| Vla´dka, 25, svobodná | •
 |
(11.3.2001 17:57:45)
Ráda bych se zeptala na otázku, která s touto rubrikou moc nesouvisí, ale přesto: jak jste poznaly, že ten koho si chcete vzit, případně s ním mít dítě, je ten pravý???? Rozhodovala víc kvalita vztahu, společné koníčky, přátelé atd, nebo spíš jeho zajištěnost? Jaky byl ten rozhodující okamžik?
Děkuji za rady
|
| Míša, syn 4 roky | •
|
(12.3.2001 7:07:51)
Ahoj Vlaďko,
jedna stará moudrost říká: "Toho pravého poznáš podle toho, že s ním budeš chtít mít dítě a že s ním budeš chtít zestárnout".
Zatím jsem nenašla nic výstižnějšího. To dítě už máme a minulé léto jsme se "pohádali" o to, kam se odstěhujeme na penzi.
Měj se krásně.
|
| Katka | •
|
(15.3.2001 0:57:23)
Ahoj holky,
všichni mí dosavadní partneři nedovedli pochopit,že můj nej.kamarád je kluk.Všechny vztahy provázely žárlivé scény atd...
Můj nynější partner mi nevěřil, a proto se moc divil, když se mu Petr přišel představit.Asi 10 minut hleděl a nechápal co má říct a pak nakonec odešel.Druhý den jsme měli rande.Přítel přišel o hodinu později.Když jsem mu řekla, že už jsem ho nečekala odpověděl"I kdybych se sem měl připlazit v kaluži krve a tady naposled vydechnout,za tebou příjdu vždycky!"Pak jsme si dlouho povídali o Petrovi.Řelka jsem mu,že pouze kamarád,a že pokud to nebude tolerovat,že nemá cenu aby náš vztah pokračoval.Naštěstí to chápe a já jsem šťastná.Místo na "dámské jízdy" jezdím "pařit" s Petrem.I když např. spíme spolu ve stanu nikdy v životě jsem s ním nic neměla.S přítelem si maximálně věříme a já jsem díky Petrovi poznala, kdo je ten pravý.V červnu mi jde Petr za svědka.
Takového partnera jakého mám já přeji všem.
Čau Katka
|
|
|
| Simona, 25 svobodná | •
|
(12.3.2001 11:48:00)
Ahoj Vlaďko,
je mi tolik co tobě a jsem taky svobodná. Teda aspoň zatím, protože na podzim plánujeme s přítelem svatbu. A jak jsem poznala, že ON je ten pravý? No, víš, já bych spíš tu otázku položila naopak - jsou, resp. byli kluci, u kterých jsem věděla, že nejsou ti praví ... prostě mi neseděli, nebylo mi s nimi dobře, vadily mi na nich některé věci. Můj nynější přítel není bez chybičky, ale to, co mi vadí dokážu tolerovat. Navíc si myslím, že nelze říct "to je ten pravý, na pořád", protože lidé se v průběhu doby mění. Mění se jejich pohled na svět (i když by se asi neměl měnit zásadně), potřeby ... Já se třeba bojím toho, že můj přítel plánuje do budoucna, že bude podnikat ... co když ho změní peníze, v práci bude od nevidím do nevidím, pozná nové lidi (samozřejmě i ženy) ... no to bych se z toho musela už teď zbláznit a raději zůstat do konce života sama, abych se vyhla rizikům. Já si zkrátka myslím, že TO VŠECHNO v budoucnu je na nás. Ani jeden z nás není dokonalý, ale chceme být spolu a to vyžaduje v určitých oblastech kompromisy.
No, nevím, jestli jsem ti zrovna odpověděla na tvou otázku. Chtěla jsem tím naznačit, že je spousta lidí, kteří se berou plni lásky, porozumění, pocitu, že bez toho druhého nemohou žít ... a po pár letech manželství se podívají na to individuum s lahví piva v ruce a s novinami nebo s natáčkami a v zástěře - a zděsí se ... Jenomže tihle lidi si často myslí, že nemusí hnout prstem a stále to všechno bude jako "za mlada". Ale jak jsem psala, manželství (ale i jen společné soužití), to je především práce, práce a práce - ale ne přetváření toho druhého, ale práce na sobě, na vztahu. Aby nezevšedněl.
