| Kafe | 
 |
(18.1.2014 19:04:48)
zajímavý článek o vývoji energetických zdrojů.
http://a2larm.cz/2014/01/prichazi-nova-era-konfliktu-o-zdroje/
"Spotřeba ropy pomalu, ale jistě roste. Římský klub ještě počátkem sedmdesátých let tvrdil, že její těžba začne brzy klesat, protože zásoby jsou velmi omezené. A zatím těžba ropy vzrostla do dříve nepředstavitelných rozměrů. Snad se období ropného zlomu skutečně blíží – pomalý vzestup její spotřeby v posledních letech by to naznačoval. Ale může to být efekt hospodářské krize. Jisté je, že pokud ropný zlom nastane, začne období skutečné nouze. To může být v příštích deseti letech.
Země asijsko-tichooceánského regionu se na celkové spotřebě ropy podílejí jednou třetinou. Takový vývoj byl ovšem možný jen proto, že ve vyspělých zemích spotřeba ropy klesala. Za deset let však čínská spotřeba bezmála na dvojnásobku a za dalších pět let již bude na úrovni současné spotřeby ropy v Evropské unii. Jak v té době bude vypadat světový ropný trh? A jaké budou ceny? Pravděpodobně bude třeba přejít k těžbě na nových nalezištích v horších podmínkách. Tedy zejména v Arktidě. Hlavní problém přesto nespočívá v samotném přírůstku těžby, nýbrž v dalším navyšování spotřeby. A tady už mnoho důvodů k optimismu není. Zřejmě bude muset dojít k jistému přerozdělení světové spotřeby. Svět se nevyhnutelně blíží k období, kdy bude o ropu nouze a rostoucí ekonomiky budou chtít získat větší podíl na zdrojích. V tom vidím zárodek budoucích konfliktů."
a jedna opravdu zajímavá myšlenka:
"Mnohé napovídá i vývoj dvou nejlidnatějších zemí – Číny a Indie. Mají jiné přírodní i společenské podmínky, historickou zkušenost a společenské vědomí. Přestože před čtyřiceti nebo padesáti lety začínaly skoro ze stejného základu, dnes se diametrálně liší. Není to tím, že čínský státní kapitalismus vedený jednou politickou stranou je pro danou etapu vývoje ekonomicky daleko vhodnější a úspěšnější než liberálnější indický model s několika politickými stranami?"
Nu bude ještě veselo, na tom našem světě...
|
| fisperanda | 
|
(18.1.2014 19:25:13)
Momentálně je lidstvo na vrcholu, co se využití zdrojů týče. Jsme ve stadiu zlomu, odtud to půjde už jenom strmě dolů.
Ohledně ropy je otázka, co bude pak. Je docela možný, že když ropa nebude, zjistíme, že ji vlastně nepotřebujem...? Kdoví 
|
| Kafe |
|
(18.1.2014 19:27:59)
Fisperando - no to zatím nehrozí, že bychom ropu nepotřebovali.
|
| zerat | 
|
(18.1.2014 19:33:38)
A účel tohoto článku? 
|
| Kafe |
|
(18.1.2014 20:11:41)
Vzdělávací?
|
| zerat |
|
(19.1.2014 10:11:04)
Myslím, že i ten největší trouba už ví, že spotřebováváme všichni víc než bychom měli... Cesta z toho ven?
|
| Kafe |
|
(19.1.2014 10:45:21)
Zerat - jedině technologický pokrok, řekla bych, a méně konzumního způsobu života.
|
| zerat |
|
(19.1.2014 12:59:02)
njn, těžko sebereš lidem auta... Třeba auta prodávaná s CNG jsou vcelku o dost dražší od benzínových a naftových pohonů. Otázkou je o kolik víc je plynu? Když jsem si nechala před lety předělat Favorita na LPG, tak mi ta nádrž zabrala skoro celý kufr  Nevím no, jaké jsou možnosti.
|
| Kafe |
|
(19.1.2014 13:07:26)
Zerat - tak postupem času se může omezit potřeba vůbec cestovat tím autem (rozvoj MHD, práce z domova, on-line shopping, apod.), pak u aut se neustále snižuje spotřeba, jsou alternativní zdroje pohonu, apod.. Může se objevit úplně nová technologie, která změní paradigma.
