
(26.4.2016 19:09:02)
Takže podvodnice kvůli pár korunám. No a takhle to u nás funguje se vším. Ach jo.
|
|
| Lexi. |
|
(26.4.2016 21:14:30)
"na konci dotazníku je jejich identifikace. Ona tam není jen tak, ale pro kontrolu dotazníkové firmy, zda byl skutečně dotazovaný dotázán a jestli sedí jeho údaje (bydliště, věk apod.), prostě jestli jsem si dotazování nevymyslela. Tam většina lidí znejistěla a odmítli mi data dát (lidi se bojí se podepsat pod svoje názory)"
- lidé se nebojí podepsat pod svoje názory, ale nechtějí být vedeni v databázi nějaké agentury
|
| Zuzkaaa | •
|
(27.4.2016 8:31:48)
Lexi, oni nejsou vedeni v žádné databázi, ten list je zvlášť. při vyhodnocování výsledků se list oddělí, agentura některým pošle koresponďák, zda byli dotazováni, zda to byl muž nebo žena a kolik je jim let. To je právě kontrola toho tazatele, aby si nevymýšlel osoby a jestli odvedl práci tak, jak měl. Věk je tam proto, že dotazování se provádí podle určitých kvót, takže musí být dotázán určitý počet mužů a žen, v určitém věkovém rozpětí. Nejhorší bylo, když nám zadali kvóty podle příjmů, jak to odhadneš? To jsem měla jít po ulici a ptát se lidí, kolik berou? Další perly jsou podle vzdělání v kombinaci s místem bydliště, měla jsem se třeba dotazovat vyučených v bydllišti do 2.000 obyvatel. Copak má někdo napsáno na čele, že je vyučený?
Jasně, tazatelé si to různě usnadňují, někdy do dotazníku lžou (třeba co se příjmu týče), ale copak někdo rozumný stanoví takové blbé parametry? Jak se říká: na blbou otázku dostaneš jen blbou odpověď.
Já ty výzkumníky chápu, jinak odpovídá někdo, kdo je na socálních dávkách, jinak někdo se solidním příjmem. Ale když se ptáš naprosto neznámých lidí, tak na první pohled nepoznáš, v jaké jsou příjmové kategorii nebo jaké mají vzdělání. Taky tě hodně lidí pošle do zadele. Ber to tak, že i ten tazatel si chce vydělat, ale 20,- Kč/hodina fakt není žádné terno.
|
|
| Zuzkaaa | •
|
(27.4.2016 8:43:22)
Jo, a dodatek: jména dotazovaných byla v agentuře cca 2 měsíce, list sloužil k ověření, zda byli dotazováni. Pak se jména skartovala a zbyly jen čisté dotazníky. NIKDY se mi nestalo, že by byli dotazované následně agenturou kontaktováni za účelem dalšího výzkumu nebo otravováni reklamou.
POZOR! Někdy chodí po ulici tzv. tazatelé a zvou na převáděčky. Tohle výzkumné agentury nedělají, ty výzkumy byly dělané vcelku poctivě. To nepoctivé tam vnášejí tazatelé, protože je to neskutečně mizerně placené.
|
| Lexi. |
|
(27.4.2016 13:07:45)
": jména dotazovaných byla v agentuře cca 2 měsíce, list sloužil k ověření, zda byli dotazováni. Pak se jména skartovala a zbyly jen čisté dotazníky. NIKDY se mi nestalo, že by byli dotazované následně agenturou kontaktováni za účelem dalšího výzkumu nebo otravováni reklamou. "
- ale někdo tady na diskuzi psal, že si vede databázi lidí pro potřeby následných průzkumů
K tomu otravování reklamou - kšefty s kontakty a informacemi jsou realitou - kdysi se mi mj. stalo, že mi kdosi telefonoval ohledně toho, jestli si k nim nechci převéct povinné ručení na auto - zeptala jsem se, kde na mě získali kontakt - prý z veřejně přístupných zdrojů - tak jsem se zeptala, v jakém veřejně přístupném zdroji je uvedeno mé jméno, telef. číslo, údaj že vlastním automobil, a údaj že právě mohu vypovědět smlouvu o povinném ručení - a na druhé straně drátu zavěsili - je zcela zjevné, že ty údaje jim předal někdo z mé tehdejší pojišťovny...takže vůbec nepochybuji o tom, že v agenturách se s osobními daty a zjištěnými údaji taktéž obchoduje
|
|
|
|
|
| angrešt |
|
(26.4.2016 18:36:43)
Jo, víckrát, odchytávávali nahoře na Václaváku, kdo souhlasil, šel dovnitř asi na 20 minut. Byly to dotazníky k různým produktům a když jsem to vyplnila, dostala jsem čokoládu, takže jako studentka jsem se nechávala odchytit ráda
Teď už na to nemám čas, ani nevím, jestli tam bývají.
|
|
| Vítr z hor |
|
(26.4.2016 19:02:09)
Jo. Ale vetsinu tazatelu jsem poslala kamsi. Zejmena tech, kteri se me ptali, jestli vim, jak zhubnout, a ze by mi pripadne poradili. Obvykle jsem vazila tak pulku toho, co dotycni tazatele...
A jednou, kdyz jsem byla v UK na navsteve u jiste bajecne a moc mile zdejsi uzivatelky, tak se me nejake expertky v parku ptaly, jak se mi tam libi, a jestli bych neco nechtela zmenit. Bylo jim fuk, ze je asi 11 stupnu, zrovna zacalo lejt a ja jsem rvala dvoulete deti na kocarek a chtela co nejrychleji zdrhnout nekam pod strechu.
|
|
| Rodinová | 
|
(26.4.2016 19:04:32)
Jednou me sledoval statisticky urad.
Jinak nic.
|
|
| Tizi | 
|
(26.4.2016 19:15:20)
Stalo se mi, že mě někdo odchytl na ulici, že dělá průzkumy na sýry nebo na prací prostředky. Ale četla jsem dost zajímavý rozhovor s člověkem, který pracoval pro agenturu, která dělala průzkumy politickým stranám a ten vysvětloval jak to chodí - že mají v databázi lidi, o kterých ví takřka vše a tedy dovedou velmi dobře předpovědět, co odpoví. A pak, když potřebují, aby nějaký průzkum tak či onak vyšel, tak volají ty lidi, kteří odpovídají profilu.
|
|
| anexa | 
|
(26.4.2016 19:20:14)
to ti řeknu naprosto přesně. Před vánoci jsem četla článek, tak právě jeden takový popisoval, jak dělají průzkumy. Podle zadavatele a podle toho, jak má průzkum vyjít osloví tazatele, které mají v databázi. Vědí, že zadavatel má jako produkt určitý typ májky, osloví ty, o kterých ví, že paštiku jedí a že používají i tento druh, to samé je s prognozami k volbám. Zadavatel např. ČSSD, tak osloví např. 1000 lidí, o kterých má v databázi, že preferují ČSSD - prostě je potřeba žádným prognózám a průzkumům nevěřit protože vše je zmanipulované. Když tě budou před volbami krmit, že tyhle strany mají vysoký náskok a třeba tebou preferovaná strana nemá šanci se do parlamentu dostat, vykašleš se na svou stranu a hodíš to tam jinému a o tom to je
|
| Lei | 
|
(26.4.2016 19:33:36)
anexo, pokud přichází firma na trh s novou příchutí paštiky, samozřejmě může chtít klidně oslovit pouze paštikáře, nemá cenu, aby oslovovala vegetariány. Na tom není nic špatného ani chybného, musí to být samozřejmě uvedeno v metodice, jaký byl základní a výběrový soubor.
