| Carollyn | 
 |
(13.10.2015 15:42:50)
Definuj dětské sny  ... Já si třeba jako malá přála být princeznou, hrála jsem si na princeznou prakticky pořád. Nesplnilo se. Potom jsem si dlouho hrála na pravěk, chtěla jsem žít jako pračlověk. Taky se nesplnilo. No a je to samozřejmě dobře, protože teď bych nechtěla bydlet ani na zámku, ani v jeskyni  . Další představy, které se mi částečně splnily už nepočítám mezi dětské sny.
|
| Ropucha + 2 | 
|
(13.10.2015 15:58:00)
Já to beru jako sny o budoucím životě 
A když o tom tak přemýšlím, žádné nerealistické sny typu život v pravěku jsem ani neměla. Byla jsem takové přízemně realistické dítě
Snila jsem o tom, že budu mít partnera, děti, dům, zvířata, že budu řídit auto, že se naučím cizí jazyky (abych rozuměla písničkám ), že budu dělat určitou práci ... No a to se všechno plus mínus splnilo
Ale vlastně, jedna zásadní věc se mi nesplnila: hrozně jsem si přála umět létat
|
| Carollyn |
|
(13.10.2015 16:07:23)
Vidíš, a já beru dětské sny spíše tak, že chci strašně velkého plyšového medvěda, nové kolo nebo jet k moři.
O rodinném životě jsem jako malé dítě fakt nesnila. Jo, snila jsem hodně o jednom starším klukovi, několik let jsem ho neuvěřitelně milovala, to jsem snad i snila o tom rodinném životě. Naštěstí ani to se nesplnilo, protože kluk v dospělosti už není to, co býval ...
|
| Martina, 3 synové | 
|
(13.10.2015 16:11:04)
O rodinném životě jsem jako malé dítě fakt nesnila
Já jo. Přála jsem si 11 dětí. Velkou partu. Cítila jsem se moc osamělá, tak asi proto. 
A za manžela lesníka nebo dřevorubce. Aby nosil velký těžký kabát nebo vaťák a voněl dřevem. 
|
|
|
| Rodinová | 
|
(13.10.2015 16:18:21)
Anett, lidi jako ty jsem vzdycky obdivovala. Korektni, pri zemi, rozumny...
Ja jsem asi magor, o takovych vecech jsem vubec nesnila. Chtela jsem jezdit na koni, letat, vzit si britskyho slechtice, odstehovat se na hory...a milion dalsich nesmyslu
|
| Monty | 
|
(13.10.2015 16:21:43)
Rodinova,
já jsem si přála být adoptovaná. Jednou se mi o tom dokonce zdálo a dlouho jsem věřila tomu, že to je pravda. Představovala jsem si, že se jednou objeví praví rodiče, ideálně kdyby to byli vzdělaní intoušští emigranti, kteří mne tu museli nechat.
|
| Rodinová |
|
(13.10.2015 16:23:23)
Monty, to je originalni ovsem
Kam se hrabu se svym britskym slechtickym zenichem...
|
| Monty |
|
(13.10.2015 16:25:42)
Rodinova,
a to jsem ještě nenapsala, jak to bylo s tím snem.
Zdálo se mi, že původní dítě mojí rodině náhodou zastřelil myslivec v lese a mně si vzali, protože jsem se stejně jmenovala. Jako náhradnici. Dlouho jsem je pak pozorovala v lese, jak se chovaj, jestli jsou smutný a tajně poplakávají za smrkem a tak... a doma hledala papíry o adopci.
|
| Rodinová |
|
(13.10.2015 16:28:50)
To je story na knihu...nahodou zastrelil myslivec...
Chtelas rodice z kapitalisticke ciziny?
|
| Monty |
|
(13.10.2015 16:33:17)
Rodinova,
jasně, ideálně majetný kapitalisty, když už mi celý dětství doma vyčítali, že mám povahu po kapitalistickým dědečkovi, co zmrhal babičku (otcovu matku) a neznal se k plodu, který z toho vzešel. Ale brala bych i pronásledovaný disidenty nebo nějaký hippíky.
|
| Martina, 3 synové |
|
(13.10.2015 16:50:51)
Já jsem se zase těšila, že mě vyberou na poněmčení. Dlouho trvalo, než mi došlo, že už se to nedělá.
To lidické trauma bylo hodně dlouho živé. 
|
| Monty |
|
(13.10.2015 16:52:11)
Martino,
o tom jsem jakožto malé tmavovlasé a tmavooké žídě snít moc nemohla.
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(13.10.2015 16:59:09)
Monty, já jsem tmavovlasá, tmavooká, bratr byl jako děcko blonďáček s modrýma očima. Matka nám vždycky říkávala - ty bys šel za války na převýchovu a ty do plynu...
|
|
|
| *Šárka* | 
|
(13.10.2015 16:52:19)
Martino, .
