| Líza | 
 |
(4.11.2013 11:50:36) No, nevidím důvod vykat někomu, s kým jsem si už tykala, ať ti historicky vzniklo jakkoli - takže předpokládám, že starejm školkovejm a školním kamarádkám mejch dětí budu tykat až do smrti - druhá věc je, že většina z nich mi tyká taky ;) Pokud jde o člověka, kterýho vidím prvně, tak kolem těch 15 už vykám.
|
| Líza | 
 |
(4.11.2013 11:51:55) Jo a jak tu někdo psal: taky jsou lidi, rodiče mých kamarádek z dětství, kteří mi tykají dodnes a já jim dál vykám. Nepřipadá mi na tom nic divnýho.
|
|
| Kudla2 | 
 |
(4.11.2013 11:59:27) Lízo,
a čistě hypoteticky, situace:
v bývalé práci jsme si tykali všichni (firemní kultura).
Teď už tam dlouho nejsem, jeden z bývalých kolegů se stal docela dost velkým zvířetem.
Neviděli jsme se roky, a v práci jsme měli čistě pracovní vztah (myšleno že jsme spolu vycházeli dobře, ale nevídali jsme se často a nebyli jsme kamarádi mimo práci).
Kdybych ho teď potkala soukromě, tak bych mu tykala. ALe kdybych ho potkala pracovně (ve stylu já průměrný pracovník, on velké zvíře), tak co?
|
| Líza | 
 |
(4.11.2013 12:09:41) Já takovým lidem dál tykám. ;) I když jsou zvířata.
|
|
| Gladya, bývalá dasa, | 
 |
(4.11.2013 12:25:04) Kudlo přidám skutečný příběh. Absolvent po škole nastoupí do práce, kde cca o dvacet let starší šéf mladým tyká a mladí šéfovi vykají. Čas běží, za pár let šéfa ve funkci vystřídá a dokonce časem postoupí na ještě vyšší post. Původní šéf ovšem v té práci ještě léta zůstane. A jak je to s tykáním a vykání? Starší mladšímu tykal, a šéf podřízenému vykal. Dodám, že starší šéf chtěl z funkce odejít sám (proč není důležité) mladí ho uznávali a nikdo z nich na jeho odchodu z funkce neměl podíl.
|
| Gretel | 
 |
(4.11.2013 17:10:35) Podobnou situaci jsme měli u nás na pracovišti, bývalý šéf bývalé mládeži nadále tykal, současný šéf (bývalá mládež) bývalému šéfovi nadále vykal, nikdo s tím neměl problém, autorita a integrita všech zúčastněných zůstala nedotčena :)
|
|
|
|
|