výzkumy volebních preferencí jsou jiná káva, to souhlasím, tam fungují jiné tlaky.
|
|
| Půlka psa |
|
(26.4.2016 21:36:13)
Pokud dělají průzkum pro výrobce paštik, tak přece nebudou oslovovat vegetariány nebo lidi, co paštiku nežerou. Oslovit ty, co paštiku jí a zjistit, jestli jim tahle konkrétní chutná, je v průzkumu legitimní strategie a je pravděpodobně i požadovaná výrobcem.
|
|
| Jitka | •
|
(4.5.2016 16:48:03)
Taky jsem to četla.
Tady to je:
Jak fungují české mediální agentury pro průzkum veřejného mínění?
Exkluzivní výpověď zaměstnance o praktikách, spin doctoringu, plánování výsledků průzkumů, prefabrikace volebních preferencí, ovlivňování nerozhodnutých voličů, opakování průzkumu, pokud výsledek nedopadl podle představ a další machinace!
Redakce AE News přináší exkluzivní rozhovor s vrcholovým manažerem renomované agentury pro průzkum veřejného mínění v Česku. Exkluzivní rozhovor, šokující svědectví, bez cenzury a natvrdo. Jelikož je osoba u této agentury stále zaměstnána, upravili jsme rozhovor takovým způsobem, aby byla zaručena bezpečnost a anonymita tohoto whistleblowera, jehož výpověď nemá v historii české žurnalistiky obdoby. Svědectví je natolik závažné, že jsme velice vděčni za to, že můžeme tyto informace publikovat exkluzivně právě u nás.
Popravdě, pro nás jsou informace z rozhovoru známými fakty, ovšem je to poprvé, kdy někdo vystoupil se svědectvím přímo zpoza informační barikády těchto agentur. Redakce si ověřila tuto osobu, i skutečnost, že opravdu u agentury působí. Jméno osoby jsme na její žádost v textu změnili. Po poradě s naším právníkem jsme se rozhodli neuveřejnit jméno agentury, kvůli zachování korektního rozměru článku, neboť kontaktováním agentury s žádostí o vyjádření se k informacím bychom informátora vystavili riziku odhalení ze strany jeho zaměstnavatele. Nemáme možnost tedy ověřit validitu jednotlivých informací a událostí, poskytujeme zde pouze publikační prostor lidem, kteří chtějí přinést svá svědectví. Cílem článku není obvinění konkrétní agentury z něčeho nekalého, ale jde nám o svědecký pohled na podivné praktiky v českých mediálních agenturách. Finální verze a redakční úpravy článku byly odsouhlaseny po vzájemné dohodě.
Mediální propaganda pohledem zevnitř agentury
Petře, můžete našim čtenářům říct něco bližšího o sobě?
Pracuji pro agenturu už velmi dlouho, počet let nechci kvůli identifikaci uvádět. Vystudoval jsem zahraniční politologii a mediální vztahy, stejně jako někteří moji kolegové a v agentuře pracuji na manažerské pozici. O rodině bych nerad hovořil, nerad bych je nějak ohrozil nebo identifikoval sám sebe v médiích. Nabídl jsem anonymní rozhovor i jedné komerční české televizi, ale odmítli mne bez udání důvodu. Rozhodl jsem se tedy informace uveřejnit anonymně na internetu a AE News mi přišlo jako vhodná platforma, protože umožňujete publikování informací od anonymních whistleblowerů. O vás jsem se dozvěděl teprve nedávno v souvislosti s kauzou červených lístků proti prezidentovi Zemanovi. Nastal čas, aby někdo udělal to, co je nutné. Aby lidé věděli, jak je s nimi manipulováno ze strany médií.
Proč jste se rozhodl promluvit?
Poslední události okolo tendencí a snah o svržení českého prezidenta jsou plně v souladu s tím, na čem jsme v agentuře pracovali i ve spolupráci s Českou Televizí a poslední vývoj v tomto veřejnoprávním médiu je opravdu neskutečný převrat, se kterým nikdo z dozorových institucí nechce nebo spíš neumí nic udělat a já nehodlám nečinně přihlížet. Ty informace, které o nich máme, jsou v podstatě v té poloze, že z České Televize se stala neřízená střela, neovladatelné těleso, kterého se zmocnili bývalí aktivisté okolo vůdců známého „spacákového povstání“, tedy lidé z okolí bývalého prezidenta Václava Havla a Jana Rumla.
Chcete říct, že současná kampaň proti Zemanovi je řízena z Kavčích Hor tzv. Havlisty?
Není odtamtud řízená, je odtamtud pouze medializována. Zato ale velmi intenzivně. Řízena je však odjinud.
Počítám, že oba víme, kdo ji řídí.
Ano, ta kampaň pochází přímo od amerických mediálních poradců ministerstva zahraničí Spojených států amerických a od jejich detašovaných pracovišť na ambasádách, od lidí, kteří řídili rozvrat v Kyjevě na konci minulého roku. Jsou to stejní lidé, kteří dnes řídí prefabrikaci průzkumů veřejného mínění v České Republice, kteří financují tyto průzkumy a pomáhají logisticky zajišťovat hlavní eventy v ulicích.
Co to je prefabrikace?
To je předpříprava mediálního mínění odvozeného od plánovaného předpokladu průzkumu občanských postojů a názorů. Je to hlavní model ovlivňování myšlení obyvatelstva v západních zemích a USA. Skrze prefabrikaci lze rozpoutat revoluci nebo i válku, zvrátit výsledek voleb na poslední chvíli, dostat neparlamentní stranu do sněmovny, zajistit rezoluci rady OSN, prakticky cokoliv.
To zní opravdu děsivě, jak to funguje?
V principu jde o Machiavelismus implementovaný do mediálního prostoru 21. století. Funguje to tak, že mediální agentura, která dělá průzkum veřejného mínění, podsune veřejnosti nejprve prefabrikát. To znamená uměle vytvořený konstrukt, který veřejnost velmi rychle pojme v podvědomí za svůj vlastní názor. V tom spočívá princip a největší síla. Dokonalým prefabrikátem se stala tragédie letu MH17 na Ukrajině. Média bez jediného důkazu nebo stanoviska vyšetřovatelů posunula veřejnosti pohotový prefabrikát o vině Ruska a pro-ruských separatistů. Tyto prefabrikáty jsou ihned vzápětí testovány v průzkumech veřejného mínění. Pokud se prefabrikát uchytí, začne se s ním pracovat jako s nezvratným faktem, pravdou, a následně média a tiskové agentury začnou prefabrikát šířit do médií.
