| Marta+2+// | •
 |
(6.12.2013 7:23:25)
Ahoj, byla jsem téměř v totožné pozici před 2 roky. Mám už celkem velké děti 10 a 14 let. Stala se nám "nehoda", když jsem za měsíc přišla s tím, že jsem těhotná, nemluvily na mě ani dveře v baráku, manžel už další dítě striktně nechtěl. Tři týdny se mně nedotkl- na jeho obranu musím říct, že on to vzal jako chlap, nechtěl nikdy, abych šla na potrat, ale v zoufalství z celé situace, jsem i sama uvažovala jestli bych neměla sebrat odvahu a jít na potrat sama, ale tušila jsem, že by mě to zničilo už nadosmrti a manžel by mi to také neodpustil. Pak se to celé pomalu začalo uklidňovat manžel si zvykl na myšlenku a ke konci už se na miminko těšil. Bohužel v 18tt nás naše krásná holčička opustila - zamlklé těhotenství, ukázalo mi to jak těžce bych to psychicky odnesla, kdybych na interupci šla, do dneška jsem se nevyrovnala se ztrátou dcery. Manžel hned, když jsme v nemocnici čekali na vyvolávání potratu sám prohlásil ať se zeptám, kdy bych mohla znovu otěhotnět a slíbil mi, že si určitě další miminko pořídíme a pořádně připravíme. Nyní jsem v 21tt těhotenství, dali jsme si trochu delší pauzu, abychom se zdravotně dali do pořádku a lépe se na příchod našeho miminka připravili. Za ty dva poslední roky jsem došla k názoru, a manžel asi také, že naše dceruška měla otevřít manželovo srdce pro příchod dalšího potomka, který bude naprosto stejně chtěný a plánovaný jako jsou ty naše první dvě,že 4 nemá být konečný počet naší rodiny, ale nyní již bez výčitek, stresu a strachu, že to bude mít negativní dopad na naše jinak naprosto skvělé manželství.
|
| Marta+2+// | •
|
(6.12.2013 7:29:33)
Zapoměla jsem dodat, co jsem svým příběhem chtěla říct, že možná to teď bude chvíli hodně těžké, ale všechno se může v dobré obrátit a pokud ty sama to miminko chceš měla bys za něj bojovat, protože to za to stojí. A četla jsem hodně osobních zkušeností, že to 3 děťátko neplánované bývá největší dar a mazlík rodiny.
|
| radka | •
|
(6.12.2013 12:45:12)
jo jo, naše "nehoda" se umí krásně pomazlit a je to miláček (teda když zrovna nezlobí)
|
|
|
| Mapat | 
|
(6.12.2013 7:45:25)
Marto: mám slzy v očích, hrozně mě to dojalo. Přeju, ať vše dobře dopadne a gratuluji k takovému manželství
|
| Marta+2+// | •
|
(6.12.2013 8:03:05)
Děkuji  S manželem už jsme překonali za 16 let manželství několik těžkých chvil, ale vždy nás to ještě víc dalo dohromady. Nemusíme spolu vždy ve všem hned souhlasit, ale nakonec díky tomu, jak moc se máme rádi, najdeme řešení, jen to někdy potřebuje víc času a někdy bohužel i takto smutnou událost.
|
|
|
| .Katka | 
|
(6.12.2013 8:22:31)
Já chci taky nehodu!!!! 
|
| Kreaty | 
|
(6.12.2013 8:30:45)
Katko, tak dejte doma řeč, počkej až to najednou skutečně nepůjde, tak budeš z toho zoufalá a moc smutná. Otevři to téma - dokud je čas.
|
| .Katka |
|
(6.12.2013 8:37:00)
Já se obávám, že to téma je už prakticky uzavřený. Náš vztah to velmi poznamenalo. Jenže už máme ty dvě děti, že. Prakticky jsem se musela smířit se dvěma, pokud jsem jim nechtěla rozbít rodinu. Ale stále mi to vhání slzy do očí.
|
| Kreaty |
|
(6.12.2013 8:41:26)
Katko, já mám díky svému věku okolo sebe ženy, které litují, že si další dítě nepořídily a že už nikdy v životě nebude a kolikrát se kvůli tomu taky rozvádí, manželovi to nikdy neodpustily. A víš co udělá ten manžel po rozvodu? Najde si mladou a pořídí si s ní dvě další děti zcela nadšen...
|
| .Katka |
|
(6.12.2013 9:16:16)
Rakkaus, to je úplně zbytečný, co mi tu píšeš. Jako bys napsala, že je tráva zelená. Já už jsem jeden čas i hledala podnájmy, kam se s dětma odstěhuju. Jenže já jsem jim to prostě nemohla udělat. A teď už je mi skoro 43, takže... V době, kdy jsem o dítěti začla mluvit poprvé, mi bylo 36... (manžel je o 5 let starší) Tobě se to mluví, když tvůj muž proti dětem nebyl.
|
| Májovka |
|
(6.12.2013 9:30:35)
Koukám, Katko, že máme za sebou velmi podobnou "historii", i ty věky zúčastněných souhlasí. Můj vztah k manželovi velmi ochladl, o rozvodu jsem také vážně uvažovala. Nakonec jsem situaci vyhodnotila tak, že by mi to stejně k ničemu nebylo, k dítěti nepomohlo, jen bych zkomplikovala život sobě i dětem. Takže na pohled stále "happy family", ale i teď je mi do breku, když na to myslím. Časem je to sice lepší, ale pořád na prd
|
| .Katka |
|
(6.12.2013 9:45:18)
Ach jo, a pak se tu ještě od některých dozvíš, že si za to můžeš sama, žes to manželovi dostatečně dobře nevysvětlila...
|
| jentak | •
|
(6.12.2013 9:48:29)
- Nejde o vysvětlení, ale o to, co je pro dotyčného priorita a jaká rizika jsi schopná a ochotná nést.
