| helena_b |
 |
(31.3.2016 11:09:56) S manželem jsme spolu deset let a máme dvě malé děti (4 roky a necelý 1 rok). Manžel pracuje (je 10 hodin denně mimo domov), já jsem doma na RD, starší dítě v MŠ. Babičky máme daleko, na děti jsme v podstatě sami.
Manžel se do péče o děti dost zapojuje (většinou vozí starší dítě ráno do MŠ, po příchodu z práce koupe jedno nebo obě děti, staršímu dítěti se věnuje po večerech a o víkendu). Ostatní věci nicméně zůstávají většinou na mne (péče o mladší dítě, ráno a navečer o starší dítě, vaření, praní, nákupy, plus mám na starost i věci, které jsou v jiných rodinách na mužích - provozní a úřední věci).
Problém je, že mám pocit, že zatímco já jedu celý den na maximum, manžel nikoli. Večer po příchodu z práce mi pomůže uložit děti, ale pak má pocit, že má nárok na odpočinek (u mobilu, PC, případně hned vytuhne). Já tak po večerech dodělávám věci v domácnosti, které se s dětmi nestihly, a do postele se dostanu velmi pozdě. Mladší dítě se navíc několikrát za noc budí, takže se moc nevyspím a ráno začíná kolečko znova. (Abych byla objektivní - některé večery takto neprobíhají a manžel se zapojí, ale není to pravidlem a většinou jej do toho musím k jeho nelibosti “dostrkat”. Navíc jeden večer v týdnu má manžel "svůj" s kamarády a je tak pryč od brzkého rána až do noci, takže je vše na mne.)
Jsem z toho přetlaku unavená, nevyspaná a nervózní. Pravidelně mi nervy tečou večer, když mají jít děti spát – zatímco já chci mít děti v posteli do osmi, abych ještě něco stihla a šla rozumně spát, manžel na ukládání dětí absolutně nespěchá, starší dítě by klidně dával spát mezi devátou a desátou.
Snažila jsem se s manželem o naší situaci již několikrát diskutovat, ale bez většího efektu - bohužel to většinou končí tím, že si sdělíme naše pozice a pocity, ale každý si stojí za svým. Manžel má pocit, že dělá hodně v práci a že já to nechápu (dělala jsem před MD na velmi náročné pozici, takže si myslím, že to pochopit dokážu) a večer je po uložení dětí vyčerpaný a chtěl by odpočívat, sledovat TV nebo sexovat; pracovat po večerech už nechce. Já podle manžela nemůžu mít přes den tolik práce, kolik tvrdím – mám přece na starosti “jen” jedno dítě, se kterým se toho dá spousta udělat, a druhé dítě mám ve školce, takže jej prý skoro nemám na starosti.
Při poslední výměně názorů mi manžel řekl, že ho život se mnou posledních několik měsíců netěší, že doma není pohoda, hodně křičím a jsem direktivní na něj i na děti. To mne hodně ranilo a donutilo zastavit. Manžela mám ráda a na našem vztahu mi záleží, ale nechci se pro rodinu “obětovat” a většinu věcí oddřít sama jen proto, aby byl doma klid.
Napadá vás, co děláme špatně a co bychom měli dělat jinak?
|
| Jutta+L08/08+K04/10 | 
 |
(31.3.2016 11:26:50) Věřím, že můžeš být frustrovaná a unavená. Ale podle toho, co jsi napsala, se manžel chová standardně až nadstandardně, když to kolikrát srovnám s ostatními příspěvky ;-)
Ale přijde mi, že Ti až tak nevadí to, že "toho máš hodně", jako spíš to, že manžel "toho má míň" ;-)
Je to na Tobě, nesnaž se být dokonalá a něco ošiď, když nebudeš stíhat. A možná by se Ti ulevilo, kdybys taky jednou za čas vyrazila s kamarádkami.
|
| TaJ | 
 |
(31.3.2016 11:31:46) Přesně, uklízet jenom to nejnutnější, vynechat to, co není nezbytné, třeba žehlení apod... A pokud má manžel jeden večer "svůj" s kamarády, tak bys měla mít jeden večer volný i ty...
|
|
| Gab1 |
 |
(31.3.2016 11:34:43) To je dost trefne.
Taky jsem mela narocnou praci, a VZDY pro mne byla pece o deti narocnejsi nez prace, i kdybych mela do noci prescas. V praci totiz clovek vidi vysledky,ma kolem sebe lidi na stejne urovni, ma za to penize a nekdy i uznani. Neni to jako rano vstat, do vecera se nezastavit a usnout s vedomim, ze zitra to bude stejne, ze ta odvedena prace je fuc.
Doporucuji pani na uklid, slecnu na hlidani a na par hodin vypnout treba studiem neceho co se ti muze hodit v praci...