V Česku jste pracoval na nějakém prefabrikátu?
Ano, byla to předvolební kampaň hnutí ANO. V podstatě šlo o to, abychom pomohli vytvořit v očích nerozhodnutých voličů prefabrikovanou představu o tom, že neznámé hnutí ANO v preferencích roste a že představuje alternativu vůči zavedeným stranám v době, kdy o hnutí nikdo ještě nevěděl.
Jak to probíhalo?
Nejprve jsme museli analyzovat vzorek našich vybraných respondentů, které na projekt použijeme z naší databáze. Většina veřejnosti si totiž myslí, že průzkum probíhá na ulici nebo náhodným telefonováním na různá náhodná čísla. I když i to se někdy používá, je to jen zcela výjimečně, protože z náhodných dotazů náhodných osob nelze tak snadno sestavit reprezentativní vzorek. Veřejnost si myslí, že při průzkumu se používá faktor náhody.
A tak to nefunguje?
Kdepak. Na průzkumech se podílí vzorek tzv. „vybraných respondentů“. To jsou osoby, které s naší agenturou spolupracují. My o nich máme sociologický a profesní profil, známé jejich rodiny, přátele, zaměstnání, rodinný příjem a vše ostatní, abychom mohli respondenta zařadit do určité sociální skupiny. Množina těchto respondentů potom vytvoří tzv. reprezentativní vzorek, se kterým se dál pracuje.
Počkat, takže to znamená, že vy víte, jak kdo bude na jaké otázky přibližně odpovídat?
Ano, víme to s velmi vysokou přesností. Obecně můžeme říct, že známe dopředu reakci respondenta na určité téma s přesností převyšující 90% pravděpodobnosti. Dokážeme tedy naplánovat výsledek zadaného průzkumu klienta, aniž bychom zfalšovali jediný checkbox. Toto je tedy nezbytné pro agenturu a její přežití.
Proboha, ale to znamená, že ten průzkum je zfalšovaný, ne?
To právě není. Je pouze prefabrikovaný. Nikdo nefalšuje odpovědi respondentů. My pouze zajistíme, že otázky budou položeny na stůl vybraným respondentům, o kterých bezpečně víme, že odpoví podle našich představ, resp. podle představ zadavatele. Většina zadavatelů nechce zjistit názor veřejnosti, ale chce potvrdit svůj předpoklad. To se mnohdy rozchází s výsledky průzkumů, a potom klient chce buď průzkum opakovat, anebo od nás odejde ke konkurenci, kde mu vyjde lepší výsledek průzkumu. Možná vás to překvapí, ale většina průzkumů je placena až v okamžiku, kdy je klient o něčem přesvědčen a očekává pouhé potvrzení z průzkumu. Že by nám někdo dal zakázku bez představy, jak výsledek dopadne, to se stává jen málokdy.
Takže průzkumy slouží spíš jako podklad pro nějaké teze nebo tvrzení?
V devíti z deseti případů jde o tzv. konfirmační průzkumy, tedy jak název napovídá, průzkumy, které mají něco zadavatelovi potvrdit. Pokud nepotvrdí, je problém. A to se potom průzkum obvykle opakuje, třeba i několikrát, dokud se výsledek nedostaví. Empirických průzkumů, tedy těch, které nic dopředu nepředpokládají ze strany zadavatele, těch je opravdu znatelná menšina a každým rokem jich je méně.
Kdo si u vás objednává prefabrikované výsledky?
Různé subjekty. Od politických stran mimo i uvnitř poslanecké sněmovny, přes média až po soukromé firmy. Např. Česká Televize si zažádá o průzkum na téma soužití Čechů s menšinami. Ta otázka na respondenty zní: „Bydleli byste s Romy v jednom domě?“ a když my uděláme průzkum, ten výsledek je takový, jaký asi sami tušíte, a nám přijde potom z České Televize reakce, že ten průzkum chtějí udělat znovu, protože „výsledek průzkumu nezapadl do konceptu jejich zpravodajství“. Takže oni nám pošlou novou upravenou otázku a ta zní: „Jak hodnotíte soužití s menšinami?“.
A ten výsledek vyjde podruhé jinak?
Jistě. Však otázka je podruhé již zcela neutrální. V televizi se to ale potom interpretuje tak, že čeští občané mají od minulého roku lepší pohled na spolužití s etnickými menšinami a Romy zejména. Někdy děláme průzkum pro klienta i 4x po sobě, než je konečně spokojen. Platí ale pochopitelně jen za jeden průzkum, ten, který mu vyhovuje. Agentura si nemůže dovolit o klienta přijít.
Byl tohle důvod obrovských rozporů v průzkumech před volbami do parlamentu v roce 2010?
Ano, ČSSD tehdy chtěla výsledky za každou cenu materializovat v průzkumech, neměli čas na prefabrikaci postojů občanů, to vyžaduje čas a peníze v mediálním prostoru. Prostě nabídli peníze jenom na průzkumy a chtěli výsledek. Když nebyl podle jejich představ, šli ke konkurenci. ČSSD tehdy měla přitom dost času zainvestovat do finančně náročnějšího spin doctoringu a přetavit ty „zdoktorované“ průzkumy v reálný výsledek.
Co je to spin doctoring?
To je technika předvolebního boje, kdy donutíte média postavit otázku veřejné volební diskuse okolo jediného a mnohdy banálního zástupného tématu. Vezmete si téma, ve kterém je vaše strana nejsilnější a váš největší soupeř nejslabší. Prefabrikovaný průzkum veřejného mínění, o který se postaráme my, potom ukáže, že toto téma zajímá voliče nejvíc. Najednou to spustí lavinu a pár takovýchto průzkumů změní výsledek voleb. A také změnil.
Takže se přiznáváte, že jste potopili Jiřího Paroubka v roce 2010?
Okolo Jiřího Paroubka se podařilo pravici roztočit spin doctoring poslední měsíc před volbami v roce 2010. Strany TOP09 a ODS si objednávaly desítky prefabrikovaných průzkumů, které měly za cíl vyvolat dojem, že Jiří Paroubek škodí ČSSD. Ve skutečnosti to bylo jinak, on byl pro ČSSD jejich nejsilnější postava, ale spin zafungoval a veřejnost tomu začala opravdu věřit, najednou se začaly ozývat hlasy i zevnitř ČSSD, že Paroubek není dobrý lídr. Byl to jeden z nejlepších spinů posledních 20 let, pravici se podařilo pomocí tohoto spinu zlikvidovat předsedu nejsilnější politické strany v té době. ČSSD měla spoustu munice, jak tehdy oslabit pravici, ale neschopným managementem volební kampaně ČSSD ze strany pana Tvrdíka to dopadlo pro Jiřího Paroubka katastrofálně.
Zmínil jste protesty proti Zemanovi. Jde také o spin?
