| Delete | 
 |
(18.10.2015 16:11:51)
Nevím, jak to bylo úplně v počátcích, ale tuším, že povinná docházka byla devítiletá a pro mnoho dětí těmi devíti roky škola končila. Studium bylo jen pro některé, kdo měl možnost, tak se vyučil nějakému řemeslu. V tomto směru mělo těch 9 let své opodstatnění a přišlo mi OK. Nqvíc nebyly odklady školní docházky, tak to pro většinu znamenalo končit ZŠ v čerstvých patnácti.
Určitě se to měnilo víckrát. Já znám pak až z vyprávění dobu, kdy se to týkalo mých sourozenců. Ti měli povinnou devítku, ale na gymnázium bylo možné odejít už z osmé třídy, a na sestřině třídě docházelo k ověřování osmileté školní docházky, takže celou jejich třídu přesunuli na střední školy už po osmičce.
V tu dobu bylo minimum odkladů školní docházky a VŠ byly čtyřleté, jen třeba ti, co si v rámci VŠ plnili částečně vojnu (můj bratr) ji pak měli pětiletou a vojnu jen roční.
Já chodila do školy, když se začala znovu vracet devítka. Několik let byla dobrovolná pro ty, co se nedostali na vybranou střední školu, rok nebo dva po nás už byla povinná pro všechny.
Dneska vnímám devítku jako nadbytečnou. Na jednu stranu došlo k rozmělnění učiva, aby to vyšlo na těch 9 let, na druhou stranu se to, co se dřív řešilo 8 let, nacpalo do pěti let prvního stupně (třeba komplet pravopis včetně interpunkce nebo hodně přírodovědy a vlastivědy, tolik jsme toho my určitě neměli).
Děti do školy nastupují často o rok starší, k tomu devět let základky, v ten poslední rok už by měli být jinde. Když pak jdou na VŠ, a ten počet těch, co studují, se stále zvyšuje, prodlužuje se doba, kdy se začnou sami živit o další rok oproti době, kdy byla devátá třída povinná dříve. Sice není povinná vojna, ale zato se to prodloužení doby přípravy na povolání týká mnohem většího počtu lidí. Posouvá se potom vše, i založení rodiny. Můj názor je, že s tím pak často souvisí i to, že jsou potíže s otěhotněním, že dřív to jde prostě lépe (zejména to první).
Celkově mi přijde, že devítka v současné době nikomu nic extra pozitivního nepřináší. Takže bych ji zrušila.
|
| ...j.a.s... |
|
(18.10.2015 16:36:08)
Delete a do kdy byly čtyřleté VŠ? Byly ještě v 1993? To mě vůbec nenapadlo, že i VŠ byly o rok míň.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(18.10.2015 16:39:41)
Čtyřletých byla většina škol, určitě ekonomka i práva, kamarádka byla JUDr. ve 21.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(18.10.2015 16:46:58)
Techniky byly taky na 4, s fildou nikoho neznám a medicína vím, že byla delší. Maturita 1985
|
| Motýl73 | 
|
(18.10.2015 16:55:13)
Není pravda, maturovala jsem v 92, pak VUT 5 leté.
|
| Delete |
|
(18.10.2015 16:57:32)
Azulko,
je to pravda, evidentně jsi studovala až po té změně. Já i Inka píšeme o letech 1985 až (maximálně) 1991. K té změně došlo po revoluci, ale před mým nástupem na střední školu, takže buď 1990 nebo 1991.
|
| Líza | 
|
(18.10.2015 17:56:52)
5letý elektro na čvut měli už studenti, co nastupovali 83.
|
| Delete |
|
(18.10.2015 17:58:34)
Lízo,
ale standardní délka studia to nebyla. Já v tu dobu nastupovala na ZŠ, tak nemám ten přehled tak přesný  .
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(18.10.2015 18:02:28)
Myslím, že na 5 byla architektura, ale přesně si to nepamatuju.
|
|
| Delete |
|
(18.10.2015 18:11:54)
Valkýro,
byla standardní na tom oboru, ale ne všeobecně jako teď, tak jsem to myslela.
|
|
|
| Lída+4 |
|
(18.10.2015 19:00:04)
Delete, kdepak, za našich dob to bylo obojí, co se pamatuju. Pajda byla čtyřletá, ekonomka taky, matfyz pětiletej, techniky podle oborů (většinou pět, některý jen čtyři), medicína jako jediná šestiletá.
|
| Delete |
|
(18.10.2015 20:23:10)
Lído,
aha, tak já pamtuju jen ty čtyřleté obory, a pamatuju si to právě proto, že brácha si to na těch pět let prodlužoval a já to sním jako prcek rozebírala, "proč a jak". Byla jsem zcela jistě na prvním stupni ZŠ.
