Irmi |
|
(11.3.2016 8:26:06) Občas to tady čítám, tu obavu z řízení, tak chci všem podobně "postiženým" dodat sebedůvěru a přesvědčit je, že to JDE! Neřídila jsem 20 let, nic mě nenutilo, pak bylo potřeba, ale přišel logicky strach a nejistota, že už to nezvládnu... Loni jsem se naštvala, pořídila si malý ojetý autíčko a začala znovu - krátké stejné trasy, pak delší.. už zvládnu dopravní špičku ve velkoměstě a začala jsem jezdit i pracovně... Jde jen o to načasovat si to a začít; z vlastního popudu a přesvědčení, ne proto, že někdo hecuje.. Je to obrovská svoboda.
Třeba někomu v podobné situaci dodám odhodlání a odvahu FAKT TO JDE A držím palce všem, které začnou
|
arsiela, |
|
(11.3.2016 8:32:06) Díky moc,já neřídím taky těch dvacet let a manžel mě přesvědčuje že už to nezvládnu znovu řídit plus já se teda hodně bojím.Ale tím,že neřídím mám docela velké problémy.
|
Kudla2 |
|
(11.3.2016 8:37:18) Arsi, to bys určitě dala
|
Majákova |
|
(11.3.2016 8:39:39) Já jsem stejný příklad jako zakladatelka, ale úspěšně jezdím už 4 roky. Taky jsem si dříve myslela, že to nezvládnu. Omyl.
|
|
|
Černá kronika |
|
(11.3.2016 8:40:10) Jo, partneři někdy "umí podpořit". Mám to úplně stejně jako ty. Neřídím, ač řidičák mám. Hrozně se bojím, mám nějaký blok, či co. Začalo to neustále na mě řvoucím autoškolákem a následně, když jsem se zkoušela po obdržení řidičáku rozjezdit zase řvoucím a naštvaným nebo nemluvícím manželem. K tomu ještě ten můj strach a nedůvěra ve svoje schopnosti... a jsem tam, kde jsem...
|
Jepepa |
|
(11.3.2016 8:57:19) Kroniko...mám to jak Ty..jak přes kopírák
|
|
arsiela, |
|
(11.3.2016 8:59:28) Kroniko já mám blok jak prase, ale ted budu mít asi dost pádný duvod začít řídit, v podstatě bych se potřebovala naučit odřídit dvě cesty po okreskách. Uvidíme,nejdřív musím najít řidičák, nebo si nechat udělat novej. Teda doufám,že to jde.
|
Monika |
|
(11.3.2016 20:25:32) Pravděpodobně budeš muset nejdřív najít ten starej a pak si hned nechat udělat novej, určitě ten dvacetiletý je propadlý Držím palce. Já byla taky dlouho "bloklá", ale mě tedy nikdy nikdo neříkal, že to nezvládnu (to by ovšem bylo pro mě možná užitečné, protože by mě to vyhecovalo "najust"), bála jsem se jen já sama. Jdi do toho
|
|
|
petadurka |
|
(11.3.2016 9:08:04) Kroniko,a fakt ti to tolik neslo? Já si nedovedu představit, cos musela udělat,aby to "hovado" chlap s tebou nakonec nemluvil? Přece každý druhy by byl rad, že je manželka schopna v případě nouze a potřeby zaskočit, zajet do nemocnice, vyzvednout ho z hospody, a on bude radši prudit? Můj muž na mě snad nikdy nezvysil ani hlas, naopak pořadí, jak příště na dálnici zrychlit a předjet, jak si najet k parkování, ale proč by mi měl shazovat sebevědomí? Max mi u Plzně řekne, že už jsme přejelo hranici a mám sundat nohu z plynu :D
A nestalo se mi to ani v 18 s otcem, taky mi spíš radil a pomáhal,půjčoval auto- dobře věděl, že by z té hospody mohl taky čekat na autobus :) když jsem na poli nazpívala do křoví a on byl na dovolené, tak jsem u známých zajistila opravu, vytáhla půlku peněz u první brigády, on byl řád, že jsem se o to postarala a jelo se dal.
Řvoucí a nemluvici manželé jsou pro me fakt sci-fi.
|
petadurka |
|
(11.3.2016 9:11:27) Ach ten telefon - manžel mi poradí a já jsem nacouvala do křoví :)
|
|
Černá kronika |
|
(11.3.2016 9:15:43) Vím, že neumím řídit, protože autoškola byla hrozně odfláklá. Autoškolák byl rapl, třeba zabrzdil auto a začal řvát, jakto, že tak blbě řadím, že tak mě to neučil, řval, že jsem měla spoustu času jet a nemusela jsem dávat přednost atd. Ani jsem neměla odježděný všechny jízdy, on si to tak nějak psal podle svýho a třeba dvě hodiny jízd mi napsal s tím, že jsme jeli dvě, já jednu cestu a ta druhů cestu zpět, takže fakt jsem ty dvě hodiny neřídila, ale hodinu se vezla atd. Třeba jsme zajížděli na benzínku na kafe a na cigáro, tedy on, já nekouřím a kafe piju jen doma. Např. podélně jsem s ním parkovala jen jednou, popředu ani jednou, neuměla jsem nastartovat auto, protože autoškolák už ho měl vždycky už nastartovaný, aby mu ho žáci neničili, neuměla jsem zapnout světla a tak podobně. Prostě vyhozený peníze. Ani nevím, jak jsem udělala zkoušky, měla jsem tehdy hrozný vztek a bylo mi úplně jedno, jak to dopadne, takže mě nesvazovala tréma a dala jsem obojí hned napoprvé. Pak jsem ale nasedla do auta s manželem a nic jsem neuměla a manžel se choval stejně cholericky jako autoškolák.