Ano, ale to není česká práce. To je řízené ze zahraničí. Cílem spinu okolo Zemana je vytvořit mediální prefabrikát, který pojme česká veřejnost za svůj názor, že český prezident škodí této zemi a že, když lidé vyjdou do ulic, aby měli pocit, že je to jejich volba a jejich rozhodnutí, že tam jsou. Stále ale tvrdím, že bez 17. listopadu by nikdy nevyšlo do ulic tolik lidí. V tomto ohledu pouze spin využil příležitost tohoto svátku naakumulovat co nejvíce lidí do průvodu. Průvod s peticí na Pražský Hrad před několika dny měl už potom pouze nějakých 200 až 500 lidí. Čili, jak vidíte, nejde o národní hnutí proti prezidentovi, jde o mediální spin.
Jsou protesty proti Zemanovi legitimní?
Nejde o to, jestli jsou legitimní, jde o to, že jsou zcela absurdní. Miloš Zeman je totiž široko daleko v Evropě jediný politik, který hájí národní zájmy své země při návštěvách v cizině jako lev, o Zemanovi víme, že je národní patriot a kdyby takovým patriotem býval třeba Václav Havel, těžko by dnes stála jeho busta v hlavním městě USA, ale byla by v Česku, nejlépe někde na Václavském náměstí. To, že k tomu nedošlo a že na tom Václaváku jeho busta nebo socha není, to je znamením, že Václav Havel se netěší oblibě u české veřejnosti, tedy rozhodně ne u většiny. Miloš Zeman je terčem velmi agresivního spinu, který jsem ještě nezažil. Já tomu říkám „majdanizace“ českého mediálního prostředí. Zeman jako nepřítel č. 1, podobně jako Janukovyč v Kyjevě počátkem tohoto roku.
Jak se vlastně podsouvá veřejnosti cizí názor? Tedy jak se dělá ta „prefabrikace“? Jak to vypadá krok za krokem?
Tak především je třeba na toto mít peníze. Prefabrikace vyžaduje mediální prostor (noviny, servery a televize) a prefabrikované průzkumy veřejného mínění. Když přijde klient, např. nové politické hnutí, které se chce dostat do sněmovny, tak my jim poradíme spinová témata, doporučíme jim mediální prostor v televizi a připravíme sérii šesti až osmi prefabrikovaných průzkumů, které posílí spinová témata a vyvolají ve veřejnosti představu, že nové hnutí má našlápnuto k dobrému výsledku. To je hlavní motor celého projektu.
Aha, takže oni potom s těmi průzkumy od vás jdou do médií, aby jim tam dali prostor?
Ano. Pokud průzkumy ukazují růst preferencí strany, v médiích tomu uvěří a voliči tomu také věří a média je pustí do vysílání. A nerozhodnutí voliči mají tendenci takovou stranu vyzkoušet a hlasovat pro ní. Politická základna nerozhodnutých voličů je v ČR obrovská. Jsou to lidé, kteří rádi experimentují, ale zároveň neradi dávají hlas někomu, kdo se do sněmovny nedostane. My tedy připravíme podmínky k tomu, aby byli přesvědčení, že nové hnutí má trvalý růst a určitě se do sněmovny dostane. V případě Věcí Veřejných a hnutí ANO se nám to povedlo.
Často se hovoří o začarovaném kruhu pro nové politické subjekty, že nemají mediální prostor…
Tak přesně pro tohle zde jsou mediální a průzkumové agentury, aby ten kruh rozsekly. Do médií se dostanete pouze v případě, že máte šanci na zajímavý výsledek ve volbách. Abyste ale měli šanci na zajímavý výsledek, musíte se dostat do médií, aby se o vás voliči vůbec dozvěděli. Ale protože do médií se dostanete teprve až poté, co získáte dostatek voličů, tak to znamená, že se pohybujete v kruhu. My dokážeme ten kruh prolomit, že zajistíme prefabrikované průzkumy ukazující růst preferencí díky spinovým tématům, které posuneme sami do médií a položíme rovnítko mezi spinové téma a nový politický subjekt, který se s tímto spinovým tématem umí nejlépe vypořádat.
Hnutí ANO Andreje Babiše je tedy produktem prefabrikátů a spinu?
Samozřejmě, však ANO si rezervovalo průzkumy u mnoha agentur, už rok před volbami, v době, kdy ještě nikdo netušil, že vůbec nějaké předčasné volby na podzim v roce 2013 proběhnou. My jsme dostali do ruky průzkum na jaře 2013, kde figurovalo tehdy neznámé hnutí ANO s preferencemi postupně od 3 do 11%, a já sám jsem netušil, odkud se to exotické hnutí vzalo a bylo mi jasné, že se dívám na prefabrikovaný průzkum od konkurence. Už tehdy totiž běžel u konkurence spin a prefabrikovaný průzkum, ústředním bodem Babišova spinu bylo „zatočení s korupcí“ a „Babiš má tolik peněz, že nebude v politice krást“. Lidé tomu uvěřili. Poté, co Agrofert zakoupil Mafru, tak začala doslova tsunami mediálního spinu a průzkumy vyráběly obraz rostoucích preferencí hnutí ANO, které ještě tehdy ve skutečnosti ale nerostly. Byl to jen prefabrikát. Podílela se na tom i ČT s průzkumy, které brala od nás a od kolegů z konkurence. Prefabrikace ANO začala fungovat v poctivých empirických průzkumech na přelomu srpna a září 2013. Veřejnost tehdy konečně vzala růst prefabrikovaných preferencí ANO za svůj názor a lidé opravdu pro ANO nakonec hlasovali.
Prefabrikovaný volební model nebo empirika? Člověk mimo agenturu jedno od druhého nerozezná…
Samotný prefabrikovaný průzkum probíhá jak?
Vybereme z naší databáze respondenty, kteří sebe definují jako nerozhodnuté voliče a mají tendenci zkoušet nové perspektivní strany. Vzorek respondentů konfrontujeme se vzorkem bez prefabrikace. Tím ověřujeme skutečnost a radíme klientovi, co by měl udělat a změnit, aby se prefabrikát začal přetavovat v realitu v empirice.
Čili to je doslova vaření výsledků voleb na objednávku?
Ano, je to technika převzatá z amerických volebních kampaní. Tam jsou průzkumové agentury doslova závislé na spinech a na výrobě výsledků voleb. Ten level je tam úplně někde jinde. Koneckonců, kde jinde než v USA by si lidé zvolili do svého čela neznámého politika, o kterém nikdy v životě neslyšeli, který je černoch a který nebyl nikdy politickým matadorem a pomáhal v kanceláři charity na předměstí Chicaga. Spinové téma „Change“ a „Yes, We Can!“ srovnalo republikánskou kampaň se zemí. V Česku byl předmětem spinu i Jan Švejnar a Jan Fischer při prezidentské kandidatuře, ale jejich americky řízené kampaně dojely na zoufale nízkou volební disciplínu mladých voličů, kteří dlouhodobě chodí k volbám ve větších počtech jenom v Praze a Brně, zbytek republiky válcují voliči nad 45 let věku. Spinová témata v Česku přitom oslovují hlavně prvovoliče, starší osoby mnohem méně. Čím starší ročník, tím menší pravděpodobnost, že podlehne spinu.
