| Ostia | 
 |
(15.3.2015 20:25:53) Davam sem odkaz na clanek psychologa o pani Michalakove. Dost me to sokovalo. Fotografie k pripadu je jen jedna, zato popis skutecnych udalsosti je silna kava.
http://svobodneforum.cz/norska-kauza-mame-nove-indice-ktere-ukazuji-na-nenormalni-pomery-v-rodine-michalakovych/
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(15.3.2015 20:30:09) Jdeš s křížkem po funuse.
http://www.rodina.cz/scripts/diskuse/novep_tree.asp?all=yes&id=18058787&typ=0
Diskuze vypukla 08.03. a má 490 příspěvků. 
Počti si.
|
| libik | 
 |
(15.3.2015 21:00:44) Ano, má mnoho příspěvku a 98 % diskutujících hovoří o tom, že je ten výjev naprosto běžný, přirozený a že je to taková specifická legrace, na kterou má každá rodina nárok dle svého vkusu.
|
| Mishula | 
 |
(15.3.2015 21:08:07) Moc děkuji za shrnutí, marně jsem se snažila tím prokousat. Za A je tam mrak příspěvků a za B se mi to TAK POMALU načítá, že bych dřív byla šedivá, než bych to přečetla.
Jinak mi nepřijde moc normální fotka z hajzlu, i kdyby byl snad prázdný.
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(15.3.2015 21:11:53) Mischulo, tu fotku fotil starší syn, protože měl čerstvě foťák jako dárek, a fotil všechno, evidentně různé situační momentky. Paní Michaláková o té fotce ani nevěděla, byl ve foťáku. Policie i BV při vyšetřování je nechaly bez povšimnutí. A dvouleté dítě ještě nechápe rozdíl mezi tím, když je na wc dospělý, a když je na wc ono, zvlášť, když se učí na nočníček nebo na sezení na záchodě, a nikdy tam není samo, dospělí jsou tam s ním. Stačí takhle?
|
| Mishula | 
 |
(15.3.2015 21:27:09) Ne nestačí. Protože pokud napřímo čumí do objektivu, musela vidět, že je focena. Myslím, že každá máma by dítěti vysvětlila, že takto ne a vzápětí fotku smazala.
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(15.3.2015 21:32:30) Na té fotce údajně není paní Michaláková. Tedy ne že by bylo vidět, kdo na té fotce je.
|
| Alraune | 
 |
(15.3.2015 22:40:57) Na fotce je údajně její sestra...
|
|
|
|
| vertigo | 
 |
(15.3.2015 22:48:32) Když se tak dívám na ty fotky, tak tohle nemohlo fotit dítě. Je to focený z větší výšky, která by odpovídala výšce dospělého člověka. Takže tohle vysvětlení podle mě trochu pokulhává
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(15.3.2015 22:52:10) Dítě mohlo stát na botníku. 
Je to jedno, ty fotky jsou nedůležité.
|
|
|
| Alraune | 
 |
(15.3.2015 22:52:46) Ani kompozice není taková, jako by fotilo dítě, po pravdě, myslím, že tvrzení o focení dítětem je účelová lež. Celkově si ale myslím, že mediální řešení téhle kauzy je mimo...
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(15.3.2015 22:55:43) Není lež ani pravda: pí Michaláková tvrdí, že o těch fotkách nic neví, byly ve foťáku dítěte a médiím je dal nejspíš pan Michalák.
Takže jen dohady a dohady o fotkách, které jsme ani neviděli.
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(15.3.2015 23:08:03) hlavně jestli měl ty fotky Michalák, tak byly prohlédnuty při vyšetřování před 4 roky, protože se prohlíželi nosiče dat, a ani v Norsku ty fotky nepovažovali za závadné. A o tom to ale také není.
Hlavně, kdo si tady může dovolit říct, že by se pohledem druhého oka jeho domácnost, styl výchovy, cokoliv, nikdy nedalo zneužít jako důvod, proč si neplivnout? Třeba Mische se ekluje focení záchoda, no, my máme záchod a okolí vyfocené důkladně kvůli řešení havárie průsaku vody. Kdyby někdo nějakou fotku z toho vytáhl a ukázal zrovna Mische, řekne: "Fuj, ti jsou určitě divní, mají vyfocený záchod."
Proto jsou zákony nad dojmologii a soudy lidí, a ty zákony tvoří hranici, co je a co není trestné. Michalákovi před zákonem obstáli. Tohle neokecá ani Cíťa, a že se snaží, ponorka.
|
| Raduna |
 |
(15.3.2015 23:18:35) Zaregistrovaná,
paní Svobodová v jedné diskuzi na iDnes potvrzuje moje domněnky o panu Michalákovi. Ona je přímo kamarádka paní M., takže o případu ví mnohem víc, a zná lépe i pana M.:
"Mimochodem, dítě by na fotce muselo mít ruce jako saxana, aby mohlo dělat to, co Elšíková popisuje. I ti, kdo viděli originál tvrdí, že to vypadá jako...ne že se tam něco děje. Pokud šlo Elšíkové a SF o dobro dětí, tak již kvůli nim toto neměli zveřejňovat, ale fotky předat norskému soudu, který o nich rozhodne. Ano, fotky jsou hloupé, ale nesvědčí o ničem. Jediné co víme je, že je Elšíkové předal otec chlapců, člověk u kterého až po odebrání dětí propukla jeho psychická nemoc. On nyní žije s tím, že smyslem jeho života je pomstít se exmanželce a její rodině, které z celé situace viní. A Elšíková jej využívá a doslova u něj škemrá o jakékoliv informace, které podpoří její tvrzení. Nevadí jí, že využívá člověka, o kterém sama píše, že je sexuální brutální násilník, ačkoliv pro to nemá jediný důkaz a ani norský soud ho neměl. Otec dětí nechápe, co o něm Elšíková tvrdí, naopak si myslí, že ona stojí na jeho straně a pomáhá mu se pomstít exmanželce. Ano, i takto se dělá "žurnalistika"."
|
| libik | 
 |
(15.3.2015 23:27:02) Byla by to špatná kamarádka, pokud by se M. nezastala, to má být objektivita?
Nejzdravěji to komentovala Alraune
|
| Raduna |
 |
(15.3.2015 23:31:52) Libíku,
já sem ten citát dala proto, že si taky myslím, že Elšíková zneužívá pomstychtivosti pana Michaláka a toho, že rozumí česky ani ne na 50% a přesvědčila ho, že stojí na jeho straně a on jí dal ty fotky. Kdo jiný měl kdy přístup k foťáku těch dětí a má důvod paní M. chtít uškodit? Nejhorší je, že pan Michalák nejspíš vůbec netuší, že ona o něm píše, že je brutální sadistický pedofil, který zneužíval svoje děti, protože tak dlouhému textu v češtině vůbec nerozumí. Je to hyena a ne novinářka. Chudák chlap, stát mu rozvrátil rodinu a další hyena mu ještě kazí pověst.
|
| Alraune | 
 |
(16.3.2015 8:21:22) Podle toho, co jsem četla, tak nemoc u něj propukla před odebráním dětí a Michaláková tím vysvětlvoala bouřlivé poměry v rodině. Každopádně ucelený obraz nemá nikdo, kdo nenahlédl do spisu, takže o čem se bavíme? Maximálně o tom, co si kdo do Michalákové promítá a jak je mu sympatická.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Epepe | 
 |
(15.3.2015 21:13:12) Mishulo, já si teda osobně myslím, že paní Michaláková je fakt zvláštní, že nám neříká celou pravdu, a nevěřím jí a hlavně je mi nepříjemná tím, že vědomě nedodržovala zákony a etiku země, kam emigrovala a teď se jí nechce přijímat následky.
Nicméně, tohle na mně působí jako fakt neškodná legrace ...
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(15.3.2015 21:15:09) Paní Michaláková neporušila žádný norský zákon: vyšetřovala to policie.
|
| Epepe | 
 |
(15.3.2015 21:24:41) Tak já to tu nechci moc rozviřovat, už jsem tu svůj názor napsala, měnit ho nebudu, tak nemá cenu diskutovat a navíc za něj dostanu čočku. Mishule jsem to psala proto, abych osvětlila, že Michalákové nefandím, ale toto mi přijde fakt nesmyslný článek.
Tak tedy jen pro tebe: Zákon porušila a sama se k tomu přiznala: v Norsku je zakázáno bít děti. Ale ona si, stejně jako většina Čechů tady, myslela, že naše kultura je mnohem vyspělejší a nikdo nám nemá právo kecat do výchovy a na zákon nehleděla. Proč ne, ale nechápu, že se pak diví následkům. Vidím v tom od začátku analogii k muslimským imigrantům. To je pořád řečí: "když tu žijou, ať se přizpůsobí, kamenování je nehumánní", ale pro našince v cizině to najednou neplatí.
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(15.3.2015 21:31:11) Ovšem norská policie po vyšetřování případu žádné porušení zákona neshledala, nevznesla ani obvinění.
Nějaké další dohady v tomto směru jsou zcela bezpředmětné.
|
| Epepe | 
 |
(15.3.2015 21:38:36) Martino, k tomu mám tři body: 1. že došlo k procesnímu pochybení, to je možné, s tím souhlasím. To je taky jediný rozumný důvod, proč v případu intervenovat nebo se angažovat, podle mně. 2. Paní Michaláková sama řekla, že zákon porušila. Ale ne každý, kdo poruší zákon je stíhaný. 3. Obecně - pokud by se shledalo, že není důvod k trestnímu stíhání (věc byla odložena, to vím), můžou být stále důvody k odebrání dítěte ... nějak nevím, proč by se děti musely odebírat jen na základě odsouzení, děti se odebírají i z jiných důvodů. I v ČR.
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(15.3.2015 21:42:09) To je všechno pravda, ale mnohokrát bylo potvrzeno z více stran, že plácnutí dítěte přes zadek není důvodem k odebrání.
Co tedy bylo důvodem, je stále zahaleno tajemstvím.
|
| Epepe | 
 |
(15.3.2015 21:44:29) To rozhodně, nesdělila nám to otevřeně ani jedna strana. Takže nechápu lidi, kteří mají jasno.
|
|
| Sandefjording | 
 |
(15.3.2015 21:44:51) Není to zahaleno tajemstvím, z toho, co vím od člověka, co spis viděl, byl důvodem celkový stav věcí, který byl ohodnocen jako nedostatečný pro vychovávání dětí, kdy bylo ještě uvedeno, že žádná z vyjmenovaných věcí by sama o sobě nestačila na odebrání, ale "celkový obrázek" rodiny byl špatný.
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(15.3.2015 21:53:18) Jenže vyjádření "celkový obrázek rodiny byl špatný" je velmi tajemné.
Navíc paní M. tahali za fusekli nadějemi, že po rozvodu a úpravě poměrů jí děti vrátí, což se tedy nestalo. 
|
|
| Inaaa | 
 |
(15.3.2015 21:53:32) To dává smysl, celkový obraz, jednotlivosti, ale nic kardinálního.
|
|
|
| Lassiesevrací |
 |
(15.3.2015 21:52:50) Tady se porad rozebira to odebrani, ale jeste jsem nikde nenasla oduvodneni, proc se deti rozdelily. Oduvodnil to nekdo nejak?
|
| Lassiesevrací |
 |
(15.3.2015 21:58:00) A jsou ti kluci v kontaktu?
|
| libik | 
 |
(15.3.2015 22:25:06) Tedy já nevím, ale vizualizovat šestiletému rp. devítiletému děcku mrtvé rodiče mi připadá skutečně přes míru zodpovědné. Udělat to matka mě, tak koktám, nic proti tobě, Milado.
Pokud bych trpěla paranoiou, že zahynu společně s manželem, nejspíše bych zavedla opatření typu, že znalci receptu becherovky spolu nikdy nesmí jet v autě nebo lízt na skálu, ale ne takto prezentovanou poslední vůli
|
| libik | 
 |
(15.3.2015 22:31:10) Maminka není babička, dětí, co jim nikdy nezemřel prarodič nebude většina, matka je ale pokud možno nesmrtelná..
|
|
|
| vlad. | 
 |
(15.3.2015 22:32:12) Libik, proč to zlehčuješ jen proto, že ty to máš jinak? Já to chápu. V případě, že není nikdo, kdo by se o děti po smrti rodičů okamžitě postaral, jsou vrženy do sociálního systému, který sice nenechá děti na ulici, ale to je tak vše.
|
| libik | 
 |
(15.3.2015 22:35:36) Já to nezlehčuju, já se upřímně děsím představy, že mi matka před x lety poví, co mám dělat, když umře a to tak, že mi uloží do mobilu číslo, kam mám zavolat.
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(15.3.2015 22:37:31) Libiku, ty to máš ode zdi ke zdi, děti se dají připravit vhodnou formou na různé situace, opravdu to nemusí být v reálu takové drámo.
|
| libik | 
 |
(15.3.2015 22:40:57) Já mám děti velké i malé, různě drsné, dost samostatné, ani jednomu bych to neudělala. Ono se ti zdá, jak to pěkně pobraly, co to s nima udělalo ti pověděj za 20 let..
|
| vlad. | 
 |
(15.3.2015 22:42:01) Tvoje malá dcera má starší dospělé sourozence. To je úplně jiná situace.
|
| libik | 
 |
(15.3.2015 22:46:14) Moje malá dcera je v situaci, kdy si uvědomuje, že jí může umřít tatínek, takže vím, jak tu eventualitu vnímá.Asi bych jí jako bonus měla říct, že můžu umřít i já a pro ten případ, že má dospělé sourozence
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(15.3.2015 22:48:00) Když má dítě dospělé sourozence, tak pochopitelně nic řešit nemusíš.
|
|
| vlad. | 
 |
(15.3.2015 22:49:46) Libik, přestaň to hrotit. Má dospělé sourozence, kteří snad nejsou na ulici a nefetují, tak snad by udělali, co by bylo třeba.
Stát se může cokoli. Naše známá umřela u porodu, na otce dítěte spadl strom, pracoval jako dřevorubec v lese. Život nevymyslíš, stát se může cokoli. Neodsuzuji lidi, kteří chtějí být relativně připraveni.
|
| libik | 
 |
(15.3.2015 23:03:47) To s tím porodem a dřevem se stalo v jeden den?
Nebavím se o tom, co se stane mému nebo jinému dítěti, když umřou rodiče (my například neumřem), ale o tom, že děcku na férovku vyrobíš manuál, co dělat když se to stane a tím v jeho mozečku vyvoláš zbytečný strach.
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(15.3.2015 23:07:11) Dítě nemá mozeček, ale normální mozek, který je schopen pobrat, že se může stát něco rodičům. Nemusí to být zrovna smrt.
|
| libik | 
 |
(15.3.2015 23:12:57) Nic osobního, ale pokud je dítě po některých rodičích, tak má pidimozeček, což nakonec dokládá neutuchající diskuse o norské kauze.
Bylo to přátelské, děvčata, doufám, že jste to tak vzaly, Milada je fajn a jsem ráda, že její děti nikam nevolaly, dobrou noc
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(15.3.2015 23:15:14) Doufám, že znáš číslo na záchranku, hasiče a policii, a že ti tato znalost nepřivodí zlé sny.
|
| libik | 
 |
(15.3.2015 23:16:39) stopadesátpět, doktor jede hned..
|
| Filip Tesař |
 |
(16.3.2015 9:57:46) Nechci nikomu vnucovat, co dělat, mě to poučení přijde docela rozumný, podobně jako poučení, co dělat, když zablouděj v lese, jak jednat s neznámejma dospělejma ad. Nenadává a společná smrt rodičů je objektivně celkem snadno představitelná záležitost, stačí dopravní nehoda. Moje děti se na smrt začaly ptát kolem 4. roku. Co mi řeknou ve dvaceti, samozřejmě netuším, ale že by je zatím nějaký vážný poučení výše uvedenýho typu rozhodilo, to rozhodně nepozoruju. A že by mezitím celý roky zkoumaly a posouvaly hranice, zkoušely nový, odlepovaly se od rodičů, navazovaly nový vztahy, a ve dvaceti mi najednou prozradily, že je to tenkrát strašně zasáhlo?
Přiznám se, že mi v hlavě naskočila typická scéna z americkejch filmů, kdy dospělej sedá do dřepu, aby měl hlavu v jedný úrovni s dítětem, bere ho kolem ramen a pohřebním hlasem a pidgin slohem k němu promlouvá. Myslím, že moje děti zvládnou prakticky poučení o závažnejch věcech, případně kladou doplňující otázky, ale kdyby k nim někdo takhle dřepnul a prones: "Zlatíčko, maminka s tatínkem teď na chvilku odjedou, teta tady s tebou počká," tak v jejich mozečku okamžitě vyklíčí trauma z toho, že se něco divnýho děje a jim se neřekne, co. A budou si "tetu" pamatovat klidně do dvaceti...
|
|
|
|
|
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(15.3.2015 23:12:01) libiku, s dětmi se přeci nacvičují zásady bezpečného chování, a do toho patří nácvik i telefonování o pomoc. Prožíváš to téma zde v emoční rovině své životní situace, ale jsou lidé, kteří to mají srovnané jinak.
|
| libik | 
 |
(15.3.2015 23:15:36) šmarjá, to uslyším kdykoliv sem dám něco ze života?
|
|
|
| vlad. | 
 |
(15.3.2015 23:50:49) Milado, Cesta domů mám pro ně slabost
|
|
| Kudla2 | 
 |
(15.3.2015 23:57:46) jinak mi to teda, Milado promiň, i jako někomu, komu se to přímo stalo, přijde cáklý, děti na tohle připravovat.
Beru, že to někdo probere třeba s kamarádama, jestli by v případě, že by nastala ta situace, byli ochotni, ale sázet to dětem do hlavy mi přijde zbytečný, a tuplem v momentě, kdy se neděje nic takovýho, že by to k tomu směřovalo.
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(16.3.2015 0:03:52) Úraz se může stát velmi nečekaně. 
U nás to bylo komplikované tím, že jsme se s mužem střídali "na ose": jeden byl na cestě do práce, druhý na cestě domů, děti samy doma 20 nebo 30 min. Musely mít instrukce, co dělat, kdyby se něco nepovedlo a jeden z nás domů nedorazil.
Nemusela to být nutně smrt, co mohlo zdržet návrat z práce. 
Mobily nebyly, takže to bylo mnohem složitější než dnes. Nesměly zazmatkovat.
|
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 0:08:40) Milado,
promiň, ale víš o tom totální houbeles.
Oni si mě vzali k sobě okamžitě a bydlela jsem u nich, soud proběhl až později, žádný ústav se nekonal.
|
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
 |
(16.3.2015 20:37:42) my o tomhle normálně s dětmi taky mluvíme
|
|
|
|
|
| Cita | 
 |
(15.3.2015 23:27:53) tyyyjo..me se tady predhazuje jak sem bezcitna, kdyz pisu, ze pokud bych prisla o deti, tak pojedu dobrovolnicit do Afriky..a zatim Milada vysvetlovala svym malym detem, co maji delat kdyby umrela..Tak tohle bych svym detem udelat nemohla. Pokud by se mi neco stalo, tak by stejne byla zdrceny tak, ze nejak dopredu priprava by jim byla na houby a drtit je preventivne, no tak to ani nahodou...
A pokud jde o fekalni fotky..to ze je male dite na zachode neni zase nic tak mimoradneho, to je fakt, to, ze se to ale foti a dotycne se do fotaku dokonce usmiva..to mi hlava nebere..I kdyby muj potomek nejakou takovou (kompozicne peknou a z vysky focenou fotku ?!) fotku udelal, tak leti okamzite vymazat..a do objektivu budu koukat tak max. udivene, ne-li rovnou nasrane..
Navic si neumim predstavit, ze by mi dite lezlo na zachod za segrou, kterou nezna..za mamou jo, to za mnou lezly furt, ale za navstevama ne..
|
| Cita | 
 |
(15.3.2015 23:43:48) A ja ti jasne rekla, ze to "osetrene" je vedlejsi efekt toho, ze jsem k trvalemu pobytu deti v Norsku potrebovala souhlas jejich otce a ze ve formulari byla i otazka komu dat vedet a kdo se postara o deti, kdyby se mi neco stalo. Samozrejme je tam uveden on. Kdyby to po me nechteli, neresila bych to.
|
| X__X |
 |
(15.3.2015 23:53:29) tak ale to je snad normální, že v případě smrti jednoho rodiče se kontaktuje druhý rodič a o děti se postará on, ne? na to není potřeba mít něco nějak zvlášť ošetřené
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 0:07:10) "Neprala jsem si, aby me deti byly treba jen na par dnu umisteny jinde, nez doma, kvuli tomu, ze nemaji pribuzne."
Hm a jak myslíš, že by to bylo technicky proveditelný? Byla jsi s někým domluvená, že by se v tom pádě o děti staral a bydlel s nimi u vás doma?
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 0:09:37) sorry, ale zase já si neumím představit toho obětavce, který by rezignoval na vlastní život a šel bydlet s vašima dětma do vašeho bytu.
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(16.3.2015 0:12:32) Já si zas neumím představit toho, kdo by nenechal všeho a nepřispěchal utěšit sirotky.
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 0:17:14) prosím tě, čemu říkáš "utěšit"? To je v týhle situaci dost absurdní pojem
Jestli jako myslíš krátkodobě s nima pobejt a pomoct jim překlenout to první období, tak to by jistě všeho nechalo dost lidí, ale postarat se o ně dlouhodobě, to je zas docela jiný kafe.
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(16.3.2015 0:23:59) Tak my jsme měli domluvenou jak první dobu, tak dlouhodobý pobyt.
Podobně naopak - i já jsem byla odhodlána postarat se o několik dětí napořád, kdyby něco.
Ono tedy nikdy nic, protože osudové nehody se zas tak často nestávají, ale všichni jsme byli tak nějak klidnější, když jsme to měli pořešeno.
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 0:27:35) Martino,
ale jo, mít to domluvený s těma lidma, to je v pohodě, mít to rámcově domluvený s těma dětma taky, ale z toho, co píše Milada, se mi to jeví jako že je tím krmili pravidelně, a to je na tom to, co mi přišlo úchylný.
|
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 0:28:47) navíc pánbu je žertéř, protože táta měl sice něco domluvenýho, ale nakonec to dopadlo úplně jinak a já jsem moc ráda, že to tak dopadlo. 
|
|
|
|
| libik | 
 |
(16.3.2015 9:00:40) No to já si umím představit docela dobře, altruistická romantická představivost pracuje, když ti celkem nic nehrozí.
"kdybys cokoliv potřebovala, zavolej, hahaha, to lidi baví tak týden"
A není to proto, že bych měla třeba já kamarády nelidy, ale každý pracuje a řeší vlastní přežití.
Mám 2-3 kamarádky, kterým bych fakt chtěla pomoci, kdyby něco. Ale, že bych si vzala jejich děti, to tedy nevím.
|
| adelaide k. | 
 |
(16.3.2015 9:14:41) Líbiku, nesmíš to brát jen podle sebe.
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 9:19:27) adelaide,
a kolik ty sis vzala cizích dětí do péče?
Libik má v tomhle pravdu, ne že by to nikdo neudělal, ale není to jak houska na krámě, rozhodně není pravda, že by to udělal KAŽDEJ, a je to velkej zásah do života, takže klobouk dolů před těma, který to udělaj, ale je to těžkej nadstandard, žádná "norma, kterou by snad udělal každej", a tak je k tomu IMHO třeba přistupovat.
|
|
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 9:16:11) Libiku,
tak nějak.
Proto si tak moc považuju toho, co moji pěstouni  udělali, protože já sama nevím, jestli bych to dala, přivíst si domů dítě, o kterým toho notabene skoro nic nevím.
A proto mi to přijde jako sice pochopitelný, ale absurdní fantazírování, klást si u takovýho člověka ještě PODMÍNKY (nehledě teda na to, že by to měl bejt někdo z Rodiny, tudíž člověk, kterýho znám spíš virtuálně, což si taky neumím dost dobře představit, že by byl schopen - jako myslím DOOPRAVDY schopen, ne jen to říct - se takto postarat) mi přijde opravdu totálně mimo.
Jedinou podmínku, na který by mi asi záleželo, by bylo děti nedělit od sebe, ale kdyby to byla jediná možnost a jinak by šli do ústavu, tak by se taky asi nedalo nic jinýho dělat.
Naštěstí to Milada, respektive ta kamarádka, nemusela nikdy řešit
|
| Grainne | 
 |
(16.3.2015 9:23:39) Kudlo, to je ale otazka nastaveni, ne rozhodovani, kdyby mi tu v techle chvili pristalo nejake potrebne dite, nebudu o tom kdovijak premyslet, promyslet, proste se postaram, zajistim uredni potrebnosti atd. Proste budu postupovat dle aktualni situace, protoze sice potrebuju scenare pro vlastni krizovky, ale cizi krizovky nemuzu planovat a ani bych neumela nepomoci, kdyz ja jsem se zrovna pripletla k nejake potrebnosti.
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 9:31:55) Grainne,
a já říkám, že nikdo nemůže vědět, co bychom udělali, když jsme to zatím naštěstí nikdy udělat nemuseli.
A že silný řeči jsou jedna věc a skutky druhá, a počítaj se jen ty skutky (čímž nechci říct, že se to zrovna ve Tvým případě nemůže shodovat, ale zatím v tom vidím jen ty řeči).
Já sama NEVÍM, jak bych se rozhodla, a upřímně doufám, že se takto nikdy rozhodovat nebudu muset.
|
| Grainne | 
 |
(16.3.2015 9:37:06) Kudlo, me to prijde tak samozrejme, jako dychat, to nejsou veci, o kterych bych premyslela. Ja chapu, ze kdyz to tak nemas, musis premyslet a cekas na vysledek toho premysleni, ja to tak mam. Ty znas sebe, ja zase sebe.
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 9:41:37) no a udělalas to někdo DOOPRAVDY?
rozdíl mezi námi je v tom, že ty si MYSLÍŠ, že "bys samozřejmě", já NEVÍM, jestli "bych samozřejmě", protože jsem to nikdy udělat nemusela.
A to i přesto, že jsem udělala v minulosti leccos v podobným duchu, co jsem považovala za svou povinnost a o co se nikdo jinej moc netrhal, takže bych mohla analogicky dost předjímat.
|
| JaninaH |
 |
(16.3.2015 9:47:16) Kudlo, nesedíš si na vedení? Promiň, ale tvoje dnešní příspěvky mi připadají úplně mimo. Že ty bys něco neslíbila udělat znamená, že by to neměl slibovat nikdo? Když ty jsi nejsi jistá, že bys takový slib dokázala splnit, tak si nemá být jistý nikdo? Co to je?
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 9:49:20) Janino,
já se ale nebavím o žádným slibování, já se bavím o činech.
|
| JaninaH |
 |
(16.3.2015 9:53:53) Aha, já myslela, debata je o tom, že Milada je šílenec, když chce po kamarádce slib, že by se postarala o její děti, a že ta kamarádka je šílenec, že jí to slíbila.
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 9:56:05) četla jsi to?   
já psala, že Milada je šílenec, když chce po kamarádce slib, že by se postarala o její děti V JEJICH VLASTNÍM BYTĚ (rozuměno tak, aby se děti nemusely z toho bytu hnout), a že ta kamarádka je šílenec, že jí to slíbila (tj. že se tam za nima natrvalo přestěhuje).
|
| JaninaH |
 |
(16.3.2015 10:15:48) Kudlo, aha, myslela jsem, že podle tebe jsou šílené obě, když uzavřou takový slib. Dobře, tak tomu slibu rozumíš (i když ty bys takový nedala ani nežádala). Vadí ti konkrétní podoba toho slibu. Ale proč? Co ti konkrétně na tom vadí?
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 10:26:27) Vadí mi na tom, že někdo žádá po někom jiném obrovskou službu, což je OK, ale ještě si k tomu klade podmínky, za jakých mu ten člověk má tu službu poskytovat, při kterých pro mě zcela nepochopitelně požaduje, aby si ten poskytující udělal značné nepohodlí, aby zachoval něco, co je v daným kontextu poměrně nepodstatný (zůstat bydlet na přesně stejným místě).
Podívej se, starali jsme se teď docela dlouho o bezmocného blízkého, ale vzali jsme si ho k nám domů, kdyby si byl dal podmínku, že se o něj musíme starat u něj doma a jeden z nás se tam musí přestěhovat, tak bychom si poklepali na čelo.
|
| Líza | 
 |
(16.3.2015 10:31:55) Nevíš nic o tom, jak ta domluva proběhla, kdo co žádal/nežádal, kdo co sám/na žádost nabídl/nenabídl, co byl čí nápad a jak k tomu vůbec došlo. Ale máš jasno, že si Milada kladla nepřípustné podmínky. Nekomentuji.
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 10:32:58) a on tě někdo o komentář žádal, že máš potřebu komentovat, že nekomentuješ?
|
| Líza | 
 |
(16.3.2015 10:36:49) No, po pravdě, tvoje odsuzující ničím nepodložené výpady si o komentář přímo říkají. Ale chci zůstat slušná.
|
|
|
|
| adelaide k. | 
 |
(16.3.2015 10:49:43) "ne, mně na tom přijde hnusný to, že předpokládáš, že když je někdo v děcáku, tak je to proto, že je z problémový rodiny a že ho odložili."
A předpokládat že si Milada kladla nepřiměřené podmínky, že to dětem podávala necitlivě a "cpala dnes a denně" a navíc bázírovala na majetku bez ohledu na city kohokoliv.... hnusný není?
Ono se to taky mohlo snadno stát...
|
|
| JaninaH |
 |
(16.3.2015 10:50:19) Kudlo, ale to máš hodně malou představivost, když si nedokážeš představit, že by někdo chtěl, aby jeho osiřelé děti zůstaly ve svém domově, a že by někdo na toto přistoupil nebo to sám navrhnul. Že ty bys na toto nepomyslela přece neznamená, že to tak nemůže mít promyšlené někdo jiný.
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 11:10:45) janino,
neumím si to představit právě proto, že jsem to prožila na vlastní kůži - ale chápu, že fantazíruje se o tom celkem lehce - to totiž nikoho nic nestojí
|
| adelaide k. | 
 |
(16.3.2015 11:13:26) A ty nefantazíruješ? Jsi o svůj prožitek dítěte líp schopná říct jak by ses zachovala jako dospělý "rodič"???
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 11:15:37) adelaide,
nejsem a právě proto se to tu celou dobu snažím ventilovat - že řeči se vedou, ale co a jak se pozná, když opravdu dojde na lámání chleba (a přeju všem, aby na něj nikdy nedošlo).
|
| adelaide k. | 
 |
(16.3.2015 11:20:00) No to vždycky, ale tak je to se vším. Navíc jsou věci které v našem veku už člověk sám o sobě ví. Já takhle třeba vím že obě naše neteře by u nas mely otevřené dveře i když si samozřejmě uvědomuji ze by to nebylo jako ve filmu ale u nas se nejaké to dite navic ztratí to je fakt
|
|
|
|
|
|
| Grainne | 
 |
(16.3.2015 11:13:32) Kudlo, on ji ale nezada po tobe, takze jaksi nechapu, proc utocis na cizi dohody a domluvy. Staci napsat, ze ty bys na to nepristoupila, ale jestli jiny ano, je nam vsem po tom.....nic.
|
|
| libik | 
 |
(16.3.2015 12:44:56) Kudla, ale to přece není tvůj problém, jak se domluvily.
Já mám drobet blbý svědomí, že jsem to tu včera spustila, nepřemýšlela jsem v rovině, jestli je možné, aby se nějak domluvili dospělí lidé, ale vyděsila mě představa, že mi v šesti letech matka řekne, že může umřít.
Byla jsem zřejmě labilní dítě a z vesnických pohřbů jsem měla schízy tak do 25, proto jsem možná reagovala mimo.
|
| Cita | 
 |
(16.3.2015 13:13:23) Libiku, ja svym detem vysvetlila kdeco, jak se rodi deti, odkud se berou i jak lidi umiraji, a ze umrou vsichni. Ale co maji delat, kdybych umrela tak to teda ne..uz samotna predstava, ze umrou i oni sami, kdyz se ptaly byla dost sila a pozorovat to uvedomeni si na vlastnich detech je docela sila...vykladat jim, ze se muzu kdykoli zabit v aute nebo cokoli..ne, to potreba neni. Spis sem ted bojovala s tim, jak jim empaticky vysvetlit, ze umrela prababicka, jakej mela hezkej zivot, a ze je vlastne hezky, kdyz se takovej zivot povede a clovek si muze v klidu odpocinout. To jeste vzaly. Pak jim umrela na rakovinu teta, 32 let, doma dvoulety bratranek. Tak to uz bylo hodne tezky, i proto, ze od prvni zpravy o nemoci do konce ubehl cirka mesic. Tak to uz jsme vedly debatu o krehkosti zivota pomerne slozitou. Jeste je desit tim, ze muzu umrit i ja. Ne, to proste nechapu. Prakticky je to zarizene, sly by k otci, ktereho maji radi, ale proste..Jak jsi napsala: mama je pokud mozno nesmrtelna, tak to proste citim i ja.
|
|
| Inaaa | 
 |
(16.3.2015 19:26:09) Jeste je desit tim, ze muzu umrit i ja. Ne, to proste nechapu. Prakticky je to zarizene, sly by k otci, ktereho maji radi, ale proste..Jak jsi napsala: mama je pokud mozno nesmrtelna, tak to proste citim i ja.
