| clandestine | 
 |
(27.2.2014 7:12:02) Dobré ráno. Včera jsem tu zakládala diskuzi o příteli. Večer jsme se pohádali (opět) a on mi řekl, že téměř ve všem, co udělám nebo řeknu se mnou nesouhlasí. Že souhlasí s jediným, co v naší rodině je, a to s tím, že o mě máma řekla, že jsem přecitlivělá (ano, 3 roky jsem měla těžké období po rozvodu, beru ATD).Vadí mu, jakou práci dělám, jak vychovávám děti, kdy uklízím, jaké mám názory....pro mě je to hodně nepříjemné, abych nebyla se svým životním partnerem ve většině případů zajedno. Nejde mi o to, aby každý souhlasil se mnou, ale aby zkrátka vedle mě byl člověk stejného nebo podobného ražení jako já. Samozřejmě, že každý má mít svůj názor, ale pokud je ve všem úplně odlišný než partnerův? Jaký máte na toto názor? Jak moc jste v názorech "jednotní" se svými partnery?
|
| 7kraska | •
 |
(27.2.2014 7:23:20) my se shodneme jen v nazorech na knizky, filmy, hudbu, design a traveni volneho casu (vetsinou)...jinak v nicem, hlavne se neshodneme na reseni otazek praktickeho zivota...ale partner ma dobre spocitano, ze na to nema upozornovat, ze je pro nej vyhodne se mnou byt i presto...a nevim, o co jde Tvemu partnerovi, ze do toho stoura
|
| clandestine | 
 |
(27.2.2014 7:29:07) Prostě už skoro téměř nedokážeme normálně mluvit. Hned je z toho hádka, já se zoufale snažim vysvětlit svůj názor, on se nad ním ani nezamyslí a hned ho smete ze stolu svým názorem. Ať se to týká blbostí nebo zásadních otázek. Prostě za každou cenu musí mít pravdu, i kdyby to bylo, že slunce je modrý
|
| Winky | •
 |
(27.2.2014 7:47:31) hm, to je divný, vypadá to skoro jako by byl na tebe alergický, že už je apriori proti tomu co řekneš, ještě než to řekneš, jen proto že to řekneš ty.
Ale, dost takových chlapů znám, že pokud je potřeba je o něčem přesvědčit, nedají na názory partnerky, ale klidně na názor chlapů v hospodě nebo prostě někoho zdaleka ne tak blízkého jako je partnerka, protože s tou nesouhlasí jaksi už "ze sportu", prostě aby neměla tu "pravdu" ona.
Ovšem k sobě jsem si taky takového partnera nepředstavovala, a musím říct, že teda takový není (hm, i když, slabé chvilky by se našly ). Ale jeden můj kluk kdysi dávno takový byl, ještě navíc se oháněl větou že když to TAKHLE dělá jeho matinka, tak to musí být to jediné správné (třeba jak se krájí brambory - zásadně na čtvrtky, nikdy ne na kostičky, nebo jak se luxuje - zásadně zleva doprava, nikdy ne dozadu a dopředu...). No toho jsem pak poslala k vodě, ale taky mi chvilku trvalo než jsem si uvědomila, že se mnou souhlasí pouze tehdy, když je po jeho, jak jsem chtěla něco po svém, bručel a vzpouzel se a tvrdil že je to "blbost" (třeba kam pojedeme v neděli na výlet atd).
Řešení psala sedmikráska - leda si rozvrhnout "pole působnosti", kdo bude rozhodovat co, a nelézt si do zelí, nekomentovat toho druhého. Otázka je, je-li je toho tvůj partner schopen.
|
| Žžena |
 |
(27.2.2014 8:23:03) "Ale, dost takových chlapů znám, že pokud je potřeba je o něčem přesvědčit, nedají na názory partnerky, ale klidně na názor chlapů v hospodě nebo prostě někoho zdaleka ne tak blízkého jako je partnerka, protože s tou nesouhlasí jaksi už "ze sportu", prostě aby neměla tu "pravdu" ona. "
No pak je otázka, jestli bys s takovým jedincem (notabene když se "vybarví už po roce a ještě ve vztahu bez závazků) byla. Já ne.
|
|
| Fren |
 |
(27.2.2014 11:49:48) to co tu napsala 7kráska je naprostá zrůdnost.Chlap je s ní proto,že je to pro něj výhodné
|
|
|
| adelaide k. | 
 |
(27.2.2014 8:22:32) Clandestine, tak samozřejmě nejsme siamská dvojčata a neshodnem se vše všem, ale neshodnout se v NIČEM? Jaký má takový vztah smysl?
|
|
|
| aky | 
 |
(27.2.2014 8:35:40) ....shodneme jen v nazorech na knizky, filmy, hudbu, design a traveni volneho casu.... Stale nerozumiem tomu, preco je pre kazdeho tak dolezite mat rad rovnake filmy. Myslim, ze ovela dolezitejsie ako mat rad rovnake knihy a paradajky, je mat rovnaky nazor napr. na vychovu deti.
|
| Inka | •
 |
(27.2.2014 8:49:13) Na knihy, filmy, hudbu, o desingu nemluvě máme úplně opačný názor, ale jinak se shodneme.
|
|
| Filip Tesař |
 |
(27.2.2014 10:39:06) Přesně, .
