| Monty | 
 |
(16.3.2015 19:53:24)
Na MyHeritage se mi podařilo překročit 1000 dohledaných příbuzných s nejstarším záznamem z roku 1610 a ráda bych se s vámi podělila o některé statistiky, které MyHeritage generuje. Z větší části se ale jedná o údaje mezi léty 1780 - 1910.
Průměrný věk při vstupu do manželství:
muži 27,2
ženy 24,2
Nejvyšší věk při uzavření manželství (TOP 5):
muži - 64, 49, 44, 42, 40
ženy - 49, 45, 40, 39, 39
Nejnižší věk při uzavření manželství (TOP 5):
muži - 17, 17, 19, 19, 21
ženy - 16, 16, 16, 17, 17
Největší věkový rozdíl:
muž starší o 18 a 17 let
žena starší o 12, 8 a 7 let
V procentech:
manžel o 10 a víc let starší - 9%
manžel o 5 - 9 let starší - 26%
manžel o 1 - 4 roky starší - 35%
stejný věk - 9%
žena o 1 - 4 roky starší - 12%
žena o 5 - 9 let starší - 6%
žena o 10 a více let starší - 1%
Počet dětí v rodinách:
průměr 1,8
Ve 373 rodinách
0 dětí - 21%
1 dítě - 52%
2 děti - 5%
3 děti - 7%
4 děti - 3%
5 dětí - 3%
6 dětí - 2%
7 dětí - 2%
8 a víc - 4%
Nejvíce dětí v rodině:
12, 10 a 10
Průměrný věk při narození dítěte:
muži 33 let
ženy 28 let
Procentuelně:
muži do 20 let: 1%
muži do 30 let: 33%
muži 30 - 40 let: 45%
muži nad 40 let: 21%
ženy do 20 let: 4%
ženy do 30 let: 51%
ženy do 40 let: 38%
ženy nad 40 let: 6%
Nejvyšší věk při narození dítěte (TOP 5):
muži - 56, 55, 52, 50, 50
ženy - 46, 45, 44, 43, 43
Nejnižší věk při narození dítěte (TOP 5):
muži - 15, 20, 20, 21, 22
ženy - 17, 17, 18, 18, 18
Největší věkový rozdíl mezi sourozenci:
24 let, 22 let, 22 let
Nejmenší rozdíl mezi sourozenci:
dvojčata, 15 měsíců, 22 měsíců
Průměrný věkový rozdíl mezi nejmladším a nejstarším dítětem:
9, 9 let
< 1 (1%)
1-2 (7%)
3-4 (16%)
5-6 (18%)
7-9 (11%)
10-14 (22%)
15-19 (16%)
20+ (10%)
|
| jentak | •
|
(16.3.2015 19:57:14)
Tam jsou děti přeživší do určitého věku nebo děti narozené živé či mrtvé.
|
| Monty |
|
(16.3.2015 19:58:45)
jentak,
mrtvě narozené jsem nezapisovala.
To vysoké číslo jedináčků fakt není "směroplatné" - u vzdálenějších příbuzných jsem nezapisovala všechny potomky.
|
| Kreaty | 
|
(16.3.2015 20:11:07)
pak že sociologie a statistika je nezajímavá věda, je to hodně zajímavé!
|
|
| Filip Tesař |
|
(17.3.2015 8:43:49)
Ve starších dobách (místy prej ještě v první polovině 19. století) se nezapisovaly dokonce ani děti do několika měsíců až roku po porodu, pak se zapsaly jako mrtvě narozený. Prostě věková skupina, u který byla největší úmrtnost, se brala zvlášť.
|
|
|
|
| Mikita.miki | 
|
(16.3.2015 20:14:08)
teda moc nadšený šiřitelé svých genů nejste 
je to zaímavý, především tou mírou, jakou se to vůůůbec nezměnilo do dnešních dní, prostě různorodá společnost, ty čísla by nebyly nijak divný ani kdybys udělala takovou statistiku na paneláky okolo a prohodila to
|
| Monty |
|
(16.3.2015 20:15:50)
Mikito,
proto jsem to sem dávala - aby bylo jasnější, že to v minulosti nebylo v podstatě v ničem "jiný" než dnes.