No jo, ty to nechápeš, přečti si Jiřinu Šiklovou - Vyhoštěná smrt....
|
| Inaaa | 
 |
(16.3.2015 19:27:44)
Nová kniha Jiřiny Šiklové formou fiktivních rozhovorů, vyprávění i teoretických výkladů přibližuje smrt jako základní životní fakt, který k vlastní škodě vytěsňujeme ze svého myšlení a řeči - a s nimi často i umírajícího člověka. My lidé jsme si jako jediní tvorové vědomi své smrti. Přesto se bojíme o ní mluvit a často to neumožňujeme ani svým blízkým lidem, kteří odcházejí. Napětí se tím stupňuje, umírá se dnes skoro bez rozloučení a vyslovení posledního přání. Knížka Jiřiny Šiklové prolamuje toto nepsané tabu a formou fiktivních dialogů, vyprávění, zamyšlení i teoretických výkladů přibližuje toto období lidského života umírajícím i těm, kteří je doprovázejí. Není to návod, spíše vybídnutí, abychom hledali k druhému cestu alespoň v posledních dnech života.
|
| Andulka, tři děti | 
 |
(16.3.2015 23:40:07) Inaao,
pokud si Cita bude chtit tu knihu koupit, tak Kosmas zasila i do zahranici :
http://www.kosmas.cz/knihy/185213/vyhostena-smrt/
|
|
|
| libik | 
 |
(17.3.2015 9:22:05) Tak jako má děcka nemají žádnou diagnozu, která by jim posouvala vnímání světa, takže ví, že lidi včetně dětí jsou smrtelní, akorát je v tom netrénuji denně.
|
| libik | 
 |
(17.3.2015 12:32:08) Já myslím, že pro čtyřleťáka je normální info, že lidi,když jsou starý, umřou.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(16.3.2015 9:57:50) V praxi to dopadá tak, že se o sirotky někdo postará, pochopitelně že za cenu naprostého překopání vlastního života, ať už to bylo předem domluveno nebo ne. Že by šly děti v takové situaci do děcáku, se nestává a nestávalo nikdy. Ne v Čechách.
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 9:59:04) hm a koho jsou to teda plný děcáky?
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(16.3.2015 10:01:56) 100 proti 1, že v děcáku není jediný sirotek - jsou to děti nepřizpůsobivých.
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 10:03:44) to mi přijde teda dost hnusný tvrzení...
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(16.3.2015 10:09:09) To není hnusné tvrzení, to je hnusná realita.
Setká se s tím každý žadatel o adopci: děti nejsou "právně volné".
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 10:10:55) ne, mně na tom přijde hnusný to, že předpokládáš, že když je někdo v děcáku, tak je to proto, že je z problémový rodiny a že ho odložili.
Protože jsem tak velmi snadno mohla dopadnout taky, tak jsem na to trochu citlivější.
|
| Samarlu |
 |
(16.3.2015 10:15:39) Nechci se tě dotknout, ale tak to prostě je. Fungující rodina dítě neopouštěla. Nevím, jak je to teď, ale v naší věkový skupině bylo fakt sirotků v děcákách minimum, většinou v tom byl rozvrat rodiny v kombinaci s alkoholem nebo přílišná promiskuita a jiný problémy rodičů.
|
|
| Grainne | 
 |
(16.3.2015 10:19:01) Kudlo, ale vzdyt ty sama jsi mela to stesti, ze jsi pristala u lidi, kteri asi moc nepremysleli a udelali to. Jini nemeli to stesti, ze by se jim treba souhrou okolnosti tak postestilo.
Ja takovou situaci vyhledavat take nebudu, jako pestoun s timto programem se moc nehodim, ale v pripade nahodne nutnosti to poberu jako osud, ktery mi zase neco prihral do cesty.
|
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(16.3.2015 10:19:21) Taková úmrtnost mladých rodičů naštěstí není, aby jejich děti zaplnily děcáky, i kdyby byly umístěny všechny. 
Ano, v DD jsou děti z problémových rodin - co tě na tom šokuje?
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(16.3.2015 10:22:56) Skutečný sirotek by se ostatně v DD ani neohřál: žadatelé o adopci by se o něj poprali.
|
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 10:27:05) Co mě na tom šokuje?
To, že tvrdíš, že jsou tam JEN děti z problémových rodin.
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(16.3.2015 10:29:49) Proč by bylo v DD dítě z bezproblémové rodiny? To je normálně doma.
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 10:32:10) si děláš srandu?   
mám samozřejmě na mysli dítě z bezproblémové rodiny, které přišlo o oba rodiče.
|
| Samarlu |
 |
(16.3.2015 10:36:10) No, takovejch dětí tam je fakt minimum, když už se někomu stalo, že ve funkční rodině přišel o oba rodiče, tak nejčastěji žil s prarodiči, tetou a strýcem, dospělejma staršíma sourozencema apod. Občas prostě někdo takový příbuzný neměl a tak do DD šel. Ale bylo (a myslím, že i dnes je) to spíš výjimečný.
Hele, já bych si taky dala nohu za krk, aby osiřelí synovci nemuseli do děcáku.
|
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(16.3.2015 10:40:51) Osiřelé dítě z bezproblémové rodiny si vezme někdo z příbuzných, v krajním případě přátelé rodiny. Případů, že je dítě adoptováno cizími lidmi, je málo, ale může se to stát.
V děcáku takové děti prostě nejsou a ani nikdy nebyly.
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 11:11:43) "v děcáku takové děti prostě nejsou a ani nikdy nebyly"
ty vogo, to je teda dost odvážný tvrzení, ty máš nějak zmapovaný všecky děcáky nebo tak něco?
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(16.3.2015 11:14:30) Právně volné děti z bezproblémových rodin v děcáku nejsou. Žadatelů o adopci je násobně víc než takových dětí.
|
|
|
|
|
|
| Samarlu |
 |
(16.3.2015 10:30:36) Ne JEN, ale PŘEVÁŽNĚ.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Samarlu |
 |
(16.3.2015 10:04:56) Děcáky jsou plný dětí, který vlastní rodiče odložili/zanedbali, protože jsou třeba feťáci, ochlastové, kriminálníci, neschopný se uživit atd. a moc se to nezvládaj učit nebo ani nechtěj. Sirotků je tam naprostý minimum.
|
|
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 10:01:55) víš co, mně to přijde trošku jako zlehčování - jako by to vlastně "nic nebylo a udělal to každej a kdo ne tak je divnej hajzl" a protože na rozdíl od naštěstí většiny lidí s tím mám osobní zkušenost, tak mi to prostě těžce nesedí.
|
|
|
|
|
|
| Grainne | 
 |
(16.3.2015 9:55:29) Kudlo, ber to tak, ze jsem proste sahla, jednam bez rozmyslu a ihned. Nenecham to dite za vraty a jakmile ta vrata otevru, beru za nej zodpovednost. Kupodivu bych to ani nemusela probirat s manzelem, nebo syny, maji to stejne a za ne rucimm ze by to dite privedli uplne stejne bezprostredne, jako ja.
Ja vimm ze jini to tak nemaji, ze by to musdli promyslet, my to mame tak, ze dite potrebuje jist, spat, byt v bezpeci a dal se zase uvidi, dle okolnosti. Kus jidla, postel, perina se najde vzdycky, nocleznik, spadly z nebe neni problem.
|
|
| adelaide k. | 
 |
(16.3.2015 10:44:57) Kudlo, z toho cos kdy psala o podobné tématice, chápu že nechápeš. To ale ještě není důvod takhle útočit a dělat z. Milady pološílenou vyděračku
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 11:09:47) aha, takže kdo nechápe, je to proto, že je sám neřád a citlivej asi jako prkýnko od haj.zlu?
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 11:18:55) zefýr,
proč horší?   
se přiznám, že v týhle kategorii mě nenapadlo uvažovat, akorát si říkám, že huba se člověku kolikrát zavře za vším
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 11:30:55) já taky, ale jak to souvisí?
|
|
|
|
|
|
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
 |
(16.3.2015 11:20:38) Zefýr, z rodiny, nebo z Rodiny?
|
| adelaide k. | 
 |
(16.3.2015 11:23:58) Kopřivo, některý klidně třeba ty od jentak co pečujou o maminku
|
|
|
|
|
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(16.3.2015 11:03:18) Kudlo, tak když se tady to téma řeší, tak já to udělala, vzala jsem k sobě dokonce cizí dítě a starala se o něj několik let. Rozhodnutí to udělat, nebo jestli by šlo do děcáku, mi trvalo pár minut, víc času jsem neměla. Jde to.
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 11:08:50) zaregistrovaná  
myslím si, že to, cos udělala, je výjimečný a taky by se tak k tomu mělo přistupovat - s úctou a rozhodně ne tak, že "je to přeci samozřejmý a udělal by to každej".
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(16.3.2015 11:13:12) Kudlo, a podmínkou bylo, že dítě nezmění školu a kamarády, takže jsem se přestěhovala přes celý město, znamenalo to koupit byt jinde. Takže jak říkám, jde to. A ta podmínka mi přišla přirozená, už takhle to dítě bylo dost v pytli. U nás v rodině máme jednu sirotu a ve dvou případech přišly děti o tatínky, takže celkově takový naprd, proto je logický, že je dobrý být připraven, a radovat se až poté, co už bude dítě velké a nebudeme to muset řešit.
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 11:16:47) tak já jsem se přestěhovala taky přes celý město a školu jsem neměnila - když je to v rámci JEDNOHO města, tak k čemu takový šachy?
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(16.3.2015 11:19:55) Kudlo, protože moje tehdejší bydliště bylo přesně na druhém konci Prahy, takže jedna cesta do školy byla hodina (v době špičky), a dítě malý, muselo se vozit autem.
|
|
| Lída+4 |
 |
(16.3.2015 11:27:08) "V rámci jednoho města" může v případě Prahy taky znamenat, že by cesta do školy trvala třeba dvě hodiny.
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 11:30:12) Tak já nevím, jak dlouho trvá přejet Prahu z jednoho konce na druhej, a rozhodně nehodlám zpochybňovat to rozhodnutí, ale pokládám to za velmi nadstandardní dobrou vůli ze strany neregistrované, ne za samozřejmost, kterou lze požadovat.
|
| JaninaH |
 |
(16.3.2015 11:32:56) ale pokládám to za velmi nadstandardní dobrou vůli ze strany neregistrované, ne za samozřejmost, kterou lze požadovat.
Jsi tedy schopná pochopit, že někdo jiný tohle za samozřejmost pokládá?
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 12:07:45) Janino, což o to, pochopit to schopna jsem, ale považuju to za nehorázný, a to jsem psala už od začátku.
|
| sovice | 
 |
(16.3.2015 12:21:23) Kudlo, ale za samozřejmost to zřejmě pokládala ta nabízející strana. Od počátku bylo jasné, že se Milada takto DOHODLA. Ta druhá strana mohla klidně říct "Sorry, ale to nevím, jestli bych to dala" - a nic neslíbit. Potom Milada dokonce napsala, že jí byla pomoc nabídnuta.
Jen ty vidíš furt rudě a opakuješ něco o nehoráznosti.
Nechápu, fakt ne.
Mimochodem, nemám děti bez příbuzných mezi kamarádkami, ale v rodině jsou takové, vůči kterým je nás dalších fakt málo. Za svobodna a bezdětna bych se raději stěhovala já k nim, i ze svého hlediska (přijmout dvě děti do 1+1 není moc rozumné a reálné). Jako vdaná s malými dětmi bych musela přesunout děti k nám. Teď už jsou dotyčné děti velké, ale kdyby se vyskytly jiné malé, asi bych se přesunula zase já, minimálně do konce školního roku - chlapa nemám a moje dětičky jsou velké a poradily by si doma beze mne, počítám, že bych jezdila od pátku do neděle...
A podobná pomoc by pro mě byla nesamozřejmá v tom, že vím, že by to nebylo nic snadného... ale samozřejmá v tom, že nechat blízké děti jako sirotky šoupnout do ústavu je pro mě prostě nemyslitelné.
|
| sovice | 
 |
(16.3.2015 12:24:09) Jo a lidí, kteří to v praxi opravdu udělají, si velmi vážím. A nemám nic proti těm, co to neudělají - nemáme všichni stejné podmínky a kapacity. Ale nikdo tady neshazoval ty, co nějaký podobný závazek nepřijmou. Nevím, kde to vidíš.
|
|
|
|
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(16.3.2015 11:36:13) Kudlo, upřímně, to rozhodnutí mi změnilo život. I tomu dítěti, dá se říct, že zachránilo život, neb jsem viděla příznaky nemoci, vůči kterým byli ostatní slepí. Ale to je už mimo téma. Otázka je, jestli bych se podruhé rozhodla stejně. Ale to už pravděpodobně nikdy nezjistím. Proto tady horuju za to, že má dítě vyrůstat pokud možno v rodině biologické, a nebo té úplně nejbližší. Protože jsem si zažila, jaké to je nemít s dítětem společnou historii, jazyk, emoce, výrazy. Tenkrát jsme chodili i k dětské psycholožce, ale narazí se na tyto psycho-sociálně-biologické limity. Proto si myslím, že by kluci Michalákovi měli co nejrychleji k mámě, než začne puberta, jestli ještě vůbec někomu záleží na těch klucích, a ne na postoji "a já mám pravdu v tom co si myslím". Dítě se nedá přesadit jako strom. On se ani strom nedá přesadit kamkoliv a kdykoliv.
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 12:10:07) zaregistrovaná,
děkuji, jestli to správně čtu, tak to bylo hodně náročný a nejsi si jistá, jestli bys do toho při vědomí toho, co to bude obnášet, šla podruhý?
Já myslím, že přesně o tomhle to je - že ti, co píšou o samozřejmosti atd. si vůbec neuvědomujou, že to nemusí být vždycky úplně sluníčkový, a že ti, co do toho jdou i tak jako Ty, si zasloužejí velký smeknutí a ne odbytí tím, že by to "přeci udělal každej".
|
| Líza | 
 |
(16.3.2015 12:13:53) Kudlo, myslím, že nechápeš ty. Ti, co píší o samozřejmosti, píšou o "to by udělal každej" z pohledu toho, kdo se stará. Tzn. nemusí to být sluníčkový, ale je to potřeba, tak to člověk udělá. Zároveň nepochybně je to skutek hodnej úcty okolí.
|
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(16.3.2015 12:26:56) Kudlo, čteš to dobře, podruhé bych do toho nešla. Protože to není o tom "šel by do toho každý", ale o tom, že okolí to nejenom začne považovat za samozřejmý, ale také si klást požadavky, jak by ta péče měla vypadat podle nich, a kritizovat, co já dělám špatně. V jednu chvíli se hodí postoj "nejsem vlastní máma, tak ať do toho nekecám", v druhé chvíli "ale to dítě nemá maminku, tak potřebuje, aby ses k němu chovala ještě víííc než by se chovala ta máma". Ani za pomoci psychologa jsme to neustáli, stálo mě to hodně. Na druhou stranu - byla chvíle, ve který bylo nutný se rozhodnout. Rozhodla jsem se a pak to rozhodnutí nesla dál. Mohu říct, že jsem ne všechno udělala nejlíp, ale určitě s nejlepším svědomím. Tohle není o tom "to by udělal každý". Tenkrát jsem nevěděla, co to obnáší, když je dítě z problematické rodiny, když chybí takové ty základy, ono tam bylo i určité poškození, ale to nechci rozebírat. Něco jiného je, kdyby potřebovala pomoci "naše krev", tam není patologie, ty děti znám od narození, tam bych do toho šla bez váhání opět znova. Ale obdobný případy se tady probírají v jiných diskusích, viz. "nevlastní děti nových partnerů". Je to prostě průser v
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(16.3.2015 12:27:47) v každé myslitelné variantě. (dítěti se povedlo vymyslet zkratku a odeslat příspěvek dřív, potvůrka šikovná).
Jo, našla jsem tenhle blog, doporučuji k přečtení (kauza Nýrsko): http://fialovajitka.blog.idnes.cz/c/446922/Namaluj-prasatko.html?ref=viacbloger
|
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 13:16:34) zaregistrovaná,
přesně tohle jsem myslela, děkuji. 
Nějak se mi tu nedaří vysvětlit to, co říkáš - že ten, kdo na sebe vzal břímě toho starání, má taky právo rozhodovat, JAK to udělá, a nikdo jinej (ano, včetně toho rodiče, o jehož děti by se měl starat, natož okolí, který se nestaralo vůbec, ale kritizovalo , jako to asi bylo ve Tvým případě) mu nemůže diktovat, JAK to má udělat, kdo se kam má přestěhovat a podobně.
Tj. je pro mě OK, když se ten pečující ROZHODNE, že pro něj/situaci bude jednodušší, když se on přestěhuje k tomu opečovávanému (umím si představit v situaci, jak to říkala sovice - ona žije sama, děti má už velké, opečovávané dítě bydlí daleko), ale už ne to, když to od něj ten rodič toho (potenciálně) opečovávaného dítěte VYŽADUJE.
Což jsem měla pocit, že tak bylo u Milady (její příspěvky mi vyzněly tak, že si to dala jako podmínku), a proto jsem reagovala tak, jak jsem reagovala.
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 13:48:16) tak snad můžu k tomu říct svůj názor, ne?
V praxi bych jim do toho nijak nekecala, neboj.
|
|
| JaninaH |
 |
(16.3.2015 14:10:11) Kudlo, ale ty píšeš názor na něco a kritizuješ Miladu kvůli něčemu, co sis sama vymyslela, proto to působí tak mimózně. Milada nepsala, že by si kladla nějaké podmínky, ale že se s kamarádkou na tom dohodla, dá se to dohledat, je to cca pětadvacátá stránka dozadu. To, že to byla podmínka (podmínka čeho? že se jí může kamarádka postarat o děti?), jsi napsala ty. Měla by ses Miladě omluvit.
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 14:22:57) "Neprala jsem si, aby me deti byly treba jen na par dnu umisteny jinde, nez doma, kvuli tomu, ze nemaji pribuzne."
"naše děti nejsou tak běsný, aby s nima někdo nemohl pár let bydlet"
z toho jsem vyvodila, že Milada chce, aby její děti v případě, že by se něco stalo, zůstaly bydlet v jejich původním bytě, a že počítá, že ten, kdo by se o ně staral, by se tam přestěhoval.
Je možný, že jsem si to vyvodila špatně, ale Milada nic nenamítala, takže jsem předpokládala, že jsem si to vyvodila správně.
|
| adelaide k. | 
 |
(16.3.2015 14:24:31) A co takhle se zeptat, případně zarazit když to šest lidí napíše že uvažuješ špatným směrem ?
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 14:25:31) při vší úctě, ale šlo o Miladu, takže pro mě bylo relevantní, co napíše ona, ne co napíšou jiný lidi, i kdyby jich bylo třeba padesát.
|
| JaninaH |
 |
(16.3.2015 14:28:03) Jací jiní lidé? Milada psala, že se s kamarádkou tak dohodla, že děti "budou truchlit ve vlastním domově".
|
|
| adelaide k. | 
 |
(16.3.2015 14:31:28) Kudlo, bez urážky každý tu nemůže vysedávat dnem i nocí aby podal patřičná vysvetlení
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 14:57:48) "Kudlo, bez urážky každý tu nemůže vysedávat dnem i nocí aby podal patřičná vysvetlení"
Když argumenty, tak prosím jedině nad pás, ano?
Milada tu se mnou o tom chvíli diskutovala a tento fakt, pokud vím, nijak nezpochybnila.
|
| adelaide k. | 
 |
(16.3.2015 15:00:15) Kudlo, chápu že to bereš úkorně (vzhledem k jistým debatám na to téma), ale prostě to tak je
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 15:03:09) já to beru úkorně prostě proto, že to není argument
|
| adelaide k. | 
 |
(16.3.2015 15:06:03) Ani ne tak argument jako důvod Asi těžko může něco vysvětlovat ten kdo tu není
|
|
|
|
|
|
|
|
| Cita | 
 |
(16.3.2015 14:27:04) Adeleide, vas sest je pro me porad jenom mrnavy nic v celym tom obrovskym svete kolem me..ja zase zasnu, jak si muzete zaprdene sedet na vedeni a vubec se nedokazat vcitit do takoveho ditete. Jen do rodice, ktery ma prece NAROK..
|
| adelaide k. | 
 |
(16.3.2015 14:30:38) Cito, reaguješ na mou reakci an Kudlu
|
|
| Grainne | 
 |
(16.3.2015 14:37:08) Cito, no ja nic moc nevim o rodicich,, o detech, predevsim o tech problematickych, ci z problematickych rodin toho vim rozhodne vic, nez ty.
|
|
| Inaaa | 
 |
(16.3.2015 19:36:34) jak si muzete zaprdene sedet na vedeni a vubec se nedokazat vcitit do takoveho ditete
  
Zato Cita ta vidí až za roh...
|
|
|
|
| Kudla2 | 
 |
(17.3.2015 0:25:23) Milado,
tak jestli Ti to sama od sebe nabídla, tak to je jiná, v tom případě se omlouvám.
Fakt jsem z toho nějak nabyla - patrně mylnýho - dojmu, žes to po ní chtěla Ty.
|
|
|
|
|
|
|
| adelaide k. | 
 |
(16.3.2015 13:32:02) Kudlo, ty stímhle ("že ten, kdo na sebe vzal břímě toho starání, má taky právo rozhodovat, JAK to udělá, a nikdo jinej (ano, včetně toho rodiče, o jehož děti by se měl starat, natož okolí, který se nestaralo vůbec, ale kritizovalo , jako to asi bylo ve Tvým případě) mu nemůže diktovat, JAK to má udělat, kdo se kam má přestěhovat a podobně.") máš nějaký osobní problém, že? Protože to není první téma kde se proti tomuhle tak striktně vymezuješ.
Všimla sis toho, že nepadlo ani slovo o tom že by Milada něco diktovala a doyčná neměla právo rozhodovat jak to proběhne? O tom mluvíš jen a čistě ty
|
|
| Líza | 
 |
(16.3.2015 13:40:04) Tys měla pocit, že to tak bylo u Milady? A kdes k tomu pocitu přišla?
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 13:50:01) Lízo, nabyla jsem ho z jejího příspěvku.
|
|
|
| Cita | 
 |
(16.3.2015 13:42:28) Kudlo, je to trochu mimo, ale pripomelo mi to nedavnou debatu o tom, jak je to v s pestouny v Norsku a jak v Cesku. Myslim Martina, nebo kdo rikala, ze je pestounka a ze malemu hned od zacatku rika, ze neni maminka, a ze bio matkou hodne jezdi atd..a ze se to tak v Cesku dela.
A ja ji zase rekla to , co bylo receno me, ze se v Norsku povazuje za pravo ditete pravo k nekomu prilnout, a protoze odebrani ditete je az skutecne posledni moznost po cele rade dalsich opatreni, jakmile k nemu dojde (te sousedce, o ktere sem tu mluvila sebrali deti az po 4 letech vsech moznych pokusu), tak se po odebrani do tohoto prava nezasahuje.
Podle me je to lepsi model, nez ten cesky, vztah pestoun-dite se chrani mnohem vic, nez v Cesku. Chapu ale, ze do Ceska se nehodi, kdyz se tam deti odebiraji (umistuji) i jen kvuli ekonomickym problemum. Ja si proste myslim, ze v Cesku skutecne blizky vztah k pestounovi muze vzniknout jen velice tezko, pestouni jsou spis jen sluhove biorodicu a dite tak nema sanci prilnout poradne k nikomu.
Zkratka pestounum tu pak do vychovy biorodice rozhodne nekecaji.
|
| Líza | 
 |
(16.3.2015 13:44:30) "a protoze odebrani ditete je az skutecne posledni moznost po cele rade dalsich opatreni"    
Cito, já ti řeknu tajemství, jo? Aby mohl člověk, klidně i malej člověk, dítě, k někomu přilnout, tak nemusí přetrhat všechny své dosavadní vazby.
|
|
| adelaide k. | 
 |
(16.3.2015 13:46:14) Cito, podle mě sis ted hlavně něco vycucala z prstu, abys měla něco k tématu.
A ano i dle českých zákonů má dítě nárok na své biokořeny. V Norsku je to evidentně jinak, o čem to svědčí?
|
| Cita | 
 |
(16.3.2015 13:55:03) Co sem si jako vycucala? V Norsku ma dite samozrejme taky narok znat svoje biorodice a styka se s nimi, ale ne tak casto jako v Cesku..
Kudlo, jo, kecat do toho, jak se budou moje deti vychovavat po moji mozne smrti je tak strasne mimo, aspon pro me, ze to vubec nepobiram..asi proto, ze ex manzela znam a jeho rodice, kteri jsou dalsi v poradi taky, takze vim, jak by to asi vypadalo a nepotrebuju nic resit. Jina situace by asi byla nemit ani je, ale to bych nejspis byla vdecna, kdyby se o ne nekdo postaral..ale diktovat si jak..to bych asi musela byt milionar a slibit za to pripadnym pestounum palac a miliony na konte, nebo nevim..ale tohle je pro me teda fakt dost mimo..
|
|
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 13:49:39) Cito,
toto je ale skutečně mimo, já hovořím o situaci, kdy rodič určuje, jak se má kdo postarat PO JEHO SMRTI.
|
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(16.3.2015 13:56:41) Dítě může přilnout jak k pěstounům, tak k rodičům: jedno nevylučuje druhé. 
V ČR existuje povinnost sdělit dítěti jeho původ, a to i když je osvojeno nezrušitelně.
|
| Kreaty | 
 |
(16.3.2015 13:58:08) Martino, děti třeba adoptované se musí dozvědět, kdo jsou jejich biorodiče? To jim sdělí úřad nebo musí ti adoptivní rodiče?
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(16.3.2015 14:03:43) Kreaty, jasně, že to ty děti vědí, pracuje se s faktem, že jsou adoptované, už do malička.
|
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(16.3.2015 14:03:48) Je to podle NOZ.
Sdělí to adoptivní rodiče, dle své úvahy. Sankce nejsou stanoveny, ani se to nijak neověřuje, ale dítě může své právo na identitu vymáhat, popř. rodiče žalovat za jeho popření.
U pěstounské péče je to jiné, tam bio rodičům rodičovská práva zůstávají.
|
| Kreaty | 
 |
(16.3.2015 15:25:18) aha, děkuji za vysvětlení, mám ve svém okruhu dva lidi, kterým je 40+ a domníváme se, že to neví, jeden je z mého příbuzenstva, adoptován rodiči jako miminko, jeho rodiče už nežijí a druhý je z druhé strany a je adoptován jen otcem, maminku má bio, v obou případech to ví všichni okolo, ale oni ne, tak jsem chtěla vědět, zda třeba i oni to vědí a jenom my nevíme, že oni to ví, takže tohle byla pro mě nová info
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(16.3.2015 15:34:07) Kreaty
Taky mám ve svém okolí paní, která jediná neví, že byla adoptovaná, je to takové divné a nechtěla bych to zažít. Třeba umře nevědomá, ale jinak to bude šok, jestli se to prolákne.
|
|
|
|
|
| Cita | 
 |
(16.3.2015 14:01:44) Martino, ty ale nezijes v Cesku, nebo jo?
|
| Cita | 
 |
(16.3.2015 14:20:15) Ale..me tak napadlo, kdyz tu vcera vsichni tak desne obdivovaly cesky duchodovy system, kolik jich/vas vlastne realne zije v Cesku Martino..
Janino, necetla sem to pozorne, ale pokud vim, ma se kamaradka v pripade jejich smrti prestehovat k nim do bytu a vychovavat deti tam, ne? To zni jako podminka..
|
|
|
|
| vlad. | 
 |
(16.3.2015 14:19:31) V CR je zasadni rozdil mezi pestounskou peci a adopci, coz je nezrusitelne osvojeni. I pred NOZ psychologove doporucovali diteti nelhat o jeho puvodu a vhodne, dle jeho rozumove vyspelosti mu to sdelit a dal s tim pracovat.
|
|
| Cita | 
 |
(16.3.2015 14:22:45) Hehe Pelechu..nemaji skolni jidelny a deti ji k obedu chleba z domova ;)..vic sem toho ale zatim nenasla ;)
To spis v Cesku je spousta veci na hlavu..treba rikat lidem z demokraticky zeme soudruzi, pripadne rovnou fasisti..to svedci o nadhledu
|
|
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(16.3.2015 14:23:26) Pelíšku, v Norsku nepečou náš chleba a nevaří naše pivo, jinak hádej Ale prostě Cíťa je tam šťastná, tady nebyla, a podle toho se řídí celý svět. Poslední komentář Pavla Hasenkopfa je taky výživný, ale malého Davídka to táhne k mámě, všem sociálkám navzdory.
|
|
| Inaaa | 
 |
(16.3.2015 19:34:25) Cito, existuje v Čechách něco, cokoliv, co by soudruzi z Norska nedělali lépe nejlépěji z celého vesmíru?
Jojo
Vzpomněla jsem si knihu Viktora Frankla Vůle ke smyslu, kde jako člověk, který přežil koncentrační tábor, taktéž zakladatel logoterapie, mluví o tom, že za prvé má být člověk optimista i v nelehkých situacích (to se týkalo i toho koncentr. tábora, skvělej tábor byl ten, kde nebyly komíny, nebyla pec...to bylo plus a vlastně štěstí... ) a dále nehodnotí lidi jako celek podle národů, protože ví, či věděl, že nic není plošně špatné ani dobré, protože podle něj i některý ten Němec v táboře byl dobrý člověk...Že v každé skupině lidí se najde nějaký idiot, bez ohledu na národnost.
Zatímco Cita ví, že v Norsku je to skvělé, Andrej Ruščák to má jinak a je schopen o Norsku mluvit tak, jako v jiné diskusi Ema o Dánsku.
Cita žádnej nadhled nemá, prvek, který absolutně postrádá.
A to se týká i diskuse o starých lidech, nebudou obtěžovat rodinu....jenže další pohled je ten, budou tedy raději za peníze "obtěžovat" nějaký zdravotní personál? Nějaká ta rumburská zdravotní sestra se najde v každé společnosti.
|
|
|
|
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(16.3.2015 14:02:30) Cíťa píše: Kudlo, je to trochu mimo, ale pripomelo mi to nedavnou debatu o tom, jak je to v s pestouny v Norsku a jak v Cesku. Myslim Martina, nebo kdo rikala, ze je pestounka a ze malemu hned od zacatku rika, ze neni maminka, a ze bio matkou hodne jezdi atd..a ze se to tak v Cesku dela.
A ja ji zase rekla to , co bylo receno me, ze se v Norsku povazuje za pravo ditete pravo k nekomu prilnout, a protoze odebrani ditete je az skutecne posledni moznost po cele rade dalsich opatreni, jakmile k nemu dojde (te sousedce, o ktere sem tu mluvila sebrali deti az po 4 letech vsech moznych pokusu), tak se po odebrani do tohoto prava nezasahuje.
Podle me je to lepsi model, nez ten cesky, vztah pestoun-dite se chrani mnohem vic, nez v Cesku. Chapu ale, ze do Ceska se nehodi, kdyz se tam deti odebiraji (umistuji) i jen kvuli ekonomickym problemum. Ja si proste myslim, ze v Cesku skutecne blizky vztah k pestounovi muze vzniknout jen velice tezko, pestouni jsou spis jen sluhove biorodicu a dite tak nema sanci prilnout poradne k nikomu.
A opět tím dokazuje, že tématu naprosto nerozumí. Tady nejde o "právo dítěte k někomu přilnout", přece!!! Ty biologické rodiče rozhodnutím BV nikdo neodpáře z duše toho dítěte! I to, které jsem měla doma, a objektivně se přiznávám, že se mu se mnou žilo velmi, velmi dobře po všech stránkách, neustále řešilo svojí mámu, neustále doufalo, a bylo to dobře, protože dostalo prostor si to vše zpracovat. Nedá se useknout dítě od své biologické rodiny, od předků.
|
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(16.3.2015 14:02:30) Cíťa píše: Kudlo, je to trochu mimo, ale pripomelo mi to nedavnou debatu o tom, jak je to v s pestouny v Norsku a jak v Cesku. Myslim Martina, nebo kdo rikala, ze je pestounka a ze malemu hned od zacatku rika, ze neni maminka, a ze bio matkou hodne jezdi atd..a ze se to tak v Cesku dela.
A ja ji zase rekla to , co bylo receno me, ze se v Norsku povazuje za pravo ditete pravo k nekomu prilnout, a protoze odebrani ditete je az skutecne posledni moznost po cele rade dalsich opatreni, jakmile k nemu dojde (te sousedce, o ktere sem tu mluvila sebrali deti az po 4 letech vsech moznych pokusu), tak se po odebrani do tohoto prava nezasahuje.