Je přece pochopitelný, že každý má priority jiné.
|
| .Katka |
|
(6.12.2013 9:55:41)
Pro mě je spokojená rodina na prvním místě. O tu bych samozřejmě rozvodem přišla. Navíc v situaci, kdy jsme se ani jeden ve skutečnosti rozvádět nechtěli, by to vlastně byl na manžela nátlak. A já jsem si nechtěla dítě vynutit, já jsem chtěla, aby ho měl dobrovolně. Že dítě chci strašně moc věděl víc než dobře a že to může mít na náš vztah dopad věděl taky. Prostě to riskl.
|
| .Katka |
|
(6.12.2013 9:57:46)
A abych se vrátila oklikou k zakladatelce, myslím, že i ona to musí risknout a dítě si nechat, pokud ho opravdu chce.
|
| Hanka 75 | 
|
(6.12.2013 22:01:26)
Katko, neznám tvůj příběh, ale chci ti napsat, že ti rozumím, jak to jen jde, i když jstem nikdy nevstoupila do stejné řeky. Některé věci vysvětlit nejdou (jak jsi psala, že ti tu ještě někdo radí, žes to špatně vysvětlila), nátlak dobrý není, tím spíš "žádné" nefér nehody. A zachovala jsi fungující úplnou rodinu pro dvě děti, udělala jsi maximum.
Jestli tomu rozumím, tak jsi uvažovala o rozvodu kvůli touze po třetím dítěti nebo to tu někdo viděl jako řešení.
Možná jsem tomu dobře nerozuměla. Ale jestli ano, tak jsem ti jen chtěla napsat (nevím jestli to dobře dokážu), že by se to asi strašně špatně vysvětlovalo starším dětem, proč přišly o rodinu. Že prostě tvoje rozhodnutí (pro tebe tak těžké a opravdu to chápu, jak to jen jde, děti pro mne znamenají moc) bylo určitě to nejlepší. Moc ti přeju síly se s tím srovnat, abys byla zase šťastná. A že nějaké šťatnější nějak dosáhly svého a dobře to dopadlo, tím se nenech srážet. Udělala jsi maximum a máš to nejtěší, držím ti palce
|
|
|
| jentak | •
|
(6.12.2013 10:10:22)
Já Tvé rozhodnutí plně chápu, ale já sama se znám dost dobře, že vím, že bych jen čekala na důvod, proč odejít, a protože důvod by se jistě našel, tak by nemělo smysl to oddalovat. Nevím proč, ale to třetí jsem prostě musela mít.
|
|
| jentak | •
|
(6.12.2013 10:14:14)
Ale spokojená rodina je rodina, kde jsou spokojení všichni. A když nejsou, už to není spokojená rodina. Ani já se nechtěla rozvádět, ale stejně by k tomu došlo, znám se. A na tzv. náhody jsem si hrát nechtěla, to mi přišlo jako podraz. Možná to někdo cítí jako nátlak, ale ono to tak není - i on měl na výběr stejně tak jako jsem se rozhodla já. Evidentně se nakonec rozhodl, že dalším dítětem jen získá a neztratí nic.
|
| jentak | •
|
(6.12.2013 10:43:12)
Danulu - já osobně zastávám názor, že kde se uživí 2 děti, uživí se i 3 - ale je to jen můj názor. Navíc - manžel přijde domů a doma manželka a 3 děti - nebo jak jsi to psala. No promiň - já jako manželka snad taky pracuju a nečekám doma s dětmi na ruce jako pejsek, až pán domu přijde domů. Ano, je utahaný z práce, já taky a o děti se staráme oba dva.
On se necítí - na co? Na další krk navíc? No možná by si s tímto přístupem měl uvědomit, jak mu bude, až mu to samý řeknou jeho 2 současný děti, až se o něj budou muset postarat - je to krk navíc a starost, ne, pryč s ním.
Zdá se to jiný, ale není - je to stejný. Kde je zátěž se o děti starat, tak když v tom ty děti žijí, tak pro ně bude zátěž se postarat o své nemohoucí rodiče.
|
|
|
|
| Alraune | 
|
(6.12.2013 11:20:22)
Jentak, to je ovšem názor dost pošetilý. MMch, partner teď přišel o práci a zdá se, že budeme mít sakra fofr uživit jedno dítě. Odkud myslíš, že se berou všichni ti lidi, co jsou v exekuci, co prodávají byty s hypotékou, atd.?
|
| jentak | •
|
(6.12.2013 12:29:12)
Alraune - ale v takový situaci je naprosto jedno, jestli máš jedno, dvě nebo tři děti. To nemá s hypo nic společnýho. Lidi mají hypotéky bez ohledu na počet dětí a kdyby jim to jedno dítě sebral, tak ani to by je nezachránilo, protože skutečný výdaje na jedno dítě nejsou tak obrovský, že by Tě odebrání jednoho dítěte od prodeje domu zachránilo. To je snad jasný.
|
| Monty | 
|
(6.12.2013 14:22:13)
Co jsou to "skutečné výdaje"?
Jako základní jídlo a obnošený šaty?
Z tohoto úhlu pohledu možná.