Ale ropa nejsou jen auta, ale spousta plastů, které spotřebováváme. Tam by to stálo za úvahu to prostě omezit. Navíc spouta z ropy vyrobených produktů je na jedno použití.
|
| zerat |
|
(19.1.2014 14:05:25)
Strašidlo, já v ty alternativy moc nevěřím viz úžasný vynález bio nafty a řepky olejky, která měla být šetrnější... a efekt asi znáš taky.
V to, že by lidi vyměnili pohodlí aut za MHD, busy, taky nevěřím a popravdě budu první proti, protože MHD a busy nesnáší můj žaludek  Další věc je, aby ta nová vymyšlená alternativa nebyla dražší než klasika, protože v dnešní době by těžko lidi, firmy... volily dražší.
Co se týká plastů - tam bych raději klidně kupovala znovu nápoje ve skle, ale určitě nekoupím mléko ve skle a platit za litr tak 25,- Kč... Nicméně souhlasím, že plasty jsou hnus. Ono by pro začátek stačilo, kdyby plasty lidi třídily. Mně se třeba strašně moc líbí model v jedné nejmenované vesnici na jižní Moravě, kde lidi povinně dostávají od vesnice igelitové zatahovací pytle a každý týden při odvozu odpadků dávají k popelnicím dle barev i tříděný odpad. Kdo netřídí mám ten dojem, že je nějak postihovaný, protože mamka úplně šílela když dcerka vyhodila něco špatně. 
|
| Kafe |
|
(19.1.2014 16:58:58)
Zerat - vem si třeba jen obaly, kolik tam se spotřebuje zbytečně plastů.
Co se týče alternativních paliv - měla jsem na mysli nějakou zásadnější změnu. Zcela novou technologii. Už tu nějakých 100 let jen vylepšujeme jeden princip. Chtělo by to změnu.
|
| Filip Tesař |
|
(19.1.2014 18:18:09)
Málokdo ví, že plasty se dělají z ropy... drahá ropa = drahé plasty, drahé plasty = dražší masová čínská produkce?
|
| Kafe |
|
(19.1.2014 18:59:32)
Filipe - a také spousta oblečení.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Len | 
|
(18.1.2014 19:27:03)
Co se tyka rozdilu mezi Cinou a Indii, doporucuju knizku od Amartya Sen "An Uncertain Glory", ten to rozebira dopodrobna.
Jinak jo, problem nejspis bude.
|
|
| babiki | 
|
(18.1.2014 20:53:16)
Na Indii a Cine je zajimave prave to, ze se vzdy predpokladalo, ze demokracie skyta nejlepsi podminky pro ekonomicky rozvoj..no zrejme to neni tak jednoznacne.
|
| Kafe |
|
(18.1.2014 20:54:11)
Babiki - přesně tak.
|
|
| Z+2 | 
|
(18.1.2014 21:07:20)
No, ale je tam jeden rozdíl a to v těch lidech. Bohužel Indy nejde s Číňany srovnávat.
|
| Kafe |
|
(19.1.2014 10:08:22)
Z+2 - do určité míry máš pravdu. Na druhou stranu, je ověřený fakt, že kapitalismus demokracii nepotřebuje. MOžná spíše naopak.
|
| Filip Tesař |
|
(20.1.2014 13:46:57)
"Mnohé napovídá i vývoj dvou nejlidnatějších zemí – Číny a Indie. Mají jiné přírodní i společenské podmínky, historickou zkušenost a společenské vědomí. Přestože před čtyřiceti nebo padesáti lety začínaly skoro ze stejného základu, dnes se diametrálně liší. Není to tím, že čínský státní kapitalismus vedený jednou politickou stranou je pro danou etapu vývoje ekonomicky daleko vhodnější a úspěšnější než liberálnější indický model s několika politickými stranami?"
Ungerman není hlupák, ale zářný odborník taky zrovna ne, spíš takový sečtělý popularizátor. Tahle pasáž je takový vpašovaný přílepek, který nejspíš vychází z Ungermanovy nechuti vůči neoliberálnímu kapitalismu, a snad prostřednictvím chudáka Indie šťourá nějak obecněji.
Bohužel o strukturálních předpokladech dnešního stavu, o dějinách Indie a Číny nebo o jejich politice a ekonomice toho Ungerman moc neví, zná nejspíš jen makroekonomické údaje a to pracuje jen s omezenými - výkonovými (růst HDP, růst spotřeby apod.). Jestli se mýlím, opravte mne.