Mládež nakonec hlasovala hlavně pro Karla Schwarzenberga, ne?
Ano, ta kampaň byla povedená, kníže s čírem jako pankáč oslovil mladé voliče, díky své jadrné mluvě (hovno, prdel, neposrat se z toho…), která mladým lidem u Karla Schwarzenberga nevadí, na rozdíl od prezidenta Miloše Zemana, což mne dodnes udivuje, že ti lidé nemají trochu sebereflexe.
Kdo bude podle vás zvolen prezidentem po Miloši Zemanovi v roce 2018?
Pokud se nestane v Česku něco na způsob kyjevského Majdanu, bude to opět Miloš Zeman. Na to si můžete i vsadit. Česká veřejnost nemá na výběr jiného kandidáta, na kterém by byl volební konsenzus a který by nabídl více, než může nabídnout Miloš Zeman. Existují tu ale dvě hrozby: zrušení přímé volby prezidenta a odvolání prezidenta pro neschopnost výkonu funkce.
Opravdu podle vás hrozí svržení prezidenta?
Američané ho nechtějí na hradě. A nechce ho tam ani Brusel. Tady na AE News jsem o tom četl od vás článek, který vyvolal v českých médiích rozruch, pro mne to není překvapení, tohle je standardní práce amerického velvyslanectví, stejně takto řídili i demonstrace v Berlíně proti Merkelové minulý rok, načež Merkelová obrátila svůj vstřícný postoj vůči Rusku o 180 stupňů, a to jistě nebyla náhoda. Německé i české neziskovky používají stejné scénáře a prvoplánové šablony při demonstracích, anglické transparenty, anglicky mluvící poradce, není to nic, co bychom u nás v agentuře neznali. Američané nejsou příliš dobří s utajením v těchto záležitostech, jim to ale nevadí. Oni vydají např. dementi a tím to pro ně končí. Pokud jsem si všiml, dementovali i váš článek. Ale to nic neznamená. Oni vydávali dementi i o tom, že nijak nezasahují do politiky Íránu před vypuknutím Íránské revoluce, přičemž těmto dementi nevěřili potom ani samotní američtí zákonodárci.
A to zrušení přímé volby?
To je věc, kterou jsme dostali na stůl minulý týden. Jedná se o průzkum názorů, jestli by občané souhlasili se zrušením přímé volby prezidenta.
Kdo si tento průzkum žádal?
To nemohu sdělit, jenom prozradím, že nejde o domácí zakázku, ale je to zahraniční klient z USA, který si podobnou zakázku zadal i u konkurence.
Znamená to něco konkrétního o dalším spinu z USA?
Nemusí to znamenat nic, mnoho průzkumů se zadává přes prostředníky, zahraniční firmy, český klient třeba nechce odhalit identitu, pro koho se průzkum zadává, takže to posune přes zahraničního prostředníka, třeba z USA. Ale je to vypovídající fakt o tom, že politické strany v ČR litují přímé volby prezidenta. Miloš Zeman má obrovský silný mandát mezi nejsilnějším volebním elektorátem s nejsilnější volební disciplínou v ČR, u lidí mezi 50 až 65 lety. Ať už stojí proti Zemanovi kdokoliv, musí nejprve odstranit tento jeho elektorát. A protože to vypadá, že to asi ani nepůjde, tak zřejmě se někdo chystá na plán B a chce přijít rovnou se zrušením přímé volby.
A to by podle vás prošlo?
Určitě, pomocí vhodného spinu. Sprostý prezident, každý den nový článek proti Zemanovi na hlavních serverech, každý den reportáž proti Zemanovi v České Televizi a série průzkumů veřejného mínění, které se postaví tak, že větší spokojenost obyvatelstva byla s prezidenty v době, kdy nebyli voleni přímo. Taková hezká mediální zkratka, že? A když už jsme u toho, mediálně se to pokryje v České Televizi diskusním pořadem o politické kultuře, že tady existuje reálná hrozba, že si lidé příště zvolí díky své nezodpovědnosti a neuvědomělosti nějakou osobu ještě horší, než je Miloš Zeman a to by mohlo být bezpečnostní riziko pro Českou republiku. Nakonec proti zrušení přímé volby nebude ani nikdo protestovat, jak už jste psali v jednom vašem článku, to bylo výstižné. Podle mne je to reálná možnost, že Česko příště už prezidenta přímo volit nebude, pokud současná koalice zjistí, že se jí nepodaří dosadit na Hrad svého člověka po (nebo proti) Zemanovi.
Koho chce na Hrad současná koalice?
Pravděpodobně to ještě ani sami neví. Vědí, že nechtějí Zemana, ale nemají kandidáta, který by vyhrál přímé volby u občanů. To je ten největší problém pro koalici. Američané by rádi viděli někoho z dua Švejnar – Schwarzenberg, ale ti nemají v konkurenci s Milošem Zemanem šanci. Pokud by ale Zeman již nekandidoval, situace by se změnila, ta šance by u obou dramaticky vzrostla, a to i na úkor takových kandidátů, jako Bohuslav Sobotka nebo Andrej Babiš. Konkrétně Babiš je takový černý kůň případné prezidentské volby, ale on chce být primárně příštím premiérem, aby mohl kontrolovat mocensko-ekonomický business ve státě. To by z pozice prezidenta nemohl.
Je pravda, že Američané chtějí Babiše na Hradě?
Američané chtějí v té pozici někoho, s kým se domluví, kdo jim bude umět kývat na jejich představy a kdo tyto představy pojme za své vlastní. Nemyslím si ale, že se nějaký takový politik tohoto profilu podruhé najde, Václav Havel byl výjimka, natolik významná, že mu odhalili i bustu v americkém kongresu. Babiš je ale oligarcha na český způsob a s těmito lidmi se umí Američané domluvit vždycky. A prezident Babiš by posloužil Američanům lépe než premiér Babiš, protože Američané potřebují ovládat prezidenta jako nejvyššího představitele státu ve vztahu navenek. Premiér je důležitá pozice směrem dovnitř státu a to Američany moc nezajímá. Oni neuznávají historický systém premiérů evropských vlád, nerozumí tomuto systému a proto je i zcela běžné, že když přijede premiér nějaké evropské země do USA, prezident USA ho vůbec nepřijme, není-li to nezbytně nutné. Snad jedinou výjimkou je britský premiér a německá kancléřka, ale ani jeden z nich není typickým premiérem, jejich pravomoci jsou na rozdíl od běžných premiérů evropských zemí obrovské.
Zemana na Hradě tedy nechce ani Brusel? Ten byl ale z jeho volby původně nadšený, ne?