Mne ale fakt nikdy nepřestane zarážet, kolik lidí má pocit, že to stačí a ty děti budou šťastný a spokojený jako Barunka od Zápotockýho.
Mám jedno dítě a když naprosto opominu zbytný věci typu spotřební zboží, tak jsou tu platby za stravný ve škole, za družinu, rodičovskej fond, nákupy věcí do školy (jeden pracovní sešit na angličtinu stojí 250 korun, například), platí se u zubaře, platí se za každý potvrzení u doktora, hospitalizace v nemocnici, pak jsou tu kroužky, školy v přírodě, letní tábory, během roku připlácíš za nějaký návštěvy divadel apod. Jídlo a oblečení je u většího dítěte daleko dražší než u malýho, kterýmu je to ad jedna fuk, co má na sobě a ad dvě jsou plný sekáče levných, prakticky nepoužitých věcí. Pro větší dítě už v sekáči nekoupíš skoro nic. Nemluvě o botách, který by dítě mělo mít nový. A co sežere puberťák ví asi každý, kdo ho má doma.
Takže promiň, ale na tuhle pohádku fakt nevěřím.
|
| jentak | •
|
(6.12.2013 14:25:21)
Tak vzhledem k tomu, že doma máme 3 děti a leckdy jsme měli vysoko do žlabu, tak mi věř, že to tak je - kde se uživí jedno, uživí se i 3. Ovšem musí se chtít, pochopitelně. A zrovna tak platí, že čím je starší dítě, tím jsou výdaje vyšší. Ovšem s tím se musí počítat.
|
|
| dadlenka |
|
(6.12.2013 14:36:18)
Monty, je zajímavé, že lidi, jejichž dětství bylo poznamenáno nepřítomností bezpodmínečné lásky a láskyplného přijetí a zdravých vztahů, že se vždycky vyjadřují velmi podobně a staví vždy materiální věci nad ty vztahy, jejichž příjemcem nikdy nebyli. Není to podvědomé popírání, aby to tak nebolelo?
Ano, peníze jsou důležité, ale věz, že jejich nepřítomnost či nedostatek není pro děti to nejdůležitější, bez čeho by se nemohly zdárně vyvíjet.
Daleko důležitější jsou vztahy mezi rodiči a sourozenci, to je to, z čeho dítě bude čerpat celý život a ne drahé koníčky či materiální zabezpečení. A když se jim nedostane v rodině toho prazákladu, pak nikdy nebudou schopni normálně vytvářet vztahy, nebo to pro ně bude tragicky obtížné.
|
| Monty |
|
(6.12.2013 14:46:38)
dadlenko,
to je hezká teorie, ale realitě moc neodpovídá.
Navíc nechápu, kde vidíš nějaké nadstandardní "materiální zabezpečení", vypsala jsem jen základní věci, které musí hradit každý, možná ne ty školy v přírodě, pravda... ale jinak? Vůbec jsem neměla na mysli mobily, počítače nebo jiné kraviny.
Tady je to taková oblíbená teze... jako že ten, kdo operuje s penězi, je materiálně zaměřenej a jde mu o nepodstatný spotřební zboží. Ale to je městská legenda ve stylu dítěte unesenýho v IKEA. Navíc tímhle směrem právě uvažují lidi, co peníze pokládají za prostředek k utrácení za nesmysly a žijí v bludu, že kdo operuje penězi, ten kupuje dítěti nesmysly, aby mu vynahradil "lásku".
Lásky se člověk bohužel nenažere. Možná, že se v láskyplným prostředí ten hlad snáší líp, ale existovat kvůli tomu nepřestane.
A jestli si někdo myslí, že chudý dítě bude automaticky šťastný, když bude mít sourozence a lásku, tak si to myslí špatně. 
|
| dadlenka |
|
(6.12.2013 15:01:06)
Monty, tak jinak. Co pokládáš za nejdůležitější v péči o svého syna? to, že zaplatíš obědy, že jede na školu v přírodě atd.?
Je vůbec neříkám, že to není důležité, máme tři děti a tyhle věci řešíme dnes a denně, navíc jsem doma s nejmladším postiženým dítětem, takže vím, co to je nemít prachy, ale když si položím tuhle otázku, tak moje odpověď je pořád stejná - za nejdůležitější v péči o moje děti považuji to, že jsou šťastné a spokojené, že se rádi domů vracejí, že i když je to někdy soužití italského typu, že jsme doma šťastní, že jsou doma rádi a i když se hádají, mají se rádi i dohromady.
Nejstarší synátor chodí do primy na gympl a měli nějaký sezení s psychologem a bylo tam pár otázek, mezi nimi i to, jaký je tvůj vztah s rodiči a on, negativista od narození, zaškrtl to nejvyšší možné hodnocení, trapný, já vím, ale dojalo mě to
|
| Monty |
|
(6.12.2013 15:09:30)
dadlenko,
ty to ale stavíš proti sobě: BUĎ láska a hezké vztahy, NEBO adekvátní materiální zabezpečení.
Podle mne je důležitý oboje.
|
| dadlenka |
|
(6.12.2013 15:15:40)
no však josouhlasím možná jsme spolu souhlasily už předtím, akorát ten zatracenej písemnej projev a moje oční vada ztratily souznění v překladu:-D
|
|
| Ananta | 
|
(6.12.2013 16:49:49)
Možná jsme většinově zblblí a přistoupili jsme na ten západní konzumní styl moc nadšeně a ted se v tom plno lidí motá. Pravda je, že lidi potřebují tunu kravin, aby nebyli "za socky".
|
| Monty |
|
(6.12.2013 16:53:40)
Ananto,
lidi, co potřebují tunu kravin JSOU socky.
