| Demeter+2 | 
 |
(19.6.2013 10:12:46)
Mam dve deti - holky - 2,5 a skoro 7 let. Starsi ma od narozeni sestry docela slusnou regresi a z pohodove samostatne mile holcicky se stala naprosto neschopnou "fnuknou" - pardon. Casto se tedy zamyslim nad tim, jake ze ma kazda z nich vyhody toho, kdy se narodila. Vyhod pro tu mladsi mohu vyjmenovat hodne, ale nejak nevidim, vyhody toho byt starsi. Ja sama jsem starsi ze dvou deti a vyhody jsem rozhodne nepozorovala zadne, spise naopak. Takze mozna proto v tom ted tapu. Poradite? Predem moc dekuji.
|
| susu | •
|
(19.6.2013 10:16:14)
No, já jsem taky starší sourozenec a taky nevidím žádné výhody z toho plynoucí.
|
| Ropucha + 2 | 
|
(19.6.2013 10:23:55)
Výhodou podle mě je pochopit, že člověk není na světě sám, že není středem vesmíru ani rodiny a že se tudíž nebude všechno vždy točit jen kolem něj.
V dnešní individualistické době dost užitečné, myslím.
|
| susu | •
|
(19.6.2013 10:28:22)
No, když se ti předčasně narodí silně astmatický sourozenec, tak to pochopíš dost rychle. A musíš to pak vydržet dalších x-let, že z prvorozeného jsi najednou až ten druhý.
|
| Pavla | •
|
(19.6.2013 10:37:23)
Akdyz ti starsi sestra v tvych 7 letech vazne onemocni tak si na nic zvykat nemusis, protoze to vis od narozeni, ze tu nejsi sama. Jak tady ctu tak dost vas se s tim,jeste nevyrovnala, ze nejsou jedine na svete..
Coz vidim vyhodu u druhorozenych, ze vedi od narozeni, ze nejsou jediny na svete, ze se musi delit, jak o veci tak prizen a cas rodicu.. 
|
| susu | •
|
(19.6.2013 10:41:24)
Dělení není až takový problém. problém je, když to dělení není spravedlivé a když od předškolních let víš, že když něco chceš, máš nastrčit sourozence, protože mu rodiče spíš vyhoví.
|
| Pavla | •
|
(19.6.2013 10:45:58)
No u nas se vzdy vyhovelo starsi sestre, protoze to byla chudinka nemocnejsi, citlivejsi atd.. a jsem byla ta rozumnejsi a chapavejsi, zase jsem diky tomu mela vice svobody..ale ona to urcite vidi jinak.. 
|
| susu | •
|
(19.6.2013 10:54:17)
Já byla pořád ta starší, která musí mít rozum a dávat pozor na bratříčka, nehádat se s ním, nebít ho, protože je menší, vždycky ustoupit,... brácha toho někdy těžce zneužíval.
|
| susu | •
|
(19.6.2013 10:55:00)
výhody jsem fakt neměla, se vším příjemným se čekalo na bráchu, povinnosti byly na mně.
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(19.6.2013 10:46:12)
susu, ale to pak není problém prvorozenosti nebo druhorozenosti, ale problém nesparvedlivého přístupu rodičů 
|
| susu | •
|
(19.6.2013 10:52:03)
Anet, možná, ale já jsem ta prvorozená, která to prožila takto.
|
| Ropucha + 2 |
|
(19.6.2013 11:02:40)
susu, věřím ti, zvlášť proto, že jsem zažívala něco podobného.
Ale důvodem jsou podle mě rodiče, kteří nedokázali přístup ke svým dětem ukočírovat a měřit jim spravedlivě, bez ohledu na pořadí jejich narození.
Někde může být protěžovaným mazánkem nejmladší, někde nejstarší, to není jen otázka věku, ale třeba i toho, jak které dítě rodičům padne do noty svou povahou a svými zájmy a schopnostmi.
Prvorození ale podle mě mají pocit křivdy někdy i v případě, že se rodiče snaží být spravedliví, jen to dítě holt se s příchodem "rivala" nikdy nesmíří.
|
| susu | •
|
(19.6.2013 11:05:33)
Nevím, jestli jsou i prvorození, kteří se s tím nesmíří ani při spravedlivém přístupu, nezažila jsem to. Možná jsou i takové, to je pak zbytečná škoda.
