| Astra | 
 |
(17.4.2014 9:13:26)
ahoj holky,
možná si mě některé pamatujete, zakládala jsem tu témata o krizi ve vztahu. Už to ale krachlo a jsem čerstvě po rozchodu.
Máme 3letou dcerku. Když to vezmu ve zkratce, tak vztah dlouhodobě haproval, přítel ve mně viděl hysterku a osobu měnící názory a já v něm sobce, který si jede po své linii a nedozrál do stavu mít rodinu (dítě bylo neplánované). Nechtěl se mnou ani trávit čas, navrhovala jsem, že spolu budeme někam chodit, alespoň jednou za 14 dní a nechtěl. Sice se staral o malou, nakupoval, ale pak se na víkend sbalil a jel si užívat ke své mámě, kde má permanentní mamahotel. Sportoval si tam, užíval si tam a to i v případech, že jsme obě s malou byly nemocné. Minulou neděli mi v hádce řekl "no tak se rozejdeme". Nevím zda to byl afekt nebo ne, ale další den jsem mu řekla, že jestli počítá s tím, že se mnou bude po rozchodu dál bydlet, tak že nesouhlasím a kdy se odstěhuje. Vzal to jako přímý vyhazov, tak se urazil a napůl se odstěhoval (vzal si nejnutnější oblečení apod.). Asi přespává někde u kamarádů, nevím. Na víkendy zase zázemí u mámy, takže je celkem v pohodě. .. Měl pocit, že jsem ho "náhle vykopla", tak jsem mu ještě poslala vysvětlovací mail, že nemůžu už žít v té jeho ignoraci vztahu, kdy se nesnažil o vztah (sice se snažil o to být dobrý táta, to mu jde), ale o mě zájem nejevil. Sex jsme občas měli, tak jednou za 14 dní. Takže jsem v mailu uvedla na pravou míru, že se rozešel on se mnou a že už bych se shazovala sama před sebou, kdybych ho nechala u sebe dál bydlet. Navrhnul, že malou bude vídat 2x týdně večer plus jednou za 14 dní víkend. Tak jsem souhlasila. Předevčírem tu tedy byl, byl milý a příjemný, večer si zase sbalil pár švestek a odjel. Měl tedy přijet za dva dny, tedy dneska. Včera ale volal, že by chtěl malou vidět a jestli může přijet... tak jsem souhlasila s tím, že sice chci pravidelnost a jistotu, ale když chce, že přijet může (podporuju co nejčastější jejich kontakt, hodně stojím o to aby měli dobrý vztah). tak přijel, nakoupil větší nákup a hráli si. Zase byl celkem příjemný, z čehož mám radost, protože si říkám, že nám třeba do budoucna bude rodičovský vztah fungovat. Sice si v jeden moment zapnul něco v TV, což mi přišla trochu drzost, ale pak si hned šel hrát s malou. Pak jsem se ho tedy ptala, jestli přijede ten další den, což bylo původně domluveno s tím, že chci dodržovat ta pravidla, abych si i já mohla něco domluvit a tak. Tak řekl, že přijede, takže přijede i dneska. Pak bude mít malou na víkend, což bude pro mě poprvé, co strávím bez malé noc a to rovou dvě. ... Přiznám se, že jsem na uklidňujících práškách, které mi předepsala doktorka, protože mi celé tohle dění stupňovalo úzkosti - strach o malou, které mám normálně a které se teď zhoršily...
Píšu to sem všechno, abych se z toho vypsala, abych se odreagovala a abych si přečetla vaše zkušenosti, jak dlouho vám trvalo vyrovnat se s rozchodem a jak to probíhalo. Mám problém se vyrovnat s tím, že jsem "rozbila" rodinu, že jiná žena by vydržela mnohem víc... partner má i spoustu dobrých vlastností, možná jsem byla fajnovka a čekala pohádkového prince nevím...ale stojím si zatím, že partneři by měli občas trávit čas sami spolu a nebrat se jako samozřejmost... a on to dlouhodobě odmítal... také mi furt v hlavě hlodá "naděje"... co když se zlepší a vrátí.. .pořád bych mu dala šanci, protože úplná rodina je můj sen... ale zároveň se smiřuju s tím, že nám to prostě nebylo dáno a že malá to, co jsem měla já - úplnou rodinu s biologickými rodiči - prostě mít nebude... a je to nepříjemný pocit...
