Kamisi |
|
(15.5.2014 8:12:38) No, Danulu, zase tak mimo mi příspěvek Zeleninky nepřipadá. Těhotenství a rodinný život je každého věc. Ale to, že je někdo 7 let na antidepresivech, není v pořádku, není to řešení a je to podle mne selhání především zdravotnického systému, i když zodpovědnost za svůj život si nese především každý sám. Že mají AD vliv na výchovu dětí, to jistě mají, to má ale i spousta jiných aspektů, které můžou být v důsledku horší, takže do této debaty se pouštět nebudu.
|
Defuckto |
|
(15.5.2014 8:16:07) Kamisi, tomu zase nerozumím já, jak to myslíš, že když je člověk sedm let na antidepresivech, je to selhání zdrav. systému??? Já to pochopila, že když mi ted nasadili antidepresiva, budu je už muset brát nafurt???Nebo mi je časem vysadí? S nimi jsem stabilizovaná, myslíš, že mi je teda budou postupně vysazovat? Akorát po nich přibírám! :)
|
Kamisi |
|
(15.5.2014 8:30:15) Lékaři by se měli zaměřovat na to, jak člověka dovést k uzdravení. Ne je celoživotně léčit. To by byla debata na dlouho... AD považuju za nouzový řešení ve chvíli, kdy je opravdu zle. Ve skutečnosti to ale není lék, který uzdravuje. A ano, jsem přesvědčená, že život s AD nemusí nutně být celoživotní definitivní stav. K dlouhodobému braní AD by podle mě vůbec nemělo docházet.
|
Zeleninka + syn |
|
(15.5.2014 8:37:08) Ano, tak to myslím. Neléčit, ale uzdravovat. Když vycházel Dikobraz, bylo tam napsáno "Lékař léčí, příroda uzdravuje." Už jako dítěti se mi to líbilo, ten princip: neléčit (se), ale uzdravit (se). Za hlubokého socialismu to moc průchozí nebylo, ale proč dneska nevyužít toho, že už nemusíme být za oponou?
|
|
Marťa11 |
|
(15.5.2014 8:37:49) Já tedy nemám žádnou zkušenost, ale to co píšeš Kamisi, si myslím, že platilo tak před 30 lety, dnes jsou antidepresiva dost jinde... A myslím si, že někdo je prostě celý život brát bude a že se to nevylučuje s tím mít děti... Vše nejde vyléčit... Možná vy podle této teorie neměl mít děti skoro nikdo...
|
|
Kamisi |
|
(15.5.2014 8:44:18) Nebo ještě jinak... To, že jsi začala brát antidepresiva, má nějaký důvod, tvůj psychický stav měl (má) svojí příčinu. Antidepresiva tu příčinu neřeší, neléčí, utlumují současný stav, tedy důsledek. Lékařská věda se z tohoto pohledu člověkem nezabývá, ve velké míře řeší jen důsledky, ne příčiny. Proto říkám, že se jedná o selhání zdravotnického systému. Samozřejmě, jsou případy, kdy je potřeba nejdřív ošetřit akutní stav. Tím to bohužel ale v našem zdravotnictví většinou končí, zatímco by to měl být spíš začátek uzdravování.
|
Marťa11 |
|
(15.5.2014 8:47:07) To je právě omyl, deprese nemá často příčinu, jako, že se něco stalo... Ale že nefunguje něco, jak by mělo a fungovat to ani nemusí už nikdy...
|
Kamisi |
|
(15.5.2014 8:51:28) Můžeš to upřesnit? Co nefunguje jak by mělo?
|
Inka | •
|
(15.5.2014 9:05:54) Endogenní deprese má vnitřní(chemickou) příčinu a léčí se právě antidepresivy.
|
Kamisi |
|
(15.5.2014 9:19:53) A jak si vysvětluješ nastalé fyzické změny?
|
Marťa11 |
|
(15.5.2014 9:33:02) Hele, jsou věci, co prostě neovlivníš... Spousta lidí musí brát léky do konce života, já třeba na ředění krve... A opravdu to vůlí nebo chtěním nebo nevím čím nezměním... Mohla bych vyprávět, píšu z nemocnice...
|
|
|
|
Marťa11 |
|
(15.5.2014 9:15:02) Kamisi, chemie v hlavě.