Podle me je to lepsi model, nez ten cesky, vztah pestoun-dite se chrani mnohem vic, nez v Cesku. Chapu ale, ze do Ceska se nehodi, kdyz se tam deti odebiraji (umistuji) i jen kvuli ekonomickym problemum. Ja si proste myslim, ze v Cesku skutecne blizky vztah k pestounovi muze vzniknout jen velice tezko, pestouni jsou spis jen sluhove biorodicu a dite tak nema sanci prilnout poradne k nikomu.
A opět tím dokazuje, že tématu naprosto nerozumí. Tady nejde o "právo dítěte k někomu přilnout", přece!!! Ty biologické rodiče rozhodnutím BV nikdo neodpáře z duše toho dítěte! I to, které jsem měla doma, a objektivně se přiznávám, že se mu se mnou žilo velmi, velmi dobře po všech stránkách, neustále řešilo svojí mámu, neustále doufalo, a bylo to dobře, protože dostalo prostor si to vše zpracovat. Nedá se useknout dítě od své biologické rodiny, od předků.
|
| Cita | 
 |
(16.3.2015 14:18:03) Zaregistrovana, me prave prijde hrozny, ze musi "porad resit" svoji mamu.. Dite ma resit uplne jiny veci..ma si hrat, ma mit kamarady, skolu, resit prvni lasky..a ne se porad rypat v tom, jak se blbe narodilo, nebo, ze ho mama nechtela. Proste mam jiny, ale UPLNE jiny nazor..
|
| adelaide k. | 
 |
(16.3.2015 14:21:39) Cíťo, PB, názor na co? Je to jeho máma, středobod světa a to i když není ideální. Jak by ji mohl neřešit??
|
|
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(16.3.2015 14:25:38) Cíťa píše: Zaregistrovana, me prave prijde hrozny, ze musi "porad resit" svoji mamu.. Dite ma resit uplne jiny veci..ma si hrat, ma mit kamarady, skolu, resit prvni lasky..a ne se porad rypat v tom, jak se blbe narodilo, nebo, ze ho mama nechtela. Proste mam jiny, ale UPLNE jiny nazor..
Cíťo, ty máš sice jiný názor, ale já mám, na rozdíl od tebe, reálné zkušenosti + odborné vzdělání. Což, názor si nech, to není trestné si něco myslet úplně odlišně od poznatků odborníků.
|
|
| Grainne | 
 |
(16.3.2015 14:26:56) Cito, jinak se pracuje s ditetem, ktere mama opravdu nechtela a jinak s ditetem, ktere ma matku, ktera se o nej zajima a stoji o nej. Svet nemuze za to, ze Norsko ponekud zastydlo a notne zaostava, na to vsechno uz oodbornici prisli, zpracovali studie a vypracovali postupy a metodiky pece a pristupu.
Ja nevim, jestli jsi zrovna z ledove kry spadla jenom ty, nebo vazne cele Norsko, to by vypadalo, ze se tam snad nikdo nevzdelava v oblasti pece o dite.
|
|
|
|
| Grainne | 
 |
(16.3.2015 14:22:09) Cito, co to zase placas za nesmysly? Dite celkem dobre pochopi system, ve kterem zije, ze zije u pestounu a rodice ziji jinde, neni nutne k tomu diteti neco vymazavat z mozku, v nasem pripade vztah k vlastnim rodicum...tahle uvaha je zastarala nejmene 30, ja bych rekla, ze mozna az 50 let.
Zda se, ze bud ty, nebo cele Norsko, jste zamrzli ve stredoveku pece o dite.
To nemluvim o tom, co u deti takove pokusy zpusobuji a dosah toho ma negativni dopady i v dospelosti.
|
| Cita | 
 |
(16.3.2015 14:24:43) Grainne, vis co? Zeptej se pak v dospelosti tech deti..ktery vlastne nikdy nikam nepatrily..jestli jsou za to vdecny, jo?
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(16.3.2015 14:28:37) Pelíšku, ta je přímo přehřátá!!! Připomíná mi svými názory, jako kdybych zde já debatovala o jaderné fyzice
|
|
|
| adelaide k. | 
 |
(16.3.2015 14:29:46) Cito a z čeho vývozu jen že děti které v pěstounské péči mají kontakt s biorodinou a nevymazou ji tak jako v. Norsku k pěstounské rodině nepřilnou, zatímco ty s "vymazání rodinou" přilnou.
Neboli, myslíš že je snazší někam patřit když tvá minulost/kořeny je neznámá černá díra?? Opravdu myslíš že matku jde vymazat? Tu stejnou nenahraditelnou osobu o jejíž smrtelnou ti by deti neměly vědět nejméně do 18 let? Nebylo by tedy lepší jim říct, nebuďte smutní kdybych umřela, vezme si vás teta Maruško a bude to vlastně úplně totéž? To by je uklidnilo, ne?
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(16.3.2015 14:31:41) Taky mě zarazil ten rozpor: dítě se nesmí dozvědět, že je matka smrtelná, ale na druhou stranu je tak snadno nahraditelná, že by to vlastně mohlo být jedno.
|
| Inaaa | 
 |
(16.3.2015 19:37:26) dítě se nesmí dozvědět, že je matka smrtelná, ale na druhou stranu je tak snadno nahraditelná, že by to vlastně mohlo být jedno.
Jo..
|
|
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(16.3.2015 14:32:00) adelaide: výstižné! Trefila jsi atom na hlavičku!
|
|
| Cita | 
 |
(16.3.2015 14:35:56) No sorry, jaky vymazani biorodiny? Ja si myslim, ze videt je dvakrat do roka uplne staci, nikdo tu nemluvil o tom neco zatajovat..Martina myslim mluvila o tom, videt je kazdy tyden, podrizovat tomu beh rodiny.. vylety, prazdniny..No pardon jako..
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(16.3.2015 14:37:37) Když si někdo vezme dítě do pěstounské péče, musí s omezeními počítat, ostatně je za to placen.
|
| Cita | 
 |
(16.3.2015 14:42:34) Martino, to pak ovsem ano. Pokud se k pestounstvi pristupuje jako ke kseftu, coz v Cesku zrejme ano.
Jenze tady to tak neni. Do rodiny se dava obvykle jen jedno dite. Rodice maji svoji praci a pobiraji neco malo jen na potreby ditete. Casto se nejdriv poohlizi v okoli ditete, jestli treba si treba dite nemuzou vzit rodice nejlepsiho kamarada apod., takze bezna je situace, kdy dite ani nemeni skolu a kamarady...
Proste je to jinak, ale uplne..
|
| Grainne | 
 |
(16.3.2015 14:48:09) Cito, ten, kdo bere penize, je profik. Nebo taky kseftak. Pomoc se poskytuje zdarma a z dobre vule.
|
|
| Sandefjording | 
 |
(16.3.2015 14:50:06) Cito, ale to je právě to, co je na tom špatně. Přesně jste popsala, co se na pěstounství v Norsku dá a musí kritizovat. Gratuluji.
|
|
| adelaide k. | 
 |
(16.3.2015 14:50:11) Úplně mě dojímá pomyšlení na ubohé české dítě kterému v blízkém okolí nikdo pěstouny nehledá a rovnou skončí na zaplivaném dvorku pěstounů na kšeft, kteří si za těžké prachy od státu kupujou drogy a chlast, zatímco sirotek drhne schody.
Cíťo cíťo
|
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(16.3.2015 14:58:08) Právě že v Čechách se hodně dbá na to, aby sourozenecké skupiny nebyly rozděleny.
Jinak i tady chodí pěstouni do práce, samozřejmě se to odvíjí od toho, kolik dětí mají v péči, jestli jsou postiženě a tak, ale žijí docela normálně, pěstounství pro ně není základní obživa, příspěvek je především na výživu dítěte, kterou pěstouni nehradí.

Změnit školu a kamarády není tak traumatizující jako změnit rodiče.
|
| Cita | 
 |
(16.3.2015 15:01:58) No promin Martino, zmenit skolu neni tak traumatizujici jako zmenit rodice? Tak nektere deti jsou stastne, kdyz je od rodicu konecne zachrani, to za prve, ale i ti co je rodice nemlatili to maji jen zbytecne tezssi, kdyz k vymene rodicu nastane JESTE NAVIC i vymena skoly a kamaradu..
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 15:04:06) Cito,
to myslíš vážně, že změna školy je víc traumatizující než změna rodičů?  
|
| Cita | 
 |
(16.3.2015 15:06:52) Kudlo, chces mi rict, ze dite ktery je systematicky tyrany, fyzicky i psychicky..sexualne zneuzivany..rodina ho neochrani a zastane se ho treba jen ucitelka ve skole..
Vnima ztratu takove ucitelky a skoly lip, nez ztratu rodicu-tyranu?
Proste ziram..
|
| adelaide k. | 
 |
(16.3.2015 15:09:43) Cíťo, a víš že asi jo? A proto se s tím musí tak pečlivě a opatrně pracovat.
|
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(16.3.2015 15:11:05) Pokud rodiče dítě systematicky týrají a zneužívají, tak jsou zcela jistě zbaveni rodičovských práv, dítě je adoptováno, rodiče ve vězení a žádný další styk s nimi nepřipadá do úvahy. 
|
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 15:54:36) "Kudlo, chces mi rict, ze dite ktery je systematicky tyrany, fyzicky i psychicky..sexualne zneuzivany..rodina ho neochrani a zastane se ho treba jen ucitelka ve skole..
Vnima ztratu takove ucitelky a skoly lip, nez ztratu rodicu-tyranu?
Proste ziram,"
No, ale to tam v tom Norsku máte dost velkou koncentraci lidí, co sexuálně zneužívaj a systematicky týraj svoje děti, když je tam tak často odebíráte a zamezujete jim v přístupu.
|
| Kreaty | 
 |
(16.3.2015 15:58:42) Kudlo, to je pravda, v Norsku je dle tohoto měřítka naprosto největší koncentrace lidí,kteří týrají a zneužívají své děti, myslím, že by se měla Norská vláda nad tím zamyslet, asi nějaký špatný vzduch.
|
|
|
|
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(16.3.2015 15:08:10) Nehoruji za výměnu školy a kamarádů, pokud dítě zůstane ve známém prostředí, je to lepší.
Ale znám hodně dětí z děcáku a pár z pěstounské péče, zpravidla pocházely z dost otřesných poměrů, přesto ani jedno nebylo rádo, že není s rodiči, ačkoli většinou si je velmi idealizovaly.
|
|
|
|
|
|
|
| Grainne | 
 |
(16.3.2015 14:41:40) Cito, jakypak pardon, pestouni jsou snad placeni pro blaho tech deti a jsou pro deti.
Tedy v normalni zemi. V Norku se zrejme deti maji starat o blahobytny a poklidny zivot pestounu. Pestounska rodina totiz neni poskytovane milosrdenstvi, je to placena profese, bez ohledu na to, jestli dobre, nebo spatne placena. Profese, ne blahovule.
|
|
| Cita | 
 |
(16.3.2015 14:43:58) Grainne, v norsku se pestounstvim nikdo neuzivi..Ty lidi to delaji, protoze chteji pomoct..
|
| vlad. | 
 |
(16.3.2015 15:48:55) "Ty lidi to delaji, protoze chteji pomoct"
To je ale ráj na zemi. Tak ještě tu o červené karkulce...
Někteří lidé jistě. Ale nelze žít v iluzi o všech pachatelích dobra, a je třeba mít dobře nastavené kontrolní mechanismy. Prozatím to spíš vypadá na to, že stát si hraje prostřednictvím úředníků BV na někoho mezi Bohem a dokonalou Matkou.
|
|
|
|
| Inaaa | 
 |
(16.3.2015 19:38:27) No sorry, jaky vymazani biorodiny? Ja si myslim, ze videt je dvakrat do roka uplne staci, nikdo tu nemluvil o tom neco zatajovat.
Není to nějak moc, dokonce dvakrát za rok, já bych ubrala....
|
|
|
|
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(16.3.2015 14:30:00) 100% dětí, které vyrostly v náhradní péči, si přeje poznat bio rodiče. Většina z nich si je najde. 
Nejhorší pro dítě je pocit, že mu doma lhali nebo tajili závažné věci.
|
|
| Grainne | 
 |
(16.3.2015 14:34:26) Cito, odbornici se kupodivu uz ptali, zpracovali ty studie a dosli k zaveru, ze je treba zachovavat rodinne vazby, je li to mozne, protoze to mene skodi, nez uplne vytrzeni z rodiny, pamet a podvedomi totiz timto usilim stejne vymazat nejde.
Nemluve o tomm ze se casto nepodari vytvorit stejne hodnotne pouto, jako v biologicke rodine, protoze se vyskytuji zasadni rozdily mezibdetmi a nahradnimi rodici a jsou z jedne nebo druhe strany vnimany jako cizorode.
|
| Cita | 
 |
(16.3.2015 14:38:14) No pokud se, Grainne, takovymto zpusome musi pestounska rodina podrizovat birodicum, tak ani zadne prilnuti nastat nemuze..a trati na tom hlavne to dite..
Oni odbornici asi jak kteri..zrejme cesti odbornici, ze..Me proste prekvapuje ten propastny rozdil v pristupu..
|
| Sandefjording | 
 |
(16.3.2015 14:42:32) Rozdíl v přístupu je ten, že v Česku chápou rozdíl mezi pěstounstvím a adopcí, kdežto v Norsku se to poněkud smývá.
|
|
| adelaide k. | 
 |
(16.3.2015 14:44:21) Takovým jakým? Jako jsi popsala na základě příspěvku který jsi asi četla od Martiny?
To je problém diskuze s tebou hodíš do placu argument nebo skutečnosti ktere "asi někdo řek asi takhle" a pak o nich do kolečka diskutuješ a točíš se se na nich jako na písmu svatém 
V ČR je zvykem že pěstounská rodina umožňuje styk s biorodinou v rozsahu, jaký je potřebný a prospěšný pro dítě a jeho vztahy s biorodinou.
Zásadní rozpor je asi v tom zě věříme že krev není voda a že rodina rodinu nenahradí jen tím když bude dost barevný vánoční papír. Mmch, to není čistě "Český" spíš evropský (řekněme stredo-jihoevropský) pohled na věc.
|
|
| Grainne | 
 |
(16.3.2015 14:45:20) Proc by dite melo lnout k profikum, kteri mu poskytuji placenou peci? Doktory a sestricky v nemocnici sice taky muzeme mit radi, kdyz jsou hodni a staraji se, ale asi je nemilujeme a nemame k nim bkizke vazby, ani to neni prinosne. Blizke vazby jsou dany biologicky, pestouni jsou nahrazka a je nutne to tak vnimat.
|
| Cita | 
 |
(16.3.2015 14:52:43) ...Proc by dite melo lnout k profikum, kteri mu poskytuji placenou peci? Doktory a sestricky v nemocnici sice taky muzeme mit radi, kdyz jsou hodni a staraji se, ale asi je nemilujeme a nemame k nim bkizke vazby, ani to neni prinosne. Blizke vazby jsou dany biologicky, pestouni jsou nahrazka a je nutne to tak vnimat....
Pane boze, ty to vidis....a to jhsoi skandinavci osocovani z nedostatku emaptie.. NA co chce teda ceska republika pestouny? Maji zustat u detskych domovu...zadny rozdil..
Ruscak, rozdil mezi pestounstvim a adopci je tady vniman tak, ze rodic se MUZE dat do kupy a kazdy rok ma sanci si o dite zazadat zpatky. Kdyz to zvladne ...coz se casto nestava, jak uz sem rikala. Deti se odebiraji jen kdyz se naprosto musi..zkratka kdyz to zvladne, muze dite dostat zpatky...
Mezi tim ma ale kazde dite sanci na normalni zivot s normalnimi citovymi vazbami. V Cesku se biovazba silne precenuje a to ditem skodi. Dulezite je, kdo diteti dava lasku, ne kdo ho porodil...
|
| adelaide k. | 
 |
(16.3.2015 14:54:15) Cíťo a stejne tak můžu napsat ze v Norsku se biovazba podceňuje a co včil? Kdo má pravdu?
|
|
| adelaide k. | 
 |
(16.3.2015 14:55:32) Mimoto, skutečně věříš tomu že dítěti na hezký život stačí že je pěstounská rodina hodná a hezky se stará?
|
| adelaide k. | 
 |
(16.3.2015 14:56:22) A do třetice, v ČR si ty hezké vazby s pěstouny neudělá ?
|
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 14:59:39) co to je za otázku, Adelaide?
jednak jsme každej různej, druhak je asi rozdíl, jestli jsou hodní a starají se proto, že není jiná možnost (rodič není nebo se nezajímu) , nebo jestli jsou hodní a starají se, ale dítě má vlastního rodiče, kterej by ho chtěl a k němuž je mu bráněno v přístupu.
|
| adelaide k. | 
 |
(16.3.2015 15:01:11) Tak vzhledem ze se bavíme o intenzitě styku s biorodinou, tak je asi zřejmé o jaký případ jde
|
| adelaide k. | 
 |
(16.3.2015 15:04:48) Ale pro jednoznačnost...
Ciťo, skutečně si myslíš že dítěti odebraný z rodiny, umístěné do milé pěstounské rodiny, která se o něj hezky stará, nemá žádné problémy, je v pohodě, užívá si ďetství (biorodiče vídá 2x ročně na pul hodiny) a pakliže rodič za rok (dva, tři) prokáže že je schopen se o něj starat jde dítě zpět a zase jen udělá cvak a je šťastné ve své původní rodině????
|
| Cita | 
 |
(16.3.2015 15:10:40) Adelaide, zrovna ted tu takovy pripad je. Mluvila sem o holcice z plaveckeho klubu, ktere jeden trenersky par dela uz dva roky pestouny. Mama fetacka.
Ukazalo se, ze se leci a rejme uspesne. Soud ted rozhodl o castejsich navstevach a pokud vse pujde dobre, mala se nakonec k mame vrati. Ta mala prozila cely zivot ve stejnem meste, jen posledni dva roku o ulici dal. Pokud to jeji mama z¨vladne, vrati se nakonec i do stejnyho bytu. Myslim, ze to je vzhledem k situaci nejsetrnejsi reseni pro tu holcicku, jaky je vubec mozny..
|
|
|
|
|
|
| Sandefjording | 
 |
(16.3.2015 14:59:41) Za prvé, oslovovat pouze příjmením je neslušné, krávy jsme spolu nepásli a na základní školu jsme spolu také nechodili. Za druhé, a to je přesně to, co je špatně, že nechápete, k čemu je biologická vazba důležitá. V Česku se nepřeceňuje, naopak, bere se tak, jak má být. Krev prostě není voda, ať už si o tom socialisté jako Vy myslí, co chtějí.
|
| Cita | 
 |
(16.3.2015 15:02:35) Ruscak, co ty delas v Norsku to nepochopim..
|
| Sandefjording | 
 |
(16.3.2015 15:05:39) Pracuji, cestuji, v zimě chodím na lyže a v létě se koupat do moře a na kolo :) Nemusím milovat socialisty ani tenhle typ uvažování na to, abych to měl v Norsku rád.
|
|
| Sandefjording | 
 |
(16.3.2015 15:05:59) A znovu dodám, krávy jsme spolu nepásli :)
|
|
| adelaide k. | 
 |
(16.3.2015 15:07:51) Cíťo na rodině je sice zvykem tykání ale to co předvádíš je trochu trapný ne?
|
| Cita | 
 |
(16.3.2015 15:13:04) Adelaide, tykam tady kazdymu. Ruscakovi sem vykala, protoze jsem nahodu znala cely jmeno..to sem ovsem jeste mela trochu respekt a ten uz nemam..
Na vaseho poloboha, kouhouta a vladce hejna slepic, se ale normalne mluvit nesmi...tomu se musi vykat   
KOKOKODAAAK
|
| adelaide k. | 
 |
(16.3.2015 15:15:09) Cíťo, došlo ti už že se tím shazuješ sama?
Ono by tě neubylo kdybys ho oslovovala přezdívkou Zas tak dlouho z ČR nejsi abys nevěděla źe to co provozujes je dost urážlivé.
Vykat mu nemusíš (stačí když poklekneš ) 
|
|
| Sandefjording | 
 |
(16.3.2015 15:15:42) Klidně si můžeme tykat, ostatně tykám si tu jinak se všemi, ale oslovovat příjmením je prostě neslušné. Lekce slušného chování - buďto si tykáme a oslovujeme se jménem/nickem, nebo si vykáme a říkáme si paní a pane. Cokoliv ostatního si schovejte pro své soudruhy a lidi, s kterými jste pásla ty krávy :)
|
| Cita | 
 |
(16.3.2015 15:17:58)
 
|
|
|
| Grainne | 
 |
(16.3.2015 15:16:16) Cito, ty jsi slepice? Nebo proc tu kdakas?
Muze mi prosim nekdo ten slepici projev vysvetlit?
|
| Inaaa | 
 |
(16.3.2015 19:51:07) Cito, ty jsi slepice? Nebo proc tu kdakas?
Muze mi prosim nekdo ten slepici projev vysvetlit?
Myslím, že většina toho dojmu už dávno nabyla, podle jejího projevu, jak se zde prezentuje...
Cita Kokodák Nazdar.
|
|
|
| vlad. | 
 |
(16.3.2015 15:43:16) Cito ? Došly léky?? Poněkud zvláštní projev. Nějak ti to severské klima nesvědčí
|
|
| Inaaa | 
 |
(16.3.2015 19:44:27) KOKOKODAAAK
Jo, sláma z bot, ta je věčná, Cita s nůší na zádech, s tím se nic nenadělá....
|
|
| Inaaa | 
 |
(16.3.2015 19:49:36) Cito, mj. učivo základní školy, i příjmení se skloňuje, nevykřikuje se ze zadní lavice Novák, Zeman...celkově žádné kinderstube, Cito, slabota.
|
|
|
|
| Inaaa | 
 |
(16.3.2015 19:42:16) Co dělá Cita v Norsku, jak tvrdí, pochopím....Norsko, dobře ti tak...
|
|
|
|
| Grainne | 
 |
(16.3.2015 15:11:43) Cito, pestounska pece i ustavni pece je nahradni reseni, oestounska pece muze poskytnout individualni peci lepe, nez pece ustavni.
Navic kdyz si tedy rodic muze zadat kazdy rok, tedy za predpokladu, ze je to mysleno skutecne vazne a ne jako formalni zadterka, ze pravne je to v poradku, jebvubec zadouci, aby dite nadmerne prilnulo k lidem, od kterych se teoreticky muze v orubehu mesicu vracet do puvodni rodiny.
Neco nam tu skripe, bud se deti nevraceji a zadost je formalni a ma zakryt, ze se deti nevraci, nebo se vraci a pak omezeny styk s rodinou a tesnejsi prilnuti k pestounum nemuze byt zadouci. Tak jakpak to vbtom Norsku mame?
|
| Cita | 
 |
(16.3.2015 15:17:04) Grainne, v mnou popisovanem pripade vsechno zalezelo jen na pristupu matky. Te male se ale dala sance prilnout k pestounum. Mnohem lepsi nez neprilnout k nikomu. Pokud to matka te male zvladne, stane se ji maximalne to, ze o ulici dal bude mit dalsi lidi, kteri ji maji radi taky.
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(16.3.2015 15:21:21) Cito
Takže když bude dítě vráceno do péče matky, budou mít pěstouni právo (nebo povinnost?) se s dítětem dál stýkat? Mohou toto právo nějak vymáhat? Je to častěji než 2x za rok?
|
| Cita | 
 |
(16.3.2015 15:22:17) Co by jako meli vymahat? Bydli o ulici dal a jsou to pratele matky z detstvi. Sami budou radi, kdyz to ona zvladne..
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(16.3.2015 15:26:26) no, k paní, která fetuje, se systém chová evidentně jinak, než k paní Michalákové, která ani nefetuje ... Cosi špatně, ne? To je zajímavé, jak pohádkové příběhy se to okolo Cíťi objevují. Tu paní feťačka, tu paní která se objímá s dětmi na pohovce, všude řádí sociálka. Tedy, přiznávám, netuším, zda ta naše země je tak výrazně odlišná, ale jako člen střední třídy se rozhlížím, rozhlížím, nikde okolo nás sociálka takhle zasahovat nemusí. To bude asi v Norsku tou vodou nebo co jim tam dávají do jídla?
|
| Cita | 
 |
(16.3.2015 15:30:58) Spis to Zaregistrovana svedci o tom, ze verite nekomu, kdo vam lze. Michalakova rozhodne nebude jako lili, kdyz ji to deti (po trech letech) nakonec sebrali...a cim dal min si myslim i to, ze mohla byt taky obet svyho manzela, kdovi co se tam vsechno delo..
Jinak matka te male mela pry zakaz styku skoro cely rok, protoze to tu holcicku rozrusovalo..Jak je ale videt, sanci ma skoro kazdy.
|
| vlad. | 
 |
(16.3.2015 15:33:47) Cito, je nesmysl, že BV matku 3 roky sledoval. Pořád tady šíříš bludy, které se ti hodí.
|
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(16.3.2015 15:33:47) Cíťo, tak ta matka feťačka měla zákaz styku rok, že dítě setkání s matkou rozrušovalo? Hele, ty jsi prd fabulátor, fakt ...
Holky (a kluku) zaregistrovali jste na internetu, jak ten islámský stát najímá verbíře nových členů a loví přes sociální sítě nové ovečky? Tak tak by se Cíťa fakt neuživila ...
|
|
| adelaide k. | 
 |
(16.3.2015 15:35:05) Proč nejsou michalákových kluci v pěstounské rodině v blízkém okolí?
|
| Cita | 
 |
(16.3.2015 15:36:36) Adelaide, asi tam zadni vhodni pestouni nebyli..co ja vim..Nebo to nelze realizovat v pripade, ze rodice, kteri ublizovali stale bydli na stejnem miste..
|
| adelaide k. | 
 |
(16.3.2015 15:37:51) A když je matka feťačka tak to lze? S tebou je fakt těžká debata
|
|
| Inaaa | 
 |
(16.3.2015 19:52:58) asi tam zadni vhodni pestouni nebyli..co ja vim.
Jak nevíš???
Přece víš všechno a ještě mnohem víc....
|
| Inaaa | 
 |
(16.3.2015 19:56:44) Je to dlouhý, ale celkem zábavný...
|
|
|
|
|
|
| Grainne | 
 |
(16.3.2015 15:35:28) Cito a to si predstav ze se uz vi, ze cim nizsi frekvence styku, tim vic je dite rozrusene.
|
| Cita | 
 |
(16.3.2015 15:37:09) No to urcite Grainne
|
| Grainne | 
 |
(16.3.2015 15:39:57) Cito, urcite, fakt nemuzu za to, ze jsi to necetla.
|
|
|
|
|
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(16.3.2015 15:28:56) Aha, tak to je velmi dobré. Takže se ta maminka může s dcerkou vidět často, prakticky asi denně. Je lepší, když v životě dítěte nedochází k zásadním zvratům.
Ale já myslela obecně, když pěstouni nejsou rodinní přátelé z dřívějška, jestli víš, jak to chodí v takovém případě.
|
| Cita | 
 |
(16.3.2015 15:33:34) No denne ji Martino asi nevidi, pokud vim, nemohla ji videt rok. Pak se konecne zacala lecit a ma ted nejake navstevy, a ze to pry s ni jde dobre, tak to snad nakonec muze dopadnout i uplnym navratem pry..
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(16.3.2015 15:38:37) To jsem právě chtěla vědět: takže pokud je dítě u pěstounů, má rodič omezený styk s dítětem.
Pokud je dítě u rodiče, mohou se pěstouni setkat kdykoli? I když to dítě rozrušuje, rodič si to nepřeje nebo tak něco? Mohli by styk s dítětem vymáhat nebo ne?
|
| Cita | 
 |
(16.3.2015 15:41:34) Martino, tady je proste nejdulezitejsi to dite..na nem zalezi i to, jak casto se pak s byvalymi pestouny vida (jestli vubec odejde)...proste maximalni respekt..
|
| Grainne | 
 |
(16.3.2015 15:44:27) Vzhledem k novym poznstkum mame jiste pochybnosti, ze prioritou jebzajem ditete. Spis socialisticky zajem statu ovladat rodinu i deti.
|
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(16.3.2015 15:47:39) Takže když chce dítě v pěstounské péči častější návštěvy rodičů, není to problém umožnit, je tam respekt k přání vidět rodiče, zůstat s nimi na víkend nebo tak?
|
|
| adelaide k. | 
 |
(16.3.2015 15:48:00) Aha, takže dítě by mělo mít možnost co nejúžeji přilnout k pěstounům. Zároveň by se nemělo moc stýkat s biorodiči (zejména pokud ho to rozrušuje) aby to přilnutí nebojkotovali. A na závěr záleží na něm jestli chce zoět k biorodiči nebo ne.
Jak byla ta veta že záleží jen na biorodiči jestli dite dostane zpět???
|
| Cita | 
 |
(16.3.2015 15:53:29) Adelaide, on je rozdil, jestli biorodic nadale agresivne vymaha svoje "pravo" dite mlatit..anebo jestli se leci, projde treba kurzem zvladani gresivity, najde si praci, pripadne se leci ze zavislosti..
Tim, ze budes rvat: dite ma moji krev, tak naval, nedosahnes fakt niceho..
Michalakova dostala jasne instrukce, co ma delat, i kdyz to Zdechovsky popira. Tak at to dela. Ja ji nechapu. Michalakova se hrabe ve svych bolistkach namisto toho, aby neco delala pro svy deti..
|
| delfina7 | 
 |
(16.3.2015 15:55:40) Cíťo, proč tu Michalákovou tak nenávidíš?
|
| delfina7 | 
 |
(16.3.2015 15:57:04) 1) Podle lednové dohody měli být pěstouni ve vedlejší místnosti, než probíhá schůzka. Nestalo se, byli přímo na schůzce, když se Eva ohradila, bylo jí řečeno "bude to takto, nebo vůbec".
2) Davídek zřejmě udělal pěstounům a BV tak trochu čáru přes rozpočet. Celou dobu byly na stole pod ubrusem (t.j. schované před Evou) dvě kartičky: jedna červená s kyselým smajlíkem, jedna zelená s veselým smajlíkem. Když bylo po všem, najednou se vzpamatoval malý Davídek, a se slovy "na něco jsme zapomněli" běžel ke stolu, sundal ubrus a ukázal zelenou kartičku, jako že se mu to líbilo. Proč to bylo pod ubrusem a proč si na to musel vzpomenout až David?
3) Bezpečnostní opatření byla údajně proto, že kdosi z BV si na facebooku Evy přečetl, že jí kdosi nabízí pomoc s únosem. Já si myslím, že na to, aby to psychicky rozhodilo Evu a zejména Davídka, to byl dost těžký kalibr.
Názor a´t si udělá každý sám, mně začíná být jasné, že od místního úřadu v Nedre Eiker (a od pěstounů) můžeme čekat maximální rezistenci a drobné sabotáže, jim nadřízenému krajskému úřadu a třeba i norské vládě navzdory.
|
| vlad. | 
 |
(16.3.2015 16:05:12) "Podle lednové dohody měli být pěstouni ve vedlejší místnosti, než probíhá schůzka. Nestalo se, byli přímo na schůzce, když se Eva ohradila, bylo jí řečeno "bude to takto, nebo vůbec".
Hmm, je vidět, že v tom dokonalém Norsku, které tady všichni jen pomlouvají, žádná dohoda pro úředníky neplatí
|
|
|
| Cita | 
 |
(16.3.2015 16:00:39) Promin Ireno, ja Michalakovou vubec neznam. Stve me, kdyz nekdo pomlouva Norsko, bez toho, aby to tu vubec znal....a nedokaze svyma zaslepenyma ocima videt, ze realita kolem ni muze byt uplne jina.
My tady cteme uplne stejny clanky, ovsem vidime v nich uplne jiny veci.
Michalakova je mi ukradena. Uz pro ni nemam vubec zadny pochopeni, dokud na sobe nezacne pracovat, nezacne misto o sobe mluvit o detech (ne o tom jak trpi ona, nebo jak trpi oni, chudinky maly, protoze netrpi. Ale o tom, co PRO NE muze delat a jak to bude delat), tak mozna zmanim nazor..
Nastesti ale na me nezavisi vubec nic. Nazdar..
|
| delfina7 | 
 |
(16.3.2015 16:02:22) Jo, naštěstí na Citě nezávisí nic. A zjevně si vybrala dokonalou zemi pro další život.
|
|
| vlad. | 
 |
(16.3.2015 16:02:54) Cito, v jedné větě píšeš, že EM vůbec neznáš. Vzápětí tvrdíš, že víš, že děti netrpí. Jsi demagog.
|
|
| jak | 
 |
(16.3.2015 16:04:53) A jak na sobe ma pracovat? nepta se na to? dostala odpovedi? nedostala./ Cito, to je neuveritelne, co s clovekem udela par let jinde...
|
|
| adelaide k. | 
 |
(16.3.2015 16:04:56) Ciťo, jo zaplať PB za to
|
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(16.3.2015 16:07:50) Jenže Michalákovic děti netrpí. Mají se u pěstounů dobře. To přece matka nezpochybňuje, ani nemůže. 