Za ty jedináčky se omlouvám, už to nejde zpětně změnit.
|
| Mikita.miki |
|
(16.3.2015 20:19:51)
u nás sou to samý 3 a více dětí, ale to jen tak sto let zpět, rodokmen ještě v rukách nemám, dělá ho sestřenka, ale u nás sme šiřitelé zase nadšený a pak si všichni ťukaj na čelo, že mám 3 děti... mimochodem i ti, co ty 3 měli taky
|
|
| Albar |
|
(16.3.2015 20:31:16)
Ti jedináčci mě taky zarazili, ale je to zajímavé čtení 
|
|
|
|
| Mapat | 
|
(16.3.2015 20:26:42)
Monty: a jaký byl v té době průměrný věk? Dnes mne v článku na Novinkách zarazila informace, že "...V polovině 18. století se lidé průměrně dožívali 25–28 let, v polovině 19. století více než 30 let, na začátku 20. století více než 40 let...". Tomu se nějak zdráhám uvěřit.
|
| jentak | •
|
(16.3.2015 20:28:20)
No jo, jenže tento věk statistiky snižovala vysoká dětská úmrtnost.
|
| Mapat |
|
(16.3.2015 20:35:06)
To asi ano. V tom případě je použití taková statistické informace úplně irelevantní - bylo to v článku o výminkářích, s tím, že průměrný věk byl takto nízký, takže výminkáři nemuseli být žádní věchýtci.
|
| Uarda | 
|
(16.3.2015 20:45:31)
Mapat, já jsem získala představu, že výminkářem se člověk vlastně stával velmi brzy. Jakmile dospěl nejstarší syn, byl čas jít na výminek. Takže výminkáři bylo často kolem 50 nebo i méně, pokud se toho výminku dožil. Takový sedlák vlastně nejdřív převzal grunt po otci, tím se zadlužil (neb musel vyplatit sourozence, zvlášť když jich měl hodně), nějakých dvacet let splácel nejrůznější závazky včetně výminku rodičům, a pak šel do důchodu. Uteklo to hrozně rychle.
|
| Stáňa * | 
|
(16.3.2015 20:50:39)
Ano, nedávno jsem měla v ruce dokument z roku 1890 o převodu gruntu na staršího syna sepsaná právníkem.
"Výminkáři" měli ještě 16letého syna, takže nemohli být moc staří.
Vymiňovali si např. 1/4 veškerého ovoce, xy litrů hrachu, čočky, obilí, otopového dřeva, užívání sklepa, zadní místnosti atd.
|
|
| Monty |
|
(16.3.2015 20:54:42)
Uardo,
tak ono v méně majetných rodinách často ani nešlo, aby šel relativně mladý "prarodič" na výminek, takže v těch 50 letech jich hodně ještě pracovalo - být výminkář byl v podstatě luxus, mnoho starých lidí dožívalo na pozici "žebráků", a to někdy i synové/dcery ze statků. Stačilo, aby se neoženili/neprovdali a dožili se věku, kdy už nemohli pracovat.
To se ve starých záznamech také objevuje dost často.
|
| Uarda |
|
(16.3.2015 21:08:52)
Jistě, pišu o sedlácích na gruntech. Chalupníci, zahradníci, domkáři, podruzi, to byla jiná sorta.
|
|
|
|
| enny |
|
(17.3.2015 0:30:33)
Pokud já vím, tak by tam neměla být úmrtnost novorozenecká a do jednoho roku.
|
|
|
|
| Martina, 3 synové | 
|
(16.3.2015 20:34:07)
Tak toho není moc vidět, ale věk dožití je i v současnosti mezi 40 a 80 lety podle regionu, ostatní si domyslete.
|
|
|
| Uarda |
|
(16.3.2015 20:32:20)
Nízký průměrný věk v 18. a ještě v 19. století odpovídá vysoké mortalitě vyrovnávané vysokou natalitou. Lidé, kteří dožili dospělosti, se zpravidla dožívali vyššího věku než průměrného. V historické demografii jsme se dokonce učili, že v době černé smrti 1348 byl průměrný věk 17 let.
|
|
| Monty |
|
(16.3.2015 20:34:18)
Mapat,
kdo přežil první rok života, měl zcela reálnou šanci dožít se 70 a více let.
Moment, zkusím najít statistiky věku.
|
| jentak | •
|
(16.3.2015 20:36:29)
Tak věk dožití taktéž ovlivňovaly války a pak také úmrtnost při porodu. ale oni to tak nebrali, bůh dal,bůh vzal.
|
|
| Monty |
|
(16.3.2015 20:37:31)
Tak bohužel to nemůžu oddělit od těch dětských úmrtí.
