Jak se z milenců stanou dobří manželé a rodiče

Malé děti, málo času a krize v manželství

Celkem 267 názorů.

helena_b

Téma: Malé děti, málo času a krize v manželství

(31.3.2016 11:09:56)
S manželem jsme spolu deset let a máme dvě malé děti (4 roky a necelý 1 rok). Manžel pracuje (je 10 hodin denně mimo domov), já jsem doma na RD, starší dítě v MŠ. Babičky máme daleko, na děti jsme v podstatě sami.

Manžel se do péče o děti dost zapojuje (většinou vozí starší dítě ráno do MŠ, po příchodu z práce koupe jedno nebo obě děti, staršímu dítěti se věnuje po večerech a o víkendu). Ostatní věci nicméně zůstávají většinou na mne (péče o mladší dítě, ráno a navečer o starší dítě, vaření, praní, nákupy, plus mám na starost i věci, které jsou v jiných rodinách na mužích - provozní a úřední věci).

Problém je, že mám pocit, že zatímco já jedu celý den na maximum, manžel nikoli. Večer po příchodu z práce mi pomůže uložit děti, ale pak má pocit, že má nárok na odpočinek (u mobilu, PC, případně hned vytuhne). Já tak po večerech dodělávám věci v domácnosti, které se s dětmi nestihly, a do postele se dostanu velmi pozdě. Mladší dítě se navíc několikrát za noc budí, takže se moc nevyspím a ráno začíná kolečko znova. (Abych byla objektivní - některé večery takto neprobíhají a manžel se zapojí, ale není to pravidlem a většinou jej do toho musím k jeho nelibosti “dostrkat”. Navíc jeden večer v týdnu má manžel "svůj" s kamarády a je tak pryč od brzkého rána až do noci, takže je vše na mne.)

Jsem z toho přetlaku unavená, nevyspaná a nervózní. Pravidelně mi nervy tečou večer, když mají jít děti spát – zatímco já chci mít děti v posteli do osmi, abych ještě něco stihla a šla rozumně spát, manžel na ukládání dětí absolutně nespěchá, starší dítě by klidně dával spát mezi devátou a desátou.

Snažila jsem se s manželem o naší situaci již několikrát diskutovat, ale bez většího efektu - bohužel to většinou končí tím, že si sdělíme naše pozice a pocity, ale každý si stojí za svým. Manžel má pocit, že dělá hodně v práci a že já to nechápu (dělala jsem před MD na velmi náročné pozici, takže si myslím, že to pochopit dokážu) a večer je po uložení dětí vyčerpaný a chtěl by odpočívat, sledovat TV nebo sexovat; pracovat po večerech už nechce.
Já podle manžela nemůžu mít přes den tolik práce, kolik tvrdím – mám přece na starosti “jen” jedno dítě, se kterým se toho dá spousta udělat, a druhé dítě mám ve školce, takže jej prý skoro nemám na starosti.

Při poslední výměně názorů mi manžel řekl, že ho život se mnou posledních několik měsíců netěší, že doma není pohoda, hodně křičím a jsem direktivní na něj i na děti. To mne hodně ranilo a donutilo zastavit. Manžela mám ráda a na našem vztahu mi záleží, ale nechci se pro rodinu “obětovat” a většinu věcí oddřít sama jen proto, aby byl doma klid.

Napadá vás, co děláme špatně a co bychom měli dělat jinak?