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(19.6.2013 10:43:21)
Pavlo, přesně tak, všímám si i v reálu, že většina prvorozených si nese pocity křivdy.
Má to tak i můj prvorozený syn, přestože dostal sourozence v pouhých jednadvaceti měsících, stačil si zvyknout na svůj statut jedináčka a pořád žárlí, pořád se mu stýská po tom pocitu, být pro mě jediný a první.
Druhorození bývají v pohodě, od začátku jsou zvyklí, že je vedle nich ještě někdo další.
|
| Demeter+2 |
|
(19.6.2013 10:54:28)
tedy, jak to holky ctu, tak nevim, nevim....
u nas taky byla prvni, milovana a rozmazlovana moje mladsi sestra....a ja cely zivot zoufale hledala nekoho kdo by me mel rad...
no a "jak jsem nakoupila, tak ted muzu prodat"...jenze to bych prave hrozne nerada, nechci, aby se ta moje starsi citila jako ja tenkrat a musela bojovat se stejnymi potizemi jako ja....tenkrat i ted....ale nejak ji neumim lepe pomoct....
rada bych ji doprala ten pocit, ze ona je prvni a vzdycky bude, na tom se prece neda nic zmenit....
tak se obcas alespon snazim, ze jde pozdeji spat, nebo jede nekam, kam "ty male" nemohou nebo jedeme jen spolu....ale moc prilezitosti nenachazim, bohuzel...
|
| susu | •
|
(19.6.2013 10:56:31)
Aspoň něco, my chodili spát úplně stejně a bez bráchy jsem v dětství nikdy nikam, sama jen s rodiči, nejela.
|
| Kač. ♀ + ♂ | 
|
(19.6.2013 11:00:27)
To jsme taky zjistila že nedělám nic s dětmi jednotlivě a to chci změnit ...už na tom taky dělám viz můj dotaz na výstavu pro 9 slečnu
|
|
|
| adelaide k. | 
|
(19.6.2013 10:57:58)
Demeter, takže druhá je druhá a vždycky bude? No to jsou teda vyhlídky
Jako rozhodně jsem proti tomu, aby nejstraší (nebo kdokoliv) trpěl svojí pozicí, ale myslím, že u rozumně vyváženého přístupu se ty výhody a nevýhody nějak vybalancujou samy.
|
|
| Kač. ♀ + ♂ |
|
(19.6.2013 10:59:00)
....a ja cely zivot zoufale hledala nekoho kdo by me mel rad... Demeter to mi mluvíš z duše ač jsme byla první tak tenhle pocit si s sebou nesu do života.
Ale možná je to tím že jsme se ségrou o 7 let od sebe a já si prostě zvykla být sama. A navíc ségra byla vymodlené dítě (já nedopatření) ona byla nedonošená a velmi často nemocná a já šla na druhou kolej a taky musela být ta rozumná, hlídací ta co dohlíží....
Z tohoto důvodu starší dceru zásadně nevužívám k hlídání bráchy!
|
| adelaide k. |
|
(19.6.2013 11:01:11)
Kač, ale to co píšeš ty, susu, Xantipa, nebo Demeter, vůbec nesouvisí s pozicí v rodině, ale spíš v přístupu rodičů. To je pak jedno jestli jsi prvorozená, druhorozená, nebo pátá v pořadí.
|
| susu | •
|
(19.6.2013 11:02:48)
Adelaide, když to "jsi starší, musíš mít rozum" s tou pozici dost souvisí, zvlášť v běžné rodině se dvěma dětmi.
|
| adelaide k. |
|
(19.6.2013 11:05:26)
susu, no tak já taky předpokládám, že má druhačka víc rozumu než dvouleťák, a totéž očekávám od předškoláka
Ale nemusí to nutně být v souvislosti s tím, že mladíšmu/nejmladšímu musí vždycky ustoupit a on nemusí nikdy nic
|
| susu | •
|
(19.6.2013 11:07:34)
To záůeží dost na tom věkovém rozdílu, čím menší tím hůř.
|
| adelaide k. |
|
(19.6.2013 11:12:02)
Susu, myslím že je to vždycky na rodičích. Sama jsem mladší s malým odstupem a u nás spíš panovala ta rovnost, s občasnými pochopitelnými výhodami staršího/mladšího (no, spíš staršího )
|
| susu | •
|
(19.6.2013 11:14:52)
adelaide, to je dobré, to se mi líbí. Já fakt žádné výhody neměla. Nesměla jsem nic, co nemohl i brácha a neměla jsem nic, co by neměl i on.