Materska je ubijejici nuda a nijak to nesouvisi s tim, ze makas od rana do vecera..
|
| šipková | 
 |
(31.3.2016 14:03:26) Stoprocentní souhlas
|
|
| Sněhulka a sněhuláčci | 
 |
(31.3.2016 14:16:16) Laime, přesně, přesně, přesně, podepisuju stokrát!!! Perfektně jsi to vystihla. Krom toho, cos napsala vidím ještě rozdíl v tom, že manžel tam má tu změnu - práci a domov (i když po něm chceš doma zase práci), ale ty jsi v té své "práci", tj. domácnosti s dětmi, pořád, nemáš tam změnu. Neděláš večer jinou práci než přes den. Ale největší problém podle mě je právě ta POMÍJIVOST všeho, co na mateřské děláš. Smeteš drobky ze stolu - za půl hodiny můžeš znovu. Uvaříš jídlo - za hodinu mají děti zase hlad. Vypereš - kolikrát ještě pračka ani nedoprala a je tam nové špinavé triko/tepláky/politý ubrus nebo co já vím. To je fakt neskutečně ubíjející. Přesně jak psala Laime - jít spát a vědět, že ses celý den nezastavila a přitom nic z toho není vidět a zítra to budeš vše dělat znovu...
|
| Žžena |
 |
(31.3.2016 14:33:33) Souhlasím, tohle je na pobytu doma strašně demotivující. Muž za svoji práci (kterou vykonává bez batolete visícího na noze) navíc přinese peněžní obnos a cítí, že NĚCO dokázal. Vidí, co má za sebou, je odměněn. Matka vidí za sebou jen neustále se opakující zmar jejích snah (zas špinavé nádobí, zas politý triko, zas rozsypaná mouka, zas pomalovaná skříň), vše s dítětem za zadkem, ocenění za to není (coby za samozřejmost, kterou prostě udělá, když je teda doma) a navíc má vidinu noční směny (protože dokud dítě nespí celou noc, má matka de facto pohotovost 24/7. Někdo to celý dovede vidět v pozitivním světle coby užívání si doma s dětma, pak to asi líp snáší, ale dost žen to prostě deptá. A i vyčůrat se o samotě nebo mít chvíli ticho o pauze je pro ně prostě nedostupný.
|
| Sněhulka a sněhuláčci | 
 |
(31.3.2016 14:41:20) Hele to čurání o samotě mi už ani nevadí, chodím na záchod leta s otevřenými dveřmi... ale co mi vadí je, že jsem úplně přestala poslouchat jakoukoliv hudbu. Protože do toho (hlukovýho) bordelu, co tu pořád je, ještě pustit hudbu fakt nejde. Ale chybí mi to, člověka to přeladí, hudba má velký vliv na psychiku...
|
| Žžena |
 |
(31.3.2016 14:43:23) S tou hudbou to chápu. Prostě nedostatek ticha.
|
|
| Fren |
 |
(31.3.2016 21:06:11) měla jsem to stejně.
Pak tady ženský nadávají,když jsou zase v práci,že jsou jak křeček v kole,tak co vlastně chtějí? Napadá mě jen jedno: jsou to neschopné pipiny,které nebudou spokojeny nikdy a nikde!
|
|
|
|
|
|
| Oliverka | 
 |
(31.3.2016 20:25:06) "Přesně jak psala Laime - jít spát a vědět, že ses celý den nezastavila a přitom nic z toho není vidět a zítra to budeš vše dělat znovu"
Jeste bych dodala: a vedet, ze se stejne nevyspim, ze budu x kart za noc vzhuru a pak budu mit problem znovu usnout a druhy den budu unavena a neschopna delat veci efektivne.
Radu pro zakladatelku nemam, jenom pochopeni. Psychicka vycerpanost je horsi nez fyzicka.
A smeju se u prispevku dokonale zvladajicich matek, a premyslim jestli tolik "empatie" jednou projevi I svym nezvladajicim snacham.
|
| tante | •
 |
(31.3.2016 20:34:53) No, ještě o trochu víc.... A hlavně ani nejde o empatii..
|
| tante | •
 |
(31.3.2016 20:36:27) Jo, intenzivní logopedie je hodně výživná. Také nepřenosná zkušenost. Intenzivní. Ne "tdčí-tdčí".
|
|
|
|
| Hanka 75 | 
 |
(31.3.2016 21:26:14) rada na usnutí: mě pomáhá si pustit do uší nějakýá klidný příběh (nejlépe některé díly S. Holmese) dítě mě vzbudí, dokonale probudí (např. kojení plus dokrmení z lahvičky) a pak si pustím do uší tenhle příběh a rychle mne to uspí
navíc je to i chvilka pro mne, sice je to trochu nekonečný, protože se posouvám dopředu jen pomalu, ale nevadí (alespoň nemusím často do knihovny pro nové CD
|
|
| Lída+2 | 
 |
(1.4.2016 5:29:58) Oliverka, já jsem po posledním odmítnutím pohlídání kluků(je to asi 3roky)..., prosila jsem jestli by tu nemohla 2 noci přespat-školní rok v týdnu, kluci jsou opravdu samostatný i večeři by ji udělali, snídani si dělají od školky sami- to vstávali s manželem=sova to asi mluví o všem, když se skřivánci setkají se sovou.......a jelikož se mi dostalo odpovědi co se mi dostalo.....zrovna řekla našim, že já mám ty hodnoty jinak.....a že by si na to měli zvyknout hned......a na prvním místě mám manžela a kluky( jejich děti až budou...., pokud budou),rozhodně se s manželem těšíme , že nám snad na víkend budou půjčovat dětičky, aby oni odfrkli, hlavně během RD....jim to hodně pomůže.......protože moc dobře vím, když člověk jede 5 dní sám, 2dny ve dvou....opravdu je v tom jednou nemíním nechat.....a pokud o to budou stát, pomoc jim nabídnu.
Co vím tak lidi co hlídání neměli, nyní hlídají a dělají to rády, těší se na to, takže doufám, že to budu mít podobně....
|
|
|
|