Třeba taková obyčejná pusa ráno při odchodu do zaměstnání a při návratu je něco kouzelného. A je dokázáno, že to partnery více sbližuje. Nikde se nepíše, že líbat se mohou jen mladí. A že od tolika a tolika let se to nehodí ... to jsou všechno nesmysly.
Prostě pokud je ti s tvým přítelem dobře, nemáte zásadní rozdíly v nazírání na svět, v tom podstatném (opravdu podstatném) si rozumíte - není co řešit. Zbytek je na Vás, "jak si to uděláte, takové to budete mít".
|
| Lucka,2 deti | •
|
(14.3.2001 19:22:05)
simona, este raz som si precitala tvoj uplne prvy prispevok aj s manzelom a on povedal - citujem: "dobre pise!" aj ja si to myslim. lucka
|
|
|
| Jana* | •
|
(12.3.2001 14:27:14)
Ahoj Vlaďko,
vždycky jsem nesnášela, když ve filmech či pohádkách říkali, že to prostě poznáš, že to víš.
On je můj pohádkový princ, pro mě naprosto ideální, naprosto dokonalý, lepší, než jak jsem si ho vůbec dokázla představit. Všichni před ním byli kompromisy. On dal mému životu jiný smysl, on je smyl mého života. On mě dělá šťastnou. Nic mi na něm nevadí a není nic, s čím bych se musela smířit či co bych musela tolerovat a říkala si, nikdo nejsme dokonalý. Věděla jsem to okamžitě od začátku. Svatba byla po 9 týdnech od našeho seznámení (rychleji jsme to neuměli), přitom jsme oba důkazem pořekadla - odříkaného největší krajíc (= sňatek).
Hodně štěstí.
|
|
| Adéla( před svatbou) | •
|
(12.3.2001 17:04:53)
Mas teda zvlastni dotaz, ale naprosto jej chapu. Pred rokem jsem si mela brat kluka, s kterym jsem chodila tri roky a byla jsem tak nejak smirena s tim, ze je to nejspis ten pravej. A mesic pred svatbou jsem si uvedomila, ze tomu tak neni a ze svatby i ze vztahu seslo. A proc? Protoze jsem teprve poznala toho praveho. Je to clovek, s kterym si mam vzdy co rict a nemusime mit treba stejny nazor na politiku a na sport a konicky - i kdyz je to lepsi, ale hlavne mame stejny nazor na zivot a cloveka jako takovyho. Mame stejnou predstavu o spolecnym zivote a citime nasi roli v rodine stejne. Je to moc krasne mit nekoho takoveho, protoze citime krasnou harmonii, ktera nas vztah neustale posiluje a spojuje. A taky si myslim, ze kdyz toho praveho potkas, vubec o nem jako o "pravym" neuvazujes. Ono se to samo vyvrbi a ty najednou pocitis, ze ten clovek je ten pravej.
Hodne stesti s poznavanim a hlavne at nejdes toho praveho.
Adela
|
|
| sally, 31, vdaná, bezdětná | •
|
(12.3.2001 20:10:56)
Už to tady padlo - poznáš to! Já jsem si myslela, že je to pěkný nesmysl, že manželství je spousta kompromisů atd. - a najednou mám prince z pohádky.
Důležité je, jestli si manželství představujete stejně - co budete dělat o víkendech (znám spoustu vztahů, které se rozpadly protože jeden chtěl courat po diskotékách, druhý sportovat, nebo jeden kutit v domácnosti, druhý cestovat atd.), jak si představujete ideální dovolenou (ležet u moře, rýpat se v zahrádce na chatě, objevovat NOvou Guineu?), jak si představujete rozdělení domácích prací (bude on chodit do práce a ty dělat celou domácnost, nebo budete oba pracovat a o domácnost se dělit?), chcete oba dva děti? kdy? kolik? a hlavně - dokážete být spolu v "hojnosti i chudobě, zdraví i nemoci, štěstí i neštěstí"?