Každopádně nejvyšší věk dožití je u mužů 98, 96, 90, 90, 88 a u žen 86, 85, 85, 83 a 83.
Když pominu dětskou úmrtnost a úmrtí při porodech, bylo to plus mínus stejné jako dnes - naprostá většina lidí umírala ve věku 60+
|
| Mapat |
|
(16.3.2015 20:42:51)
Monty díky. Myslela jsem si to, že to nebude extra velký rozdíl oproti dnešku. Při čtení článku mě s ohledem na obsah nenapadlo, že by se oháněli jen statistickým číslem bez zohlednění dětské úmrtnosti, ta informace pak neměla vůbec žádný smysl.
Každopádně údaje z minulosti jsou hodně zajímavé.
|
| Monty |
|
(16.3.2015 20:50:41)
Mapat,
no, není - když si projdeš ty úmrtní matriky a odmyslíš si úmrtí novorozenců a dětská úmrtí na choroby typu záškrt a neštovice, je to v podstatě totéž, jako dnes. Ještě tedy odečti souchotiny, na ty se už taky dneska moc neumírá.
|
| Stáňa * |
|
(16.3.2015 20:53:54)
Na souchotiny zemřela teta mého otce - nakazila se od svého snoubence.
Bylo to kolem roku 1930.
|
| Lída+4 |
|
(16.3.2015 20:57:31)
Jo, ve třicátejch letech na souchotiny umřel bratr mý babičky - ve 23 letech. 
|
| Albar |
|
(16.3.2015 21:02:07)
Dědovi na ně umřela umřela první žena, někdy v padesátých letech. Nevím přesně kolik měla let, ale byla dost mladá zbyla po ní malá holčička.
|
| Lexi. |
|
(16.3.2015 21:11:25)
v 50-tých letech onemocněla tuberkulózou moje babička. Byla v nějakém plicním sanatoriu a pak pro ni děda sehnal na černém trhu penicilín a ona se uzdravila.
|
| jentak | •
|
(16.3.2015 21:13:58)
Tak tato nemoc nikdy nebyla vymýcena, tudíž nemocní se objevují stále - jen mají větší šanci na uzdravení.
|
| Lexi. |
|
(16.3.2015 21:22:19)
"Tak tato nemoc nikdy nebyla vymýcena, tudíž nemocní se objevují stále - jen mají větší šanci na uzdravení"
- ano, vymýcena nebyla nikdy, ale v současnosti naštěstí není tak rozšířená jako byla dříve - doufejme, že to tak zůstane. Ani dnes není legrace, nakazit se TBC. Sice jsou antibiotika, ale léčení té nemoci je velmi obtížné a zdlouhavé.
|
| jentak | •
|
(16.3.2015 21:34:07)
Však jsem taky neřekla, že to je teď banalita.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Lexi. |
|
(16.3.2015 21:02:34)
"Každopádně nejvyšší věk dožití je u mužů 98, 96, 90, 90, 88 a u žen 86, 85, 85, 83 a 83."
zajímavé že "průměrný" nejstarší muž byl o dost starší než "průměrná" nejstarší žena - dnes je to, řekla bych, spíše naopak
Ještě mě zaujal v zakládajícím příspěvku 15-ti letý otec - kluk byl čipera
|
| Monty |
|
(16.3.2015 21:08:23)
Lexi,
mne taky překvapil.
Narodil se roku 1859, jeho syn roku 1875, ono mu tedy byl už skoro 16, resp. 16 narozeniny slavil, když bylo jeho synovi cca 14 dní. K dítěti se přiznal a v 17 se oženil s matkou svého dítěte a měl s ní ještě další 4 děti.
Mám pocit, že ten jeho prvorozený syn později odešel do Ameriky.
|
| Lexi. |
|
(16.3.2015 21:15:49)
"K dítěti se přiznal a v 17 se oženil s matkou svého dítěte"
Hm, to je zajímavé, že se s ní oženil téměř až po 2 letech od narození prvního dítěte. Tehdy to jako svobodná matka / nemanželské dítě museli mít těžké. Nemáte k tomu nějakou rodinnou historku?
A kolik bylo té matce v době narození prvorozeněte?
|
| Monty |
|
(16.3.2015 21:20:26)
Lexi,
to není přímý předek, je to případ z přiženěné rodiny, takže historku nemám.