To nadšení vyprchalo v okamžiku, kdy se Zeman začal chovat více jako prezident České Republiky a méně jako panevropský hodnostář střihu pana Rompuye. Zemanův
silný tlak na posilování ekonomických vazeb českých podniků s východními trhy způsobil v Bruselu nejprve zdvižená obočí a po jeho vstřícných slovech směrem ke zrušení sankcí proti Rusku i doslova zděšení. Zeman ale pořád představuje pro Brusel politika, který má velmi silné pro-evropské a pro-unijní smýšlení a dokud toto zůstane, Brusel bude za Zemana vděčný. Kdykoliv se ale objeví možnost jeho výměny za někoho více proti-ruského a alespoň stejně pro-evropského, tak nebudou váhat a Zemana potopí.
Když se podíváme na průzkumy třeba v médiích, jak má člověk poznat, že jde o prefabrikát?
Pokud to poznáte, tak to znamená, že jde o velmi špatný prefabrikát. Ale i těch je mnoho. Takovými nepovedenými prefabrikáty jsou třeba různé průzkumy pro některé orgány Evropské Unie a různé neziskové organizace, kde je explicitně poptávka po prefabrikátech za každou cenu. Např. průzkum toho, jestli jsou lidé šťastní, který stát představuje pro naši zemi největší hrozbu, jestli jsou lidé spokojeni se svojí životní úrovní, jestli se lidem žije lépe dnes než před rokem 1989 a mnohé další průzkumy, kterým prefabrikace čouhá z obalů, že to nejde přehlédnout. Takové průzkumy ale nemají žádný potenciál, nemají žádný „impact“ na společnost.
Proč nemají žádný dopad?
Protože nemají vypovídací hodnotu. Když udělá agentura takový průzkum, tak dostane pokaždé jiný výsledek. Dnes jsou respondenti šťastní, protože si našli báječnou partnerku. Za týden se s ní rozejdou a hodnotí svůj život jako nešťastný. V televizi uvidí respondent dvě reportáže o ruské agresi na Ukrajině a do dotazníku napíše, že největší hrozbou pro naši zemi je Rusko. Za týden je hlavním tématem v televizi Islámský stát a ten samý respondent napíše, že největší hrozbou pro Česko je nestabilní Sýrie a Irák. Tyto průzkumy jsou zcela zavádějící a slouží více jako propaganda než jako seriózní materiál s nějakou vypovídající hodnotou. Přesto je však o tyto průzkumy velký zájem. Hlavně ze strany médií a televize.
Znamená to tedy, že mainstream vědomě šíří propagandu a podkládá ji průzkumy stejného ražení?
Já nemám rád slovo propaganda, protože to slovo je posunuté úplně do jiné polohy, než ve které by mělo být. Pokud se snažíte někomu posunout informaci a ta informace má určitý tvar a strukturu, tak to samo o sobě může být vnímáno jako propaganda a přitom jste neudělali nic špatného. Jenom jste vzali informaci vyskytující se v bodě A a přesunuli jste ji do bodu B. Tímto úkonem, jakkoliv se zdá neškodný, vzniká velmi často propaganda, nebo alespoň to, jak ji dnešní média nazývají.
Můžete uvést příklad?
Takovým příkladem je např. kauza Pussy Riot. To je modelový příklad. Ta děvčata provedla výtržnost v kostele a policie je logicky zatkla, zcela korektně, jak by se stalo v každé západní zemi, v USA nebo i u nás. Zahraniční média tu informaci z ruských médií vyzvedla a přenesla ji na hlavní stránky západních novin a serverů ve vyznění, že ruský režim uvěznil disidentskou skupinu. Ty články jsem četl, byly doslova přeložené z ruštiny, bez jediného změněného slova, ale přesto vyznění těch článků v západním tisku byla hotová surová propaganda, která de facto vysvětlovala, že pokud nemůže člověk v kostele svobodně skákat po oltáři a tancovat za doprovodu zvukové aparatury divoké tance, tak je to projevem totalitního režimu a diktatury a nesvobody.
Ano, tak nějak to uváděla i česká média.
Nejenom, že to uváděla česká média. Česká média to slovo do slova převzala od zahraničních tiskových agentur, tuším od Reuters pocházela ta originální zpráva.
Když mluvíme o těchto agenturách, jaké máte s nimi zkušenosti?
Ty velké zpravodajské agentury, to jsou mediální kolosy, kde nejde o novinařinu. Oni novinařinu ani nedělají, ale spíš fungují jako agregátory informací. Fungují de facto jako rádiové vysílače, které přenášejí pouze signál, ale ten signál obsahuje informace, které vznikají mimo tiskové agentury. A problém těchto agentur je v tom, že do svého přenosového pásma pouštějí pouze úzkou skupinu vstupních zdrojů. Přebírají informace od velkých novin, velkých serverů, jak se říká, od mainstreamu. Ale i od VIP bloggerů. A neznámých subjektů s akreditací a tiskových odborů vlád a zpravodajských služeb. A protože mainstream je v soukromých rukách, mnohdy v nadnárodních svazcích, tak najednou začnete zjišťovat, že všechny tyto agentury šíří jeden typ informací, což je velmi nebezpečné pro svobodu a demokracii v západních zemích, protože ne všechno, co se do přenosového pásma těchto agentur dostane, je zpravodajství.
Platí stále ona poučka, že jakákoliv propaganda a lež, kterou posvětí velká trojka, se stává pravdou?
Samozřejmě, platí to stále a vlastně dnes to platí více, než tomu bylo kdykoliv předtím. Agentury AP, AFP a Reuters tvoří 99% všech mediálních zpráv v EU a v USA, každou minutu chrlí tisíce zpráv, které okamžitě přebírají národní tiskové agentury jednotlivých zemí a od nich noviny, média a televize. Když půjdete hluboko zpětně po původu těchto zpráv, tak se nedozvíte, kdo je napsal, kde vznikly, kdo je certifikoval jako validní. Dnes stačí zkrátka certifikace toho, že informace vypadla z jedné z těchto tří agentur a tím pátrání po původu informace končí. V tom je obrovská hrozba pro informační integritu v médiích. A když se podíváte, jaký propagandistický étos šíří třeba Česká televize, a to je velmi malá lokální ryba, jaký dopad asi musí mít informace chrlené z těchto tří zpravodajských agentur, které nikdo nekontroluje a neověřuje jejich vstupy?
Jsou tedy informace na alternativních serverech pravdivější?
Propaganda jede na plné obrátky na celé mediální frontě. Také alternativní média publikují často věci za horizontem toho, co bych se já odvážil nazývat pravdou. Ovšem na rozdíl třeba od mainstreamu probublává v alternativních médiích na povrch nezkreslená pravda, ta zásadní pravda bez příkras a nějakého vylepšování. Čtenář má možnost se dozvědět pravdu a dát si jí do konfrontace s informačními produkty mainstreamu. To vidím jako pozitivní věc a světlo na konci tunelu.
Čtete AE News pravidelně?