Jak bude on snášet tvoje zvracení v těhotenství? Podrží ti hlavu nad mísou a řekne "lehni si, já to nádobí umeju" a nebo se ošklíbne a řekne "prosimtě nemůžeš zvracet potišejc, mě se z tebe zvedá žaludek". A co ty? jak zvládneš to, že přijde naštvaný nerudný z práce, že v okamžiku kdy má rýmičku, tak umírá v posteli, že při jídle mlaská, že nevidí nic špatného na ponožkách z předchozího dne, že ti rozhrabe pečlivě vyžehlené prádlo, aby si mohl vzít tu nejodrbanější košili. A jak zvládneš to, že přijde o práci? Můj muž říká, že manželé jsou především od toho, aby si pomáhali, když jsou na tom špatně (to v okamžiku, kdy já ležela doma v horečkách, on byl v práci šestnáct hodin denně a ještě stíhal nakupovat a vařit mi teplé večeře a obědy do zásoby).
Rozmysli si, jestli se na něj můžeš spolehnout. A jestli naopak můžeš s klidným svědomím slíbit, že on se může spolehnout na tebe.
|
|
| Jana a Schovánek | •
|
(12.3.2001 20:15:18)
Ahoj Vlaďko,
podle názoru mě a jedné mé velmi dobré kamarádky, se na tohle ptát nemusíš.
Obě jsme u našich současných partnerů věděly, že to JE ten pravý. Od začátku, od první chvíle jsme si vzájemně "seděli". Neumím to popsat, ale když je to ten pravý, tak je to jasné. Na první pocit, okamžitě a na obou stranách. Nemusíš to a většinou ani neumíš nikomu vysvětlit. Je to prostě tady :o).
A u žádného předchozího vztahu jsem nic takového necítila.
Doufám, že toho pravého máš, nebo brzo najdeš.
Jana
|
| Julie | •
|
(12.3.2001 22:33:46)
Ano, musim souhlasit s nazorem, ze pokud je to ten PRAVY, tak to proste vycitis. Ja jsem sveho manzela poznala pred 6 lety a po 2 tydnech nam obema bylo jasne, ze jsme se nasli. V te dobe, jsem zila velmi narusivym nocnim zivotem a tak si moji pratele mysleli, ze jsem se ze dne na den zblaznila. S manzelem jsme vazne zacali hovorit o svatbe az kdyz mne pozadal o ruku. Ale svym pritelkynim jsem rekla, ze je to muj "budouci" manzel dva tydny po seznameni. Legrace je, ze on prozradil svym pratelum totez. A tak jsme vlastne oba mluvili o svatbe... Nyni jsem jiz 4 roky silene stastne vdana...
|
|
|
| Helča s Májou 26 vdaná | •
|
(13.3.2001 6:46:49)
Vlaďko, jeden čas jsem se prokousávala psychologií a jakýsi psycholog tam řekl jednu krásnou a pravdivou větu - Toho pravého poznáte snadno a chcete - li si být jistá, že je to on, zeptejte se sama sebe, jestli byste chtěla, aby takového muže měla vaše dcera. Pokud je odpověď kladná, pak není co řešit.... Ahoj a nehledej - NECH SE NAJÍT, taková jaká jsi.
Je v tom obrovský rozdíl
Helča
|
| Jitka , Ríša 3 roky | •
|
(13.3.2001 11:41:32)
Vlaďko, Helčo a další holky, taky jsem četla ještě jeden názor psychologa - žena si partnera vybírá podvědomě podle toho, jakého si přeje syna - ať už vizuelně nebo i vlastnostmi. Nejspíš na tom taky něco bude.
S mám manželem jsme se znali před svatbou n+ěkolik let, nejprve jen jako kamarádi - kdyby mi tehdy někdo řekl, že si ho vezmu, tak si budu myslet, že se zbláznil. Pak se to "nějak"zvrtlo a už to bylo. A že jsem se nespletla, že je to ten pravý, se mi potvrdilo po šílených scénách s mými rodiči, pro které nebyl (a dodnes není, i když se kvůli vnukovi krotí) pro jejich dcerunku ten nejlepší (manžel je o 20 let starší, rozvedený). Prostě jsme tehdy stáli při sobě a dodnes nám to klape, i když, pochopitelně, občas bych ho přizabila... I tahle krizovka přispěla ke vztahu..