Věk matky netuším, ale zkusím se podívat do oddací matriky z té obce. Moment.
|
| Monty |
|
(16.3.2015 21:33:18)
Tak je to jinak - ten sedmnáctiletý ženich byla jiná osoba.
Tenhle mládenec měl opravdu syna v necelých (o fous) šestnácti, kterého přiznal. Matka dítěte byla stejně stará jako on. Ovšem vzali se až za sedm let po narození dítěte.
Matka byla sama nemanželská, tak jí to třeba ani tak nepřišlo. 
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| vlad. | 
|
(16.3.2015 20:40:01)
Monty, zajímavé počtení
|
|
| Uarda |
|
(16.3.2015 20:40:57)
Monty, statistiky jsou rozhodně zajímavé. Já jsem se dočetla, že ve spektru mnou zkoumaných osob (jejich číslo si nepamatuji) se sňatky uzavíraly nejčastěji v neděli a v úterý. Taky zajímavý pohled do historie předprůmyslové společnosti. Nebo mě překvapil poměrně častý výskyt dvojčat, i mezi přímými předky. V příbuzenstvu z obou stran máme několikero dvojčat (vícevaječných), z nichž ovšem nikdy nepřežily obě. Při brouzdání v matrikách jsem potkala dokonce jedny trojčata, narozená začátkem ledna. No a jak se asi tak mohla jmenovat? Kašpar, Melichar a Baltazar!
|
|
| Monty |
|
(16.3.2015 21:04:07)
Ještě je celkem zajímavá statistika nejčetnějších křestních jmen - podotýkám, jde téměř výhradně o malé vesnice a menší obce v oblasti jihozápadních Čech (převážně Blatensko, Strakonicko, Klatovsko, okolí Nepomuku).
Ze 61 vyskytujících se mužských křestních jmen u 525 mužů
82x Josef
72x Jan
70x Václav
42x Vojtěch
47x František
22x Jakub
22x Matěj
20x Martin
15x Tomáš
10x Antonín
9x Petr
8x Emanuel
6x Vít
5x Blažej
5x Karel
Z 58 vyskytujících se ženských křestních jmen u 494 žen
146x Marie
88x Anna
43x Kateřina
37x Barbora
30x Josefa/Josefka
16x Terezie
13x Anežka
8x Růžena
8x Božena
7x Eva
7x Filomena
6x Františka
6x Magdalena
5x Dorota
5x Marie-Anna
|
| Uarda |
|
(16.3.2015 21:14:35)
Monty, víš, čím jsem se někdy bavila? Jak často záviselo křestní jméno na době, kdy se člověk narodil. Kolem 19. března se např. všichni kluci v dědině jmenovali Josef. Dokonce jsem na to vsadila, když jsem v rozmezí několika let hledala nějakého předka, konkrétně Bartoloměje, přednostně v srpnu - a byl tam!
|
| Stáňa * |
|
(16.3.2015 21:15:55)
Můj otec se narodil 17. března a hádej, jak se jmenuje? 
|
|
| Lexi. |
|
(16.3.2015 21:19:14)
"Jak často záviselo křestní jméno na době, kdy se člověk narodil. Kolem 19. března se např. všichni kluci v dědině jmenovali Josef. "
Dřív byl takový zvyk, že se dítěti dávalo jméno podle svatého, který slavil svátek ve dni narození, křtin, nebo někdy poblíž. Proto tolik našich prarodičů mělo svátek a narozky pár dní od sebe
|
| Jitusch* |
|
(17.3.2015 9:29:06)
Takhle to má manželova maminka, narodila se 9.9. a jmenuje se Marie (12.9. svátek).
|
| Epepe | 
|
(17.3.2015 9:53:37)
Moje babička se jmenuje Eva a narodila se 22.12.
Celý život to považuje za další z křivd, kterých se na ní její matka dopustila.
|
|
| Monty |
|
(17.3.2015 10:18:00)
Tak si schválně projedu jeden rok.
