| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Nároky a zklamaná očekávání

 Celkem 449 názorů.
 Kudla2 


Téma: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 1:32:23)
Píšu jako reakci na téma "Mirka" (který je asi nejspíš troll, ale stejně) - pořád mě udivuje, jak můžou DOSPĚLÍ lidé pravidelně a trvale OČEKÁVAT POMOC od jiných dospělých lidí (a být věčně zklamaní a naštvaní, když se jim jí nedostane)?

Nemluvím o mimořádných situacích typu nemoc nebo nehoda, mluvím o běžném normálním životě, který si lze víceméně aspoň v hrubých rysech naplánovat. Jak je možné, že při tomto plánování někdo zcela automaticky počítá s tím, že to sám nedá a bude potřebovat pomoc někoho jiného, přičemž tuto pomoc si zcela zdarma nárokuje (tj. chce se vrátit brzo do práce a počítá s pomocí babičky zdarma, nikoli najaté a zaplacené chůvy?) Znovu podotýkám, že mluvím o lidech dospělých a zdravých. Jak je vůbec možné, že se někdo myslí, že prarodiče by si měli k sobě automaticky brát jeho děti na část prázdnin a má jim za zlé, když se do toho nehrnou? Že by jim měli dávat dárky takové nebo makové, že by jim měli vyzvedávat děti ze školky/školy, a vůbec tak či onak POMÁHAT?

Pro mě se člověk dosažením zletilosti (případně dostudováním, pokud k němu dojde později) stává zcela samostatnou jednotkou, zodpovědnou především sám za sebe. On i jeho rodiče jsou DOSPĚLÍ lidé a k dospělosti patří i schopnost za běžných okolností se ZCELA postarat sám o sebe, případně o své vlastní potomky, a jet si PO SVÉM A ZA SVÉ.

Proto považuji po dosažení dospělosti očekávání, že mi kdokoli včetně vlastních rodičů cokoli jen tak dá nebo poskytne, za známku značné nezralosti a nepochopení, o čem to celé vlastně je. Povinností rodičů je dovést děti do dospělosti, poskytnout jim přiměřené vzdělání a rozvoj, A TÍM VEŠKERÉ AUTOMATICKÉ POVINNOSTI KONČÍ a dál je jen vztah DOSPĚLÝCH rovnoprávných a svéprávných lidí, kteří k sobě v ideálním případě budou mít tak blízko, že si spoustu věcí budou vzájemně poskytovat, ale DOBROVOLNĚ a nikoli na základě nějaké ujeté smyšlenky, že je to jejich POVINNOST.

Přiznám se, že jsem asi ovlivněna svou vlastní situací, ale to pochtívání některých dětí (jak to psal Mirek a jak to tu občas čtu) mě naplňuje skoro až vztekem. Přijde mi příšerný, aby se dva mladí zdraví lidi nedokázali primárně postarat sami o sebe a měli za zlé svým rodičům (kteří třeba už tak mladí a zdraví nejsou a za život se jistě už napracovali docela dost), že je nehodlají zcela automaticky dotovat a cpát do nich svoje prachy a energii.

VÝSLOVNĚ PODOTÝKÁM, že nemám na mysli mimořádky a průs.ry (kdyby něčí maminka odmítla přijet v momentě, kdy dcera musí s předčasným porodem do špitálu, manžel je s kamiónem na druhém konci Evropy a doma by muselo zůstat samotné dvouleté dítě, protože si zrovna lakuje nehty nebo kouká na Ordinaci, tak by mi to přišlo taky blbé, ale moclipak ono takovýchhle vyhrocených situací v životě je), ale nárokování si "pomáhání" v běžném životě, kdy jsou všichni zdraví a nic mimořádného se neděje, případně zlobení se, že ti druzí k tomu nejsou ochotni.

Jak toto vnímáte vy? Myslíte si, že je povinností rodičů vás podporovat penězi nebo časem i po dosažení dospělosti, nebo to vnímáte tak, že cokoli vám poskytnou, je fajn a příjemný bonus, ale v žádném případě nároková věc, za jejíž neposkytnutí byste měli právo se na rodiče zlobit?
 Termix 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 3:41:58)
Nečetla jsem tu diskusi, jen tedy ten první příspěvek. Víš, já to mám stejně jako ty, protože stejně jako ty jsem ovlivněná tím, čím jsem si prošla v dětství. Dospělý život jsem začala s mínusem. Nic od nikoho neočekávám, ani jsem nikdy nic nedostala a ani nedostanu. Přesto v sobě nemám žádnou zášť a dnes žiju normálně.

Mám dvě děti a vím, že do jejich dospělého života se je budu snažit připravit i vybavit lépe, než jsem měla já. Neumím si představit, že bych měla mít výrazně vyšší životní úroveň než oni. A jsem rozhodnutá a připravená jim pomáhat. Na druhou stranu mám pořád ještě vlastní sny a plány a doufám, že alespoň některé z nich si ještě uskutečním.

Jinak ano, samozřejmě že dospělý jedinec by měl být schopný se postarat sám o sebe a pořešit si své vlastní výdaje.
 Evžíček 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 5:26:36)
nějak tvému výlevy nerozumím- je špatné to jen očekávat nebo i přijímat? Fakt nechápu, proč by moje děti měli být s chůvou a nes milujícími babičkami? Když jsem se vracela do práce, tak jsem se obou ptala, jestli mi pomůžou- obě řekly, že ano a tak nám to funguje už cca 10 let( mám 3 děti, hlídá máti i tchýně). Lepší babička než cizí ženská. A ano- očekávala jsem souhlas a opak by mne hodně překvapil. Na druhou stranu obě bydlí s námi a jsme s manželem zcela připravení o ně převzít péči, až to bude potřeba. Peníze nechtějí, bereme je na dovolenou, kupujem dárky ap.- obě děti milují( i nás) a jsou spokojené, ze s vnoučaty tráví čas neomezeně.

Chápu, že může být někdo zklamaný, že mu rodiče nepomůžou- zvlášť pokud je více sourozenců a některým pomáhají a některým ne( moje máti dřív pomáhala sestře, ta má už děti velké). Nevidím to jako tragédii - spíš mi přijdou smutné různé výlevy typu- musíme o svátcích za tchýní, nechci půjčovat děti tchýni.........

Já beru prarodiče i sourozence rodičů jako součást rodiny, hodně a rádi spolu trávíme čas a také si navzájem pomáháme- a přiznám se, že bych považovala za neslušné nepomoct, když je o to potřeba.
 Persepolis 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 8:17:32)
Kudla ale nepíše nic o tom, že je špatný, aby místo chůvy hlídala babička, ale že je špatný si to nárokovat.
Uvedu příklad z okolí. Mladí bydlí s rodiči v dvougeneračním RD, mají dvě děti, jedno půjde po prázdninách do 3. třídy, druhé do 1. Starší syn má ADHD a je opravdu hodně divoký a toho mladšího dost ovlivňuje. 65 letá babička ty kluky celé prázdniny přes den hlídá. Ne, že by se nějak nabízela, ale její syn to bere jako samozřejmost." My chodíme do práce, ty jsi v důchodu, tak to snad pro tebe není problém, co by si celý dny dělala?" Babička je z těch kluků naprosto vyčerpaná.
 Žžena 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 8:21:28)
Perseopolis,
a co z toho plyne? Asi to, že syn je trochu sobeček a necita a že babička neumí říct ne. Takoví lidé bohužel existují, a je to v daných případech blbý, ale není to argument proti konceptu pomoci v rámci rodiny.
 Persepolis 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 8:23:32)
Plyne z toho to, že pomoc v rámci rodiny má být dobrovolná a ne ji brát jako naprostou samozřejmost. Tak jí evidentně bere ten výše popsaný syn. A o tom píše i Kudla.
 Žžena 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 8:27:25)
Perseopolis,
ve funkčních rodinách je ta pomoc obvykle dobrovolná a normální, ne ve formě nafrněných nároků (na dotace a čas všech okolo) na jedné straně a vyhovování (se skřípěním zubů) na straně druhé.
 *Šárka* 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 8:31:58)
Žženo, pokud v rodině pomoc není dobrovolná a normální, není rodina funkční?

 Žžena 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 8:33:56)
Všimla sis slova "obvykle"? Víš, co toto slovo v češtině znamená?
 *Šárka* 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 8:35:55)
Oprava: Žženo, pokud v rodině pomoc není dobrovolná a normální, není rodina obvykle funkční?
 magrata1 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 8:41:32)
Také si myslím, že ve funkční rodině je pomoc běžná a že si rodina vzájemně pomáhá v rámci možností a schopností. A té pomoci se normálně využívá, ale nezneužívá.
 Vaitea 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 8:44:25)
Pokud není dobrovolné a normální.....

Pak si myslím, že funkční tak zcela není.
Rodina přece nemá jen fci reprodukční.

Já to vnímám takhle:

"Rodina je nesmírně důležité společenství, těsně spjaté nejrůznějšími vztahy uvnitř i navenek. Vůči okolnímu světu se podle momentální potřeby otevírá či uzavírá, čímž se stává jakým si malým samostatným světem, jehož hlavním posláním je poskytovat svým členům péči a ochranu.

Věk a konkrétní příbuzenské vazby pro mě nehrají roli.
 *Šárka* 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:02:55)
Každý vycházíme se svých zkušeností.

Moje jsou takové, že naši rodiče rozhodně neoplývali pomocí a vstřícností (mezigenerační) zejména proto, že oni sami měli svůj start vůbec jednoduchý.
Pomoc jejich rodičů neexistovala (jedni 300 km daleko; druzí nemocní, s dalšími potomky, v době mého narození nezletilými). Táta pracoval na směny, matka každý den do 6 hodin. Nicméně já i bratr máme VŠ, super partnery a děti.

Neoznačila bych takovou rodinu za nefunkční, prostě - jiný model.
 Žžena 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:09:56)
šárko,
ale u vás ta pomoc prostě možná nebyla. Tak jako má se o vzájemné výpomoci mluvit tak, že se všude uvede preambule dostupnosti? Jako že "v rodinách si lidi obvykle pomáhají, pokud nejsou po smrti, ve vegetativním stavu, invalidní, netrpí neurodegenerativním onemocněním, při kterém nepoznají vlastní příbuzné, žijou daleko, sami dřou bídu atd."?
 *Šárka* 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:14:30)
Žženo, ale podobná vymezení už učinila Kudla ve svém úvodním příspěvku. Tudíž z toho vycházím.
 magrata1 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:18:31)
Asi tak. Přece nebudu mít pocit ošizení, když moje slepá ségra s mými dětmi nejezdí na kole nebo nekreslí~d~ Otec a tchán už jsou zas takoví ti dědouši, co hlídají chvíli a pak potřebují svůj klid. Oni ho fakt potřebují, takže nepočítám, že můj otec bude hlídat třeba týden mé děti, přestože nejstarší dceru hlídal skoro denně 2 roky, když jsem studovala a on byl doma. Ale kdyby byla krize a jinak to nešlo, přemohli by se, to zas jo. Když je jiná možnost, s péčí dědečků nepočítám. A to je z jejich strany jen takový na pohled menší důvod. Já jejich pocity vnímám a netlačím je do jiných modelů. Když jsou děti u nich, starají se většinou babičky a dědečci to holt musí vydržet. Třeba zašití ve sklepě~t~
 Kapradina 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:12:45)
Šárko,
tak ano není to nefunkční rodina, jen "jiný" model. Možná by stálo za to se zeptat syna, jak on vnímá svůj vztah k prarodičům a asi mu (možná) nějaké sdílení s nimi v dětství chybělo a možná to ovlivnilo jeho současný vztah k nim ... ~d~ Jak jsi psala naproti tomu "dcery" asi vychází z jiného modelu rodiny - mají ony "jiný" vztah ke svým prarodičům? A možná je ještě na to vzhledem k jejich věku brzy si to uvědomit ... to přijde asi až mnohem později, asi tak jak psala Kambala ...
 *Šárka* 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:33:39)
Kapradino,
syn vnímá vztahy mojí rodiny jako chladné, zejména od doby, co zemřel můj táta (asi 8 let). O to silnější máme vztah spolu, si myslím.
Nicméně myslím si, že on ještě nedokáže docenit sílu rodiny, takže mu to nevadí a nijak to neřeší.
"Dcery" jsou obklopeny širou milující rodinou. Z mého pohledu až do určitého .. negativního rozsahu (sorry, nenapadá mě lepší vyjádření). Jsou zvyklé hlavně brát a nic nedávat, vše je samozřejmé, na všechno mají nárok. Jejich široká rodina, hlavně děda a babička z matčiny strany, se kterými zatím bydlíme, je v tom téměř 19 let podporují. Možná se to někdy zlomí, nevím, zatím tomu nic nenasvědčuje.
 Jahala. 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:17:22)
Šárka, vidíš naši měly rodinu 500 km daleko, přesto nebo prave u nás je pomoc a sdílení velmi velká. Samozřejmě pomáhala babička víc strýci co bydlel s ni v jednom městě, ale mámě stačilo v dopise zmínit,že mám zase kašel a třetí den me v poledne vyzvedávám děda ze školky a pobyl měsíc. S penězi počítat nezmohli ty neměli
 Líza 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:18:38)
Ono to není jen o těch kilometrech. U nás jedni prarodiče 1000km, mimo EU, přesto pomoc fungovala.
 Žžena 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 8:45:04)
Šárko, já o tom nemíním slovíčkařit. Co si myslím, jsem jasně napsala, přeber si to jak umíš.
 Jahala. 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 8:42:19)
Šárka, nevím funkční asi je, ale jsou tam vztahy které nechápu. Brach rodiče mi pomáhali velmi, byla jsem sama s dcerou dělala na směny, na hlídačku bych neměla. Jo přišlo mi normální ze hlídají jako jsem zase ja považovala za normální, ze mi ráno zavolám, ze synovec chce jet s náma na hory a za dvě hodiny jede. Když mě přijde bratr a rodiče o něco požádat tak na odmítnutí musím mít sakra důvod. Pro sebe ne pro ně.
 Kapradina 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 8:53:16)
Jahalo,

Když mě přijde bratr a rodiče o něco požádat tak na odmítnutí musím mít sakra důvod. Pro sebe ne pro ně.

~R^ vnímám to naprosto stejně, jen ještě dosadím kamarády a děti. :-) Nejde o to, že si to, ten, který o pomoc žádá umí zařídit i jinak a jinde, ale o to, jak já si to své odmítnutí před sebou obhájím. A jen tím "jsi dospělý a samostatný, tak si to zařiď jak chceš", to je pro mě hodně málo a nevidím, žádné hrdinství podle takového modelu žít, spíš mi to přijde smutný a studený.
 Jahala. 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:09:02)
Kapradino, dceru mám kousek před bratrem a rodiči a kamarádky kousek za, ale to je prostě jen o mě oni si myslím neuvědomují jako ja to necítím směrem od nich ke mě
 Kapradina 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 8:33:14)
Kudla,
ale asi nikdy žádnou dobrovolnou nabídku pomoci ze své pěstounské rodiny nedostala, proto ji to přijde "normální" a možná proto, že takové nabídky pomoci nepřichází z její "rodiny" tak je asi nepřijímá ani z rodiny partnera. ~d~
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:33:41)

"Kudla ale asi nikdy žádnou dobrovolnou nabídku pomoci ze své pěstounské rodiny nedostala, proto ji to přijde "normální"

Kapradino, jak Tě něco takovýho mohlo vůbec napadnout? Že kdo pomoc nepovažuje za samozřejmost, je to proto, že se mu patrně nikdy žádné nedostalo? Kdybych toto chtěla vzít osobně, tak bych se za své pěstouny ~s~~s~ musela urazit.

Vnímám to tak, že jednak ta velká věc, kterou pro mě udělali, je víc, než to, co pro děti dělají vlastní rodiče, protože když si rodiče pořídí dítě, tak se o něj starat musí, kdežto oni NEMUSELI a přesto si mě k sobě vzali a dali mi rodinu. A navíc jsem věděla a vím, že když mi teklo do bot, tak beze slova nastoupili a udělali, co je potřeba (třeba když jsem byla nemocná, tak se mi sami nabídli, že mi vyzvednou děti ze školky a školy, když jsem potřebovala někam odvézt, tak se sami od sebe nabídli, že to udělají, trávíme u nich a s nimi část prázdnin, když někdo z nás má přebytek něčeho dobrého - třešní, jahod, hub - tak se o to dělíme). A jako bonus nemáme problém spolu vycházet, takže každé setkání a každý rozhovor jsou pro mě jak oáza klidu.

Co sem píšou někteří lidé, tak někdo tohle ani zdaleka nedostane od vlastních rodičů. Rozdíl je snad jen v tom, že já si uvědomuji, že na nic z toho nemám automaticky NÁROK a tak to všechno považuji za veliký dar a "koupu" se v tom pocitu, že mám někoho, kdo je mi v případě potřeby ochoten vyzvednout dítě ze školy a přivést mi ho. Ale přišlo by mi ode mě nehorázný to jakkoli VYŽADOVAT nebo se na to spoléhat v situaci, kdy nejsem nemocná nebo snad dokonce v situaci, kdy se mi neděje vůbec nic mimořádného. Myslím si, že dospělý zdravý člověk by si měl v první řadě pomoci SÁM a "nepochtívat" nic po těch, kdo už svou hlavní povinnost vůči němu splnili.

Jak tu už padlo - a nevím, jak je možné moje slova takto vyložit, ale stalo se - to v žádném případě nebylo míněno tak, že je ta pomoc nebo vzájemná spolupráce špatná - naopak, když si třeba prarodiče vezmou vnoučata na prázdniny, tak je to od nich krásný a jistě jim to vzájemně hodně dá, ale není to NÁROKOVÝ, prarodiče můžou být unavení/mít svoje plány, a dle mého názoru děti mohou být RÁDY a šoupat nohama, když jim to prarodiče nabídnou, ale pokud jim to nenabídnou, tak asi k tomu mají svoje důvody, které je nutné respektovat. Stejně tak jako mohu poprosit, zda by babička nevyzvedla dítě ze školy, ale babička přece může mít v ten den svůj program, fakt je nárokový po ní chtít, pokud se nejedná o mimořádku, aby ho zrušila a hned naklusala?

Znám takové babičky a dědy, kteří okamžitě zruší svůj program nebo to ani dětem neříkají, aby mohli vyhovět, když po nich děti chtějí třeba vyzvedávat vnoučata, a nelíbí se mi to. Ne to, že jsou ochotní, ale kvůli tomu takto upozaďují sami sebe a dávají dětem i vnoučatům vlastně signál, že na nich a jejich potřebách "už nezáleží".
 Kapradina 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:40:34)
Kudlo,
já s tebou ve všem souhlasím a v naší rodině to tak funguje. Otázkou je, zda bych já i ty to samé psala, kdybychom se ocitly v situaci zakladatele diskuse na kterou jsi založila tuto diskusi. Tzn. když ti teklo do bot nebyl nikdo, kdo by ti mohl jakkoliv pomoci.

PS: Píšeš o svých pěstounech - co rodiče, sourozenci partnera?
 Kapradina 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 8:37:37)
Tak ta doba, kdy žily rodiny více pohromadě a pomoc si poskytovaly vzájemně není až tak dávná. Až pak se najednou začaly stavět jesle, školky, domy s pečovatelskou službou, domovy důchodců ...
 magrata1 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 8:37:49)
to je ale zase extrém. V normální rodině pomáhají obojí prarodiče (tedy děti jedou na prázdniny), rodiče mají dovolenou (obvykle 14 dní) a v té době se svým dětem věnují- což jde udělat třeba tak, že je týden společné dovolené a další týden mají rodiče v odlišném termínu, takže se postarají o děti po dobu 3 týdnů. Pak jsou běžné tábory. Takže si nějak neumím představit, že v normální rodině se ta péče šoupne na babičku a nerozloží se. V normální rodině své možnosti její členové cítí a ctí. A nezneužívají cizí pomoci.

 Persepolis 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 8:46:35)
Taky netvrdím, že to je normální. Ale já si pod tím představuji tu nárokovanou pomoc. Mladí si nepřidělávají práci s tím, že by ulehčili babičce a prázdniny rozvrhli trochu líp. Proč taky , když je babička k dispozici. Jinak nějakou dovolenou asi mít budou, ale většinu prázdnin hlídá babička.
 magrata1 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 8:51:21)
tak pokud to nejsou vychcanci, pošlou děti aspoň na týden k druhým prarodičům + 14 dnů vlastní dovolená + tábor = tak 4 týdny péče někoho jiného než babičky. V jiném případě jde nepřiměřené zneužívání pomoci. To není ukázka funkční rodiny, tam se totiž nevyčerpává jen jeden "zdroj", je snaha ostatní nepřetěžovat a pomáhat i jim.
 Persepolis 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:14:00)
Protože takhle to je nejjednodušší. Proto je ani nenapadne to řešit jinak. Proč by složitě hledali nějaký tábor pro kluka s ADHD a potravinovou alergii, přemlouvali druhé prarodiče, co ještě nejsou v důchodu, aby obětovali část dovolené na hlídání jejich dětí nebo se prostřídali v dovolené, když mají o patro níž babičku s dědou, co jsou celý den doma.
Uvedla jsem to jako příklad, protože si myslím, že tohle je přesně to o čem Kudla píše.
 Kapradina 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:19:19)
Pesp,
rodina, kde bydlí babička o patro níž a děti mají nějaký handicap až tak obvyklé nejsou. Většinou to právě funguje tak, že je třeba prázdniny dětí naplánovat s ohledem na ostatní členy rodiny a vypomáhají si všichni, nevyčerpává se jen jeden zdroj.
 Persepolis 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:25:39)
Kapradino, ale tady nejde o to, že zrovna tenhle model není obvyklý, ale o to, že syn to považuje za samozřejmost a ta babička za svoji povinnost. Tohle je špatně.
 Ropucha + 2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:33:55)
"..to, že syn to považuje za samozřejmost a ta babička za svoji povinnost. Tohle je špatně."

Persepolis, ano, přesně takhle jsem téma pochopila i já.
Resp. ono to nemusí být "špatně", když to oběma stranám vyhovuje, některé rodiny to tak prostě mají a je to jejich věc.
 andy 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 5:26:38)
Myslim ze cela tahle dlouha litanie je vlastne odvozena od toho, ze ty jsi vlastne nepoznala zivot v rodine, vztahy v ni a to co ji dela rodinou. Sebemilujici pestouni, zustanou pestouny. I ty sama je nenazyvas rodinou - mam kamaradku, ktera zil v pestounske peci a pestoun/ka jsou pro ni mama a tata. Pro tebe ne, a je jedno kolik srdicek udelas.
Ja od rodicu, prarodicu, sourozencu atd nic neocekavam a nic nedostavam - ale je to tim, ze bydlim daleko. Kdyby bydleli bliz, byli bychom si bliz i v tech narocich a ocekavanich.
Takze ja neocekavam, ale rozumim tem, kteri ocekavaji. (ocekavaji treba pomoc, pochopeni, soucit, vciteni se)
 Persepolis 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 7:46:39)
Kudle zemřeli rodiče, až když jí bylo 12 let, tak možná proto neříká pěstounům mami a tati.
 Kapradina 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 7:54:24)
Představuju si, co by se muselo stát, že bychom s mužem mohli v klidu spát, kdybychom věděli, že někdo z mých synovců a neteří musel jít v rámci vzniklé situace do pěstounské rodiny.
Vím úplně jistě, že jiná možnost než si vzít děti k sobě by nás ani nenapadla a doufám, že ani moje děti by k pěstounům nemusely - takhle funguje rodina.
Jinak to asi bude u rodičů, kteří jsou sami jedináčci (jaká je pravděpodobnost, že jsou jedináčci oba?) ... ~d~
 :-) zaregistrovaná 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:22:23)
Zde se musím ohradit a Kudly zastat. Kudla začala téma, a dochází zde ke zveřejňování informací, které k tématu nepatří. Není naprosto žádná souvislost mezi tím, co Kudla prožila ve svém životě, a mezi tím, že si myslí, že pomoc v rodině není nárokovatelná. Myslím, že svoje téma popsala velmi dobře.

Ono to opravdu může být i ve funkčních rodinách tak, že rodiče vyvedou mláďata z hnízda, a řeknou si, že celý život dřeli, nic si neužili, neužili se, a tak si to vynahradí. Svůj čas, peníze a síly budou investovat primárně do toho, co chtějí oni, ne co chtějí jejich dospělý děti.
 Líza 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:23:22)
Zveřejňování informací? ~t~ Tady nezaznívají žádné jiné informace, než které o sobě Kudla opakovaně veřejně píše.
 :-) zaregistrovaná 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:29:34)
Lízo, dobře, tak to napíšu jinak: to, že Kudla vypsala téma se zde dává do souvislosti s jejím životem tak, že "ona to takhle musí mít, protože ...", a já tam tuhle příčinu rozhodně nevidím, a její téma bych na tuhle úroveň nesnižovala.
 Kapradina 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:28:56)
zaregistrovaná,
každý vycházíme se svých odžitých zkušeností i Kudla, troufám si napsat, že kdyby měla možnost vycházet z jiného modelu, než který jí byl dán, tak by psala a myslela jinak, já v tom naopak souvislosti vidím. ~;)
 :-) zaregistrovaná 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:35:09)
Kapradino, já spíš vidím to, že "nikdo nepřekročí svůj stín". Tj. viz. ten Mirek či jak se jmenoval, může ukřivděně vyčítat komukoliv, že neobětuje svoje zdroje finanční či / a časové tak, jak by se ukřivděnému zdálo správné. Přitom není špatné, když se rodiče rozhodnou žít si po svém. Ani to nevypovídá o nějaké patologii v rodině, že jsou snad rodiče špatní, když žijí svůj život podle sebe, a ne podle mínění toho, kdo oplodnil jejich dceru.
 Ropucha + 2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:30:34)
Zaregistrovaná, rodiče mohou klidně svůj čas věnovat i svým dospělým dětem a jejich rodinám, ale nikoliv proto, aby jim poskytovali zdarma nějaký servis, ale prostě proto, že obě strany chtějí prožít společný čas.
V tom vidím trochu rozdíl.
 Persepolis 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:34:49)
Ano, přesně takhle chápu Kudlino téma. Ona odděluje dobrovolnost a nárokovost, proto odkazovala na toho Mirka z jehož příspěvků měla pocit, že si myslí, že má nárok na finanční injekci od tchánovců, když jim se zrovna nedaří.
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:11:26)
Persepolis, děkuji, přesně takto to bylo myšleno.

To není o tom, že bychom spolu netrávili čas nebo si nikdy nepomohli, ale já třeba, když mám chřipku a moje pěstounka ~s~ řekne "Kudlo, nechtěla bys, abych ti vyzvedla dítě ze školy" mám z toho takovou radost, že mám někoho, kdo mi tohle sám od sebe řekne (a pokud mi fakt teče do bot, tak toho využiju a mám z toho vnitřní radost ještě dva dny). Tenhle přístup je opravdu asi zčásti danej mou situací a tím, že vím, že za normálních okolností bych neměla NIKOHO takovýho, jehož by to byla (byť imaginární) POVINNOST, a to, že někdo takovej najednou je, považuju za štěstí.

Ale přesto to pro svoje duševní rozpoložení považuju za nesrovnatelně příznivější, než kdyby se jednalo o mou matku, já bych měla pocit, že prostě MUSÍ, protože se to v rodině tak prostě dělá, a rozčilovala bych se, kdyby ji to nenapadlo, případně proto, že sestře/bratrovi hlídá víc a líp ~;)
 Hanka 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:18:24)
Kudlo,

můj tatínek, když byly děti ve věku školkovém, v podobných situacích taky nabízel pomoc a hřálo mě to úplně stejně, jak popisuješ ty, přestože jsem tu pomoc do značné míry čekala, protože ho znám a je to můj tatínek :-)
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:35:58)
Anett,
jaký "servis"?
Mirkovo téma jsem četla a myslím, že se tu zaměňují dvě věci. On a jeho partnerka jsou dospělí a rodiče pochopitelně nemají žádnou povinnost je dotovat. I kdyby si tím šampaňským i vyplachovali zuby po čištění. Je tu ale dítě, jejich vnouče. Sorry, ale fakt bych byla na Mirkově místě dost naštvaná, kdybych si musela na brýle pro dítě půjčovat u kamarádů, když by to dítě mělo dostatečně zámožné prarodiče, kteří by tu půjčku mohli poskytnout taky. Jak žije Mirek jim může být celkem jedno, můžou mít k němu i své výhrady, ale to dítě za to jaksi nemůže a je to jejich "krev".
 :-) zaregistrovaná 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:42:15)
Monty, obdobný případ vidím také před svýma očima, jak si rodiče nárokují "výpomoc" pro vnoučata, jenže ta "výpomoc" je v řádech desetitisíců měsíčně. Takovou mají rodiče představu, že se babi s dědou přece postarají, když mají, a tak pro vnoučata to nejlepší, ne? Nároky těchto rodičů už zvládly psychicky, fyzicky a finančně skoro zdecimovat jedny prarodiče, druzí odolávají před úplným zničením, ale příjemné to pro ně není. Takže jde o hranice a míru, kterou musí nastavovat obě dvě strany.
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:44:42)
zaregistrovaná,
to jistě. Ale mne by jako prarodiče hanba fackovala, kdybych žila v blahobytu a moje vnouče by chodilo s brýlemi slepenými leukoplastí jako Harry Potter. ~;)
 :-) zaregistrovaná 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:47:38)
Monty, tak to je někde něco špatně v té rodině, která není schopna zvládnout svoje hospodaření tak, aby mohla pořídit dítěti základní zdravotní pomůcku. Protože to "hamba fackovala" se dá použít na cokoliv, viz: Pepíček jako jediný letos nepojede k moři, babi, když mu to nezaplatíš, a bude ve škole za chudáka a budou se mu smát ... Rodiče jsou za svoje děti zodpovědné, za to, že je uživí. Spoléhat na to, že babka má babka dá je sprosté.
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:50:18)
zaregistrovaná,
asi si nerozumíme - ty píšeš o tom, že mladí "vydírají" prarodiče, aby dali, když nechtějí.
Já píšu o tom, že prarodiče dají sami od sebe, když vidí, že je to potřeba. Moře a brejle jsou dvě různé věci. Vychovávat dospělé děti skrze to, že nechám vlastní vnouče bez brejlí, i když to je pro mne bagatelní výdaj se mi hrubě nelíbí. Mirek ať si klidně kouká přes sklenici od jogurtu, ten je dospělej. ~;)
 *Šárka* 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:55:15)
Monty, docela mě tvůj přístup překvapuje. Ty a tvé - 7/24 se starám sama.
Ok, změna okolností.