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(19.6.2013 11:15:31)
adelaide, ono je to logické, že rodiče mají jiné požadavky na batole a jiné na školáka, jen se to nesmí těm dětem předkládat stylem, jaký popisuje susu, protože to pak právě zadělává na pocity křivdy. Případy, kdy starší něco MUSÍ, protože je starší, je třeba vybalancovat případy, kdy něco MůŽE, protože je starší. Ale podle mě někteří rodiče prostě zajedou do stereotypu - starší = nároky a povinnosti, mladší = ohledy a úlevy, a podle toho pak jedou celý život
Ale vím, jak je to vybalancovávání těžké, protože děti jsou hrozně citlivé na spravedlnost a často vidí jen ten okalmžik, kdy něco musí narozdíl od sourozence, a jsou schopné cítit se ukřivděné pořád
|
| adelaide k. |
|
(19.6.2013 11:19:06)
Anett, já to nijak nerozporuju
A máš pravdu že ukřivdění chudáci jsou občas (průběžně) všichni, hlavně když není po jejich 
|
|
|
|
| petra | •
|
(20.6.2013 10:03:07)
jsem pyšná, že toto rčení jsem nikdy nepoužila. ( Mám holky 12,7, 5) také jsem starší a zuřivě hlídám, aby ta naše nejstarší měla výhody... sama se mnou do kina,do divadla později večer spát a se mnou koukání na něco, co ty malé nesmí.... Má samo i víc povinnosti, hlavně venčení psa... Spíš mi dělá problémy vymyslet výhody pro ty malé. Ale kompenzuji to myslím dobře. Nicméně, přesto ta nejstarší má pocit, že jsem ji zradila, když jsem jí pořídila dvě sestry. asi je to normální.
|
|
|
| Kač. ♀ + ♂ |
|
(19.6.2013 11:04:32)
Nevylučuji že kdybychom byly narozené opačně tak že by to bylo stejné...dost možná ano.
|
|
|
|
|
|
| Xantipa. | 
|
(19.6.2013 10:49:33)
To jsou kecy - pokud jsem něco dostala, dělit jsem se musela povinně, protože jsem přece rozumná, mladší sourozenci se dělit nemuseli, protože přece jsou malí a nemají z toho rozum a navíc - mohli naprosto beztrestně si brát moje věci - opět zdůvodnění - jsou malí a nemají z toho rozum, já jsem ta velká a rozumná. To mě mohl trefit šlak, protože to nepřestalo nikdy. Moje sestra přestala, až když jsem byla dospělá a sebrala mi mou věc a zničila a já jí namlátila - od tý doby si nedovolila, ale na druhou stranu jsem kvůli tomu odešla z domu, protože naši tohle nemohli pochopit a taktéž nepochopili, že to takhle muselo dopadnout, když oni nebyli schopní zasáhnout.
Na dětství nevzpomínám ráda, ale po osamostatně už jo, nastavila jsem si to podle svýho a mám klid. Ale naši se s dospělostí mých mladších sourozenců pořád nesrovnali, pořád by nejraději rovnali jejich chyby, protože jsou přece malí.
|
| adelaide k. |
|
(19.6.2013 10:54:09)
Xan, ale to nejsou envýhody nejstaršího, to jso nevýhody když máš (s prominutím) blbý rodiče
|
| Xantipa. |
|
(19.6.2013 11:03:37)
No - já to tak nevidím. Jde o to, že v době, kdy jsem se narodila, nebyl net a nic a naši nic nevěděli a nic nepochopili, rozhodli se pro vojenskou výchovu a nikdo jim neřekl, že to nefunguje - dítě přece neřve, když je přebalené a najedené, když řve, je rozmazlené a je třeba ho nechat vyřvat, když to nefunguje, je potřeba mu ukázat, kdo je tady pánem - tedy bití. Od poměrně nízkého věku si pamatuju bití za každé kníknutí. Našim jsem to říkala - nic si nepamatují. Ale když se občas skvěle baví při příhodách, na které vzpomínají, nebo babička, jde mi mráz po těle.