1876, farnost Němčice
Leden:
František, Barbora Františka, Josef, Anna, Magdalena, Emanuel, Barbora, Josef, František Emanuel, František, Vojtěch, Marie, Josef, Anna, Josef
Únor:
Josef, Josef, Lidmila, Josefa, Josef, Marie, Jan Jakub, Marie, Kateřina, Anna Eva, Josef, Marie, Marie, Anna, Josef Beneš, Petr, Václav, Anna, Anna, Josef
Březen:
Josefa, Anežka, Marie, Anna, Josefa, Anna, Matěj, Marie, Barbora, Jan, Barbora, Anna, Josef, Anna, Barbora
Duben:
Josef, Emanuel Jan, Jan, Barbora, Anna, Josef, Anna, Barbora, Josef, Antonín, Anna, Antonín Jan a Anna Anežka (dvojčata), Vojtěch, Vojtěch, Vojtěch, Václav Vojtěch, Josef, Eduard, Josefa, Vojtěch
Květen:
František, Anna, Vojtěch, Josef, Anna, Marie, Anna, Vojtěch, Anna, Marie a Rosalie (dvojčata), Barbora, Václav
Červen:
Barbora, Marie, Josefa, Marie, Václav, Barbora, Jan Křtitel, Josef, Barbora, Jan Křtitel, Petr, Anna, Bohumil Petr
Červenec:
Antonín, František, Vojtěch, Jan, Anna, Alžběta, Máří Magdalena, Matěj a Josef (dvojčata), Jan, Anna
Srpen:
Leopold, František, Marie, Marie, Marie, František, Marie, Josef, Johana, Barbora, Rosalie
Září:
Václav, Barbora, Stanislav, Václav, Marie, Barbora Filomena, Josef, Václav, Josef
Říjen:
Marie, Terezie, Magdalena Marie, Anna, Václav, Kateřina, Johana, Anna, Marie, Vojtěch, Josefa, Emilie, Karel
Listopad:
Anna, Václav, Teodor, Kateřina, Martin, Vojtěch, Marie, Barbora, Karel, Leopold, Václav, František, Barbora
Prosinec:
Marie, František, Anna, Václav, Václav, Marie, Albína Marie, Alžběta, Marie, Václav, Johana, Vojtěch, Josefa, Marie
No... až na Jana Křtitele se v téhle farnosti na svátky moc nedalo.
Vojtěch vlastně taky, ale ten se vyskytuje nějak kontinuálně.
|
| Monty |
|
(17.3.2015 10:45:57)
Chtěla jsem pro srovnání matriku nějakého města ve stejném roce, otevřela jsem Plzeň, ale je tam toho strašně moc, takže jen pro zajímavost vypíšu jména, která se na venkově prakticky nevyskytovala.
Markéta, Ida Marie, Vilemína Marie, Adolf, Bohumila, Viktor, Jaroslav, Thusnelda Josefina, Amalie, Edmund, Karel Otokar Julius, Jordan, Alois, Juliana, Julie, Jaroslav Pavel, Rudolf Jiří, Eduard Jindřich, Emmanuela, Bedřich Alexandr, Adolf Emil, Gustav Matěj, Vilém Albín, Zuzana, Ottokar, Klementina, Julie, Adolf, Aloisius, Mathilda, Milada Terezie, Heinrich Prokop Adalbert Alois Lebrecht (ovšem to je nějakej "von"), Berta Johana Emilie, Emil Raimund Josef, Vilemína Karolína Josefa, Ladislav, Ludmila, Adela Josefa, Augustin, Bronislava Františka, Rudolf Jan, Josef Oktavián, Albína, Matilda, Aloisie, Jindřich, Viktor Josef, Eduard a Adalbert (dvojčata), Richard, Břetislav František, Albertina, Milada Františka, Karolina Anna, Hermína Františka Valentina, Berta Julie Olga, Vilém Eduard, Anastasie, Miloslava Anna, Albertine Josefine Catharina, Hermína Terezie, Ferdinand, Róza, Alfred a Hermína (dvojčata), Alfred Josef Viktorín, Johanna Kateřina Zdenka, Václav Zigmund, Bedřich, Stanislav Štěpán...
A to jsem na konci dubna.
|
| Monty |
|
(17.3.2015 11:13:23)
Val,
jj, vím, dokonce jsem tu jednou vypisovala jména s profesemi rodičů, myslím, že bych to ještě našla.
|
| Monty |
|
(17.3.2015 11:15:23)
Plzeň - město 1898-99
Teď to budu brát pro zajímavost postupně: jméno dítěte + jméno rodičů a povolání otce. Je to největší město, které jsem zatím našla digitalizované, takže mne to samotnou zajímá.