Znám případy párů, co spolu dlouho chodili, třeba i bydleli, a "rozuměli si úplně ve všem", tj. v názorech na knížky, filmy, prostě zábavu, aby se nakonec rozešli, "protože si vůbec nerozuměli".
|
| Natascha | 
 |
(27.2.2014 11:24:41) Důležité je mít stejné hodnoty, zájmy jsou vedlejší.
|
|
|
|
| Persepolis | 
 |
(27.2.2014 8:54:58) 7krásko, když tvůj příspěvek souhlas-nesouhlas otočím, tak to přesně sedí na nás. V praktických věcech se shodneme, v těch zájmových skoro v ničem.
Pro zakladatelku-v podobném soužití nevidím naprosto žádný smysl. Já osobně bych byla raději sama, než s někým, kdo má ke každému mému kroku výhrady. To by mne tak strašně deptalo.
|
| Monty | 
 |
(27.2.2014 8:59:30) Persepolis, jenže oni existují lidé, co prostě mají takovou povahu. Furt musí něco kritizovat, vůči něčemu se vymezovat... někdo to zvládne udržet v těch mezích, že se "uspokojuje" na cizích (třeba na Rodině.cz) a někdo si nedá pokoj ani doma. Chápu, že to musí hodně lidí rozčilovat, ale ono se s tím těžko něco nadělá. Mám hyperkritickýho přítele i syna, takže si umím docela dobře představit, jak na to může reagovat někdo, kdo není tak flegmatickej jako já.
|
| Persepolis | 
 |
(27.2.2014 9:17:06) Monty, to je sice pravda, ale takové typy lidí by si měli najít i vhodné protějšky. Tzn. někoho, komu věčné remcání, brblání a kritizování nevadí. Jestli vůbec někdo takový existuje. Já bych to nevydržela.
|
| Monty | 
 |
(27.2.2014 9:18:01) Persepolis, existuje. Mně to například v 90% případů nevadí. Je ale pravda, že sejdou-li se se synem oba, tak je to někdy moc i na mne.
|
| Žžena |
 |
(27.2.2014 9:24:41) Já nevím, jestli je vůbec žádoucí toto tolerovat/u syna podporovat. To blblání je děsně blbá vlastnost pro jakýkoli mezilidský styk obecně. A přijde mi to podobně nepatřičné jako hlasité krkání naschvál atd. Nebrala bych to tak jako že "seš hyperkritickej tak můžeš být na všechny kolem hnusnej", apíš jako "seš hyperkritickej, dobře. Myslet, že jsou všichni kolem tebe blbí, si můžeš, ale nebudeš se chovat jako hulvát a nebudeš jim to pořád říkat".
|
| Monty | 
 |
(27.2.2014 9:36:50) Žženo, no, hnusnej... to je zase věc názoru. Můžeš to brát jako projev asertivity, ohradit se proti něčemu, co je jaksi mimo obecná pravidla slušného chování. Takže mně nepřijde nijak hnusný, když upozorní lidi na nějaké kulturní akci, že hlučí nebo dělají něco jinýho, co obtěžuje ostatní.
|
| Žžena |
 |
(27.2.2014 9:40:48) Mezi normální asertivitou a hyperkritičností je dost velkej rozdíl.
|
|
|
|
|
| Žžena |
 |
(27.2.2014 9:19:47) Tak nějak. Já jsem taky flegmatik, ale takový flegmatik, který si nenechá nasrat na hlavu. Partner může mít různé mouchy, které mne z klidu nevyvedou, ale jak by se cíleně zabýval blbláním vůči mé osobě a všemu co dělám, to bych nedala.
|
|
|
|
|
| Kreaty | 
 |
(27.2.2014 12:56:28) 7krasko, máme to podobně, shodneme se v otázkách globální politiky světa neshodneme se co bude k večeři ,
|
|
|
| caira (Vojta1/03,Mates11/04) | 
 |
(27.2.2014 7:44:20) Partnenrství a manželství je především velký kompromis. Nejsem zajedno. V něčem se shodneme, v něčem ne. Jednou ustoupím já, jednou manžel. Proč s ním si, když se jen hádáte? Musí to být vyčerpávající....