Občas přijdu a přečtu si nějaké články, na můj vkus jsou příliš dlouhé a obsáhlé, nemám moc času, ale je fajn, že píšete o událostech v širokých souvislostech, o kterých my víme třeba v agentuře, ale do médií se nic takového nedostává. Práce, kterou děláte, může být z určitého pohledu i lehce nebezpečná, protože otevíráte hnisavé rány současné západní mediokracie, mluvíte o vlivech amerických tajných služeb na dění v ČR, o kterém my víme, že se děje v neskutečném měřítku a rozsahu, je ale dobře, že tyto informace zaznívají.
Co byste závěrem vzkázal čtenářům?
Aby neposuzovali zprávy v médiích podle mustru typu „říkali to v televizi, tak to bude pravda„, nebo „psali to na nejserióznějším zpravodajském serveru, bude to pravda„, protože v dnešní době je pravda velmi křehké, vzácné a výbušné zboží, které se do mainstreamových médií mnohdy ani nedostane. Přemýšlejte nad mediálními zprávami, zdali se nestáváte obětí spinu.
Děkuji Vám za rozhovor.
-VK-
|
| Kudla2 | 
|
(17.5.2016 21:04:06)
Proč tomu pánovi nějak nevěřím?
|
| Monty | 
|
(17.5.2016 21:07:51)
Kudlo,
možná proto, že jsme každému ve světě u prdele a na našem názoru nikomu nezáleží? 
|
| Kudla2 |
|
(17.5.2016 21:45:31)
Tak hlavně se tam snaží nacpat, že za všechno můžou USA - že by tajnej agent Ruska?
|
|
|
|
|
|
| Lei |
|
(26.4.2016 19:30:15)
K výzkumům spotřebního chování se často využívají tzv. panelisté, agentura má nasmlouvané lidi, kterým dotazníky posílá, má databanku zaregistrovaných osob, ze které vybere dle požadavků zadavatele výzkumu (tzn. ne, že by to posílala vždy stovce stejných).
Není pravda, že tazatele dělají chudí, kteří si potřebují přivydělat. Na tazatele musí být především nátura. Bývají to lidé ze všech spoelčenských vrstev. Seriozní agentura tazatelskou síť pečlivě sleduje a vyhodnocuje její práci. Je to v jejím zájmu - špatně vyplněné dotazníky je třeba vyřadit, obeslat druhé kolo, stojí to čas i peníze a ztrátu kvalitních dat. Špatný tazatel musí ze sítě ven.
|
| Zuzkaaa | •
|
(26.4.2016 19:50:46)
Lei, právě proto jsem měla databázi lidí, kterých se můžu ptát. Řada z nich byli taky tazatelé. Ono je to fakt časově náročné. Dotazniík, který měl trvat 20 minut, se klidně protáhnul na hodinu, protože než jsem to dotyčnému přečetla a než se on rozmyslel, zda ano, spíše ano, možná, spíše ne a ne, tak z toho byla hodina jako nic. Nakonec mi odmítl dát údaje o své osobě a bylo to totálně v jeteli. Taky jsme měli rotazníky, kde měl dotyčný vyndat z mobilu SIMku, protože pod ní je číslo toho mobilu, to mi taky nikdo neudělal, to jsem si taky vymyslela. Jak jsem to teda měla dělat, když jsem se dotázala skutečných lidí, ale to podstatné, tedy osobní data, jsem nedostala? Nakonec jsem to ani za podvod nepovažovala, jen za druh nějaké práce. Už to nedělám, ono to chodilo někdy docela často a bylo umění sehnat lidi podle stanovených kvót. Když byly kvóty podle pohlaví a věku, tak se to ještě dalo, ale splnit kvóty podle vzdělání - jak to chceš udělat bez znalosti těch lidí? To jsem se měla neznámých lidí na ulici ptát, jestli mají výuční list a nechtějí mi odpovídat na moje dotazy? Jenže jak, když osobní data byla až na konci dotazníku? A bylo tam jméno, příjmení, datum narození nebo rodné číslo, adresa, velikost bydliště a někdy i něco jiného. A lidi se fakt báli ta data sdělit, zvláště u dotazníků o veřejném mínění, to byla tzv. omnibusová šetření. Aby tam nebyla jen politika, tak k tomu vždycky bylo přifařeno ještě něco jiného, třeba k pití piva, praní prádla nebo ke kosmetice. Chodívalo to každý měsíc, dotazováno bylo cca 1200 dotazovaných, na každého tazatele bylo 8 dotázaných.
|
| Lexi. |
|
(26.4.2016 21:34:05)
"A bylo tam jméno, příjmení, datum narození nebo rodné číslo, adresa, velikost bydliště a někdy i něco jiného. A lidi se fakt báli ta data sdělit"
- zuzko, opravdu ti přijde divné, že lidé nechtějí sdělit své osobní údaje nějaké agentuře? Že se třeba bojí, že jejich osobní údaje někdo zneužije? Že třeba nechtějí být obtěžováni dalšími a dalšími dotazníky? Že nechtějí, aby o nich nějaká agentura evidovala nejrůznější údaje - tím jestli mají rádi paštiku počínaje a tím koho volí konče?
Proč jsi je tedy předem neupozornila, že po nich na závěr budeš tyto údaje chtít? Rovnou by ti řekli, že ti je neřeknou a oba by jste ušetřili čas.
Cítím z tebe zlobu na ty lidi, která rozhodně není na místě - to že jsi tazatel neznamená, že ti lidé musí říct úplně všechno, co chceš vědět.
|
| Zuzkaaa | •
|
(27.4.2016 10:45:19)
Lexi, to není zloba, to byla právě zkušenost z praxe. Tak byl dotazník dělaný a my se měli ptát až naposled. To, že jsem se pak nejdřív ptala na jméno a osobní data, bylo vpodstatě porušení platné metodiky. Výzkumníkům nedocházelo, že lidi nechtějí být spojovaní s nějakým dotazováním, zvláště pak když tam byly otázky na jejich názory na politiku. Můžu říct, že se báli jak starší, tak mladší. už to nedělám, neměla jsem na to žaludek. Navíc některé ty dotazníky byly tak blbé, že se to nedalo ani číst.
|
| Lexi. |
|
(27.4.2016 12:49:45)
"Tak byl dotazník dělaný a my se měli ptát až naposled. To, že jsem se pak nejdřív ptala na jméno a osobní data, bylo vpodstatě porušení platné metodiky."
- to byla ovšem velmi hloupá metodika a ani si nedovedu představit, jak by mohl dotaz na osobní údaje na začátku rozhovoru ovlivnit následné odpovědi - jedině, že by respondenti odpovídali méně otevřeně, což je ovšem na respondenty tak trochu podraz
"ptát až naposled. To, že jsem se pak nejdřív ptala na jméno a osobní data, bylo vpodstatě porušení platné metodiky. Výzkumníkům nedocházelo, že lidi nechtějí být spojovaní s nějakým dotazováním, zvláště pak když tam byly otázky na jejich názory na politiku."