Jinak samozřejmě nikomu krize podobného typu nepřeju!!!
mějte se a všem přeju skvělého mužského
Jitka
|
|
|
| Simona, 25 svobodná | •
|
(13.3.2001 6:53:38)
Ahoj holky,
psala jsem tu už včera, ale teda ty Vaše příspěvky, které jsem si teď ráno přečetla mě dostaly. Skoro jsem se zastyděla, že i já jsem nenapsala, jak dokonalého mám skoromanžela ... Já nevím, ale to vážně máte všechny tak dokonalé vztahy, perfektní muže, kteří bez reptání uvaří, uklidí, když je Vám zle, starají se o vás ... Vždycky chcete trávit víkendy a dovolené společně a stejným způsobem? Pokud to, co píšete tak je, musím se teda moc zamyslet, protože potom bych žila a chtěla se vdát za špatného muže.
Nevím, jestli by mi, jak jste tady některá psala "držel hlavu nad mísou, když bych v těhotenství zvracela" (ale na mimčo se hrozně těší, tak předpokládám, že si mě bude hýčkat, což mi taky naznačuje), ale vím, že když má kašílek nebo rýmečku, tak opravdu pomalu píšeme závěť.
Taky se občas pohádáme, třeba proto, že on chce o víkendu na fotbal a já na výlet ... ale vždycky to nějak dáme dohromady (dopoledne fotbal, odpoledne výlet).
Je určitě krásné, když přijde muž nevrlý z práce a žena je na něj jako med ... ale co když i ona měla problémy, je kvůli něčemu naštvaná. Kdo má dělat tu "vrbu" a toho chápavého a milujícího?
Já mám svého přítele moc ráda, ale vím, že není bez chybičky. ani já ne. Ale stále si myslím ,že to všechno je o kompromisech - ne těch velkých, zásadních, tam je třeba shody, ale v těch malých věcech, které by nás chtěly nahlodat.
Z Vašich příspěvků mám pocit, že Vaši muži jsou dokonalí. To snad ani není možné. Copak stačí, abyste řekly "umyj nádobí, uvař oběd, ukliď" a oni to udělají? U nás se předpokládá, že tyto práce dělá žena - i když přítel někdy přiloží ruku k dílu. "Jeho" jsou zase práce na zahradě, na domě ... Když jsem o víkendu ležela s horečkou, uklidil i uvařil.
Ale určitě si o něm nemyslím, že je dokonalý princ z pohádky. Možná to zní tvrdě, ale já to nemyslím zle.
Prostě si jenom uvědomusi "třecí plochy". A to nejen u něj, ale i u mě - a ty se snažíme odstraňovat.
Vy jste vážně všichni do sebe zapadli jako kamínky ze skládačky?
Nechci, aby můj příspěvek vyzněl nějak tvrdě. Moc vám přeju šťastné vztahy, ale někdy se mi zdá, že tolik štěstí a dokonalosti je až nereálné.
|
| Šárka, svobodna 23 | •
|
(13.3.2001 7:28:28)
Ahoj, necetla jsem vsechny reakce na tvou prvni zpravu, ale hlavne tvou odpoved. Naprosto s ni souhlasim a dost se podoba i te me. Taky to tak citim. I presto, ze sveho pritele miluji, zijeme spolu, planujeme spolecnou budoucnost, deti .... tak presto si uvedomuji, ze i ja, i on mame nejake nedostatky a myslim, ze k tomu patri. Nekdo mozna stesti na toho dokonaleho ma, ale ani ja neverim, ze je to dokonalost 100%.
