| Paulis | 
 |
(8.12.2014 14:40:27)
Před chvílí jsme se vrátili od lékaře, je podezření a asi to tak bude. Docvakává mi spousta jiných vedlejších příznaků. Nicméně - ještě není potvrzeno.
Pokud ano, co to znamená?
Mimo jiné bylo řečeno - musí se vyloučit, aby tam nebyl nádor. Tak teď jsem hrozně vyděšená.. to je možné?
Nebudu moc odpovídat, až večer, musím zase do práce - budu ale najukávat do mobilu.
Nejsem teď schopna soudně uvažovat a v hlavě mi samozřejmě lítá katastrofický scénář. Štítnice a rakovina je u nás v rodině genetická záležitost.
Je mi jasné, že starší klučina v tom jede také - takže jeho dokopu okamžitě na vyšetření.
Za vše děkuji a omlouvám se za poněkud hysterický příspěvek..
|
| withep | 
|
(8.12.2014 15:25:10)
Klid  . My ti tady těžko povíme, jak je to konkrétně s tvým dítětem, ta nemoc může být velmi vážná nebo taky téměř banální, nebo cokoliv mezi tím. Většina lidí s onemocněním ŠŽ užívá léky - hormony štítné žlázy a jinak vede úplně normální život. Já taky; léky beru od dětství (cca 11 let), tehdy to byla prostě snížená funkce, pak najednou + autoimunní zánět, ale nemyslím si, že by se ta nemoc tak vyvinula, spíš se vyvíjí výzkum a pohled na ni. Pěkných pár let po mně našli nemoc ŠŽ mojí babičce, pak mamce, sestra snad taky něco měla, neteř také bere léky, ale když jsem se ptala své lékařky (pracuje v Endokrinologickém ústavu v Praze, tedy je u zdroje), jestli tedy je to dědičné a mám to hlídat u svých dětí - hlavně dcery, řekla mi, že to se stále jistě ještě neví  .
Před časem jsem v knihkupectví zahlédla knížku o jakési samoléčbě/alternativní léčbě štítnice, možná si ji někdy koupím. Tak jako u všech nemocí, i tady hodně pomůže zdravá strava a životní styl.
|
|
| :-) zaregistrovaná | 
|
(8.12.2014 15:41:30)
Onemocnění štítnice je celá řada, veskrze se to dá dobře kompenzovat a v pohodě s tím žít. Kdy budou výsledky, co to přesně je?
|
| Paulis |
|
(8.12.2014 21:23:37)
V Pá teprve jdeme na krev a dál uvidíme...
|
|
|
| el + 2 | 
|
(8.12.2014 17:40:31)
mám autoimunitní onemocnění štítné žlázy, bylo mi (určitě zjednodušeně) řečeno, že protilátky proti štítné žláze mám 20x vyšší, než je normální, což sám doktor konstatuje, že je příšerně vysoké, ale podle sona vše v pořádku a podle krve taky, neberu žádné léky, jen mě pravidelně sledují. takže podle prvních výsledků to vypadalo dost katastroficky, ale dál ok, přeju, ať je to u vás podobně 
|
| Paulis |
|
(8.12.2014 21:23:02)
Děkuji, snad...
|
|
|
| Pam-pela | 
|
(8.12.2014 19:23:51)
Pavlo,
z vlastní zkušenosti vím, že často je k tomu, aby se autoimunitní onemocnění spustilo, potřeba podstatný spouštěč.
Pokud organismus zaútočí proti sobě samému, je to z důvodů, že nerozpozná vlastní buňky od cizích, ničí sám sebe.
Navíc je to u vás podpořeno geneticky...
Já jsem se dokázala autoimunitního onemocnění zbavit beze zbytku, je to už pár let.
Určitě bych v mysli projela všechno, co se za poslední dobu u vás a v životě dítěte událo a jak je na tom dítě psychicky, co má zvládnout, co zvládá, jak je na tom třeba s vlastní potřebou dokonalosti a tak. prostě jak je přetížený - tedy spíš - jak se cítí přetížený, protože to je silně subjektivní.
A "vyeliminovala" bych všechnu zátěž, která je nad možnosti dítěte.
Určitě se to dá uzdravit i autoimunitní onemocnění, obávám se ale, že je to nad možnost klasické medicíny, ta bude asi "pouze" podávat substituci, aby se syn cítil co nejlíp.
|
| Aefik | 
|
(8.12.2014 20:40:05)
Pampelo,mohla bys,prosím,rozvést to uzdravení autoimunitního zánětu š.ž. - mám také tuto dg.,beru Euthyrox,cítím se výborně,ALE chtěla bych být úplně zdravá...
|
| Pam-pela |
|
(9.12.2014 11:49:51)
Aefik,
to byl celý soubor věcí.
Nejprve jsem vyloučila ten tlak zvnějšku (a pak i zevnitř...taková ta zasunutá traumata, ale to už byla třešnička na dortu).
Bylo to doopravdy naprosto stěžejní - zvolnit tempo a nastavit si jinak priority.
Vypadá to strašně jednoduše, jenže vypadnout z toho šílenýho kolotoče je pro některé lidi naprosto nerealizovatelné - ať už objektivně, nebo z jejich hlediska.
Někdy to chce pomoc zvenčí.