|
|
|
Kalali |
|
(15.5.2014 9:08:40) Marťo, jako příčina deprese se uvádí snížená hladina určitých látek v mozku a jako u jiných tělesných procesů se můžou vědci hádat, proč se někomu ty látky přirozeně tvoří a jinému ne. Jsem přirozeně velmi pesimistická a negativní (už jako mimino jsem byla uřvaná, jako dítě tragický zakřiknutý výraz, vyplašené oči, úzkostná). Naučila jsem se vědomě se svými náladami pracovat a jde to. Ale základ nezměním, to první kouknutí na problém, na situaci, až pak ho začnu přetáčet a přehodnocovat. Čím víc aktivní síly do toho vložím, tím lepší nálada. Když jsem pasivní, tak nálada dolů a jsem schopná se chvilku topit. A děti mám, i když jsem chvíli uvažovala, jestli chci, aby někdo jako já, se narodil trochu v jiné podobě znovu. No a obě děti jsou stejné, na první kouknutí útěk, na druhý bojovnice. Oproti jiným vrstevníkům je určité situace stojí víc úsilí, jinak nic tragického.
|
|
|
Agatha Ch. |
|
(15.5.2014 9:24:56) Kamisi, o tobě jsem si ještě nedávno myslela, že jsi rozumná žena. Bohužel věci okolo depresí nejsou tak jednoduché, jak ty píšeš. Je hezké, hledat příčinu, ale najde se opravdu? Najdou ji i ty tzv. alternativní metody, nebo to je jen útěk od reality, odklon na nějakou dobu jiným směrem, či snad nahrazování jedné závislosti jinou? Jsou lidi, kteří se tak prostě narodili a bude jim to víceméně dáno třeba až do konce života. Je to poddobné jako ti, kteří se narodili s dispozicí k cukrovce, opravdu ji dostali a musí si celý život píchat inzulín. Nebo snad i tuhle nemoc popíráš a píchání inzulínu je pro tebe selhání zdravotnického systému?
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(15.5.2014 9:27:53) Nebo když mám hypotyreózu musím celý život brát hormon štítné žlázy.
|
|
Kamisi |
|
(15.5.2014 9:49:06) Já žádnou nemoc nepopírám, to si nerozumíme. Ani deprese a jejich vážnost nepopírám. Sama jsem si jimi prošla a taky dalšími různými složitými životními etapami a nemocemi. A taky jsem byla svědkem uzdravení lidí, u kterých lékaři zlomili hůl.
Celý, co chci říct je, že je dobré se zaměřit na řešení problému a když něco nefunguje, tak hledat jinde. Protože jestliže po sedmi letech braní léků člověk není zdravý, pak je něco špatně - v přístupu člověka ke svému zdraví, ale i ve zdravotnickém systému. Obzvlášť, když se člověk jako zdravý narodil. Nemoc není žádná náhoda, která nám vstoupí do cesty a my musíme bezbranně přihlížet.
Ale je na každém, jaký postoj zaujme. Jestliže je člověk spokojený s tím, jak žije, není potřeba nic měnit.
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(15.5.2014 9:53:21) "Protože jestliže po sedmi letech braní léků člověk není zdravý, pak je něco špatně " Co bys doporučila abych dalších 40 let nemusela brát Euthyrox na štítnou žlázu?
|
Kamisi |
|
(15.5.2014 10:14:10) Inko, já ti takhle konkrétně neporadím. Určitě bych ale hledala mimo zdravotnický systém. Můžu ti dát příklad ze svého života, naprosto konkrétní.
Syn měl od mala problémy s psychikou, laryngitidy, alergie, později astma, pak diagnostikovaný AS (porucha autistického spektra). Astma se dostalo do stádia, kdy měl soustavnou dušnost několik měsíců, pravidelné noční záchvaty, kortikoidní spray používal dennně, mezitím i nějaká ATB. Doktorka měnila léky, ale synův stav se stále zhoršoval. Po dlouhém váhání jsem se už nemohla dívat na to, jak je dávkován kortikoidy a jak mu to nepomáhá, pátrala jsem po jiných možnostech a nakonec (i když vůbec ne s jistotou důvěry) jsme navštívili doporučeného homeopata. Po nějaké době se syn z astmatu vyléčil, od té doby dosud, už je to šest let, nemá zdravotní problémy, ani alergie. Jako "vedlejší efekt" homeo léčby se ihned výrazně zmírnily jeho psychické stavy provázející AS - které nejspíš byly příčinou astmatu.
Já sama od dětství bojuju s lupénkou, resp. už v pubertě jsem rezignovala, protože všechny mastičky a jiné postupy klasické medicíny nikam nevedly. Tady jsem přišla na to, že snažit se léčit důsledek nikam nevede. Až po letech jsem se ale utvrdila, že lupénka souvisí s psychikou a zdravím duše a až poslední roky, kdy pracuju na tom, jak být v souladu sama se sebou, vyhrávám i boj s lupénkou, i když mi už ani nevadí, je to spíš takový můj ukazatal mého vnitřního stavu, nicméně je znatelně na ústupu.
Svojí cestu si každý musí najít sám. Jsem si ale jistá, že klasická medicína má svoje limity - je to moje zkušenost.
|
Marťa11 |
|
(15.5.2014 10:31:52) Kamisi, ale ne vždy to funguje...