Casto premyslim nad stejnymi vecmi jako ty, obcas me pravda i prekvapi, ze za tu dobu ho v nekterych situacich neznam. Nemyslim si, ze tva zprava vyznela tvrde, to je asi vec nazoru. Prejme vsem tem, kteri treba ty dokonale muze maji, aby jim to vydrzelo a my, ktere zijeme s timto nazorem, nehazejme flintu do zita. Tvuj pritel je jiste taky skvely a bude skvely po celou dobu, pokud je neco co te trapi, tak s tim musis ven a resit to hned, ale rozhodne se tim netrap. Nestoji to za to, jsou to hlavne myslenky, ktere se ti honi hlavou, ale ver, ze ti obcas tu realitu muzou pekne zamotat. Kdyz se potkam se svou kamaradkou, kterou vidim jednou za rok vzdycky to shrneme do jedne vety, milujeme se, ale to vis, taky se na sebe umime rozlobit. Tak ti preju, aby ses mela moc moc hezky a kdyz budes chtit tak jeste napis. Sarka
|
| Iva | •
|
(13.3.2001 8:35:03)
Ahoj,
jestli máš pocit, že všichni zdejší partneři jsou dokonalí, pžřečti si diskusi v "Rodina a jak v ní přežít".
|
|
|
| Jana, 29, rok vdaná | •
|
(13.3.2001 9:43:43)
Dokonalého partnera nemá asi nikdo - myslím si, že dokonalý člověk prostě neexistuje. Podstatné asi je, aby tvůj partner byl "dokonalý" v těch zásadních věcech, na kterých ti opravdu záleží, a ty jeho "nedokonalosti" pro tebe nebyly příliš podstatné. Pokud máte práce rozdělené na mužské a ženské a oběma vám to vyhovuje, tak je to přece skvělé. Stejně tak je skvělé, když oběma partnerům vyhovuje se o domácí práce dělit rovným dílem a taky to tak dělají. Můj manžel není prototyp ideálního muže - ale ve všem zásadním si vyhovujeme. Pokud má nějaké "chyby", tak jsou to takové, že mi buď absolutně nevadí (např. občas zajde do hospody - a já jsem docela ráda, že můžu někam vyrazit s kámoškou, nebo si užít, že jsem jednou doma sama), nebo mám stejnou chybu i já, takže mu to těžko můžu mít za zlé (např. jsme oba celkem bordeláři). Jsem prostě přesvědčená, že dva nedokonalí lidé spolu klidně mohou tvořit dokonalý pár :-)
|
| Jana* | •
|
(13.3.2001 12:10:57)
Nesouhlasím, dokonalý partner existuje. Jde o to, co kdo z nás v té dokonalosti vidí. Můj muž je pro mě dokonalý a já jsem dokonalá pro něho. Objevili jsme jeden druhého a nic jsme na tom druhém nechtěli a nepotřebovali měnit. Muž mé sestry mě nesnáší, tudíž pro něj mám k dokonalosti daleko, ale ten je mi přece naprosto ukradenej. Ten, s kým žiji, s kým chci mít rodinu a zestárnout s ním, je pro mě dokonalý. Je kouelný když se rozčiluje a remcá když má jen rýmu či bolavý krk (přitom opravdovou bolest snáší bez mrknutí oka), je krásný doma v teplákách a občas jen tak lenivý (ten méně lenivý u nás doma nechá toho druhého, více lenivého, si ten lenivý den opravdu užít). Miluju ho, když usne v neděli odpoledne na sedačce (u svého otce jsem to nesnášela), není nic, co by mi na něm připadalo odpudivého, nic, s čím bych si říkala, že to přežiju, ačkoli u někoho nesnáším i to, jak drží příbor nebo naopak to, jak jí či mlaská ... .
|
| Šárka, svobodna 23 | •
|
(13.3.2001 12:30:08)
Jano, v tomto pripade a s tvou odpovedi souhlasim, protoze jsi jedna z mala, ktera tuhle "dokonalost" bere v tomto smyslu. Myslim, ze ostatni ji pojali trosku jinak. Tak trochu se vidim v tve situaci, super popisujes to, ze te treba nenavidi ten jeden chlapek, ale spraven dodavas,ze do toho ti nic neni. V pripade, ze toho druheho milujes, i s jeho nedostatky at malymi ci vetsimi, v tom pripade si myslim, ze se pro tebe opravdu muze stat dokonalym. ANi si nemyslim, ze bych sveho pritele milovala o neco min, jen proto, ze netvrdim, ze to neni pohadkovy princ, miluji ho takoveho jaky je, vazim si ho a i kdyz jsou veci, ktere me na nem neskutecne vadi, nejsou to takove veci, kvuli kterym bych ho mela prestat mit rada. Asi mozna diky tobe verim, ze i s nedostatky, dokaze byt nekdo dokonaly. Diky Sarka
|
| Jana* | •
|
(13.3.2001 13:16:20)
Rádo se stalo, Šárko. Víš, on se směje i když běžím přes přechod nebo kýchám, tak jsem u toho úžasná, no a směje se krásně, takže proč bych se měnila, když mě má takovou rád ? No a totéž platí i obráceně.