Trpí ona, protože si uvědomuje, co se stalo, děti jsou (resp. byly) příliš malé. Ono jim to dojde až později, co se stalo.
|
|
| Grainne | 
 |
(16.3.2015 16:19:51) Cito, jak pracovat? Ma praci, ma bydleni, neni zavisla, jiste pochopila, ze deti placat nema, dokonce se rozvedla s partnerem, ktery byl prohlasen za problematickeho....co by mela delat vic?
Krome tedy poklonit se Velikemu Norsku a Velikemu Barnevernen....nebo nevimm jak se posuzuje kompetentni rodic.
Bohuzel jsem uz vyhodila ucebnice a prace, ktere tady uz povazujeme za zastarale, tam by mohlo neco o loyalite strane a vlade, nebo prenesene statu, vuci statnim a urdnim autoritam neco byt.
|
| Cita | 
 |
(16.3.2015 16:26:06) Grainne promin, ale ja ji neznam..jestli tohle vsechno dela, tak fajn..Ja jen vidim vas a vase fasisticky kecy..(mozna ne primo tvoje ale Binturong, Vlad a a dalsi..)..pak je lehky si myslet, ze tohle rika i ona a to, promin, nevypada, jakoze by ji slo od deti.
A fakt uz nazdar.
|
| vlad. | 
 |
(16.3.2015 16:28:40) "pak je lehky si myslet, ze tohle rika i ona"
Cito, tomu říkám logická smyčka. Cítíš se psychicky v pohodě?
|
|
| delfina7 | 
 |
(16.3.2015 16:28:53) !!!Grainne promin, ale ja ji neznam..jestli tohle vsechno dela, tak fajn..Ja jen vidim vas a vase fasisticky kecy..(mozna ne primo tvoje ale Binturong, Vlad a a dalsi..)..pak je lehky si myslet, ze tohle rika i ona a to, promin, nevypada, jakoze by ji slo od deti.
A fakt uz nazdar.!!!
To si děláš prdel? Ty ji neznáš, ale protože někteří na diskuzích píšou, co se ti nelíbí, tak nařkneš nevinnou mámu z takových hnusů?
|
| jak | 
 |
(16.3.2015 16:32:16) fasisticky kecy? Tyjo, nestacim se divit. Vsichni si vymysli, vid. kdyz ani pravnikovi EM nereknou, co ma dal EM delat.
|
| delfina7 | 
 |
(16.3.2015 16:34:14) Co se týká právníků, je ovšem BV spravedlivý. Ani těm norským , co mají plnou moc, nedovolí nahlídnout do spisů.
|
|
|
|
| Grainne | 
 |
(16.3.2015 16:35:10) Cito, tak tohle mi asi budes muset prelozit do lidstiny, protoze tomu nerozumim. Byt to cizi jazyk, hodim to do prekladace, ale.....nekdo si mysli, ze ja si myslimm ze kdosi si mysli.....netusim, co si o tom mam myslet.
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(16.3.2015 16:39:05) Graine, však víš, že jsou lidé, kteří mluví, mluví, ale je to jen prázdno, pusté, tupé, povrchní, nenávistné prázdno. Už jsem dávno vzdala představu, že zrovna tyto lidi pochopím.
|
|
|
| Cita | 
 |
(16.3.2015 17:53:55) No jo Pelechu, ja sem ti sahla na vladce smecky..kok
|
| Cita | 
 |
(16.3.2015 17:56:43) ..teda..vladce hejna..pardon..
|
|
|
|
|
|
|
| Pollyenka | 
 |
(16.3.2015 17:13:10) Tvuj svet se zcela zhrouti az ji ty kluky vrati.
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(16.3.2015 17:18:45) Nevrátí. Jsem skeptická, ono by se toho zhroutilo víc, kdyby se rozkřiklo, že lze děti odebrané rodičům zase vrátit: rázem by chtěli všichni.
|
|
| Cita | 
 |
(16.3.2015 17:53:03) Ci svet se zhrouti? Muj? To jste prece vy, kdo rika, ze v Norsku neni mozny dostat deti zpatky bez vyhlaseni valky, ne ja. Ja rikam porad, ze se to stat muze (a stava se), kdyz se Michalakova probere. Jestli se zhrouti neci svet, tak vas..
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 17:57:01) proč a z čeho by se měla probírat?
není alkoholička, nefetuje, děti netýrala (neprokázalo se to).
Kdo si myslíš že jsi, aby sis osobovala právo (nebo ho přiznávala nějaký instituci), že když rodič nebude podle jejich představ, tak mu vezmou dítě, pak si vymyslej milion volovin, který bude muset splnit, aby mu ho MOŽNÁ - a možná taky ne - vrátili?
|
| Cita | 
 |
(16.3.2015 18:01:21) Podivej Kudlo, jestli je fakt tak strasnev pohode jak rikas, tak neni duvod ji ty deti nevratit, nemyslis? Tak si pockej na vysledky soudu. Zajimalo by me, jestli si zazadala napriklad o ty castejsi schuzky..me by proste zajimalo co pro to, aby ty deti dostala realne dela (krome rvani, ze Norove jsou fasisti).
|
|
| Kudla2 | 
 |
(16.3.2015 18:03:11) "Podivej Kudlo, jestli je fakt tak strasnev pohode jak rikas, tak neni duvod ji ty deti nevratit, nemyslis:"
No zdravej rozum mi říká, že jo, ale vládne v Norsku opravdu zdravej rozum?
|
| Cita | 
 |
(16.3.2015 18:08:11) Jo, v Norsku vladne zdravej rozum..to v Cesku se lidi zblaznili :/
|
|
|
| aky | 
 |
(16.3.2015 18:37:08) ...v Norsku vladne zdravej rozum.. Tak vybudovat organizaciu bez kontroly, kde posudky k jednej kauze pisu milenci plateni danou organizaciou, to moze za mudre, nezavisle a nestranne povazovat iba clovek normalne uvazujuci, to je fakt.
|
|
|
| vlad. | 
 |
(16.3.2015 19:08:57) Jasně, tety z BV jsou úúúplně nezávislééé. Žel i na soudních rozhodnutích a právních normách. Řídí se výhradně svými pocity. Zpět na stromy.
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(16.3.2015 19:23:22) tak pocity se tady řídí i Cíťa ..
|
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(16.3.2015 19:23:22) tak pocity se tady řídí i Cíťa ..
|
|
|
|
| Inaaa | 
 |
(16.3.2015 20:00:25) Jo, v Norsku vladne zdravej rozum..to v Cesku se lidi zblaznili :/
Jak říkají hokejisti....tak určitě...
|
|
|
|
|
|
|
|
| Inaaa | 
 |
(16.3.2015 19:56:19) Stve me, kdyz nekdo pomlouva Norsko, bez toho, aby to tu vubec znal....a nedokaze svyma zaslepenyma ocima videt, ze realita kolem ni muze byt uplne jina.
My tady cteme uplne stejny clanky, ovsem vidime v nich uplne jiny veci.
Evidentně ty a Andrej Ruščák ale zcela jinou řečí....u něj bez zaslepenosti, u tebe naprostá zaslepenost, nevidím, neslyším.
|
| Binturongg | 
 |
(16.3.2015 22:03:34) Inaaa - jenže pokud je nekritická obhajoba norského systému Tvým povoláním, těžko se můžeš vyjadřovat podle sebe. Citin boj je tak vytrvalý a naučený (neříká nic nového, má přesně nacvičené věty a souvětí), že to jinak být nemůže. Těžko se domnívat, že když nějaká východňárky vzbouří půl Evropy kvůli dětem (když si přece může nadělat jiné) a hází špínu na běloskvouci a dokonalý systém fašistického státu, nechá to tento bez povšimnutí. Na veřejnost v Nosku i v Čechách je nutno nasadit placené novináře, bloggery i trolly...
Když to tak může dělat Putin, proč ne jiný totalitní systém?
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(16.3.2015 22:08:25) Proto jsem se tak vyptávala na styk s pěstouny po navrácení dítěte do původní rodiny.
Odpovědí mi bylo jen to, že Michaláková lže.
|
|
| Cita | 
 |
(16.3.2015 22:24:39) Binturong..prave, ze materialne se na to jde v pestounskych rodinach spis v Cesku, ne v Norsku, jenze ty se neobtezujes cist co pisu. A zklamu te, nejsem nikym placena, delam to z cisty sympatie k Norsku a proto, ze mi ty vase lzi a specielne tvoje "fasisticky" privlastky hejbaj zluci..
Zly, frustrovany lidi bez vzdelani, bez rozhledu a schopnosti vnimat realitu se zastitily jednou "ubohou" matkou a vyrazily do boje..
Jen nevite koho upalit, jestli BV, Le Fay, me, anebo dalsi stovky cechu a slovaku, kteri v Norsku ziji a klepou si na celo..
|
| Anni&Annika | 
 |
(16.3.2015 22:27:50) no Cito, ze ty popisujes sebe?
Zly, frustrovany lidi bez vzdelani, bez rozhledu a schopnosti vnimat realitu
....to v tom pripade i chapu, ze ti to Norsko vyhovuje a ze se za nej tak bijes.
|
| Inaaa | 
 |
(16.3.2015 23:34:58) no Cito, ze ty popisujes sebe?
Zly, frustrovany lidi bez vzdelani, bez rozhledu a schopnosti vnimat realitu
Vypadá to tak, i podle projevu, chování jako na trhu, hulákání na A. Ruščáka jako někde na pastvě nebo baba na rynku apod.
|
|
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(16.3.2015 22:31:05) Nepodsunuj nám, prosím, upalování.
Nám jde jen o sloučení rodiny. Možná kdyby chlapci mohli vyrůstat spolu, bylo by pozdvižení menší, ale sama jsi psala, že pěstounské rodiny mají zpravidla jedno dítě - což se mi nezdá, že by problémové rodiny nezvládaly jedináčka, takže rozdělení sourozenců je spíš pravidlem než výjimkou.
Pozoruhodné je též to, že vztah s učiteli a kamarády vidíš jako nadřazený vztahu s prarodiči a sourozenci, to mi hlava nebere.
|
| Cita | 
 |
(16.3.2015 22:36:09) No Martino, ty vedome prekrucujes co rikam, takze ztracim respekt uz i k tobe..
No tak holky...vidle do ruky, postavit hranici a KOKODAAAK
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(16.3.2015 22:44:40) Tady jsi to sama psala:
Cita 24458
Re: zvláštní 16.3.2015 14:42:34 Martino, to pak ovsem ano. Pokud se k pestounstvi pristupuje jako ke kseftu, coz v Cesku zrejme ano.
Jenze tady to tak neni. Do rodiny se dava obvykle jen jedno dite. Rodice maji svoji praci a pobiraji neco malo jen na potreby ditete. Casto se nejdriv poohlizi v okoli ditete, jestli treba si treba dite nemuzou vzit rodice nejlepsiho kamarada apod., takze bezna je situace, kdy dite ani nemeni skolu a kamarady...
Proste je to jinak, ale uplne..
Z toho jasně vyplývá, že sourozenci se obvykle rozdělují.
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(16.3.2015 22:48:40) Taky jsi psala o té rodině se 4 dětmi, kterým jsi pomáhala, ale nakonec musely být odebrány.
Tam to dopadlo jak? Jsou sourozenci spolu nebo se našly v jejich ulici 4 pěstounské rodiny, aby děti nebyly traumatizovány změnou školy a ztrátou kamarádů? 
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(16.3.2015 22:54:07) holky, taky máte pocit jako z Jiráskova "Proti všem"? My Cítě nerozumíme, ona nám nerozumí... Ještě že jí tady máme, nějak mi nejde práce od ruky, tak aspoň trochu rozptýlení.
|
| Anni&Annika | 
 |
(16.3.2015 23:04:36) zaregistrovana...preji praci od ruky i bez pomatene City....me zas az tolik tahle osoba nebere, az tak zazivna mi neprijde /spis k politovani a placi/, abych se tu kvuli ni zdrzovala. Jdu radsi spat. Takze jak jsem tu uz jednou na jine diskusi napsala...loucim se a preji vsem krasny zbytek vecera
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(16.3.2015 23:19:04) Ani, také, také všem dobrým lidem dobrou noc! A ať jsou mámy se svými dětmi! PS: hold, nevýhoda tvůrčí práce, část času stejně člověk proklastinuje, než chytí myšlenku
|
|
|
|
|
|
| Anni&Annika | 
 |
(16.3.2015 22:46:39) a tohle ma jako co znamenat? Mohla bys mi to prosim te prelozit do cestiny...nejak mi to postrada smysl ...takhle se vyjadrujou v Norsku? Myslela jsem, ze norstina ma jako jazyk nejaky smysl....ale jestli tam takhle mluvi vsichni, konecne chapu, ze se tam zbytek evropy rozume nedomluvi a ze tam ani nevedi, co jsou to lidska prava deti.
No tak holky...vidle do ruky, postavit hranici a KOKODAAAK
|
| Inaaa | 
 |
(16.3.2015 23:42:03) ...takhle se vyjadrujou v Norsku?
Na to má patent Cita, její doména. To se importovat nedá.
|
|
|
| Inaaa | 
 |
(16.3.2015 23:37:27) Říká největší fabulátor...
|
|
| Inaaa | 
 |
(16.3.2015 23:38:16) KOKODAAAK
To už bude asi přímo diagnóza, nějaká úchylka od City z vesnice.
|
| Anni&Annika | 
 |
(17.3.2015 8:22:11) Inooo, spis to vypada na nejake heslo /pozdrav/znak norskych socanu..... se podivej....prumyslu tam moc kdysi nebylo, takze jim chybi to kladivo. Za to srb nahradili vidlema. Takze rolnici tam zastoupeni maji. No a tu hranici, to vypada na hluboky stredovek. Francouzi stinali na gilotine, pozdejsi doba strilela ci popravovala jinak. A tady vydis tu vyspelost naroda...tam se jeste asi upaluje. To zakvokani symbolizuje zrejme zase hromadny rolnicky pozdrav a soudruzskou jednotu. Nekdy je jim beceni, nekdy kvokani. Takze to vypada, ze nam Cita vyhlasila tridni boj a nebo mezi nama hleda spojence
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(17.3.2015 8:23:45) třídní a hlavně INTELEKTUÁLNÍ boj   
|
| Anni&Annika | 
 |
(17.3.2015 8:41:07) Pelisek...vidle nejsou treba...na davy s vidlema staci kulomet
|
| jak | 
 |
(17.3.2015 15:58:47) NO, hezky. ale jo, jen my Cesi jsme mimo, ze :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Inaaa | 
 |
(16.3.2015 23:36:48) stovky cechu a slovaku, kteri v Norsku ziji a klepou si na celo..
Jak jsi k té své jedničce tak rychle přidala dvě nuly....
Neustále nepochopení psaného textu, ale odborník na Norsko, ředitel zeměkoule, pomalu snad norská královna Cita....
|
|
| Binturongg | 
 |
(17.3.2015 1:07:06) Cita - zkus si přečíst tohle:
Byť všechny tyto otázky byly již veřejně zodpovězeny a odpovědi jsou dostupné, stále dokola se objevují v internetových diskusích, buď jako nevěřící zvolání, jak je toto vůbec možné, nebo naopak jako jistá radost nad tím, že jsem objevil něco, čím mohu podpořit svoji teorii, že vlastně vůbec nevíme, jak to všechno bylo. To je jistě pravda, přesto však existují jisté indicie, které misky vah poměrně zásadně převažují, klademe-li si je. Pokusila jsem se, za pomoci několika dalších lidí, zodpovědět základní otázky stran tohoto silně medializovaného případu. Snad budou některým čtenářům ku prospěchu.
Proč vlastně přišla paní Michaláková do Norska, jak žila rodina v Norsku?
Jak je všeobecně známo, přistěhovala se paní Michaláková do Norska za svým mužem Josefem, který emigroval se svými rodiči po roce 1968. S Josefem se seznámili v Chorvatsku, kde byla Eva Pavelková jako tlumočnice. Poté spolu udržovali kontakt a sblížili se, což vyvrcholilo odjezdem Evy do Norska za Josefem v roce 2003. Protože neuměla norsky, našla si prozatím práci uklízečky. V roce 2005 je svatba a téhož roku se narodí syn Denis. Eva nedostává povolení k trvalému pobytu, na necelý rok se vrací s Denisem do Česka k rodičům, poté jej získává a vrací se zpátky do Norska. S Josefem žijí v novém řadovém domku v běžné čtvrti, v roce 2008 se jim narodí syn David. Nemají mnoho financí, protože Josef pracuje z domu a živí se svým koníčkem, výrobou mušek, což není příliš výdělečné. Eva proto nastupuje do práce, tentokrát pracuje v prádelně, kde vyřizuje objednávky. Do Česka jezdí na dovolenou - až na jednu výjimku všichni čtyři - s dětmi se mluví česky, jsou jim čteny české pohádky.
Jakého občanství jsou děti, když se narodily v Norsku?
Na tom, kde se chlapci narodili, ve většině evropských zemí, včetně České republiky i Norska, nezáleží, protože naše země aplikují tzv. občanství krve. To znamená, že nezáleží na tom, kde se narodíte, ale komu se narodíte. Existují výjimky, například Francie se opírá o trvalé bydliště, v Norsku však platí čistě právo krve, na základě práva země zde občanství získat nelze. Občanství země, čili podle místa narození dětí, aplikují například Spojené státy. Chlapci se narodili dvěma českým rodičům. Posuneme-li se o generaci dál, pan Michalák emigroval se svými českými rodiči jako dítě do Norska, norské občanství však nikdy nezískal, protože o něj nepožádal a v Norsku se automaticky nenabývá. Když se tedy děti narodily dvěma českým rodičům, jsou automaticky českými občany. To je také důvod, proč norské úřady tlačí na paní Michalákovou, aby jim vydala pasy chlapců, údajně proto, že rodiny s nimi chtějí jet na dovolenou. Kdyby měli norské občanství, prostě by jim byly norskými úřady vydány nové pasy.
Kdy začaly první problémy?
Denis měl už od ranného dětství zdravotní problém, kterému se říká refluxní choroba jícnu. Tato choroba patří mezi onemocnění trávícího ústrojí. Následkem toho byl Denis na svůj věk velmi malý a neprospíval. Kromě léků mu byla nařízena specifická strava, kterou však ve školce dodržovali jen velmi zřídka a způsobovali tak chlapci další obtíže, což bylo příčinou prvních konfliktů mezi rodinou a školkou. Později si matka stěžovala ve školce znovu, tentokrát na šikanu mladšího Davida - měl kromě jiného poničené brýle. Ve školce se dětem ztratilo také několik kusů značkového oblečení a když se David jednou vrátil z pobytu venku vyválený v blátě, matka rovněž nejásala. Špatné vztahy mezi rodiči a školkou vyvrcholily v květnu 2011, kdy byly děti rodičům odebrány na základě hlášení z mateřské školky, že se prý měl Denis svěřit, že se ho otec dotýká na přirození. Dalším důvodem, který vedl k podezření, byla krev v Denisově stolici.
Jak byla tato obvinění vyvrácena, proč jim děti nebyly navráceny?
Lékařské zprávy potvrdily, že krev ve stolici není důsledkem zneužívání, ale že chlapec trpí střevní chorobou a i k poranění konečníku u něj dochází vlivem tuhé stolice. Další lékařská zpráva odhalila léčený zánět předkožky, který chlapci ošetřovali oba rodiče. Rodiče byli zproštěni obvinění, ale ačkoliv jim byly děti odebrány jen v rámci předběžných opatření, vráceny nebyly, nikoliv na základě vyšetřování policie, ale na základě rozhodnutí Barnevernu. Psychologické posudky na děti byly vypracovány poté, co již tři měsíce (!) žili v pěstounských rodinách. Dvojice psychologů, Ida Brandtzaeg a Stig Torsteinson, dlouhodobě pracuje pro Barnevern, který je také navrhl. Celý systém je zcela bez jakýchkoliv kontrolních mechanismů, od našeho systému nezávislých znalců, které navrhuje soud, se liší právě tím, že i posudky jsou v režii instituce, která děti odebrala. Třešničkou na dortu budiž fakt, že nezávislí znalci spolu udržují poměr. Po několika dalších měsících přišla pěstounka s tvrzením, že se jí jeden z chlapců svěřil, že jej zneužívala i matka. Chlapec toto své údajné sdělení už nikdy před nikým jiným nezopakoval. Při setkání s matkou však prokazatelně řekl (matka si toto nahrává, v pořadu Reportéři ČT zazněl přesně tento úsek), že mu pěstounka říká, že „Eva je zlá“ (doslova „maminka /pěstounka/ říká, že Eva je zlá, já si nemyslím, že jsi zlá“).
Proč děti nebyly svěřeny do péče příbuzných?
Barnevern se touto možností ani nezabýval, byť tím porušil tzv. biologický princip (což však činí zcela běžně), byť jak prarodiče chlapců, tak jejich teta se strýcem o ně zájem jevili, neproběhlo u nich ani žádné šetření, zkrátka tato možnost ani nebyla ve hře. A to i přesto, že v rodině panovaly velmi dobré vztahy a zvláště sestra Evy Michalákové má pro výchovu dětí velmi vhodné podmínky: je zcela bezúhonná, žije v dlouhodobém manželském svazku, s manželem vychovávají dvě děti ve věku podobném chlapcům, jsou dobře materiálně zajištěni, vlastní prostorný dům, kde by měli chlapci svůj pokoj.
Přesto je pravděpodobné, že pokud Barnevern děti vrátí, vrátí je právě do péče některého z příbuzných, tak jako to pod vlivem mezinárodního tlaku učinil v předchozích případech, zejména v případě indických dětí Bhattarcharyových. Ve zkratce o případu: Barnevern měl podezření, že matka trpí depresemi, nelíbily se ani kulturní zvyklosti indického páru, krmení dětí rukama a spaní s nimi v jedné posteli. Dva chlapci byli odebráni, svěřeni do pěstounských rodin, rodiče byli přinuceni k rozvodu. Indie reagovala okamžitě, vyvinula obrovský diplomatický tlak včetně hrozby ekonomickou sankcí (upuštění od zakázky pro Telenor), Norsko po několika měsících kapitulovalo a děti byly svěřeny do péče svého strýce v Indii. Indický soud pak přiřkl děti zpět matce, protože nenašel důvod, proč by se o ně neměla starat. Barnevern tak nemusel uznat chybu, čehož pravděpodobnost je i v případě dětí Michalákových téměř nulová.
Když se někam přistěhuji, jsem povinen dodržovat tamní zákony, není tomu tak?
Rozhodně je. Problém je, že z hlediska zákonů jsou oba Michalákovi čistí jako lilium. Byli zbaveni všech obvinění, a to jak ze sexuálního zneužívání, tak z týrání svých dětí, paní Michaláková má přítele s dcerou ve střídavé péči, sdílí s ní domácnost, pečuje o ni, dokonce je přímo u dětí zaměstnána - pracuje totiž v norské mateřské školce. Zjevně tedy zásadní rozdíl spočívá v jiném kulturním pojetí ochrany dětí: zatímco u nás (a dovolím si říct, že ve většině zemí světa) je důvodem dlouhodobého pobytu dítěte mimo rodinu pouze závažné psychické a fyzické týrání, popřípadě sexuální zneužívání, což jsou věci právně postižitelné, případně velmi zlá sociální situace rodiny, v Norsku lze odebrání dítěte odůvodnit pouhou potřebou zajištění „toho nejlepšího pro dítě“, velmi vágním pojmem zahrnujícím nejrůznější norské kulturní zvyklosti, jako je např. nekonzumace jakéhokoliv alkoholu před dítětem, nebo nestresování dítěte vcelku reálnými a normálními životními problémy, jako jsou hádky či úmrtí v rodině. Paní Michaláková zcela očividně není dětem nebezpečná, když se o jedno může starat doma a o další tucty cizích v mateřské školce, přesto se proti vší logice se svými vlastními dětmi smí vidět dvakrát ročně na patnáct minut.
Proč matka nezveřejní spis? Čeho se bojí?
Nezveřejní jej ze stejného důvodu, proč jej odmítá zveřejnit Barnevern. Dopustila by se tak narušení soukromí dětí, což by jí uškodilo a pravděpodobně by si definitivně zničila šance získat je zpět do péče, porušila by tím jejich právo - právo na soukromí. Zveřejnění dat odebraných dětí jejich matkou sice není samo o sobě trestým činem, ale jak již bylo řečeno, v Norsku o dětech rozhoduje především Barnevern a jeho doktrína „toho nejlepšího pro dítě“, jehož interpretace je vždy na Barnevernu. A je stoprocentně jisté, že v očích Barnevernu by porušení práva dětí na soukromí nebylo považováno za kompatibilní s „tím nejlepším pro dítě“. Citace ze spisu lze najít zde.
Odebírány jsou především slovanské děti, bílé a nejlépe blonďaté. Jsou odebírány i muslimské děti?
Tvrzení o slovanských dětech je jedním z největších mýtů, které mezi lidmi panují. Není tomu tak, dokonce není pravda (respektive nelze aplikovat obecně), že by se oběťmi Barnevernu nejčastěji stávaly rodiny z bývalého východního bloku, imunní vůči skandinávskému přístupu k dětem. Důkazem budiž případy odebraných švédských dětí, z nichž asi nejznámnější je případ švédské matky Alexandry Hasselström. Té byly během dočasného pobytu v Norsku odebrány děti a nepomohla jí ani záruka švédské sociální služby, která považuje paní Hasselström za příkladnou matku, která se ve Švédsku zcela bezproblémově stará o své další dítě. Ani pověst o rasové čistotě není pravdivá: dokonce i ve známém ruském dokumentu, který lze shlédnout na Youtube, si lze povšimnout záběrů bránící se černošské holčičky při odebírání rodičům. Také známý případ indických dětí Bhattarcharyových budiž důkazem, že Barnevern není ohrožením pouze pro modrooké blonďáčky.
A ano, děti jsou odebírány i muslimům. Muslimská somálská matka Amina Yoonis Mahamed přišla v Norsku o své čtyři děti ve věku 11, 10, 6 a 5 let. Byla obviněna, že je fyzicky trestala a v rodině se před nimi pilo pivo. Matka připustila, že děti občas lehce plácla po zadečku, což je prý v Somálsku normální. Obecně lze konstatovat, že nejpostiženější jsou největší přistěhovalecké komunity, mezi než patří Rusové a Poláci. Neimplikuje to však, že by byly děti odebírány výhradně jim. Somálská komunita, z naprosté většiny muslimská, která patří také mezi ty větší, proti praktikám Barnevernu pravidelně demonstruje, naposledy předevčírem. Rozdělení celkového počtu odebraných dětí víceméně odpovídá statistice v počtu cizinců.
Jsou děti často umísťovány do rodin homosexuálních párů?
Původcem těchto informací jsou obvykle ty samé portály, na nichž se často objevuje předchozí tvrzení. Faktem je, že dočasným pěstounem dítěte může být i jedna osoba, tudíž se může stát, že se dítě vyskytne u homosexuálů, není to však zjevně pravidlem ani ideologickým záměrem, jak to často vidí některé polokonspirační weby. Homosexuální osoby si dokonce stěžují, že jsou v přístupu k pěstounství diskriminovány. Ve většině případů děti putují do běžných heterosexuálních rodin, kde jsou mnohdy již děti, příspěvky na pěstounskou péči jsou pak takovým dobrým přilepšením do rodinného rozpočtu.
A co přání dětí...?
Bez nadsázky lze říci, že na ty Barnevern zvysoka kašle zcela nelogicky dokonce i v případech až absurdně velkých dětí. Jedním z nich byl třináctiletý Alexander Frolov, kterého Barnevern odebral matce při podezření na násilí v rodině. U třináctiletého chlapce by se dalo jaksi předpokládat, že jeho názor již bude mít nějakou váhu. Přesto tomu tak za nehet nebylo. Frolov, který prošel několika pěstounskými rodinami v krátkém časovém úseku, psával pravidelně žalostné dopisy na místní orgány Barnevernu. Kromě jasné deklarace, že se chce vrátit ke své rodině, si stěžoval také na to, jak s ním pěstouni zachází. Na to, že má hlad, nikdo se mu nevěnuje, nesmí navštěvovat kroužky. Jeho názor byl však zcela ignorován. Osobně nevím, jak si pracovníci Barnevernu představovali, že třináctiletého člověka udrží někde, kde být očividně nechce. Snad tím, že pěstouni chlapci sebrali počítač, mobilní telefon a nedávali mu téměř žádné peníze. Frolov nakonec svým pěstounům utekl poté, co si v novinách přečetl o případu polské dívky, kterou od pěstounů unesl polský detektiv Krzysztof Rutkowski. Frolov si v knihovně na internetu našel jeho telefonní číslo a společně naplánovali útěk. Ten se nakonec zdařil, Alexander s matkou utekli nejprve do Polska. Po oznámení, že by polské úřady mohly rozhodnout o jeho návratu zpět do Norska, se Frolov psychicky zhroutil.
Případ, o kterém se Frolov dočetl v norských novinách, byl případem devítileté polské dívky Nikoly Rybkové. Ta byla rodičům odebrána především proto, že ji psychicky utiskovali zákazem styku s dívkou ze sousedství, která jim doma zdemolovala pračku a počítač, což považovala za velkou zábavu, a také tím, že jí oznámili blížící se finále života její babičky, což u ní způsobilo natolik nepřirozený jev, jakým je pláč. Z neznámého důvodu Nikola namísto toho, aby si lebedila v nové rodině, psávala svým rodičům zoufalé esemesky jako: „Mámo, kdy si pro mě přijdeš? Chceš mě ještě vůbec?“ Z mobilu, který jí matka tajně předala při schůzce a který před pěstouny úzkostlivě schovávala. V nové domácnosti se sama naučila zablokovat okno, které se jí nakonec stalo dveřmi ke svobodě, když totiž v noci ze šesti metrů slaňovala do náručí jednoho ze svých „únosců“, namísto toho, aby šla vzbudit své pěstouny. A poslední podobný případ: jiný názor na svoji výchovu, než pracovnice Barnevernu, měla zjevně i devítiletá litevská dívka, která minulý týden místo toho, aby nahlásila svým pěstounům, že se okolo její školy pohybuje matka, které byla odebrána, nasedla k matce do auta a odjela s ní do Litvy.
Proč byli chlapci rozděleni, proč je jim zakazováno mluvit rodným jazykem i s příbuznými?
Jelikož se jedná o běžnou praxi Barnevernu. To, že byli spolu údajně nezvladatelní, není přece problémem dětí, ale právě pěstounů, kteří je nebyli schopní zvládnout. Zcela jistě by se přece nalezla rodina, která by dvě děti zvládla. A tady se dostáváme k dalšímu z mnoha paradoxů - nezvládají-li biologičtí rodiče dvě své děti, jsou jim odebrány. Nezvládají-li je pěstouni, jsou rozděleny děti. Mnohem pravděpodobnější je, že cílem oddělení chlapců bylo narušení i toho posledního pokrevního pouta, které jim na světě zůstalo. Stejně tak příčina zákazu užívání češtiny při schůzkách s rodinnými příslušníky může být jen jediná: přetrhat i kulturní a jazyková pouta. Zde je v mnohém ilustrativní případ Alexandera Frolova. Zatímco po útěku z Norska do Polska probíhala jednání mezi Poláky a Rusy o návratu chlapce do Ruska, byl Frolov polskými úřady umístěn dočasně do polské pěstounské rodiny. Jaký byl rozdíl mezi jeho pobytem v této pěstounské rodině a u pěstounů v Norsku! Polské úřady mu vybraly rodinu z východního Polska, která uměla rusky a jako pravoslavnému věřícímu mu byla umožněna pravidelná návštěva pravoslavných bohoslužeb, aby se chlapec necítil vykořeněn ze svého přirozeného prostředí. Rovněž se svou matkou se mohl stýkat téměř neomezeně. Porovnáme-li to se situací chlapců Michalákových v Norsku, spatříme jasný rozdíl mezi pomocí dítěti s respektem k jeho citovým i kulturním potřebám, a prostým ponoršťováním.
Chce se vůbec paní Michaláková vrátit do Česka?
Chce, alespoň říká, že v Norsku zůstává jen kvůli dětem. Je zajímavé, kterak se tato pověst rozšířila jen díky tomu, že ministr Dienstbier zcela nelogicky bez jakéhokoliv podkladu konstatoval, že ani nevíme, zda se chce matka do Česka vrátit spolu s dětmi. Víme to a už pěkně dlouho.
Děti žijí už velmi dlouho u svých pěstounských rodin, mladší chlapec většinu života, zvykly si, pomalu zapomínají jazyk, není už zbytečné je z toho prostředí vytrhnout a způsobit jim další šok?
Je jisté, že případný návrat chlapců bude další zátěží v jejich krátkém životě. Ale to nikdy nemůže být legitimní důvod pro nenapravení křivd. S pomocí odborníků a láskou rodiny lze napravit alespoň většinu škod na dětské psychice, zvláště, když z nahrávek, kde chlapci sdělují Evě, že si nemyslí, že je zlá, jak jim tlačí do hlavy pěstouni, a kde si navzájem vyjadřují bratrskou lásku, vyplývá, že všechna pouta se dosud přetrhat nepodařilo. A řekněte, s jakým životním příběhem byste žili raději: „Ukradli nás, lhali nám, ale máma zburcovala půlku Evropy, aby nás dostala zpátky“ nebo s příběhem „Rodiče nás nechtěli, byli na nás zlí a museli nás dát k cizím lidem“?