Na svou dceru /nejstarší mé dítě/, jsem rozhodně byla přísnější než na kluky, nevím proč, ne že by zlobila, ale tak to bylo, jen jsem ji nebila, a to nikdy. Ale po šikaně ve škole, kterou zažila, jsem naprosto otočila její výchovu, aby neplnila příkazy bezmyšlenkovitě, ale aby měla svůj vlastní názor a uměla ho obhájit. Myslím, že se to vyplatilo. Mluvily jsme o tom a někdy jí zas přišlo, že raději by měla něco nařízené, než se sama rozhodovat a nést důsledky. Ale zas říká, že chápe, že to nešlo - buď a nebo, polovičatý řešení není možný. Tak uvidím. Ale ona sama je hodně autoritativní a třeba vidím, že absolutně nechápe kluky a má tendenci jim nařizovat a rozčilovat se, pokud odporují a odmítá vyslechnout její názor. Není mi jasný, čím se to stalo, protože od cca 10ti let měla v případě rozhodnutí právo veta, ale ona sama ho odmítá přiznat druhým.
|
| adelaide k. |
|
(19.6.2013 11:07:47)
Xan, ale to, že tě řezali jak žito a že jsi měla nepěkné dětství s absencí netu nesouvisí To ej rpostě jejich osobní selhání a nesouvisí to ani s tím že jsi byla nejstarší, spíš ostatní okolnosti v tom hrály hlavní roli.
|
| Xantipa. |
|
(19.6.2013 11:18:55)
Nemyslím - prostě neměli dostatek informací a máma je měkká a táta je z tvrdé sedlácké rodiny a ten to bral podle toho, co si sám pamatoval - já jsem řekl, tak to bude. Jemu absolutně chybí schopnost být rodič a pochopit děti - já to pochopila, až když jsem měla svoje a zjistila jednou, že dceru donutil sníst jídlo, přestože předtím jí klidně nechal sníst půlku bábovky s tím, že pak to bude muset jíst i celý oběd - nepochopil, že ve věku 4 let tohle dítě nepochopí. A od toho okamžiku jsem si všímala víc a zjistila jsem, že doteď bere děti jako zmenšeniny dospělých, víc není schopen - jsou stejní, jen malí, ale nemají zkušenosti, tudíž musí na slovo poslouchat.
Já myslím, že mému tátovi chybí ta schopnost být otcem, i když by moc chtěl a mamka? Nevím, nerozumím si s ní a nevím, čím to je - možná rozdílností povah, možná i mou povahou, prostě jsme si k sobě nenašli cestu a teď by asi chtěla, ale já v sobě cítím nějakou bariéru a něco mi říká, že musím být obezřetná. Takže se nedokážu otevřít a když jsem to kdysi zkusila, vymstilo se mi to - už to neudělám.
|
| adelaide k. |
|
(19.6.2013 11:20:20)
Xan a mmyslíš že by to net, třeba u tvého táty změnil? Informace neměl nikdo a spousta rodičů to dělala o dost jinak
|
| Xantipa. |
|
(19.6.2013 11:23:33)
U mého táty by to ani net nezměnil - to jsem si jistá, on radit přece nepotřebuje, ví všechno nejlíp. A mamka - ta i kdyby věděla, tak bude mlčet, aby měla klid - ona chce klid, protože prý nesnáší hádky a dusno. Ona si donedávna myslela, že jsem si jako dítě toho nikdy nevšimla a roky mi jí bylo líto a nechápala jsem, ale teď je mi to jedno - její život, její rozhodnutí.
|
| adelaide k. |
|
(19.6.2013 11:26:23)
Xan, taky si myslím
|
|
|
|
|
|
|
|
| Lassiesevrací |
|
(19.6.2013 10:56:42)
Xantipo, Pavla nepíše nic o tom, že starší se dělit musí a mladší ne.... u vás to byl extrém.
