| Chick.K |
 |
(25.6.2013 15:22:42) Dobrý den, ráda bych znala Vaše názory. Manžel je už asi 2 měs. na neschopence a pravděpodobně na ní zůstane až do konce prázdnin. Řešila jsem co s dovolenou u moře. Sama si s 9letým klukem netroufnu. Kamarád mi nabídl, že můžu jet s ním a jeho rodinou (jeho matka a možná i dospělý syn s přítelkyní.)Manželovi se to samozřejmě nelíbí. Ale bylo by to levný a já bych byla v klidu že nás je víc a syn se tak moc těší k moři. Je to fakt přes čáru???
|
| Monika |
 |
(25.6.2013 15:42:22) Jestli s tím kamarádem nebudete na jednom pokoji a jede jeho matka a Tvůj syn (což bych řekla, že by manžel mohl považovat za slušné garde ), tak já na tom nic hrozného nevidím. Ale zase bych řekla, že pokud na tom manžel něco vidí a nedá si to rozumně vymluvit, tak bych nejela, protože by mi to dusno a možné všelijaké komplikace ve vztahu za to nestály. Syn už není tak malý, aby to nepochopil, že je tatínek nemocný, tak pojedete za rok ...
|
|
| angrešt |
 |
(25.6.2013 15:43:23) Něco takového by přes mou čáru bylo určitě. Jetltiže je manžel tak dlouho na PN, tak mu zřejmě je něco vážnějšího. V takové situci bych se snažila mu zpříjemnit léto v mezích možností co nejlépe a ne na něho žehrat, že kvůli jeho PN nemůžu s dítětem k moři. A už vůbec bych mu neubližovala navrch tím, že když on je nepoužitelný, tak si k moři zajistím použitelného nezadaného kamaráda (matku z textu chápu jako matku onoho muže, nikoli partnerku - matku syna). Snažila bych se zajistit léto tak, abychom jako rodina sestavili program s co největším ohledem na momentální nemohoucnost muže. Kdybych byla v pozici toho dítěte, tak bych stejně neměla radost z moře, kdybych věděla, že je vykoupené smutkem mého táty, který by býval rád jel a ze závažných zdravotních důvodů nemohl. Jako rodina jsme propojený organismus a nemoc jednoho člena prostě pro nás znamená určitá omezení i těch ostatních. Aby i dítě mělo nějaké prázdninové zážitky, tak bych vymyslela něco, co buď umožňuje přímé zapojení nemocného táty, nebo alespoň časté návraty k němu, nějaké zajímavé povyražení v bližším dosahu, kam by třeba mohl mít propustku, nebo bych odjejl vždy na kratší dobu a vracela se k němu.
|
| Suza007 | 
 |
(25.6.2013 15:49:34) souhlasím s Angreštem
|
|
| astalavista | 
 |
(25.6.2013 17:48:55) hezky napsáno
|
|
|
| Unicef | 
 |
(25.6.2013 21:47:40) Skvěle napsáno, souhlasím zcela s angreštem. Také se vůbec nedivím manželovi, že se mu to nelíbí. Umím si ještě představit, že po dohodě bych jela sama s dítětem, případně s kamarádkou a dítětem. Ale s dospělým kamarádem? A to už je celkem jedno jestli zadaným nebo nezadaným. Jsou tací zadaní borci, kteří dokážou být manželce nevěrní s kamarádkou, zatímco manželka pokojně spí ve vedlejší místnosti (uspokojená představou, že její muž je jen kamarád té kamarádky ve vedlejší místnosti). Takže za mě je to nepřijatelné.
|
| Katsue | 
 |
(26.6.2013 0:51:15) mandelinko, znáš úsloví "příležitost dělá zloděje"? řekla bych, že nevěrníka dělá příležitost minimálně stejně, ne-li ještě víc...
|
|
|
|