|
|
| Paulis | 
 |
(27.2.2014 8:05:03) Mám doma. Nejde o to, jestli souhlasí či nesouhlasí. Jde o to, že tě vlastně odmítá, nepřijímá. Tedy alespoň v tomto případě. Takže - bude hůř... Nikdy tam nebude partnerství, sdílení
|
| Markéta | •
 |
(27.2.2014 8:12:12) "Ale, dost takových chlapů znám, že pokud je potřeba je o něčem přesvědčit, nedají na názory partnerky, ale klidně na názor chlapů v hospodě nebo prostě někoho zdaleka ne tak blízkého jako je partnerka, protože s tou nesouhlasí jaksi už "ze sportu", prostě aby neměla tu "pravdu" ona. "
No nebo se k sobě názorově opravdu nehodí.
Nebo s tou ženskou třeba soupeří ve smyslu, že pravdu by měl mít doma chlap."
|
| Markéta | •
 |
(27.2.2014 8:15:45) Ještě mi napadlo:
- věčný opozičník nebo dominátor
- anebo zcela pragmaticky jen chlap, který tu ženu nikdy skutečně nemiloval takovou, jaká je, nebo jí milovat přestal - pak časem začal vidět všechno jako její nedostatek
Jsou lidi, co dokáží milovat druhého i s fatálními chybami a taky takoví, u kterých mají partneři pocit, že by měli být cosi extra zvláštního a výjimečného, aby byli "akceptování", protože nějaká hnida se na nich vždy najde - jejich názory nejsou správné, jejich vzhled...atp...
|
|
|
|
| Alraune | 
 |
(27.2.2014 8:19:57) A proč spolu jste, když se v ničem neshodnete?
|
|
| Žžena |
 |
(27.2.2014 8:20:42) A zeptala ses ho i proč s Tebou vlastně je, když s Tebou vlastně v ničem nesouhlasí? Jako pro mne je toto sci-fi, takovou situaci bych možná chtěla řešit v momentě, kdybychom spolu byli dlouho a měli děti a přišla nějaká krize, ale u vás je to začátek vztahu. Tam by to mělo být úplně o něčem jiným.
|
| clandestine | 
 |
(27.2.2014 8:27:31) Děkuju za odpovědi. On prostě má pocit, že jen on má pravdu. Ještě jsem ho neviděla, že by s někým souhlasil, do každého šťourá. Na začátku vztahu to tak nebylo vidět. Tahle situace je tak 2 měsíce. A zhoršuje se to. Řekl mi, že mu nevadí, když nemám stejné názory jako on, ale já to prostě vnímám jako takovou "nesouhru" mezi námi. Kdyby to bylo v něčem, ale teď už je to ve všem. Trošku despota. Úplně pak přestanu mít chuť s ním mluvit dál, hlavně ať mě nechá být. Se svými ex jsem to nikdy takhle neměla. Na to mi řekne, že mi určitě všechno odkývali a pak mě v hospodě pomluvili.
|
| clandestine | 
 |
(27.2.2014 8:29:54) Kdysi na začátku vztahu mi řekl, že často lidem leze na nervy s tím, že chce mít pořád pravdu, ale že se stejně vždycky ukáže, že tu pravdu měl, tudíž si za tím stojí. Přemýšlím nad rozchodem.
|
| adelaide k. | 
 |
(27.2.2014 8:34:50) A jéje, jednoho takového "mám vždycky pravdu" znám. Už je potřetí rozvedený
|
|
| Žžena |
 |
(27.2.2014 8:35:25) clandestine, jakýpak "má vždycky pravdu"? Jakou pravdu má u posuzování toho, jak uklízíš? Jakou pravdu má u posuzování Tvé práce? Jakou pravdu asi může mít u posuzování cizí výchovy? On nemá žádnou pravdu, je to prostě jen vztahový dement, co se umí jen hojit na druhých a zvyšovat si svoje sebevědomí na úkor své partnerky.
|
| clandestine | 
 |
(27.2.2014 8:41:16) Uklízím v nevhodnou dobu, tj. když on je doma, večeři vařim večer, tj. když on je doma - mám si jí uvařit přes den (pracovní dobu nemám pevnou - jsem doma většinou dopoledne, odpoledne v práci, o některých víkendech v práci - to je špatně = mám mít pracovní dobu od rána do odpoledne, pak být doma, když on je doma, nezajímá ho, že mě práce baví, že nechci být mimo domov celý den, dokud jsou děti malé...), děti rozmazluji (bolest hlavy můžou vydržet, na co jim dávat paralen..... ) atd. atd.