|
| Xantipa. |
|
(19.6.2013 11:09:09)
Já nevím - v jiný rodině jsem nežila. Ale u mé sestry v rodině to funguje stejně, tedy podobně, protože má 2 kluky a u mého bratra mají jen jedno dítě, aby se nemuselo s nikým dělit. A doteď si myslí, jak jsme si to skvěle zařídili /tedy já s manželem/, že máme první dítě dceru, která přece může doma pracovat místo nás /nepochopili, že děti jsou děti a ne služky a čeledíni/. U sestry to nejde, protože má přece kluky a ti doma nic nemusí, protože se to prý nehodí a je to málo chlapský a u mého bratra, který má holku, tak tam taky nic nemusí, protože si přece musí dětství užít.
Nevím - asi špatný model z dětství nebo co.
|
|
|
| Pavla | •
|
(19.6.2013 11:00:19)
Xantipo, tu popisujes svoje zkusenosti a ja zase moje. To podle mne nema co delat s poradim v rodine, psala jsem uz predelsem prispevku, u nas ten o koho se pecuje je moje starsi sestra.. Ja nase chapu segra 2x malem umrela a mela ruzne problemy. Treba jsem si v 17 nasetrila z brigade na walkmena. Nasi segre koupili walkmena k Vanocum. Segre bylo tenkrat 19. Ty vis jake to byly tenkrat hrozny penize. Segra pod vanocnim stromeckem stropila sceny, ze ten walkmen je hrozny. A mama mne pak v kuchyni zadala,jestli bych si s ni toho sveho nevymenila.. To jsem teda tenkrat couvla, ale mela jsem pocit viny ze bych preci mela pomoct, kdyz je chudinka tak nestastna.. Tohle fakt nema s poradim v rodine co delat..
|
| adelaide k. |
|
(19.6.2013 11:02:15)
Pavlo, přesně tak.
|
|
| Kač. ♀ + ♂ |
|
(19.6.2013 11:02:59)
U nás dospěla tak daleko že: Moje babička nám se ségrou založila knížky a ukládala nám tam po 100,- jak to šlo a když umřela tak moje máma přišla s tím že mám sestře dorovnta rozdíl že nemůe za to že je mladší a tím pádem má našetřeno méně!!!
|
|
|
|
|
|
| ronniev | 
|
(19.6.2013 11:00:49)
Anett, to je možná výhoda, kterou vidíš ty. Malé dítě v tom ale zákonitě vidí spíš nevýhodu, a ani se mu nedivím.
U nás (máme tři děti) se snažíme pro některé věci zavádět věkovou hranici (paušál na mobil místo karty, vyšší kapesné atd.), protože jinak jsou dva starší kluci narození krátce po sobě a mají společný pokoj, takže např. pozdější večerku pro jednoho zavést nešlo. A pokud jde o to, že jeden někam smí a jeden ne, tak tyhle problémy jsme naštěstí řešit nemuseli, protože oni chtějí chodit spolu, jsou skoro jako dvojčata. Holka samozřejmě spoustu věcí nesmí, protože je menší, ale na druhou stranu je to holka, a tak zas nemá tendenci se tolik srovnávat, spíš se vůči nim vymezuje.
|
|
|
| Xantipa. |
|
(19.6.2013 10:26:50)
Já v původní rodině jsem nejstarší a výhody jsem neměla - nepamatuju si na žádný, zato povinností kvanta. Ale když měla jít o nějakou výhodu, tak to ne, protože co by tomu řekli mladší sourozenci a navíc - chtěli by taky, takže nic.