Antonín; rodiče Václav (konduktér c. k. dráhy) a Marie
Jaroslav; rodiče Josef (tesař) a Anna
Alžběta; rodiče Jan (nádeník) a Johanna
Cecilie; rodiče Václav (nádeník) a Marie
Josef Walter František; rodiče Josef (krejčí) a Františka
Walter Pavel; rodiče Karel (kupec) a Žofie
Karel; rodiče Alois (slévač) a Kateřina
Emanuela; rodiče Josef (dělník) a Marie
Marie; rodiče Václav (posunovač u dráhy) a Antonie
Augusta; rodiče Alois (dělník) a Barbora
Jaroslav; rodiče Václav (dělník) a Barbora
Karel; rodiče Karel (zámečník) a Terezie
Vilemína Marie; matka Barbora, služka (nemanž., otec neuveden)
Anna; rodiče František Josef (hostinský) a Anna
Jaroslav; rodiče Antonín (učitel) a Anna
Alois František; rodiče František (úředník pojišťovny) a Antonie
Josef; rodiče František (dělník) a Anna
Augustin František; rodiče Josef (sluha v plynárně) a Terezie
Josefa; rodiče Eduard (posunovač vozů) a Anna
Věnceslava; rodiče František (kočí) a Františka
František Jan; rodiče Rudolf Antonín (strojník) a Kateřina
Markéta; rodiče Václav (kovář) a Majdalena
Karolína Albína; rodiče Antonín (dělník) a Barbora
Josef; rodiče František (dělník) a Anna
Anna; rodiče Matěj (kočí) a Terezie
Božena Marie Aloisie; rodiče Otokar (pekař) a Marie
Adolf; rodiče Josef (sklepník) a Marie
Milena Josefa; rodiče Vladimír Alexander (strojník) a Marie
Božena; rodiče Josef (zámečník) a Aloisie
Marie Filipína Anežka; rodiče Erhardt (tovární inženýr) a Augusta
Anna; rodiče Václav (kolář) a Anna
Božena; rodiče Josef (krejčí) a Marie
Marie; rodiče Josef (vyrábitel droždí) a Barbora
Marie; rodiče Jaroslav Augustin (řezbář) a Barbora
Olga Františka; rodiče Václav (dozorce v c. k. trestnici) a Marie
Marie; Alois (uzenář) a Marie
Anna; rodiče Martin (krejčí) a Marie
Albína Paula; rodiče Vojtěch (zámečník) a Majdalena
Antonín; rodiče Antonín (nádeník) a Anna
Marie; matka Anna, služka (nemanž., otec neuveden)
Anna; rodiče Josef (nádeník) a Johanna
František Josef; rodiče František (zřízenec u dráhy) a Marie
Ignác Josef; rodiče Ignác (bednář) a Marie
Ludmila; rodiče Ignác (strojník) a Leopoldina
Jaroslav; rodiče Josef (brzdař u dráhy) a Anna
Rudolf Ambros; rodiče Karl (c. k. profesor) a Ludmilla
Růžena; rodiče Václav (kovář) a Terezie
Vilém Viktorín; rodiče František (městský lékař) a Kristina
Gilbert Jan Gustav; rodiče Gustav Vilém (c. k. profesor) a Anna
Jaroslav; rodiče Václav (pokrývač) a Marie
Jaroslava Anna; rodiče František (strojník) a Antonie
Josef; rodiče Josef (dělník) a Emanuela
Jan; rodiče Jan (nádeník) a Marie
Richard; rodiče Vojtěch (skladník) a Kateřina
Marta; rodiče Jiří (hostinský) a Anna
Božena Albína; rodiče Vojtěch (konduktor) a Alžběta
Marie; rodiče Václav (konduktor) a Marie
Stanislav; rodiče Václav (nádeník) a Marie
Valentina Františka; rodiče Alois (dělník) a Františka
Jaroslav Vojtěch; rodiče František (tovární dělník) a Ludmila
Eugenie; rodiče Karel (nádeník) a Anna
Celé téma tady:
http://www.rodina.cz/nazor16339873.htm
|
| Monty |
|
(17.3.2015 11:38:45)
Val,
moji předkové celkem hojně vystupovali i na vsi.
Zrovna včera jsem volala na jednu matriku ohledně ověření údajů a paní matrikářka mi nahlásila, že u toho záznamu je také údaj o tom, že prababička s pradědečkem vystoupili v roce 1927 z církve.
Našla jsem to u víc příbuzných a nejen příbuzných, po vzniku republiky to nebylo až tak neobvyklé - ale spíš mne překvapilo, že se poměrně dost lidí vrátilo zpátky po roce 1948, to pokládám za tu správnou revoltu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
.
, smekám, vážně 
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)