Já třeba jsem po přepadení posttraumativkou poruchu a panickou poruchu také nechtéa řešit léky... Byla to dřina, hodně práce a času a podařilo se...
Ale jsou nemoci, které prostě vyléčit nejdou... Ani klasicky, ani alternativně a ani vírou... A možná je štěstí, že s léky člověk žije normání život... S tvých příspěvků by ještě člověk brajíci antidepresiva mihl mít pocit, že si za to může sám, že se moc nesnaží, nezkusil vše a je slabý... Buď opatrná, abys tím někomu nechtěně neublížila... Ano, u vás to fzngovalo, u mě také, teď řeším už druhý rok něco jiného a nic nefunguje... Prostě jsi měla nakonec štěstí, ne každý ho má... Tak trochu pokory...
|
Marťa11 |
|
(15.5.2014 10:33:04) Píšu jen z mobilu, omlouvám se za chyby
|
|
Kamisi |
|
(15.5.2014 11:09:17) Marťo, možná jsi jen zatím nenašla funkční způsob řešení. Taky mám stále záležitosti, na kterých pracuju, ale už mám minimálně víru, že jsou řešitelné a nepropadám zoufalství a skepsi. Protože když se zaměříš na řešení, pak ho můžeš najít. Když rezignuješ a podvolíš se problému, nemoci a nejsi v tom stavu spokojená, tak se nic nezlepší, naopak se to bude spíš zhoršovat.
Já nemám řešení na všechno a nerada bych, aby moje příspěvky vyzněly jako poučování nebo odsuzování, já si ještě moc dobře vzpomínám na období, kdy jsem byla naprosto zoufalá, na pokraji skoncování se životem a naprosto lidi, kteří to neustojí, nebo i ty, kteří se spokojí s tím, jak to je, chápu. Utěšováním se ale nic nespraví, tak radši říkám: hledej řešení. Jen vyjadřuju svůj názor, komu se nelíbí, může ho přejít.
|
Marťa11 |
|
(15.5.2014 12:24:12) Kamisi, ne všechno má ale řešení...
Hele, v mém případě naštěstí nejde o život... Ale i tak o dost... Jsem po 5. operaci... A opravdu všichni dělají co mohou, já se nevzdávám a věřím v posun, ale prostě na všechno řešení není... Vidíš to mic černobíle a opravdu mě tvoje jistota překvapuje... Být více lidí jako ty, ani ty doktory nepotřebujeme... Hele, já jsem také dost mastičkářka... Ale prostě oko si sama neodperuju...
|
Zeleninka + syn |
|
(15.5.2014 12:48:03) "Být více lidí jako ty, ani ty doktory nepotřebujeme"
No a nebylo by to nakonec přesně to ono?
|
|
Kamisi |
|
(15.5.2014 12:48:44) Marťo, zdá se, že si nerozumíme. Asi špatně formuluju myšlenky do slov. Držím palce, ať se uzdravíš.
|
|
|
|
|
|
Majoranka |
|
(15.5.2014 10:33:50) Musím s Kamisi souhlasit. Klasická medicína opravdu léčí důsledek nikoliv příčinu. Na potížích se štítnou žlázou se podílejí dráhy ledvin, jater, sleziny, srdce a krev jako taková. Při léčbě ŠŽ je potřeba se zaměřit na tyto orgány. Zkus někde v knihovně zapátrat po časop. Meduňka 8/2006. Je tam podrobný článek o možnostech léčby štítné žlázy.
|
|
|
|
kosatka2 |
|
(15.5.2014 9:56:04) " Je hezké, hledat příčinu, ale najde se opravdu?"
Ve vztahu k zdravotnictví mě spíš napadá otázka "Pátrá se po těch příčinách opravdu?"
Třeba já měla skoro 20 let anémii, vždy se jen mávlo rukou: to je růstem, pubertou, těhotenstvím, kojením... a dávali mi železa kapsle, pilule i nitrožilně. Potkala jsem řadu lékařů a nikoho nenapadlo zkoumat příčinu, až mi známej mezi dveřma poradil, že příčinou může být lepek ve stravě. A bylo to. A pak ti všichni na hematologii, obvoďák, gynekolog apod. pokývali hlavou, jojo, to bývá příčinou. Ale NIKDO ze zdravotnictví mi to předtím ani nenaznačil a nechali mě futrovat svinstvem s vedlejšími příznaky!
jak si tak čtu o tom lepku, může způsobovat úzkosti a deprese. Nikomu z mých kamarádů co má tyto obtíže z nejasných příčin nebylo naznačeno, že by se otestoval ten lepek...
|
|
|
|
|
|
|