Zjednoduším to. Že by měli být prarodiče zodpovědní za brýle mého dítěte, to opravdu nechápu. Pokud bych byla v Mirkově situaci, tak bych hledala automaticky jiná řešení a pomoc rodičů by mě ani nenapadla.
 Kalali 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:59:16)
Šárko, prarodiče nejsou zodpovědni za brýle, to přece Monty nepsala. Já jako prarodič bych nesnesla, že já mám brýle patery a dítě jedny rozbité. Pokud by to jinému prarodiči bylo jedno, tak je to jeho věc, a můj názor na něj by byl, že je to od něj hnusný, i když nemá povinnost brýle kupovat.
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:01:17)
Kalali,
ano, přesně tak jsem to myslela. ~R^
 *Šárka* 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:07:57)
Kalali, a o tom to je.
Já bych si o tom prarodiči nepomyslela, že je to od něj hnusný.
 Kalali 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:10:58)
Šárko, a proto bych chtěla mít za babičku sebe a ne tebe:-). Každý má tu hranici jinde, předchozí diskuzi jsem nečetla.
 *Šárka* 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:15:38)
Kalali, já babička nejsem a až budu, předpokládám, že brýle vnoučeti koupím :-).

Že nepovažuji od svýcho rodičů za hnusné to, že nekoupili svému vnoučeti brýle, je o ničem jiném.
 Kalali 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:20:55)
Šárko, tak jinak. Obecně jsi respektující člověk, co druhé nehodnotí, i když sama by si brýle koupila. Kdyby sis teoreticky měla vybrat přátele mezi naprosto totožnými lidmi, kteří se liší jen v přístupu, zda by koupili brýle vnoučkovi či nikoliv, tak si vybereš koho? Já ty, co by koupili brýle. Takže i kdybych si nakrásně nepřiznala, že vnímám negativně ty, co jedou sami na sebe, tak při výběru přátel bych si to přiznat musela. A nevybrala bych si je proto, aby byli hodní na mě, ale proto, že uznávám stejné hodnoty jako oni.
 Ropucha + 2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:25:13)
Kalali, ty to hodnotíš jako "jede na sebe", ale ono to může být také "nenechá se manipulovat vyčuranými příbuznými".
Na dálku těžko odlišíš, o který případ se jedná, když ty lidi neznáš a nemáš náhled z obou stran ;-)
 *Šárka* 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:26:24)
Kalali, naprosto souhlasím s tím píšeš. Ano, vybírám si přátele se stejnými hodnotami.
Ale rodiče jsem si nevybrala a mám je ráda takové (už tedy jen jednoho), jací jsou.
Dokonce rozumím tomu, proč jsou takoví.

Život mě naučil vnímat i jiný pohled a ten hodně ovlivňuje mé chování k další generaci. Na druhou stranu jsem denně konfrontována s extrémem pomoci a jejím nárokováním, proto jsem obezřetná a vím, že neplatí - čím více, tím lépe.
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:00:49)
Šárko,
jakou změnu myslíš? Já měla sama funkční babičku, syn má funkční babičku, a když jsem jednou v životě potřebovala půjčit dva litry na kroužek pro syna, protože mi klient nezaplatil včas fakturu a už nebylo z čeho vzít, tak jsem si o půjčku taky řekla babičce (bývalé tchyni) a ne kamarádům. Nevím o tom, že bych toho zneužívala nebo si něco nárokovala, ale přijde mi to normální a v mém okolí daleko častější. ~d~
 *Šárka* 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:10:05)
Monty, potkáváme se tu už hodně let a tak při při čtení tvých dnešních příspěvků vyplula na mysl tvá témata - jsem na všechno sama, na syna, 7/24.

To je dobře, že už je to jinak :-).
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:20:32)
Šárko,
to nevím, jak myslíš - finančně jsem na syna sama byla v podstatě vždycky, ale vztahy v jeho rodině fungovaly normálně a pokud vím, tak jsem ani nikdy netvrdila nic jiného. A nikdo si to nijak nenárokoval, pro babičku je to přirozená a normální věc, trávit čas se svými vnoučaty. ~;)
 magrata1 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:29:16)
Monty tu několikrát psala, že babička chtěla vést vnuka ke hře na piano, když byl u ní na hlídání a že to neřešila a nechala na babičce. Takže tam určitě chodil. Já teda si až tolik nepamatuju, ale to, že Monty má vlažný vztah k matce, ale synovi styk s babičkou umožňuje, to jsem, zaznamenala. I nějaké střídání ve vození a vyzvedávání z kroužků. Netvrdila, že ten vztah nepotřebuje a sama dostala víc lásky od prarodičů než rodičů. Jestli se teda nemýlím.
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:34:31)
magráto,
babička s dědou, když ještě děda žil, si syna brali pravidelně. A nikdo to od nich nechtěl, nikdo je to o nežádal - chtěli ONI, protože s ním chtěli trávit čas. Když byl mimino, tak s ním jezdili třeba s kočárkem venku, dvě, tři hodiny. Brali si ho o prázdninách na chalupu, sami, od dvou let, tuším. Když byl větší, tak ho vodili na kroužky. Do 4. třídy jsme se v tom vození střídali všichni, protože syn jezdí do ZUŠky na Žižkov a výtvarka mu končí v sedm, to už je v zimě dávno tma; teď už jezdí sám, ale babička tam za ním někdy přijde a přinese mu třeba palačinky nebo ovoce. Prostě s ním sama CHCE být, nikdo ji neúkoluje.
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:37:19)
Monty,

a počítáš s tím, že něco budeš poskytovat taky Ty jim?
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:43:24)
Kudlo,
není mi jasný, jak to myslíš. Ty máš takový pozoruhodný způsob uvažování, kde lidi s něčím dopředu počítají, možná si na to zakládají zvláštní sešit. ~;) "On udělal tohle, tak já musím udělat recipročně tohle." To já nevedu, ale přijde mi normální a běžný něco nabídnout ve chvíli, kdy je to aktuální.
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:53:36)
Monty,

jo, jenže mně občas přijde, že Ty to takto vnímáš jen ve vztahu, kdy má někdo něco udělat pro Tebe, ale kdybys Ty měla udělat pro něj, tak nastoupí uvažování ve stylu "on to přece udělal dobrovolně a protože sám chtěl, a přece si nebudem víst žádný účetnictví, takže já mu vůbec žádnou reciprocitu nedlužím".
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 11:01:39)
Kudlo,
to si samozřejmě myslet můžeš, protože zjevně uvažuješ jinak než já. ~;)
Pravdu máš v tom, že nějaké pocity, jestli někomu něco dlužím nebo nedlužím fakt nemám. To samé naopak, jestli někdo něco dluží nebo nedluží mně. Pokládám za normální a přirozený něco pro někoho udělat, když můžu a chci, aniž bych za to cokoli očekávala. Pro mne je dostatečná satisfakce to, že má ten druhý radost, tím to začíná a končí, nepíšu si to nikam do deníčku. A je jedno, jestli jde o radost, kterou má ten dotyčný z toho, že něco poskytl nebo že je mu něco poskytnuto. Nic navíc není potřeba.
 Žžena 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 11:18:11)
Kudlo,
teď nemluvím za Monty, ale za sebe: já třeba počítám s tím, že se o své rodiče osobně postarám. Že nemusí od pětačtyřiceti šetřit na důstojnej důchoďák.
 Chloé 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 11:21:04)
Zzena,
ja pocitam s tim, ze se postara segra, protoze ja jsem moc daleko, ale pocitam i s tim, ze ji budu financne prispivat, nemalo.
Bratr se postara take, ten to ostatne dela uz ted, ze nasim pomuze s opravami okolo baraku apod.
 Žžena 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 11:24:56)
Chloé,
jasný, zařídit se to dá různě. Já jsem to podotkla z toho titulu, že se tu občas taky objevuje argument, že prarodiče nemají na vnoučata čas, protože musí hlavně vydělávat na svoje stáří.
 Žžena 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 11:26:33)
Omlouvám se za opakování.
 Žžena 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 11:25:04)
Chloé,
jasný, zařídit se to dá různě. Já jsem to podotkla z toho titulu, že se tu občas taky objevuje argument, že prarodiče nemají na vnoučata čas, protože musí hlavně vydělávat na svoje stáří.
 Žžena 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 11:25:09)
Chloé,
jasný, zařídit se to dá různě. Já jsem to podotkla z toho titulu, že se tu občas taky objevuje argument, že prarodiče nemají na vnoučata čas, protože musí hlavně vydělávat na svoje stáří.
 Žžena 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 11:25:16)
Chloé,
jasný, zařídit se to dá různě. Já jsem to podotkla z toho titulu, že se tu občas taky objevuje argument, že prarodiče nemají na vnoučata čas, protože musí hlavně vydělávat na svoje stáří.
 Žžena 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 11:25:17)
Chloé,
jasný, zařídit se to dá různě. Já jsem to podotkla z toho titulu, že se tu občas taky objevuje argument, že prarodiče nemají na vnoučata čas, protože musí hlavně vydělávat na svoje stáří.
 Žžena 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 11:25:17)
Chloé,
jasný, zařídit se to dá různě. Já jsem to podotkla z toho titulu, že se tu občas taky objevuje argument, že prarodiče nemají na vnoučata čas, protože musí hlavně vydělávat na svoje stáří.
 magrata1 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 11:22:44)
Já, pokud budou chtít jít k nám, se postarám taky. Pomoc s péčí o dům a zahradu je pro mě samozřejmostí (v mezích možností dojíždět)
 Chloé 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:37:40)
Monty,
"Prostě s ním sama CHCE být, nikdo ji neúkoluje." Dcera je ted u nasich na tri tydny a jim se to zda malo :-).
 *Šárka* 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:36:21)
OK Monty, těch 7/24 mám ve spojitosti s tebou vryté v paměti. Tak se to tedy týkalo jen finančního zabezpečení, je to možné.
 Ropucha + 2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:07:03)
Šárko, ano, také si nemyslím, že by prarodiče měli povinně cítit zodpovědnost za to, jak je zaopatřeno jejich vnouče.
Je na jejich dobré vůli, zda budou zvyšovat jeho komfort a pomáhat jeho nesolventním rodičům.
Krev sice není voda, ale neměla by to být ani záminka k vydírání.
To je podobné jako mezi rozvedenými rodiči - jeden se mnohdy ohání zájmy dítěte, aby získal od druhého peníze, a ne vždy jde primárně o zájmy toho dítěte.
Ani tady nevíme, jestli šlo o brejličky pro nebohé dítko, nebo o hlubší problém mezi těmi lidmi.
 Kalali 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:13:41)
Anett, není to o zodpovědnosti, ale o tom, že tak nějak pro svůj libý pocit potřebuješ, aby ho měli i ti, co máš rád. Já to tak mám. Možná je to nezdravé, jak to tu čtu, ale jsem z těch matek, co si odepřou něco, aby mohly koupit něco jiného dítěti, protože tak nějak mám větší radost z dárku pro dítě než pro sebe. To asi člověk neovlivní, proč to tak má.
 Ropucha + 2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:21:29)
Kalali, také mám větší radost z dárku pro své dítě, než pro sebe, a běžně to tak praktikuji.
A myslím, že přirozeně většina matek.
Ale dospělé děti s vlastními rodinami jsou pro mě už něco trochu jiného, ti na mně nejsou a nesmějí být závislí, musí stát na vlastních nohách.
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:25:58)
Anett,
ale Mirek s manželkou na svých rodičích závislí nejsou.
Mám pocit, že se tu pořád zaměňují dvě věci - závislost/nesamostatnost a pomoc v nouzi.
Ano, kdyby moje dospělé dítě propilo výplatu nebo ji naházelo do automatů a pak ode mne čekalo pomoc, tak se budu v tom šampusu koupat bez uzardění, ale kdyby normálně pracovalo, splácelo hypotéku a vnouče by nemělo na brýle, tak mu je koupím a nebude mi muset o to ani nikdo říkat.
 Ropucha + 2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:30:06)
Monty, no on ten Mirek podle svého popisu byl v nouzi jaksi trvale, takže těžko říct, jestli rodiče byli chladní a neoblomní v jedné konkrétní situaci, a nebo to byl výsledek nějakého dlouhodobějšího stavu.
On ten příběh byl nejspíš smyšlený, ale když ho vezmeme jako modelový příklad, tak pořád nám chybí ten pohled z druhé strany ;-)
 magrata1 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:37:27)
Anet, možná byl prostě v nouzi furt, přestože se snaží. Prostě, když jsou malé děti, rodiče nemají mnohdy tak dobré možnosti výdělku. A JÁ bych tu snahu ocenila. Ale vím, že dost lidí odstřihne dceru, protože si vzala obyčejného "nýmanda" a nenašla si doktora, inženýra nebo podnikatele. Bohužel to znám. Takové dotlačení nepomáháním do neúnosné nebo velmi špatné situace, nadhazování, jak je neschopný. Po rozvodu přijetí do zlatého hnízda s tím, že už do konce života bude poslouchat, že jí to říkali hned, že ten Mirek jí není hoden a že si s ním jen zkomplikovala život.
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:40:52)
"takové dotlačení nepomáháním do neúnosné nebo velmi špatné situace, nadhazování, jak je neschopný."

jak dotlačení? dcera je dospělá a svéprávná, má fungujícího partnera, postarat se sami o sebe v tom základním je primárně jejich povinnost, přijde mi jako psychické vydírání vinit z toho rodiče, že jim nic nedali ~a~~a~~a~
 magrata1 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:53:50)
Kudlo, myslím to tak, že schválně ukazují, na co všechno mají a co by mělas, kdyby se toho blbečka zbavila. Předhazovat to budou o to víc, čím jí bude těžko. Ona to bez podpory (aspoň psychické) vzdá. Oni ji s "otevřenou náručí" přijmou zpět. A pak jí ho za to zlaté hnízdo budou předhazovat a podsouvat jí, že líp by jí bylo s Lojzou, ten je dochtor, s Jendou, ten je inžinýr. Ty sis vzala Mirka, blbého dělňase (filozofa, knihovníka...), máš s ním děcko a už tě ti skvělí Lojzové a Jendové nebudou chtít. No co, kaj se a my se o tebe bohatě postaráme. Ale kdyby je chvíli v době nouze podpořili, byla by dcera s Mirkem možná šťastná a finance by si taky srovnali.
Bohužel to není teorie. Znám to z okolí.
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:55:39)
Magráto,

zase pokud je ten vztah fakt pevný, tak by je ta dcera s těma kecama poslala kamsi, ne?
 Ropucha + 2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:44:46)
Magrato, i takový model je samozřejmě možný.
Na dálku těžko soudit.
 magrata1 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:31:29)
Monty, souhlas. Já bych teda nečekala, až moje dítě bude žebrat, pomohla bych sama v rozumné míře.
 Hanka 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:10:34)
No, já vím, že kdyby se mým dětem rozbily hypotetické brejle a já zrovna neměla na nové, tak bych se o tom při návštěvě zmínila taťkovi - hele, dítě si roztřísklo brejle - a on, protože obvykle měl představu, jestli vycházím těsně nebo v pohodě, by v "těsném období" nadhodil "hele a nemám ti dát? Ať můžeš koupit pořádné". Načež bych, podle situace své, řekla buď, že moc děkuju, nebo že moc děkuju a za měsíc vrátím... (No a kdybych věděla, že taťka sám má "těsné období", tak bych se o rozbitých brejlích nezmiňovala ani omylem)

Ostatně, když jsem začala pracovat a taťka byl zrovna bez práce, zaplatila jsem jednou brejle mladší sestře :-) (Pak jsem na to totálně zapomněla, připomněla mi to až ona, když mi cca deset let na to přispěla na moje skla, to jsem byla po rozvodu na hraně kolapsu finančního a ségra si všimla sama.)
 Ropucha + 2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:50:55)
Monty, já to s tou krví vidím asi trochu jinak.
Spoléhat na zámožné prarodiče a jejich "hlas krve", když nejsem schopen uživit své dítě, mi přijde poněkud vyděračské.
Samozřejmě, že rodina by v ideálním případě měla být záchrannou sítí pro případ životních katastrof. Ale ani to není nárokovatelné, to jednak, a druhak netušíme, o co šlo v konkrétním případě onoho Mirka. Možná ti prarodiče byli tupí, neempatičtí a sobečtí, ale možná tam hrály roli jiné faktory, nic o vztazích v té rodině nevíme.
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:57:35)
Anett,
pořád mi není jasné, co myslíš tím "spoléhat". ~d~
Já jsem zvyklá spoléhat sama na sebe, ale i když nemáme nijak ideální vztahy s matkou, tak vím na 100%, že kdyby vyhrála ve Sportce, tak se o ty peníze s rodinou rozdělí, zvlášť pokud by ta rodina na tom byla nějak špatně. To není přece věc nějakého "spoléhání", to je dané tím, že rodina jsou lidé, kteří jsou ti nějak blízcí a CHCEŠ, aby se měli dobře/měli radost atd. Jasně, lidé jsou různí, ale já bych třeba neměla radost z přehrabování peněz vidlemi, kdybych věděla, že moje matka nebo moje dítě počítá každou korunu. Jenže já žila a žiju v prostředí, kde se nechodí "s nataženou rukou" ve smyslu "máš, tak koukej dát", ale kde ta pomoc potřebnému fungovala a funguje automaticky.
 Jahala. 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:58:38)
Mě by ten kaviar a šampaňské nechutnalo kdych věděla, že moje dcera s vnoucetem nemá na brýle, nebo na nájem. Ale pokud by měla slušný zázemí tak ji nový kadilak klidně financovat odmitnu .
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:02:07)
"Mě by ten kaviar a šampaňské nechutnalo kdych věděla, že moje dcera s vnoucetem nemá na brýle, nebo na nájem. Ale pokud by měla slušný zázemí tak ji nový kadilak klidně financovat odmitnu."

Jahalo,
zhruba tak. ~;)
 Ropucha + 2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:12:10)
No a někomu holt ten kaviár chutná a klidně nechá milého zeťe, aby se postaral sám, protože třeba má své životní zkušenosti a tuší, že když zeťovi podá prst, bude následovat celá ruka ;-)
 Jahala. 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:22:47)
Zeť je mi ukradené, ale dceru milují víc než mi chutná jakékoliv jídlo. Takže sledujijejí potřeby a když se někdo přiživil. No furt mi za to spokojenost dcery stojí. Rodiče měli k mému ex tisíc oprávněných výhrad, ale nikdy mi neodmitli pomoc, protože by tím pomohli i jemu.
 Fren 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 15:07:52)
Tvoje láska k dceři dle toho co pises se nazyva láskou opici
 :-) zaregistrovaná 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:38:54)
Zaregistrovaná, rodiče mohou klidně svůj čas věnovat i svým dospělým dětem a jejich rodinám, ale nikoliv proto, aby jim poskytovali zdarma nějaký servis, ale prostě proto, že obě strany chtějí prožít společný čas.
V tom vidím trochu rozdíl.

Anet, to téma se dál rozvinulo a i další přispěvatelky našly společnou vlnu v tom, že je potřeba rozlišovat mezi dobrovolností a vynutitelností. Dávat si nároky, že když "staří mají ať dají" je poměrně dost sprosté.
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:36:34)
tím, že je nenazývám "mámou a tátou", tak pro mě nejsou rodina ~e~~e~~e~~8~

možná bys, aachje, udělala lépe, kdyby ses přestala vyjadřovat o něčem, o čem víš houby, když nic jiného, aspoň nebudeš za takového hlupáka.
 Silvie03 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 6:17:23)
Kudlo, díky za příspěvek. Dosud jsem myslela, že já a moje rodina jsme z jiné planety, protože žijeme přesně tak, jak to popisuješ.

Mě a moje sourozence matka odmalička vedla k samostatnosti, nikdy by nás ani nenapadlo otravovat ji s našimi starostmi, jako je to v Česku zcela běžné. Ségra stavěla dům, já se rozvedla, brácha má finanční problémy, ale jsou to NAŠE starosti, ne rodičů. Když jsem šla po mateřské do práce, ani ve snu mě nenapadlo počítat s automatickou pomocí babičky. Přitom ona děti ráda hlídá, ale využívám ji jen když jdu večer na rodičák do školy nebo když musím k lékaři. Finanční podpora mladých se u nás nepěstuje, a to nemáme ani auto, ani barák, nejezdíme do zahraničí. A žijeme! Máme pěkné vztahy, v nouzi si pomáháme, ale každý si žijeme svůj život a my mladí ctíme starší. Mojí matce její vrstevnice závidí, že ji nechodíme "vyžírat", že se s vnuky vidí tehdy, kdy chce ona, ne my, že si může žít podle svých představ a plnit své sny. Taky je nejspíš jediná v ČR, která nadává na zvyšování důchodů ~;)

Znám ale i opačný případ - babička se doslova vnucuje s péčí a uráží se, pokud po ní nikdo nic nechce. Její dospělý syn je na ní závislý - a dávno rozvedený...
 Líza 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 6:28:01)
To jsou dva extrémy, dotyčný trol představuje jeden extrém (u něj ovšem nejde o prazitovani na rodičích, ale o prazitovani na rodičích partnerky), ty jsi druhý extrém a v tom souhlasím s Andy. Díky tomu, že tě vychovali pestouni a sama často pises, jak jsi jim vděčná až za hrob, máš to hozeny jinak. Děti, i dospívající, berou rodicovskou péči a podporu jako samozřejmou, když je v rodině vše v pořádku. A později je pak přirozené, když rodiče nabízejí určitou míru podpory či pomoci a děti ji s díky přijmou.
Určitě nejde o nárok, určitě je to dobrovolne, určitě to nemá být předmětem vydírání nebo výčitek. Ale nevidím to tak cernobile jako ty.
 withep 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 7:10:41)
Lízo, jsou to sice dva extrémy, ale pro mě ta zásada nenárokovat (ještě tak očekávat, ale nárokovat ne), a vyčítat, když se to nepovede, platí pro celé spektrum mezi nimi. Ať už mladá rodina funguje samostatně nebo využívá notné pomoci prarodičů nebo cokoliv mezi tím, vždycky by to mělo být na bázi dobrovolné pomoci a jejího dobrovolného přijetí. Když není, je v rodině napětí, a zase ve všech možných případech - od stavu "prarodiče pomáhat nechtějí" po stav "prarodiče nám vnucují přílišnou pomoc".
 Ruth 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 6:40:07)
Kudlo, lidé typu (nejen) Mirek to mají tak, že považují i svůj život v dospělosti za SPOJENÉ NÁDOBY s dospělými rodiči ve smyslu, že by měli mít podobnou životní úroveň. To jsou zažité archetypy o rodině, která je přece posvátná, rodičům je 90, dětem 7O a mají POSLOUCHAT, protože jsou RODINA! (maminka nechce abych jela k moři nebo měla třetí dítě...brrr)
Ono by se to až tak nedělo (nebo nebylo vidět), kdyby společnost nenastavila nízke platy, hypotéky versus vysoké nájemné a exekuce jako bonus.
Takže mnohým jde prakticky o život, nebo přinejmenším o život pod mostem.
A hlídání dětí? Na jedné straně je to, že Instituce vypustí naše děti na 9 týdnů do světa a zároveň jiná Instituce přidělí nám rodičům 4 týdny dovolené, z kteréhož část někomu ukrojí jako celozávodní v určitém termínu.
Nesložitým matematickým pochodem z toho plyne, že by to šlo skoro pokrýt, ale - musíme část léta trávit spolu, tak jak?
V neposlední řadě je zažité to, že babička UŽ nemá žádný VLASTNÍ život, tak co by nepohlídala vnoučátka? (i když musí v to svém životě ještě poslouchat své rodiče)
 Žžena 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 7:21:07)
Tak to už je trochu výplod bujné fantazie, že babičky hlídají jen proto, že nemají (nárok na) vlastní život :)
 Ruth 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 7:45:05)
Nee,
Žženo, to bylo myšleno tak, že jim to "společnost" takto určila a mnozí se tím řídí, mnozí ne. Ale to je těžké vysvětlit, tu ironii.
 Senedra 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 7:27:01)
Ruth, myslím si, že hypotéky a podobně nemají až tak společného s tím, jak člověk v rámci rodiny funguje. Prostě záleží na nastavení rodiny a nastavení jedince.

U nás v rodině to je tak, že doufáme, že nás rodiče eventuelně podpoří, kdyby bylo potřeba ( a podpořili, když před pár lety k průšvihu došlo). Bohužel, stárnou a už ani tu pomoc moc nežádám, zdravotní stav se jim pomalu horší a já začínám uvažovat, jak to zařídit, až bude potřeba větší péče - žijeme od sebe 150 km.

 Žžena 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 7:15:30)
Nevím, jestli je nutný rozpoutávat další flamewar, je super, být tak ukrutně samostatnej, a zároveň je super, že existují i rodiny, kde prarodiče pomoct chtějí a mohou a chůva se platit nemusí (a především, že děti mají kontakt s prarodiči, kteří jsou taky vedle rodičů jejich nejbližší rodinou...).
 Kalali 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 7:30:15)
Mirkovu diskuzi jsem nečetla, jenom zakládající příspěvěk. Jako troll mi nepřišel, protože mi to přišlo upřímné zklamání nad tím, jak rodiče fungují. Takových lidí znám v reálu hodně, co se podivují nad tím, že rodiče žijí v nějaké životní úrovni a životní úroveň svých dětí neřeší. Jedna kamarádka je celý Mirek. Funguju v životě samostatně a nezávisle na rodičích, ale čistě proto, že otec byl sám pro sebe a pro mě by něco udělal, jen pokud bych na tom byla fakt špatně. Máma sobec není, ale sama nemá vůbec nic, a i z toho nic mi pořád chce něco dávat, což já odmítám. Mám to ale stejně, neumím si představit situaci, že já budu mít dům jako hrad a moje děti budou žít v panelákovém bytě 1+1 a já je nebudu dotovat. Za situace teda, kdy budou poctivě pracovat, nebudou patologičtí hráči, alkoholici či cokoliv nezdravého, ale prostě si nevydělají. Budu dotovat, pokud o to budou stát. Pro mě budou moje dospělé děti pořád děti, které mají sdílet moji životní úroveň. Tvůj příspěvek je naprosto hysterický a nechápu, co si s ním dokazuješ, ty jsi se v Mirkově diskuzi nevyjádřila, že to děláš teď?
 Žžena 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 7:32:19)
Mně Mirek tak hroznej nepřišel, protože svoje očekávání ventiloval jen virtuálně (prostě si ulevil) a ne v realitě, od tchánovců se, pokud vím, v reálu ničeho výslovně nedožadoval.
 Kalali 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 7:49:23)
Přesně tak, mě se nechtělo diskuzi číst, protože mi bylo jasné, co rozpoutá. Tcháni si žijí taky úplně jinak než my. Nijak nás nedotují, ale na druhou stranu pomůžou s dětma, když potřebujeme, o děti se zajímají a kupují jim dárky. Letos je poprvé vzali k moři, protože prostě my na moře letos nemáme, a oni jezdí každý rok dvakrát. Musím přiznat, že kdyby jim bylo tak nějak úplně jedno, jak my žijeme, tak mi to přijde taky líto. Ne proto, že bych si myslela, že je to jejich povinnost. A podobné situace jako Mirek psal znám taky, kdy se tchýně doráží, proč něco neuděláme tak a tak. Já se kroutím, protože jí prostě nechci říct, že na to nemáme peníze. Vypadalo by to, jako kdybych si o ně říkala. Ale nepříjemné mi to je, že ona si neumí představit, že máme nějaký rozpočet, do kterého se tato položka nevejde. Že každý rok nejedeme k moři a ještě na hory a nepořídíme to nebo to. Nepořídíme. Máme velkou hypotéku a spoustu nezbytných výdajů. Dovedu si představit, že kdybychom byli fakt sociální případ (nejsme, jsme průměr, co musí doma počítat, máme se dobře) a tcháni na tom byli tak, jak jsou, tak bych ty řeči nesla těžce. Takto si pomyslím, že nad tím nepřemýšlí, a jedu dál.
 Litevská.krychle 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 7:37:41)
jsi v podstatě chudák
 holka anonymka 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 7:40:31)
nečetla jsem příspěvek, na který zřejmě reaguješ. Pomoc od babiček očekávám, samozřejmě dle různých kritérií. Jinou pomoc si představuji od babičky, která by žila v zahraničí, v jiném městě, jinou pomoc si představuji u babičky ze stejného města a od té, se kterou žiji ve stejném domě. Také neočekávám velkou pomoc od babičky, která v současnosti pečuje o další, malinká vnoučata. Babička, od které využívám pomoc nejčastěji, bydlí s námi v domě. Občas pohlídala, když bylo potřeba, nebo i vyzvedla děti ze školky - když jsem já, ani manžel fakt z nějakého důvodu nestíhali. Na druhou stranu jsme my i já babičce pomáhali se zahradou. Když upeču nebo uvařím něco zajímavého, babičce donesu. Ta pomoc je reciproční. Když babička nemohla pohlídat, byly dvě možnosti. Buď si to dokázala (pokud chtěla) ještě nějak zařídit, aby čas měla, nebo jsme se samozřejmě museli postarat my rodiče, to je jasné. Není to prarodičů povinnost.
Přiznám se, že někdy požádám babičku např. i o vyžehlení prádla apod., dělá jí to dobře, když nám občas s něčím pomůže - cítí se totiž ještě potřebná. Jinak pomáháme samozřejmě se spoustou věcí my jí.
 Julie 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 7:41:03)
Z valné části s tím souhlasím, ALE pokud prarodiče zestárnou, mnozí si nárokují 100% pomoc ("až za hrob") a těžko se obětuje zaměstnání, zdraví, peníze a čas někomu, kdo vás nechal (v době, kdy vy jste potřebovali nutně pomoct) ve srabu.
 Líza 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 8:48:18)
Julie, oni tě nechali ve srabu, když jsi od nich nutně potřebovala pomoc? Nekrmili tě, nepřebalovali tě, neoblíkali tě, neživili tě, nevychovávali tě, nevodili tě do školy, nepomáhali řešit problémy, nesráželi teplotu, nevodili po doktorech?
Tak to pak chápu, že jim ve stáří nechceš dávat pomoc.~j~
 Julie 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:12:32)
Myslela jsem to jinak. Tchýně (když jsem měla úraz) nepomohla s hlídáním. Jinak já mám za sebou starání se o prarodiče 8 let + teď pomáhám babičce(i finančně). Takže se trefuješ do někoho, kdo se stará o jiné víc než o sebe.
 Hrozinka 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:45:31)
Trochu trapny, Lizo, ne?
 Fren 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 15:05:30)
Když zplodis a porodit dítě,jsi povinna jeho potřeby zajistit ty kecko ~2~
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 15:06:55)
přesně tak, když porodíš dítě, tak je automatický, že se o něj musíš do jeho dospělosti postarat, to není žádná tvoje extra zásluha jako rodiče.
 Pruhovaná 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 21:21:16)
A jsi nebo nejsi tedy podle tebe povinen postarat se o svoje bezmocné rodiče?
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 21:25:45)
Pruhovaná,

to přijde na to, čemu říkáš "bezmocný" a čemu říkáš "postarat"?