U nás doma mají starší víc volnosti, ale zase víc povinností, ale starší syn by jednoznačně chtěl být mladší a mladší zase starší, protože oba mají pocit, že obrácený role jsou lepší.
|
| susu | •
|
(19.6.2013 10:29:33)
Jojo, tak podobně.
|
|
|
| Albar |
|
(19.6.2013 10:51:33)
Susu, já taky ne, kromě toho, že kdykoliv jsem chtěla jít ven, tak jsem ty dvě mladší musela vláčet sebou, když jsem chtěla jít někam já, bylo to na hodinovou diskuzi, jestli můžu a na jak dlouho, ti mladší měli tohle všechno už vybojované a bez práce. A to věčný, ty jsi starší, tak už MUSÍŠ mít rozum 
|
| susu | •
|
(19.6.2013 10:59:14)
"ty jsi starší, tak už MUSÍŠ mít rozum "
Jojo, ta věta se mi taky dost zapsala do paměti.
|
| Albar |
|
(19.6.2013 11:01:37)
Já ho musela mít už ve čtyřech, kdy se narodila první sestra, ale ta nejmladší ho nemusela mít ani v deseti. "Ona je na to ještě malá a nemá z toho rozum  "
|
| susu | •
|
(19.6.2013 11:12:32)
Jo jo, já taky musela mít rozum vždycky.
|
|
| Juldafulda | 
|
(19.6.2013 11:20:30)
KoproFko tise zavidim, protoze nase dite je tezky salamista. I psycholozka nam radila, ze musi mit nejakou svoji povinnost, ale jak ho k ni mam k sakru dokopat?  Ja mam pocit, ze je v nejake puberte, to je nuudaaa, to me nebaavii. Byl tyden na SVP a prvni co ho zajimalo, kdy bude moc jit na PC a me omejvali a rikala jsem, ze tam mohl klidne jeste tyden zustat.
|
| Kač. ♀ + ♂ |
|
(19.6.2013 11:24:54)
... dobrá otáka jak je donutit?
Nejlépe aby to chtěli děti sami 100x jsme se jim snažila vyscvětli když mi budou pomáhat tak já nebudu muset tolik doma pracovat a budeme si moct společně hrát, kreslit vačit cokoli....
|
|
|
|
| Lassiesevrací |
|
(19.6.2013 11:05:14)
No jo, jsou různý věty, který člověku utkvěly. Já, prostřední, dva bráchové, neustále poslouchala "pojď mi pomoct do kuchyně, bude se ti to hodit".
No, že vaření nesnášim, to už jsem tu psala mockrát. Uvařim, ale s nechutí. Naopak brácha vaří od 14 a baví ho to, můj muž se ve vaření vyloženě vyžívá.
|
|
|
|
|
| Lassiesevrací |
|
(19.6.2013 10:16:36)
Tohle jsi četla?
|
| Demeter+2 |
|
(19.6.2013 10:57:47)
diky moc za tip....
mam to doma, cetla nekolikrat
a taky Lemana - sourozenecke konstelace
a porad mam dojem, ze tu vychovu nezvladam:-( a delam to blbe.....
|
|
|
| Eržika. | 
|
(19.6.2013 10:22:31)
Starší si musí vymručet třeba, že může chodit někam sama a pod... Mladší už chodí automaticky a může říct - ona taky mohla.
|
| susu | •
|
(19.6.2013 10:23:39)
Nebo, jako u nás, musí starší počkat až doroste i mladší.
|
|
| ronniev |
|
(19.6.2013 11:10:25)
Jo, u nás je to taky tak - já jsem matka-pes ochranář, takže se mi vůbec nechtělo pustit kohokoli kamkoli samotného.
Naštěstí můj muž je doktorské dítě, rodiče měli nepravidelné služby, pohotovosti ap., takže on a brácha museli být hodně brzo hodně samostatní. Proto teď do naší rodiny vnáší zdravou rovnováhu, jinak já bych asi děti hlídala až do maturity, a kdoví jestli ne i dýl Přitom kdyby nás někdo přepadl, tak budou dávno kluci bránit mě, ne já je - jsou už větší než já a rozhodně silnější.
|
|
| Zuuuza | 
|
(19.6.2013 13:30:18)
Takhle to bylo u nás.. Musela jsem si vše vybojovat. Brácha pak jen řekl a šel. A ten ještě mladší, tak to už byla naprosto pohoda. Nesrovnatelné. Ale nestěžuju si, myslím, že mi to v podstatě i prospělo.
|
|
|
| Eržika. |
|
(19.6.2013 10:24:09)
Starší může třeba na lanové centrum, s kámoškama do kina, a pod... A mladší ne. Ale chápu, že tyto výhody u vás budou za pár let. Ale pak bude mladší zááávidět.
|
|
| Kač. ♀ + ♂ |
|
(19.6.2013 10:33:23)
Často o tom přemýšlím....