A když se pak zaváděla pětiletá VŠ jako stabdard, tak jsem to vnímala jako velkou změnu.
Ale já, paměť a historie, to jsou takové náhodně se potkávající se věci, takže věřím všem a všemu  , tedy až na to, že čtyřleté byly jen peďáky  .
|
| Delete |
|
(18.10.2015 21:16:36)
Šuplíku,
ale já psala, že nevycházím jen z toho, že to tak měl bratr, ale že si ty čtyřleté pamatuju právě proto, že jsme to s bratrem probírali, jak to se studiem na VŠ je. A vážně v té jeho generaci neznám nikoho, kdo by to měl jinak, kromě lékařů a veterinářů. Plus sestra to měla taky na čtyři roky (rozložené do šesti let protože dálkově, ale obor byl určitě čtyřletý).
A když se to pak měnilo na standardně pětileté, vnímala jsem to "úkorně", takže jsem také počítala se čtyřletým studiem .
|
| Delete |
|
(18.10.2015 21:22:28)
Šuplíku,
když jsem byla na prvním stupni ZŠ, on končil VŠ (první polovina 80. let).
Sestra je o něco mladší než on a také měla čtyřletý obor a neříkala nic o tom, že by standard bylo pět let .
Jak jsem psala, nepopírám, že byly obory pětileté a víceleté, ale všude v mém okolí a kolem mých sourozenců, což byl poměrně široký okruh známých a pro mě "standardní kamarádi", nikdo pětiletý obor nestudoval. proto žiju v tom, že v tom období byly ty čtyřleté běžnější.
|
| Delete |
|
(18.10.2015 22:07:32)
Šuplíku,
tak ono to mohlo být právě tou univerzitou jako takovou, že na univerzitách byly obory pětileté. O univerzitách jako takových jsem tehdy přehled fakt neměla, znala jsem jen Karlovku. Třeba moje ČZU se stala univerzitou až ten rok, co jsem na ni nastupovala já. UJEP v UL je univerzitou od roku 1991 (a právě jsem zjistila, že předtím byla UJEP brněnská MU), stejně tak ZČU v Plzni, JČU v ČB. Ostravská a Liberecká vznikly ještě později. Brno a Olomouc byly zcela mimo můj dosah a tedy i mimo okruh našich známých. Proto asi ten můj dojem, že studium na VŠ bylo hlavně čtyřleté .
|
| Delete |
|
(18.10.2015 22:20:55)
Šuplíku,
kdežto já právě vnímala svět vysokých škol jako jednu Karlovku, a pak ty ostatní, a to byly vesměs vysoké školy se čtyřletými obory, kromě té veteriny v Brně, to jsem věděla, že je "skoro jako medicína".
Když jsem šla na VŠ já, věděla jsem o čtyřletém o učitelství prvního stupně, tedy myslím, že tehdy ještě čtyřleté bylo.
Takže jo, asi většina oborů nakonec pětiletá byla, ale nic to nemění na tom, že stamdard bylo i to čtyřleté studium, rozhodně to nebylo nic výjimečného, zatímco dnes je sice možné studovat jen tři roky, ale málokdo tuto variantu volí, protože mám dojem, že přes veškerou snahu zůstává bakalářský stupeň vnímaný jako "neúplný", jako že tu VŠ člověk vlstně nemá.
|
|
|
|
|
| Lída+4 |
|
(18.10.2015 22:05:53)
Delete, běžnější byly spíš ty pětiletý.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Juk | •
|
(19.10.2015 13:49:00)
Studium na ČVUT bylo opravdu 4-leté (maturant 1985, fakulta stavební). Byla možnost si vybrat specializaci a studovat 5 let, to ale nabylo povinné a většina studentů si prodloužení na 5 let nevybrala.
|
| Lída+4 |
|
(19.10.2015 14:21:53)
Ovšem rozhodně ne všude na ČVUT - elektro mělo přinejmenším většinu oborů pětiletejch.
|
|
|
|
|
.
a připadala jsem si zoufale dospělá......
V její náručí
Šediváčkův longRychnov n/K 
Únik z planety MarsPraha 3 
Ledové sochy na PustevnáchNový Jičín 
Jizerská 17Jablonec n/N 
Setkání sběratelůKroměříž 
Šediváčkův long
Únik z planety Mars
Ledové sochy na Pustevnách
Jizerská 17
Setkání sběratelů
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)