Spotřební krávoviny jsem vůbec na mysli neměla.
|
| Ropucha + 2 | 
|
(8.12.2013 12:40:16)
Musím souhasit s Monty, přestože souhlasím i s tím, že vztahy jsou samozřejmě to nejdůležitější.
Mám dva školou povinné puberťáky, takže mám velmi dobrou představu, jaké jsou výdaje za dítě, nejen za miminko. V porovnání s okolím jsme spíš skromní, přesto jsou to tisíce a tisíce jen v souvislosti se vzděláváním a zájmovou činností, když nechám úplně stranou nějaké spotřební krámy.
Třetí dítě bychom nejspíš uživili, kdyby to přišlo, ale dřelo by to a umím si představit, že v rodině s nižšími příjmy by se to třeba docela zadřelo.
Co se týče zakladatelky, přeji šťastné rozhodnutí  , radit si vůbec netroufám, to je moc citlivá záležitost a každý si ji musí zvážit sám podle sebe. Nikdo cizí její dítě vychovávat nebude a vztah s manželem za ni žít nebude.
|
|
|
|
|
| jentak | •
|
(6.12.2013 15:48:31)
Tak někteří strouhají do pračky mýdlo schválně, ne kvůli fin. nouzi To není dobrý příklad.
|
|
|
|
|
| Monty |
|
(6.12.2013 15:01:47)
Ono totiž to dítě není celý život mimino.
A s rostoucím věkem náklady vzrůstají.
Na VŠ si už dejme tomu můžou částečně vydělávat samy - na střední škole moc ne. Na základní už vůbec ne. Zkuste si představit, jak se cítí dítě, když škola organizuje nějaký výlet, třeba jazykový pobyt v zahraničí, kam by hrozně chtělo jet, ale nemůže, protože má doma pět sourozenců.
Mmch., většina lidí, které znám a kteří v dětství trpěli materiální nouzí mají v dospělosti dost velké problémy s pochopením ceny peněz a často se dostávají i do zatraceně velkých průšvihů, protože mají pocit, že si to musí "vynahradit".
|
| dadlenka |
|
(6.12.2013 15:12:05)
no to je další extrémúplně mě mrazí z toho obrázku zkroušeného dítěte, které chce na kurz a nemůže...
hele, zrovna ten kurz u nás řešíme, mladej ho má slíbenej - má jet příští nebo další rok - tak prostě našetříme, složíme se s prarodiči - prostě pojede.
Já znám rodiny, který mají hluboko do kapsy, víc dětí a jejich děti mají tolik zájmů, rodiče je v tom podporují. Když se chce, všechno jde.
|
| Monty |
|
(6.12.2013 15:21:19)
dadlenko,
ono je hodně důležitý, jak na tom je KONKRÉTNÍ rodina.
Nemusí být ve vatě, ale pokud mají vlastní bydlení, funkční rodinný zázemí (prarodiče, sourozenci apod.), manžel má alespoň průměrnej plat a zajímavou kvalifikaci, tak je to úplně něco jinýho než kdyby měli hypo na 30 let, oba byli siroty a jedináčci a manžel byl pomocnej dělník.
A pokud vím, tak tyhle údaje nemáme...
|
| jentak | •
|
(6.12.2013 15:36:33)
Tak já znám i lidi, kteří mají hypo na 30 let proto, že prostě museli mít kuchyň za 500 tis., museli mít to a tamto a když by trochu přemýšleli, tak hypo mohlo být poloviční. A většinou takoví říkají - no to my si nemůžeme dovolit dalšího haranta /přesně takhle/. Tak si říkám - no to fakt ne, naštěstí.
Jak pořád říkám - uživí, když chce. Ovšem na druhou stranu klidně připustím, že 10 dětí bych skutečně mít nechtěla.
|
| Monty |
|
(6.12.2013 15:41:20)
jentak,
to je možné, já třeba takové lidi neznám, možná od vidění.
Ale podstatu jsi vystihla - jde o to, čemu rodiče přikládají váhu a co je pro ně ten standard. Pro někoho je to kuchyně za 500 tis., pro jiného investice do vzdělání, koníčků... mně je úplně šumák, co mají nebo nemají děti v okolí a mému synovi taky. V životě jsem od něj neslyšela, že by něco chtěl proto, že to jiný dítě má nebo aby jakkoli komentoval, kdo co má, kde byl... to jsou naprosto nepodstatný věci.
Podstatný je mít na to, co je důležitý PRO MNE a pro MOJE dítě.
Ostatní lidi ať si mají a dělají, co sami uznají za vhodný.
|
| jentak | •
|
(6.12.2013 15:45:12)
Ano - přesně - co je důležité pro mne a moje dítě. Jenže - když na to mám, tak jsou pro mne důležité koníčky mého dítěte, pobyt na horách, zahraniční studijní pobyt apod. Ale když je nemám /ty peníze/, tak začnu škrtat - a ty peníze klidně mohou dojít ne kvůli dalšímu dítěti, ale třeba kvůli nemoci či úrazu. No tak nemám - co mám dělat, moje děti nežijí ve vákuu, vidí, že máme fin. problém a nepřijde jim divný se zříci toho či onoho.