 KarelV 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(3.8.2015 11:47:38)
Právně vzato, je dítě povinno rodičům zajistit dobré živobytí. Tj. takové živobytí, které je z horní strany limitováno stravou, bydlením, oblečením, přiměřenou potřebnou péčí a rozumným společenským a kulturním vyžitím a zdola prostě rovnými podmínkami s vlastní rodinou.

Naopak rodiče musí dětem zajistit rovnocenné životní podmínky.
 Ema 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(3.8.2015 11:49:13)
"Naopak rodiče musí dětem zajistit rovnocenné životní podmínky."

Do ktereho veku?
 Kapradina 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 7:44:11)
Kudlo,
musím souhlasit s Andy. U tebe je to pochopitelné - život ti to nějak "nastavil" a tak ses s tím musela poprat. Ale prosím nenazývej to jako jedinou a správnou cestu a postoj, alespoň ke svým dětem v budoucnu ne. Myslím, že se zbytečně ochudíte a to bude bolet tvoje děti daleko víc, než když by byly postaveny před hotovou věc jako jsi před ní byla postavena ty. Čas, láska, sdílení, zájem ani peníze nárokovatelné nejsou, ale když to tak nějak nenásilně funguje vzájemně, mají všichni zúčastnění pocit, že jsou rodina. A já klidně přijmu jakoukoliv pomoc, která z mé rodiny přijde, nepotřebuju si hrát na samostatnýho hrdinu a stejnou měrou budu přijatou pomoc posílat dál svým dětem a budoucím vnoučatům. ~s~
 Merylin5 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 7:46:16)
Souhlasím.

Samozřejmě, pokud cokoliv přichází dobrovolně a rádo, je to fajn, ale nárokovat si a očekávat nelze nic.
 Merylin5 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 7:52:27)
Ještě mě napadlo - píšeš, že tě to pochtívání naplňuje vztekem - to asi bude problém - člověk by to měl vnímat jako jev, ale není nutné se nad tím vztekat - to je známka toho, že to ještě v sobě nemáš přijaté a srovnané (dovolím si tvrdit:-))
 svynka+2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 7:47:49)
Prepáč, ale akoby si recitovala z nejakej knižky či z absolventskej práce...

Jasné, asi by to mal byť tak nejak... zhruba... ideál, ale ja mám na tom rada práve tie drobné odchýblky, keď niečo trochu očakávame my od rodičov a niečo trochu oni od nás. Nemám na mysli financie, tam to mám jednoducho nastavené tak, že ak je jeden v núdzi, tak pomáha ten, ktorý je na tom lepšie. Príde mi to dokonca ako povinnosť (pokiaľ ten druhý nie je v srač..ch výrazne vlastnou vinou).
Ale určitú citovú zaangažovanosť prosto beriem skoro automaticky, keďže mne nepríde normálne nevšímať si svoje vnúčatá, deti, rovnako ako mi nepríde normálne si nevšímať svojich rodičov (pokiaľ predtým neprebehol nejaký závažný konflikt).

Holt, vidím veci dosť jednoducho, no ~d~


Inak ale neviem o akej predch. diskuzii je reč.
 petka111111 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 7:51:39)
Mám na to pohled a názor jako ty Kudlo.... Nejsou povinni, neberu jejich pomoc jako samozřejmost, jsem vděčná a vážím si jich za každou pomoc..at už u dětí nebo za popovídání, svěření se s trápením, dovezení nákupu..atd...Naši nás vychovali a je to..nečekám peníze, domy, majetky, přispívání financí, jídla... Mám s nimi hezký vztah.... Pomáháme si...i já jim, když je potřeba....
 Kalali 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 8:01:23)
Petko, ale přece když rodina funguje, tak je normální očekávat pomoc. Ten vztah je nějak definovaný. Když mám přátele, tak taky očekávám, že mi pomůžou, nebo si o pomoc řeknou. Stejně tak jsem přiravena pomoci já a jejich očekávání mě nijak neurazí. Samozřejmě je to otázka přiměřenosti situace. Pokud kamarádi budou potřebovat pohlídat dítě, tak to udělám. Pokud však sama pojedu na zaplacenou dovolenou a oni ho potřebují pohlídat, aby šli na koncert, tak to neudělám. Je to o formě a přiměřenosti pomoci, ne o očekávání.
 magrata1 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 8:05:39)
Já si pomoc nenárokuju stylem, že oznámím, přijedu, vynutím, ale normálně mamku nebo tchyni požádám a pokud nemají něco jiného, zatím vždy mi vyhověly a přiznám se, že kdyby mi nevyhověly, mrzelo by mě to a zkomplikovalo mi to život. Na druhou stranu toho nezneužívám a když nemohou, nenadavám a zařídím to komplikovaně, ale bez nich. Za pomoc jsem vděčná, nemyslím si, že by byly povinní ji poskytovat, ale myslím, že pokud mohou, měly by se ujmout štafetového kolíku od svých rodičů a tchyní, kteří jim také pomáhali. A musím říct, že my jsme byly u babičky denně, otec a děda pracovali na montážích a jezdili domů jen na víkend, mamka se s babičkou střídaly na směny, aby s námi měl kdo být. Druhá věc je, že s návrhem, aby šel taťka na montáže, přišla babička, takže věděla, co to obnáší. Ale ten čas u babičky byl nádherný, báječný, úžasný, babička byla nezastupitelný element v mém životě a formování mé osobnosti. Manželova rodina bydlela v jednom domě s prarodiči, takže se rodinná péče také sdílela. Proč by teď moje mamka a tchyně neměly považovat tak trochu za automatické, že budou trávit čas se svými vnoučaty? Já bych to naopak považovala za sobecké- hodit půlku péče o nás na své rodiče a na pomoc nám se vykašlat. Případně počítat, že tam přijedeme posekat trávu, zabít králíky apod., s tím, že když potřebují, zavolají, my počítáme a ani mi nikdy nenapadlo (a mrzelo by mě), že by si pomoc sehnali jinde nebo se zařídili jinak. Doprkýnka, jsme rodina, máme se rádi a rádi se vidíme a pomáháme si také rádi. Doufám a věřím, že moje děti budou také s takovou láskou a úctou vzpomínat na prarodiče a čas s nimi strávený. (jo, já jsem dokonce hlídávala nejmladší švagrovou, když byla tchyně v práci, byly prázdniny a já zrovna byla na mateřské, ségře jsem denně několik let pečovala o děti, ona nám teď pomáhá tak, že když jede nakupovat oblečení svým dětem, vezme mou dceru a nakoupí oblečení i jí, takže já jí nekupuju skoro nic....)
Pomáháme si dobrovolně a s pomocí počítáme napříč rodinou, je to pro nás normální. Žádný parazit, který by nárokoval pomoc a sám ji nehodlal poskytnout, v naší rodině není. Jsem ráda, že jsem se narodila a vdala do tak báječné rodiny, kde se navzájem sdílíme a máme rádi a pomoc nám není na obtíž.
 Žžena 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 8:12:11)
Tak nějak. A osobně tohle celé nevnímám vůbec v rovině "očekávání a nárokování", ale zcela dobrovolného, přirozeně vyplynuvšího a automatického sdílení v rámci rodiny.
 magrata1 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 8:22:00)
Já třeba vím, že "kdyby něco", ségra by si moje děti vzala a druhá by ji finančně podporovala. Já bych své synovce a neteře také přijala s láskou a automaticky. A taky vím, že kdybych se rozváděla, můžu se dočasně nastěhovat s dětmi k ségře. Tyto "dohody" padly při kecání u kafe, ale vím, že to nebylo mlácení prázdné slámy. My s tou pomocí automaticky počítáme navzájem a je to tak dobře. Víme, že je o koho se opřít a že v případě potíží neskončí jeden článek rodiny pod mostem, v děcáku, u cizích... Je to dost psychicky posilující. Snažím se řešit vlastní problémy sama, ale když vidím, že už na to nemám sílu nebo možnosti, obrátím se na rodinu. Kdybych to neudělala, zlobili by se a mrzelo by je to (naopak to platí taktéž)
 Lefff 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:14:00)
To se krásně čte... Máš úžasnou rodinu ~x~
 Kapradina 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 8:42:48)
Magrato,
krásně napsané!

Já to vnímám jako velké štěstí, že mohou s námi prarodiče, rodiče a sourozenci sdílet čas tady a teď. Někdo je o to vlivem nešťastných událostí ochuzen a tak se musí se vzniklou situací vyrovnat, jak to nejlíp jde. Tam kde nejsou rodiče, jsou na sdílení sourozenci nebo rodiče a sourozenci partnera, že by se v životě potkali dva sirotci jedináčci, co se musí spolehnout jen sami na sebe mi přijde jako hodně nepravděpodobné ... čímž neříkám, že se to nemůže stát ...

V rodině především vychováváš příkladem. Kudle se toho příkladu nedostalo, protože to vlivem okolností nebylo možné ... a já mám pocit, že by byla velká škoda, kdyby to bylo považováno v jejích dalších generacích za to jediné a správné. ~;)
 petluše 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 8:13:51)
Nárokovatelné to není, ale je to velmi příjemné. A snažíme se vyjít vstříc navzájem. Ono když je člověk na vše sám, tak mu nic jiného nezbyde, ale když ne je to lepší.
 *Šárka* 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 8:15:34)
Kudlo,
i když takto sepsané to vypadá celkem vyhroceně, jsem jedna z těch, která s tebou souhlasí. Holt výchova a důsledky z ní plynoucí. Od mala jsem poslouchla - až ti bude 18, půjdeš z domu a jednou měsíčně můžeš (můžete) přijít s rodinou na oběd. Byť to bylo říkáno v nadsázce, někam se mi to zapsalo a v podstatě to tak i dopadlo. Je ten oběd ze strany teď už jen matky probíhá jednou ročně (z naší strany vícekrát).
Je to model, který se svým dítětem neopakuji.

Na druhou stranu, teď žiji 7 let v rodině, kde je běžné se pro děti obětovat, poskytovat servis a dotace. Přiznávám, že je příjemné nečekané pozvání na oběd, občasné naturálie - samozřejmě recipročně. Je to milý model a překvapivě se v něm necítím špatně.
Nicméně tak trochu se obávám toho, co se ode mne čeká - děti vychovávané v tomto prostředí jsou automaticky zvyklé "natahovat ruce" a očekávat.
 Hanka 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:54:29)
Hele,

píšeš, že děti vychovávané v tomto prostředí jsou zvyklé samozřejmě "natahnovat ruce". Ale píšeš i o tom, že vy to děláte recipročně, čili děti by měly být schopné ty ruce i podávat.

My se teď jako rodina ocitáme ve zlomech, kdy prarodiče, kteří nabízeli či poskytovali pomoc, sami postupně víc potřebují; ne třeba finanční, ale nákup, lékárna, pro recept k lékaři, umýt okna, pomoct s větším úklidem, zařídit a koupit jízdenky na delší cestu, korespondovat s bankou... přibývá toho, a děti, které byly nedávno zvyklé občas chodit k dědečkovi na vynikající oběd, holt dostanou pokyn zajít dědečkovi na nákup a na poštu, přestože je to stojí třeba dvě hodiny času ve všední den, kdy samy mají plno, tak jdou a udělají, protože to dědeček potřebuje... Protože v rodině si pomáháme podle aktuálních potřeb a možností, staráme se o sebe, máme se rádi navzájem.
 *Šárka* 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:04:17)
Hanko, je to složitější. Jsme patchworková rodina a já dcery střídavě či výhradně "vychovávám" od jejich 12 let. A to tak, že pod přímým dohledem jejich matky a jejich rodičů (sousedů). Ti vyznávají právě ten popsaný model (doslova - rodiče se starají o své děti až do jejich 60).
Mnou zavedená míra reciprocity je jinde, než natahování rukou dospělých dětí. Např. - když peču, automaticky nesu talířek sousedům, dtto pokud vařím něco, o čem vím, že to ocení. Na druhou stranu je u mě za hranou - mám na něco chuť, obsah naší lednice mě neuspokojí, jdu automaticky vyrabovat lednici babičce (aniž bych ji kdykoli doplnila, cokoli přinesla atd.)
 Hanka 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:15:10)
Šárko,

tak to máš pravdu, že je to určitě mnohem složitější, když se setkávají hodně různé modely a člověk jede současně ve více z nich, nějak to dobře nastavit...
 Katka a 2 výrostci 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 8:33:44)
Kde je ta diskuse, na kterou reaguješ pls?
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:42:37)
Katko, v "tchánovi a tchyni".
 arsiela, 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 8:51:18)
Kudlo proč tě tohle téma tak strašně hněte?Je to v krátké době podruhé co tohle zakládáš.My to máme hozený jinak,spíš do modelu co kritizuješ.Když sem začala pracovat ,tak mě rodiče podporovali i finančně,protože můj plat nebyl ani na jídlo.Stejně tak já ted podporuju syna,protože se mu bohužel během studia změnili podmínky a práci v oboru sežene jen díky tomu,že ho budu ještě pár měsíců dotovat.Beru to jako samozřejmost.
Samozřejmě uměrně věku už po rodičích nic nechci ani v situaci,kdy sem ve sračkách bych za nima nešla,řeším to sama.Na druhou stranu, když něco potřebují oni tak to má pro mě prioritu i za cenu překopání svých plánů atd.
 Třítečka 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 8:53:20)
Zacinam se citit blbe, ze ziju v rodine, kde si vzajemne vsichni pomahaji a nenechaji se ve stychu.
Vlastne ne - nezacinam se citit blbe, citim se skvele ~s~ Rada ziju s vedomim, ze mam v zadech back up. Ze se na ne muzu kdykoli obratit s nejakou prosbou a oni se muzou obratit na me.
Jsme RODINA.
 kambala pláááckááá 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 8:54:06)
jak bych ti to....

...hele, my měly s mojí sestrou nejlepšího dědu pod sluncem. fakt. milovala jsem ho víc než rodiče. starali se o nás s babi od mala, o mne ještě mnohem víc, sestra k nim chtěla míň, byla tatínkův mazánek. vodil mne do školky, školy i z nich, jezdil se mnou na výlety, chodil na houby, vyprávěl každý večer hodinové boží pohádky, byl ÚŽASNEJ. umřel, když mi bylo dvanáct

A jelikož jsme měly tak božího dědu, otce našeho otce, nějak jsme očekávaly, že náš otec bude to samé. není. a hrozně nás to mrzí, že naše děti takovýho dědu mít nebudou. a že on své vnouče nevyhledává, a když si ho náhodou jednou za půl roku na půl dne vezme, je naštvanej, co je to za haranta, co nesedí v jednom roce způsobně u stolu.

takže jo, čekaly jsme to a je nám líto, že to nemáme
 Žžena 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 8:57:30)
kambalo,
ano, naťukla jsi, že to celé má ještě druhý rozměr. Ne jen to, že rodiče ušetří prachy za chůvu, ale to, že mezi vnoučetem a prarodičem existuje vztah, který se těma penězma za chůvu vyvážit nedá.
 svynka+2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:16:58)
"Ne jen to, že rodiče ušetří prachy za chůvu, ale to, že mezi vnoučetem a prarodičem existuje vztah, který se těma penězma za chůvu vyvážit nedá."

Presne~R^

A preto mám určité očakávania, nie som zďaleka tak nad vecou, ako niektoré baby z Rodiny.
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:21:05)
Žženo,
jo, to je to, co asi Kudla nepobírá. ~;)
Pro mne v době, kdy byl syn malý nebyl problém zaplatit hlídání, ale to, že mohl čas trávit s vlastními prarodiči nebo jinými blízkými lidmi pokládám za příjemný bonus.
Mne i sestru vychovala babička, měla nás ráda, zajímala se o nás, měly jsme k ní bližší vztah než k mámě. To, že moje matka se jako babička příliš neangažuje mi sice netrhá žíly, ale přijde mi to líto, ne kvůli mně, ale kvůli ní a synovi. Přicházejí o ten vztah.
Já jsem od druhé babičky nic nechtěla ani si nic "nenárokovala". Pro ni bylo a je NORMÁLNÍ mít blízké vztahy s rodinou. To není POMOC ve smyslu "bez babiček by se člověk ani neuprdl", to jsou VZTAHY k těm lidem. Není to žádné zneužívání ani využívání, protože ty nic nechceš a "nenárokuješ". Což některým lidem zjevně hlava nebere.
 kambala pláááckááá 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 13:36:31)
Monty, jo, když se po jednom obzvláště vydařeném otcovu "hlídání" tohoto optala, jeslti mu nevadí, že k němu vnučka nebude mít tak dobrý vztah, jako my k dědovi, kterého jsme milovaly, tak se hrozně podivoval. přitom musí vědět, že děda byl s náma v podstatě každodenně od narození
 karma 


přesně!! 

(31.7.2015 15:08:34)
já taky milovala dědečka nad rodiče. V životě mě jistě velmi ovlivnil (neb myslím, že on mě prostě jako jediný miloval takovou tou přijímající a nekritickou láskou, které je třeba. Ne mám tě rad/nerad, protože.... Ale miluju tě, protože prostě existuješ. Když jsem se narodila, měl přes 70let, byl skoro slepý, později zcela slepý a přesto se mi věnoval, povídal si se mnou....prostě ideál pro dítě.

Náš otec, tj dědeček marnost nad marnost. Tchán si sám nenamaže chleba, že by vzal děti na blbou vycházku po vesnici, neexistuje. Kašlu na hmotné astatky od rodičů, chtěla bych pro děti dědečka, jako jsem měla a je mi líto, že ho nemají.


Babičky lepší, máma občas pohlídá, ale měla 3děti a byla na ně vlastně sama, takže je dost "vyhořelá" a já to chápu.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:18:49)
máme sice babičky a dědečky z obou stran, z té mojí dokonce prababičku a pradědečka, ale na hlídání nikoho. Pokud se stal fakt nečekaný vážný problém, typu nemoc, nemocnice atd. tak hlídala moje mamka. Vzala si dovolenou, brala to jako samozřejmost a já jsem jí za to byla opravdu vděčná. Ale klasické hlídání tak tři, max. čtyři noci v roce kdysi, dnes už téměř vůbec. Abych nelhala, dnes odjíždíme s manželem a bráchou do Vysokých Tater, takže mamka přijde a bude tady do neděle s holkama a se psem, což je paráda, protože nemusím shánět hlídání ani pro toho chlupatého cvoka ~:-D Manželovi rodiče nehlídali nikdy, opravdu za celou dobu vůbec nikdy, a to je tchýně v důchodu, bydlí kousek od nás. Nestojí o to a já nemám v sobě tolik drzosti, jako manželova sestra, abych jim tam ty děti nacpala stůj, co stůj. Navíc, tím, jak tam holky nechodily, tak teď už tam ani nechtějí ~d~ . Závidím svojí kamarádce, které prarodiče pokryjí doslova celé prázdniny a ona má s manželem dva měsíce celé pro sebe, sice chodí do práce, ale odpoledne jsou jenom jejich. To by se mi upřímně taky líbilo, ale už jsem se smířila s tím, že máme smůlu. Teď jak už jsou holky starší, tak už to začíná být pohoda, ale v době zavřené školky a prvních tříd to bylo hodně zoufalé. Takže ano, chtěla bych, ale už dávno jsem se smířila, že nám prostě není dáno ~:-D . Své rodiče mám ráda a tchány vlastně docela taky, takže na našich vzájemných vztazích se to neodráží ~:-D
 magrata1 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:30:49)
Ale zas je otázka, jak se to odráží na vztahu prarodiče-vnoučata. Lituji všech dětí, kterým byla odepřena láska a péče prarodičů. Já jsem ji měla, dost mě babička formovala. Mé děti v rámci možností (35 a 60km vzdálenost) ji taky mají.
Moje babička jezdila hlídat vnoučata i do Kanady. Byla tam 2x na rok. A nebyla tam za účelem "užít si západu", na to ona fakt nebyla a je to vidět i z dopisů.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 11:29:00)
to je pravda, já jsem u dědy a babičky vyrostla a jen díky nim jsem byla schopná přežít "péči" svých rodičů. Často teď nad tím přemýšlím a říkám si, jak já a brácha jsme se mohli narodit našim ... brácha si dělá srandu, že se vymykáme zákonům genetiky ~:-D ale beze srandy, dětem to asi moc nevadí, protože to neznají, otázka je, proč ti prarodiče o to nestojí ... můj otec říká, že když jsme si pořídili děti, ať se o ně staráme, ale zapomněl že já jsem byla u babičky pořád a oni měli svůj klid ~d~ je možná škaredé to napsat, ale moji rodiče a rodiče mého manžela jsou pro mě odstrašující příklad, jak to nedělat ~d~ jak ve vztahu k dětem, tak ve vztahu k budoucím vnoučatům
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 11:38:07)
Jano,
já u prarodičů opravdu vyrostla. Když mi byl rok, šla matka do práce a já zůstala u nich. Oni se tedy starali už předtím, protože bydleli v jednom baráku, babička ve třetím patře, máma ve čtvrtým. Nedávno jsem našla nějaké matčiny zápisky, kde sama píše, že jsem jako mimino/batole v noci nevolala "mami", ale "babi". Odjakživa jsem měla k babičce vztah jako k mámě - když jsem se narodila, bylo jí 48, takže to ani nebylo nijak "divné", v podstatě by moje máma být mohla. ~;)
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 13:24:24)
Monty, pamatuju si, jak jsem říkala babičce: babi, já vím, že ty jsi moje maminka, že mamka je jenom jako ... řeknu ti, kdyby tohle řekla jedna z mých dcer, těžko bych se s tím srovnala ~d~ babičce a dědovi to všechno vracím. O dědu jsem málem přišla před 1,5 rokem, doslova jsme si ho přetáhli zpátky na druhý břeh a já jsem si uvědomila, jak prázdné místo by mi po něm zůstalo. Byl v umělém spánku a já jsem mu recitovala básničky, které mi četl, když jsem byla malá a dodnes si je pamatuju ... ale já mám ráda i své rodiče, jen si tak nějak uvědomuju, jací prostě doopravdy jsou ~d~
 Ropucha + 2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:19:27)
Vnímám to úplně stejně, jako ty.
Byla jsem tak vychovaná, u nás v rodině se zastává přesně ta filosofie, kterou detailně popisuješ.
A musím říct, že mi to sedí a vyhovuje.

Ale znám rodiny, kde se to celé bere úplně jinak, pupeční šňůra se dosažením dospělosti neodstřihává a všechny generace si na jedné straně úzce pomáhají a na druhé straně si intenzivně mluví a zasahují vzájemně do života.
Ta druhá strana mince by pro mě byla neakceptovatelná, to je pro mě odstrašující příklad rodinného fungování.
 Žžena 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:30:47)
Anett,
ta pomoc a zasahování do života druhých jsou dvě na sobě nezávislé věci, které se mohou, ale taky vůbec nemusí vyskytovat současně.
 magrata1 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:33:24)
Nevím, jak by mi měl někdo zasahovat do života. Někdo třeba navrhne řešení, ale nikdo mě do ničeho nenutí. Kdyby mnou chtěli manipulovat, obešla bych se bez jejich zasahování do života- manipulace i pomoci.
 Ropucha + 2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:41:37)
Žženo, je to možné, ale já vidím spíš případy, kdy jde o spojité nádoby: na jedné straně se automaticky počítá s pomocí a na druhé straně se automaticky počítá s možností mluvit do života.

Jinak samozřejmě, že pomoci může i člověk, který druhému do života nemluví, ale to vidím spíš jako tu příležitostnou nezištnou pomoc, o níž Kudla také píše, která ovšem není předmětem automatických nároků.
Příležitostná nezištná pomoc je pro mě součástí zdravých rodinných vztahů, ale to není podle mě to, o čem píše Kudla.
 Ropucha + 2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:57:31)
Jentak, ano, mně to také přijde logické a mohu kolem sebe pozorovat, že to tak opravdu funguje a tady se o tom také píše řada příběhů.
Většina těch příběhů tady i v reálu mi zní nevesele, což mě utvrzuje v příklonu k tomu samostatnějšímu modelu, který popisuje Kudla a jinými slovy ho krásně popisuje i Joana.
 jentak 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:21:49)
Máš pravdu - myslím si to taktéž, neboť jsem to měla stejně.
Ale nemůžu říct, že jsem to kolikrát nevnímala jako nespravedlnost od mých rodičů, hlavně proto, že mé sestře se hlídalo neustále, protože ona je na to sama /není, ale její přítel na to kašle a starej se/ a my to přece nějak uděláme, jinak řečeno - vy se postaráte sami. Postarali jsme se, postarala by se i má sestra, kdyby musela, ale nemusela, tak vymýšlela neustále nějaký hovadiny. No a tak se stávalo třeba to, že jsem byla s malým synem v nemocnici a půlroční dítě hlídala má třináctiletá dcera a nechodila 14 dní do školy, protože manžel si nemohl dovolit výpadek příjmu v práci - bylo to tenkrát dost napnutý a dostávali jsme se z nuly kvůli jeho úrazu. No a to bylo pořád něco.
Takže já za sebe doufám, že u sebe to zvládnu a tu nutnou pomoc budu umět poskytnout všem svým dětem a ne jen těm, který řvou nejvíc a mají kecy typu - no když nepřijedeš a nepohlídáš, mně je to jedno, nechám ho celý den doma pojedu do práce /to říkala má sestra o svém čtyřletém synovi/. A máma jela, protože ona by toho prý byla schopná. Ale nebyla - kecy, prostě věděla, co na ni platí.
 Kalali 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:51:22)
Jentak, teď si dost odporuješ. Hlásáš spoléhání se sám na sebe, neočekávání, na druhou stranu cítíš nespravedlnost, když vzájemná pomoc nefunguje. Tu bys necítila, kdybys neměla očekávání. Takže sis ho jen nepřiznala. Jaké budou vztahy, když lidi budou uvažovat tak, jak se tady píše na rodině, každý sám za sebe, za svůj volný život, omezení se ve prospěch druhého není povinné, tudíž nesmíš nic očekávat. Ve fungující rodině nebo jiném vztahu má člověk povinnost pomoci, ne na úkor sebe, ne tak, aby dělal za druhého to, co jemu se nechce, ale v určité formě se podílet ano. Nevěřím na dobré vztahy u těch, co hlásají, že od rodičů nic nechtějí a oni jim nic nedávají, a naopak nic nedostávají. Takové vztahy jsou formální a prázdné. V každém vztahu probíhá výměna citů, skutků a všeho možného dalšího.
 Kalali 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:24:35)
Jentak, já vím, ale prostě jsem tím chtěla říct, že kde lidi od sebe nic nečekají, tak prostě spolu vlastně nemají moc intenzivní vztah. Já ve vztahu čekám určité chovádí těch lidí, proto jsem do vztahu s nimi vstoupila. Kudla automaticky všem, co pomoc očekávájí podsouvá, že by za ni nepoděkovali, nic neoplatili, a brali by to bez vděku. Ale to tak nefunguje. Většina lidí, kteří fungují v úzké spolupráci, tak umí nejen dávat, ale i přijímat, říct si o pomoc, "dostat něco zpět".
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:30:53)
Kalali,

já vlastně v podstatě také "očekávám" - slušné jednání na rovinu, a byla bych zklamaná, kdyby se mi nedostalo toho, to je fakt.

Ale stran té pomoci - cožpak ten očekávající nepočítá s tím, že ten, od něhož to očekává, nemusí být schopen takovou pomoc poskytnout? Nebo že ji třeba poskytne, ale že to pro něj bude nepřiměřená zátěž (viz třeba ta babička a dědeček, kteří zruší jakékoli svoje plány, aby mohli odpoledne pohlídat vnoučata, když děti písknou)?