Indii Britové zarazili v protoindustriálním stadiu, a hospodářství ve velkém orientovali na monokulturní pěstování bavlny a cíleně na závislé postavení v rámci hospodářského systému (vývoz surovin, dovoz hotových výrobků). Etnicky a jinak roztříštěná Indie ve skutečnosti navíc neměla tradici jednotné správy, na rozdíl od Číny, která byla etnicky mnohem homogennější a s dlouhodobou tradicí ústřední státní správy. Čína ale navíc měla, na rozdíl od Indie i průmysl, zčásti málo rozvinutý vlastní (ale měla ho), zčásti v Mandžusku a dílem v oblasti Pekingu Japonci vybudovaný - těží z téhož, z čeho i Korea a Taiwan, jenom se zpožděním. To je oproti Indii opravdu podstatný rozdíl.
Čína silně utrpěla za druhé světové války, kdy byly velké oblasti - většina těch demograficky a hospodářsky nejdůležitějších - od 30. let dějištěm bojů. Pak utrpěla ránu Maovými hospodářskými experimenty. Od té doby už se jenom probírá k plnému využití svého potenciálu.
A Indie byla od získání nezávislosti po většinu doby taky pod vládou jedné strany, dokonce jedné rodiny... byť za odlišných politických podmínek. Tamní model byl určitě liberálnější, co se občanských svobod týče, ale Čína a Indie jsou dohromady příliš malý vzorek na ambiciózní porovnávání výhodnosti autoritativního a politicky liberálního modelu. Dalo by se napsat mnohem víc, třeba o Néhrúově naivní snaze dohnat Čínu demografickou expanzí. Každopádně Čína a Indie před čtyřiceti nebo padesáti lety rozhodně nezačínaly ze stejného základu. Stejným právem by mohl napsat, že před pětadvaceti nebo dvaceti lety začínaly ze stejného základu Polsko a Ukrajina, zatímco dnes se diametrálně liší, tudíž že pro danou etapu vývoje je ekonomicky daleko vhodnější a úspěšnější liberálnější polský model s několika politickými stranami.
|
| Kafe |
|
(20.1.2014 14:44:07)
Filipe - tak je zřejmé, že Indie a Čína jsou dosti odlišné země. Ale i tak by mě zajímalo, jestli tam korelace je. Já se obávám, že ano.
|
| Filip Tesař |
|
(20.1.2014 15:52:14)
Korelace mezi jednostranickým a vícestranickým systémem?
Myslíš dobu do roku 1989 v Číně, kdy jednostranický systém ekonomiku devastoval, nebo po roce 1989, kdy prodělala strmý růst? A v Indii dobu do roku 1991, kdy bylo hospodářství víceméně centrálně plánováno, silně regulováno, chráněno vysokými cly atd., nebo dobu po roce 1991, kdy prodělala strmý růst?
A co třeba korelace mezi dobou od konce 40. do konce 80. let v Číně pod vládou jedné strany, a stejnou dobou v Japonsku pod vícestranickým systémem, které prodělalo podstatně rychlejší růst než třeba USA?
|
| Kafe |
|
(21.1.2014 14:28:07)
Korelace mezi jedno či vícestranným systémem a ekonomickým rozvojem.
|
| Filip Tesař |
|
(22.1.2014 8:49:20)
Vsadím se, že když vezmeš:
- Japonsko (které bylo časově a výkonnostně trochu napřed, ale opravdu trochu), Taiwan, Jižní i Severní Koreu a Čínu,
tedy skupinu zemí se zhruba podobnou výchozí pozicí, co se týče strukturálních předpokladů (urbanizace, hustota zalidnění, výroba, ústřední správa), podobnou historickou tradicí a současně válečnou devastací (nejdelší v případě Číny, opožděné v případě Koreje), korelaci nenajdeš.