|
| Alraune |
|
(6.12.2013 19:46:45)
Jenže některé položky škrtnou nemůžeš... dovolenou klidně, nájem těžko, energie taky, jídlo... Podívej, my s Monty jsme na volné noze, moc dobře víme, co je to, když ti někdo dluží peníze a ty najednou nemáš ani na aspirin, a neuděláš nic. Někde je tvých padesát, sto tisíc, které sis vydělala, se kterými jsi počítala, ale nemáš je. Fakt se budeš radovat z mimina, když budeš trnout, že ti odpojí elektriku?
|
|
|
| jentak | •
|
(6.12.2013 15:47:38)
Jinak - mladší syn má tendenci chtít to, co mají ostatní. Ale zase když se o tom pobavíme, je schopen změnit názor. A pochopitelně taky ví, jak a kde spolužáci tráví volný čas a co mají doma - baví se o tom. No a protože on se zase baví se mnou o tom, co dělal celý den, tak v tomto ohledu mám dost přehled /tedy o tom, co on vidí svýma dětskýma očima/.
|
| jentak | •
|
(6.12.2013 15:55:08)
No právě - kdo to takhle podává, tak ten by to další dítě prostě mít neměl, protože svaluje vinu za svou fin. situaci na to dítě, což je hnusný.
Ale přesto pořád říkám - kde se uživí 2 dětí, tam se uživí i 3 - když se chce, protože spousta výdajů je zbytných, když na to přijde.
|
| jentak | •
|
(6.12.2013 16:00:41)
Ale to nemůžeme takhle posoudit, protože jsem byla svědkem, kdy mamina se žvárem v hubě doslova bulela, jak nemá na výživu pro dítě. No jo - dle svých měřítek asi neměla, já bych jí tu pařátu urazila.
|
|
|
|
|
|
| jentak | •
|
(6.12.2013 15:59:16)
Tuten - polovina dětí se synovy třídy nemá na koupi prac. sešitu z AJ - no tak se kopírují. To je naprosto běžné, protože prostě lidé jsou na tom špatně bez ohledu na počet dětí. Že ty "bohatší" nosí do školy bohatší svačiny a dělí se s ostatními, i to je běžné. Ale zvláštní mi přijde, že to nikomu z dětí divný nepřijde a dospělým to je divný. Když jsem se ptala syna, tak mi řekl - no jo, nemají peníze, ale když se stane, že zapomenu jídlo, tak se někdo rozdělí, i když my jsme na tom líp.
|
| dadlenka |
|
(6.12.2013 17:04:04)
Tutenstein, v tom tvém popisovaném případě bych řekla, že problém není ani tak v penězích, jako v celé té rodině, ti by se tak chovali, i kdyby těch peněz měli hodně. Jako 20 kč za pero není neřešitelný problém a chleba s máslem snad taky ne, spíš bych to viděla v prioritách. Musím říct, že žijeme fakt skromně, v žádném případě si nevyskakujeme, ale děti chodí do hudebky, jezdí na školy v přírodě a lyžáky, svačiny teda mají, když si je nezapomenou doma, oblečení mají taky, věci do školy taky, i když museli nejednou investovat své kapesné, když si svoje věci zničí...
Ono je taky dobrý se někdy zamyslet nad tím, co opravdu potřebujeme k životu, je známo, že čím víc člověk má, tím víc potřebuje. Je strašně málo lidí, který řeknou, že mají peněz víc než dost, že nic nepotřebují, akorát ten standard je jinde
|
| Monty |
|
(6.12.2013 17:13:00)
dadlenko,
fór je v tom, že každej potřebuje k životu to samý, ale ke spokojenosti ne.
Někdo je spokojenej, když má co jíst, co na sebe a kde bydlet a jinej ne.
My třeba z hlediska konzumu jsme naprosté socky, nemáme auto, nemáme žádnou elektroniku typu placatá televize, hi-fi, Xbox, telefon mám starej šest let, syn má taky nějakou starou šunku. Oblíkáme se po výprodejích a levných obchodech. To jsou věci, který nemají hodnotu, ve kterejch není problém se uskromnit, protože nám nic nepřinášej. To oblíkání mne třeba trochu štve, ale furt ne tak, abych si radši koupila svetr než knihu nebo lístek na koncert nebo kabát místo letenky do Londýna.
Jo, obešli bychom se bez toho, kdybychom museli, ale nebyli bychom spokojený, protože to pro nás je důležitý.
|
|
| Kafe | 
|
(6.12.2013 18:58:34)
Tutenstein - fuj, socko. 14 let staré auto!!! 
To já mám 4 roky starou lítačku na tramvaj!
|
|
|
|
|
| Monty |
|
(6.12.2013 16:20:38)
jentak,
no, tak ani u nás to není "běžné", tady má každé dítě svůj pracovní sešit. I svoji svačinu.
Ale moje boty nosí syn taky, prostě mi je sebral, protože se mu líbily.
|
| Monty |
|
(6.12.2013 19:04:19)
To byly tenisky. Unisex.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| jentak | •
|
(6.12.2013 15:18:28)
Prosím Tě, nevím, kde žiješ, ale tady u nás většina dětí nemá na pobyt v zahraničí a nikomu to divný nepřijde. A děti to berou tak, jak to je. A pokud jsou dobří a škola je schopná, může vycestovat formou jakéhosi programu. Na začátku příštího roku odlétá právě v rámci toho programu můj syn na zahraniční studijní pobyt - ne na dlouho, ale i tak. Pokud bychom měli platit třeba jen letenky, nemohl by letět a ví to. Peníze důležité jsou, ale říkat, že druhé či třetí dítě bychom neuživili, je ve většině případů dost mimo, protože hlavně jde o to, že si chtějí rodiče zachovat jistý standart a další dítě jim to narušuje.