Přece když někoho prosím o pomoc, tak on i já jsme dospělí svéprávní lidi a on se může rozhodnout, že takovouto pomoc není schopen nebo ochoten poskytnout, z jakého titulu by mi to dávalo právo se na něho ZLOBIT za to, že prostě na něco "nemá"?
 Ropucha + 2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:43:10)
jentakj, ono největší pomoci se vždycky dostane tomu, kdo umí nejúčinněji brečet ;-)
Nikoliv tomu, kdo je objektivně v největší nouzi. To platí všeobecně, nejen mezi dětmi a rodiči.
 Ropucha + 2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:57:32)
jentakj, to chápu.
Ale moje zkušenost je bohužel taková, že ani velmi rozumní milující rodiče nedokáží přistupovat ke svým dětem stoprocentně spravedlivě.
Ani moji rodiče to neumí, už jsem se s tím smířila. A ani já to neumím, i když se velmi snažím, v tomhle nějak záhadně fungují emoce vedle rozumu :-(
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 11:00:09)
Anett,

a co je to "spravedlivě"?

A jsi si jistá, že to vnímají stejně ti rodiče (kteří třeba mají pocit, že jedou "přesně napůl") i ty děti (kteří třeba mají pocit, že ten druhý dostává víc)?

V tom si myslím, že je právě to přílišné "nárokování" a koukání druhému do talíře nebezpečné - člověk tak často nabude dojmu, že ten druhý dostal o bramboru víc a že ji měl vlastně dostat on, a zbytečně si tak kazí život.
 Ropucha + 2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 11:35:54)
Kudlo, samozřejmě, že je to koukání do talíře a že si tím lidé kazí život, ale u dětí je to asi přirozené, že mezi sebou porovnávají a trošku soupeří o přízeň rodičů.
Dospělý člověk by se od toho měl umět oprostit, o což se já snažím.
A v roli rodiče se snažím, aby mé děti neměly důvod vidět u toho druhého žádnou bramboru navíc.
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:42:02)
Šuplíku, a co by bylo, kdyby to nebyli ochotni/schopni poskytnout?

mně to zní docela výhrůžně - očekávám, a běda když to nebude splněno, ale třeba se pletu a vykládám si to špatně...
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:54:59)
no mně právě přijde výhružnej ten podtext - nejsou-li ta očekávání naplněna, pak nebudou vztahy dobré - a co když ta očekávání nejsou reálná nebo jsou něco takového jako u toho Mirka?
 Hanka 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 11:14:39)
Kudlo, ale ty to otáčíš. Dobré vztahy jsou základem toho, že budou naplňována určitá očekávání, ne naopak. Manžel pro tebe taky dělá něco, co od něho očekáváš, primárně proto, že je tvůj partner a že tě miluje, nikoliv proto, abys ho nepřestala milovat a váš vztah se nezhoršil, ne?
 Kapradina 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:42:25)
Kudlo,
a kolikrát jsi byla odmítnuta, když ses s prosbou o pomoc obrátila na pěstouny, tchány, sourozence, švagry, kamarády? Nebo kolikrát ti nebylo dobře, nestíhala jsi v práci, neměla hlídání pro děti a nikdo ti pomoc sám nenabídl? A kolikrát jsi nabízenou pomoc s díky odmítla, že na ni nemáš nárok a že si to zařídíš jinak?
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:51:30)
Kapradino,

"a kolikrát jsi byla odmítnuta, když ses s prosbou o pomoc obrátila na pěstouny, tchány, sourozence, švagry, kamarády?"

Tak tchány ani sourozence nemám, na švagry jsem se nikdy neobracela, a pěstouny a kamarády si šetřím ~;) - pokud jsem požádala o pomoc a mohli, tak pomohli a byla jsem ráda, pokud nemohli, tak řekli, že to nejde a bylo to v pohodě. Čárky, kolikrát mi někdo řekl, že nemůže, si fakt nevedu, protože to nepovažuju za nic úkorného. Taky je fakt, že nežádám moc často a že si myslím, že řádově víckrát mi je vyhověno než ne.

"Nebo kolikrát ti nebylo dobře, nestíhala jsi v práci, neměla hlídání pro děti a nikdo ti pomoc sám nenabídl?" Nějak nevím, proč by toto měl být primárně problém mého okolí? Jsem dospělý člověk a mám partnera, tak snad primárně to řeším s ním a většinou to bohatě stačí.

" A kolikrát jsi nabízenou pomoc s díky odmítla, že na ni nemáš nárok a že si to zařídíš jinak?" Docela dostkrát, ne tedy s tím, že na ni nemám nárok, ale když jsem věděla, že by si babička kvůli tomu musela třeba překopat program a pro mě to nebyla tak krvavá nouze. ~;)
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:32:03)
"Kudla automaticky všem, co pomoc očekávájí podsouvá, že by za ni nepoděkovali, nic neoplatili, a brali by to bez vděku. "

a kdepak že to Kudla píše? ~;)
 Kalali 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:55:24)
Kudla píše: "Jak je možné, že při tomto plánování někdo zcela automaticky počítá s tím, že to sám nedá a bude potřebovat pomoc někoho jiného, přičemž tuto pomoc si zcela ZDARMA nárokuje (tj. chce se vrátit brzo do práce a počítá s pomocí babičky zdarma, nikoli najaté a zaplacené chůvy?)". Na mě to působí, jako když si představuješ dospělé dítě očekávající pomoc jako Marfušu, co jen béká a nic protihodnotou. Třeba jich je hodně, nemám takový vzorek, ale znám spíš ty, co pak rodičům pomůžou, dovezou, odvezou... Ty je házíš všechny do jednoho pytle, i když ti tu spousta lidí píše, že ti co berou, tak i dávají.
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:57:49)
Kalali,

ale já jsem nemyslela KAŽDOU takovou pomoc, je-li vzájemná, oboustranná a dobrovolná (mamka v důchodu se NABÍDNE, že pohlídá dítě, dcera se NABÍDNE, že jí doveze, přiveze atd.), pak je všechno v pořádku.

Myslela jsem situace, kdy dcera automaticky počítá, že máti je v důchodu, tak co by dělala jinýho, než by jim hlídala, a když to náhodou tak docela neplatí, tak dcera se vzteká nebo je okázale "zklamaná".
 Kalali 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 11:09:57)
Kudlo, já jsem automaticky předpokládala, že moje máti je v důchodu a bude se o moje děti drát. Nestalo se tak. Tak jsem se v duchu podivila, jednou v hádce mamce vyčetla a tím to skončilo. A co? Byla jsem naivní, měla jsem špatnou představu o své matce, o fungování rodiny. Jsem proto debil, kterého není možné pochopit? Podle tebe jo. Jo a pokaždé, když jsem potřebovala pohlídat, a moje máma měla vlastní plány (divadlo, jiné aktivity, nechtělo se jí jet autobusem 20km kvůli počasí, bolela ji noha apod.), tak mi to přišlo líto. Že já řeším práci a ona zábavu nebo že prostě jsem na všechno sama (můj muž má práci mimo město, takže to bylo na mě, když mělo ráno dítě horečku apod.). V té již zmiňované hádce jsem to mámě vyčetla a ona se urazila, že nebude skákat, jak já pískám. Tak jsem změnila práci. Mám míň peněz a víc času a mámu už na hlídání nepotřebuju. Prostě si to zařídím sama, ale byl to pro mě bolestný proces. Vztah s mámou mi to nepoznamenalo. Jen jsem si to musela srovnat v hlavě a vím, že na ni se spolehnout nemůžu, že má svůj život. Proto primárně rozumím tomu, že někomu chvíli trvá, než pochopí, že jiný to má jinak, než se s tím smíří. Nebo se s tím nesmíří.
 Ema 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 12:26:20)
Tak si tady procitam cast diskuze. Obzvlast tvuj prispevek mne nadchl.

Co kdybyste to ponekud obratili?
Hlavne se tu mluvi o babickach. Babca to ci ono nechce, neudela, nepomuze, vidi to po svem, lze...

Moje deti prijmou ode mne pomoc s vnoucaty, kdyz ji nabidnu. Neocekavaji automaticky, ze to je nejaka moje povinnost. Zrejme to maji v obraze, kdyz byly male. JEDNA babicka hlidala, kdyz mela moznost a kdyz na tom se zdravim byla tak, ze to zvladla. Druha nehlidala. Hotovo. Kazda k tomu mela nejaky duvod, zrovna tak, jako ja mam duvod hlidat, kdyz se to MNE hodi. Zeptaji se, ja reknu muzu/nemuzu, oni se zaridi jinak.

Jsou to vase deti, prarodice meli svoje. Je to vase zodpovednost, vase povinnost, vy si musite zaridit, aby neco fungovalo. Kdyz je nekomu 40, nedovede si predstavit, jak je na tom fyzicky zenska, ktera cely zivot delala, starala se, a to jeste v podminkach, jake byvaly driv. Neni jeji povinnost hlidat nekolikrat tydne, vyzvedavat eti ve skolkach a tak dale a tak dale.

Ja jsem nemela babicku, ktera by mne vubec nekdy hlidala. Proste nezvladla, nikdo to od ni neocekaval. Moje matka se nabidla, kdyz mela moznost. Ja se nabidnu, kdyz mam moznost. Moje deti to berou jako samozrejmost, nemam zadne povinnosti.

Totez, co se tyce financni pomoci. Clovek musi prizpusobit sve pozadavky svym moznostem.
 Hanka 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 13:30:25)
Emo,

hodně jde o to, co člověk viděl v dětství a jestli mu to vyhovovalo / nevyhovovalo. Třeba systém "já se nabídnu, když mám možnost", u nás nikdo nepraktikoval. V principu se vnoučata hlídala na vyžádání (mladých), po dohodě (vyžádání není "rozkaz") a do značné míry pravidelně, aby se na ni dalo spolehnout. Stejně tak pozdější pomoc rodičům byla na vyžádání (jejich), po dohodě a pravidelně, aby se na ni dalo spolehnout.

Když byly moje děti malé, nejvíc jsem ocenila pravidelné hlídání, když jsem třeba během rodičáku chodila na dopolední jazykový kurs. Můj tatínek jezdil hlídat (a to už tehdy sice měl důchod, ale taky měl normální úvazek ve strážní službě, ale dohodl se tak, že mu dávali šichty, aby to sedlo). Byla to od něho OBROVSKÁ pomoc a zároveň to dělal rád. Na ty dny, kdy jsem se v poledne vracela z jazykovky, dvouletý špunt spokojený, dědeček spokojený a skvělý oběd na stole, nezapomenu nikdy :-) A pro své děti bych to chtěla jednou dělat podobně, pravidelně, aspoň jednou týdně jim ulevit, sebe potěšit... Doufám, že to klapne, samozřejmě, třeba budou bydlet daleko a budu brát vnoučata naopak na prázdniny :-)
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 13:36:14)
Hanko,

ale tohle je přece krásný, a vycházelo to OD Tvého tatínka (že se k tomu sám nabídl) a jednou to bude vycházet od Tebe.

Nebylo to tak, že bys to od tatínka POŽADOVALA a zlobila se na něho, že k tomu není ochoten.

A o tom celou dobu mluvím.
 magrata1 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 13:41:47)
Já tu pomoc požaduju (nikoli vyžaduju). Když ji nedostanu, zařídím se jinak a chápu, že to vždycky nejde. Některé věci bereme celkem automaticky a nepotřebujeme škemrat nebo čekat na nabídku. Naopak, naši očekávají normální žádost a domluvu, když to potřebujeme. Kdybych se "zařídila po svém" a čekala na nabídku, asi by měli pocit, že jim dítě nechci svěřit a mrzelo by je to~d~
 Medunka_ 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 13:44:13)
Kudlo, ale i kdyz od nekoho neco pozadujes a on neni ochotny te vyslyset a trva si na tom, driv nebo pozdeji zjistis, ze tudy cesta fakt nevede a zaridis si to po svem, protoze proste musis.
Ja znam nekolik pribehu nenaplneneho ocekavani a vsichni si pobrblali, protoze je to zaskocilo, ale pochopili a funguji dal samostatne...
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 13:49:12)
Medunko,

a já myslím, že to, že je to zaskočilo, je čistě jejich problém, protože očekávali, aniž by měli nárok.

Nárok očekávat, že se zapojí, mám na svého partnera, se kterým žiju a se kterým jsme si ty děti pořídili, nikoli od prarodičů, kteří už mají "splněno". Když poskytnou, je to krásný bonus, ale pokud já jsem zklamaná, že neposkytli, tak je můj problém, že jsem očekávala.
 Medunka_ 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 13:56:57)
Kudlo a ja si myslim, ze to nemusi byt ciste jejich problem. Muze to byt i problem spatne komunikace, existuji i ruzne manipulativni akce (kdy nekdo neco nabizi, predpoklada, ze to ten druhy nechce a nabizi to jen proto, aby vypadal jako dobrak viz ta scenka ze Simka).

Moje zkusenost je takova, ze pokud v te rodine nezijes, tezko ty motivy rozklicovat.
 Hanka 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 13:47:28)
Kudlo,

já tě celkem chápu, ale mám z tebe pocit, že dost hájíš "rodiče nám dospělým nejsou ničím povinováni a nemáme od nich tím pádem nic očekávat". No povinováni rozhodně nejsou, ale na druhou stranu od nich přesto něco očekávám. Něco od druhých očekávat a něco si nárokovat a vynucovat nejsou stejné věci.
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 13:50:35)
"Něco od druhých očekávat a něco si nárokovat a vynucovat nejsou stejné věci."

Hanko,
~R^
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 13:51:26)
Hanko,

a jaký je v tomhle případě mezi tím rozdíl? Očekávat versus vynucovat si? Když v případě, že je moje očekávání zklamáno, to tomu druhému zazlívám?

Přece kruci dospělej člověk má svůj život a pokud není nemocnej, tak kdy jindy už by si ho měl ošéfovat sám, než když je v plný síle? Rodiče přece už taky mají nárok na to, aby měli svůj život, a je na nich, kolik z něho chtějí poskytnout svým už dospělým dětem....
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 14:04:54)
madelaine,

proč smutný?

Mně naopak přijde smutný očekávat a být permanentně zklamáván, kdežto když neočekáváš a dostaneš, tak můžeš být jen příjemně překvapená. ~;)
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 14:04:45)
Kudlo,
kurnik, asi proto, že jste rodina.
Já tedy nemám s matkou žádné extra vřelé vztahy, nikdy jsme si moc nerozuměly, ale VÍM na sto procent, že ve chvíli, kdy by třeba vyhrála v té Sportce, tak svému vnukovi dopřeje v rámci možností a nenechala by ho chodit v záplatovaných, byť čistých šatech. Ona by totiž nenechala chodit ani "cizího", kdyby měla možnost pomoci. Přijde mi to normální, vyrůstala jsem v rodině, kde se prostě pomáhalo ne proto, že za to přijde nějaká odměna v nebi nebo ještě na zemi, ale prostě proto, že je to přirozený. A stejně tak bych nenechala matku živořit, zatímco bych se koupala v šampusu. ~;)
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 14:06:58)
Monty,

no a zlobila by ses na ni, kdyby vyhrála ve sportce a nic ti nedala?

O tohle mi tady celou dobu jde, ne o to, že bychom se nikdy o nic nerozdělili, ale zda má okolí právo od nás automaticky očekávat, že se dělit budeme, nebo zda to má brát jako naši dobrou vůli. ~;)
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 14:16:18)
madelaine,
mně by přišel milion na útulek pro kočky OK, já mít zbytečný milion, dám jim ho taky, ale ne v situaci, kdy by moje dítě horko těžko utáhlo nájem nebo hypotéku a byl by pro něj problém za mnou 1x měsíčně dojet vlakem na návštěvu. ~;)
 Chloé 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 14:17:35)
Monty,
"ale ne v situaci, kdy by moje dítě horko těžko utáhlo nájem nebo hypotéku a byl by pro něj problém za mnou 1x měsíčně dojet vlakem na návštěvu."
~R^
 Hanka 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 14:24:36)
V našich celorodinných plánech na utracení výhry je zahrnut i útulek pro kočky, ostatně odtamtud máme skvělého kocoura. A linka do kuchyně pro mého tátu a cesta do Japonska pro mě, ségru a děti, a velké škrabadlo pro kočky a spousta dalšího. Beztak polovinu sázek děláme společně :-)
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 14:26:55)
Hanko,
v mých je zahrnut taky. ~;)
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 14:14:27)
Kudlo,
ne. Byly by to její peníze a mohla si s nimi dělat, co sama uzná za vhodné. Jenže to, co ty nazýváš "očekávání" není ve skutečnosti třesení se na něčí pomoc nebo finanční prostředky, ale normální lidská "solidarita". Když bude tvoje dítě jezdit ve Škodovce a ty v Mercedesu, málokomu přijde divné, že mu taky nekoupíš Mercedes, i kdybys na to stokrát měla peníze. Divné bude, když budeš mít peníze na sto Mercedesů a tvoje dítě nebude mít ani na motorku se sajdkárou a nemocná vnoučata bude muset vozit po doktorech městskou a v lékárně pak počítat, jestli si může dovolit zaplatit recept. Třeba. Pořád to bude tvoje legitimní volba, ale v rámci nějakých "zdravých" vztahů je to DIVNÝ.
Ty to hrotíš ve smyslu "zdraví mladí vykořisťují staré a choré, kteří sami sotva vyjdou", což je extrém, o kterém myslím nemá cenu diskutovat, jestli je "správný" nebo ne.
 susu. 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 14:18:13)
"Když bude tvoje dítě jezdit ve Škodovce a ty v Mercedesu, málokomu přijde divné, že mu taky nekoupíš Mercedes, i kdybys na to stokrát měla peníze. Divné bude, když budeš mít peníze na sto Mercedesů a tvoje dítě nebude mít ani na motorku se sajdkárou a nemocná vnoučata bude muset vozit po doktorech městskou a v lékárně pak počítat, jestli si může dovolit zaplatit recept. Třeba. Pořád to bude tvoje legitimní volba, ale v rámci nějakých "zdravých" vztahů je to DIVNÝ. "

Monty, jo.
 susu. 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 14:16:34)
Kudlo, třeba mě by to překvapilo, protože u nás je zvykem, že se člověk rozdělí. Když si představuji, že bych vyhrála, tak automaticky řeším, kolik bych dala komu v rodině. U nás to tak nějak máme.
 Hanka 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 14:16:55)
Já ti nevím, Kudlo, jak to vysvětlit, když v tom ten rozdíl nevnímáš. A o zazlívání jsem nic nepsala, ačkoliv jsou očekávání, jejichž nenaplnění "zazlívám".

Zazlívala jsem mírně (spíš to pro mě bylo poučením, po kterém jsem ji opravdu už nikdy o hlídání nepožádala, ona se vždycky tak jednou dvakrát do roka sama nabídla na víkend, to jsem jí děti ráda svěřila) své tchyni, když jsem se ocitla v situaci "manžel na služebce mimo republiku, tatínek noční, sestra na služebce mimo kraj" - čili z rodiny na noc jinak nikdo v dosahu, a mně řekla dětská, ať jedu s tříměsíčním kojencem hned do nemocnice a sbalím si věci, že si nás tam nejspíš nechají. Potřebovala jsem, aby někdo vyzvedl starší dceru ze školky a druhý den ráno ji tam zase odvedl, pak se měla vrátit sestra. Babička ovšem nemohla, protože druhý den před polednem se k ní měl kdosi stavit (je od nás 25 minut hromadnou dopravou, byla v důchodu čerstvě a tehdy ještě dost fit). To mi tehdy klesla čelist. Nakonec vyzvedl starší dítě můj tatínek a sestra přeorganizovala služebku; toto je v mé rodině situace, kdy se od druhých něco očekává s velkou mírou jistoty, že se budou snažit pomoct.

Na druhou stranu, když mi kamarádka nabídne lístky do divadla, očekávám, že někdo z rodiny pohlídá, pokud mají chuť, a protože je znám, očekávám, že pokud mají čas, nejspíš tu chuť mít budou - ale nenárokuju si to a nevynucuju, když nechtějí, ve snu by mě nenapadlo jim to zazlívat.

A pak je celá škála mezi tím.
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 15:05:45)
Hanko,

to s tou nemocnicí pro mě spadá do kategorie "mimořádka/nemoc", o které jsem už v úvodu psala, že to vnímám JINAK než předvídatelné věci typu divadlo, práce apod.

Jinak jak tu padlo s tím prošením v situacích typu divadlo - nemám problém, když něco potřebuju, o to poprosit, přičemž to ale beru tak, že druhá strana má plné právo odmítnout a mě ani nenapadne mít jí to za zlé - jsme dospělí svéprávní lidi a já žádám o LASKAVOST a i to jako vnímám jako laskavost, nikoli jako povinnost.

To samé u kamarádů - když o pomoc požádám a kamarád mi pomůže, tak je to super a velký plus, ale když nemůže, tak mě ani nenapadne se kvůli tomu na něho zlobit.
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 15:18:43)
"...jsme dospělí svéprávní lidi a já žádám o LASKAVOST a i to jako vnímám jako laskavost, nikoli jako povinnost."

Kudlo,
tak to vnímá asi každý příčetný člověk.
Jenže ty jsi tohle téma založila jako reakci na příběh - ať už je smyšlený nebo ne - kde šlo o něco úplně jiného. ~;)
 Medunka_ 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 15:20:45)
Kudlo, chapu, ze dochazka do divadla nemusi byt brana jako zivotne dulezita nutnost.

Ale prace v dnesni dobe? Ja vim, ze narok na to neni, ale tenhle postoj uplne nechapu.

 Ema 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 13:41:47)
Kazdy to mame jinak. Reagovala jsem hlavne na to, ze babca pribehne, kdyz dcera chce na jazykovy kurz.... treba.

Osobne jsem studovala vysokou, kdyz moje deti byly male i vetsi, ruzne kurzy s dalekym dojizdenim, nekolikrat behem 20 let. Bylo to moje rozhodnuti, cili jsem se musela zaridit a prizpusobit, aby to bylo mozne. Ani mne nenapadlo oznamit svce matce "Hele, ja si chci doplnit vzdelani, tak ocekavam...". Jednak proto, ze bydlela daleko, a to hodne daleko, a nebylo to mozne, ovsem mne by taky nenapadlo kvuli tomu si to zvdelani nedoplnovat. A taky by mne nenapadlo to na ni vyzadovat, kdyby bydlela blizko, protoze ji bylo pres 60 a starat se o male deti je napor i na mladsi. Kdyz chtela, byla nejaky tyden u nas. Kdyz se ji to hodilo.

A mne taky ani nenapadne, abych doma sedela a cekala na zapisknuti. Mam svoje aktivity, deti maji datum, a kdyz to jde, zeptaji se VCAS, nekolik dni predem, jestli muzu. Obvykle si to zaridim, ale ne vzdycky. Listky do divadla nedavam znamym, protoze deti cheji hlidani.Kdyz je neco akutniho, stejne to nejde resit, nebydlime za rohem.

Takze muj nazor je byt co mozna nejvic sobestacny a nenakladat povinnosti na druhe. Totez se tyka mne sme. Nechci, abych detem byla na obtiz, kdyz nebudu sama mit moznost se o sebe postarat. Nechci to, protoze by to pro mne byla zatez videt, jak stresuji. Zaridim se vcas, abych byla blizko, aby meli moznost navstevovat, ale ne prevzit peci.

Ona to taky neni zadna radost ve stari byt u deti, ktere tim padem jsou omezene ve svem vlastnim zivote.
 Hanka 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 13:58:41)
No jo, ale tady píšeš něco jiného, tady píšeš "děti mají datum, já mám aktivity, zeptají se VČAS" - čili impuls - prosba jde klidně i od dětí, pokud potřebují, s tím, že jim pochopitelně nejsi povinna kdykoliv vyhovět a přeorganizovat si lautr všechno; předtím jsem měla dojem, že impuls k hlídání má jít od tebe jako babičky.
 Ema 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 14:27:37)
Hanko, to je prave to, co jsem napsala: psane je tezke vypsatr do detailu (i v mluvene diskuzi).

Mne deti o nic neprosi. Vychazeji z toho, ze kdyz si nejsou jisti hlidanim (=jakehokoli druhu od kohokoli), nic neorganizuji predem. Kdyz v diskuzi vyjde, ze ja jsem volna, zmini se, ze by..., a ja se nabidnu/nenabidnu. Tak nejak. Pvadepodobne by se zminovali mozna castejc, kdyby to bylo vzdalenostne mozne a nekomplikovane, ale jelikoz si behem let zvykli, ze PRO MNE je to komplikovane, tak se zaridi jinak. Treba s jednom ditetem po doktorech chodi vzdycky, kdyz partner ma moznost hlidat druhe (=totez, co jsem delala i ja), nebo berou obe (=totez, co ja, se 4 detmi u doktora s jednim).
Samozrejme je vsecko jednodussi, kdyz je rodina a moznost, reagovala jsem na to, ze vyjadrovat se o nejakych povinnostech babicek (=hlavne) hlidat, starat se o prazdninach, vyzvedavat atd atd je jaksi uplne mimo.
 Hanka 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 14:36:58)
Emo,

myslím, že bychom se v praxi splavně domluvily :-)
 Ema 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 14:44:57)
Hanko, ja si taky myslim.

Treba jsem si vzala volno, kdyz dcera lezela komplikovane v porodnici, byla jsem doma s vnuckou tyden. Nemeli nikoho jineho.
Ale neptali se.

Ja jsem do porodnice jela sama s triletou nejmladsi, sedela na posteli vedle mne a drzela mne za ruku, druhe dve jezdily skolnim autobusem se soferem, dokud nedorazil muz a nevyzvedl je, aby pak dojel do porodnice pro triletou. Babicky byly nedosazitelne, tak co nadelas. Vsecko se vyresit neda, tak se resi, jak to jde.
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 12:36:02)
Kalali,

já toto vnímám čistě jako tvůj problém a tvoje plus, že sis to pak zařídila jinak.

Proč by proboha tvoje máma měla vyžírat to, že ty máš nějaký zaměstnání (který nakonec, jak je vidět, šlo změnit) proč by si ona měla odpírat divadlo nebo se někam trmácet, když ji něco bolí? ~e~~e~~e~
 Líza 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 12:37:19)
Vyžírat, odpírat, trmácet.
Nojo, no.

Nečekám od sebe, že až budou mít moje děti svoje děti, budu na písknutí připravena kdykoli pomoct; na druhou stranu si myslím, že mi to nedá nenechat je jen tak, když budou něco potřebovat.
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 12:41:03)
"Nečekám od sebe, že až budou mít moje děti svoje děti, budu na písknutí připravena kdykoli pomoct; na druhou stranu si myslím, že mi to nedá nenechat je jen tak, když budou něco potřebovat."

Lízo,
tak nějak...
 magrata1 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 12:47:54)
Asi tak. A budu mít určitě i touhu být s vnoučaty. (pokud budu zdravá)
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 13:28:32)
Lízo,

ale já měla na mysli právě situaci, kdy děti čekají, že na to písknutí přiběhneš, bez ohledu na to, zda něco máš nebo tě právě něco nebolí.
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 12:49:36)
Kudlo,
když ty podle mne pořád žiješ v představě, že všechny babičky pomáhají proti své vůli a jsou do toho nuceny.
Naše babička byla jen zřídka o něco žádána, a když byla a nehodilo se jí to, rozhodně "nepřiběhla", ale oznámila, že nemůže/nechce a já si to zařídila jinak. Drtivá většina jejího zájmu vycházela OD NÍ. Dodnes to funguje tak, že zavolá a zeptá se např.: "Budete o víkendu doma nebo máte program? Chtěla jsem jít/jet tam a tam, koná se to a to, tak se chci zeptat, jestli by vnuk nešel se mnou." Nikdo jí ho necpe a nikdy ani necpal. ~;)
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 13:34:41)
"Kudlo,
když ty podle mne pořád žiješ v představě, že všechny babičky pomáhají proti své vůli a jsou do toho nuceny. "

Monty,

když já nevím, jak jsi na tohle přišla.

Ano, hovořila jsem o situaci, kdy mladí na babičku neberou ohledy, ale nikde jsem netvrdila, že existují JEN takovéto situace.
 Hanka 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 11:27:52)
jentakj,

a docela "legrační" na tom tvém příběhu je, že si maminka určitě opravdu upřímně myslí, že vám hodně hlídala a zcela výjimečně nemohla.

Je to určitá provozní slepota, postihuje to všechny generace - tvoje máma očividně nevnímá, že pro tebe jsou některé věci v práci prostě nepřekročitelné, že na slíbenou pomoc spoléháš a nemůže to být "pokud se mi to bude zrovna hodit"; jindy zase vidím třeba, jak kámoška lehce vyčítá své mamince, že není ochotná zajet vyzvednout vnouče cestou z práce 3x týdně, ačkoliv je to "jenom vyzvednutí a já pak malého za hodinku vezmu od ní". Přičemž kámoška si v té době chce v klidu nakoupit, jednou týdně zajít na angličtinu - čili není to konec zaměstnání přes který vlak nejede. A když jsem jí říkala "tvojí mámě je šedesát a celý den v práci stojí, tak přece může mít všeho plné kecky", tak pro tu kámošku vyzvednutí dítěte cestou z práce prostě nic unavujícího není... (dohodly se 1x týdně na té angličtině, což jsou vlastně dvě a půl hodiny, ale kámoška má pořád trochu pocit, že by babička mohla víc, že je to chvilka...)
 magrata1 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 11:43:51)
Moje mamka mi teď zase tvrdila, že jsem nechodila sama do školky. Přitom si to jasně pamatuju. Když jsem chodila současně se ségrou, vodila nás mamka nebo babička, když začala chodit ségra do školy, většinou jsem chodila s ní a tlupou děcek. V přeškoláku jsem byla v jiné školce a mamka v jiné práci, takže jsem chodila část cesty se ségrou a děckama a skoro kilák sama. Mamka mi nevěří, že jsem chodila do té druhé školky. Myslím, že jsem totiž chodila sama i domů a ona tam byla 2x na besídce~t~ Ze školky mám fotky a velmi živé vzpomínky a svědky, takže mamka nějak ten rok mého školkování vypustila~b~
 kambala pláááckááá 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 11:50:38)
Magráto, nikdy bys nevěřila, jak upravený vzpomínky mají oba moji rodiče
 7kraska 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 11:50:52)
moje matka taky prekrucuje realitu...ale asi si fakt nepamatuje, co se delo pred 30ti lety...i kdyz nektere veci (v muj neprospech) vyklada casto a rada, hlavne pred mym partnerem a ditetem - uz jsem ji 100krat rikala, at to nedela, ale bude to delat asi porad.....uz ji bylo 70, tak na nejake blbosti ma narok
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 11:59:25)
holky a vy jste si na 100% jistý, že ty vaše vzpomínky jsou přesný?
 kambala pláááckááá 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 12:02:48)
Kudlo, u nás se jedná o dobu před cca 15 lety, když mi bylo 18/19 a naši se rozváděli.

