| Monika |
 |
(19.7.2015 22:59:21)
Trochu mně motivovalo téma strachu z bouřky, tak to dávám do stejné rubriky  Mám od dětství mírnou klaustrofobii - tehdy se projevovala hlavně panikou, když jsem zalezla např. pod postel, občas taky třeba v menším stanu - musela jsem honem otevřít zip a "nadýchat se" atd. Šílená panika na mně vlezla např. při hře "který tým naskládá víc lidí do švédské bedny", to už bylo na SŠ. V dospělosti projevy téměř nemám, protože do žádných děr prostě nelezu, výtah mi nevadí. Ale mám potíže, když spím někde, kde je "velká tma". Teď se mi to aktuálně stalo na dovolené v chalupě na horách. Normálně spím vždy někde ve městě, kde venku svítí lampy atd., tj. ani v noci není úplná tma. Ale na těch horách (dřív se mi to stalo třeba v chalupě, kam jsme přijeli večer a neotevřeli jsme okenice atd.) jsem se vždy cca po hodině spánku probudila v hrozné panice, že "nic nevidím" a rychle musela rozsvítit (stačí baterka), rozdýchat to, pak jsem mohla zase zhasnout, stalo se to i víckrát za noc. Souvisí to s klaustrofobií, nebo je to "samostatná fobie", máte to taky někdo tak?
|
| mamoch |
|
(19.7.2015 23:12:15)
Vse co popisujes by mi vadilo take,krome te tmy.Cim jsem starsi,tim vic mi vadi omezeny prostor.Uz nelezu do jeskyni,coz mi v mladi nevadilo.Loni v ropiku jsem myslela,ze omdlim,uz bych tam take nevlezla ani za nic.
|
| Monika |
|
(19.7.2015 23:42:49)
Mně veřejně přístupné jeskyně nevadí, dokonce ani ta cca 60 vteřinová ukázka "absolutní tmy" (je mi jasné, že za chviličku rozsvítí). Ale když ukazují nějakou škvíru, kudy se ti praví "jeskyňáři" někam soukají (aniž by věděli, zda vůbec někam, případně kam se dostanou), tak mi ta představa svírá žaludek a nikdo by mě za takovým dobrodružství nedostal ani za nic. To raději půjdu v bouřce po náhorní planině
|
| mamoch |
|
(20.7.2015 0:11:20)
Presne tak,lezt nekam nejakou skvirou,to je nejhorsi predstava.S vnoucaty bych nesla na tu rouru-tobogan,jen na ten otevreny.A naopak vysky mi nevadi vubec,sla bych klidne po nejakem ochozu,kdybych mela z jedne strany zabradli,ani hloubka ve vode mi nevadi.
|
|
|
|
| Míša | •
|
(20.7.2015 5:24:10)
Mám to úplně stejně, v aqáči jsem se málem utopila, když mě vzali do tobogánu-roury, hajzlíci moc dobře věděli, čeho se bojím a nakecali mi, že cestou je horní půlka průhledná.
Ta absolutní tma mi nevadila, pokud jsem věděla, že je otevřené okno. V chatce se zavřenými dveřmi i okenicemi jsem taky začala vyšilovat, když se zhaslo.
|
|
| Epepe | 
|
(20.7.2015 10:54:04)
Klaustrofobii nemám, ale v úplné tmě být nemůžu.
Mimo místa se světelným znečištěním si na noc svítím.
|
|
| Festina lente | 
|
(20.7.2015 11:05:04)
Mám to hodně podobné jako ty - nesnesu stísněný prostor, ve kterém se nemůžu natáhnout, postavit, roztáhnout do šířky ruce a nohy do všech stran. A v noci je to ještě umocněné.
Přišlo to až s věkem, v mládí jsem normálně spala ve stanu a spacáku, teď vlezu do spacáku a za půl minuty mám paniku a musím ven. Stejně tak šílím v osobních autech, kde si nemůžu natáhnout nohy (naštěstí jezdíme dodávkou). Výtahy a jeskyně jsou v pohodě, ale jak už tady lidi psali, do žádné úzké díry bych nevlezla.
Panikařím i v noci, když k nám do postele dorazí děti a lehnou si ke mě ze dvou stran. V tu chvíli to nedávám - počkám až usnou a pak musím vstát a jít si lehnout jinam, kde mi zůstane můj osobní široký prostor a nikdo se mě nebude dotýkat.
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)