Ale jestli ti je po lécích dobře a plně ti nahradí to, co potřebuješ, tak i tak máš veliký štěstí, mně nebylo i přesto, že hodnoty krve byly v normě.
|
|
|
| Paulis |
|
(8.12.2014 21:22:20)
Děkuji Pampelo
na malýho je toho opravdu hodně, psycho.. rozvod, bydlení - ve škole mu to nejde (ADHD, porucha pozornosti, problém s pamětí), já nervní 
Já sama jsem se ze všeho vyhrabala (také štítná žláza) ale bylo to opravdu hodně, hodně alternativní . S malým nevím jak pracovat a chybí nadhled.
Takže vím, že to jde. Ale bojím se hodně..
|
| withep |
|
(9.12.2014 8:29:28)
No vidíš, asi toho víš dokonce víc než my ostatní 
Prozraď, jak ses z toho vyhrabala, prosím
|
|
| Pam-pela |
|
(9.12.2014 11:41:05)
Pavlo, samozřejmě nejsem věštec, ale řekla bych, že strašný strach mít nemusíš . To, co píšeš o situaci, kterou musí zvládat tvůj syn (a jeho okolí), na spuštění autoimunitního onemocnění stačí...a vsadila bych se, že to bude "jen" to.
Osobně bych změnila, co se změnit dá, zmírnila bych tlak na nejnižší míru, co to jde.
Nevím, kolik synovi je, pokud je malý, je hodně navázaný na tebe a na tvoje pocity a spokojenost.
Mám pocit, že je to vlastně hysterická akce organismu na to, aby zničil jemu nevyhovující stav. Když tedy do organismu vnikne nějaký cizí element (bakterie, vir), imunitní systém se ho snaží ihned zlikvidovat....když je přetížen nebo "hysterický", snaží se likvidovat vše, co mu přijde jako "cizí".
Proto je obtížné ovlivnit to medikamenty, ale zas to dává naději na vyléčení beze zbytku.
Určitě bych se zpočátku zaměřila hlavně na psychiku, na vnitřní klid bez obrovských tlaků.
Jenže to se hezky řekne...a v dnešní době hůř udělá.
Metody jsou různé - nic "nadpřirozeného" nebo ezoterickéo, jen se mi je nechce psát sem veřejně.
Co bych nedělala - nepodporovala bych uměle imunitu, ta už je tak dost napjatá k akci a nabuzená.
|
| Pam-pela |
|
(9.12.2014 11:44:40)
Kdybys chtěla, napiš mi na mail.
Co mě na té nemoci deptalo nejvíc, byla skutečnost, že mi říkali, "smiřte se, že je to navždy....".
Když jsem později šla k dr. s něčím jiným a ona mimochodem zjistila, že jsem OK? komentovala to pouze slovy - "no, to se někdy stává, že to samo zmizí"  .
Tak jsem ráda, že to zmizelo "samo".
A je to i potvrzené.
|
|
|
|
| mariana |
|
(9.12.2014 22:26:07)
Ahoj, mám autoimunitní zánět štítné žlázy a žiju s tím, že je to napořád. Pro mě je
docela šokující Tvá informace, že jsi se zbavila autoimunitního onemocnění.
Jestli existuje aspoň malá naděje se toho zbavit, tak ji chci zkusit. Můžeš mi říct jak si toho dosáhla? Prosím..
|
| Pam-pela |
|
(10.12.2014 1:40:15)
Mariano, já to ale neumím říct pár větama...
Snad úplně jako úplně nejprvnější - nemusí to tak být napořád, fakt ne. Oni si doktoři neuvědomují, jak moc mohou pacientovi ublížit, když mu řeknou, že se nikdy nevyléčí.
Právě jsem měla radost, když jsem dr. říkala - a mám to OK  a ona jen odtušila - "no, to se někdy stává". Škoda, že mi to neřekla předtím.
A pak zkus popřemýšlet, CO byl spouštěč a co ještě stále z té doby trvá doposud.
|
|
|
| jde to |
|
(25.9.2018 10:50:55)
Dobrý den Pam-pelo, vím, že tato debata je již staršího data, ale zaujalo mě, jak jste odpověděla ohledně vlastního vyléčení se z autimunit. onemocnění. Sdílím názor, že spousta věcí lze vyléčit. Právě jsem se dozvěděla, že syn 11 let má autoimunitní zánět štítné žlázy. Šli jsme na odběr kvůli časté únavy, čekala jsem nedostatek železa nebo tak něco banálního. Tohle mě zastrašilo, vzhledem k dalším možným problémům v budoucnu. Když jsem našla tuto debatu, vlilo mi to naději do žil a chuť zabojovat na domácím poli, jelikož vím, že synova psychika prošla řadou náročných období včetně maminčiny nešťastné kritiky, co je potřeba změnit a věčné nervozity z mé strany, bohužel i křiku, aby se dosáhlo nějakých změn. Je mi to hrozně líto a vím, že se musím změnit hlavně já, abych mohla synovi pomoci. Ráda bych však od Vás obdržela nějakou radu, co se toho týče. Je možnost nějak se tady rovnou kontaktovat, třeba napsat soukromou zprávu? Děkuji Šárka
|
|
|
| Paulis |
|
(11.12.2014 8:39:41)
Já jsem v té době zkoušela kde co, takže mám za sebou regresní terapie, Silvovu metodu - ale asi nejvíce bych řekla, že byla účinná autohypnoza....
Teoreticky by bylo možné s malým pracovat sama, ale tady se opravdu experimentu bojím :-(.
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)