|
|
|
|
|
| Jana a Schovánek | •
|
(13.3.2001 17:59:29)
Ahoj Simono,
nedá mi to a musím Ti odpovědět. Nikde jsem neřekla, že ten můj nejmilejší je dokonalý. Není. Je to občas mírně bručivý, občas mírně nerudný medvěd. Má fůru špatných vlastností a já taky.
Ale když jsme se my dva potkali, zapadli jsme do sebe jako dva kaminky do mozaiky. Od první chvíle nám to klapalo, od první chvíle jsme byli schopni respektovat jeden druhého, naše chyby a zvláštnosti.
Zila jsem nekolik let v relativne spokojenem vztahu s jinym muzem. Schvalne rikam relativne spokojenem, dokud jsem se nepoznala se svym soucasnym manzelem, netusila jsem, jak pekne muze byt s nekym byt, bydlet, delit se s nim o kazdodenni starosti a povinnosti.
A s delenim prace v domacnosti je to tak. Vetsinu delam ja, zejmena proto, ze jsem ted doma a muz vydelava. Ale sam od sebe obcas myje nadobi, uvari obed, uklidi...a kdyz ho pozadam, udela to bez "reci".
Neni dokonaly princ z pohadky, ale my dva k sobe patrime jako dva kaminky do mozaiky.
Jana
|
|
| Julie | •
|
(13.3.2001 18:46:59)
Ahoj Simono,
Nejsi nahodou tak trochu pesimista? Nekdo vidi lahev temer prazdnou a nekdo temer plnou. Znas tento test? Samozrejme ze zadny clovek neni dokonaly a proto ani my, ktere vidime "lahev temer plnou" nemame doma idealni chlapi. Ja osobne jsem nad tim ani zatim neuvazovala. I kdyz mne muj manzel dokaze nekdy pekne vytocit, nikdy jsem neuvazovala, zda je tedy idealni a nebo neni... Pro mne proste je idealni a to si uvedomim, kdyz se s nim citim hodne stastna. Ano, zivot je o kompromisech, ale tak jak jsi to vyjadrila ty, tak to zni docela smutne...
|
| Dana, dvojčata | •
|
(13.3.2001 23:23:13)
Ahoj Jani*, máš naprostou pravdu. Netvrdím, že časem člověk nenajde na tom svém mužském nějakou nedokonalost (občas nějakou vidíme každý - asi kromě Tebe, Jani*), ale nesmí být taková, aby to vadilo. Protože všechno, co vadí teď, bude za několik let velkým problém (ať už je to občasné "povyražení si s kamarády", to, že doma nic nedělá, nebo třeba žárlivost). To moje zlatíčko bylo a je naprosto dokonalé a když náhodou není, mluvíme o tom. Mluvíme o věcech, které nebyly tak úplně podle mých představ, ale ani podle těch jeho, protože já rozhodně dokonalá nejsem. A funguje to - skvěle.
|
|
| Simona, 25 svobodná | •
|
(14.3.2001 6:26:14)
Ahoj Julie, Dano s dvojčaty i Jano se Schovánkem ...
Vy jste mi teda daly :-) Nevím, jestli jsem pesimista, jak jsem tady byla podezírána, ale možná trošku ano. Ale myslím, že to nemusí nutně ovlivňovat můj názor na věc. Jenom si myslím, resp. vím, že nikdo není dokonalý. Ani můj partner ani Vaši. Jsou zkrátka dokonalí pro každou z nás jednotlivě, ale jak už tady zaznělo na jiném místě, pro jinou osobu by byl třeba úplně nemožný ... Taky mě napadlo, že jde o to, jak se k tomu postavím, protože věřím, že i Vy byste tu mohly popisovat, jak jste se pohádaly o umytí nádobí, jak ... Ale proč si kazit život takovýma maličkostma. Jste (jsme) šťastné, tak zkrátka ukazujete tu hezkou stránku. Stále nevěřím, že se u žádné z Vás nikdy nepřehlal ani mráček. Já bych tady taky mohla psát o tom, že každý problém spolu hned prodiskutujeme, nenecháváme ho uležet, že když je třeba, přítel se postará o domácnost, že každý večer usínáme v objetí a ráno, ještě než MUSÍME vstát, tak se k sobě přitulíme ... Vzala jsem to holt za ten druhý konec.