Za pomoc děkuji Andreji Ruščákovi, Tomáši Zdechovskému a Soně Svobodové
|
| Binturongg | 
 |
(17.3.2015 1:07:30) http://lucieamaliesulovska.blog.idnes.cz/c/446181/Deti-v-Norsku-Nejfrekventovanejsi-otazky-a-odpovedi.html?ref=viacbloger
|
|
|
| X__X |
 |
(17.3.2015 9:02:50) A zklamu te, nejsem nikym placena, delam to z cisty sympatie k Norsku
kdybys to dělala "z čistý sympatie", tak si sedíš na rukách a potlačíš nutkání popuzovat ostatní proti Norsku tím, že tady pořád dokola opakuješ zcela prokazatelné lži (např. údajné prohlášení norské ambasády, že případ byl důkladně prošetřen a shledán oprávněným - ani přes opakované dotazy jsi mi nedokázala napsat, kde jsi to vyšetla, když ambasáda se naopak vyjadřuje ve smyslu, že oni ke kauze nemají ani ten nejmenší přístup). mně spíš přijde, že Norsko z nějakého důvodu nenávidíš a snažíš se mu proto svým vystupováním na diskuzích maximálně uškodit
|
|
| Grainne | 
 |
(17.3.2015 9:24:19) Z cisty sympatie, je treba upozornit Norsko, ze si vypestovalo molocha, ktery se komukoliv zcela vymkl z rukou, statu, nadrizenym organum, soudum a jak se zda, i sam sobe. Pokud se norsky stat neprobere z letargie vuci tomuto stavu, driv, ci pozdeji padne serie mezinarodnich zalob a nic na tom nezmeni to, ze ta, kterou podala pani Michalakova, byla zamitnuta. Nepochybne se nebudou posuzovat jen jednotlive kauzy, ale cely stavajici system a stav BV, jeho postupy, pusobeni, kontrolni mechanismy i nasledky na detech, rodicich i celych rodinach.
|
| Cita | 
 |
(17.3.2015 13:52:19) ...A ty to psychicky neuneses, kdyz se to nestane, Grainne..Nebo dokonce, kdyz se Cesko v Norsku neco priuci. To bude tvoje smrt.
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(17.3.2015 15:10:42) už víme, podle čeho tady Cíťa kvoká! Oni to tam fakt mají asi z vody, nebo jim to míchají do jídla! Kopíruju ze stránek Pavla Hasenkopfa:
Kousek z přepisu schůzky na Barnevernu v Nedre-Eiker dne 20. ledna (podle zvukového záznamu): ".... BV: Musíte si stále pamatovat, že toto všechno bude rozhodnuto na tom novém procesu, který nás čeká. Je to tak, že matka může nabídnout, ale soud rozhodne co ano a co ne. Eva: Stále bych ráda odpověď na otázku, co podle vašeho názoru stále ještě dělám špatně, co mám změnit? BV: Musíme vycházet z toho, že v tomto případě platí právoplatné rozhodnutí soudu. Starost o děti se bude probírat v procesu. Aby se rozhodnutí mohlo změnit, musí se nově otevřít případ o vrácení odpovědnosti. Je na krajské komisi, aby uvážila, zda se vaše situace změnila. Eva: Dobře. Ale stále ještě jsem nedostala odpověď na to, co je špatně. BV: Chcete vědět, proč vaše schopnost starat se o vaše děti byla soudem považovaná za slabou? Jde o soudní rozhodnutí. PH: Ale vy byste měli napomáhat matce a měli byste být kompetentní poradit jí, jak má změnit své chování ke svým dětem. BV: Toto si myslím, že Barnevernet nemůže udělat. Podle našeho názoru jediné účelné je začít číst rozsudek. Vycházejte ze zákona o starostlivosti o děti, paragraf 416, kde se stále probírá schopnost rodiče postarat se o své děti. A dle vyjádření matky máme pochybnosti, že toto bylo učiněno z její strany. Eva: Já bych ráda znala ty oblasti, ve kterých jsem podle vás špatná, oblasti, ve kterých se mám změnit. BV: Na tyto otázky nejsme připraveni. A teď bychom se měli bavit… Eva: Ale to je ta otázka, na kterou já bych nejvíce ráda znala odpověď. BV: Rozumíme, ale bohužel, dneska na to odpověď nedostanete. Hlavní otázkou pro naše advokáty je, jak se podmínky změnily, abyste tato věc mohla znovu řešit. PH: Můžu se jen ujistit, jestli jsem to správně pochopil, vy nejste nyní připraveni odpovědět na otázku, co dělá paní Michaláková špatně a jak by měla změnit své chování? Právník BV: My jsme to řekli, když jste opakovali, že jste stále nedostali odpověď na tu otázku. Toto je schůzka, kdy se rozebírá každá součást tohoto stavu. Není to schůzka, na které bude Barnevernet postaven ke zdi jen proto, že není ve stavu odpovědět na otázky, které tu jsou pokládané. PH: Ale toto je základní věc, na kterou musíte umět odpovědět spatra. Právník BV: Ne, to není naše povinnost. Mohlo by to být nebezpečné pro vývoj této schůzky. PH: A můžeme naplánovat další schůzku, kde paní Michaláková položí tuto otázku? Právník BV: Můžeme se všichni uklidnit? Nemusíme se hádat o to, na co zrovna teď nejsme schopni odpovědět… PH: Mě překvapuje, že tak základní otázku, od které se odvíjí celý případ, Barnevernet není schopen zodpovědět. To je, jako kdybych já nevěděl, kolik je 1+1. Právník BV: Já si nemyslím, že vám teď můžu pomoct víc, než jak vám pomáhám. PH: Ne, to není otázka na vás. To je otázka na Barnevernet. Právník BV: Ale já vám říkám, že na tuto otázku odpověď nedostanete. A jestli vám to nestačí, budete muset opustit tuto místnost. PH: Přechází do angličtiny a ptá se přítomných úřednic barnevernu, jestli může odpovědět jedna z nich. (Úřednice i právník jsou zaskočení) Úřednice se odvolávají na advokáta. BV: Buď budeme pokračovat v dalších bodech schůzky, a když ne, tak bude schůzka ukončena. PH: Jak se můžeme dostat dál, když neznáme tak základní věc? (právník BV něco říká, chybí překlad) PH: To je totiž důkaz toho, že k odebrání dětí vůbec nikdy nemělo dojít! BV: Máte-li nějaké otázky, musíme je dostat písemně.
|
| Sandefjording | 
 |
(17.3.2015 15:45:00) Je to strašné a z toho, co čekám, se po soudu podobných věcí dozvíme víc.
|
|
|
| Raduna |
 |
(17.3.2015 15:50:48) Zaregistrovaná,
tohle už opravdu není normální. Oni se naprosto pomátli.
|
| Sandefjording | 
 |
(17.3.2015 15:54:40) Jen tak mezi námi to je poměrně běžný přístup jednání v Norsku, pokud jedna strana se rozhodne stát na svém, tak to vypadá takhle. Jednání mezi firmami má tendenci takhle vypadat, když třeba jedna firma po jiné něco chce (například vysvětlit vícenáklady), tak ta, která vícenáklady fakturuje, se zabejčí a její zástupci začnou říkat věci typu "přestaňte klást otázky, nebo setkání ukončíme a nebudeme se s vámi bavit vůbec").
|
| Inaaa | 
 |
(17.3.2015 16:10:45) "přestaňte klást otázky, nebo setkání ukončíme a nebudeme se s vámi bavit vůbec"
Ve své podstatě vyhrožování a jinak pěkně na palici...
|
| Inaaa | 
 |
(17.3.2015 16:13:41) Přečetla jsem si to celé, lépe by se to četlo barevně odlišené, a je to ničem, takové mlácení prázdné slámy nebo jak udělat z prdu kuličku a v podstatě překrucování faktů a manipulace z norské strany...
Efekt takový, že kdyby schůzka nebyla, výsledek by byl v podstatě stejný.
Nikdo nic neví...
|
| Inaaa | 
 |
(17.3.2015 16:15:11) Norská strana BV - vím, že nic nevím...
Na tom se asi jedině shodnou...

To by si BV mohlo dát jako motto - Scio me nihil scire
|
| Inaaa | 
 |
(17.3.2015 16:17:11) My ani nevíme, že nic nevíme...
|
|
|
|
|
|
|
| Inaaa | 
 |
(17.3.2015 15:53:41) Nevíme, nejsme připraveni, není naše povinnost....hm, copak asi zanedbali v království norském...
 
|
| Raduna |
 |
(17.3.2015 15:54:52) Inoo,
je dobře, že to pan Hasenkopf zveřejnil, aby si všichni udělali obrázek o tom, s jakým spolčením hlupců se vlastně jedná.
|
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(17.3.2015 15:55:01) a tihle lidi mají pravomoc úplně zničit rodiny ....
|
|
| Inaaa | 
 |
(17.3.2015 15:55:53) ...odpověď nedostanete, nemůžu vám více pomoci...
Dobrá komedie.
|
|
| X__X |
 |
(17.3.2015 19:34:51) no, že neví, nejsou připraveni... mně spíš zaujalo, že nemůžou poradit matce, jak změnit své chování k dítěti tak o čem nám jako z norské ambasády i zdejší zastánci BV vykládali, že děti se odebírají jenom v nejnutnějších případech, jinak se s rodinou pracuje? jak jako může BV s rodinou pracovat, když nemohou rodině ani poskytnout poradenství, jak pracovat s dítětem? k čemu teda jsou, když v jejich kompetenci není (= nemohou) práce s rodinou na nápravě patologických jevů v rodině?
|
| vlad. | 
 |
(17.3.2015 23:12:09) X_X to je kompilát Orwela a Hlavy XX, opravdu nechutné
|
|
| Cita | 
 |
(18.3.2015 11:34:24) Sorry, s rodinou se pracuje PRED tim, nez se deti odeberou. U Michalaku to byli tri roky.
Co ma delat ji ramcove rekli, ne ze ne. Ja nechapu co knkretne chcete slyset. Dej mi priklad toho, co by te uspokojilo.
Hlavne mi pak vysvetli, jestli by bylo v poradku rict: vy jste mi rekli, ze kdyz si dam zeleny zavesy s ruzovyma puntikama, tak mi deti vratite..a nevratily! Vy lzete! Pche.. Zalezi na zavesech?
Zalezi na spouste jinych veci a hlavne na jejich souhre.
Proc radsi matka nerekne: Ja delam pro navrat deti to a to.
Proc H nepustil BV k reci a porad na ne utocil? Treba chteli Michalakove rict neco duleziteho.
Dokud se Michalakova Hazenkoffa nezbavi, bude ji celou vec jenom komplikovat.
|
| Raduna |
 |
(18.3.2015 11:47:06) Cito,
ty bezostyšně lžeš a to neustále. S Michalákovými před odebráním dětí nikdo nepracoval a ani po odebrání (to paní M. jenom naslibovali, že jí děti vrátí, když se rozvede), nechápu odkud tuhle informaci máš. Kdyby s ní pracovali, bylo by to ve spisu a pan Hasenkopf by o tom věděl.
Mimochodem, na téhle schůzce s BV nebyl jenom pan Hasenkopf, ale taky paní poslankyně Chalánková a pan poslanec Mach, takže BV předvedlo svojí neschopnost přímo před členy našeho parlamentu. Musím říct, že se jim tedy povedlo si dokonale zkazit reputaci jako instituce, která by kdokoli mohl brát vážně.
|
|
| X__X |
 |
(18.3.2015 12:00:17) Sorry, s rodinou se pracuje PRED tim, nez se deti odeberou
ale děti přece NEJSOU odebrané nastálo! s rodinou se v takovém případě přece MUSÍ PRACOVAT, aby se tam děti mohly vrátit. jak jinak těm dětem chceš zajistit, aby se vrátily do nezávadného prostředí?
nebo BV odebírá děti nastálo a ty řeči o možnosti návratu jsou jenom takové kecy, aby se případným kritikům ucpala pusa?
nemluvě tedy o tom, že s rodinou se předem údajně nijak nepracovalo, ale to je v tuhle chvíli jenom nepodstatný detail.
|
| Cita | 
 |
(18.3.2015 12:08:12) Nevim proc to neustale prekrucujes. S rodinou se pracuje dlouhodobe PRED odebranim deti, ktere je az posledni moznosti. Po jejich odebrani maji rodice pravo o deti jednou rocne zazadat (coz Michalakova ted udelala poprve, protoze ji pred tim nekdo nabulikoval, ze to nema cenu), nicmene pracovat uz na sobe musi sama. BV je tu od ochrany deti, kdyz to BV s rodici vzda, uz s nima pracovat nemusi..nevim co to tu kdakas..
|
| X__X |
 |
(18.3.2015 12:59:40) no, já taky nechápu, proč ty to tu furt překrucuješ s rodinou se údajně nepracovalo před odebráním vůbec a dle mého názoru by se s problémovými rodinami mělo pracovat i v rámci přípravy na návracení dětí. protože je blbost myslet si, že když dítě odebereme a pak ho do stejného prostředí vrátíme, bude najednou všechno jinak. takže pokud se s rodinou mezi odebráním a navrácením nepracuje, tak to holt vede k logickému závěru, že o návratu dětí se vůbec neuvažuje, tedy není důvod s rodinou pracovat
|
| Cita | 
 |
(18.3.2015 16:07:27) No tak samozrejme, pokud soud rozhodne, ze se deti muzou vratit, tak BV opet zacne pracovat s rodinou jako s celkem a zacne priprava na navrat.
Dulezity je ten soud. A pokud vim, byl to H kdo nakukal Michalakove, ze se soudit nema smysl. Pochybuju, ze ji to rekla ta norska pravnicka.
Vas by fakt ani znasilneni v primem prenosu nepresvedcilo. Kafemlejnek jste tu jedine vy.
|
| X__X |
 |
(18.3.2015 16:30:45) ale Cito, to sama nevidíš, že se píšeš nesmysl? soud o návratu přece rozhodne na základě toho, že prostředí je UŽ pro dítě vhodné. pokud má BV zájem na vracení dětí do rodiny, tak by bylo jedině logické, kdyby NEJDŘÍV pracovali s rodinou a teprve poté probíhal soud, který by v podstatě zhodnotil, zda jejich práce proběhla úspěšně a prostředí v rodině se upravilo tak, že se dítě může vrátit. nebo mi snad chceš tvrdit, že soud rozhodne o návratu do rodiny, i když situace v rodině bude i nadále stejně špatná, jako před odebráním, a teprve poté začne BV něco dělat? tím by se ovšem zcela popíral smysl předchozího odebrání.
jak to tedy po odebrání dětí z rodiny je? má BV zájem na vrácení dětí zpátky do rodiny, má zájem na tom, aby se situace v rodině normalizovala a dělá pro to něco - tedy pomáhá rodičům s nápravou, pokud o jejich pomoc mají zájem? nebo děti odebírá s tím, že děti se stejně do rodiny vracet nebudou, tak je jakákoli práce s rodinou na nápravě zbytečná? a pokud děti chcete nazpátek, pomožte si nějak sami, my tu nejsme od toho, abychom dětem pomáhali k normálně fungující rodině? anebo jejich odebrání je jenom časová forma trestu pro děti a rodiče - něco jako pro dospělé vězení, jako že po nějaké době budou děti soudem propuštěny nazpět, ať už se situace doma zlepšila nebo nezlepšila a teprve poté začne BV něco dělat?
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(18.3.2015 17:26:30) Holky, už netrpělivě vyhlížím nějaké nové zprávy z Norska, kéž by konečně nějaké lepší zprávy. Dneska jsme Norsko probíraly osobně s kamarádkou, co má celoživotní praxi u nás se systémem dětské péče, kojeňáky atd., tak tedy, byla dost zhrozená. Ony stačily tři věty, a byla v obraze, a jen říkala "no, ale vždyť u nás ...". A shodly jsme se na tom, jak jsme rády, že žijeme kde žijeme. Ne že by tato kamarádka neměla procestovaný skoro celý svět, doma je doma.
|
|
| Cita | 
 |
(18.3.2015 19:50:23) Otacis to ty. BV jde o deti a to aby mely normalni rodinu. Kdyz vsechny pokusy pomoct biorodine selzou, dite dostane normalni rodinu jinde...a ANO pak uz se biorodice musi starat sami. Nejsou to deti, aby se o ne BV staral, takze ano, najit si stalou praci, odpovidajici bydleni, pracovat na svem dusevnim zdravi, musio ti DOSPELI biorodice samozrejme sami.
BV ochranuje deti, pokud se bioridice proberou a svoje pomery upravi, pak muze soud rozhodnout, ze se dite muze postupne vratit. A na tom POSTUPNE uz pak pracuje BV. Ne tim, ze rodicum da praci, nebo socialni davky prece, ale tim, ze pomuze hladkemy prechodu od pestounu zpatky. Nechapu, ze to nechapes.
Takze ma Michalakova stalou praci? Ma ji jeji partner? Je jeho i jeji (kurs zvladani agresivity) dusevni zdravi v poradku?. Maji odpovidajici bydleni (detsky pokoj, lepe dva pro chlapce?). Je ochotna zacit s pomalymi navstevami pod dozorem, aby se videlo, jestli se ji jeji deti neboji? Jestli na vsechno muze rict ano, neni prece duvod, aby ty deti zadrzovaly..
Pokud ovsem ne...tak ma smulu a mela uz by se k*na probrat a neco se sebou delat.
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(18.3.2015 20:10:05) tak, z toho, co popisuje Cíťa, mám vážné obavy, že jestli tady někdo ty podmínky pro to, aby mohl dle Norských měřítek vychovávat vlastní dítě nesplňuje, je zrovna Cíťa. Zrovna ten kurz zvládání agresivity by se hodil. Jinak je mi z toho zle. Úřady pořídí "normální" rodinu, tj. miminu starého pána, neb ten děti ještě nemá, a rodiče musí mít stálou práci a každé dítě svůj pokoj, jinak nejsou kompetentní?? Fakt, to už se nedá komentovat, ona nám to Cíťa dělá schválně, aby se mi tak hezky žehlilo a šla mi práce svižně od ruky ..
|
| Cita | 
 |
(18.3.2015 20:12:28) Ja nerekla, ze kazde dite musi mit mit vlastni pokoj, jen, ze LEPE vlastni pokoj. Nicmene nejaky detsky pokoj mit musi, ten jim prece nebude shanet BV, pokud by se deti mely vratit...
|
|
|
|
| jak | 
 |
(18.3.2015 21:33:21) Jak normalni byli pestouni toho ruskeho chlapce, ze utekl? Cito ty jsi mimo.takze kdo nema pro kazde dite extra pokoj, ten nemuze mit deti?
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(18.3.2015 22:07:21) holky, s Cíťou to je marný, marný, marný .. Ale o chybách v norském systému svědčí i to, že někdo takový jako je Cíťa ty svoje děti ještě furt má. Bez ohledu na počet pokojů.
|
| Anni&Annika | 
 |
(18.3.2015 22:21:12) ale Cita je podle systemu. Nema vlastni nazor, papouskuje dokola porad to same a vlastne vubec nerozumi tomu co papouskuje /asi ji to naucili, takze jen mele bez toho aby vedela co vubec mele/, a na vsechno co BV dela souhlasne kyve. Takze az ji nekdo z BV poradi, at skoci z mostu, ochotne skoci. No proste norsky ideal. Snad ji ty deti neseberou. To mozna jen v nouzi nejvyssi, aby plnili normy a nebyl nikde po ruce zadny jiny cizinec. Pak jim bude samozrejme uplne jedno, ze je Cita idelani vzor poslusneho cizince. Ale ono to bude asi jedno...hubu a krok bude drzet dal
|
|
|
|
|
| Cita | 
 |
(18.3.2015 20:22:57) Ty mi Pelechu nevykladej, ze ti jde o to, aby se ty deti vratily..Pokud takhle uvazuje Michalakova, tak je to do sebe zahledena egoisticka osoba, ktere jde jen o to se litovat. Pokud je ta sebelitost opravdu dulezitejsi, nez neco pro navrat tech deti SKUTECNE delat, tak prosim..
|
| Cita | 
 |
(18.3.2015 20:34:27) Nevim proc bych se mela hroutit, me je Michalakova ukradena..
|
| Cita | 
 |
(18.3.2015 20:41:42) No, ty se, Pelechu, hroutis uz ted ..
|
|
|
|
|
|
|
| Grainne | 
 |
(19.3.2015 8:59:43) Cito, myslis, ze je egoisticke a do sebe zahledene chtit vychovavat sve vlastni deti?
Ano, musim ti dat za pravdu, zena, ktera neni ochotna prenechat sve vlastni deti, napriklad tem mene stastnym neplodnym, ci jinak nenaplnenym a neporidi si jine, je v komunistickem systemu, kde vsechno, vcetne deti, patri vsem, skutecne sebestredna, egoisticka osoba, ktera si nezaslouzi zit v takovem raji na zemi. Hodne soudruzky prece nedopusti, aby se tem detem stala ujma, protoze podle jejich 30 let zastaralych vedomosti, pripravit deti o rodinu, vykorenit je zcela od jejich puvodu, zadnou ujmou neni. Co nakonec muze byt na svete vetsiho, nez jako spravny Nor budovat velike Norsko, rodit mu deti a pripadne se o ne prerozdelit s dalsimi, mene stastnymi Nory.
Konecne jsem te plne pochopila, ac tedy po jistych zkusenostech s totalitnim systemem jsem se branila zuby, nehty.
Nam se ovsem take nemuzes divit, my jsme svobodne bytosti, vazici si sve svobody a individuality natolik, ze tento kolektivni, deti prerozdelujici a ve prospech statu rodiny nicici, stat, vnimame jako davno prekonany a do soucasne Evropy nepatrici. Ten, kdo chce vymenit svobodu.....musim konstatovat, ze velmi lacino, za kus zvance.....se muze opravdu citit jako v raji.
A ano, pani Michalakova udelala chybu, nejen ze nevedela, ze placat se nesmi, ale nevedela, ze neprisla do svobodne, respektujici zeme, ale naopak, do zeme, ktera ji a jeji deti vnima jako druhorade obcany. Ta pani evidentne nepochooila, jake dobro ji Norsko poskytuje, kdyz jejim detem dava sanci stat se plnohodnotnymi Nory.
My to ovsem nechapeme take a ja nechapu, proc tutez skvelou sanci nedas i svym detem? Vzdyt takto ta ubozatka porad budou jen druhoradi cizinci, dobri mozna jen k tomu, aby v budoucnu plodili, ci rodili kvalitni deti, vhodne na prevychovu ve spravnych norskych rodinach.
Ano, ja jsem tez sebestredna a egoisticka, do sebe a svych deti zahledena matka, ale to ty nejsi, tak proc neumoznis svym detem to nejlepsi, co pro ne v Norsku muzes udelat?
|
| Sandefjording | 
 |
(19.3.2015 9:13:19) Grainne, Norsko není Evropa, i když geograficky v Evropě je. Bylo by to na dlouhou debatu, ale žil jsem ve třech evropských (ve smyslu skutečně evropských) zemích a když s nimi, nebo s evropskými zeměmi, kde žili mí rodiče či kamarádi, srovnám Norsko, tak ten rozdíl je hodně propastný. V mentalitě, v chápání vztahu občan vs. stát, v chápání ekonomiky, vztahu jednotlivců k sobě navzájem, k moderním technologiím či třeba gastronomii. Norsko se jako Evropa tváří tím, že v ní geograficky je a také tím, že když sem někdo jede na návštěvu, tak nemá moc šanci vidět, jak moc je jiné, ale je, a člověk to zjistí až po nějaké době života zde. Není náhoda, že Norsko není v EU, když odhadem minimálně 60-70 % Norů chápe výše uvedené věci naprosto jinak, než my.
|
| Grainne | 
 |
(19.3.2015 9:36:25) Sandefjordingu, no to mi tak nejak postupne docvaklo, ze je to tam nejak jinak. Celkem si dokazu odvodit, ze pristup k materstvi a rodine, vers stat, jakozto autorita, se nevylihl z nicehoz nic, ale musel vzejit z jineho chapani sveta. Stat se mi tu jevi jako autoritativni hlava, nejvyssi hlava rodiny, ktera poslusne odmenuje, neposlusne tresta, ovsem jedno jeji ditko, BV, se zcela vymklo nejen kontrole, ale i vlivu.
Myslim, ze i tato hlava rodiny si odmita toto vymknuti priznat, pripustit, ze se neco takoveho vubec mohlo stat. Coz je problem, protoze chyby se stavaji, ale pokud je nekdo neprizna, nelze je napravit. Obecne hlavy rodiny vbtom starosvetskem pojeti sva nepovedena ditka radeji zavrhuji, tvari se, ze neexistuji, nez by se staraly o jejich napravu, to by totiz musely priznat sve selhani.
Puvod bude zrejme v tom komunitnim pojeti zivota, ktere do jiste doby muselo byt nutnosti k preziti a ktere je v moderni dobe vicemene prezite. Ne ze by bylo spatne, ale nevyvinulo se k respektu vuci individualite a vyvrhuje sva nehodna ditka.
Vicemene je skoda ztratit neco, co je ve svem puvodu a podstate dobre jen proto, ze neni ochota nechat to vyvijet spolu s menicimi se pristupy k zivotu. Takto se da predpokladat, ze Norove, obcane, sd vzeprou celku, ne jen tomu spatnemu, nebo zastaralemu a pripravi se o cennou zivotni moznost.
|
| Grainne | 
 |
(19.3.2015 9:41:52) Odvozuji, takze prosim klidne opravovat, doplnovat, opravdu me to zajima.
Zatim znam vicemene jen jakesi dusledky nejakeho nepovedeneho kroku, to jsou ty odebrane deti. Ovsem dusledky vzdy maji priciny a ja se svou ponekud chatrnou jazykovou vybavou mam hodne omezenou moznost po nich patrat, ale kdyz uz, tak mam potrebu se dopatrat do hloubky a tvuj nahled rada vyuziju. Takze chce li se ti, budu jen rada.
|
|
| Sandefjording | 
 |
(19.3.2015 9:55:56) Grainne, máš pravdu, původ to nejspíš má v tom, jak byla společnost organizována v době bídy a hladu - a to není zase až tak dávno, ještě žijí lidé, kteří si, obzvlášť na venkově, bídu pamatují. Jinak pár dalších příkladů té rozdílnosti proti Evropě, na které mimochodem Norsko podle mě jednou dojede a nebude to dlouho trvat:
- Státní penzijní (ropný) fond: k penězům z ropy se Norsko chová v podstatě tím způsobem, jakoby je dávalo do slamníku. Místo toho, aby je použilo na vybudování takové infrastruktury v zemi, která by byla schopná uživit organický růst ekonomiky a která by "zrovnoprávnila" odlehlé oblasti s těmi strategičtěji položenými a tak zajistila rozvoj firem i tam, kde dnes, kromě práce v lese, na s rybami nebo na úřadě není co dělat, je všechny dává na zahraniční investice. Problém je v tom, že Norové věří, že když do něčeho někde investují, tak bude smlouva dodržena, jenže při pohledu na suverénní dluh většiny zemí světa to spíš vypadá na to, že až na pár výjimek je zadlužená většina států, což může snadno vyústit v globální default, v němž zůstane Norsko s Černým Petrem v ruce. Ano, bude mít dluhopisy, ale když jim řekne zbytek světa "tůdle", tak si nevymůžou nic. A protože si nepostavili za ty peníze ani slušnou infrastrukturu, tak tu ekonomiku nenastartují sami. Takže až dojde ropa, nebo až bude ropa irelevantní - což už je od října 2014, protože náklady na těžbu v Norsku jsou cca 80 USD/barel, takže při ceně ropy Brent 53 USD/barel nemá smysl tu ropu ani těžit - nastanou hodně těžké časy. Až se projí penzijní fond, nezbude nic.
Další příklad je konkurence - Norové ji nechápou a bojí se jí, a to na všech úrovních. Konkurence je záměrně omezovaná ve školách, ekonomika stojí na několika monopolech/kartelech/kvazimonopolech/oligopolech a lidé to považují vesměs za SPRÁVNÉ (a přitom je v EU monopol považován za velmi sprosté slovo). Konkurence jako princip je špatně viděná i na pracovišti. Na tohle Norsko dojíždí už teď a lepší to nebude.
Neschopnost odmítat a kritizovat je další věc - žena měla včera v práci vtipnou, ale hodně symptomatickou situaci. V kantýně u oběda se zeptala, jestli je místo u stolu volné a dostala odpověď "jo, je, akorát je tady dost lidí, víš" a důsledek byl, že pak jedna paní neměla, kde sedět, protože ženě neuměli prostě říct, že tam místo volné není. Je těžké v práci cokoliv nebo kohokoliv kritizovat, že něco funguje špatně. Je v podstatě nemožné získat zpětnou vazbu na to, jestli to, co člověk dělá, dělá dobře, nebo špatně, protože vždycky řeknou, že dobře a že je vše v pořádku, i když se věci div nerozpadají. Od doktora se tady nikdy nedozvíš, že máš něco dělat tak a tak, případně že to či ono děláš špatně, protože doktoři se nechtějí dotknout jemnocitu pacientů - ostatně proto jsem rád, že náš rodinný lékař je Němec, s tím si dobře rozumíme.
A tak by se dalo pokračovat...
|
| Grainne | 
 |
(19.3.2015 10:25:41) Takze chybi vlastne nejen sebereflexe, ale vlastne ji to uplne vylucuje... To neni neochota priznat chybu, tady uplne chybi schopnost a moznost tu chybu najit. Proto je tak tezke to pochopit a vcitit se do toho systemu.
Tudiz ma Cita v jednom pravdu, nema smysl vest utok na chyby, ale vyhmatnout to, co BV tvrdi v tech svych obecnych textech a namisto zadat napravu, zadat o pomoc. Technicky jde o totez, jen taktika musi byt jina. To se uz nedivim, ze ani pravnici si nerozumi.
Tedy pochopit Citu mi umoznilo jen to, ze jsi vnesl trochu jasno nejen do systemu, ale i do zpusobu vnimani. Takze ano, Citu lze pouzit jako takovy prototyp, nastudovat ji a zautocit na slaba mista a slabym mistem je opravdu slabost, neschopnost akceptovat tezke situace. BV tedy vlastne opravdu neutoci, jen se brani, vystraseny, kousajici maly cokl. Takze nejdriv ochocit pamlskem a pote, az bude bastit z ruky, pockat, az mi micek....tedy deti, sam ochotne prinese, protoze je to prece hodny, jen nepochopeny psik.
To sice zcela odporuje jak nasemu naturelu, tak nasim zvykum, ale ucel sveti prostredky.
Skoda, ze Cita toho naplaca tolik, ze se ji uplne pidarilo prekryt podstatu veci....no nebo jsem se ja mela vic soustredit. Zrejme jsem potrebovala navod na pouziti.
|
| Grainne | 
 |
(19.3.2015 10:33:48) To neni pripad Michalakova, to je opravdu pripad Norsko proti Evrope. Norove se ovsem vymezili sami, ale tak nejak dost nesikovne a odkryvaji sva slaba mista a ze jich je vic, nez dost. Vpodstate diky temto pripadum oteviraji vrata k utoku na samu jejich podstatu, protoze zrejme vubec nechapou, ze ostatni pro to odmitaji mit pochpeni a nevstrebavaji, ze tohle opravďu jen tak neprojde a nevyhnije, jen proto, ze by bylo nezdvorile to resit.
Oni vazne nechapou, ze jsetli neustoupi, ceka je frontalni utok.
|
|
|
| Sandefjording | 
 |
(19.3.2015 10:43:49) Ne, podle mě ne. Jednak umí norsky dobře a jednak tohle je hodně všeobecná vlastnost v Norsku, že lidé neumějí říkat ne. Ono je hodně těžké vypozorovat, kdy "v pohodě" (det går bra) znamená ano a kdy to znamená ne, protože se může stát, a stává se, že řeknou "det går bra", ale ve skutečnosti s tím nesouhlasí, ale nechtějí se tě dotknout a tak přitakají a doufají, že si všimneš, že bys to vlastně dělat neměla.
|
| Grainne | 
 |
(19.3.2015 10:51:38) Co se stane, kdyz si nevsimnes, pripadne i zamerne ignorujes? Prijmou to, nebo se tim nejak zaobiraji dal?