Jsem si naprosto jistá, že moje matka chtěla páchat demonstračky skokama z balkonu, házela po nás nožema a podobně...

U otce pak něco podobnýho, ale ve smyslu vyvinění se z těch sraček, co za sebou u nás nechal.
 magrata1 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 12:03:56)
Já jsem si naprosto jistá a mám i svědky- kamarády, se kterými se o školce občas bavíme. Mamka si tu školku nepamatuje, protože tam pro mě nechodila a řešila jiné závažnější problémy. Kdyby mě nepouštěli samotnou domů a musela si přeorganizovat pracovní život, určitě by si to pamatovala. V tomto případě je to celkem úsměvné.
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 12:05:34)
Kudlo,
no, podívej... dokud ještě žila babička, tak jsme se někdy sešli ve složení babička, strýc, matka a já. Matka "vzpomínala" a my tři ostatní valili oči, co to plácá, protože naše vzpomínky na to, co popisovala, byly diametrálně odlišné.
Jistě že si ÚPLNĚ PŘESNĚ nepamatuješ, co bylo před třiceti lety, ale pokud něco zažilo x lidí a jen jeden z nich to podává odlišně, asi by měl spíš zapochybovat ten jeden než ti (v tomto případě) tři.
 Ropucha + 2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 12:05:39)
Kudlo, určitě ne. Manžel už mě jednou nachytal, vyprávěla jsem něco dětem a on mě taktně upozornil, že se to odehrálo úplně jindy, jinde a jinak ~t~ Vyděsilo mě to, protože jsem si myslela, že tohle mi bude mozek dělat až v opravdovém stáří, ne ve čtyřiceti. Ale od té doby jsem na vzpomínání opatrná.
 Ropucha + 2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 12:02:28)
U vzpomínek funguje jednak selektivní paměť a jednak individuální vnímání.
U nás v rodině několik sourozenců důchodového věku popisuje jejich společné dětství každý úplně jinak. A každý z nich je samozřejmě přesvědčený, že jeho podání je to správné a ti ostatní to překrucují.
Jsem zvědavá, co poleze za třicet let ze mě :-)
 mladice babice 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 11:44:48)
A tyhle "upravené" vzpomínky, to je taky síla.
Bohužel začínám mít dojem, že můj přítel se dostává do podobného stádia - nedávno si stěžoval, že jsme ještě nevzali jeho vnuka na víkend na chalupu. Byli jsme tam s ním letos 3x, a jelikož si kvůli spotřebě elektřiny píšeme, kdy tam kdo byl, okamžitě jsem mu to mohla ukázat. Do té doby byl přesvědčený, že tam vnuk fakt nikdy nebyl.
 magrata1 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 11:49:29)
mně to je třeba směšné, mamka by se klidně hádala, kdybych se o tom nepřestala bavit. Přitom jsem jí to vůbec nevyčítala, ani nemám proč, ty cesty mě bavily. Nikdo mě nepopoháněl, nesekýroval, mohla jsem si koukat po vrabcích. Paráda.
 Kafe 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 11:54:58)
jentakj - vzpomínky se dají vsugerovat i uměle implementovat. Nedávno o tom byl nějaký článek, že si lidé dokážou "vzpomenout" i na drastické zážitky, přestože se tyto nikdy nestaly. Ti lidé nelžou, ale skutečně tomu věří.
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 11:59:12)
Syndrom falešné paměti.
Třeba tady... http://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/syndrom-falesne-pameti-a-jak-ho-odhalit-3734/
 mladice babice 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 11:38:22)
Jentakj, to je docela šílený příběh.
 Ropucha + 2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 11:42:03)
jentakj, to znám. Ne tedy s vlastními rodiči, s jinými lidmi, ale princip na chlup stejný. Pro mě je to stále neuvěřitelné, že je někdo schopný vnímat realitu úplně naruby, ale je to tak a svým způsobem jsem ráda, že to tu od tebe čtu, protože mě to uklidňuje, že nejsem blázen, ale že to fakt existuje a je to asi běžné.
 Citronove koliesko 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 12:13:51)
Mne tak šplechla do tváre moja sestra (25r), že mamka je na tom zdravotne zle pretože od narodenia druhého dieťaťa "mesiace bola u nás a nonstop strážila syna-mimino". Mne došla reč a nebola som schopná ju presvedčiť, že mama u nás bola 2týždne a potom odišla domov a prišla až na 1.narodeniny syna. Presvedčil ju až muž ktorý jej povedal, že sme sa sťahovali 400km ďaleko keď mal syn 6týždňov, z toho 10 dní som bola v porodnici a 2 týždne bol doma s nami on, potom som bola s deťmi sama. A dokonca si dal námahu a našiel v emailovej schránke 5 rokov starý vlakový lístok, ktorý sme mame vtedy cez internet kupovali keď odchádzala (2t. po našom presťahovaní) a potom už neprišla, až o rok na oslavu synových narodenín a po troch dňoch zase odišla (zase lístky v emailovej schránke - vytiahli sme všetky lebo lístky sme kupovali vždy my).
Ale sestra bola schopná sa so mnou hádať do krvi lebo ona si to pamatá. ~a~
 Joana 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:44:01)
Spousta z vás Kudle vůbec nerozumí, nebo si to nepřečetly, rozumět nechtějí a nebo se vytahují, jak to mají ony. Kudla jen rozsáhle popsala to, že pokud děti založí vlastní rodinu, nemají neustále viset rodičům na krku proti jejich vůli. Pokud prarodiče chtějí do mladé rodiny strkat peníze, hlídat děti atp. a baví je to, jejich věc. Pokud nechtějí, tak je to taky jejich věc. Každá rodina je jiná a jednu babku baví vyvařovat pro celou ulici a jiná raději šetří a jede ho Honkongu. Ačkoliv její dcera se čtyřmi dětmi se tam třeba nikdy nepodívá. A třeba nechce a třeba tam pojede, až bude tak stará, jako matka, Ale ona bude ukřivděná, že matka odjela do Honkongu a přitom ty prachy mohla dát jí a k tomu ještě děti nemá přes prázdniny strčit, protože babka je na cestách. V rodině mají být vztahy dobrovolné, úcta - pokud je jí někdo hoden, finanční vztahy přehledné a jeden pro druhého má dělat jen to, co chce a to vše bez očekávání vděku. Pokud se někdo do něčeho nutí a nebo ho někdo donutí - je to jeho volba, ale pak ať si nestěžuje. Život máme jen jeden a je sakra krátký na to, aby se jeden pro druhého obětoval, když to sám tak necítí a ani nechce. Je spousta lidí, kteří se obětují rádi a s láskou. Jejich věc. Ale nezatracujme ty, kteří to prostě mají jinak. Nezatracujme nikoho, u koho to zrovna neunguje stejně, jako u nás. Nemáme na to právo.
A ještě jedna poznámka o vnoučatech a prarodičích. Když nejsou prarodiče z vnoučat celí vyjevení a nechtějí se o ně starat, je to jen jejich věc. Za to, že vnoučata nebudou mít tu babičku, co jsme měli my... bla bla bla, tak nebudou. Prostě není, je jiná. A dítě si poradí, když mu to pořád nebudeme připomínat, jak já jsem měla takovou úžasnou babičku a ta jeho je hrozná. Zrovna tak péče o staré rodiče. Buď na to máme a nebo nemáme. A tím nemyslím peníze. Pokud někdo nemá možnosti o ně pečovat doma, musí se to tedy řešit jinak. Není proto špatný, nevděčný, sobec atd. Prostě to každý nezvládne, chce taky žít. Měl přijde jako vrchol sobectví, se ve stáří hodit dětem na krk a udělat jim ze života peklo. Tohle už mám se svými dětmi domluvené a ony vědí, co se mnou. Viset na krku jim zaručeně nebudu.
 Persepolis 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:46:24)
~R^
Ano, přesně o tom Kudla psala.
 Ropucha + 2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:53:34)
Joano ~R^ ~R^
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:57:38)
Joanno, děkuji, přibližně tak nějak jsem to myslela.

Jinak mě docela fascinuje myšlenkový přemet "ona to nepovažuje za samozřejmý, tak je to proto, že se jí toho chudákovi nikdy nedostalo". Není pravda, že by se mi toho nedostalo, jenom to prostě nepovažuju za "samozřejmou povinnost", ale za veliký dar a snažím se toho nezneužívat. Řekla bych podle toho, co tu občas čtu, že s mými pěstouny ~s~~s~ vycházím nesrovnatelně líp než řada lidí se svými vlastními rodiči, a z tohoto pohledu se považuji spíš za šťastlivce než za chudáka.

Moje děti říkají mým pěstounům ~s~~s~ babi a dědo, vídají se s nimi často a já se snažím, aby měli co nejvíc společných zážitků, a jsem vděčná osudu za tu možnost, že můžou mít za dědu a babi tak skvělé lidi.
 Kapradina 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:01:22)
Kudlo,
v tom případě je vše v nejlepším pořádku a já vlastně nevím, co řešíš. Vztahy se svými pěstouny máš ty i děti nadstandardní, tak by nějak měla rodina fungovat. Máš pocit, že tak to funguje i u Mirka?
 Kalali 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:07:01)
Kudlo, nechápu, když jsi tak spokojená, proč tě tak trápí, že se někdo užírá nad svými tchánovci. Kdyby po nich ty peníze chtěl, hádal se s nimi, s manželkou kvůli tomu, tak je to hodné odsouzení. Ale pokud se někdo užírá, že jiný se má líp, a je mu jedno, jak se mají jeho blízcí, tak na něj ukážeš prstem.
 Joana 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:33:00)
Já měla jednu babičku, kterou jsem viděla jednou za rok a druhou jsem neviděla nikdy, protože žila daleko a nikdy nepřijela. Moje matka byla mým dětem babičkou dobrou, ale nijak to nepřeháněla. Byla spíše taková babička pro okolí. Ovšem na požádání pomohla vždy. Měla svůj život a moje děti jí mají rády. Já sama jsem babičkou a když jsem požádána, seknu se vším, s čím seknout můžu a jdu dělat to, o co jsem požádána. Ale když s tím seknout nemůžu, tak se to vyřeší jinak. Vnoučatům věnuju hodně času i peněz. Chodím s nimi za kulturou, sportujeme, vyrábíme neustále něco, povídáme si. Já se učím od nich nové technologie a co teď frčí v muzice a ony ode mne všechno, co znám já a mohu jím dát. Ale dělám to proto, že se mi chce. Já to nezažila a přežila jsem. A přežijou to i děti vás všech, které smutníte za tím vztahem mezi vnuky a prarodiči, který prostě není.
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:36:32)
"Ale dělám to proto, že se mi chce. "

To mi připadá super, a i způsob, jakým to podáváš.

Už ne tak docela se mi líbí způsob "já bych vnoučeti určitě dala na brejle a kdo ne, je nelida". Protože tohle přece by mělo být DOBROVOLNÝ, a když to je, je to strašně krásný, ale není to přeci vymahatelný a přijde mi divný fňukat, že rodiče nejsou přesně takoví, jaké já bych je chtěla mít.
 Medunka_ 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 13:15:10)
Delam to, protoze se mi chce... Se mi chce, se mi nechce... :-) nevim no, ja myslenky tohoto typu povazuji za falesny. Kdyz se pristihnu, ze se mi neco nechce, jdu to schvalne pro trenink udelat. a kdybych mela delat, co se mi zrovna chce...bez komentare :-)

Podle me je treba fungovat v pruniku toho, kde jsou potreby ostatnich a kde jsou moje aktualni moznosti, pokud chci byt uzitecna v ramci rodiny. Samozrejme se muzu rozhodnout, ze na to dlabu, i to je legitimni volba. A je fajn, kdyz se podari najit zpusob komunikace.

 magrata1 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 13:27:52)
já myslím, že našim se kolikrát hlídat nechce ve smyslu, že by přemýšleli- nudím se, nemám co dělat, mohla bych třeba hlídat, zrovna se mi celkem chce. Naši to berou tak, že potřebujeme hlídání, jim v tom nic nebrání, tak to udělají. A ten čas s vnoučaty tráví pak rádi, ale většinou tehdy, kdy to chci (potřebuji) já.
 Medunka_ 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 13:34:24)
Jj, tak ja vnimam vyznam slova pomoc.
 Joana 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 14:41:33)
Něco jiného je, že se mi nechce umejt schody a přesto jdu, abych to měla za sebou a umejt je stejně musím. Ale tohle opravdu není ten případ. Jít pomáhat a dávat prachy někomu, kdo je zdravý, schopný a jen by rád hodil své povinnosti na někoho jiného, to se mi fakt nechce a to taky dělat nebudu. A jsou tací, kteří to udělají.
 Citronove koliesko 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:36:55)
Joana
tak mne osobne by sa napr. nechcelo ísť do Honkongu za ťažko našetrené peniaze keby som vedela, že moja mama rozmýšľa či kúpi lieky alebo pôjde k zubárovi. Ono to totiž platí aj naopak. Ja ako dospelá zarábajúca dcéra som vždy cítila zodpovednosť za to ako žije moja mama. Ona si zas brala za svoje postarať sa nejakú časť prázdnin o vnúčatá pretože vedela, že jednoducho to dovolenkou nevykryjeme a na tábory boli deti malé. Alebo prišla ak bolo treba vnúča nechať doma na doliečenie. A to sme vzájomné vzťahy nemali nejaké vysoko nadštandardné.

Proste je to také to vedomie, že na jednej strane nevyužívam zbytočne ale na druhej strane mám niekoho kto mi pomôže keď je naozaj treba. Niekedy stačí len to, že povie "ak by bolo najhoršie zavolaj, prídem, pomôžem".
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:38:47)
"Proste je to také to vedomie, že na jednej strane nevyužívam zbytočne ale na druhej strane mám niekoho kto mi pomôže keď je naozaj treba. Niekedy stačí len to, že povie "ak by bolo najhoršie zavolaj, prídem, pomôžem""

Koliesko, tak takto tomu rozumím.

Ale právě tam považuju za důležitý to "nevyužívám zbytečně", mám pocit, že se tu přeme právě o tuhle část té pomoci, nikoli o tu akutní a nutnou.
 Joana 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 14:50:07)
Kdyby mi moje dcera strkala svoje peníze, které má na Honkong, abych si mohla nechat spravit zuby, tak bych s ní vyrazila dveře a nikdy bych to nepřijala. Považuju za svou povinnost se o své zuby a léky postarat sama a nebude kolem mě nikdo skákat jen proto, že jsem neschopná, nabrala jsem si půjčky, kouřím a piju jak prokoplá. To uvádím jako příklad. Je hodně rodin, kde se vlastní vinou rodiče dostanou do existenční nouze, donutí své děti nabrat si půjčky a pak je stáhnou sebou pod most.
Tohle všechno by ale bylo jinak v případě, že bych třeba celý život nemohla ze zdravotních důvodů pořádně pracovat a nemohla bych si tedy žádnou rezervu udělat. Pak bych musela nějakou tu finanční injekci od dětí asi přijmout, ale až po tom, co bych vyčerpala všechny možnosti příspěvků od státu. Zase ovšem záleží na možnostech dětí. Pokud ale lezu, od nikoho nic nechci.
 Vaitea 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 14:05:26)

"Spousta z vás Kudle vůbec nerozumí, nebo si to nepřečetly, rozumět nechtějí a nebo se vytahují, jak to mají ony. Kudla jen rozsáhle popsala to, že pokud děti založí vlastní rodinu, nemají neustále viset rodičům na krku proti jejich vůli."

A tak já si nemyslím, že spousta z nás jsou připitomělá stvoření, která by si cokoliv takového myslela, což ostatně vyplynulo i z předcházející diskuze s Mirkem.
To že si někdo povzdechne, že by takovou pomoc uvítal, neznamená že ji nárokuje.

Kudla řeší pořád dokola dávno vyřešené.
 koa 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 14:27:06)
Přesně tak, Vaiteo,
stejné téma od Kudly v obměnách už poněkolikáté. Nechápu, že ji to pořád baví, co si potřebuje utvrzovat.
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 15:00:15)
koa,

nemusíš všechno chápat, neboj, mně to nevadí ~6~~6~~6~
 Oliverka 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 9:58:31)
Ja jsem cely tvuj prisoevek ani nedocetla do konce, promin.

Jenom bych Rada podotkla, ze ja jsem generace, ktera byla prarodici hlidana primo nadstandardne. Ne vsichni dnesni prarodice, tedy ti co to hlidani Tenkrat meli, jsou ochotni aspon cast toho svym svym detem vratit. Nesoudim, konstatuju.
 Chloé 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:24:10)
Oliverko,
presne tak. My byly u dedy, babi nasackovani snad kazdy den. Navic jsme velika rodina, o praznidnach nas meli na stravu a pobyt klidne 6-8 vnoucat najednou. Ja mam tedy od rodicu podobny servis, oni chteji s vnuckou travit cas, zarizuji si sve aktivity vylozene podle skolnich prazdnin, ale delaji to dobrovolne. Ja jsem moc rada, ze to tak je a chapu, ze kazdy to stesti nema.
 Joana 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:45:16)
Jenom bych Rada podotkla, ze ja jsem generace, ktera byla prarodici hlidana primo nadstandardne. Ne vsichni dnesni prarodice, tedy ti co to hlidani Tenkrat meli, jsou ochotni aspon cast toho svym svym detem vratit. Nesoudim, konstatuju.

Promiň, ale musím se smát. Jak víš, že celá tvá generace byla takto prarodiči hlídána? A proč by měl někdo někomu něco vracet? (mimo peníze samosebou). Tenkrát byla sakra jiná doba a jiné možnosti. Tvoji prarodiče měli možnosti jaké? Jen chodit do práce, postát ve frontách na cokoliv, nějaká ta hospoda a žili ze dne na den bez nějaké perspektivy. Pokud tedy nebyli vzdělanější, světa znalí, sportovně založení, prostě jiní, než většina národa včetně mě. Teď jsou staří, svět je otevřený a oni na sklonku života chtějí třeba prožít něco, co nikdy nemohli a neměli. Ty jim to chceš zazlívat?
 Ropucha + 2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:52:33)
Joano, opět ~R^
Moji rodiče svého času (někdy koncem devadesátých let) získali prodejem menší nemovitosti nějaké peníze a chtěli je rozdělit mezi své děti. Byli jsme v té době všichni na startu života, bez bydlení, bez jakéhokoliv zajištění, peníze by se šikly moc. Nevzali jsme si je a shodli jsme se na tom, že si je mají rodiče užít, když celý život jen pracovali, nic neměli a nikam se nepodívali. My mladí máme ještě celý život na to, abychom si vydělali vlastní peníze.
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:53:59)
Anett, Joano ~R^~R^~R^ přesně takto to vnímám taky.
 magrata1 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 11:01:45)
moji prarodiče mohli třeba číst, bavit se s jinými dospělými, dát si kafe a nohy na stůl... A přesto byli s námi. Babička třeba jezdila do lázní (a po kolonádě chodila v kroji- nevím, zda to byl pro kolonádu dostatečně vhodný oděv). Měla jednou týdně "schůzu" se svými tetami a sestřenkami a to jsme všichni brali automaticky. Chodila do kostela a jezdila na poutě... Neměla možnost jen makat nebo se nudit.
 Chloé 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 11:02:16)
Suplik,
"prosímtě, kde jsi to žila? takovou "depku" jsme ve svém okolí fakt neviděla".
To by platilo pro prarodice tak pred dvaceti lety snad. Nasim tahlo na 40, kdyz byla revoluce, byli v nejlepsim veku a vyuzili toho. Predstava, ze dnesni prarodidce dejme tomu 60-70 let meli sedivy zivot jak za normalizace je mimo misu.
 susu. 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 10:22:58)
Tak něco mezi. Rozumem vím, že nic očekávat nemám, jsem samostaná a tak. Ale současně je pro mě nějaká vzájemná pomoc, dárky a tak, součástí normálně fungující rodiny, učili mě, že je to tak správné. Takže pokud bych se setkala, třeba z strany manželovy rodiny s něčím takovým, tak bych to vnímala jako divné.
 Viola 


možná 

(31.7.2015 10:42:56)
Nároky a zklamaná očekávání si možná do menší míry dokážu představit u dospělých dětí matky, které celé dětství do dětí hučela příklady o tom, jak se musejí chovat vždy striktně spravedlivě a pak najednou, když dojde na vnoučata, tak vnoučata od dcery mají péči a zájem babičky absolutní, vnoučata od syna mizivý. Zájem od babičky, která sama v mládí čerpala na svoje děti servis od maminky i tchýně plnými hrstmi, ale sama už dál v koloběhu generací v rodině neposílá, respektive jen vybraným vnoučatům.
 Ema 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 12:52:33)
Kudlo, na 300% s tebou souhlasim.
 Ema 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 12:54:44)
Jeste abych nezapomnela - pak se opet nehodi, kdyz si babca troufne mit nejaky svuj nazor na vychovu, neco udelat po svem/jinak, nez predepsano, a pod.

Clovek se proste nezavdeci.

A podotykam, ze vnoucata hlidam a venuju se jim, rada, ale po dohode a ne jako povinnost a ocekavani.
 magrata1 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 13:01:31)
já nevím, jak to dělá kdo nedobrovolně, ale já i moje kamarádky máme rodiče jinde než bydlíme my. Když tam děti jedou, normálně se domluvíme, jestli to jde. Obvykle se zeptám jedné z babiček, jestli může, když já to budu potřebovat. Pokud to nejde, volám druhé babičce. Kdyby nemohla ani jedna, zařídím si to jinak. Ale obvykle aspoň jedna může. Mám pocit, že jsou s dětmi rády a že si uvědomují, že s nástupem do školy to hlídání a tedy i jejich čas s vnoučaty notně prořídne. Nikoho do hlídání netlačím, hlídání ocením a jsem za to vděčná. Dokonce beru jako daň za hlídání to, že tchyně nechá ostříhat dceru nakrátko, přestože jí chci nechat narůst vlasy. Když nemají potravinovou alergii, neřeším, čím je tam krmí. Je mi jedno, kdy je dá spát.
 Ema 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 13:10:51)
Tak to mame i my. A tak to ma byt. S vnoucaty delam jen to, co moje deti chteji, v zivote by mne nenapadlo, ze bych jim dite ostrihala nebo delala cokoli, s cim by nesouhlasili - kdyz neco mam v umyslu, nejdriv zkontroluju, jestli to tak delaji doma.
 Joana 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 14:57:01)
Já radím jen na vyžádání a o všem nechávám rozhodovat rodiče vnoučat. Například, jestli jim můžu koupit nudle u vietnamců, které mají tak rádi. Rodiče zatrhnou, já ušetřím, děti si netroufnou odporovat a já jsem pořád hodná, protože já jsem to nezakázala. Mám pokoj a snacha je spokojená. Nic nedělám bez konzultace s rodiči dětí a mám klid. Já být velitel k životu nepotřebuju.
 Žžena 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 13:08:05)
Co se týče "jiného názoru na výchovu", mně je v zásadě fuk, kdy dá babička dítě spát nebo jak si pořeší stravování, dovedu si ale představit věci, který jsou pro mne za hranicí "jiného názoru na výchovu", třeba bití kvůli blbinám, citové vydírání dítěte, strašení tím, že ho někdo opustí, výrazně rizikové činnosti atd.
 Ema 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 13:12:03)
Presne tak.
 Ema 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 13:13:37)
Ono co je psano ne vzdycky vyzni tak, jak to clovek puvodne myslel, protoze to by musel psat litanie a vysvetlovat nekonecne.

Tim myslim jak zdejsi dopisovatelky, tak sebe.
 cinnamon 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 13:41:23)
Kudlo, myslím, že je dobré oddělovat pomoc jako takovou a nároky s případným zklamáním. Jsem velmi pro vzájemnou pomoc, rodinnou soudržnost a vícegenerační rodiny - ale na principu svobodné volby a oboustrannosti a vyváženosti. Nárokování si pomoci a demonstrativní předvádění zklamání rodinnými vztahy, uplatňování principu "dlužíš mi to", nebo "každá babička a dědeček... tak ty musíš taky" apod. spadá do roviny manipulace - a ta k dobrým vztahům nepatří~d~.
 Ema 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 13:42:25)
Naprosty souhlas.
 Fren 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 14:50:07)
Mě už v mém věku spousta lidského konání a myšlení nechává v klidu, protože dřív či později dojdes ke stejnému zaveru bohužel,a to že blbcí a tupci jsou přemnožení a to celosvetove
 Grainne 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 16:19:24)
No, Kudlo, asi tak....u nas v rodine by kohokoliv hanba fackovala, kdyby se nepodelil, at uz o hmotne statky, svuj cas, svou vetsi silu, s tim, komu se nedostava.
Jo, dovedu si predstavit, ze moje mati se vzda noveho auta, aby mi koupila pracku.

Moc toho, pravda, nemame, ale spis, nez davani a brani, bych to nazvala delenim se.

Jo, takze se prirozene pozastavuju nad tim, ze nekoho nenapadne, ze by mohl vypomoci a svym dospelym detem treba jen zprijemnit, nebo zjednodusit zivot, muze li.

Myslim, ze to posiluje urcite rodinne pouto, jistotu, ze nikdo z nas nezustane bez pomoci a bez povsimnuti a to dokonce bez toho, aby musel zadat, prosit, nebo se dokonce doprosovat. Dokonce ani nenaznacujeme. Vychyta li nekdo potrebu, ci vhodnost pomoci, proste ji poskytne.

Na druhe strane to nikdo nezneuziva a pokud nekdo dostane vynadano, tak ze si nerekl, ci dokonce utajil neco, co by si pomoc zadalo.
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 16:22:50)
Grainne,
jj, přesně tak by to podle mne mělo fungovat.
Dost mne překvapuje, kolika lidem přijde normální, že rodiče mají "mastné pusy" a děti mají jíst suchý chleba, protože přece "nemají nárok".
Nárok ve smyslu práva jistě nemají, ale rodina, kde jeden hýří a druhý suší hubu mi rozhodně nepřijde jako vzor hodný následování. ~;)
 Chloé 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 16:28:36)
Absolutni souhlas s Grainne a Monty.
 Ema 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 17:11:12)
" kolika lidem přijde normální, že rodiče mají "mastné pusy" a děti mají jíst suchý chleba, protože přece "nemají nárok". "

no tak o tom nebyla zas tak moc rec.
Mne zas prijde nenormalni, kolik lidi ocekava, ze rodice se maji bez reci starat dal, kdyz deti z nejakeho duvodu jedi suchy chleba. Protoze ja treba jsem ucila deti od malicka, ze musi myslet o par kroku dopredu. Aby se nezamotali do situaci, ktere za ne musi resit nekdo jiny. Prizpusobit svuj styl zivota tomu, s cim disponuji, aby nebyli zavisli na nekom jinem, o rodicich nemluve. TO je moje povinnost je naucit.

Podle mne rodic ma za povinnost vychovat dite k sobestacnosti, aby se umelo samo o sebe a svoje deti posleze postarat. Jestlize z nejakeho duvodu - cimz minim, ze nejsou psychicky schopni - nemuze, to je potom jina vec.

Nechapu, proc by nejaka matka mela prodavat auto, ktere si zrejme koupila proto, ze ho ma potrebu, aby si dite koupilo pracku. Muze si vzit pujcku. A to myslim uplne vazne - ja teda osobne neznam lidi, kteri si kupujou neco jen proto, aby se s tim ukazovali, ale proto, ze toho maji z nejakeho duvodu zapotrebi. Matka auto, jako dcera pracku.
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 17:21:07)
"Mne zas prijde nenormalni, kolik lidi ocekava, ze rodice se maji bez reci starat dal, kdyz deti z nejakeho duvodu jedi suchy chleba. Protoze ja treba jsem ucila deti od malicka, ze musi myslet o par kroku dopredu. Aby se nezamotali do situaci, ktere za ne musi resit nekdo jiny. Prizpusobit svuj styl zivota tomu, s cim disponuji, aby nebyli zavisli na nekom jinem, o rodicich nemluve. TO je moje povinnost je naucit."