Prosím napište, co vás k tomu napadá, moc díky,
Astra
|
| Lisel | 
|
(17.4.2014 9:26:28)
Ahoj, zažila jsem podobnou situaci, manžel odešel od nás po 15 letech. Děti 10 a 4. Taky jsem ho svým způsobem vyhodila. Měl milenku a odmítal to s ní skončit. Zpočátku jsem mu to tolerovala, ale nedalo se to ustát. Rozvedli jsme se, ale na jednu stranu jsem ráda, že mu záleží na dětech, s těma má pěkný vztah, bere si je každý druhý víkend, občas v týdnu.
Zpět bych ho už nechtěla a pokud vám to neklapalo takto už v začátcích, tak nespoléhej na to, že se to zlepší, pokud on nemá snahu. Na jednu stranu máš tu výhodu, že nemusíš absolvovat rozvodové tahanice a hádky. Pokud jste schopní komunikace, tak je to dobře. Čas všechno ukáže.
Mám za sebou období antidepresiv, prášků na spaní a úzkostí. Už se to lepší. AD vysazuju, cítím se dobře. Přeju hodně sil.
|
| Astra |
|
(17.4.2014 9:33:18)
ahoj Lisel,
díky moc. .... také začínám brát AD... sice jsem je nikdy brát nechtěla, ale kvůli tomu, abych byla v pohodě před malou, mi to za to stojí... měla jsem totiž už nenormální úzkostné vztahy... např. malá byla v soukr. školce, mně se vybil mobil, když jsem byla mimo domov a když jsem nebyla hodinu "na příjmu", tak mě chytnul nesmyslný strach, že kdyby se ve školce něco stalo, tak mi nemají kam zavolat... a během chvíle jsem cítila tlak na hrudi, nervozitu a to dost silnou, že jsem se těžko soustředila apod. Vyzkoušela jsem tedy Neurol a fungoval dobře. Ale protože je návykový, tak mi doktorka doporučila brát AD s tím, že Neurol v případech, když bude náhlá úzkost...
Máš tedy s prášky dobré zkušenosti? Chci AD brát jen dočasně, než budu z nejhoršího venku... myslím, že to poslední, co bych chtěla aby malá zažila je zhroucení mamky... a vím, že ty prášky tomu prostě zabrání.. .kamarádky mi říkají, že bych měla radši meditovat, cvičit jogu, apod... ale pro mě je v tuto chvíli ta cesta prášků prostě schůdnější... tím se nesnažím práškům dělat reklamu, spíš je to moje slabost,... jaké máte zkušenosti vy ostatní? díky moc.
|
|
| Lisel |
|
(17.4.2014 9:52:33)
Já bych to bez těch prášků nezvládla, byla jsem v koncích, nechtělo se mi žít. Nerada na to vzpomínám. Brala jsem je 3 roky, teď pomalu vysazuju. Brala jsem eliceu 20. K tomu Lexaurin, a prášky na spaní. Trvalo to 2 roky než jsem zjistila co se děje, další rok než jsme se domluvili co a jak. Jsem ráda, že to mám za sebou.
|
| Astra |
|
(17.4.2014 10:17:51)
To jsem ráda, že ty prášky pomáhají. Já beru Cipralex a Neurol... dobře mi taky funguje třezalkový čaj... myslím podobně jako neurol, akorát při akutní úzkosti to trvá než se uvaří a vypije a ten časový rozdíl je znát. Prášky chci brát fakt jen na nejnutnější dobu. Např. dnes ráno jsem se probudila, bylo mi smutno, špatně od žaludku... prostě jsem pořád nevstřebala ten fakt, že je konec. je to ta prvotní pošoková fáze a nevím jak dlouho bude trvat... než budu hezky v pohodě fungovat... člověk se taky bojí, jak bude fungovat finančně, ale tím se nechci zatím stresovat.. mám výhodu vlastního bytu, kdybych si měla někde shánět pronájem, to si ani nedokážu představit... fakt ne... absolutně bych na to neměla peníze..
|
| Astra |
|
(17.4.2014 10:43:59)
aha, fakt? to vůbec nevím, myslela jsem, že radši než Neurol, který se s AD kombinovat může budu používat třezalku... tak radši dám bacha a nebudu kombinovat...
|
|
|
|
|
|
, 
V její náručí
Únik z planety MarsPraha 3 
Ledové sochy na PustevnáchNový Jičín 
Jizerská 17Jablonec n/N 
Setkání sběratelůKroměříž 
K+M+B+Tábor 
Únik z planety Mars
Ledové sochy na Pustevnách
Jizerská 17
Setkání sběratelů
K+M+B+
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)