To je totiz dost zajimave.
|
| Sandefjording | 
 |
(19.3.2015 10:52:29) Časem vybouchnou. To se pak na sebe dozvíš věci, o kterých jsi ani neměla tušení.
|
| Grainne | 
 |
(19.3.2015 10:56:41) Takze dobrota rozhodne neni jejich prirozenost, jen skryvaji emoce, dokud zvladaji, pak se odkopou. To je dobre vedet.
|
|
|
|
| Sandefjording | 
 |
(19.3.2015 11:05:28) Oni Češi v tom negativismu nejsou sami. Dánové jsou hodně podobní, a to navzdory tomu, že se o nich říká jako o nejšťastnějších lidech planety. Čtu denně dánské noviny, koukám i do komentářů a v Dánsku si často rád zajdu do hospody - je tam poměrně běžné se zakecat v hospodě s naprosto neznámými lidmi - a je celkem populární nadávat na to, jak všechno je dražší, politici lžou a kradou, jak to jde od deseti k pěti, ale přitom je všechno celkem v pohodě. Největší sranda na tom je ta, že oni, jak je znám, negativističtí ze založení moc nejsou, to je akorát takový zvyk :) Myslím, že to má něco společného s hospodskou kulturou, která je v DK podobná jako v ČR, zatímco v NO naprosto chybí.
|
| Grainne | 
 |
(19.3.2015 17:09:08) No ono to nadavani je vicemene takovy ocistny proces, clovek si zanadava, usetri za psychiatra a nedemonstruje a nehazi vejce po politicich. Pripadne nehazi politiky z oken. Prijde mi horsi okolo sebe porad trousit vynuceny skunickovy optimismus. Po pravde znam cele dva lidi, kteri jsou opravdu nefalsovani slunickovi optimisti, pak par, co to hrajou, tem se vyhybam, protoze ze me vycucnou veskerou energii a spoustu primerene nadavajicich a frfnajicich.
|
|
| Inaaa | 
 |
(19.3.2015 22:04:45) No ono to nadavani je vicemene takovy ocistny proces, clovek si zanadava, usetri za psychiatra a nedemonstruje a nehazi vejce po politicich. Pripadne nehazi politiky z oken.
Ona naopak ta pozitivní odpověd je ještě lepší, to málokdo čeká, a pak mu to vyrazí dech, a mezitím si člověk může v klidu odkráčet dál...spokojeně.
|
|
|
| jukl | 
 |
(20.3.2015 12:35:34) Jak dlouho zijete v Norsku?
Nevypada to, ze v te zemi zijete nejak dlouhou dobu. Tohle nedorozumeni je takove typicky kulturni. Clovek je presvedcen, ze jazyk perfektne ovlada, ale nyance mu unikaji. Napr. odpoved Noru na otazku, zda je volne misto, v nasich usich zni uplne jinak, nez byla minena.
Nebudu to moc rozvijet - Cesi jsou presvedceni, ze Norove nebo Svedi neumi dat presnou odpoved na obycejnou lehkou otazku, protoze v cvicebnicich norstiny nebo svedstiny se na takove jazykove "strety" nijak zvlast neupozornuje. Cech je presvedcen, ze gramatika a slovicka staci na to, aby dostal presnou odpoved. A Nor mu tu presnou odpoved da, ale podle svych kulturnich zvyklosti: Slova typu "mozna", "trochu" a p. v norskych vetach vubec neznamenaji nejakou moznost vyberu, ale uplne jasne kulturne receno neco, kde Cech ocekava "okamzite hned ted a bez vyberu".
Tohle se ale zasne vstrebavat az po mnoha neprijemnych nedorozumenich a odsuzovani Noru nebo Svedu za nepresne vyjadrovani, ze neumej rict ne a pod, co tady pisete. Jenze kdyz clovek zije v nejake jine zemi, nemuze na obyvatelich vyzadovat, aby se naucili vyjadrovat tak, aby rozumel - proste to musi vyzadovat sam od sebe a vsimat si situaci.
|
| Sandefjording | 
 |
(20.3.2015 12:44:59) Pokud jsem si všiml správně, tak jsem si na to nestěžoval, beru to, jak to je a snažím se tomu přizpůsobit, ale pouze upozorňuji na to, co Vy, a sice že to tak je a je potřeba s tím počítat.
|
| jukl | 
 |
(20.3.2015 12:49:41) To bylo pouze mineno jako vysvetleni, ze ne vse, co vidime svyma kulturnima ocima je totez, co je mineno kulturnimi usty jineho naroda. My jsme zvykli na neco, co nam vyhovuje, a "jejich" si davame pravo kritizovat, protoze prece nevedi, co cini.
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(20.3.2015 12:53:13) Připadá mi, že to platí i naopak - stejně Norové nerozumějí nám a považují nás za horší nebo méně vyspělé.
|
| jukl | 
 |
(20.3.2015 13:51:33) Urcite. Jenze kdyz Norove ziji v Norsku, tak nam to prece nemusi nijak vadit, na rozdil od toho, kdyz v tom Norsku zijeme my a snazime se jim vysvetlit, ze takhle milankove ne!
|
| Sandefjording | 
 |
(20.3.2015 13:58:00) To není ani tak otázka toho jim cokoliv vysvětlovat - oni mohou být, jací chtějí být, jen by člověk měl vědět, jací jsou, když s nimi chce něco úspěšně dojednat. Ostatně nedávno vyšla skvělá knížka, která se jmenuje Social guidebook to Norway, doporučuji Vám ji všema deseti. Příklad (je tam uveden a já se pod něj plně podepisuji) - Norové mají kamarády v podstatě pouze z dětství. Další známé si shánějí skrze určitý typ aktivit a s nimi potom řeší pouze ty dané aktivity. Příklad - chci-li se bavit o politice, vstoupím do politické strany, nebo debatního klubu, ale nebudu řešit politiku se známými z plavání, protože se se mnou o ní bavit nebudou. Podobně se se mnou nebudou bavit lidi z pěveckého sboru o novinkách v IT. Na to jsou zase jiné "skupiny". V Norsku v podstatě neexistuje ekvivalent známých, s nimiž by člověk probíral "všechno" ve stylu, jak to známe v Česku, v Německu, Dánsku, Polsku, Nizozemí, Francii apod. Člověk, který chce v Norsku získat známé si prostě tohoto musí být vědom, pokud na to jde "evropsky", nemá šanci žádné známé získat. To není kritika toho, jak to tu chodí, ale konstatování faktu, že nepřizpůsobí-li se člověk téhle šabloně, nebude pochopen a vina Norů to nebude, protože to tady prostě takhle funguje. Proto je o těch rozdílech potřeba mluvit.
|
| jukl | 
 |
(20.3.2015 14:12:26) Podobne literatury je celkem dost, neni tezke to najit.
Co se tyce navazovani pratelstvi, ani v tom nemate uplne pravdu. Samozrejme je jednodussi navazat pratelstvi s lidmi, s kterymi si mame co rict a na mistech, kde se nejak pravidelne setkavame, a posleze diskutovat to, co mame zrovna v tomto nejvic spolecneho. Tohle prece dela i vetsina Cechu. Zalezi to samozrejme i na individualite dotycneho, ktery by se rad seznamil. Kdyz je clovek aktivni, prakticky ani nestaci se spratelit nejak hluboce kde s kym, koho potka - ma starych pratel tolik, ze vyplni prebyvajici cas, a prakticky nema zajem se nejak pratelit s nekym, s kym si nema nic moc rict, natoz kdyz nemaji nejaky spolecny jazyk. Skandinavci taky nemaji nejakou obzvlastni potrebu diskutovat sve rodinne prislusniky s lidmi, ktere zas tak neznaji, a "drbou" jen s lidmi, ktere znaji skutecne dobre. I drbaci temata maji podstatne jina.
|
| Sandefjording | 
 |
(20.3.2015 14:18:47) Tak v tomhle také záleží na generaci, z mé zkušenosti starší Norové jsou více ochotni se bavit o čemkoliv, než mladší Norové, kteří se víc drží daného kontextu. A propos, Vy bydlíte v Norsku, a jestli ano, ve které části a jak dlouho? To je totiž poměrně podstatné, máme-li porovnávat naše zkušenosti. Norsko se dost regionálně liší, od Švédska pak o něco víc a od Dánska tak, jako oheň a voda mi to až přijde...
|
| jukl | 
 |
(20.3.2015 14:24:12) Samozrejme se regionalne lisi chovani lidi, ale zas to neni tak obrovsky rozdil. Spis by se dalo rict, ze mladsi generace je otevrenejsi, nez ta starsi. Spis ale diskutuji to, co je zajima, bez ohledu na to, jestli to druhemu vyhovuje. Takze potom si to muzeme vysvetlovat tak, ze diskutuji zrovna to, v cem jsou prave "aktivni".
Totez se da rict o Danech. Je daleko jednodussi se shodnout s lidmi z mesta, kdyz tam clovek sam vyrostl, nez s lidmi z venkova, i kdyz puvodem je sam z vesnice. Clovek ma proste jine zvyky a ty mestske se vic podobaji. Totez se da rict o utecencich z jinych kontinentu - lide se vzdelanim nebo lide z mest nemaji k sobe zas tak daleko.
|
| Sandefjording | 
 |
(20.3.2015 14:29:11) Třeba s tou otevřeností mi přijde, že je to v Norsku naopak - Norové 50+ jsou podle mé zkušenosti hodně otevření, chtějí si povídat s neznámými lidmi a chtějí hodně mluvit o tom, kde co viděli a co zažili - a bývají to velmi zajímavé věci. Zato ti mladší mluví, jak píšete, o tom, v čem jsou zrovna aktivní, ale jinak moc o ničem a hlavně nemají potřebu se moc bavit s těmi, které neznají.
|
| jukl | 
 |
(20.3.2015 14:36:23) K tomu taky muze byt dost vysvetleni. Napr. ta starsi generace ma uz svuj stres s rodinou za sebou. Obvykle v obdobi, kdy si clovek krade chvilku pro sebe, ji vyuziva jinak a daleko usporneji. Takze treba nemluvi, aby mluvil, ale diskutuje, aby neco prodiskutoval. Mne osobne treba taky nikdy nebavilo mluvit s kymkoli kdekoli o cemkoli, to povazuju odjakziva za ztratu casu. Kdyz si nemam s nekym co rict, tak si jdu neco rikat nekam jinam s nekym, s kym si co rict mam. Na veku nezavisle.
|
|
|
|
|
|
| jukl | 
 |
(20.3.2015 14:17:03) člověk měl vědět, jací jsou, když s nimi chce něco úspěšně dojednat
A jak receno, zamestnanci firem jsou v tom skoleni, soukrome si to clovek musi zjistit sam, jak nejlepe dovede.
Co se tyce nejakeho probirani "vseho" s nekym, koho clovek zas tak dobre nezna - to napr. Danove taky nedelaji. No a moji cesti znami taky ne. Jsou urcita "dana" temata. Neco se povazuje za velice osobni, a proto se to nediskutuje, aby nedoslo k nejakym rozeprim. A k tomu napr. patri politika a nabozenstvi. Tady na rozdil Skandinavcu my jsme v politice kovani a vsemu rozumime lepe nez kdokoli jiny, takze v hospode resime krome fotbalu i toho ktereho idiota, ktery nam to zase... Obzvlast ted, kdyz se to smi.
|
| Sandefjording | 
 |
(20.3.2015 14:19:54) Tak v Dánsku jsem tak 8x za rok a bavím se tam s celkem náhodnými lidmi na různá témata a moje zkušenost je taková, že jsou nejen schopni, ale i hodně ochotni mluvit "o všem"...
|
| jukl | 
 |
(20.3.2015 14:25:56) Zajiste, to je vase zkusenost. Zalezi na tom, kde je potkavate a jaky maji treba puvod.
Jina vec je zase, kdyz clovek mezi Dany nejakou dobu intenzivne zije a vsima si.
|
| Sandefjording | 
 |
(20.3.2015 14:27:44) Většinou kdekoliv v severním Jutsku - Hjørring, Skagen, Hirtshals, Aalborg, Løkken, ale občas i Kodaň. Můj dobrý kamarád z Dánska je z Esbjergru (bydlí tady v NO).
|
|
|
|
|
|
|
|
| Sandefjording | 
 |
(20.3.2015 12:59:09) Jenže já jsem byl na univerzitě přímo trénován k tomu, abych takový "bias" pokud možno neměl, už na univerzitě jsem se setkal s různými modely a tím, z jakého základu který vychází a proč, a navíc - nesrovnávám Česko vs. Norsko, ale, když to zjednoduším, tak z vlastní zkušenosti srovnávám Česko vs. Polsko. vs. Nizozemí vs. Norsko + znalost vývoje filosofie a politiky v různých koutech západního světa vs. současný stav věcí v Norsku. To, co píšu, je založené na tom, že konfrontuji Norsko s jeho historií, tzn. jeho vztahk osvícenství, jak se na norské mentalitě promítal fakt, jak byla organizovaná společnost během středověku, novověku a industrializace, jak ji ovlivnilo to, že v určité etapě dějin určitou část společnosti kulturně ovlivňovalo Dánsko a poté v jiné etapě dějin trošku jinou část společnosti kulturně ovlivňovalo Švédsko; jaký vliv má protestantská etika, jaký vliv má "povstání mládeže" po druhé světové válce a proč došlo k tak zásadnímu kulturně-společenskému rozštěpení mezi norskými Američany a Nory z Norska, a tak dále a tak podobně. A nevěřím, že tohle dělá každý přistěhovalec, proto je podle mě pouhý časový údaj velmi nezajímavý a relativní.
|
| Sandefjording | 
 |
(20.3.2015 13:04:18) A ještě dodám jednu věc - v mezinárodním prostředí se pohybuji odmalička, protože jednak jako malý jsem s rodiči žil nějakou dobu na Taiwanu, a pak také jsme se jako rodina setkávali dost často s lidmi z různých koutů světa, kteří za námi jezdili na návštěvu, takže angličtina byla doma hodně běžná odjakživa. Díky tomu jsem vyrůstal s tím, že když k nám přijela návštěva z USA, Mexika, Taiwanu, Pákistánu a podobně, tak to byla celkem normální věc, protože to byli kolegové mého tatínka z práce, kteří s ním spolupracovali a když byli v Česku, tak jsme je třeba pozývali na večeři a tak... Což také podle mě má jistý vliv na to, že, nelze úplně říkat, že "posuzuji věci českýma očima". Tím spíš, že můj tatínek je Slovák a moje žena Polka.
|
| jukl | 
 |
(20.3.2015 13:50:18) Ano, a to je samozrejme zas jina vec. Clovek se nauci plno dulezitych veci, ze neni vsecko vsude stejne. Nekdy ale z toho je nejen obrouseny, ale i nevedomky frustrovany, protoze treba hleda podobnosti mezi ruznymi narody tam, kde zadne nejsou, a presto je "najde", nebo mezi lidmi ze stejne zeme, ktere spolu nemaji vubec nic spolecneho, protoze vyrustaji v uplne jinem prostredi, maji vzdelani/neumeji ani cist a pod. Nebo rozdily, ktere neexistuji, protoze predpoklada, ze tihle maji vzdelani/tamti neumeji ani cist - a presto jsou mu uplne jasne.
Tim nemam na mysli vas, neznam vas.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Inaaa | 
 |
(19.3.2015 22:03:02) Jinak to j prece podobne s "jak se mas" a odpoved "dobre" Cech ti rekne, ale mam se nic moc, stji to za starou backoru, nektery cizinec nikdy.
Kamarád, Čech, jeden čas úmyslně odpovídal zcela jinak a tím dotyčné mystifikoval, cizince by vyvedl z rovnováhy taky, protože by čekali něco ve stylu, fajn, a chtěli by si jít už po svých, kdežto na jeho odpovědi jen zůstávali stát s vytřeštěnou pusou.
1) mám se den ode dne lépe 2) můj život je nepřetržitá řada šťastných událostí...
A to nečekali...
|
| Grainne | 
 |
(19.3.2015 23:00:17) Inooo, to je z nejake prirucky o pozitivnim mysleni, me to nefunguje, takze si nebudu lhat do kapsy. Muj zivot je tu a tam necim pozitivnim lehce prolozeny retezec prusvihu, pravda, od te chvile, co jsem si to priznala, to lepe a lepe zvladam.
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(20.3.2015 11:17:22) dost dobrý komentář od Pavla Hasenkpfa, četli jste?
|
| Grainne | 
 |
(20.3.2015 11:27:04) Kde, kde? jinxak na Reflexu jsem cetla zajimave hodnoceni, ale neumim dat odkaz...no urcite to pojde dohledat.
|
| Grainne | 
 |
(20.3.2015 11:28:57) Tomas Brichacek, Norska kauza a tolik pravdy a lasky, az to boli.
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(20.3.2015 11:37:40) no, ještě zajímavě píše Neff, aneb co se děje přímo u nás: http://neviditelnypes.lidovky.cz/svaty-parkinsone-oroduj-za-nas-dm3-/p_cirkus.aspx?c=A150319_234346_p_cirkus_nef
zajímalo by mě, jaký by měli tihle dobroserové prapor ...
|
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(20.3.2015 11:46:55) Graine, ten článek je excelentní! http://www.reflex.cz/clanek/komentare/62977/tomas-brichacek-norska-kauza-a-tolik-pravdy-a-lasky-az-to-boli.html
|
| Grainne | 
 |
(20.3.2015 11:55:24) Dik, ze jsi sem dala ten odkaz, na toho N. psa juknu, tam jsem dneska jeste nezabloudila.
|
|
|
|
|
|
|
| Inaaa | 
 |
(20.3.2015 16:18:02) Já čtu knihu Lidi jsou idioti a já to můžu dokázat. Larry Winget, ten přístup se mi líbí víc. Jak on říká Pravda bolí, právě tak poznáte, že je to pravda...
|
|
|
|
|
|
|
| Cita | 
 |
(19.3.2015 17:13:05) No, "az se proji penzijni fond"..Ze Norsko investuje horem dolem do vyzkumu alternativnich energii, ze 90% spotreby el. energie pokryvaji vodni elektrarny, ze v Oslu uz skoro tretina aut jezdi na elektriku je jedno. Ze se penize z ropy v norskem statnim rozpoctu pouzivaji v castce pod jedno procento je jedno...Ze napriklad Cesko zadny penzijni fond nema vubec je uplne vedlejsi. Vsak kvuli penzijnimu fondy tady jste, ze Ruscak. (lyzovani..haha).
A pokud jde o Michalakovy, nakonec tech pet frustrovanych aktivnich, kteri zblbli cely narod zas takovou moc nemaji. Zda se, ze cim dal tim vic lidi zacina premyslet.. http://www.novinky.cz/diskuse?id=396853&articleId=/domaci/364712-ministerstvo-vyzvalo-michalakovou-at-ukaze-spis-ceskym-uradum.html§ionId=8
|
| Cita | 
 |
(19.3.2015 18:48:56) Pelechu..trhni si stehnem..
|
|
|
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(19.3.2015 18:52:35) Michaláková má spis, který na její rodinu vede BV? Já myslela, že je to interní záležitost a nahlížení do spisu není umožněno...
|
|
| Grainne | 
 |
(19.3.2015 18:55:41) Cito, necti jen titulek. Kapitan spis samozrejme zna, kdyz se k nemu vyjadroval, ovsem pani Michalakova neni formalne spravny zdroj, ktery muze spis poskytnout k oficialnim jednanim, to muze byt jen spis, posjytnuty BV. To jsou ty pravnicke klicky, vis? Delaji si z tebe legraci.
Ty druhe dve vyzvy, tedy styk s detmi a vyuka Cj je vysledkem jednani, ktere mezi urady probehlo v Norsku a opet je treba, aby byl naplnen ten formalni status, protoze urad, ktery Kapitan vede, nema plne moci, ktere by ho opravnovaly k podani zadosti. On to jen vyjednal. To, co ctes, je vystup z jednani mezi urady, nic vic, nic min.
Nevim, jak nekdo muze na tohle skocit.
|
| Cita | 
 |
(19.3.2015 19:20:38) No Grainne, pro me jsou dulezity spis ty diskuze pod clankem, ktery prestavaji slepe hlasat, ze Norsko je fasisticky a ze lidi zacinaji trochu premyslet..Jeste by mohla Michalakova, nebo lepe Hazenkof..
Tak doufam, ze vsechny snhay neztroskotaji na tom, ze si ona nakonec nepoda pisemny zadosti..Na co toho Hazenkofa vubec ma?
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(19.3.2015 19:25:40) Doufám, že případ nebude rozhodovat podle nálad davu, ať už budou jakékoli.
|
|
|
| Grainne | 
 |
(19.3.2015 19:31:54) Cito, ja sleduju, co se deje, ne co si o tom nekdo mysli. Cetla jsem tutez zpravu jeste jinde a vyznivala zase jinak, podle toho, co chtel pisalek podstrcit davu.
Z pravniho hlediska tam vicemene neni nic noveho a z hlediska pripadu take ne, ten vystup z jednani uz byl znamy, takze nechapu, proc to sem davas jako senzaci.
Jestli si pani Michalakova zadosti poda, zalezi jen na ni. Predpokladam, ze ano, jestli preda plne moci, je otazka, co ji doporuci jeji cesti pravnici, ja bych treba hodne vahala a vyjednavala. To je pravni cesta, tak, jak ma byt, to osamela zena, ktera se neorientuje v pravu, nema sanci zvladnout sama.
Pravnici ex offo velmi casto byvaji spis formalita, tak to proste je, takze teprve ted zacina fungovat pravni postup. Spis, nez senzace, je to vyvoj veci.
|
|
| Inaaa | 
 |
(19.3.2015 22:08:19) Na co toho Hazenkofa vubec ma?
Jo, to je vidět, že "čteš"...
|
|
|
|
| Sandefjording | 
 |
(19.3.2015 19:31:06) Ta elektrická auta jsou jeden velký humbuk, protože když se člověk dívá na celkovou ekologickou stopu včetně výroby a likvidace, tak to vychází i během jejich celé životnosti hůř, než u aut na benzín/naftu. A co se penzijního fondu týče, tak z toho tolik mít nebudu, když a) nejsem a nechci být norský občan, takže nedostanu minstepensjon, b) nejsme tady napořád, po pár letech můžeme jít zase jinam, například do Bavorska, Nizozemí, Skotska nebo Rakouska, co jsme se tak dívali po možnostech. A propos - Vaše sprostota zcela evidentně nezná mezí.
|
|
| Inaaa | 
 |
(19.3.2015 22:06:50) pet frustrovanych aktivnich versus velitelka Cita.
To jo...
|
|
|
| jukl | 
 |
(20.3.2015 12:46:22) Vas text je zajimavy pohled pristehovalce na nejakou zem, kde nezije zas tak dlouhou dobu, aby chapal kulturne historicky vliv na rozene obyvatele te zeme. S tim ma znalost jazyka jen castecne nejakou spojitost. Neznam vas, ale tak 3 - 5 let? Po te dobe je clovek schopen se na urovni jazykove zaradit, ale plno veci mu unika, protoze ackoli uz "nepreklada", porad chape vyrazy jako naucena slovicka, ne v kontextu jako "takhle my se vyjadrujeme". A take po tehle dobe vidi spolecnost po predchazejicim nazdei kritisky a srovnava to s tim daleko lepsi ="tak to prece delame my u nas".
|
| Sandefjording | 
 |
(20.3.2015 12:53:04) 3,5 roku, nicméně podle mě nejsem typický přistěhovalec, protože jednak jsem pobýval už ve více zemích, takže nesrovnávám pouze s rodnou zemí, dále pak si mám tendenci o hodně aktivněji všímat věcí kolem sebe a toho, jak společnost myslí a funguje + mám celkem solidní teoretický základ, díky kterému mohu trohcu lépe analyzovat to, kde jsem, než lidé, kteří ho třeba nemají. To neberte, prosím, jako vychloubání, ale fakt je ten, že to, jak dlouho kde kdo žije je strašně relativní, protože jsou lidé, co někde žijí dvacet let a nevědí o daném místě tolik, co většina těch, co tam jsou rok, protože je zajímá jen jejich práce, ke které navíc potřebují třeba jenom angličtinu a pak si žijí "soukromý" život bez větší interakce s okolím. Navíc když jsem sem přijel, nebyl jsem úplný nováček, moji rodiče zde žili 3 roky (2006-2009) a často jsem je navštěvoval, během těch návštěv jsem se už naučil jazyk, takže když jsem sem přišel žít, už jsem přišel s tím, že jsem uměl norsky a už pár let jsem četl norský tisk. Proto říkám, že takové srovnávání je velmi, velmi ošemetné, protože většina přistěhovalců, které tady znám, sem přijela jako "zelenáči" a jazyk se učili až tady a pořádně mohli začít pozorovat společnost - pokud to chtěli vůbec dělat - teprve poté, co se ten jazyk naučili. V tomhle mám pár let náskok.
|
| jukl | 
 |
(20.3.2015 13:45:45) Samozrejme s vami souhlasim, ze "neni pristehovalec jako pristehovalec". Nekdo muze nekde zit pul stoleti, aniz by se z jazyka naucil vic, nez pozdravit a podekovat. Jiny zije nekde par mesicu a nedela mu zadne potize se zaradit ani jazykove, ani jinak. Zajem o historii a kulturu samozrejme ulehcuje, zivot v jinych zemich a styk s jejimi obyvateli rozhodne taky. Takovemu pocatecnimu nekritickemu obdivu se tezko vyhneme, zrovna tak nasledujicimu kritickemu postoji k tomu, co se lisi a co se nam "u nas" zda daleko lepsi a "oni by se meli naucit..." to ci ono. Clovek si to obvykle ani sam neuvedomi. Jsou to takove malickosti, ktere obyvatele te ktere zeme celkem drazdi a vyvolavaji vykriky typu "tak at nam sem nechodi", kdyz ty "malickosti" nabyvaji na objemu. Nejlepe to vidime prece na vselijakych muslimskych pristehovalcich, na sobe samem uz si toho tak vedomi nejsme. Neni to zas tak velky rozdil, protoze ty evropske kultury nejsou zas tak odlisne. Jenze ty malickosti casto zneprijemnuji zivot, aniz bychom chapali, o co vlastne jde, ale presto poukazujeme na ty druhe, ze by si to meli zmenit.
Reakce byla hlavne na vase vyroky o Norech, kteri neumeji rict NE a kteri prijimaji to ci ono bez odporu. Asi vam unika, ze maji jiny zpusob, ktery nam zas neni vlastni. My se pohadame do krve a druhy den se placame po ramenech. Norove se tomu stupni hadek vyhnou a resi si to jinak. Nase vybuchy jsou jim neprijemne a nechapou to nasledne placani jako by se nic nestalo. Ale to neznamena, ze si neumi stat na svem. Neni to lehke vysvetlit a je to celkem jedno. Clovek na to postupem casu prijde sam, kdyz se znazi pochopit a prizpusobit.
|
| Sandefjording | 
 |
(20.3.2015 13:52:16) Právě že mi to neuniká, akorát vidím rozdíl v tom, jaké to má praktické důsledky v každodenním životě - a ne nutně jen negativní. Má to i plno pozitiv, jako to, že opravdu člověk se nemusí bát, že se po něm šéf sveze jen proto, že udělal někde drobnou chybu. Ale ta negativa tu jsou také a podle mě to není ani tak kritika, jako spíš srovnání, k čemu vede, když většina Norů neumí říct jasné ne a neumí protestovat. Já s Vámi naprosto souhlasím v tom, co říkáte, akorát si nejsem jistý tím, zda jejich přístup v globální konkurenci, kdy musejí umět vycházet s jinými lidmi, je celkově ku prospěchu. Znám příklady norských firem, které si na tomhle při pokusech o expanzi jinam solidně vylámaly zuby, protože jejich obchodní partneři nedokázali pochopit, co se po nich chce.
|
| jukl | 
 |
(20.3.2015 14:06:42) když většina Norů neumí říct jasné ne a neumí protestovat.
To je prave to - on neni "protest" jako "protest". Norove neprotestuji stylem Francouzu, kteri navezou nahnila rajcata na dalnice a vysypou je tam. Nebo stylem Italu - rozmachlymi gesty a povykovanim.
Zamestnanci firem, ktere spolupracuji s jinymi zememi, jsou v tomhle predem dlouho skoleni pro tu kterou zemi (a existuje o tom dost literatury a vyzkumu, coz se pro takova skoleni pouziva k diskuzim). A to nejen norske firmy, ale i firmy jinych zemi. Proste je dulezite, aby se ty firmy uplatnily, tak se do toho investuje. Ke kolizim samozrejme dochazi, ale predchazi se jim, jak je mozne. Norove nejsou zadni blbecci, kteri prijdou se svymi aktovkami na nejakou schuzi a tam jen mlcky kyvaji.
|
| Sandefjording | 
 |
(20.3.2015 14:16:06) Ne, nejsou kývající blbečci a umějí dát najevo nesouhlas, ovšem jak říkám, v Norsku to fungovat může, tedy v situaci, kde protestující i ti, proti kterým se protestuje, mají stejný modus operandi. Ovšem k pořádné srážce dochází, jsou-li těmi, kteří protestují, Norové, a těmi, proti kterým se protestuje, kdokoliv mimo Norsko, protože se to z té zahraniční perspektivy bude zdát jakoby to žádný protest nebyl. A pak se zahraniční partner zařídí podle svého a Norové mají problém. Naopak protestuje-li zahraničí proti Norsku stylem italského křičení proti zdejšímu klidu, opět budou poškození zejména Norové, protože zatímco zahraniční strana sporu si hezky uleví, a ač toho moc nedosáhne (protože neví jak), tak aspoň bude mít pocit ""spravedlivého rozhořčení"", který je plno lidem celkem příjemný, naopak Norové budou zaražení a budou mít pocit, že jsou v ohrožení. Čili ať už je norský protestující či cíl protestu, v konfliktu se zahraničním partnerem bude tak Nor vždy tahat za kratší konec provazu, což je důvod, proč říkám, že by nebylo na škodu, kdyby se trochu "kontinentálních" zvyků naučili, když už budou se zahraničím jednat.
|
| jukl | 
 |
(20.3.2015 14:19:19) Tak v tomhle s vami nijak zvlast nesouhlasim. Na protesty na "mezinarodni urovni" jsou urcita pravidla mezinarodni spoluprace, takze Chruscov triskajici botou do pulpetu tim zrovna nic neziska. Naopak inteligentni diplomaticke diskuze a protesty maji sva urcita pravidla, takze Norove urcite zkratka neprijdou.
|
| Sandefjording | 
 |
(20.3.2015 14:20:44) Zrovna takový styl protestu jsem nemyslel, spíš to, když třeba se sejde 300 lidí s transparenty před norskou ambasádou, ať už je to kvůli BV nebo lovu velryb.
|
| jukl | 
 |
(20.3.2015 14:27:35) Tak zrovna tenhle zpusob protestu mi celkem uplne usel. Treba zalezi zrovna na to, jestli mi to neco rika a jestli mam potrebu protestovat zrovna proti "tomuhle".
|
|
|
|
| jukl | 
 |
(20.3.2015 14:31:49) "Naopak protestuje-li zahraničí proti Norsku stylem italského křičení proti zdejšímu klidu, opět budou poškození zejména Norové, protože zatímco zahraniční strana sporu si hezky uleví, a ač toho moc nedosáhne (protože neví jak), tak aspoň bude mít pocit ""spravedlivého rozhořčení"", který je plno lidem celkem příjemný, naopak Norové budou zaražení a budou mít pocit, že jsou v ohrožení."
Proc by meli byt nejak zarazeni? Ono je docela mozne, ze Norove budou v klidu, protoze je duvod onoho rozhorceneho protestu nijak nezajima, zalezitost jim uplne usla a vubec je nenapadne, ze by se v te zalezitosti melo neco delat. A rozhorceni Italove jim eventuelne pouze prijdou smesni, pokud si toho protestovani vubec vsimnou.
|
| Sandefjording | 
 |
(20.3.2015 14:36:54) No a to je právě to, co spoustě lidí "zvenku" vadí, považují to za strašně arogantní. Zejména pak ty jižnější národy.
|
| jukl | 
 |
(20.3.2015 14:43:39) No tak to maj proste smulu. Kdyz ziju ve sve zemi, mam pravo si zit podle zvyku v te zemi platicich. Naopak mi pripadaji arogantni zvyky druhych, kteri se je snazi nejak uplatnovat "u mne doma".
Dalo by se to prirovnat k navsteve u mne na veceri, ktera zacne hlasite doporucovat, jak mam prostrit a co mam servirovat a o cem mam mluvit (=kdyz si prejou vedet co nejvic o mem soukromem zivote), aby to bylo k jejich spokojenosti, a pak si stezuji na mou pohostinnost.
|
| Sandefjording | 
 |
(20.3.2015 14:49:37) Jistě, každý má právo na to být arogantní, ovšem potom se s někým takovým těžko vychází. A minimálně v Evropě po druhé světové válce se zažilo, že státy spolu zkusí vycházet po dobrém a tam, kde to jde, si vycházet vstříc místo arogance tohoto typu. Takže ano, právo na to mají, ale za sebe říkám, že třeba mně se to nelíbí.
|
| jukl | 
 |
(20.3.2015 14:56:44) Arogantni je velice abstraktni. Ja povazuju za arogantni vyrvavani, ze druhy dela vsecko spatne a ma se "od nas" poucit. Za arogantni nepovazuju mlceni - nepovazuju to vetsinou ani za ignorovani, protoze prakticky nevim, z jakeho duvodu druhy mlci. Povazuju za arogantni kritiku, kdyz kritik nemuze mit vsechny podklady k tomu, proc se neco stalo. Jinak kritiku temer jakoukoli - ze neco neodpovida memu ocekavani samozrejme neznamena, ze je to spatne a ze druhy na to nema pravo, ale jen a jen, ze MNE se to nelibi a preju si zmenu.
|
| Sandefjording | 
 |
(20.3.2015 15:00:40) Vidíte, a v tomhle se třeba my dva lišíme, protože já jsem toho názoru, že každý může kritizovat vše, a to nejen podle vlastního pohledu, ale také podle toho, že řekne, že "na základě toho, že způsoby druhého jsou neefektivní / odporující závazným pravidlům / neetické / doplňte si dle svého si myslím, že je to špatně a dotyčný by se nad sebou měl zamyslet". Na takovou kritiku si myslím, že má právo každý a to říkám s plným vědomím toho, že to klidně může říct někdo i mně. Ale jak říkám, lišíme se v tomto bodě a respektuji, že to vidíte jinak.
|
| jukl | 
 |
(20.3.2015 16:41:16) "každý může kritizovat vše, a to nejen podle vlastního pohledu, ale také podle toho, že řekne, že "na základě toho, že způsoby druhého jsou neefektivní / odporující závazným pravidlům / neetické / doplňte si dle svého si myslím, že je to špatně a dotyčný by se nad sebou měl zamyslet".