Emo,
dobře, a teď si třeba přestav, že tvoje dítě se rozhodne věnovat profesi, která je mizerně placená. Ta práce ho baví, uspokojuje ho, ale holt si v ní málo vydělá. Ty budeš mít prachů jako šlupek. Fakt nikdy nevezmeš vnouče třeba na dovolenou nebo mu nekoupíš něco, co si rodiče nemůžou dovolit, protože by to znamenalo, že za ně vzniklou situaci řeší někdo jiný?
Anebo naopak to dítě chce dělat kariéru a vydělávat peníze, ale bude mít malé děti, o které je třeba se nárazově nebo i pravidelně postarat. Ty mu nepomůžeš, i když bys mohla, protože je to jeho věc a jeho rozhodnutí?
Mně přijde, že se tady děti, kterým rodiče něco - cokoli - poskytují dávají na roveň nějakým vyžírkům, co sedí doma, čumí na Novu a natahují ruce. Tohle já ale kolem sebe nevidím. Naše babička třeba hlídala vnoučata, aby dcera a tchán a v podstatě pak i já mohli pracovat a vydělávat peníze. Dneska má dcera sama vnoučata a taky pomáhá synovi a snaše s dětmi, protože oba pracují. Ne proto, že ji k tomu někdo nutí, ale proto, že má ta vnoučata ráda (a svoje děti samozřejmě taky). Nevím, v čem je lepší říct dětem, že to nebude dělat z nějaké "zásady", ať si zaplatí chůvu. Oni by samozřejmě mohli, ale proč by to dělali, když babička s vnoučaty chce trávit čas a dělá to ráda? ~d~
 Ema 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 18:09:41)
Monty,

"dobře, a teď si třeba přestav, že tvoje dítě se rozhodne věnovat profesi, která je mizerně placená"

No tak jedno z mych deti takovou profesi ma. Ma sve nakladatelstvi a vydava sve vlastni knizky pro deti s autistickym syndromem. Nic moc ji to nevynasi. A co nadela, ja na tom s penzi zas tak fantasticky nejsem, abych ji mohla nejak kompenzovat, takze ten problem pada. Ona si pres vsecko musi vyresit financni situaci sama. Az jednou vyhraju, tak to bude jinak.

Druha moje dcera dela karieru. O deti pecuje predskolnia skolni zarizeni. Nic s tim nenadela, zije v jine zemi, holt se musi prizpusobit. Syn totez, matka jeho manzelky ma svou firmu, ktera ji cas zabere, jeji dcera bude delat karieru po materske, je doktorka chemie. Deti budou chodit do skolky.

Dalsi dcera totez.

Neni to o tom, ze by nekdo vyzadoval nebo nechtel, ale o tom, ze svou situaci prizpusobi moznostem. OBCAS pomuze nekdo jiny, ale jelikoz jsou zvdalenosti dost vyznamne, neni to mozne. A proste by nikoho z nich nenapadlo vyzadovat, aby si nekdo druhy dal nohu za krk, aby oni to meli jednodussi.
 Grainne 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 17:56:52)
Emo, zase moje matka si muze byt jista, ze kdyby.....co ja vim, potrebovala nakladnou ooeraci, prodam klidne i tu pracku a budu prat na valse, nez abych ji odkazala na verejnou peci. Ze se vzdam sve prace i kdybych mela jist suche rohliky a neodlozim ji kamsi do LDNky.
Kdyby to bylo opacne, klidne si nekoupim auto, abych ji mohla kouput pracju a kdybych nemohla koupit, prijedu ji osobne vyprat.

Pro nas je to tak samozrejme, jako dychat.

Takze tvuj postoj beru na vedomi, ale ani omylem na nem nenachazim nic, co bych byla ochotna prijmout za sve. Pro mne je to slepa cesta.
 Ema 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 18:03:03)
Graine, kazdy si zije dle sveho. Muj "postoj" nijak na vedomi brat ani nemusis.

Co se mne tyce, u nas se zadne naklade ani jine operace neplati, problemy s postaranim a pomoci rovnez nemame, a zrejme ti uplne uslo, co ja i Kudla pisu:

neco ocekavat jako POVINNOST a spolehat se na to, aniz by(ch) se snazila to vyresit jinym zpusobem, je uplne jina vec, nez si proste pomahat. Co se mne tyce, abych jako matka od svych deti ocekavala, ze se o mne postaraji, je mi zrovna tak cizi.
A tady na rodine si dost prectu o rodinnych vztazich. Muzu rict, ze moje rodina takove pocity, co se tady popisuji zas v jinych tematech, rovnez nema. Aby sileli, ze se pletu do neceho, atd atd, a pak se tady pise, jake bajecne vztahy mezi rodici a prarodici jsou a sli by jeden pro druheho do ohne. My se proste mame radi, schazime se, kdyz to vyhovuje, nevnucujeme se, pomuzeme si, kdyz mame chut obe strany, nejsme jeden na druhem nijak zavisli, a zrejme to je nekolikageneracni vychovou k SAMOSTATNOSTI.

O tom tady pisu, a tak jsem pochopila i Kudly stanovisko.
 Grainne 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 18:09:20)
Jo tak, ja jsem pevne privazana k pupecni snure......samozrejme ze jsme samostatni, ale obcas je nekdo nesobestacny a ma ma automaticky narok na pomoc, pozornost, pripadne hyckani a opecovavani, podle toho, oc jde.

Vy si pomahate, my se delime. O dobre i zle.
Ja si neumim predstavit, ze by si nekdo z nas uzil nove auto, ci dovolenou u more s vedomim, ze druhy zije z ruky do huby.
 Ema 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 20:32:27)
Graine, predpokladam, ze nikdo u vas nezije z ruky do huby, zatimco zbytek rodiny se rochni v kaviaru, zrovna tak jako u nas. A kdyz si nekdo za sve vyjede k mori, je mu to prano, i kdyz treba ja tam nejedu. Nemusi jezdit se spatnym svedomim, ze mi to nezaplatili, nebo ja, ze nepozvu je. Kdyz si nekdo koupi nove boty, rodina se neshromazdi omdlevajic "ty uz zas mas novy boty, a co ja!" Vydelal si na ne, at si koupi.

Takove priklady jsou uplne mimo. Diskuze je o tom, ze rodice maji povinnosti, treba moralni, jak tu napsal Z+2, se starat o blaho deti a dohlizet na to, aby meli nejmit stejne moc, jako oni sami. To tu v podtextu obhajkyn vyplyva.

Moralni povinnost je deti vychovat k sobestacnosti a ohledum. Jak potom s temi "ohledy" nakladaji je na nich. Jako sirsi rodina nemame povinnost hodit sve zlataky na hromadky a poctive delit, kdyz nektery treba neprilozi ruku k dilu a jen bere. Mam to stesti, ze v me rodine se takovi jedinci nevyskytuji. Dopravame jeden druhemu, kdyz se mu neco dari, a neocekavame automaticky, ze z toho neco ukapne i nam ostatnim.
 Kalali 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 20:39:26)
Emo, řadím se mezi obhájkyně a to, co píšeš si vůbec nemyslím. Nejde o stejnou úroveň a dorovnávání. Jde o to, aby rodina mohla sdílet moje štěstí, abych dala najevo, že mi jejich situace není lhostejná. Jedno jak a čím.
 Ema 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 20:48:32)
rodina mohla sdílet moje štěstí

A tady zas jde o to, co se za stesti povazuje.
Treba posedet s hrnkem caje a povidat si. Ne o tom, kdo co ma a co kde ziskal a jake zasluhy v tom mel. Ale jen tak.
 Grainne 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(1.8.2015 8:10:20)
Emo, ja nevim, proc vidis neco v podtextu, co tam neni?
Neni o o tom, ze by nekdo neceho zneuzival, ze by nekdo neco automaticky ocekaval, ani o povinnosti.
Je to o sdileni a o radosti z davani, samozrejme i z prijimani, o tom, ze jsme pozorni k sobe navzajem.

Nikoho z nas by netesilo mit se nadstandardne dobre a nechat jineho stradat.

Mozna to neni uplne pochopitelne, ci uchopitelne pro nekoho, kdo to tak nema, take to nemame mezi sirokym pribuzenstvem, ale vazby mezi predky a potomky jsou v urcite chvili velmi silna jednotka, ktera dokaze celit lepe neprizni osudu, ale i treba jenom usnadnit obycejny zivot.
 Ema 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(1.8.2015 8:35:30)
Graine, co vidim v podtextu?

Pisu uplne jasne o tom, o cem psala Kudla:
Neni nici povinnost nekoho dotovat nebo se s nekym delit, a to at je clenem rodiny nebo ne. Takove ocekavani od jakychkoli clenu rodiny je uplne mimo.

Jak to mate vy s tim nema vubec nic spolecneho.
Zrovna tak, jak to mame my.

Ze napisu, ze to neni nici povinnost, vubec neznamena, ze se to nesmi nebo ze my to nedelame a proto to odsuzuju.

Pak tu pisu jako priklad, ze pro mne by bylo osobne dost tragedie, kdyby mne moje nejakym zpusobem odsuzovaly za to, ze neprodam auto, aby si mohli poridit pracku, nekoupim jim hezke botky namisto sobe (no, s tim by mne nejspis vynesli v zubech...) nezaopatrim jedno kazde bytem nebo nevyskocim a nevyrazim na cestu, abych hlidala, atd atd, jak tu znely ruzne priklady.
Nikdo to proste automaticky neocekava. Delame spolu jine veci, vyjdeme si vstric, pomuzeme, udelame atd. Proste jak a co potom delam ja i ony je uplne jina vec, nez neco delat jako POVINNOST, protoze jsme pribuzni.





 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(1.8.2015 10:11:46)
Emo,

děkuji, přesně toto jsem měla na mysli.

Insinuace "nikdy jste to nepoznaly a tudíž nevíte, co mám na mysli" jsou mimo, protože já celou dobu nemluvím o tom, že by to člověk nebyl víc než ochoten pro někoho udělat, ale o situaci, kdy to od něj očekává TEN DRUHÝ a byl by naštván/zklamán, kdyby to neudělal.

Pokud by, Grainne, Tvoje maminka ze svého rozhodnutí prodala auto, abys Ty měla na pračku, a Ty bys to od ní nečekala, natož aby ses na ni zlobila, kdyby to neudělala, tak je všechno v pořádku, a myslím, že vůči svým nejbližším by podobného aktu byla schopna a ochotna celá řada z nás, mě nevyjímaje.

Pokud bys ale očekávala, že maminka to auto kvůli Tobě prodá, ona by to neudělala a Ty by ses na ni za to naštvala, tak by to podle mého názoru v pořádku nebylo a o tom celou dobu píšu.

A možná že jsem to pochopila špatně (a v tom případě se omlouvám), ale z toho, jak jsi o tom psala, jsem vyrozuměla, že by tam nějaké výčitky, byť třeba nevyslovené a v duchu, mezi vámi proběhly.
 Grainne 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(1.8.2015 10:41:12)
Kudlo, ono se to tezko vypisuje.....
Spis je to tak, ze na zadne vycitky ani nemusi, nebo nemuze dojit, ani by nedoslo, nejak necekame vic, nez sounalezitost, kazdy udela automaticky, co muze.

Ja se jeste pokusim to nastinit nematerialne, kdyz jsem udelala nebetycnou pitomost, se kterou by rodice rozhodne nesouhlasili, ani kdyby se ta zalezitost odehrala "na jistotu", nepadlo jedine slovo vycitky, naopak jsem se dockala utechy, povzbuzeni a kdyz se napodruhe zadarilo, tak jejich radosti, ze jsem stastna.
Pravdepodobne by mi to i koupili, ale financne slo o neco dostupneho.
 Grainne 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(1.8.2015 10:42:39)
Nepotrebneho a misty az obtizneho, jeste dodam pro poradek.
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(1.8.2015 11:08:17)
Grainne,

to je krásný a gratuluji k pěkným vztahům v rodině, ale je to úplně o něčem jiným, než jsme se bavili na začátku. ~;)
 Grainne 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(1.8.2015 11:22:25)
Kudlo, myslim, ze az tak uplne neni.
Tohle je neco, na co se nelze divat ze vseobecneho hlediska.

Pokud se jiste narokovani, ktere se tobe nelibi, nese generacemi, jako predavany stafetovy kolik, je zrejme urcite narokovani si, opravnene, protoze ti, na ktere jsou naroky vznaseny, tez neco prijimali, tedy nad ramec, od oredchozich generaci a po pravu se ocekava, ze to vrati, nebo poslou dal.

Pokud vsichni ziji jen v uzkem kruhu rodice a deti a nedavaji nad ramec obvykly, tedy predchozi generace nedostaly a neprijimaly, tezko neco ocekavat, neni co.

Ramcem obvyklym myslim bezne darky k vyrocim, 500 pro Marusku na boty uz je nad ramec. Tyto zvyklosti se samozrejme lisi, samozrejme, ze nekdo muze porusit retez, ale nemel by se divit, ze tim vzbudi nevoli. Bez ohledu na to, ze to pravo samozrejme ma.

Ano, ja proste nepochopim, ze nekdo, kdo ma na dovolenou a nove auto, necha sve vnouce behat se spravovanymi brejlickami. To dokonce i v pripade, ze rodic ditete je asocial.
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(1.8.2015 16:01:00)
Grainne,

ve vší úctě si dovoluji hluboce nesouhlasit.

Protože jedna věc je, když JÁ SAMA cítím závazek, že já sama jsem dostala, a tak bych také měla něco dát dál, a to jak vracet těm, kdo mi to dali, tak posílat dál dalším generacím - toto je v pořádku a já sama pro sebe ho cítím myslím v míře víc než obvyklé.

Ale druhá věc - o které, jak se mi zdá, píšeš Ty - je, kdyby moji POTOMCI, tedy lidé, kteří sami ještě nikomu nic nedali, měli za to, že ten závazek (a teď nemyslím běžnou výchovu a výživu, kterou jsme jim jako rodiče povinování z toho titulu, že jsme rodiče) vůči nim mám, protože jsem sama dostala, i když oni se na tom nijak nepodíleli.

Tj. myslím si, že pokud by třeba Tvoje maminka cítila závazek vyzvedávat Ti děti pravidelně ze školky, protože její maminka takto vyzvedávala Tebe a ona chce poslat "štafetu" dál, tak bych to pokládala za moc hezký výraz té mezigenerační solidarity, kterou jsi popisovala a kterou obecně taky považuji za moc fajn věc. Ale kdyby sis to vyzvedávání takto nárokovala od své maminky Ty, protože přece jí to bylo také kdysi poskytnuto a ona je Ti to tudíž vlastně dlužna, tak by mi to přišlo neadekvátní, protože by to vůbec nepočítalo s jejími aktuálními možnostmi, schopnostmi a nakonec i chtěním, protože přece není možné, aby se člověk stal otrokem, který nemá nárok říct "ne", protože on sám kdysi něco dostal a přijal.

Právě z tohoto důvodu já velmi nerada přijímám, co nemusím, a velmi si vybírám, od koho co přijmu, aby se mi nestalo to, o čem píšeš - že by pak někdo po mně vyžadoval protislužbu, kterou bych mu nebyla ochotna nebo schopna poskytnout, a kdybych "přerušila řetěz, vzbudila bych tím nevoli".

(Aby nebyla mýlka - u svých pěstounů ~s~~s~ počítám, že se o ně postarám se vším všudy, budou-li to potřebovat, a kdyby to bylo cokoli, tak to nevyváží to, co udělali oni pro mě, ale svým dětem budu pomáhat pouze v té míře, v jaké to uznám za vhodné a možné, doufám, že toho budu moci poskytnout hodně, ale PROTO, ŽE JÁ SAMA BUDU CHTÍT, ne proto, že mě budou vydírat, že bych snad jinak přetrhla řetěz, jak tu naznačuješ.)
 Grainne 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(1.8.2015 18:33:53)
Kudlo, s cim nesouhlasis, kdyz souhlasis?

Vzbudit nevoli, znamena, ze v druhem vznikne pocit - nevole. Ten pocit ovlivnit nelze a dat ho najevo, myslim take neni nic proti nicemu, je li to vyjadreno ve vsi zdvorilosti.
Takze jsem vicemene podotkla, aniz bych zpochybnila pravo osmitnuti, ze preruseni retezu se ztezi setka s jasotem.

Kazdy muze odmitnout, samozrejme a teprve dalsi scenar muze mit nemistne podoby, pocinaje hrubosti, az po nenavist "za hrob", ale dat najevo nevoli, neni nemistne.

Berme prosim jako normu, ze potencialni prijimajici bere v potaz objektivni okolnosti, jakymi je nesporne zdravotni stav, nebo casove moznosti, v jine pozici jsou zamestnani prarodice a v jine ti uzivajici si duchodu pri plnem zdravi.
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(1.8.2015 18:53:50)
Grainne,

tohle je právě jádro sporu mezi námi - mně připadá nehorázné, aby kdokoli druhý vyjadřoval svůj pocit nevole nad mou neochotou mu pomoci v situaci, kdy na pomoc nemá žádný nárok?

Pomoc přece není nic nárokového ani pocitově, a pokud se já rozhodnu, že ji neposkytnu, tak kdo je ten druhý, aby si to na mně vymrčoval nebo se mě do toho snažil vmanipulovat tím, že mně bude vyjadřovat nevoli?

Vnímám to tak, že jsme dva DOSPĚLÍ lidé, pokud já mu nepomohu, tak mám pro to asi svoje důvody (zejména v situaci, kdy jsem mu třeba už pomohla několikrát), a není na něm, aby ty důvody jakkoli hodnotil (viz ty Tvoje "objektivni okolnosti" - připadalo by mi dost příšerné ,aby moje dítě posuzovalo, jestli jsem dost nemocná nebo zaměstnaná, abych si mohla dovolit odmítnout mu pomoct v něčem, co si ono vymyslí, ale je to nad jeho síly ~o~).
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(1.8.2015 20:02:57)
Grainne,

ještě mi to nedá, ale čím víc to čtu, tím víc mi to připadá zvrácený, sorry.

Čeho si myslíš, že lze dosáhnout tím, že dám někomu najevo svoji nevoli nad tím, že mi není ochoten pomoct v něčem, co si vymyslím, ač to přesahuje moje síly? (a teď tím NEMYSLÍM záchranu života a zdraví). Vmanipulovat ho do pocitu viny a tak ho k pomoci donutit? Aspoň mu trochu otrávit život, když nechce skákat tak, jak já pískám? Dát mu najevo, že si myslím, že můj názor (měl bys mi pomoct a můžeš) je důležitější než jeho (nemůžu/nechci ti pomoct)?

A co to udělá s vzájemnými vztahy? Prospěje jim nějak, když dosáhneš svého a podaří se Ti v dotyčném vzbudit pocit viny a on to pro Tebe nakonec udělá, ač původně nechtěl?
 Grainne 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(2.8.2015 9:12:56)
Kudlo, ja totiz zrejme vubec nevstrebavam ty pocity krivdy, pokusy o manipulaci.....a podobne moderni vymozenosti doby.
Kdyz se deje neco, co by to mohlo, teoreticky, zpusobit, proste si to vyrikame, po pravde, ja to neznam, ja se snazim si to predstavit.
Tak si tak predstavuju, ze by me maminka, nebo ja ji, poslala do haje.

Taky zpytuju svedomi, jestli treba jsem rodice nezneuzivala, nebo ted oni nezneuzivaji me, jestli me treba nekecali do mych veci.....samozrejme, ze kecali a ja to vyslechla a bud poslechla, nebo neposlechla, vzdycky tam ten prostor byl.

No musim se priznat, ze celou dobu vlastne pisu o necem, co neznam. Resp. znam, samozrejme, ale nikdy jsem to neprozila.
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(1.8.2015 20:55:53)
a ještě do třetice - já to mám tak, že dost často pomůžu, když můžu, ale to, jestli můžu nebo ne, si s dovolením osobuji právo určovat já sama, ne že ten druhý usoudí, že bych vlastně mohla, ale nechci, a že je to ode mě ošklivé.

Protože takové jednání bych čekala od neomaleného vyžírky, který si myslí, že se bude celý svět podřizovat jemu, a nikoli od dospělého člověka, který je si vědom toho, že každý má právo usoudit, kdy je případná pomoc už nad jeho možnosti/limity, a že to posouzení těch limitů přece nemůže udělat nikdo třetí.

Pak sem píšou ukřivděné maminky třeba, že jim matka drze odmítla vzít k sobě na 14 dní o prázdninách děti, a přitom je jí teprve šedesát a je čiperná důchodkyně, sice ji občas pobolívaj nohy, ale nic vážnějšího jí není, takže proč by teda nemohla, když já to tolik potřebuju, co by jí to udělalo, je to sobec, nás s bráchou se babička něco nahlídala a ona teď takhle, hm, ale pak, až bude jednou stará a bezmocná, se bude náramně divit, že k ní vnoučata nechtěj a ani já se moc nepohrnu do toho, abych ji opečovávala.

A ten člověk se tím dlouhá léta užírá, že má takovou sobeckou matku, na rozdíl od Marušky odvedle, které máma hlídá pořád, a nedej bože pokud si na ty prázdniny brala častěji děti od toho bratra (co na tom, že jí bylo třeba o 10 let míň a já mám tři zlobivý kluky, zatímco brácha dvě andělský holčičky).

Oč by mu bylo líp, kdyby si uvědomil, že 14 dní hlídání o prázdninách je obrovská pomoc, ale nikterak nároková, že když ji dostane, může být šťastnej, ale když ji nedostane, tak by si to hlídání jako dospělej člověk měl zařídit jinak a ne si pěstovat doživotní křivdičku.
 Ema 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(1.8.2015 21:18:01)
Nejsem registrovana a nemam pristup k smajlikum

ALE MLUVIS MI Z DUSE.
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 19:14:50)
Emo,

myslím, žes mé stanovisko pochopila přesně tak, jak jsem ho myslela.

A dovoluji si upozornit na drobný rozdíl, který řadě lidí v diskusi (ne Tobě) patrně uniká - vidím jako diametrálně odlišnou situaci 1, kdy JÁ bych měla blbý pocit, kdybych dejme tomu jedla kaviár a můj příbuzný si neměl čím omastit brambory (což mám do určité míry taky), a situaci 2, když by ten můj příbuzný měl pocit, že bych měla přestat jíst kaviár a rozdělit se s ním, aby měl nejen na mastný brambory, ale ještě taky na řízek k nim, a že když to neudělám, tak jsem špatná příbuzná.
 Grainne 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 19:22:45)
Kudlo, u nas by se ale ten kaviar delil vejpul....pripadne ty suche brambory. Kdyz maminka vidi krasne botky, tak je chce nejdriv koupit pro me....ja samozrejme odmitam a kdyz se nezadari, koupim ji.....neco hezkeho. Nebo nekoupim, kdyz nemam.
My vozime vajicka, ovoce, co proste mame......
 Grainne 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 19:34:03)
No ja zase upozadim sebe v jeji prospech, kdyz na to prijde, ale....mozna kdyz mas "ho.no", snaz se o nej podelis, nez kdyz mas palac a druhy chatrc. Co ja vim, my se mame radi a vzdycky se semkneme kolem tech slabych.
Ovsem je pravda, ze toho nikdo nezneuziva, ve smyslu ze by se valel u televize a cekal s natazenou rukou.
 Grainne 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 19:36:17)
Jinak my se navzajem spickujeme, ktera sehnala za co nejmin co nejvetsi paradu a pokud by neslo o zdravotni nutnost, drahe boty fakt nepotrebuju, k cemu?
 Kalali 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 19:51:24)
Kudlo, neber to ve zlým, ale tebe ovlivnilo to, že tě vychovávali pěstouni, u kterých víš, že si tě vybrali, že to nebyla automatická láska daná tím, že jsi se narodila právě jim. Jsi jim za to vděčná a máte hezký vztah. Proto jsi schopná brát jejich lásku a její hmotné projevy jako dar. Spousta nás, co vyrostli s bio rodiči, tak prostě lásku brali automaticky, že jsou to rodiče, tak "musí" dávat, starat se. No a někdo tu hranici dospělosti prostě přešel a nevšiml si, že se pozice nutně musí trochu změnit (že už není automatický nárok jak pořád píšeš ty). Dospělost většinu z nás poučila, že možností je řada a že rodiče mají svůj život a že očekávat pomoc dospělé dítě může a to je tak všechno. Já si až jako máma uvědomila, že moje máma není jen máma, ale člověk, žena. Zní to směšně a naivně a sobecky a taky to takové je, ale nemyslím si, že to ze mě dělá špatného člověka. Ona žila celý můj život JEN jako máma, žádné zájmy, žádní přátelé, jen domácnost a my. Ale i přesto, že už jsem v tomto ohledu dospěla, tak si pořád myslím, že jako člen rodiny (jedno jestli otec nebo matka nebo dítě) mám právo očekávat, že ten druhý mi pomůže osobně nebo hmotně, pokud potřebuju, pokud mají být vztahy zachované (a nemluvím o těch tebou uváděných krizovkách, ale o těch brýlích apod. drobnostech). Nemyslím si, že modelový případ prarodiče koupajícího se ve vlastním bazénu a popíjející šampaňské (diskusi Mirka jsem si dodatečně přečetla a moc sympatií ve mě Mirek nevzbudil, i když chápu, že ignorace tchány z jakéhokoliv důvodu ho přivedla až k nenávisti k nim) by měl pravidelně přispívat na život svých dětí, ale pokud nedává ani přiměřené dary dle svých možností pro radost dospělých dětí a jejich dětí, tak mi to přijde sobecké a vztahy bořící.
 Grainne 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 18:46:18)
Jentakj, ono vsechno ma nejake reseni, takze dle situace. Nemuzu rict, jak konkretne bych co resila, ale k cemu by mi byl dum, kdybych se nemohla podivat do zrcadla?
Vzdycky se mi pomoci dostalo a myslim, ze clovek proste musi vracet i kdyz nekdy ani ne tomu, kdo pomoc poskytl.
Proste to dobre, ceho se ti dostane, posles dal.
 Grainne 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 18:50:49)
Tak pecovat o jine asi neni k juchani nad krasou zivota, nicmene k zivotu to patri.
 Grainne 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 18:49:35)
No a mezi mostem a azylakem a domem na hypoteku jeste existuje spousta mezistupnu, treba najemni byt.
Deti myslim potrebuji vic tu lasku a sounalezitost rodiny, nez dum, zatizeny hypotekou.
 Grainne 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 18:58:39)
Jentakj, ja te chapu, to opravdu musi mit nastavene vsichni stejne a pokud nekdo odmita poskytovat, asi se nema narok divit, ze nedostane, nebo omezene.

V tomto ohledu jsme jinde vsichni stejne, u vas je znacny nepomer, neochota, to neni tak, ze bych si myslela, ze ty to mas spatne.
Ja jen, ze bych nemenila.
 Grainne 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 18:52:35)
Tak od toho zase mame vsichni zdravy rozum. Takze nikdo nebude zadat, aby se druhy vzdal strechy nad hlavou, nepujde li o zivot, na druhou stranu ta strecha poskytne potrebny azyl nekomu v nouzi.
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 18:59:32)
jentakj,

přesně tak.

Já předpokládám, že se o své pěstouny ~s~~s~, budou-li to jednou potřebovat, budu snažit maximálně starat, ale nemohu přece s určitostí říct, že to bez dalšího zvládnu úplně celý. To není o tom, že bych nechtěla, ale že mi přijde nefér říkat "hop" dokud nepřeskočím.
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 18:57:28)
jentakj,

přesně tak.

Kdo to nezažil, od toho jsou to jen, pardon, ale silácké řeči, jak on by nikdy... Já můžu říct, že bych se snažila udělat maximum, ale protože jsem to už párkrát zažila, tak se prostě nemohu s klidným svědomím prsit, že já bych něco určitě nedopustila, když nevím, v jaké by to bylo situaci, v jakém stavu by byl ten dotyčný...
 petluše 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 19:11:28)
Dá se najmout pečovatelka, jsou tu různé terénní služby. Dochovala jsem už prababičku a nemusela se celá obětovat. Dá se.
 petluše 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 19:15:07)
K nám chodila v po,střední a pá pečovatelka z místní organizace, uměla mmch i převažovat vředy ošetřovat prolezeniny. Pak už mobilní hospic.
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 18:55:07)
Emo, přesně tak.

Absolutně nechápu, proč by mělo být bráno jako povinnost rodičů zajišťovat stejnou životní úroveň rodinám svých dospělých dětí.

Přišla bych si jako neschopnej trotl, kdyby si někdo mně blízkej kvůli tomu, že já se nedokážu postarat, cokoli odřekl - uživit svou rodinu považuju za povinnost primárně moji a manželovu, a od okolí bych pomoc uvítala v momentě, kdy by ani jeden z nás nemohl (úraz, nemoc), ale PROČ by se proboha měl někdo omezovat kvůli tomu, že dva mladí zdraví lidi nejsou schopní se postarat o sebe a o děti, které si nadělali?
 Grainne 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 19:00:10)
Jentakj, vidis a presne to ja delam....a samozrejme a bez podivovani.
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 19:08:00)
Grainne, co děláš?

Dobrovolničíš a zcela samozřejmě předpokládáš, že Tě rodiče budou dotovat? ~e~~e~~e~
 petluše 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 19:13:10)
Když na to rodiče přistoupí, proč ne?
 Grainne 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 19:15:44)
Kudlo, ne az tak doslova a ne ja, nechci se podrobne rozepisovat, ale tak nejak to momentalne funguje, protoze ta samostatnost by znamenala stradani. Neni to na suche rohliky, ale i to jsme zazili......
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 19:40:01)
jentak,
a on tu někdo psal o povinnosti?
Od začátku píšu o situaci, kdy rodič na rozdávání MÁ, ne že žije z ruky do huby a dotuje dítě, které někde dobrovolničí. ~;)
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 19:42:41)
Monty,

ale celou dobu se nebavíme o tom, že se rodič, který dle vlastního názoru má, dobrovolně rozhodne dotovat své dítě, které dobrovolničí (i když osobně bych si o takovém dítěti myslela svoje, kdyby se nechalo), ale že to dítě usoudí, že ten rodič má dost a že by mohl teda pustit chlup a že je bekanej, když to neudělá.
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 19:51:22)
Kudlo,
jenže to je planý teoretizování.
Kolik znáš bohatých rodičů a chudých dětí? Nebo naopak, znáš nějaké bohaté děti, co nepomáhají svým rodičům? Přiznám se, že já nikoho takového neznám. U těch dětí bych možná našla, ale to půjde o rodiče, kteří jim nějak zásadně ublížili, týrali apod.
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 20:16:08)
Monty,

"Kolik znáš bohatých rodičů a chudých dětí?"