|
| Žžena |
 |
(27.2.2014 8:43:21) Clandestine, ale v tom nemá žádnou pravdu, v tom jen držkuje. Sám ruku k dílu nepřiloží a jen ho těší brblat. To není o pravdě.
|
| clandestine | 
 |
(27.2.2014 8:49:00) Ze začátku doma pomáhal, ale třeba jen tím, když já vařila, on si ke mě na chvilku sedl, dali jsme si skleničku vína, povídali, nepotřebuju, aby se mnou škrábal brambory. Teď argumentuje tím, že je celej den v práci, já se dopoledne válim doma, tak co by pomáhal, že chce odpočívat, tak je buď na pc, kde hledá práci nebo čumí na televizi nebo se natáhne. To já právě nikdy ve vztahu nechtěla!!
|
| Líza | 
 |
(27.2.2014 8:52:14) "pomáhal, ale třeba jen tím, když já vařila, on si ke mě na chvilku sedl, dali jsme si skleničku vína, povídali" no to je pěkná blbost. NEpomáhal. Sednout si do kuchyně s dvojkou vína a povídat si, zatímco ty vaříš, NENÍ pomoc.
|
| Žžena |
 |
(27.2.2014 8:56:14) Přesně. Pomáhání přisednutím se sklenkou vína mne pobavilo
|
|
|
|
|
|
| Inka | •
 |
(27.2.2014 8:45:58) Nemůžu najít jediný důvod, proč s ním jsi.
|
|
| 7kraska | •
 |
(27.2.2014 8:46:42) kdyz to neni otec Tvych deti, tak fakt nevim, proc to snasis....na Tvem miste bych se s nim rozesla, nici Ti zivot svymi kecy...ohromne by se Ti ulevilo, kdyby ses ho zbavila
|
|
| Winky | •
 |
(27.2.2014 9:07:29) uff, to je teda zlato. A dýchat smíš jak chceš, nebo ti taky dupe do rytmu abys dýchala správně? Jako tohle je prudič, a neomalený k tomu.
Buď ti bude stačit když na něj nebudeš brát zřetel (nebudeš si jeho vejšplechty brát k srdci, prostě ho budeš ignorovat a dělat si co chceš, s tím že je on bručoun), nebo ho prostě trošku "vycepovat" - tj. nenechat si takovéhle zacházení líbit, jste u tebe doma, ty jsi zvyklá věci dělat tak a tak, jeho to NIJAK neomezuje (mankote co to měl za výlev s tím Paralenem, co je JEMU do toho že ty dáš svému dítěti léky????). Klasicky být prostě "větší držka" než on, umět ho setřít, umlčet ("jasně pane nejchytřejší, ještě že je tu vždycky někdo kdo mi poradí jak dělat věci co nejlíp, že?"), vzít mu vítr z plachet protiotázkou "a činnost XX už máš hotovou? a věc YY už je zařízená?" atd). Bohužel hodný holky co chtějí mít doma klid nejdou ani do malého konfliktu na začátku vztahu, který by partnerovi ukázal kam už si nemůže dovolit zajít - a on si pak když tu lajnu nemá, dovolí víc a víc.
|
|
|
|
|
| Kahlan+5 | 
 |
(27.2.2014 11:48:45) Clandestine, no uprimne, ja uz bych mela o rozchodu jasno. V tomhle se proste zit neda. Bud cela potlacis sve pocity a nazory anebo bude doma porad doma dusno a konflikty. Jak to tady padlo, on te proste neprijima, navic je stoural, kritik a ma vzdy pravdu - ten se opravdu nezmeni...
S manzelem se shodujeme celkem dost, uznavam, ze v mnoha oblastech ma pravdu on v 99% pripadu, a on uznava, ze v jinych oblastech mam pravdu z 99% procent ja. On je naprosto racionalni clovek, emoce ho pri rozhodovani prakticky vubec neovlivnuji, a ja to zase trochu vyvazuji, protoze do rozhodovani zahrnuju i ty pocitove argumenty. A funguje to velmi dobre, protoze jsme si po mnohaletych zkusenostech overili, ze je to takhle nejlepsi. Proto byly nejkomplikovanejsi ty prvni dva roky od seznameni, kdy jsme zjistovali, jake jsou ci priority, na jakem zaklade se rozhoduje, proste si na sebe zvykali. Pak si to sedlo a od te doby uplna pohoda. Nicmene ani v pocatku jsem nemela pocit vecnych konfliktu, kritiky, dusna, manzel byl vzdy naprosto pohodovy spolecnik. U vas to bohuzel vypada jinak:-(
|
|
|
|