To je spis nazor, ktery se samozrejme muze lisit.Nazory se diskutuji a dojde se k nejakemu reseni. Ne vsechno, na co mam nejaky nazor, ktery se lisi, je tak, jak to vidim jako kritik. Muzu treba videt jen castecny vysledek, nemusim videt duvody, proc neco "dopadlo" tak, jak to dopadlo, co na to melo vliv, atd atd.
|
|
|
| Raduna |
 |
(20.3.2015 15:39:31) Pane Jukle,
vaše debata o komunikačních zvyklostech Norů je jistě zajímavá, ale bohužel má pan Sandefjording pravdu v tom, že při mezinárodním jednání by to prostě mělo být jinak a Norové by měli vědět, jak jednat, když jednají s cizinci.
Bohužel v případě Evy Michalákové a jejích synů je zaryté mlčení a odmítání vysvětlení kroků BV, které neustále porušuje i rozhodnutí soudu i svého nadřízeného, silně v neprospěch obrazu Norska v Čechách.
Protože my si jejich mlčení a mlžení vysvětlujeme několika způsoby: 1) rasismus a xenophobie (prostě se s námi nehodlají bavit, protože jsme podle nich jen necivilizovaní východńáři) 2) snaha zakrýt vlastní chyby (což je i pravděpodobné vysvětlení, mají takové máslo na hlavě, že už jim kape až na paty) 3) snaha prodlužovat jednání do nekonečna až to paní Michaláková vzdá 4) naprostá hloupost a nekompetentnost lidí, kteří rozhodují o osudech dětí
Pokud jste četl přepis lednového jednání BV v Nedre Eiker a paní Michalákové a poslanců Macha a Chalánkové, tak vám musí být jasné, že my ve střední Evropě si takové jednání prostě vysvětlujeme jako monstrózní úřední zvůli typu Kafkův Proces.
Vůbec se tedy nikdo nemůže divit, že Norsko se stává zde v Čechách zosobněním marxistického sociálního inženýrství totality, která jde i přes mrtvoly (protože sebrat někomu děti je v podstatě stejné jako ho psychicky zabít) a přestává být pro nás v čemkoliv vzorem, protože my jaksi už jsme takovou totalitu zažili a nechceme do ní strkat hlavu znova.
Pokud tahle kauza nebude úspěšně dořešena a tím úspěšně myslím, dokud nebudou děti v Čechách pod dozorem české sociálky, která bude moci dořešit celý případ, bude mít česká veřejnost veliký problém Nory po hodně dlouho dobu brát vážně a nebrat je jenom jako zloděje dětí a marxistické fanatiky.
|
| jukl | 
 |
(20.3.2015 16:36:39) "při mezinárodním jednání by to prostě mělo být jinak a Norové by měli vědět, jak jednat, když jednají s cizinci."
Predpokladam, ze Norove nemaji zadne problemy vedet, jak jednat s cizinci. Jina otazka je, jestli jednaji tak, jak si "cizinci" predstavuji, ze by jednat meli. A ze se jejich jednani cizincu nelibi, protoze neni dle jejich predstav, to neni vina Noru.
"zaryté mlčení a odmítání vysvětlení kroků BV,"
se muze uplne jednoduse zakladat na to, jaka pravidla jim co povoluji komentovat/vysvetlovat/diskutovat. Tato pravidla se vubec nemusi lisit od ceskych ve stejnych pripadech, ale jestlize jsme v necem citove zainteresovani, zadna takova pravidla neuzname, at jsou norska nebo ceska.
"neustále porušuje i rozhodnutí soudu i svého nadřízeného, silně v neprospěch obrazu Norska v Čechách"
co se tyce tohoto pripadu, neni mi nic znamo o nejakych rozhodnutich soudu i nadrizenych, jenom dost pochybuju o tom, ze obyvatelstvu Norska je znamo, jaky obraz o nich maji v Cechach, jestli je to vubec nejak zajima nebo jestli vubec vedi, kde ta zemicka je. A jak si co kdo v Cechach vysvetluje urcite vetsine obyvatel Norska zivot nijak nekomplikuje.
"Protože my si jejich mlčení a mlžení vysvětlujeme několika způsoby: 1) rasismus a xenophobie (prostě se s námi nehodlají bavit, protože jsme podle nich jen necivilizovaní východńáři)"
Coz ovsem muze byt takovy ten typ, ktery uvedl pan A., jak Italove jsou sami sebou spokojeni, jak se vyradili v protestech, pri cemz Nory to zanecha uplne klidnymi, protoze o zrovna te veci nijak moc nevi. Tudiz podle Noru nejspis budeme nejaka zemicka, o ktere zadny nazor ani nemaji potrebu mit. Zas tak dulezity globalne nejsme, co si budem povidat.
"2) snaha zakrýt vlastní chyby (což je i pravděpodobné vysvětlení, mají takové máslo na hlavě, že už jim kape až na paty)"
Viz vyse. Vetsina obyvatel Noru s tim nema vubec nic spolecneho a jestli nejaka pani Michalakova existuje nebo ne je uplne mimo jejich obzor. To jen my v Cesku se domnivame, ze resenim jejiho zivota Norsko stoji nebo pada.
"3) snaha prodlužovat jednání do nekonečna až to paní Michaláková vzdá"
Viz obe odpovedi vyse
4) naprostá hloupost a nekompetentnost lidí, kteří rozhodují o osudech dětí
Co nadelame. To je nas cesky nazor a nase pravo kritizovat. Jak si kdo v Cechach vysvetluje, a vubec kolik populace v CR o tom vubec neco vi, to je taky otazka(stredni Evropu radsi nijak nezapojovat, co my vime, koho to v jake zemi zajima a kdo o tom vubec vi, jestli tedy nema nejake presne podklady o tom, co si kdo kde o pani Michalakove a Norsku mysli).
"Vůbec se tedy nikdo nemůže divit, že Norsko se stává zde v Čechách zosobněním marxistického sociálního inženýrství totality, "
Viz vyse. Predpokladam, ze krome podobnych for a chatu o pani Michalakove zas nema tolik lidi v CR tuseni, aby se delalo nejaky obraz o celem state a jeho obyvatelich.
" bude mít česká veřejnost veliký problém Nory po hodně dlouho dobu brát vážně a nebrat je jenom jako zloděje dětí a marxistické fanatiky"
To mi skutecne pripada jako sen o tom, jakou moc ta nase ceska verejnost ma globalne. A jak arogantne prisuzuje skupina lidi sve myslenky obyvatelum CR jako celku.
Na ukonceni: to je muj nazor na vase nazory, ne na to, co se stalo pani Michalakove a jejim detem. To jen aby se to nepletlo a neprisuzoval se mi nejaky nazor na to, co si myslim o samotne veci. Ten tu nikde neuvadim, a to proto, ze diskuze mezi mnou a panem A. byla o jazykovem a kulturnim nedorozumeni vseobecne a ne BV a pripad pani Michalakove.
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(20.3.2015 16:44:58) Asi se vším souhlasím, jen jsem přesvědčena, že vzdělání a inteligence Norů jim umožňuje pobrat celou mapu Evropy, takže vědí, kde je ČR.
Ostatně je jich jen polovina než nás - mají sice velkou zemi, krásnou, ale pustou.
|
|
| Raduna |
 |
(20.3.2015 17:39:22) Pane Jukle,
rozebral jste to sice hezky, ale vaše argumenty nic nezmění na tom, že si Norsko dokonalo pokazilo PR v této zemi a že ho zde už prostě nikdo nebude brát vážně a s ním ani nápady paní minstryně Tominové, financované z Norských fondů. Hodně to zároveň i pokazilo příznivcům pěstounské péče, protože naše veřejnost a tím i poslanci jsou teď proti nějakým radikálním změnám, které by jenom trochu zaváněli "Norskem." Prostě se pro nás stalo spíš odstrašujícím příkladem než vzorem.
K tomu, proč norská média o kauze mlčí, ačkoliv už mezi vládami proběhly 3 diplomatické nóty, vám můžu říct jenom to, co sio tom myslím já. Za prvé o tom opravdu neví a za druhé to nejspíš taky může být tím, že jsou částečně financována vládou, takže je pro ně těžké vytahovat takové pro vládu a všechny Nory nepříjemné věci.
Jinak já sama za sebe to nedokážu pochopitu, že se o tom v Norsku nemluví, protože 2 diplomatické nóty už jsou slušná diplomatická krize a pokud náš parlament koncem března rozhodne, že vláda má udělat další kroky, tak se ještě můžou dít zajímavé věci. A přesto norská veřejnost zůstane v naprosté nevědomosti. Hmmm, zajímavé. A stejně na kordy s Norskem je i Litva i další země. Nejspíš dojde i k mezinárodní žalobě.
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(20.3.2015 17:51:30) tak do hospody u nás Norové nějak cestu najít zvládnou, do naší zemičky krásné, milené ..
|
| Raduna |
 |
(20.3.2015 17:59:12) zaregistrovaná,
k tomu faktu, že se kauze pořád ještě v norských novinách nepíše:
Myslíš, že až vyhostíme velvyslankyni, tak si toho norské noviny konečně všimnou?
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(20.3.2015 18:22:39) Radu, mě je veskrze jedno, jestli si toho všimnou norské noviny, protože důležité je, že ty informace se dají dohledat skrz internet. A ti, kterým BV rozbije rodinu, patrně víc informací hledat budou. Možná ani tak nejde o tisk ve sporu ČR - Norsko, ale o Soud pro lidská práva, a další mezinárodní instituce, kde mohou mít Norové další pořádnou ostudu. Ale moje zkušenost je, že s bláznem se nedomluvíš. Líbí se mi na tu situaci příměr uvedený v jednom z vydání Psychologie dnes. Proč tolik lidí, kteří opravdu neumí zpívat, se hlásí do různých pěveckých soutěží a jde se tam vlastně naprosto ztrapnit? Protože oni nemají schopnost slyšet, že jak opravdu hodně moc neumí zpívat. Slyší někoho, kdo zpívá dobře, a myslí si, že oni zpívají taky tak. Nemají možnost poznat rozdíl. A o tom to je. Norové jsou také přesvědčeni, že zpívaní nejlépe na světě, jenže zbytek světa si z nich klepe na hlavu, a myslí si cosi o 30 let za opicemi. Není šance jim ukázat, jak falešně to mají, když to nejsou schopní slyšet. Kdyby za těmi falešnými tóny nebylo tolik lidské tragédie, byla by to Hvězdná pěchota jak vyšitá.
|
|
|
|
| jukl | 
 |
(20.3.2015 19:08:06) " vaše argumenty nic nezmění na tom, že si Norsko dokonalo pokazilo PR v této zemi a že ho zde už prostě nikdo nebude brát vážně"
Coz by se rovnez dalo diskutovat - to je vas nazor. Co si mysli o Norsku zbytek CR zarucene muzete dodat statisticky podlozene, ne? Jinak vychazim z toho, ze se opakuji, ze pani Michalakova zajima asi tak tu hrstku diskuteru pod ruznymi internetovymi statemi a zdejsim forem, coz zas neni tak moc, aby se to dalo podavat jako "reprezentacni hlas lidu CR. Verejnost dle mne reprezentuje vetsinu populace, coz sice tvrdit muzete, ale jelikoz to nijak nemuzete dolozit, neni to nijak verohodne. Ze si ctu na ceskych zpravach dost casto, zas tech poslancu se taky nijak ani nevyjadrilo, ani nepostavilo za nejake podporujici nazory. Takze ohanet se slovy narod a verejnost je dost osemetne. Jaksi vas nazor.
"K tomu, proč norská média o kauze mlčí, ačkoliv už mezi vládami proběhly 3 diplomatické nóty, vám můžu říct jenom to, co sio tom myslím já. "
Prave. Ke vsemu muzete rict jen to, co si myslite vy. Jini si opet mysli, ze na tom nic zas tak zajimaveho neni. Jestli o tom vubec nekdo vi - proste jedna pani, za kterou stoji nejaci lide v CR, pravdepodobne nedela zadne obrovske zpravy, ktere by zvedl Norsko jako jeden muz - skutecne si myslite, ze lidi v jinych zemich jsou tak posedli novinkami z CR? Media se venuji skutecnym ZPRAVAM, ktere zajimaji tu verejnost, kdyz uz pouzivame to slovo.
Kdyz uz mluvime o diplomatickych notach - jestlipak vy v tom CR vite o vyjadreni Svedska proti Saudske Arabii? To je prece novinka jak hrom, vcetne diplomatickych not a odvolani diplomata? Kam se na takovou novinku hrabe matka dvou deti.
To jen na okraj jako mensi porovnani o tom, co si kdo mysli o stupni dulezitosti kde - o mediich a verejnosti a dulezitosti.
|
| Sandefjording | 
 |
(20.3.2015 19:12:13) To o Švédsku a Saúdské Arábii je opravdu zpráva jako hrom a držím Švédům palce, aby to ustáli. Jednou už těm sprostým Saúdům musel někdo říct dost.
|
| Raduna |
 |
(20.3.2015 19:17:02) Sandefjordingu,
co si myslíte vy? Jak je vlastně možné, že i když už je v podstatě mezi ČR a Norskem docela slušná diplomatická krize, v norských novinách se o tom vůbec nepíše? Není to divné?
|
| Cita | 
 |
(20.3.2015 19:18:23) Tu "slusnou diplomatickou krizi" si Raduno ve sve hlave predstavujes jen ty..
|
|
|
| Sandefjording | 
 |
(20.3.2015 19:21:58) Divné to je a psát by se o tom mělo, zejména proto, že vyměna protestních nót mezi členskými zeměmi NATO je krajně neobvyklá. Už to by přeci jen za zmínku stát mělo. Mluvil jsem s šéfredaktorem Sandefjords Blad, zdejších místních novin, přesně o tomhle, a řekl mi, že třeba oni zásadně nepíšou o sporech kolem BV, protože nechtějí riskovat, že je někdo požene k soudu za to, že narušili ochranu soukromí dětí.
|
| Raduna |
 |
(20.3.2015 19:29:20) Sandefjordingu,
to bych i pochopila, ale že nepíšou o diplomatické krizi? Jako vůbec? A co když ta krize bude eskalovat a norská veřejnost se to dozví až když zrušíme velvyslanectví a přestaneme s nima spolupracovat v rámci Nato?
|
| Sandefjording | 
 |
(20.3.2015 19:31:37) Já to osobně nechápu, jak je to možné. Stejně tak se nepíše o případu paní Hasselström, o němž se mluví ve Švédsku, a nepíše se také nic o tlaku Švédska na Norsko ve stejné věci. Tady o tom nikdo nic neví - tedy kromě zdejších Švédů, ti o tom vědí dobře, zvěsti o případech tohoto typu se mezi nimi příslovečně šíří rychleji, než alkohol.
|
| Raduna |
 |
(20.3.2015 19:34:46) Sandefjordingu,
to, že se nepíše ani o podobných kauzách týkajících se Švédska už mi opravdu přijde hodně podezřelé....až to smrdí.
Není v to systém nějaké nepřímé cenzury? Např. nepište nic pro vládu nepříjemného, nebo nedostanete dotace?
|
| Sandefjording | 
 |
(20.3.2015 19:36:40) Spíš autocenzura. Tady existuje něco, co se jmenuje pressestøtte, což je dotace od státu, kterou dostávají všechny noviny - proto se jich také tolik různých uživí. Ale jen bych spekuloval, jaká tam je souvislost.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Raduna |
 |
(20.3.2015 19:14:26) Pane Jukle,
nezlobte se, ale diplomatická krize by snad veřejnost státu, který jí vyvolal, zajímat měla a mohla. Stejně tak jako krize mezi Švédském a Saudskou Arábií jistě zajímá Švédsko i Saudskou Arábii. Jsem si jistá, že pokud by nám jiný stát zasílal diplomatické nóty, že by to českou veřejnost hodně zajímalo a jistě by se o tom i hojně všude psalo a diskutovalo.
Pokud v takové pidivesničce jako je Norsko nikoho nezajímá, že si právě dělají mezinárodní ostudu jako hrom, tak to se začínám podivovat a začínám si říkat, zda není něco špatně s jejich médii.
|
| Sandefjording | 
 |
(20.3.2015 19:20:32) Raduno, já hodně nesouhlasím s páně Juklovým pohledem na to, že je Česko úplně bezvýznamné. Není. Norsko by mělo zajímat, jakou má v Česku pověst, hlavně proto, že to není jen Česko, tu pověst má i v Polsku a to je dnes o hodně silnější váha, než si mnozí Češi, včetně (a kolikrát zejména těch) zahraničních, dokážou připustit. Na druhou stranu diplomatická roztržka mezi Švédskem a Saúdy je podstatná pro nás pro všechny, protože Švédi si dovolili poukázat na, jak Angličané říkají, toho slona v místnosti, a sice to, že Saúdská Arábie je režim daleko horší, než mnohé ty, které označujeme za nepřátelské z důvodu nedodržování lidských práv, ale protože produkuje tolik ropy, kolik produkuje, tak si ji všichni předcházejí, což je pokrytectví jako hrom. Saúdové jsou jen o maličko lepší, než Islámský stát, ale o moc ne. Také sekají lidem hlavy, vykonávají kruté tresty za nesmysly, ženy tam mají podobnou pozici jako v IS a památky ničí naprosto stejně jako IS, jen méně spektakulárně - nezvou k tomu kamery. Takový Írán, nebo i nedejbože hnutí Hizballáh v Libanonu má mnohem lepší vztah k lidským právům, než Saúdská Arábie. To, že si někdo dovolil říct nahlas, co SA je, je přelom a Švédům za to tleskám.
|
| jukl | 
 |
(20.3.2015 19:42:20)
Ani z kontextu nevyplyva vyjadreni, ze "Česko je úplně bezvýznamné". Bylo to formulovano umyslne tak, aby si zdejsi prispevatele uvedomili, ze neco, co se jim zda tak podstatne dulezite, pro jine dulezite nejen byt nemusi, ale klidne to prezijou. Ze je proste vubec nezajima, ze se "verejnost" postavila proti jejich statu - CR proste zas tak dulezite pro jine staty neni. To se nam libit nijak nemusi, ale svet tim nijak nepredelame.
|
| Grainne | 
 |
(20.3.2015 20:45:52) Jukle, ono az tolik nejde o verejnost, nebo ne v prvni rade...nakonec informovat verejnost o tom, ze se neco po..... a to neco po...... politici, neni zrovna zadouci, obzvlaste v zemi, ktera svym obcanum vytvari iluzi, ze je nejlepsi na svete a ze vsechno je v nejlepsim poradku. Kazi to ty iluze. My jsme to vytvareni iluzi o svetle soucasnosti a zarnych zitrcich zazili a diky, uz nechceme.
Tady se ovsem bude jednat o diplomaticke tlaky a bez ohledu na norske obcany, ceska verejnost na ceske politiky tlacit bude.
|
| jukl | 
 |
(20.3.2015 21:03:19) "Tady se ovsem bude jednat o diplomaticke tlaky a bez ohledu na norske obcany, ceska verejnost na ceske politiky tlacit bude."
No samozrejme. Chapu. Fora, chaty, blogy a diskuze pod ruznymi rozhorcenymi texty jsou zarucene ucinna cesta. Diplomatickymi tlaky se to taky rovnou hemzi.
|
| Raduna |
 |
(20.3.2015 21:13:40) Pane Jukle,
pokud vám připadá legrační, že díky tlaku veřejnosti tuto záležitost projednává parlament a byla přenesena i do Evropského parlamentu, tak se smějte podle libosti.
Podle mého by se totiž bez tlaku veřejnosti nestalo nic, protože vláda by ani nevěděla, že něco k řešení existuje, takže díky bohu za ty chaty, diskuze, demonstrace a petice.
|
| jukl | 
 |
(20.3.2015 22:22:44) Tak dle vyjadreni ruznych advokatu to spis nez tlak verejnosti bylo podano temi advokaty....
|
|
|
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(20.3.2015 21:19:51) Jistě. Občanská společnost různých názorových proudů je jediná účinná ochrana proti fašismu či komunismu nebo jak se to bude jmenovat příště.
Češi jsou smějící se bestie, docela odolní proti zblbnutí.
|
| jukl | 
 |
(20.3.2015 22:20:56) "Češi jsou smějící se bestie, docela odolní proti zblbnutí."
Jestli jsou smejici se bestie to nevim. O te druhe casti by se ale dalo silne pochybovat.
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(20.3.2015 22:25:07) docela odolní proti zblbnutí.
Já to myslela tak, že co Čech, to názor.
|
| jukl | 
 |
(20.3.2015 22:27:50) "Já to myslela tak, že co Čech, to názor."
No, tady se vetsina sjednoti celkem dost snadno, ne?
Teda aspon proti Norum...
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(20.3.2015 22:30:37) Pokud za většinu pokládáte 10 až 15 diskutujících, tak ano. 
Ale není to proti Norům jako takovým.
|
| Raduna |
 |
(20.3.2015 22:35:54) Martino,
není ani tak podstatné kolik lidí se někde projevuje na diskuzích, ale kdo a pro co hlasoval v parlamentu. A náš parlament se jasně postavil proti norským praktikám.
|
|
|
| Grainne | 
 |
(20.3.2015 22:32:50) Nejnorstejsi Nor, ktereho znam, je Cita.
|
| Inaaa | 
 |
(21.3.2015 14:59:01) Nejnorstejsi Nor, ktereho znam, je Cita.
Raději by byla královnou nebo minimálně Mette Marit, tak ráda by k té zemi příslušela...
|
|
|
|
|
|
|
| Grainne | 
 |
(20.3.2015 21:30:21) Jukle, no dobra, budu dbat na presnejsi vyjadrovani, predstirani, ze nechapu je sice ponekud neucinna metoda, ale budiz. Obvykle se s mene chapavymi nezdrzuju, ale budiz, druhy pokus.
Verejnost tlaci na sve politiky, ti tlaci na cizi politiky.
Ten tlak verejnosti je samou podstatou svobody, ctici zakladni lidska prava a demokracie, protoze pokud politici nase hlasy na forech, v peeticich, ci pri protestech, nevyslysi, nebudou zvoleni.
|
| Cita | 
 |
(20.3.2015 21:36:14) Grainne, skoda, ze netlacite na vase vlastni ceske politiky i ve spouste jinych (dulezitejsich)veci. Mate proste pocit,ze tlacit na Nory je jednodussi.
Cele je to o tom pocitu moci, ktery najednou mate, kdyz se vam rozjela petice..ze jste zblbli pul naroda kvuli zenske , ktera sve deti tyrala je vam jedno..
|
| Grainne | 
 |
(20.3.2015 21:45:46) Cito, jsem presvedcena, ze pani Michalakova sve deti netyrala. Zduvodnovala jsem tu sve presvedceni X krat a tvrzeni, ze sve deti tyrala, povazuji za ucelovou lez.
Jsem svobodny obcan a sama se rozhoduju, kdy, k cemu a proc vyjadrim svuj nazor, nebo nesouhlas, rozhodne to nebude na tvuj, nebo kohokoliv jineho pokyn.
Zpusob, jaky praktikuje vuci detem Norsko, povazuji za porusujici prava deti a v rozporu s modernimi poznatky o vychove a vyvoji deti, takze sd mi nelibi, ze byly odebrany deti v tomto pripade a v obecnem meritku jsem presvedcena, ze Norsko ma tento postoj bud obhajit u mezinarodniho soudu, nebo od nej upustit.
Pokud od nej uoustit nehodla, neni mozne do svych praktik zatahovat cizi statni priskusniky.
|
| jukl | 
 |
(20.3.2015 22:14:18) Jsem svobodny obcan a sama se rozhoduju, kdy, k cemu a proc vyjadrim svuj nazor, nebo nesouhlas, rozhodne to nebude na tvuj, nebo kohokoliv jineho pokyn.
Naprosty souhlas. A doufam, ze tohle pravo doprejete i obcanum Norska a jinym, kteri maji jiny nazor. Napr. i mne.
(neni mi znamo, ze v mych textech je nejaky pokyn, co a jak mate vyjadrovat. Tak si to tak neberte).
|
| Grainne | 
 |
(20.3.2015 22:21:05) Jukle, to byla reakce na Citu, ne na tebe, pak to samozrejme nedava smysl.
Jinak protoze nektere postupy Norska vuci detem nejsou v souladu s Mezinarodni umluvou o pravech ditete, netvrdila bych, ze je to cistebjejich vec. Neni, tahle hra ma mezinarodni pravidla.
|
| jukl | 
 |
(20.3.2015 22:24:56)
"Jinak protoze nektere postupy Norska vuci detem nejsou v souladu s Mezinarodni umluvou o pravech ditete, netvrdila bych, ze je to cistebjejich vec. Neni, tahle hra ma mezinarodni pravidla."
Stiznost nebyla prijata, tedy pokud byla podana, takze nevime, jestli nejaka pravidla vubec porusena byla. To se muzeme jen domnivat na zaklade sirenych informaci.
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(20.3.2015 22:29:37) Opět motáte dvě věci dohromady: stížnost pí M. do Štrasburku je podaná, soud o ní dosud nerozhodl.
Ale stížnost či žalobu může podat i český stát, což se zatím pouze zvažuje.
|
|
| Grainne | 
 |
(20.3.2015 22:30:53) Aha, dalsi Mila. No ja uz nebudu poste vykladat zakladni pravni nalezitosti, chce to si neco nacist. Hadka je otravna, diskuse v tehle fazi uz ma smysl jen s nekym, kdo se alespon v zakladu orientuje v pripadu a v problematice.
|
| JaninaH |
 |
(20.3.2015 22:32:53) Mila zase jednou jukla na Rodinu
|
|
| jukl | 
 |
(20.3.2015 22:35:25) Diskuze ma smysl v tom pripade, ze jsou diskutujici ochotni prijmout fakt, ze ne kazdy ma stejny nazor, a vubec jsou schopni i ten jiny nazor prijmout.
|
| Raduna |
 |
(20.3.2015 22:37:25) Pane Jukle,
a jaký vy máte názor na kauzu paní Michalákové, o které je tahle diskuze?
|
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(20.3.2015 22:44:35) jukl
Ovšem cílem diskuze není, aby na jejím konci měli všichni stejný názor. 
To platí všeobecně, ne jen pro tento případ.
|
| jukl | 
 |
(20.3.2015 22:47:06) V tom se prece bez problemu shodneme, ne? Tedy aspon vy a ja.
|
|
|
| Anni&Annika | 
 |
(20.3.2015 22:44:53) a on vam ten nazor nekdo zakazuje pane jukl?...vas nazor je vas nazor, tak nam laskave nechte nazor nas
|
| Anni&Annika | 
 |
(20.3.2015 22:49:13) ac teda jukl/fakt nevim jestli pan nebo pani nebo jen jukl/. Vypada to, ze tu mate dvojce, co se vyjadruje uplne stejne jako vy. Stejna stavba vet, stejne jako vy pouziva /kdyz za sebe hovori/ majestátní plurál. Tady ma nick Mila....neni to vase sestra?
|
| jukl | 
 |
(20.3.2015 22:52:37) Muzete mne nejak upresnit, kde pouzivam majestatni plural?
Rozbor vetny a pouzivani vyrazu neco pripominajici - to je taky diskuze k veci? Zajimave, jak se diskuze rychle stoci nekam jinak, kdyz se nazory neshoduji.
|
| Sandefjording | 
 |
(20.3.2015 23:16:29) Jenom taková otázka, trochu jste to zahrála do outu - ve které skandinávské zemi žijete?
|
| jukl | 
 |
(21.3.2015 9:26:06) "Jenom taková otázka, trochu jste to zahrála do outu"
Nejaka podrobnejsi informace o tom, jak?
Jaky to zajem o to, kde ziju? Zde se to jen hemzi experty na Norsko, ac prakticky temer nikdo z nich v Norsku nezije.
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(21.3.2015 10:35:16) jukl: Jaky to zajem o to, kde ziju? Zde se to jen hemzi experty na Norsko, ac prakticky temer nikdo z nich v Norsku nezije
Tady nejsou experti na Norsko, ale poměrně dost lidí, kteří jsou více než nadprůměrně zorientovaní například v psychologii, vývojové psychologii, psychopatologii, sociologii, právu, sociální práci, a často mají s prací s rodinami v ohrožení profesní a / i osobní zkušenost. A díky této orientaci a odborným znalostem si klidně troufnou napsat, že to, co Norsko provozuje, je už asi 30 let zastaralý sociální experiment, s devastujícími dopady na rodiny i dětskou psychiku.
|
| jukl | 
 |
(21.3.2015 10:46:33) Myslim, ze si Norsko s CR nijak v expertize nezada. I kdyz se to diskutujici obyvatele CR jaksi radi domnivaji. To je prave to, co tou "expertizou" mam na mysli. Par pripadu, ktere se v CR diskutuji, se udela neschopnost celych oboru v nejakem jinem state, kde temer nikdo nebyl, a pokud byl, prejima jen neco, co si lidi povidaji, a to stejnm stylem, jako v CR. On je jaksi potom clovek nejak vic zajimavy, nebot je expert, nebo tak nejak.
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(21.3.2015 10:48:40) Ne, nikdo si nemyslí, že kvůli pár pochybením je nutno zavrhnout celý systém náhradní péče.
|
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(21.3.2015 10:49:25) jukl, tak jsem dost trénovaná ve čtení a pochopení textů různé úrovně, ale té poslední poznámce opravdu nerozumím.
|
| jukl | 
 |
(21.3.2015 10:56:45) Docela mozne.
Mas dojem, ze jako trenovana ve cteni textu, expert na vse, cos vyjmenovala, bys nenasla v Norsku dost velky pocet lidi na stejne urovni, jakou uvadis?
Mam pocit, ze v Norsku nikdo neceka na dobre rady obcanu CR.
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(21.3.2015 11:04:20) Mas dojem, ze jako trenovana ve cteni textu, expert na vse, cos vyjmenovala, bys nenasla v Norsku dost velky pocet lidi na stejne urovni, jakou uvadis?
No, jelikož pár mých dobrých známých se pracovně v Norsku vyskytovalo a vyskytuje, mám informace i přímo od nich, a i oni informují o poněkud zaostalejším přístupu Norska. Nedávno byla přednáška na téma jedné odbornosti přednášená přímo občanem Norska zde, a akorát jsme mohli porovnávat, v čem jsme už hodně let napřed. Nechci konkretizovat obor, ale týká se péče o lidi.
Na poslední přednášce nám profesor (ano, opravdu profesor titulem, ne označením pozice ve vysokém školství) vyprávěl, že zrovna v Praze na Václaváku je největší knihkupectví v Evropě. Možná tak v Londýně mohou mít rozlohou podobné, ale šíří titulů se Praze nevyrovnají. A když přiletí do Oslo, tak tam nic. Taková vesnice. Tam prostě nic není. Norové nečtou. PS: cituji jeho slova, já celosvětově uznávaná kapacita nejsem (zatím)
|
| jukl | 
 |
(21.3.2015 11:09:56) Souhlasim s tebou, co se tyce literatury.
Takovou dlouhou tradici cteni a vydavani literatury v tak vysokem poctu hned tak nejake jina zem nema, nejen Norsko.
Na druhou stranu by se opet dal porovnavat pocet vedcu na vysoke urovni, pocet ceskych jmen, kde se neco nekde dosahlo (nejen v Norsku), pocet Nobelovych cen za ruzne objevy atd atd, you name it.
Nemusi to nutne zalezet na velikosti knihkupectvi a poctu vydavanych knih.
Tady se opet nechci zabredavat do diskuze "a kolik tech Noru". To byla jen poznamka na okraj.