No, docela často tu na Rodině čtu, jak by měli rodiče děti zajistit a když to neudělají, že budou ty děti mít handicap. A to v jakékoli jiné kombinaci než bohatí rodiče-chudé děti jaksi pozbývá smyslu, ne?
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 20:26:47)
Kudlo,
njn, tak to se nedohodneme nikdy, když je pro tebe každý, kdo zařizuje dětem bydlení odporně bohat. ~;)
 JaninaH 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 20:30:46)
Monty,
a nejen to, též se tím ten zpozdilec na dětech nenapravitelně podepíše ~;)
 Ema 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 20:35:25)
Zrejme ten, kdo porizuje detem bydleni, odporne bohat je.

Tak jsem se zamyslela, jak bych porizovala bydleni 4 detem. (Nerku-li jednomu).
Ja teda fakt neznam v mem okoli nikoho, kdo by to jedno navic bydleni zvladl. Jeste v mem duchodovem veku mame vsichni hypoteku, a to umyslne z ekonomickych duvodu.
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 20:37:50)
Emo,
tak pořídit dětem bydlení neznamená koupit za tržní cenu 5+1 v Praze na Letné. ~;)
 libik 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 20:43:31)
Monty a kolik je to tak peněz? (zařídit dítěti bydlení)
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 20:47:35)
libiku,
když vynechám opravdu bohaté lidi, kteří můžou koupit ten byt 5+1 na Letné, tak naprostá většina lidí v mém okolí získala bydlení buď díky odprodeji bytů v privatizaci nebo prodeji nemovitostí po prarodičích. Jediní debilové široko daleko, kteří se všech zděděných nemovitostí zbavili ještě za totáče jsme byli my. ~;)
Ovšem je zase fakt, že jsme nejezdili o víkendech dřít na žádné chaty a chalupy, ale užívali si po výletech.
 libik 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 20:52:20)
no takhle jo, já teoreticky mohu poskytnout kterémukoliv zájemci z řad vlastních dětí 2 plus 1 ve svém domě(velmi separátní), na nějž praskly ty privatizace.

nějak se sem nehrnou, neřádi~;)

z druhé strany pomalu už zajišťujou své děti vrstevníci mých dětí a ty nemají s prošustrovanejma privatizacema nic společného.
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 20:54:54)
libiku,
tak já měla na mysli spíš svoji generaci než dnešní dvacetiletý. ~;)
 libik 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 20:58:45)
Já jsem o 8 let starší než ty (pamatuju si, jak si mi gratulovala ke čtyřicítce~;)) a mému synovi je 30 let.(jedna z dcer je mladší než Stáník), těžko najít průsečík.
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 21:00:51)
libiku,
dobře, tak řekněme, že mluvím zhruba o skupině lidí ve věku 30 - 45. ~;)
 Ema 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 20:45:18)
Krom toho, ze nepovazuju za mou povinnost detem nejake bydleni zajistovat, nechapu, jak duchodci v mez pozici nejake bydleni financne zajistovat detem muzou. Jak receno, nikoho, kdo by na tom takhle byl, neznam. Taky ale neznam zadne dospele deti, ktere by to od rodicu nejak ocekavaly (=dnes tak kolem 40let).

Co se mne tyce, taky jsem nikdy nechapala, ze rodice stavely domek s myslenkou, ze s nimi v nem budou dospele deti bydlet. Ja osobne bych od podobneho napadnika prchala, lamajic olympijske rekordy. Zrovna tak, jako bych nechtela bydlet s mou fantastickou maminkou nebo vlastnimi detmi do nedozirne budoucnosti. V nasi rodine toho nemame potrebu, jini to maji jinak.

Ale to je zas jina diskuze. Poukazuju na to, co jsem napsala uz driv, ze vztahy mame dobre, aby zas nebylo mylky.

 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 20:45:15)
Monty,

no, když je to taková brnkačka, zařídit někomu bydlení, tak nechápu, proč okolo toho tolik děláš a nezařídíš si to sama - přece to nic není a nemusí na to člověk být odporně bohat ~j~
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 20:52:17)
Kudlo,
viz níže. ~;)
Když budu mít možnost pořídit sobě nebo dítěti byt za čtvrt mega, ráda to udělám. Bohužel se to naší generace už netýká.
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 22:12:43)
jentak,
v privatizaci i za míň, matka kupovala byt v "prdelákově" před dvěma lety a ani těch čtvrt mega nestál. O tržních cenách nemluvím.
A ohledně těch nemovitostí - když rodina bydlela třeba 100 km od té zděděné nemovitosti, asi těžko předpokládali, že by tam šly děti někdy bydlet. Buď se tam jezdilo na chalupu, nebo se barák prodal. Ti, co ho měli blíž, se spíš rozhodli pro chalupu, ti, co ho měli dál, spíš pro prodej.
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 22:45:24)
jentak,
tak to je blbý. Jak v Praze, tak v "prdelákově", kde mám mámu, u většiny lidí co znám proběhla. Speciálně pro Kudlu - u většiny co znám, nemám přesné statistiky. ~;)
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 22:38:47)
No a co udělali s těma prachama?

Já bych asi v kterýkoli době považovala za hřích je jen tak utratit, spíš bych je investovala do něčeho, co by bylo blíž/líp udržitelný, co by se dalo pronajímat...
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 22:43:10)
Kudlo,
rozfrcali je, co jinýho. ~;)
Děda i babička byli z venkova. V dětství a mládí si práce na statku užili dost. Tak už dřít "na baráku" prostě nechtěli. Děda s nástupem do důchodu změnil názor, koupil si v rodný obci pozemek a chtěl stavět. Bohužel dřív, než začal, na tom pozemku umřel. Doslova. Odjel tam a ráno ho našli mrtvýho v té stodole, co tam byla, kterou chtěl přestavět na rodinný domek. Tak se pozemek i se stodolou prodal (v tomto případě zcela chápu, málokdo by chtěl pokračovat ve stavbě baráku na místě úmrtí svýho rodiče).
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 19:44:30)
Monty,

jinými slovy ano, někdo tu psal o povinnosti v tom smyslu, že když někdo má, tak je jeho povinnost se rozdělit (respektive je ošklivej, když to neudělá) - třeba ten Mirek, kvůli kterýmu jsem zakládala tohle téma.
 Z+2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 19:46:50)
A ona to morální povinnost je. Od rodičů se čeká, že se postarají o děti a od dětí, že se postarají o rodiče. Tak to prostě je.
 Grainne 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 19:48:13)
Kudlo, ale ano, byla bych oskliva, kdybych to neudelala a moji rodice to maji stejne. Povazujeme to v rodine za osklive.
Kdyby kdokoliv z nas vyhral miliony, rozdeli to na hromadky, jinak by byl osklivej, fakt ze jo.
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 19:52:42)
Kudlo,
jak jsem psala - nemáme s matkou nijak extra skvělé vztahy, ale ani ona by to neudělala, protože to považuje za ošklivý. ~;)
Opačně to platí taky. Kdybych vyhrála miliony a nerozdělila se o ně, tak bych se cítila dost blbě.
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 19:55:18)
Ovšem svému otci bych samozřejmě nedala nic. ~;)
 Epepe 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 20:06:07)
Nikdo nemá právo říkat druhému, jak má utrácet své peníze.
A nikdo nemá právo říkat druhému, jak se má cítit.
 Z+2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 20:07:12)
Ale samozřejmě, že má.
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 20:17:55)
tak zakázaný to není, ale ten druhej ho s tím může poslat bez přestupu ... víš kam.
 Kalali 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 20:09:28)
Právo ne, ale zakázaný to není:-)
 Grainne 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 17:48:04)
Monty, s tim narokem.....pro nas je to moralni narok, stejne, jako moralni povinnost, tahnouci se cele generace, pravda, vzdy v zenske linii, muzi k tomu tak nejak prijdou, vicemene jak u meho otce, tak u meho manzela je to "objev", ale zase, nemohla bych zit v zavaznem souziti s nekym, kdo by nebyl schopen, ci ochoten to prijmout.

Ja chapu, ze nekdo to ma treba jinak, no jeho vec, na druhou stranu nevim, ze by to komu branilo zit a uzit si svuj zivot, jen si ho nezijeme bez ohledu na ostatni.
 Epepe 


Re: Nároky  

(31.7.2015 19:32:15)
Tak se mi zdá, že nejlepší by bylo, kdyby se člověk vylíhl z vejce.

Kudlo, při čtení tvého příspěvku mi hlavou zněla píseň od Simona a Garfunkela Im a rock.
 Kudla2 


Re: Nároky  

(31.7.2015 19:38:24)
Umami,

tu neznám.

Ale dovoluji si znovu připomenout, že celé téma není o tom, že bychom si neměli pomáhat, ale že považuji za pochybné si tu pomoc NÁROKOVAT a pak naříkat, že se mi jí nedostává přesně v té míře a v té podobě, co já bych si představovala.
 Epepe 


Re: Nároky  

(31.7.2015 20:01:00)
Já myslim, ať si každý dělá, co chce.
Každý má právo odmítnout pomoc, stejně jako má právo si stěžovat i na domnělou nespravedlnost.
 libik 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 19:58:26)
Kudla, málo je na světě radosti a lásky, ta z rodinné pospolitosti je jedna z nich. Nechápu úplně, čemu se tak hrozně divíš. Smůla je, že jsme všichni postižený nějakými stihomamy, takže dávání a braní realizujeme s podmínkami, aby se ten druhý přiměřeně tvářil, aby to dělal přesně tak, jak si myslíme a zajímal se jen o věci, které chceme.
Mirek je dobrý případ zapšklého čekatele v nenormálních vztazích.
 Kalali 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 20:03:13)
Libiku, tak u Mirka jsou vztahy patrně rozbité něčím jiným, než odlišnou životní úrovní obou rodin. Tam je to jasné a pak je logické, že tcháni si žijou po svým a o ně se moc nezajímají. Můj bratr je opak Mirka a Kudla v mužském provedení. Všechno si musí zasloužit sám a odmítl i svatební dar od mamky, protože mu to přišlo moc peněz (ví, jak na tom mamka je, a proto ty peníze nechce). Je to už let a mamka mu to nikdy neodpustila. Ona mu ty peníze chtěla dát a byla pyšná na to, že mu je může dát. On je nepřijal a jako kdyby jí dal facku. Dodnes to mamka nechápe, proč od ní nechtěl ty peníze přijmout. I přijmout dar a peníze patrně není pro každého jednoduché.
 libik 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 20:17:35)
Mě by to jako mamku taky hodně naštvalo, nicméně, my si v rodině žádná velká překvápka neděláme, takže děti zhruba ví, co tak asi mohou dostat.
 Kalali 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 20:22:07)
Libiku, nebylo to překvápko. Dala mu stejnou částku jako mě, když jsem se vdávala. Takže zhruba pět let předem to věděl. Já si za to koupila dvě skříně a bylo po penězích, takže já mamku zklamala tím, že jak se částka rozpustila do zařizování bytu, tak jsem obratem zapomněla kolik to vlastně přesně bylo. Ona nebyla naštvaná, ona byla smutná. Opravdu hluboce se jí dotklo, že to od ní nepřijal. Ale on to má stejně s tchánovci, on je ta holá p..el a oni bohatí, takže úplně ostentativně odmítá jakoukoliv drobnost, jen aby si nezadal.
 libik 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 20:24:45)
V této situaci věřím, že bych coby mamka měla výdrž až synátora přejde puberta.
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 20:25:20)
Kalali,

takže mamka byla smutná u Tebe i smutná u bráchy?
 Kalali 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 20:31:16)
Kudlo, ne. Já dar přijala, obratem utratila. Jen když se dával bratrovi, tak se mě bratr před mamkou ptal, že to je moc peněz a že já tolik nedostala. No a já se hloupě zamyslela, kolik jsem vlastně dostala. No a mamka nevěřícně zaštkala, že to se teda doškla vděku ... No a já rychle řekla, že jsem určitě dostala stejně, jen že mě bratr dotazem zaskočil. Takže jsem jen znouvu poděkovala a mamka byla spokojená. Jenže já to mám s penězma tak, že je podceňuju. Dlouhodobě. Takže jsem si do paměti neuložila, kolik jsem dostala, jen že to bylo na poměry mojí mamky opravdu hodně a že jsem jí to chtěla původně taky odmítnout, ale ona se zatvářila hrozně,tak jsem s díky přijala.
 libik 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 20:39:33)
Kalali, ale tos trochu šlápla vedle ty, nic ve zlém.

je dobré si pamatovat, který prsten věnoval který milenec a kolik nám nastřádala mamina "do začátku", mně by to teda taky šoklo. Naštěstí to mám obráceně, děti ví a já ne..
 Kalali 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 20:46:02)
Libiku, však já vím ~f~ .
 libik 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 20:53:07)
Nebuď smutná, mamka tě má stejně ráda~6~
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 20:19:12)
Kalali,

ale já proboha nepíšu, že bych nepřijímala dary!

Píšu akorát, že si je NENÁROKUJU, to je snad viditelnej rozdíl, ne?
 Kalali 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 20:23:30)
Kudlo, já nemyslela, že odmítáš dary, ale že on stejně jako ty je veden principem, že od nikoho nich nečeká. S tím darem jsem to neobratně slepila dohromady.
 libik 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 20:29:21)
Kudla, co to je za kravinu "nárokovat dary", vždyť je to protimluv.
Budou-li naši lítat na Maledivy každý listopad a v mezičase jezdit novým ferrari po evropských pětihvězdách, zatímco já budu pečlivě střádat ze svých dvanáctihodinových směn na škrtící klapku k 30 let staré fordce, budu drobet nasraná či zklamaná, myslím, že to vyjadřuje sounáležitost k rodu a rubem je, že bych i já dala něco do fóra.
 Z+2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 20:41:12)
Nenárokovat si dary je samozřejmě samozřejmá póza, která je vhodná k tomu aby byl člověk populární a za toho správného. Nic to nemění, na tom, že je člověk očekává. Pokud na něj manžel zapomene o jeho narozeninách je zklamaný, pokud rodiče je ještě zklamanější. ¨
Jak to má pozná až když ty dary nedostává. Pak zjistí jak na tom je.
 Ema 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 20:46:35)
nenarokovat si dary

Z+2: Nic to nemění, na tom, že je člověk očekává.

To ale mluvis za sebe, ne?
 Z+2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 20:55:50)
Za normální většinu.
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 21:07:21)
Z+2,
já od mámy nic nečekám, protože nic nemá.
Což nic nemění na faktu, že ji dneska taky mrzí, že jsme se všech majetků zbavili a dneska máme holou řiť. Jenže kdo mohl v osmdesátých letech vědět, že přijde nějaký převrat. Z tehdejšího pohledu chápu, že to všechno střelili, protože co s tím. ~;)
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 21:23:48)
Monty,

ale jestli se dobře pamatuju, tak Ty jsi za svého "vydělávacího" období taky měla možnost získat vlastní bydlení, ale preferovala jsi jiné řešení, tedy nebylo to, že bys nemohla, ale že jsi nechtěla.
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 21:28:11)
Kudlo,
to je trochu jiný příběh. Fakt nejsem typ, co by od dvaceti střádal korunku ke korunce a cpal se výrobním salámem s radostnou vidinou vlastního bydlení za deset let živoření. Nevylučuji, že i takoví jsou mezi námi, ale moc jich asi nebude. ~;)
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 21:51:37)
no jo, Monty, ale holt nemůžeme mít všichni všechno, když nejsi ochotna se uskromnit na jedné straně, tak Ti to holt bude možná chybět na druhé, ale je to otázka čistě Tvé volby (pokud dá někdo přednost dejme tomu cestování před škudlením na bydlení, tak je to v naprostém pořádku, dokud nezačne plakat, že nemá to bydlení a že je nespravedlivý, že mu na něj někdo nedal).
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 21:58:31)
Kudlo,
ale ty to pořád nechápeš. To je konstatování, ne "plakání". I moje matka dneska konstatuje, že jsme byli blbí. ~;) Tohle jsem slyšela x krát a rozhodně si nemyslím, že všichni ti lidé jsou nějací zahořklí nebo se užírají "nespravedlností". A že to bydlení od rodičů/prarodičů bonus je jsme se tu myslím docela shodli.
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 20:46:50)
Z+2,

na narozeniny si lze vzpomenout i pouhou gratulací, kterou ten druhý dá najevo, že nezapomněl - ohrneš nad tím nos, že je ti to málo?
 Z+2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 20:58:57)
Jak od koho? Navíc já jsem neslavící typ, takže mě potěší pokud se ignorují.
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 21:02:56)
Z+2, tomu nerozumím, napřed píšeš o zklamání, že bys nedostal dar, teď zas o tom, že Tě potěší, když někdo Tvé narozeniny ignoruje - jak to teda vlastně je?
 Z+2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 21:04:26)
Platí oboje.
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 21:22:36)
no, tohle mi moc spíš než jako "normální většina" připadá jako pěkný psycho - jednou chceš ignorovat a podruhé se naštveš, když nedostaneš dar, kdo se v tom má vyznat?

Zažila a viděla jsem toho už dost na to, abych věděla, že nic takovýho jako "normální většina" neexistuje ~;)
 Ema 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(31.7.2015 20:55:18)
Kalali: u Mirka jsou vztahy patrně rozbité něčím jiným, než odlišnou životní úrovní obou rodin. Tam je to jasné a pak je logické, že tcháni si žijou po svým a o ně se moc nezajímají.

No, co se mne tyce, jase jim vubec nedivim. Proc by meli? Osobne bych typu, jako je Mirek, rozhodne nijak na zivobyti neprispivala.

Kdyz uplne pomineme, ze to je JEHO pohled na vec. Jak se v te zalezitosti chovaji oni od nich nic nevime.
 Uarda 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(1.8.2015 20:49:09)
Kudlo, zdravím, vidím, že jsem propásla zajímavou diskusi; s tím počtem příspěvků to už nikdo číst nebude. Mluvíš mi z duše a stejnou otázku už si léta kladu taky. Nechápu. U nás to vyšlo tak, že přesně stejný postoj, jaký popisuješ, jsme zaujaly my se sestrou. Možná až extrémně. Já se ostýchám o pomoc říct, i když se domnívám, že ji potřebuji a mám na ni nárok. Dokonce si myslím, že kdyby mi ji někdo nabídl, tak se v první chvíli leknu a cuknu (ale nikdy mi nikdo nic nenabízel). Můj bratr, původně stejně vychován jako my, je naopak ten typ človíčka, který se považuje za chudáka a neustále rodiče bombarduje žádostmi o pomoc a své sestry výčitkami, že ho nechávají na holičkách (přitom to není žádný chudák ani doživotní invalida, prostě má permanentní pocit, že je v něčem potřebný). Rodiče mu to celý život žrali, takže ještě ani v 50 letech není dospělý, přijímá pomoc ze všech stran, hlavně finanční, protože babička byla kompletně nehlídací. Maminka se ráda chlubila, že má "dvě dospělé samostatné dcery, které nic nepotřebují"; o tom, že má permanentně potřebného syna, taktně mlčela, a syn byl dotčený, že mu maminka nehlídá děti a neošetřuje v nemoci (protože druhá babička to obětavě a otrocky dělala). Některé věci jsou nad můj rozum.
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(1.8.2015 21:24:07)
Uardo,

ono je to tak, že nejvíc se maže kolečko, který nejvíc skřípe.

Bratr zřejmě patří k těm, kteří si myslí, že na pomoc mají nárok, že pomoc v rodině je prostě povinnost těch druhých a chová se podle toho (jak jsem se proti tomu vymezila na začátku). Oni mu to z nějakého důvodu "žerou" (třeba proto, že je někdo taky učil, že pomoc v rodině je ošklivý odmítnout). Třeba by jim bratr, kdyby mu nepomohli, znepříjemňoval život, když už ničím jiným, aspoň kecama.

Bohužel rodiče (ke své vlastní škodě) zřejmě nemají soudnost, aby si uvědomili to, co jsem říkala na začátku - pomoc v popisované situaci rozhodně není nic nárokovýho a měli by plné právo říct - synku, jsi dospělej, starej se sám, nebolí to, tvoje sestry se taky staraj.

Možná jim to nevadí, a pak je všechno OK, nebo to z nějakého důvodu nedokážou, no a pak si to holt vyžerou i s chlupama.
 7kraska 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(1.8.2015 22:59:19)
tedy neni to zrovna tema, ktere by mi lezelo nejvic na srdci, ale presto neco napisu

jsem sice dost racionalni, ale citim se ukrivdene, i kdyz si myslim, ze ukrivdenost ve veku pres 40 uz neni namiste...moji rodice se navazeli do vsech mych znamosti a odmitli mi jit na naplanovanou svatbu, ja jako hodna dcera jsem svatbu zrusila, to mi nebylo ani 30....nakonec jsem dite mela az skoro ve 40ti s nekym jinym, ale to uz rodice byli stari, vlastne ani ne tak stari jako morbidne obezni a tudiz spatne se pohybujici, z toho jeden z nich prakticky se nepohybujici (obezita a jeji nasledky)....takze nemam hlidani, dite k nim nemuzu dat ani na prazdniny, protoze by nevystrcilo nos z baraku a muselo by sedet u stolu i v tech nejvetsich vedrech...samozrejme mne casto napadne, ze kdybych mela dite pred 30tkou, tak byl to bylo lepsi, ale to se mi proste nepovedlo :-( ....takze ukrivdenost nakonec citim, Kudlo
 7kraska 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(1.8.2015 23:01:45)
o majetky a penize vubec nejde, tam predpokladam, ze se kazdy uzivi sam od ukonceni pripravy na povolani

ale mne tedy dralo to ne-hlidani a vlastne i nedostatek kontaktu ditete s prarodici
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(1.8.2015 23:13:55)
7mi,

tohle je právě různý, někomu jinýmu zase ležej na srdci ty majetky strašně - z toho pro mě plyne, že neexistuje nic "objektivně správnýho" a že je opravdu lepší nic nečekat a na druhé straně nepodléhat nerealistickým očekáváním těch druhých.

Ano, je riziko, že člověk bude za nelidu, a musí si být na to poměrně jistej v kramflekách - jestli něco považuju za svoje životní štěstí, tak je to to, že jsem kolem sebe měla lidi, kteří nebyli a nejsou manipulátoři a vyděrači, kdyby byli, tak nevím, jak bych obstála...
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(1.8.2015 23:11:22)
7mi,

a proč jsi zrušila tu svatbu? a jak to vnímáš zpětně, udělalas dobře?

Já bych na sebe měla za tohle asi dost velkej vztek (a možná ho máš i Ty), že jsem si nechala foukat do polívky jen proto, abych byla "hodná dcera". Tady si zrovna myslím, že člověk nemá žádnou povinnost ustupovat vydírání - maminko, tatínku, nechcete na svatbu, to je mi moc líto, ale co se dá dělat, je to vaše rozhodnutí.

A ještě mě to utvrzuje v tom, že dospělý člověk by měl být a rozhodovat se sám za sebe (chápu, že je to mnohem snazší, když nemáš manipulativní nebo vydírací okolí), a že je dobrý mít jasno v tom, na co ti druzí vůči mně mají právo a na co ne (i když v tomto ohledu je jasný, že je to subjektivní).

 7kraska 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(1.8.2015 23:41:09)
Kudlo, je to uz vic nez 20 let, co jsem zrusila svatbu, tak je to vec z davne minulosti nez neco aktualniho, o cem bych premyslela a hodnotila to...s tim klukem/panem uz nejsem v kontaktu, on se pak pry nestastne ozenil a je s zenou kvuli detem, jinak jim to neklape (rikala jeho sestra, kterou jsem potkala nekde na urade)....hlavne ja jsem prosla spoustou situaci, ktere mne od te doby zmenily, takze tezko rict, jestli by nam to spolu doted klapalo

ukrivdenost citim, ze rodice nemeli dost predvidavosti...meli se vykaslat na to, jestli se zenisi libi jim a meli mne nechat se vdat, kdyz jsem chtela...a mohli mit vnoucata driv a vic si jich uzit a ja jsem to taky mohla mit jednodussi, mohla jsem mit hlidani a ne ze jsem v poslednich 10 letech delala praci hlavne v noci (pracuju z domova) a jsem z toho uz pekne uvlacena
 libik 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(1.8.2015 23:45:57)
Nechci ti dávat zjednodušené rady, ale zbav se těch pocitů.

Rodič obvykle dělá to, co považuje za nejlepší a holt je jenom člověk.

Já kdybych se hluboce zamyslela, tak mám z chybných rozhodnutí svých rodičů, z jejich postojů a předsudků fakt "zkaženej život".

Ale nemám~;), mám je ráda a jsem dávno dospělá.
 7kraska 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(1.8.2015 23:50:29)
libiku, ja se v tehle pocitech vubec nehrabu a ani si na tu zrusenou svatbu nevzpomenu, ziju pritomnosti a budoucnosti, mam presne plany a kazdy den plny To Do List a nema pro mne smysl analyzovat minulost

ale kdyz tady je to hojne diskutovane tema ukrivdenosti a naroku vuci rodicum, tak jsem prispela troskou do mlyna...protoze jsem v souvislosti s tim tematem zacala premyslet, jestli jsem taky ukrivdena a proc
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(2.8.2015 0:01:35)
7mi, tak manipulativnost samozřejmě existovala i tehdy a byla myslím často i tak vnímána, akorát to možná nebylo tak jasně formulovaný.

Já si o sobě nemyslím, že bych byla nějakej extra rebel, naopak ve spoustě věcí jsem velmi konvenční, ale na tohle (manipulaci a citový vydírání) jsem byla citlivá vždycky, koneckonců i proto jsem to téma zakládala, protože si myslím, že spousta věcí, který se tradujou jako věčný pravdy, jsou ve skutečnosti totální hovadiny, který lidem jen komplikujou život, případně jim ho úplně zkazej.

 7kraska 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(2.8.2015 0:05:56)
Kudlo, cely okoli muze mit naprosto spatny usudek, takove veci se stavaji....treba si vsichni mysleli, ze muj zenich pro mne neni ten pravy a svuj protest chteli dat najevo svou absenci na svatbe...a ja jsem si holt neumela predstavit svatbu bez rodicu

no, nakonec jsem se nevdala vubec, coz mi ani trochu nevadi...dite mam a s jinym partnerem ziju vic jak 10 let
 7kraska 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(2.8.2015 0:09:02)
libik, jasne, ze Pista Hufnagl patri spis do komedialniho zanru, to nikdo nemuze myslet vazne, kdyz rekne/napise po vic nez 20ti letech, ze si mel vzit nekoho jineho, protoze prave s nim by zil krasny zivot, to jsou ciste spekulace

jak rikam, to byl muj prispevek k ukrivdenosti...majetky vubec neresim, to by mne ani nenapadlo
 Puma 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(2.8.2015 0:09:27)
Je!
 7kraska 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(2.8.2015 0:12:24)
jentak, no taky se tomu dneska divim :-)

ale tehdy mi to prislo normalni - moji rodice tam za zadnou cenu nechteji jit, tak svatba nebude...do roka jsme se po 5 letech spolubydleni rozesli :-(
 7kraska 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(2.8.2015 0:13:55)
ale opravdu si na to uz vzpomenu tak jednou za rok, neresim to

dobrou, mejte se
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(2.8.2015 0:30:20)
je fakt, že já bych Ti to jako ten partner asi neodpustila, protože ač nevěrec, myslím si, že na tom biblickém tvrzení, že "opustíš otce svého a matku svou a budeš s partnerem jedno tělo a jedna duše" je hodně pravdy.
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(1.8.2015 23:45:57)
počkej, ale za to, že ses nevdala, přece nemůžou rodiče, to bylo přece Tvoje rozhodnutí!

Vím, že by to za daných okolností bylo asi velmi nepříjemné (jít do konfliktu s lidmi, kteří jsou jedni z nejbližších), ale přece jsi měla možnost říct "maminko, tatínku, je mi sice líto, že se mnou nesouhlasíte, ale já Romea... nebo třeba Karla, miluju a přes to nejede vlak".

 7kraska 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(1.8.2015 23:54:59)
Kudlo, samozrejme dneska vim, ze dospelemu cloveku nema nikdo pravo mluvit do vyberu partnera a tusim, ze moje dite si neda v budoucnu kecat do niceho

ale kdyz mne bylo kolem 25 a mela jsem mimoradne soudruznou rodinu s tetickama a stryckama a babickama a prababickama, tak jsem proste povazovala nazor rodiny za urcujici, zvlast nazor sveho superchytreho otce, ktereho uznavalo siroke okoli
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(2.8.2015 0:14:55)
hele, čím dál víc si uvědomuju, jakou jsem měla kliku na okolí, které mě prostě jen nechávalo dýchat, já jsem si v těch 25 a i mnohem dřív uvědomovala, že pokud udělám nějakej průs.r, je to jen a jen na mě, sice bych byla okolo sebe měla lidi, kteří by mě v případě potřeby podrželi, ale říkala jsem si, že primární je se do tý potřeby vůbec nedostat (protože to beru tak, že každej má svý životní plány a když je potřeba pomoct, tak sice pomůže, ale nemusí z toho vždycky skákat nadšením, když mu to v těch jeho plánech udělá čáru přes rozpočet).

Takže se znovu utvrzuju v tom, že model "já šám", kdy si svoje věci šéfuju sama a za svoje (od té doby, co jsem s manželem, jsme na to dva), ale na druhé straně mám obrovskou svobodu v tom, že si to můžu (můžeme) udělat PODLE SVÝHO a nemusíme se na ohlížet na to, co na to superchytrej tatínek nebo tetička Pepička z osmýho kolene, je aspoň pro mě naprosto ideální.

Protože člověk se při tom asi o dost víc nadře, ale zas mu nikdo do ničeho nemluví, a to mi stojí skoro za jakoukoli dřinu.