Ale dítě je rozhodnutí každého a vzhledem k tomu, že 75% pracujících pracuje pod prům. příjmem a mají více dětí, tak evidentně to zas není až tak horký s tím uživením dalšího dítěte.
|
| Monty |
|
(6.12.2013 15:23:43)
jentak,
"chtějí rodiče zachovat jistý standart a další dítě jim to narušuje..."
No, a co zachování standardu těm stávajícím dětem?
Mmch., na potrat bych nešla, ale v opravdu blbých sociálních podmínkách bych radši dala dítě k adopci.
|
| jentak | •
|
(6.12.2013 15:33:30)
Tak jde o to, jaký standart - no tak nebude na dovolenou, placený kroužky mimo školu, letní tábor a drahý aktivity - no bože, co se komu stane, nevidím v tom žádnou tragédii obzvlášť v případě, kdy to tak má většina dětí v okolí.
|
|
| Ananta |
|
(6.12.2013 19:25:36)
"No, a co zachování standardu těm stávajícím dětem?"
Jakkoliv to chápu, tak je tohle myšlení výsledkem konzumní masírky a učí to lidi sobectví. Dnes jsou to ty děti schopny i vyčíst a podívat se na to tak, že kdyby neměly další dva bráchy, mohli by mít tu drahou hračku nebo jiný benefit, to je ovšem docela marast a učíme je to my dospělí.
|
| Monty |
|
(6.12.2013 19:36:31)
Ananto,
myslíš, že je to vliv konzumní masírky?
Nebyla bych si tím tak jistá.
Rodiče se snažili zabezpečit svoje děti vždycky, dávno před konzumem. Proto se posílali synové na kněžství, proto existovala sňatková politika napříč spektrem, týkalo se to jak šlechty, tak měšťanů, řemeslníků, sedláků... nikomu nebylo jedno, jak jejich děti skončí, jak budou žít. A čím víc jich bylo, tím větší starosti ti rodiče měli.
Sobecké je naopak nadělat si dětí jako smetí a vůbec neřešit, jak budou jednou žít. Proto se odpradávna lidé snažili redukovat porodnost. I když třeba později, protože byla daleko vyšší dětská úmrtnost.
|
| Kafe |
|
(6.12.2013 19:40:47)
Monty - něco jiného je snaha neotěhotnět a tak reguloval počet dětí v rodině a něco jiného jít na potrat.
|
| Monty |
|
(6.12.2013 19:44:22)
Strašidlo,
však já taky nikomu neříkám, aby chodil na potrat.
|
|
|
|
| Alraune |
|
(6.12.2013 19:39:50)
Ananto, zatím máš jedno malé dítě, takže předpokládám, že to není osobní zkušenost. Ano, děti nejsou rády, když nemůžou na dovolenou, když nemají pěknou tašku a pěkný penál, atd. A neučíme je to "my dospělí", ony prostě taky žijí v realitě. Když byl standart udupaná hlína, nikoho nemrzelo, že nemá plovoučku. Když je standard plovoučka a Chorvatsko, dítě samozřejmě mrzí, že nemá zážitky jako jiné děti. A pohádka o tom, že jsou děti nejšťastnější u babičky... jsou, pokud jim někdo neukáže fotky z aquaparku v Egyptě.
|
| Monty |
|
(6.12.2013 19:43:54)
Alraune,
hlavně tady nikdo nepředpokládá, že dítě, který se narodí, může mít v pozdějším věku nějaký zájmy nebo třeba talent, který bude chtít rozvíjet a nebude moct, protože na to nebudou prachy. Jistě, když to vezmeme do důsledků, ono se to dítě "neposere", když se nebude moct realizovat v tom, co ho baví a v čem je dobrý, ale šťastný nebude docela určitě.
Furt se tu operuje nějakýma mobilama, tabletama nebo dovolenýma v Chorvatsku, ale tohle není až tak podstatný, tohle dítě spíš oželí a spíš se smíří s tím, že to nemá, než když malýmu klukovi musíš říct, že má sice obrovskej talent na sport nebo na muziku, ale nemůže se tomu věnovat, protože nejsou prachy.
|
| Monty |
|
(6.12.2013 19:47:27)
...a nedej Bože, aby to dítě bylo nějak nemocné nebo mělo jakýkoli problém, opoždění ve vývoji, dysfázii nebo já nevím co všechno dneska je. Za pobyt v nemocnici se platí kilo denně. Pokud má někdo problém zaplatit dítěti 250 korun za učebnici, kde by pak vzal třeba na týdenní pobyt při banální operaci slepáku?
|
| Alraune |
|
(6.12.2013 19:50:20)
Nebo třeba na bezlepkovou dietu? A to nejsou žádné hrůzy, to jsou věci, které se běžně můžou stát.
|
| Monty |
|
(6.12.2013 19:52:04)
Alraune,
přesně tak, nemluvíme o žádných hrůzách, ale o relativně běžných věcech... diety, ortopedický pomůcky, brýle... to jsou šílený rance peněz.
|
| Monty |
|
(6.12.2013 19:55:32)
Tady se pořád operuje pitomostmi jako jsou mobily, ale ty základní věci se úplně pomíjejí. A pak se tu čas od času objeví téma, jak nějaká holčička omdlí ve škole, protože rodiče nemají na obědy.
Nechápu. 