- ale nejde myslím o to, že by se lidé za své názory styděli, ale u mě konkrétně jde o to, že nechci jít Velkému bratrovi zbytečně naproti...
A proč vlastně ty agentury potřebují tak podrobné osobní údaje? Na co potřebují vědět, že Lexi Lexová, narozena 25.8.1978, RČ 781825/5428, bytem Havlíčkova 24, Praha-Karlín má ráda paštiku Májka, ale nemá ráda paštiku Hamé.
Nestačilo by : žena 38 let, z Prahy-Karlína má ráda paštiku Májka, ale nemá ráda paštiku Hamé?
Jinde v diskuzi jsem popsala své osobní zážitky s různými tazateli a agenturami - a upřímně nechápu, proč se takové průzkumy vůbec zadávají, když jejich věrohodnost je více než sporná.
|
| Zuzkaaa | •
|
(27.4.2016 15:23:03)
A proč vlastně ty agentury potřebují tak podrobné osobní údaje? Na co potřebují vědět, že Lexi Lexová, narozena 25.8.1978, RČ 781825/5428, bytem Havlíčkova 24, Praha-Karlín ...
Lexi, agentuře bylo naprosto šumák, že nějaká Lexi Lexová, oni si ověřovali, jestli se Lexi Lexové někdo ptal. Pokud ano, bylo to v pořádku. Věk je tam proto, že Lexi Lexová může mít dceru nebo matku stejného jména. Pokud se ale Lexi Lexové nikod neptal, tak jak má agentura zjistit, že si tazatel nevycucal nějaké odpovědi z prstu, neshrábnul peníze a šel je do hospody zkapalnit? Jak bys ověřování práce tazatelů dělala ty? Chodila s nimi se dotazovat? To se pak může ptát ten výzkumník, tezatel je tam zbytečný.
|
|
|
|
|
|
| Zuzkaaa | •
|
(26.4.2016 19:53:07)
Jo, a dodatek: hodně to dělají studenti (pro peníze) a důchodci, ti aby se zabavili a přišli mezi lidi.
|
|
|
| Lexi. |
|
(26.4.2016 21:12:21)
Zkušenosti s výzkumy veřejného mínění:
1) Na VŠ si jeden spolužák přivydělával jako dotazovatel agentury pro výzkum veřejného mínění - většinu anketních lístků vyplnil sám v restauračním zařízení (regulérně si ty odpovědi vymyslel)
2) Před několika lety, když jsem byla na MD, v době, kdy jsem vařila oběd, nám u dveří zvonil pán. Nějaký výzkum ohledně příjmu televizního signálu. Prý max. na 30 minut. Slušně jsem mu sdělila, že nemám čas, protože mám v grilu jitrnice. Nedbal, přesto na mě chrlil otázky (na které jsem neodpovídala), byl podrážděný a dával najevo nelibost, že nehodlám spolupracovat. Než jsem zavřela dveře, strčil mi do ruky vizitku s tím, že kdyby mě někdo od nich kontaktoval, ať řeknu, že jsem s ním mluvila 30 minut. Jméno si opsal ze dveří.
Nikdo mě nekontaktoval, kdyby ano, řekla bych, že jsem s ním nemluvila a že byl drzý.
3) jedna sousedka pracovala pro nějakou marketingovou agenturu, asi 2x mě požádala, abych k ní přišla a odpověděla jí na sadu otázek - na závěr jedné se mě zeptala na věk a zděsila se - pro ten výzkum jsem byla moc stará, byl určen pro mladší lidi - sousedka zapsala nižší věk a požádala mě, kdyby mě někdo od nich kontaktoval, ať neříkám, že můj věk upravila
4) Několik let poté, to už jsem bydlela na jiné adrese, mi přišel domů dopis z agentury stem-mark, ve kterém bylo napsané, že jsem před časem odpovídala na otázky ohledně marketingového výzkumu supermarketů a dala jsem souhlas s využitím své adresy. Až na to, že jsem se žádného marketingového průzkumu neúčastnila, ani jsem o to nebyla požádána a samozřejmě jsem jim souhlas s používáním své adresy nedala.
K dopisu byl přiložen dotazník, jak jsem byla spokojena s chováním jejich zaměstnance, který se mnou měl véct ten rozhovor.
Odepsala jsem jim, že jsem se žádného takového průzkumu nezúčastnila, ani jsem o to nebyla požádána, souhlas s využitím adresy jsem nedala a že je žádám, aby si mou adresu okamžitě vymazali ze své databáze a již mě nekontaktovali.
5) Asi 2 měsíce poté mi od nich (od stem-marku) přišel další dopis. Oznamovali mi, že náš dům navštíví jejich pracovník, ohledně průzkumu sledovanosti TV pořadů. Ať prý jsem k němu vstřícná. Pracovník mě doma nezastihl, měla jsem ve schránce hozený lísteček s jeho telef. číslem a prosbou, ať mu zatelefonuji za účelem sjednání schůzky ohledně toho průzkumu. Nereagovala jsem.
Za několik dní mě doma zastihl. Bylo mi ho až líto,ale řekla jsem mu, že do svého bytu ho samozřejmě nepustím, na žádné otázky odpovídat nebudu (opět by to prý zabralo cca 30 minut) a také jsem mu řekla proč - viz. bod 4) - že jsem je jasně žádala o vyřazení z jejich databáze což zjevně neudělali. Pán se mě snažil přemluvit, na rozdíl od 2) slušně, ale nevyhověla jsem mu.
To myslím vypovídá dost o tom, co si myslím o věrohodnosti nejrůznějších průzkumů veřejného mínění - nevěřím jim ani trochu, jsou zřejmě převážně vymyšlené.
|
|
| Půlka psa |
|
(26.4.2016 21:32:40)
Jednou jsem byla na nějakém průzkumu ohledně práce nebo studia při mateřské. Ptali se lidí, co pracují nebo studují s miminem a ptali se chův, které hlídají mimina jiným, aby ti mohli pracovat nebo studovat. Já byla lákavý cíl, protože jsem byla na mateřské se svým dítětem, studovala jsem a k tomu jsem měla cizí dítě na hlídání, takže jsem byla v jednom studující i pracující matkou a zároveň chůvou. Paní byla evidentně ráda, že na mě narazila a sfoukne tři pohovory v jednom. Dělala je se mnou v dětské kavárně, dohromady to zabralo asi šest hodin nepřetržitého tlachání, dostala jsem za to plných 450 korun, které jsem v té kavárně během těch šesti hodin rovnou utratila.
|
|
| Ivatema | 
|
(26.4.2016 21:34:37)
Na ulici mě oslovili jednou-ochutnávka Margot. Dnes se za to stydím-protože v tom přeslazeném hnusu jsem asi nepoznala snahu o další ošizení výrobku a tím prošla další náhražka a proto je Margotka takový hnus.
A často nám někdo volá s různým průzkumem. Já je odmítám, manžel jim ochotně odpovídá, ale udělá ze sebe(záměrně) takového blbce, že jim musí výsledky totálně pokazit
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)