Když tu třeba slyším o různých patáliích se svatbami, i jsem je sama (naštěstí na cizích) svatbách zažila, tak jsem šťastná, že nám svatbu nikdo neplatil, ale taky nám do ní nekecal, a vůbec si říkám, že budu radši laxním než přehnaně ochranitelským rodičem, a že se úplně v klidu vykašlu na nějaký poučky, co bych jako matka svým dětem byla nebo nebyla dlužná a jestli mi kvůli tomu vyjádří nebo nevyjádří nevoli - když vyjádří, tak jim doporučím, ať si ji nabouchají do uší ~t~~t~~t~
 Žžena 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(2.8.2015 10:13:47)
A to je furt dokola, že "já šám", poněvadž se všichni kolem mne jen třesou na to, aby se mi s.ali do života.
Blbost.
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(2.8.2015 11:01:42)
Žženo,

a ono to tak není?

Najít člověka, který Ti bude pomáhat, ale nebude Ti do ničeho mluvit, není zas až tak jednoduché, jak dokazují mnohé zde uvedené příklady.

Navíc si i nadále myslím, že při běžném provozu, kdy se neděje nic mimořádného, je věcí každého dospělého člověka, aby si svoje záležitosti pořešil sám tak, aby s nimi nemusel otravovat nikoho jiného (a pak být zklamán a naštván, že ten druhý neskáče radostí naložit si na hrb další povinnost, aby si dotyčný mohl točit palcema).
 Žžena 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(2.8.2015 11:50:25)
Kudlo,
NENÍ to tak. Kecání do života a pomoc jsou dvě na sobě nezávislé věci, které se celkem náhodně mohou a nemusí vyskytovat zároveň. Například tady na rodině i v reálu jsem se už mockrát setkala s modelem "do života kecá furt, ale nepomůže nikdy s ničím". U nás v širší rodině je zas normální model "pomáháme si, ale do života si při tom nekecáme".
Zkrátka a dobře:
existují kombinace:
pomáhat a kecat do života
pomáhat a nekecat do života
nepomáhat a kecat do života
nepomáhat a nekecat do života
Všechny se vyskytují. Tj. argument "hlavně si nenechat pomoct, protože s tím automaticky přijde kecání do života" neberu.
 77kraska 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(2.8.2015 13:12:38)
Zzeno, neumim si predstavit "pomahat a nekecat" - aspon v moji rodine ne

u nas prijdes na nedelni obed k pribuznym nebo s nimi jedes na 2 dny na chatu a hned se dozvis, co delas v zivote spatne...vlastne oni kecaji, i kdyz nepomahaji....nejak asi chteji mit navrch, kdyz jsou starsi nebo co
 77kraska 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(2.8.2015 20:08:45)
Val, prosim Te, neuvazuj stylem "me uz vem cert"
 Grainne 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(2.8.2015 12:57:30)
Kudlo, ono to tak byt nemusi....zrejme mam tedy stesti na lidi, nejen v rodine, kteri pomuzou, aniz by zadali cokoliv zpatky, vcetne opravneni kecat druhym do zivota.

Tudiz ja ani neziju v preventivnich obavach, ze kdokoliv se ke mne priblizi, bude si vuci me osobovat nejaka prava.
Mozna take bude ta predstava zkreslena tim, ze lide s vyrovnanymi vztahy nemaji potrebu to vubec resit, nejvys se zmini, kdyz je to k tematu. Neciti se zneuziti, manipulovani a neresi to z cizich uhlu pohledu, nechodi si stezovat, ze babicka nehlida i kdyz treba z objektivnich duvodu ooravdu nehlida, nestezuji si, ze jim uz zase nekdo strka deti, zatimco oni chteji letet na Maledivy.
Poskytovani a prijimani pomoci berou samozrejme, jako dychani, beze strachu z nejakych nekalych umyslu a odmitnuti je brano jako fakt, ze to opravdu nejde.
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(2.8.2015 13:00:37)
Grainne,

ale před chvílí jsi psala, že odmítnutí je důvodem k vyjádření nelibosti...
 Žžena 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(2.8.2015 13:06:32)
"ale před chvílí jsi psala, že odmítnutí je důvodem k vyjádření nelibosti..."
To ale určitě Grainne psala v nějakém kontextu, že ~;)
 Grainne 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(2.8.2015 16:33:35)
Kudlo, rozhodne ne vzdycky, navic nevim, co si predstavujes pod tim pojmem, ale normalni clovek nejasa a jde si to zaridit jinak a jinam.
Navic nepisu o tomm ze by slo o prkotinu, to neni treba resit vubec. Tim, ze nevyjadrim radost nad tim, ze me nekdo odeslal do haje, s nim snad jeste nemanipuluju a nevydiram.

Ty mas vubec zvlastni predstavy o tom, jak to v soudrzne rodine funguje, treba se potreba pomoci deleguje, kdyz nemuze, neumi, nestiha jeden, muze, umi, stihne, jiny. Proste posles, nebo zorganizujes nahradu, zkusis nekoho jineho.....pak neni treba si pestovat pocit krivdy.

Take jsme samostatni, ale nejbliz je rodina, podotykam, souhlasici a pomahajivi a az pak volime jine moznosti. Nekde se to dela naopak.
Takze u nas nejdriv babicka, potom event. chuva, nekdo nejdrive chuvu. Ted uz ty hlidane deticky funguji ooacnym smerem, takze prarodice se na ne obraceji ve vecech, ktere oni zvladaji lip, nez my.
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(2.8.2015 19:53:49)
Grainne,

evidentně máme těch věcí jinak víc ~;) - já si vůbec neumím představit poslat někoho s nějakou žádostí DO HÁJE - umím si klidně představit "promiň, ale nemůžu ti odvést dítě ze školky, protože jsem na jiným konci města a ještě dvě hodiny tady budu", a jakékoli "vyjádření nevole" by bylo nemístné - moje zkušenost je ta, že když někoho o něco požádám a on odmítne, tak se mi málem omlouvá a já ho musím utěšovat. Nedovedu si představit, že bych mu v takové situaci vyjádřila byť i jen stínem nevoli.
 Grainne 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(2.8.2015 20:30:21)
Kudlo, byt na druhem konci mesta(nemocny, v zamestnani, lovit knedle z hrnce....), je pro soudneho cloveka bez dalsich debat jasny, nejde to.
Duvod, mam nohy na stole a nechce se mi obouvat, uz myslim k projeveni zklamani vest muze.
Musis prece rozlisit mezi odeslanim do haje a objektivnim duvodem, proc to nejde. Unava je take objektivni duvod, mmch.

Pro me je objektivni duvod neprisivat knofliky vecer, protoze na to nevidim. Nebo si dotycny navlekne jehlu.
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(3.8.2015 10:24:44)
Ale Kudlo, na kecání dospělým lidem do života je postavená celá Rodina.cz... ~t~
Když tě čtu, tak si vzpomínám, jak mne moje matka v dětství nechávala psát tresty. 100x opsat nějakou větu, třeba: "Budu na slovo poslouchat." Psala jsem to jen do chvíle, kdy jsem se bála výprasku, který by následoval. V okamžiku, kdy jsem ten strach překonala a bylo mi to jedno, neměla žádnou šanci se svými "tresty". A samozřejmě jsem na slovo neposlouchala a ani to neměla v plánu.
Kecy má kdekdo, ale stejně jako není povinné pomáhat, není povinné se těmi kecy řídit. A situace, kdy by rodič (nebo kdokoli jiný) postavil svou pomoc tak, že pomůže jen tehdy, kdy ho příjemce pomoci bude "na slovo poslouchat" jsou poměrně vzácné.
Ten, kdo poslouchá, to dělá kvůli sobě, kvůli svým pocitům, svým představám a "nastavení". Myslíš, že kdyby třeba Sedmikráska neposlechla rodiče a vzala si svého snoubence, tak by ji vydědili? Asi ne. Měli by třeba KECY - a co jako? Kecy můžeš pouštět jedním uchem tam a druhým ven.
Moje matka je v tomhle podobný typ jako Sedmikráska. Postupem času jsem zjistila, že to není nic jiného než alibismus. Když budeš poslouchat rodiče (partnera), tak se tím zbavuješ vlastní odpovědnosti, jakoby neneseš vinu za vlastní rozhodnutí, protože je příjemnější říct "to je vina matky, otce, strýce..." než přiznat si, že to je TVOJE chyba. A pro určité povahy je to prostě pohodlnější a příjemnější. Není to věc těch rodičů, ti by si těžko vymáhali poslušnost u dospělého dítěte nějakým násilím.
Pak jsou lidé, kteří "poslechnou", resp. vyhoví, když o nic nejde, a myslí si přitom něco o prdeli, protože ty kecy nechtějí poslouchat, i když vědí, že jsou to kecy. To je zase můj exmanžel. Jenže v takových případech nejde o zásadní věci typu svatba, ale o blbosti typu "v sobotu pomůžeš tátovi na chatě", "v týdnu zajdeš na hřbitov zalít kytky". To se samozřejmě dá odmítnout, ale někdo nechce dalších půl roku poslouchat, jak nepomohl tátovi na chatě, tak tam radši jede, aby se těch keců vyvaroval.
No a pak jsou ti, kterým jsou kecy jedno a dělají jen to, co sami chtějí a uznají za vhodné. Ale pozor - ty podle mne vycházíš z nějaké teorie reciprocity, tzn. když já vyhovím, čekám za to oplátku. Vtip je v tom, že o té formě oplátky nemůže rozhodovat ten, kdo poskytuje službu. Model "já ti půjčil auto, tak ty mi musíš půjčit chalupu" je špatně. Funguje to jen v případě, že je pomoc oboustranně dobrovolná. Já ti půjčím auto, protože můžu/chci, a ty mi půjčíš chalupu, když můžeš/chceš. Užírat se tím, že já už dvakrát půjčila auto a ty chalupu ne a ne je cesta do pekel. Když se ty rozhodneš, že mi za půjčení auta koupíš flašku vína nebo upečeš koláč, je to zcela v pořádku a pokud vztahy fungují takto, není naprosto co řešit. ~;)
 7kraska 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(3.8.2015 10:30:26)
Monty, jasne, ze by nebyl byval nasledoval trest, kdybych si byvala byla pred 23 lety vzala J. za manzela...vydedeni by mne nijak nepostihlo, protoze rodice nemaji zadny majetek (bydli v obecnim byte a maji jen stare auto)...ale uz samotna ta situace, ze bych prisla na svou svatbu a od J. by tam bylo 20 lidi a ode mne nikdo, byla pro mne neprijatelna...tomu bych nerikala alibismus
 7kraska 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(3.8.2015 10:32:21)
moji rodice by byvali byli nemeli kecy, oni by tam byvali byli proste vubec neprisli
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(3.8.2015 10:34:11)
No ano, moje máma taky neměla kecy, prostě tam nepřijela.
Její věc. ~;)
 7kraska 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(3.8.2015 10:54:22)
Monty, to nemuzes porovnavat, to tedy sorry

Ty ses vdavala potreti ve 40 letech, mas 12-lete dite + spatne vztahy s matkou, malo se vidate

ja jsem se mela vdavat ve 26ti letech poprve, bezdetna, svobodna s bezdetnym svobodnym partnerem + mela jsem do te doby vyborne vztahy s rodici, vidali jsme se ob vikend, i s tim partnerem, ktery tam se mnou jezdil

ne jako ze Ty jsi hvezda a ja jsem zmanipulovana alibistka, to fakt pozor
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(3.8.2015 10:57:17)
Sedmi,
o hvězdách tu nikdo nepíše.
Podstata věci je v tom, že jsou lidi, kteří se nechají ovlivnit i v tak vážných rozhodnutích (svatba) tím, co si myslí rodiče a pak ti, co nenechají. ~;)
 7kraska 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(3.8.2015 11:02:14)
a jak jsi to mela na sve prvni a druhe svatbe? tam Ti matka sla?

hele, Monty, ja jsem snadny terc, protoze tu o sobe napisu i veci, pro ktere se po mne muze kazdy svezt...ale byl to uprimny prispevek do diskuse s tou svatbou

koncim toto tema - za sebe
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(3.8.2015 11:05:21)
Sedmi,
ale proč to bereš jako útok proti sobě?
Jo, mně to přijde divný, nevdávat se proto, že rodiče nepřijdou na svatbu. Věk nebo stav nehraje roli. O svém partnerovi si rozhoduju já a ne moji rodiče.
Nicméně to neznamená, že se nad tebe chci vytahovat nebo tě dehonestovat. Použila jsem to jako příklad rozhodnutí, které člověk "svádí na rodiče", ale ve skutečnosti je jeho vlastní.
 7kraska 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(3.8.2015 11:10:12)
tak priste pouzivej jako priklad nekoho jinyho, protoze mne to vadi, diky, nazdar

jo a jeste napis, jestli jsi mela matku na svatbe c. 2
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(3.8.2015 11:10:52)
Mmch., právě mi to připomnělo mojí mámu.
Prvního partnera si nechala "rozmluvit", protože on je "jen" automechanik a ona gymnazistka, to jí bylo sedmnáct.
Pak byla ZASNOUBENÁ, ulítla jednou s mým otcem a i když si ho nechtěla brát, opět poslechla rodiče a vzala si ho, protože "když s ním čekáš dítě, tak si ho musíš vzít, jinak by to byla ostuda".
Když se rozvedla a zemřel děda, zase "poslechla" maminku, že se musí vdát, aby byl chlap v rodině. Tak se vdala za prvního chlapa, který se naskytl a byl k tomu svolný - následky snad ani nemusím popisovat.
Sama nic z toho nechtěla. Ale dneska, v pětašedesáti je pro ni milejší stěžovat si, že jí "rodiče zkazili život" než přiznat vlastní chybu.
Prostě to tak někdo má. Není to nic proti Sedmikrásce ani proti mé matce, jen to konstatování, že někteří lidé takhle uvažují/jednají. ~;)
 7kraska 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(3.8.2015 10:58:29)
tedy pokud pises o Tve posledni svatbe....coz neni z prispevku patrne
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(3.8.2015 11:00:30)
Sedmi,
tak vzhledem k tomu, že první svatba byla formální kvůli společnému podnikání, rodiče se na ni nezvali, to byl mejdan pro pár kamarádů. ~;)
 7kraska 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(3.8.2015 11:03:00)
jo, takze na druhou svatbu Ti matka sla, OK
 Lída+4 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(3.8.2015 11:03:17)
7krásko, no nevím, poprvé jsem se vdávala ve 23 letech, ale kdyby na svatbu rodiče nechtěli přijít, rozhodně bych ji nerušila. ~;)
 7kraska 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(3.8.2015 11:05:12)
nekdo svatbu zrusi nekdo ji nezrusi...nekdo nosi ponozky a nekdo chodi naboso

jen diky tomu, ze jsme ruzni, muze lidstvo fungovat

ja tu neporadam anketu o tom, kdo by svatbu zrusil a kdo nezrusil, ja jsem jen prispela do diskuse svou zkusenosti a uvahou
 JaninaH 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(3.8.2015 11:15:35)
7mi,
nechci mluvit za Monty, ale taky mi připadá, že to nebyl vůbec útok na tebe.
Pro mě je to, co jsi napsala, moc zajímavé, díky za otevřenost. Myslím si, že na nezralost a naivitu jsi měla v těch 26 letech nárok, už kvůli tomu, jaká asi byla tvoje výchova (jen si ji představuju). Moje máma s mojí svatbou také nesouhlasila, dělala mi scény, ale tak daleko jako tvoji rodiče nezašla. Nevím, co bych dělala v tvé situaci. Co ale vím, je to, že kdo se v té situaci zachoval opravdu nezodpovědně a nezrale, byli tvoji rodiče. Ani jistě dobrý úmysl je u mě neomlouvá. A rezonuje mi to s tím, co napsal Mirek - že i rodiče mají své limity - v tomto případě dost značné.
 7kraska 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(3.8.2015 11:48:29)
Janino, ano, je to zajimave, take jsem k tomu casem dospela, ze rodice nejsou neomylni a vsevedouci, ac jsem si to zamlada myslela...dneska taky vidim, jake delali chyby ve svych zivotech, ale do budoucnosti proste nevidis a po bitve je kazdy generalem....ovsem moji rodice byli ti, na ktere se obraci siroke okoli pro radu a pomoc, a v te dobe to vypadalo, ze maji svuj zivot velice dobre usporadany, meli vyborne vztahy s rodinou, s prateli i s kolegy, v praci byli uspesni (v mezich tehdejsi doby) a vlastne i velice invenční, meli doma vzorny poradek, denne se varila tepla vecere, nehadali se, spolupracovali, byli upraveni a elegantni, neustale kupovali a cetli knihy, jezdili do divadel - proti nim je muj zivot velice neusporadany (ale z dnesniho pohledu prave v te neusporadanosti vidim kvalitu, protoze stiham mnohem vic a nejsem nicim svazovana)
 Monty 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(3.8.2015 10:33:40)
Sedmi,
ale ať je to co chce, bylo to tvoje rozhodnutí. Já taky neměla na svatbě nikoho z rodiny. Resp. měla jsem tam sestru, manžel měl komplet rodinu včetně strýčků a tetiček. No a? Matka byla zvaná, kdyby přijela, pozvala bych i ostatní členy rodiny, když nechtěla, tak holt smůla. Jo, bylo to blbý a mrzelo mne to, ale nic, co by se nedalo přežít. ~;)
 Žžena 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(2.8.2015 10:17:25)
7krasko,
to je povahou. Já mám povahu takovou, že kdyby mi babičky, tetičky a matičky vymlouvaly partnera, byly by to ony, koho opustím... nikoli ten partner.
A není to o věku.
 77kraska 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(2.8.2015 13:13:49)
Zzeno, ja bych ted taky jednala podle sve uvahy, ale mezi 20ti a 30ti lety veku rozhodne ne
 7kraska 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(1.8.2015 23:46:45)
Kudlo, to byla trochu jina doba, navic ja jsem byla jedinacek, rodice byli autoritativni, navic tehdy se nepouzivalo slovo "manipulativni" a nebyly diskuse na netu o tom, co je manipulativnost....pro mne bylo nepredstavitelne se vdat a nemit na svatbe rodice, kdyz z druhe strany melo prijit 20 lidi

pritom kluk nebyl zadny kriminalnik, mel VS a byl ze slusne rodiny, nakonec to byl nejcestnejsi kluk, co jsem kdy potkala, jen mel trochu proriznutou pusu a nehral pred myma rodicema zadna divadylka jako muj soucasny partner...ale to se uz neda odestat a nema cenu se v tom rypat, jen mne oslovilo to tema ukrivdenosti
 libik 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(2.8.2015 0:05:24)
Sedmi, tyhle nostalgie ála "proč já si nevzala Pištu Hufnágla" nevedou nikam. Co ty víš, třeba čestně vořvává manželku a smrdí mu nohy.
Nesmutni, dobrou noc všem.
 libik 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(1.8.2015 23:30:23)
Já tomu nerozumím, ty se cítíš ukřivděná tím, že ti rodiče mluvili do chlapů? A že jsou nemocní a nemůžou hlídat?
 Mirek_ 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(3.8.2015 7:55:41)
Kudlo, tvůj zakládající příspěvek se jmenuje „Nároky a zklamaná očekávání“ a dá se chápat i jako popis tvých nároků a zklamaných očekávání. Očekáváš, že:

„se člověk dosažením zletilosti (případně dostudováním, pokud k němu dojde později) stává zcela samostatnou jednotkou, zodpovědnou především sám za sebe. On i jeho rodiče jsou DOSPĚLÍ lidé a k dospělosti patří i schopnost za běžných okolností se ZCELA postarat sám o sebe, případně o své vlastní potomky, a jet si PO SVÉM A ZA SVÉ.
Proto považuji po dosažení dospělosti očekávání, že mi kdokoli včetně vlastních rodičů cokoli jen tak dá nebo poskytne, za známku značné nezralosti a nepochopení, o čem to celé vlastně je. Povinností rodičů je dovést děti do dospělosti, poskytnout jim přiměřené vzdělání a rozvoj, A TÍM VEŠKERÉ AUTOMATICKÉ POVINNOSTI KONČÍ.“

Pokud je toto tvoje očekávání (nárok?) zklamáno, naplňuješ se skoro až vztekem. V tom se trochu podobáš těm, o kterých ve svém příspěvku píšeš.
Já to mám podobně, taky bych si přál, aby lidi (zvlášť ti starší než já, třeba rodiče a tchánovci) byli moudří a já je mohl mít jako vzory a učit se od nich a důvěřovat jim. Jenže jejich míra zralosti je limitovaná a i když se kvůli tomu někdy vztekám, těžko s tím něco nadělám.
Takže bych se rád naučil přijmout limity svoje i druhých lidí s klidnou myslí. To jak člověk zareaguje na životní nepříjemnosti je taky určitý návyk, který se naučil v rodině, ale může na něm dál pracovat.
Stephen Covey doporučuje: „Dívejte se na slabosti druhých se soucitem, nikoli s obviňováním“. Podobný přístup má Dalajlama. A lze to aplikovat i na vlastní slabosti, např. na to vztekání.

Jsem rád, že zakládáš pro mě zajímavá témata (a podle počtu reakcí i pro další čtenáře), obvykle se z názorů něčemu přiučím.
 Ema 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(3.8.2015 8:32:24)
Sice nejsem Kudla, ale, Mirku, zajimalo by mne, kde v Kudly prispevku vyctes nasledujici:
"Kudlo, tvůj zakládající příspěvek se jmenuje „Nároky a zklamaná očekávání“ a dá se chápat i jako popis tvých nároků a zklamaných očekávání.
...................

Pokud je toto tvoje očekávání (nárok?) zklamáno, naplňuješ se skoro až vztekem. V tom se trochu podobáš těm, o kterých ve svém příspěvku píšeš."

Cetla jsem tvuj prispevek, kde se rozcilujes nad tim, ze se tvi tchanovci rochni ve zlate, zatim co ty nemas do ust. Nejak mi to nejde dohromady s tim, co tu pises ted: "Já to mám podobně, taky bych si přál, aby lidi (zvlášť ti starší než já, třeba rodiče a tchánovci) byli moudří a já je mohl mít jako vzory a učit se od nich a důvěřovat jim. Jenže jejich míra zralosti je limitovaná a i když se kvůli tomu někdy vztekám, těžko s tím něco nadělám." Mozna, ze prave to moudro tchanovcu = ze ti nedlazdi cestu a ocekavaji, ze se budes starat sam, abys se to vubec naucil, kdyz zakladas rodinu po rodine, o ktere se postarat nejsi schopen bez pomoci jinych.

Tohle dalsi, co pises, bys ve svem veku mel davno umet, nebot jako otec ve dvou rodinach dospely jsi. "Takže bych se rád naučil přijmout limity svoje i druhých lidí s klidnou myslí. To jak člověk zareaguje na životní nepříjemnosti je taky určitý návyk, který se naučil v rodině, ale může na něm dál pracovat."

Citaty jsou bajecne, a kdyz uz ho tady uvadis, mel bys se nad nimi zamyslet, nez tu vychrlis obvinovani tchanovcu:
"Stephen Covey doporučuje: „Dívejte se na slabosti druhých se soucitem, nikoli s obviňováním“. Podobný přístup má Dalajlama. A lze to aplikovat i na vlastní slabosti, např. na to vztekání."
.......................

"Jsem rád, že zakládáš pro mě zajímavá témata (a podle počtu reakcí i pro další čtenáře), obvykle se z názorů něčemu přiučím."

Takze bajecny prinos od Kudly.
 Mirek_ 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(3.8.2015 21:45:58)
Emo, nějak nerozumím, čemu nerozumíš. Zakládajícím příspěvkem chápu ten úplně první nahoře ve stromu.

Příspěvek o tom, že se "tchanovci rochni ve zlate, zatim co ty nemas do ust" jsem nepsal.
 Ema 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(5.8.2015 9:51:52)
Mirku, vychazim z tveho popisu z tveho tematu, jake mate financni problemy v rodine, zatimco tvi tchanovci financni problemy nemaji a maji moznosti delat plno veci. Formulovala jsem to takhle, protoze ten tvuj prispevek, tak kypici zavisti, ze tchanovci maji, zatimco ty ne, a jak k tomu prijdes, na mne presne takovy dojem udelal.

Z jinych tvych prispevku, cos sem psal a jak jsi ruzne nekde reagoval, mam dojem, ze jsi silne nabozensky zalozeny. Vyhledavat ti to nebudu. At je to tak ci onak, Kudla i ja jsme psaly uplne jasne: Povinnost RODICU (=tudiz i tebe jako rodice) je dovest dite k dospelosti tak, aby bylo schopne se starat samo o sebe a neocekavat neustale pomoc rodicu i v dobe, kdy jsou sami rodici. Tvym rodicum se to zrejme nepodarilo.
Povinnost rodicu partnera tobe neni vubec zadna. NULA. Pokud neco pro tebe delaji, delaji to jen a jen proto, ze se jim chce, a ty na ne nemas zadne pravo klast jakekoli naroky.
Manzelciny rodice nemaji zadnou povinnost podporovat svou dceru a vnouce. Se svym majetkem si muzou zachazet, jak se jim hodi. A rozhodne nemusi nijak podporovat TEBE.
Abych byla uprimna, tebe bych za zete podle toho, jaky dojem na mne svymi prispevky delas, vubec nemela zajem mit. Mozna i to je duvodem, ze rodice tve partnerky vas nemaji zajem nejak dotovat. Se svymi penezi si muzou delat, co chteji, tobe do toho vubec nic neni.

Ja nerozumim, ze si na neco vubec delas nejake naroky nebo pravo.
 Ema 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(5.8.2015 10:01:12)
No, a aby to nezmizelo v textu, pisu to extra po vysvetleni vyse.
Nechapu, z ceho ctes, ze Kudla ma na neco vztek. Vztek a zavist srsi z tveho puvodniho prispevku, kde si stezujes na to, ze tchanovci toho maji, zatimco vy nemate, a jak vy k tomu prijdete.

Kudla psala uplne jasne NOVE tema, kde vychazi z toho, ze nikdo nema zadnou povinnost, ale ze kdyz chce, zabrany se nekladou. Nic jineho.

Jestli ses poucil od ni nebo jinych, co tu pisou, lze ti jen gratulovat. Ale muzes se ucit i od tchanovcu, kteri velice zretelne ocekavaji, ze je na case, abyste se sami postarali.

Mohla bych to sice napsat jinak, ale abys nemel pocit, ze ti vkladam slova do textu, cos nenapsal, pisu to jednoduse.
 magrata1 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(5.8.2015 10:05:24)
nebyl to jiný Mirek? Kde je to původní téma?
 Ema 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(5.8.2015 10:07:26)
Byla to stejna ikona. To tema se pokusim najit
 Ema 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(5.8.2015 10:13:17)
Nikde to nevidim. Kudla sve tema dala 31.7.
 magrata1 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(5.8.2015 10:19:07)
Našla jsem to, byl to jiný Mirek. Tenhle se tu občas vyskytne, toho, co založil to téma, jsem zatím neregistrovala (Milada by určitě měla lepší přehled~:-D) http://www.rodina.cz/nazor18229689.htm
 Ema 
  • 

Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(5.8.2015 10:27:25)
MIRKU

omlouvam se.
Vychazela jsem z textu jineho Mirka.

Magrato, dekuju.
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(5.8.2015 10:37:55)
aha, tak jestli to byl jinej Mirek, tak se mu taky omlouvám, má reakce patřila tomu Mirkovi, co se rozčiloval, že mu tchánovci nepustěj chlup.
 Mirek_ 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(5.8.2015 23:30:33)
Emo, v zakládajícím příspěvku napsaným Kudlou stojí:
"to pochtívání některých dětí (jak to psal Mirek a jak to tu občas čtu) mě naplňuje skoro až vztekem". Takže z toho vycházím.
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(5.8.2015 23:37:35)
Mirku,

jen pro pořádek - jsi ten stejnej Mirek, co psal o svých tchánovcích, jak se koupou v šampusu nebo tak něco, ale jemu a jeho rodině nic nedaj?
 Žžena 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(6.8.2015 7:52:02)
To je komický, že teď každýho uživatele, co se bude jmenovat Mirek, budete podezřívat z toho, že závidí tchánovcům jejich prachy...
 Žžena 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(6.8.2015 9:13:33)
Milado,
ano, píšu v množném čísle, a neznamená to, že oslovuju Tebe. Kroně Kudly tu totožnost Mirka řešilo víc lidí.
Jinak je to směšný, nick "Mirek" si může dát každej trol, chlap i ženská, a storka o šampáňu může být vymyšlená. Tak snad nemusí všichni další "Mirkové" být v podezření.
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(6.8.2015 9:15:21)
tak já myslím, že splíst se může každej, jestli je to jinej Mirek, tak jsem se mu omluvila, nevím, co na tom dál řešit.
 Mirek_ 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(6.8.2015 8:47:03)
Mirek996 psal v jiné diskusi o rodičích své přítelkyně. Já jsem Mirek_ a ve své reakci na tvůj příspěvek v této diskusi jsem se zmínil o svých tchánovcích.
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(6.8.2015 8:52:24)
Mirku,

tak jestli nejsi ten samej Mirek, co zakládal tu diskusi o tchánovcích, šampaňském a bazénu, tak se Ti omlouvám, můj příspěvek nebyl určen Tobě, ale jemu, nějak se mi ti MIrkové popletli. ~;)
 Kudla2 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(3.8.2015 9:14:52)
"Dívejte se na slabosti druhých se soucitem, nikoli s obviňováním“. Podobný přístup má Dalajlama. A lze to aplikovat i na vlastní slabosti, např. na to vztekání."

Mirku, to je super rada, až se budeš zase zlobit na tchánovce, že se sami válej ve zlatě a nepustěj chlup. ~;)~;)
 Mirek_ 


Re: Nároky a zklamaná očekávání 

(3.8.2015 21:39:06)
Moji tchánovci se ve zlatě neválejí, nejspíš si mě s někým pleteš.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.