Mějte se všechny moc pěkně.
Ahoj Simona.
|
| Lucka,2 deti | •
|
(14.3.2001 19:17:22)
ahoj simona,
tvoj definicia "toho praveho" sa mi vidi triezvejsia a realistickejsia. predsa na vztahu je dolezite to, ci to bude klapat aj s problemami, ako tvrdit,ze tie problemy nebudu, lebo my spolu perfektne pasujeme (NEBERTE TO NIKTO OSOBNE).
take vyhlasenia mi trosku zavanaju romantickymi komercnymi serialmi, odpustte mi to tie, ktorych sa vas to dotklo.
my s mojim muzom sme dokonale protiklady, niekedy sa hadame o malickosti a vobec ho nepovazujem za dokonaleho. no aj tak s nim chcem stravit zvysok zivota, vychovat s nim nase deti a potom raz v starobe sediet vedla neho na hojdacom kresle a strikovat vnukom saly . nie preto, ze je dokonaly, ale preto, ze ho lubim, on lubi mna a sme ochotni do vztahu investovat , pracovat na nom a preto, ze viem, ze bez neho by to uz nebolo ono.....viem, ze to chce kazda z vas, ktora sem prispela a aj vsetky ostatne. myslim, ze dolezite je to, co clovek do vztahu chce dat a nie to, ako to popise. preto hlasujem za simoninu definiciu.
|
| sally, vdaná, bezdětná | •
|
(14.3.2001 19:31:26)
Lucko,
souhlas, ale, není ten tvůj pro tebe ten PRAVÝ? Jak jsi poznala, že je to ON? To, že to víš dneska, kdy máte pár let za sebou, pár dětí, to je jasný, ale otázka zněla, jak to poznáš před tím! :-)) Opravdu si myslíš, že my ostatní jsme blběnky naivní?
|
| Lucka , 2 deti | •
|
(14.3.2001 23:30:07)
sally, pred svadbou som to spoznala tak ako simona, spociatku som bola z neho paf, ale to bola faza zalubenosti a predpokladam, ze v tejto faze by si nikto tuto otazku nekladol, lebo odpoved by nebola ina ako"ano, je to ten pravy a dokonaly". nikto vtedy nepochybuje. ide o to, ze sa tie pochybnosti nestratia, ani ked o nom zistis ze ma chyby, ze ti tie chyby nevadia natolko, aby si ich nevedela tolerovat. o tomto myslim pisala simona a zarazilo ma, ze sa stretla s nepochopenim. je to triezve uvazovanie a vztah potrebuje nielen hlboke city, ale aj rozumne uvazovanie.
myslim si ale, ze kazda z nas to mysli rovnako, rozdiel je len vo formulacii.
|
|
|
|
| Dana, dvojčata | •
|
(14.3.2001 20:10:53)
Ahoj Simono, o tom, že by se mráček nepřehnal opravdu nebyla řeč. Občas se prostě přežene...mráček, jenomže jen Ty a Tvůj partner (stejně jako my dva), buď zamezíte tomu, aby z toho nebyl obrovský mrak nebo ne. A o tom to asi spíš je. O toleranci, vůli chtít hezký vztah, o pocitu, že je ten druhý pro mne důležitý, že si ho vážím. V životě prostě každého čeká hromada problémů a je jen na něm (a samozřejmě na partnerovi, protože na tohle musí být oba na "stejné vlně"), jestli je bude řešit, nebo koulet před sebou. Takže to celé není o tom, že bychom neměli problém, ale spíš o tom, jak s ním naložíme.