Že ty jsi četla "Říkali mi Leni"?
|
| Martina, 3 synové |
|
(13.10.2015 16:58:24)
Že ty jsi četla "Říkali mi Leni"?
To až mnohem později. Říkaly mi to babiččiny kamarádky, Lidice měly "přes pole" nebo byly přímo odtud. 
|
|
|
|
|
|
| Achjoooo | •
|
(13.10.2015 18:04:19)
No jasně, my ti ty fejky fakt žerem, eště na další stránky to napiš 
http://www.zpovednice.cz/detail.php?statusik=901707&orderby=ide
|
| Monty |
|
(13.10.2015 18:06:01)
Achjooo,
vzhledem k tomu, že jsem to na netu (na jednom literárním serveru) zveřejnila už před mnoha lety jako povídku, mohl si to půjčit kdokoli.
|
|
|
|
|
| Kafe | 
|
(13.10.2015 16:25:26)
Monty - dlouho jsem jako dítě byla přesvědčená, že adoptovaná fakt jsem. A s ohledem na geny svých rodičů bych i nadále ráda byla adoptovaná.
|
| Rodinová |
|
(13.10.2015 16:30:41)
Lisko, ja jsem tak strasne podobna tatovi, ze zadna pripadna adopce neprichazela v uvahu.
|
|
|
| Termix | 
|
(13.10.2015 21:49:25)
Až skoro do 18 jsem si přála, aby se otevřely dveře a tam stáli lidé a řekli mi, že jsou praví rodiče, že mě v porodnici vyměnili. No bohužel
|
|
|
| Pavla | •
|
(13.10.2015 22:05:41)
Ja jsem byla taky konkretni, pri zemi a rozumna.. Akorat mi bylo jasny, ze malomestacky zivot by mne zabil.
Tak jsem si myslela, ze si vemu eko-aktivistu a budeme zit v maringotce v lese.
Ale k tomu jsem pomerne materialisticky zalozena idyz skorme, prala jsem si mit psa, doby fotak a dobry kolo..
|
| *Šárka* |
|
(13.10.2015 22:09:01)
To je vlastně pravda, také jsem plánovala, že naše pidiměsto opustím. Ale nebyl to sen, ale cíl. A vyšlo to .
|
|
|
|
| *Šárka* |
|
(13.10.2015 16:46:02)
Mám to hodně podobně jako Anett. Byla jsem pragmatické dítě snad už od narození. A i takové věci jako manžel, děti, dům jsem brala ne jako sen, ale jako zákonitý vývoj. Rané dětství v sedmdesátých letech na malém městě mi ani jiné alternativy nenabízelo.
Stručně vyjádřeno sny jsem neměla a tak nejsem zklamaná.
(Pokud tedy pominu přání prodávat párky na poutích. Vždy mě fascinovalo, jak prodavači nandávají hořčici z kyblíku na ty papírové tácky.)
|
| Fren |
|
(13.10.2015 20:46:05)
o tom přemýšlím ted,že by mě bavilo prodávat párky v rohlíku na různých akcích a hlavně by mě zajímalo,jaký by z toho mohl být vývar,bo u nás je na akci prodávali za 25 kč,zloději jedni,ale dobře že tak,alespon moji hubu mlsnou přešla chut
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(13.10.2015 21:35:15)
"Rané dětství v sedmdesátých letech na malém městě mi ani jiné alternativy nenabízelo."
Šárko, jojo, tak nějak.
Já jsem si nic jiného prostě neuměla představit.
Vrcholem odvazu byla ta béžová Škoda 120, kterou jednou budu sama řídit
A pak tedy to létání, o tom se mi zdávalo, ale to jsem automaticky chápala jako nesplnitelné.
|
|
|
|
| kosatka2 | 
|
(13.10.2015 17:00:19)
Jako princezna se ale obléknout můžeš, hadry nebo jejich napodobeniny jsou vcelku levný. A zámecké hotely taky jsou.
Primitivní podmínky k životu mě taky braly za srdce, takže si to dost často o prázdninách plním, částečně.
Jo a asi jsem úchyl, v pubertě jsem četla válečný knížky a chtěla zkusit, jaký je to žít za války. A to jsem si pak výletem do ciziny splnila docela jednoduše.
Ještě mám jeden sen, správcovat malou horskou boudu někde min. 2500 m.n.m. a vařit pro zpocené horolezce. Akorát mi chybí ty praktické dovednosti jako opravování solárních kolektorů a tak.
|
|
|
V její náručí
Únik z planety MarsPraha 3 
Ledové sochy na PustevnáchNový Jičín 
Jizerská 17Jablonec n/N 
Setkání sběratelůKroměříž 
K+M+B+Tábor 
Únik z planety Mars
Ledové sochy na Pustevnách
Jizerská 17
Setkání sběratelů
K+M+B+
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)