|
petadurka |
|
(11.3.2016 9:25:40) Oj, tak to jo, beru zpět.
|
|
magrata1 |
|
(11.3.2016 9:25:57) Já jsem měla instruktora blba, který neustále telefonoval a ponižoval paní, která jezdila se mnou. Naštěstí nás na poslední 3 jízdy šoupl svému zaměstnanci. Ten byl pravý opak, klidný, hodný, všechno vysvětlil. Nakonec jsme udělaly jízdy ten den jen my dvě z 10 lidí. Pak jsem asi 5 let vůbec nejezdila. Až jsme se stěhovali a koupili auto, udělala jsem si kondiční jízdy u toho kliďase a pak jsem hned jezdila. Jezdila jsem nějakou dobu nejradši sama. Manžel sice neremcal, protože vůbec nechce řídit, ale stejně mě stresoval, když vedle mě seděl. Za 2 týdny každodenních cest min 40 km jsem ho už vozila klidně. Našla bych si klidného instruktora a udělala si jízdy.
|
|
libik |
|
(11.3.2016 9:35:50) Autoškola jako každá škola dá mlhavou představu o tom, jak by měla fungovat praxe. Pak je to na každém a na andělech strážných..Neznám nikoho, kdo by vyšel z kurzu jako borec (pokud před tím nejezdil 3 roky bez řidičáku neb ho to kdysi naučil úchylný tatínek-fanda motorů)
|
|
anemon |
|
(11.3.2016 11:45:55) Kroniko - najdi si učitelku.
Jinak na manželovu tetu taky začal učitel ječet v křižovatce (jela doleva), vypnula motor, vystoupila z auta, odešla, napsala stížnost a dotyčný doučil.
Manžela nekomentuju, ale nejlepší je jezdit ze začátku sama.
Já se teď bojím jezdit manželovým, je to automat a nikdy jsem to neřídila. Budu to muset překonat, připadám si blbě, když jedu sama ve velkém rodinném.
|
|
Anni&Annika |
|
(11.3.2016 12:49:13) Tut...me nejvic pomohl mu strejda /kdyz jsem delala autoskolu/...dal mi klice od auta, ukazal mi louku /obri, dlouha jak zavodni draha/ a vysvetlil mi, at si to jdu zkousek. Ze on se mnou nepujde, neb by na me nemel trpelivost Fakt to bylo skvely...cela prazdna louka pro me
|
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(11.3.2016 13:39:24) Kroniko, to tě obdivuji, že jsi takovou autoškolu vůbec dochodila a že sis na toho člověka nestěžovala. Ale chápu, že jestli to bylo někdy v osmnácti, člověk třeba nemá odvahu. Každopádně by stálo za to, abys svůj blok překonala pod vedením někoho trpělivého a profesionálního. Nechci malovat čerty na zeď, ale přijde doba, kdy řidičské schopnosti oceníš ještě víc, než v současném věku. Vidím ve své rodině, jaká je to komplikace, když ženy v seniorském věku neřídí. Spousta banálních situací je pro ně zbytečně náročná.
|
|
|
. . |
|
(11.3.2016 10:44:18) Petadurko, mám většinou velmi klidného manžela, laskavého, tolerantního, opravdu nadstandardně milého. Ale když sedí vedle někoho, kdo řídí blbě, nejistě... tak se prostě bojí. Znervózní. I když se snaží, vnímáš, že je nervní. Já řídím dobře, vedle mě i usne, ale problém je s dcerou, kterou on nechce pustit do normálního provozu, dokud nebude bravurně startovat, řadit, couvat... na parkovišti. Dcera má řidičák pár let, dokonce odřídila jednu asi 100 km cestu krátce po jeho získání s námi v autě, ale po té zkušenosti se manžel zasekl. Cestou nekřičel, jen věcně radil, ale ten strach se dal krájet. Někdo v takovou chvíli prostě nemluví, protože by musel křičet. Nemuvení je maximum, co dokáže.
|
petadurka |
|
(11.3.2016 11:58:20) Tak jo, tomu rozumim. Ja to u Kroniky pochopila tak, ze nemluvil ve smyslu meli tichou domacnost, tak jsem si rikala, co tomu autu ksakru musela udelat :D
Kdyz jsem zacala chodit s manzelem, vozival me domu, na vylety a tak, a ja furt jak na trni, sledovala jsem provoz, furt vykrikovala davej pozor, tam je auto, pribrzdi, no na facku :D fakt jsem mela strach, prislo mi, ze to co ja vidim, ten druhy videt nemusi… Ale vylecila jsem se z toho, pripadne nekricim tak hlasite :D Beru to tak, ze mu verim, ridi dobre, a co se ma stat, to se stane
|
|
|
|
|