Měj se krásně.
|
| Dana, dvojčata | •
|
(14.3.2001 20:15:18)
Poznámka na okraj - zapomněla jsem. Není to tak dlouho, co se na tuhle otázku nezávisle na sobě přišly zeptat všechny tři "dospělé" děti. Já jsem se zmohla na chabé: "Prostě to nějak poznáš", tatínek to vzal jinudy.
1) záleží Ti na něm natolik, že jsi ochoten pro něj bez nároku na odplatu něco udělat, jenomže jemu zase záleží na tobě tolik, že po Tobě vlastně ani nic nechce
2) za každých okolností se k němu chováš slušně
3) chvíli to trvá (myšleno déle než 14 dní).
Hezký den.
|
|
|
|
|
|
| Simona, 28 let, | •
|
(13.3.2001 14:43:49)
A jak chlap pozná tu pravou?
Já si myslím, že on je tím pravým pro mně (důkazem toho je, že je prvním chlapem v mým životě, se kterým bych chtěla mít dítě), i když vidím i jeho nedostatky.... Ale co když on pochybuje, zda jsem pro něho já ta pravá. Jak na to!!!
|
| Jana, | •
|
(13.3.2001 16:57:55)
Ahoj,
momentalne taky resim podobny problem. S pritelem jsme spolu dva roky, bajecne si rozumime, dokazeme se podrzet kdyz ma druhy nejaky problem. Ale pritel se najednou zalekl, ze se mnou mu je sice fajn, ale boji se, ze nekde na svete muze byt nejaka jina, ktera je jeste lepsi a pro nej jeste "pravejsi" a on ji pozna az kdyz bude pozde a ublizi mi tim. Proto se chce rozejit. Jenze ani jeden se od toho druheho neumi odpoutat. Stale si volame a piseme si. Co Vy na to ? Znate nekdo reseni, prosim ??? Diky Jana
|
| Jarka | •
|
(16.3.2001 13:20:20)
Milá Jano, asi tě přítel tolik nemiluje, protože když je člověk zamilovaný tak na tohle ani nepomyslí. Pak je to taky další možnost, že má přítel pocit, že už nemá vytouženou svobodu a proto má roupy. Měla by sis to s ním vyříkat, abys stále nečekala a on si opravdu tu "pravější" najde.Buď jsi pravá ty a teď a nebo přítel neví co chce.
Hodně zdaru.
|
| Jana,26. týden | •
|
(16.3.2001 14:19:41)
Ahoj maminy,
i když mám na výběr jestě trochu čas, zajímalo by mne jestli některá nemáte dobrého a ochotného dětského lékaře na Praze 9, nejlépe v okolí Lehovce, Černého Mostu a Kyjí. Díky předem za tipy.
Jana
|
| Hanka, 10-ti měsíční Martínek | •
|
(16.5.2001 17:59:48)
Ahoj Jano,
my chodime k MUDr. Chaloupkovi do Kyji - ke Kyjskému rybníku. Přesnou adresu najdeš na této webové stránce v seznamu pediatrů. Doktor je milý a prý je dobrý. Obrovkou nevýhodou je, že jak se zdá dobrý, tak má na starosti hodně mimin. Když jsem před rokem hledala pediatra, domnívala jsem se dle jeho krátké vymezené doby pro kojence a podle prázdné čekárny, že moc miminek nemá. Dokonce jsem se ho před narozením malého ptala, zda má volnou kapacitu pro dalšího mrňouse. Měl. Jaké bylo a stále je naše rozčarování z úplně přecpané čekárny. Doktor má kojeneckou poradnu 2x týdně, v úterý cca 2 hodiny a ve čtvrtek pouze hodinu. Ve čtvrtek pravidelně doktor nestíhá nával mimin a do čekárny se zdravými mrňousi sobecky chodí maminky s většími nemocnými dětmi. Často je z toho konflikt. Toto je má zkušenost s naším doktorem.
Pak vím, že v "Parníku" jsou 2 dětské lékařky, ale situace s obrovským množstvím miminek je tam podobná. Snad ale mají lepší organizaci - nejsem si ale jistá.
Hodně štěstí při výběru hodného pana doktora, či doktorky.
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)