Asi jsem špatný rodič, když nechci, aby moje dítě muselo strádat.
|
|
|
|
|
|
|
| Alraune |
|
(6.12.2013 19:49:00)
No, mě připadá, že tady hlavně nikdo nepředpokládá (což je zvláštní, protože se tu najdou i opravdu krizové případy živoření), že by díra z výpadku příjmů ve spojením s výdaji na další dítě mohla nějakou rodinu položit.
|
| Monty |
|
(6.12.2013 19:50:06)
Alraune,
taky mi to přijde zvláštní.
Zvlášť když dneska nemá skoro nikdo jistou práci a nezachrání to ani sebelepší vzdělání nebo praxe.
|
| splechtulka & M+J+R | 
|
(6.12.2013 21:46:25)
Nečetla jsem diskusi celou ale zakladatelka neřeší finance ale pocity, ne? Jinak mám třetí neplánované, přišlo v blbý čas, přišla jsem o opravdu dobrou práci. Původně jsem chtěla jit na potrat, manžel řekl že si uživi co udělal.
Náklady jsou větší (ditko je zatim malé) ale nestradame. Na obědy svačiny máme. Může se stát že bude ouvej ale to by člověk nemohl mít ani jedno.
|
| splechtulka & M+J+R |
|
(8.12.2013 6:45:19)
Neuvedla, právě, to zdaleka nemusí být jen finance. Nemusí se mu už chtít do kolotoče kolem děcka, třeba má dobrou ale náročnou práci a nemá moc času na rodinu už teď. Po přečtení konce této diskuse bych neměla ani jedno dítě, to přeci je tak nákladné. Mám 3 takže asi vim co to je živit a šatit 3 děti, neni to snadné ale manžel teda nechodí nikam po nocích na brigády ani nám děti neumdlivají hladem ve škole.
|
| Monty |
|
(8.12.2013 12:18:08)
Tutenstein,
taky myslím. Aspoň jsem to tak tedy pochopila.
To, že kde jsou dvě děti, uživí se i třetí prostě nemusí paušálně platit.
|
|
| splechtulka & M+J+R |
|
(8.12.2013 15:11:04)
Aha, s tim tedy také souhlasím. Mě to vyznělo tak že každé 3. dítě musí rodinu zavést do záhuby. Nemam vůbec ráda obecné pravdy, ani tuto.
|
|
|
|
|
|
|
| Ananta |
|
(7.12.2013 8:52:11)
Takže tuto situaci budeme řešit tak, že nebudeme mít děti, protože nemáme na učebnice, to jsi se ale Monty dostala úplně jinam než o čem jsem psala já, to je otázka sociální politiky a morálky společnosti, o tom, že by někdo neměl na obědy jsem já nic nepsala, zminovala jsem spoustu nezbytných věcí, které si dnes děti nárokují a proč...
|
| Monty |
|
(7.12.2013 11:30:05)
Ale ony si nic nenárokují. Děti maximálně přejímají životní styl a názory svých rodičů, nemyslím si, že by je vydíraly a drželi jim pistole u hlav, aby jim koupili nový mobil.
Pokud má někdo na prvním místě konzum, takový ten zjevný, viditelný, tak to jeho děti obvykle přijmou za své a budou životní styl rodičů napodobovat. Jsou lidé, kteří doma jedí to nejlevnější jídlo jen proto, aby mohli jet do Egypta, oblíkat se v tzv. "značkách" typu Next nebo si koupit novou televizi, protože mají takový žebříček hodnot. Je to skupina v podstatě městské chudiny, která bohatství chápe pouze touto optikou a domnívá se, že vlastněním nějakých kosočtvercovin ze sebe udělá "lepší" (rozuměj bohatší) lidi. Těžko to nějak změníš, jejich duševní obzory jsou omezený a nemají na víc.
Jenže pak jsou lidé, co ten polystyren jedí proto, že na nic jinýho nemají, ať už z jakéhokoli důvodu.
Pořád se tu zaměňuje zbytná a nedůležitá "touha" po zbytných věcech se situací, kdy se dítě/děti musí omezovat v těch ZÁKLADNÍCH, a základní potřeby nejsou jen jídlo a oblečení, ale taky možnost rozvoje nějakých dovedností, vzdělávání, u dětí s nějakým neduhem jsou to ty diety, zdravotní pomůcky, astmatické a alergické děti třeba skutečně potřebují pobyty u moře, protože jim pomáhají, samozřejmě se bez toho nakonec obejdou, ale podstata je v tom, že rodič, který fakt myslí na blaho svýho dítěte jaksi principielně NECHCE, aby jeho dítě bylo v tomhle směru nějak kráceno. Ono se v životě může stát cokoli, ale vědět předem, že to tak bude a nebrat to v potaz pokládám za sobecké a nezodpovědné. A s IPhonem to opravdu vůbec nesouvisí, ani okrajově.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ananta |
|
(7.12.2013 8:47:57)
Není to osobní zkušenost a asi na tom budu stejně, protože do toho Chorvatska se musí jet kdyby si na to měl člověk půjčit, že, aby dítě nebylo z outsidera, pak to všude hodně hlasitě vykládat, ale já vidím rozdíl mezi outsiderem z minulosti, který neměl nezbytné boty a dnešními rozmazlenci co si vymrčují drahé mobily a pak s nimi páskují ve škole, já s tím nic nenadělám a do extrému nepůjdu, protože by to odneslo moje dítě. Kdyby tomu nepodléhalo tolik lidí, tak bych se přidala, ale to je scifi, radši ze sebe budu dělat debila a absolvovat tyhle kraviny, které mě nebaví. Sestra mi ted nabízela zadarmo iPod, nebylo mi jasný na co bych to měla, tak jsem řekla, at ho prodá, prostě tyhle věci nepotřebuji k životu a nebudu si je brát jen proto abych byla IN.
|
| Monty |
|
(7.12.2013 11:00:53)
Ananto,
a ty takové lidi osobně znáš nebo si to jen myslíš?