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(21.3.2015 11:23:37) jukle, to je spíš otázka všeobecného rozhledu a schopnosti porozumět informacím, orientaci v situaci a souvislostech. Nositelé Nobelovky jsou v počtech nevypovídající, oproti normálnímu životu.
|
|
|
|
|
|
| JaninaH |
 |
(21.3.2015 10:53:32) Jukl, jestli tou poslední poznámkou narážíš na pana Ruščáka, tak tomu jestě dlužíš odpověď na otázku, odkud jsi, když jsi s ním včera tak zasvěceně diskutovala o Norsku a Norech a Dánsku a Dánech.
|
| jukl | 
 |
(21.3.2015 10:57:37) Kdybys laskave prominula, nevidim nikde zadnou povinnost diskutovat nejake osobni zalezitosti.
|
|
|
| Grainne | 
 |
(21.3.2015 10:55:26) Jukle, ono jde i o to, rozkryt, jestli se jedna o jednotlive excesy a selhani osob, nebo jestli je chybny cely system, ktery toto umoznuje v tak rozsahlem meritku, ze se tim musi zabyvat parlamenty cizich zemi.
Bez ohledu na tom, jestli se to obcan, Nor, dozvi, nebo ne.
Vedi to obcane v Rusku, Litve, Indii, Polsku, Svedsku...a mozna i dalsi, to uz se jevi jako prilis. Vedi a konaji samozrejme i politici v techto zemich.
|
| jukl | 
 |
(21.3.2015 10:59:04) Urcite. Klidne se muze s vervou diskutovat cokoli. Dokonce ani nezalezi na tom, jestli je neco podlozene fakty nebo ne.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(20.3.2015 22:59:58) Anni
Zlatá Mila / Jukl - ať už je to kdokoli. 
Hlavně ať už sem nevpadne nikdo s otázkou, jestli pí M. nahlásila na BV, že chce děti ještě někdy vidět.
|
|
|
| jukl | 
 |
(20.3.2015 22:49:15) A ja vam nekde vase prava na nazory beru?
|
|
|
| Grainne | 
 |
(21.3.2015 9:04:13) Nazor je samozrejme nazor, ale nazor postaveny na okazale neznalosti zakladnich informaci, jednak obecnych, jednak o konkretnim pripadu, ktery se diskutuje, je vcelku zbytecna diskuse.
Ja obvykle nevstrebavam slovni obraty a zpusob vyjadrovani, takze malokdy odhalim, ze dotycny je nekdo jiny, pripadne kdo, ale stejna neznalost a okazale odmitani faktu, vcetne tech, jak funguje pravo, je opravdu napadna shoda i pro mne.
|
| Grainne | 
 |
(21.3.2015 9:11:56) Leda jeste jedna moznost, ze by se vsichni odpurci pani Michalakove vyznacovali stejnou neznalosti, ci stejnym popiranim skutecnosti.
Kupodivu to uplne tak neni, Cita ma jinou strategii, to, co se vnimano jako spatne, vlastne vubec neni spatne, protoze to je norske. To je zase jina strategie.
|
|
| Grainne | 
 |
(21.3.2015 9:20:51) Pelisku, kdyz to uhodilo do oci i mne, to uz je okazala neopatrnost.
|
|
|
| jukl | 
 |
(21.3.2015 9:23:27) "Nazor je samozrejme nazor, ale nazor postaveny na okazale neznalosti zakladnich informaci, jednak obecnych, jednak o konkretnim pripadu, ktery se diskutuje, je vcelku zbytecna diskuse."
Zajimavy poznatek. A kdo rozhoduje, ze nazor je postaveny na okazale neznalosti?
Vsimla jste si vubec, ceho se napr. me nazory tykaji?
|
| Grainne | 
 |
(21.3.2015 9:40:38) Jukle, vsimla, treba toho, ze Mezinarodni umluva o pravech ditete opravdu existuje, opravdu jsou v ni zakotvena prava ditete, ktera Norsko opravdu porusuje a ty to popiras.
Na to opravdu finta s vykanim nestaci, aby tohle zakryla.
Take to presvedcene podstrkovani toho, co nevime, od nekoho, kdo nevi temer nic. To je opravdu neopakovatelne. Pravda, vetsina opacnych nazoru stoji spis na popirani, nebo se opira o nazory jinych popirajicich, ale vzdycky je tam nejaky osobni zpusob toho, co si kdo vyhmatne jako argument.
Nikdo a ze ctu diskuse i jinde, nestavi na ignorovani mezinarodnich pravidel, diplomatickych postupu a nepopira existenci mezinarodnich politickych postupu. To je opravdu velmi specificke.
Na chvili me jeste zmatl ten pokus o vysmech, to delaji primitivove, ale styl psani na primitiva neukazuje...jak pisu, kdyz uz si toho vsimnu i ja, vcetne toho, ze ja sama reaguju zpetne uplne stejne, coz nedelam, je li tam alespon pokus o zmateni, je to prilis napadna shoda.
|
| jukl | 
 |
(21.3.2015 9:54:57)
"Mezinarodni umluva o pravech ditete opravdu existuje, opravdu jsou v ni zakotvena prava ditete, ktera Norsko opravdu porusuje a ty to popiras."
Takze si tykame: KDE co popiram?
Vsimlas si formulace: "Stiznost nebyla prijata, tedy pokud byla podana, takze nevime, jestli nejaka pravidla vubec porusena byla. To se muzeme jen domnivat na zaklade sirenych informaci." Nikde nebylo napsano, jestli Norsko neco porusuje nebo ne, pouze ze STIZNOST NEBYLA PRIJATA. A nikde z toho nebylo vyvozovano nic jineho, nez ze se muzeme neco domnivat.
Zbytek tveho prispevku muzu pominout, rozvijis pouze ten nazor, kterym jsi to uvedla, a ktery samozxrejme je tvuj nazor, ale od meho se lisi. Podsouvas mi neco, co posleze vydavas za muj nazor. Mohla sis vsimnout, ze se vyjadruju k necemu uplne jinemu, nez co mi vnucujes jako "muj nazor" a posleze mi ho s posmechem vyvracis.
|
| Grainne | 
 |
(21.3.2015 10:07:11) Jasne, ale to je prave typicke otaceni se na nepodstatnostech, prijeti, nebo neprijeti stiznosti neni podstatne, podstatne je prave to porusovani prav ditete, ke kteremu zkratka doslo, ovsem jen pro toho, kdo tu Umluvu cetl.
Ten, kdo ji necetl, muze predstirat, ze se nic takoveho nedeje, protoze on o tom nevi. Zkratka to, co ty nevis, se nestalo.
|
| Grainne | 
 |
(21.3.2015 10:14:34) Z prijeti, nebo neprijeti stiznosti nemuzeme usuzovat naopak nic, jeji neprijeti mohlo byt zpusobeno formalnimi nedostatky, prozatim se usuzuje, ze duvodem mohlo byt nevycerpani zakonnych moznosti v Norsku, take vicemene obecne pravidlo, ze nez se zaloba dostane vys, musi projit vsemi nizsimi instancemi, takze ne ze se neco nestalo, ale nebyla naplnena forma. Naplneni vsech nutnych formalnich nalezitosti je velmi obtizne, obcas ujedou i pravnici, takze se jen zopakuje kolecko.
|
|
| jukl | 
 |
(21.3.2015 10:26:47) Tady se nase nazory opet lisi.
Kdyz nemas dokazano, ze je neco porusovano - protoze se to vubec ani neprojednavalo - tak je zbytek tvuj nazor na to, jak co ma byt.
Jestlize mezinarodni soud stiznost ani neprijal, nemas nikde dokazano, ze Norsko neco porusuje. Myslet si to klidne muze, to ti nikdo nebere, ale neotirat to o usta jinym, kteri si to nemysli, jako nejaky "fakt" a dukaz, ze nejsou znali.
|
| Grainne | 
 |
(21.3.2015 10:31:16) No on malokdo na te neznalosti stavi argumentaci, o coz tady jde. Jiny to treba popira tak, ze policie nevi, ale BV prece vi, proto to dela.
Tohle je velmi specificky projev s malou pravdepodobnosti vyskytu.
Nic proti, klidne si dame druhe kokecko, alespon bude veseleji. Treba vypadne i neco zajimaveho.
|
| jukl | 
 |
(21.3.2015 10:38:27) "No on malokdo na te neznalosti stavi argumentaci, o coz tady jde."
Pravdepodobne si ani neuvedomujes, ze argumentaci stavis na neznalosti ty sama. Mne napr. ani nahodou nestaci jako argument, ze nekdo se neco domniva a posleze mi to tvrdi jako fakt. A posleze to zakonci "vtipnou" poznamkou typu, ze si klidne das druhe kolecko.
A o to tady jde.
S nejvetsi pravdepodobnosti sis porad jeste ani nevsimla, ceho se me prispevky vubec tykaly, a presto ses do mne a mych nazoru na neco uplne jineho s vervou pustila a vyvracis mi nejake "moje nazory", ktere tu ani nikde nebyly napsany (tedy krome tebe, ktera je mne vklada do textu).
|
|
|
|
| jukl | 
 |
(21.3.2015 10:30:43) Ja nevim, co se "nestalo", ty nevis, co se stalo. Jen vyvozujes nejake vyvody z toho, co si prectes na webovych strankach. Nebudu opet opakovat strankach, kde si notujou lidi, kteri taky nic presne nevedi.
Odsuzovat nekoho za nejake poruseni muzes jedine v pripade, ze mas dukaz, ze neco poruseno bylo. Mas ho? (=ne dukazy z ruznych for a chatu a blogu, ale podlozeny fakt uradu). Ten pohopitelne mit nemuzes, takze jsou to jen tvopje osobni nazory, ve kterych se shodujes s urcitym poctem lidi, a ty, se kterymi se neshodujete, napadate ruznym vice mene slusnym stylem. Ten nejslusnejsi je, ze ta strana, jejiz nazory se lisi, nic nevi.
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(21.3.2015 10:35:28) Jukl
Jsem ráda, že to asi začínáš chápat.
Odsuzovat nekoho za nejake poruseni muzes jedine v pripade, ze mas dukaz, ze neco poruseno bylo. Mas ho?
Michalákovým nebylo prokázáno, že by porušili zákon, děti byly odebrány na základě "špatného dojmu", bez důkazů.
|
| jukl | 
 |
(21.3.2015 10:42:01) "Odsuzovat nekoho za nejake poruseni muzes jedine v pripade, ze mas dukaz, ze neco poruseno bylo"
Opet se shodneme.
Ted jeste - ja odsuzuju nekoho - jak Norsko, tak Michalakovy - v nejakem mem prispevku?
Zajiste sis vsimla, ze se me prispevky (krome tech poslednich, kde uz spis jde o jakousi obranu, ze nebylo nikde z me strany psano to, co se mi s vervou vyvraci) pojednavaly o tom, jestli nekdo v Norsku vubec neco vi, co si v CR o lidech a zemi myslöi, a jestli to bude mit na jejich zakony a politiku nejaky prevratny vliv, o cemz silne pochybuju.
|
| Martina, 3 synové | 
 |
(21.3.2015 10:45:15) Pokud něco porušeno bylo, je odsouzení na místě. Ne tedy pavlačovou plenárkou, ale nezávislým soudem.
Vyčkejme tedy rozhodnutí soudů, dávají si na čas, ale rozhodnou.
|
|
|
|
| Grainne | 
 |
(21.3.2015 10:43:18) Takze jedeme podruhe? Dobra, dejme se do toho.
Samozrejme, ze vyvozuji a protoze mam nacteno a zakladni orientaci v pravu, jsou me usudky v souladu s tim, co zname a co rikaji nektere zakony a mezinarodni pravidla styku mezi zememi. Tvrzeni strany Michalakova nejsou v rozporu s mymi informacemi v obecne rovine a zatim se neobjevil zadny hodnoverny zdroj, ktery by tvrdil opak a mohl ho dolozit. Proste konstatovani, ze se to nemohlo stat, opravdu nnestaci. Taktez nestaci konstatovat, ze se to muselo stat, kdyz se stalo....
Taktez tvrzeni, ze BV ma jakesi spisy, ktere doposud nebyly odtajneny, je minimalne zvlastni a z hlediska prava na spravedlivy proces by to bylo opet porusenim mezinarodnich dohod, protoze veskera dokumentace musi byt poskytnuta pani Michalakove a jejim zmocnencum. Takze to jsou jista velmi podivna tvrzeni. Bud BV porusil svevolne pravidla pro spravedlivy proces, nebo je to snusķa zalovatelnych, neprokazanych pomluv, nebo nic takoveho neexistuje.
|
| jukl | 
 |
(21.3.2015 10:53:26)
"Samozrejme, ze vyvozuji a protoze mam nacteno a zakladni orientaci v pravu, jsou me usudky v souladu s tim, co zname a co rikaji nektere zakony a mezinarodni pravidla styku mezi zememi."
Jiste. Ovsem jelikoz nikde zadne nazory, na ktere tu poukazujes, z me strany vyjadreny nebyly, nechapu, proc se poustis do dalsiho kola a ohanis se svymi znalostmi o mezinarodnim pravu.
Jak sama poukazujes na to,
"zatim se neobjevil zadny hodnoverny zdroj, ktery by tvrdil opak a mohl ho dolozit. Proste konstatovani, ze se to nemohlo stat, opravdu nnestaci. Taktez nestaci konstatovat, ze se to muselo stat, kdyz se stalo...."
muzeme obratit: neobjevil se ani zadny hodnoverny zdroj, ktery by to potvrdil. Coz obdsahuje i zbytek tve odpovedi.
Opet pripominam me diskuzni prispevky, kde pisu o necem uplne jinem. Jakekoli informace, zkreslene ci podlozene nejakym,i fakty, ktere by eventuelne byly k dispozici, mi samozrejme nedela problem si najit a nemam potrebu si je docitat tady na foru.
Tedy - vsimni si, pisu o necem jinem, nez mi tak laskave vysvetlujes - a to o tom, jak Norsko ceka ci neceka s napetim na to, jestli jim CR vypovi smlouvy nebo jestli se konecne dostanou k ceskym zakonum a vsechno to prizpusobi obrazu svemu - smesne, neni-liz pravda?
|
| Grainne | 
 |
(21.3.2015 10:58:59) Jukle, vysledek vysetrovani policie povazuji za hodnoverny a relevantni zdroj informaci. Je to dukaz, podlozeny vysetrovanim, na rozdil od tvrzeni vseho druhu.
Nevim, co je na tom vsem smesneho, to nejak nepobiram. Spis je to k placi.
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(21.3.2015 11:05:33) Pelíšku, daně hotovy! Už asi před měsícem! Jarní úklid skoro také, ještě pár drobností na zahradě, a na pár vteřin se rozhostí příjemný pocit z dobře vykonané práce, než načne na dveře ťukat další zkouškový
|
| JaninaH |
 |
(21.3.2015 11:39:14) Pelíšku, mě to taky čeká.
|
|
|
|
| Raduna |
 |
(21.3.2015 11:25:17) Pelíšku,
taky si myslím, že je to Mila. Kromě toho, že dokázala na sto stranách mlít o ničem, tak taky pořád dokola psala, že vlastně názor na nic nemá. Už jsem se jí před několika příspěvky jasně ptala, jaký je její názor na kauzu Michaláková a opět neopdověděla. Jasná Mila.
Grainne,
obdivuju tě, že s tím kafemlýnkem ještě máš vůbec chuť diskutovat. Ona totiž opravdu dokáže napsat strany a strany o ničem a přitom ani neřekne svůj vlastní názor.
|
| jukl | 
 |
(21.3.2015 11:32:43) Omyl, Raduno.
Zrejme jsi nepostrehla, o cem me prispevky vubec pojednavaly. Bud se drz toho, co pisu, nebo se nijak neangazuj. Ja diskutuju to, co zajima mne. A zde to bylo o tom, jak reaguji obcane Norska a Norsko jako stat na to, co si mysli obcane CR o Norech a Norsku. Unika ti rozdil?
Tvuj nazor na mne jako osobu je uplne mimo diskuzi. Nejakou povinnost odpovidat na neci otazky taky nikde nevidim.
|
|
| jukl | 
 |
(21.3.2015 11:34:20) A pochopitelne obdivuji imponujici styl jak tvych, tak Graine prispevku, kdyz se vam nezamlouva "odpoved".
|
|
| JaninaH |
 |
(21.3.2015 11:38:36) Jasná Mila. A přitom včera ta debata mezi Snadefjordingem a Juklem o odlišné mentalitě Norů a Čechů byla docela zajímavá, říkala jsem si, konečně někdo, kdo v Norsku žije a nemá klapky na očích jako Cita. Ovšem zajímavé to bylo jen do chvíle, kdy došlo na regionální rozdíly a S. se zeptal, kde v Norsku to J. vlastně žije. To, že J. neodpověděl, mi bylo divné, tak jsem si celou debatu přečetla znovu a měla jsem jasno. Je to Mila a neví nic, jak typické .
|
| jukl | 
 |
(21.3.2015 11:53:00) To je velice zajimavy poznatek. Jak jsi to bajecne rozvinula a ukoncila:
Neco vi jen ten, koho jsme si oblibili. Jakmile dojdeme k usudku, ze nam je dotycny nesympaticky, okamzite vsechny jakekoli znalosti zamitneme.
Cili jakakoli fakta o necem, co nas nejdriv zajimalo, zamitneme jako nesmysl a nevedomost.
Hm.
|
| JaninaH |
 |
(21.3.2015 12:14:53) Ne, to není kvůli nesympatiím, ale kvůli nedůvěryhodnosti. Pro mě se diskutující, který si (dokonce v jednom a tom samém tématu!) změní nick, stává nedůvěryhodným a jeho diskutování pro mě přestává být zajímavé. Přestože ta debata opravdu zajímavá byla.
|
| jukl | 
 |
(21.3.2015 12:22:30) Jak receno.
Nejake podklady nemame, jen domnenky, ale okamzite se stanou fakty a zabarvuji vse ostatni.
To prave prochazi celou diskuzi.
Mne nejvic zaujme takove to typicke, ze prijimame nazory jako fakta od tech, kteri nam jsou sympaticti, do te doby, dokud nam sympaticti jsou, a cokoli od lidi, ktere nemusime, okamzite zavrhneme jako nesmysl a nezajimave. Potvrdilas to ted dvakrat po sobe.
|
| JaninaH |
 |
(21.3.2015 12:36:02) Tak jeśté jednou: když se tvoje zajímavá a zasvěcená debata s panem Ruščákem o Norsku a Norech dostala až na regionální úroveň a pan Ruščák se zeptal, v jaké oblasti žiješ, proč to byl takový problém odpovědět buď "promiňte, ale na osobní otázku vám neodpovím" nebo "žiju tam a tam ( ne v Norsku), ale velmi dlouho, takže si troufám tvrdit, že Seveřany dobře znám"? Ta " neodpověď" mi prostě vyzněla nedůvěryhodně.
|
| jukl | 
 |
(21.3.2015 12:59:23) Docela mozne.
Nevidim zadny duvod k tomu uvadet, kdo jsem a kde ziju.Duvod k tomu uvadet vubec nemusim. Ono by stacilo se zamyslet nad tim, jak se treba tady okamzite reaguje na neco, co je napsano urcitym nickem - je to okamzite krasne zabarveno pocity, ktere k tomu nicku chovame. Obsah uz nic moc nezajima. Hned nekoho zjebeme/ vyzvedame k vysinam, vse zalezi na tom, jak se dotycny uvedl a jake nadseni v nas vzbudil. No a proste: Diskutuju neco, co s regionem v Norsku nema nic spolecneho, jsou to ruzne znalosti a poznatky, ktere jsou jaksi vice mene vseobecne platne. Samozrejme nejsou ani Norove, ani Cesi tvoreni pres kopirak. Coz uz bylo zmineno v tech prispevcich.
|
|
|
|
| JaninaH |
 |
(21.3.2015 12:29:47) A ještě jinak - inspirovala mě Milada, která tady nedávno napsala néco podobného: Mě by paní Mila, která je, jak odhaduji, +/- moje vrstevnice, emigrovala do Švédska, porodila a vychovala tam čtyři děti, musela se do tamějši společnosti nějak zařadit, má nějaké povolání, nějaké zájmy, něco zažila atd., moc zajímala, opravdu. Jenže tahle debata se bohužel úplně zvrhla ve dva nesmiřitelné tábory. Dřív to tak na Rodině bylo, že za nicky byli skuteční lidé. Dokonce ti lidé psali na hlavní stránku o svém životě, Milada vzpomínala na paní Souhradovou. Chápu, že doba se změnila, lidé si chrání svoje soukromí, každý nechce diskutovat sám za sebe jako pan Ruščák. jenže to znamená, že na Rodině přibývá Mystiků, mrakových, juklů... Mě to nebaví. Sorry za nostalgický výlev.
|
| jukl | 
 |
(21.3.2015 13:03:18) Takze bys byla spokojena s popisem:
Jsem z Dobrusky. Prace v zemedelstvi. Matka nejsem, deti nemam. Nic moc nectu.
Nebo:
Jsem z Berlina. Pracuju ve jadernem vyzkumu. Otec 5 deti, stara se o ne matka v domacnosti. Mame na to. Ve volnych chvilich studuju, co se da a vsecko vim, vsude jsem byl.
To uz se proste neda brat vazne.
|
|
| JaninaH |
 |
(21.3.2015 13:36:23) Ne, Jukle, byla bych spokojená s jednou ze dvou odpovědí p, které jsem napsala, tedy buď "promiňte, ale na osobní otázku vám neodpovím", nebo "nežiju v Norsku, ale v jiné skandinávské zemi, a to dlouho, tudíž mentalitu zdejších obyvatel znám velmi dobře". Rozdíl mezi Dobruškou nebo Berlínem a tou druhou odpovědí je, že toto je pravda. Byla bych spokojená buď sodmítnutím odpovědi, nebo s pravdou.
|
| jukl | 
 |
(21.3.2015 18:10:13) Duvody, proc nemam zajem uvadet nejake podrobnosti, uz tu byly napsany.
K tomu, aby nekdo mel nejaky nazor, neni nutne ho podkladat nejakym puvodem/pobytem/povolanim ci dokonce nejakym ohromujicim vzdelanim.
Zajimave je, jaky to ale ma vliv na spoludiskutujici. Namisto nejakych argumentu se okamzite zacnou zabyvat tim, kdo to vlastne je a proc a stirat jakekoli nazory, obzvlast ty, ktere se DOMNIVAME, ze dotycny vlastne napsal, i kdyz psal o necem uplne jinem. Co jste tady vlastne dneska napsaly jineho, nez jestli jsem Mila nebo Jukl? A na mne vyzadujete drzet se veci?
|
| Raduna |
 |
(21.3.2015 19:20:44) Pelíšku,
jojo, taky se obávám :)
|
|
|
| jukl | 
 |
(21.3.2015 20:24:30) Nechapu, z jakeho duvodu se domnivas, ze se kde kdo musi ridit VASIMI nejakymi pravidly o udavani sve existence na nejakem foru. Nutite nekoho vyjadrovat na neco nazory a samy se cely den zabyvate rytim do mne a diskutovanim, kdo jsem a proc se to nemuzete dovedet.
Nijak na tom nezalezi. Muj nazor je, ze do toho nikomu nic neni. Od toho je diskuze pod nejakym nickem - aby byla anonymni. Skutecne jimave.
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(21.3.2015 21:46:24) Milado, dej si u Suchánků čaj
|
|
| jukl | 
 |
(21.3.2015 23:41:47) Prosim, jeste nejake stiznosti?
Skutecne jimave, jake obavy o mou osobu zde projevujete.
Je mozne vubec diskutovat neco jineho nez mne?
Tedy - mohla bych si zde pozadat o povoleni pouzivat vlastni slova, psat k tomu, co zajima MNE a vyjadrovat sve vlastni nazory svym vlastnim zpusobem? Nebo je to nejakym zpusobem prisne regulovane?
|
| JaninaH |
 |
(21.3.2015 23:45:36) Nic tu není regulované, ale měnit si nick v průběhu jedné debaty je tu považované za trapné, a když se to provalí, ztratiš velmi na důvěryhodnosti.
|
| jukl | 
 |
(21.3.2015 23:59:04) Dle mistniho prijemneho stylu prijmout vubec nejake nazory, ktere se lisi, je prakticky uplne jedno cokoli jineho.
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(22.3.2015 7:37:51) holky, tak jsou lidé, kteří jsou trénovaní v komunikaci "mluvit, ale nic neříct". Zde vidíme názorný příklad, když se někdo pokouší o totéž, ale trénován v tom není.
|
| jukl | 
 |
(22.3.2015 8:56:34) To je samozrejme tvuj nazor.
Vypada to, zety osobne mas velmi dlouhou praxi ve vyjadrovani nazoru. Tak se nedej rusit a projevuj je i nadale.
|
|
|
|
| Anni&Annika | 
 |
(22.3.2015 0:39:36) Jukl, ale on o tebe nikdo zadne obavy nema. Jen mi silne pripominas jednoho pana z dob socialismu, co si porad stezoval a vsude plakal, ze ho ti zatraceni komuniste nepusti na zapad, a dotahl to tak daleko, ze napsal svou stiznost az na prezidentskou kancelar. No dostalo se mu i odpovedi. A to takove, ze si teda ma misto place a nadavani KONECNE podat zadost o vyjezdni dolozku. Takze bych ti poradila....at se konecne vymacknes, co tu vlastne delas a co po nas vlastne chces. Takhle to totiz vypada, ze places na spatnem hrobe neb vubec nevime, vo co go
|
|
| Anni&Annika | 
 |
(22.3.2015 0:46:41) ad..ty mas nejake odlisne nazory??? Ja ze matne tapu jake. Z tvych povzdechu nelze vubec nic vycist. Na nic nejsi schopna odpovedet /na to co se te zde holky ptaji/, a kdyz odpoved, tak ze ti tu nekdo krivdi. Tak budto neumis cist, a nebo zase lzes, neb nic nevis a tak radsi hrajes hru na ukrivdenou. Jen ne odpovedet...hele nic ve zlem, i ta kriva turecka savle je mi sympatictejsi nez ty.
prijmout vubec nejake nazory, ktere se lisi
|
| jukl | 
 |
(22.3.2015 8:56:08) To s tim komunismem tu uz dlouho nebylo. Vidim, ze opet zacalo nove rano a opet se rozjedou vcerejsi "temata".
Tema dne?
Myslis, ze budes mit uspech s donucovanim nekoho na odpovidani na tve "otazky"?
|
|
|
|
|
| Grainne | 
 |
(22.3.2015 8:47:27) Jukle, po pravde na nic jineho, nez na tvuj nazor necekam. Zvol si tema, souvisejici s diskusi a muzem zacit. Pripadne jsem ti dala nejake zachytne body, ale vyuzit je nemusis.
Opravdu, nedelame nic jineho, nez cekame na NAZOR.
|
| jukl | 
 |
(22.3.2015 9:00:30) Tema souvisejici s diskuzi jsem si zvolila vcera. Kdo k tomu nema co rict nema prece zadnou povinnost nejak reagovat. Neni nutne, aby se kazdy zdejsi dopisovatel zapojil vybranym stylem zesmesnovani a urazeni.
"Vyzadovani" odpovedi k diskuzi nevede. Kazdy odpovida na to, co sam uzna za vhodne.
|
| Grainne | 
 |
(22.3.2015 9:05:02) Jukle, vyborne, tak kterou casti tveho tematu zacneme?
|
| jukl | 
 |
(22.3.2015 9:15:00) Zacneme? Co jsem k zvolenemu tematu chtela napsat jsem napsala, nic noveho z druhe strany se neobjevilo krome toho, ze se rozvinulo v pitvani a podsouvani neceho, co jsem nikde nenapsala a na co reagovat nemam potrebu.
|
| Grainne | 
 |
(22.3.2015 9:27:19) Jukle, vysvetleni je jedine, zrejme jsem nepochopila, co tim tedy chtel autor rici.
Pak existuji dve moznosti. Bud ukoncit diskusi, protoze me nikdo nechape, nebo oripustit, ze chyba je na tvem vysilaci a pokusit se vysvetlit, jak to vlastne myslis.
Neustale ti nabizim druhou moznost. Pak je zdvorile bud prijmout, nebo zmizet po anglicku a netyrat protejsek ztratou casu na nabidku, kterou nechces prijmout.
Na to staci dve slova...nebudu diskutovat...netreba to zaobalovat do deseti stran nic nerikajicich a nepochopitelnych prispevku.
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(22.3.2015 9:28:57) Graine, třeba je to způsob volání o pomoc? Který ještě nedokážeme rozklíčovat? Vědci pořád hledaní mimozemšťany, a oni se zatím zkouší infiltrovat zrovna sem, do diskuse na Rodině! Ta čest!
|
|
| jukl | 
 |
(22.3.2015 9:36:25) Dnesnim ranem jste zde rozvinuly diskuzi vy. A to opetnym roztomilym vypadem na mne. Predpokladam, ze neni zakazano se proti tomu postavit?
Vsimas si, jak akcelerujete?
|
| Grainne | 
 |
(22.3.2015 9:39:56) Tak a ted uz nerozumim vubec...
...lidi, piseme tu vubec cesky...POMOOOOOC!
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(22.3.2015 9:42:09)
   těším se na Apríla. Palačinky k snídani jsou taky výborný.  
|
|
|
|
| jukl | 
 |
(22.3.2015 9:47:15) Milado, na takove vypady se jinak reagovat ani neda. A to ve jaksi vasem veku. Uz mne jenom zajima, kam az to dotahnete.
|
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(22.3.2015 9:48:37) jukle, já to dotáhnu na doktorát, stačí takhle? I v mém věku
|
| jukl | 
 |
(22.3.2015 9:52:08) Doufam, ze se ti nadeje splni. Jestli tedy v CR davaji doktoraty za stupnovani vypadu na oponenty mas urcite velke sance. Ale budes v tom bohuzel mit konkurenci, kdyz se poohlednes kolem sebe. No nic, drzim ti palce.
|
|
|
|
|
| jukl | 
 |
(22.3.2015 10:01:21) No, tak zas nevis nic. Ve svem veku.
|
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(22.3.2015 10:16:07) Olgavo, právě přemýšlím, jestli mám ještě zalít zahradu, když jsem včera dosela trávu a pohnojila kytky, nebo jestli stačilo to včerejší a teď už jen čekat na déšť. Být tu Přemek Podlaha, tak by poradil, neví někdo místo něj? Venku asi 3 st. Jako zahradník laik si říkám, že trocha vody navíc neuškodí?
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(22.3.2015 10:28:47) Olgavo, my máme super zahradnici, ale je čerstvě po porodu, tak jsem se odvážně do toho na jaře pustila sama podle instrukcí z mejlu. Sice z popisu "to vysoký co kvete tak nádherně růžově skoro celé léto" a teď je to suchý - se musí chechtat, ale zvládáme. Jen tyhle drobnosti mi unikají, kdy a co zalít. Vloni jsme opatrovaly se sousedkou takovou rostlinu, po vzájemné diskusi co je to vlastně zač? A on to byl plevel. Máme se sousedy stejnou zahradnici, což je takový praktický a pěkný, protože ty zahrady na sebe opticky navazují. Vloni jsem měla pocit, že po té suché zimě všechno uschlo, a ostříhala jsem to až u země. Zahradnice tedy pak kroutila hlavou, že zahradník by se tak radikálního řezu bál, ale v životě ty kytky nekvetly tak, jako vloni. Fascinuje mě ta příroda. Teď se těším, růže už mají vyrašíno, cibuloviny už vykukují, tak na jaře to snad rozkvete a přežije mé péči navzdory. Včera díky tomu krásnýmu počasí jsem zvládla vše prohnojit, a připravit si bylinkový a zeleninový záhonek. Letos tedy dám jen mrkev, ze zeleniny, vloni se mi moc nedařil ani pórek, ani kapusta. Asi na to mají ti skuteční zahradníci nějaký fígl.
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(22.3.2015 10:45:25) Pelíšku, díky, názory Tvojí maminky mi vlévají optimismu! Vloni jsem měla takových květů na růžích, že se na to chodili sousedé koukat
|
| Anni&Annika | 
 |
(22.3.2015 13:55:56) s maminkou Peliska musim jen souhlasit. Ja jsem takovy zahradnik, ze i moje ex tchyne prohlasila, ze u me chcipne i umela kytka. Presto se ve sve zahrade snazim a aspon vsechno striham a kratim...a to nemilosrdne. Me ruze uchvatily i mou tchyni. Kdyz tu byva, nepohrdne obrim pugetem na rozloucenou. Ruzi mam tolik, ze by tu mnohy hledal zamek i s sipkovou Ruzenkou. A jelikoz je tady vlhko a zagrada v anglickem venkovskem stylu, nedelam cele dny nic jineho nez chodim a striham....i obcas neco zasadim. Nevim kdy, jak a jak hluboko, nic neuskladnuju a sazim kdy se mi zamane...doposud vsechno vyrostlo a je na obdiv
|
| :-) zaregistrovaná | 
 |
(22.3.2015 14:15:29) Anni, my máme popínavky, zrovna tady vymýšlíme takový kout zahrady, a je tam i varianta udělat zimní zahradu s přidanou konstrukcí, která by byla popnuta růžemi. Ještě uvidíme, budeme to plánovat klidně 2 roky, dokud si nebudeme jistí, že se to hodí a jak to nejlépe užívat. Co je tedy úkol je trávník, nechali jsme ho znova založit, ale kompletně i s hlubokým podkladem, zatím je tu druhý rok, začíná se konečně kvalitně chytat.
|
| Anni&Annika | 
 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|