Budiž, vyhoď Severní Koreu jako mimořádný případ (třebaže to na startovní čáře to byla spolu s Mandžuskem součást průmyslového uzlu vybudovaného Japonci), ale stejně ti bude vyčnívat Japonsko. Vyhoď Japonsko, čímž se dostáváš ke kriticky omezenému vzorku, ale navíc zjistíš, že Taiwan i Jižní Korea prodělaly během jednostranické vlády (či jiného typu autoritativní správy) stagnaci, pomalý i rychlý růst, po politické liberalizaci velmi i středně rychlý růst i recesi. Čína během jednostranické vlády recesi, stagnaci, pomalý i velmi rychlý růst. Budiž, vyhoď totalitní období v Číně a srovnávej jen autoritativní systém - zbude ti pomalý i velmi rychlý růst.
A teď vezmi Japonsko, Jižní Koreu a Taiwan po politické liberalizaci: pravděpodobně najdeš korelaci s vícestranickým systémem a růstem. Vezmi naopak posttotalitní jednostranickou Čínu, Jižní Koreu a Taiwan před politickou liberalizací a pravděpodobně také najdeš nějakou korelaci s jednostranickým systémem. Jinak řečeno, pokud si vhodně upravíš zkoumaný vzorek, vždy najdeš
korelaci "mezi jedno či vícestranným systémem a ekonomickým rozvojem."
V čem ti reálně může korelace v případě celé uvedené skupiny zemí vyjít? Skoro bych se sázel, že najdeš nějakou korelaci mezi rozsáhlými investicemi do veřejné infrastruktury a rychlým rozvojem ve fázi, kdy je ekonomika založená na relativně levné pracovní síle a produkuje málo až středně technologicky náročné výrobky. Najdeš pravděpodobně i korelaci mezi investicemi do vzdělání a růstem.
A pokud budeš chtít vidět korelaci s politickými činiteli, velice pravděpodobně uvidíš korelaci mezi snahou o politickou liberalizaci nebo politickou liberalizací a začátkem období vysokého růstu...
Kdo ví, dost možná by se také našla souvislost mezi přechodem na high-tech produkci a politickou liberalizací (přesněji, akademickou svobodou), ale to je jen úvaha při pohledu na to, kdy která země (Čína ještě ne) přešla do stadia, kdy převažují výrobky s vysokou přidanou hodnotou, a politickým systémem.
|
| Kafe |
|
(22.1.2014 16:01:39)
Filipe - zatím jsem nevzala nic, ale třeba se k tomu někdy dostanu.
|
|
| Maugha | 
|
(22.1.2014 16:10:59)
Zajímavě napsané.
Ona korelace je zvláštní věc, často se dá přihnout tím či oním směrem, aby seděla na teorii dotyčného zkoumajícího. Také se dá nalepit i na věci, které spolu nesouvisí (protože přece všechno souvisí se vším).
|
| Kafe |
|
(22.1.2014 16:25:39)
Filip si asi takto dělá analýzy, no... Každý má nějaké metody.
|
| Maugha |
|
(22.1.2014 16:32:14)
Jo, dělal analýzu něčích korelací.
|
| Kafe |
|
(22.1.2014 16:33:28)
Cože udělal?
|
| Filip Tesař |
|
(23.1.2014 9:10:45)
Promiň, jestli jsem se tě dotkl. To jsem nechtěl.
Bylo to v zápalu diskuse. Pokud v tom cítíš něco osobního, prosím, věř mi, nebylo to tak.
A samozřejmě se v tom, co jsem napsal, mohu mýlit.
|
| Kafe |
|
(23.1.2014 11:54:41)
Filipe - tak když si dělám nějaké analýzy, není jejich cílem ověření mých hypotéz, nýbrž dopátrání se nějakých relevatních výsledků. 
Takže jo, trošku jsi mě naštval, ale omluva se přijímá. 
|
| Filip Tesař |
|
(23.1.2014 14:03:15)
Čerstvě jsem dodělal svůj podíl na jednom grantu týkajícím se Číny, takže jsem byl ještě nabuzenej. Opravdu to nebylo osobní, prostě jsem toho měl plnou hlavu a chrlil.
Dík za
a
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| LaDa_A (2 deti) | 
|
(18.1.2014 22:43:03)
Jo a ponekud se zapomelo, ze i pro korupci
|
|
|
|
V její náručí
Adventní víkendČeský Krumlov 
Valašská výstava betlémůZlín 
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Živý betlémVsetín 
Štědrý den v Zoo OlomoucOlomouc 
Adventní víkend
Valašská výstava betlémů
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Živý betlém
Štědrý den v Zoo Olomouc
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)