Oni určitě existují, ale že by to byla nějaká převažující skupina ve společnosti, to těžko. Ty se vůči tomu vymezuješ, protože s tím nesouhlasíš, OK, já třeba taky ne, nežiju tak, pokládám to za úsměvný a nerozumný, nicméně je to každýho věc. Rozhodně to není žádný mainstream.
Navíc, tvoje Anička je malá, za deset let si řekneme, jak je to s náklady na dítě, i když nemá žádný iPhony nebo podobný pitominky.
|
| Ananta |
|
(7.12.2013 16:29:16)
Monty znám zprostředkovaně, ex je učitel a občas si na něj nějaké takové dítě zařve třeba kvůli nereprezentativnímu autu a co se děje ve třídě a občas ve vyučování by bylo na dlouhé psaní.
|
|
|
| Monty |
|
(7.12.2013 13:36:12)
Ne, nejde o mobily ani podobné kraviny.
Jde o to, že zimní boty pro dítě stojí od litru výš a dvě sezóny mu nevydrží, protože roste. Zimní bunda nějak podobně. Džíny okolo 500,- A i když to koupíš v sekáči, obnošené přes net nebo ve výprodeji, pořád to není ZADARMO. Obědy ve škole jsou taky 500,- měsíčně, družinu jsme platili myslím 400,- a to bylo levné. Školkovné a stravné ve školce je celkem 1000 a víc korun měsíčně. Léky, když je dítě jenom nastydlý, kašle, smrká - v lékárně necháš 500, ani nevíš jak. Dítě nosí každou chvíli v notýsku, že má přinést 100 Kč na divadlo, 100 Kč na ZOO, 100 Kč na společnou fotku. Ano - nic z toho nemusí mít. Ale není to žádný extrémní luxus, jsou to normální, běžný věci, a dítě, který nikam nemůže a nemá ani tu blbou společnou fotku se spolužáky si podle mne nebude připadat šťastný a v pohodě. Pokud je tohle pro někoho masírka konzumem, tak sorry, ale pro mne je úplně normální, standardní věc, na rozdíl od mobilů, tabletů a drahých hraček.
|
| Ananta |
|
(7.12.2013 18:27:16)
Stravným apod. bych teda vůbec neoperovala, tisícovka za měsíc i s jídlem je mnohem méně než to stojí mě doma. Když budu v práci a dítě ve škole, tak doma neodčerpám elektriku, topení, vodu a nakonec ani ten hajzlpapír... boty mě stojí na rok a půl dítě 800Kč a to se kupuje pomalu co dva, tři měsíce.
jinak si stejně úplně nerozumíme, nevím jak to líp vysvětlit
|
| Lída+4 |
|
(7.12.2013 18:38:13)
Fajn. Školní dítě potřebuje boty na ven (letní, zimní), přezutí do školy, boty do tělocvičny a boty na hřiště, případně ještě nějaký další. To vše je potřeba samozřejmě obměňovat, třeba i víckrát do roka... To už nejsou jedny capáčky pro batole.
|
|
| Monty |
|
(7.12.2013 18:57:42)
Ananto,
taky nevím, jak ti líp vysvětlit, že dítě stojí spoustu peněz, i když mu nekupuješ co půl roku novej mobil nebo Lego.
Ani to, že dítě, který má nový boty a ne obnošený po třech sourozencích není spratek, vychovávaný k zavženíhodnému konzumu.
|
|
|
|
|
|
|
| Lída+4 |
|
(7.12.2013 14:51:54)
Ananto, ono může jít často i o to, jestli dítě bude moct dostat pořádný zimní boty, nebo mu koupíš nějaký levný, který nic nevydržej, je v nich zima a teče do nich. Děti vyjdou zatraceně draho, a to nemusej mít ani žádnej nadstandard. Zřejmě o tom zatím víš skutečně houby.
|
|
|
a je mi jasné, že se z případného potratu sesypu. Nevím vůbec co mám dělat, připadá mi, že to nemá řešení. Buď si dítě nechám vzít a budu toho litovat. Nebo si ho nechám, ale bude to proti vůli mého muže, nebudu mít v těhu žádnou podporu a nejspíš to nadělá velkou paseku v našem vztahu, protože si bude připadat zatlačený do kouta. Byly jste některá v podobné situaci? Díky za jakoukoli zkušenost nebo podporu, jsem z toho rozhozená a nešťastná 
ach jo, vím, že tě tlačí čas, ale dala bych ještě manželovi šanci, aby pochopil, že interrupce pro muže a ženu mohou znamenat dvě úplně rozdílné věci. Myslím, že muži často vůbec nechápou, jaké celoživotní trauma může "vynucený" potrat pro ženu znamenat 
a to jenom kvůli tomu, že jsem měla takový ten vnitřně divný pocit - koupila jsem si v lékárně test a tam // - jsem myslela, že mi hvízdne
, ale taky mně se to říká, že ... když to máme doma vyřešené
To je pro mě jaksi zcela mimo jejich sféru odpovědnosti v rodině. Ty brďo, jako kdyby to dopadlo 3:1, tak by matka povinně šla?
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)