POkud mohu napsat svoji vysledovanou nevýhodu tak provní dítě je takové pokusné a prošlapávající cestu... na prvním se to člověk učí a pak horko těžko napravuje chyby které při to "učení se" napáchal....
U nás jsou výhodou pro dítě že může jezdit samo autobusem, jít na nákup, může sama péct. chodit sama na poštu.... Což ona bere jako velikou "poctu" že ona může a malej brácha ne.
|
| Xantipa. |
|
(19.6.2013 10:36:58)
Tak vzhledem k tomu, že každé dítě je jiné, nejde jet víckrát podle stejného výchovného modelu - to prostě nefunguje /i když je to v jedné rodině/. Improvizace je nutná.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(19.6.2013 10:38:38)
Kač., to je pravda, první dítě je pokusný králík a také je podle mě přísněji hodnocené a ostřeji sledované. U druhého už na to není tolik čas ani nenergie a rodiče jsou už zkušenější a klidnější.
Myslím, že já osobně bych byla ideální rodič pro třetí dítě, to už by mělo prošlapanou tu cestičku, přišlo by do "hotové" rodiny ... škoda, že už nepřijde 
|
| Kač. ♀ + ♂ |
|
(19.6.2013 10:41:27)
U dcera jsme hodně věcí prožívala a syna je beru v klidu a vím že klid je to co ty děti potřebujou a ne drámo v duši matky... ale jak z toho ven ???
|
|
| Demeter+2 |
|
(19.6.2013 11:06:13)
jo jo taky se citim byt idealnim rodicem pro treti a kazde dalsi dite a zpetne je mi moc lito, ze ta moje prvni to takhle "odnesla"...
|
| adelaide k. |
|
(19.6.2013 11:09:26)
Demeter, v něčem je to lehčí, to každopádně, ale vzhledem k tomu že je každé dítě jiné, tak každé další znamená nové výchovné výzvy
|
|
|
| Zuuuza |
|
(19.6.2013 13:32:19)
Souhlas. První dítě "pokusný králík". A ano, asi ho hodnotím přísněji, mám na něj asi podvědomě vyšší "nároky".. Ale snažím se to vybalancovat.
|
|
|
|
| el + 2 | 
|
(19.6.2013 10:34:30)
tak to mě trochu děsíš - mám tříleťačku a měsíčního novorozence a z prvorozené se taky stala fňukna (velmi slušně a mírně řečeno)... u vás to starší drží pořád, i když je druhému dítěti už 2,5 roku? 
|
|
| Kamisi | 
|
(19.6.2013 10:36:09)
Tady přece nejde o nějaké výhody nebo nevýhody.
Každý má v rodině, v životě nějaké postavení dané a tak to je, není třeba se babrat v tom co je lepší nebo horší, když to nejde změnit.
Zaměřila bych se spíš na komunikaci s oběma dětma, vysvětlování, že starší holčička byla taky takhle malá a malá zase bude větší. Že jak se teď staráš o menší, starala ses před pár lety i o větší.
|
| Xantipa. |
|
(19.6.2013 10:43:20)
Tak tohle rozumné zdůvodnění u tak malých dětí neuspěje. Dle mýho - dát staršímu výhodu, o kterou bude stát. Pak na tom pochopí i nevýhody, ale když vnímá jen nevýhody a výhodu žádnou, tak je to na kulový.
|
|
|
| Gerberka1 | 
|
(19.6.2013 10:47:34)
Já sama jsem mladší sourozenec a výhody jsem neměla absolutně žádné.
Naopak byl celý život protěžovaný starší sourozenec – zvláště ze strany mého otce, který – ačkoliv si to sám nechce přiznat – tak je pro něho syn stále „důležitější“ něž já, ačkoliv v jeho 85 letech je péče o něj samozřejmě z drtivé většiny mou záležitostí. Tohle uvažování nechápu.
Maminka chtěla původně 2 kluky (o jiné možnosti snad ani neuvažovala) a byla zklamaná, když jako druhá jsem se narodila já. Celé dětství jsem musela žít v bratrově „stínu“ včetně dědění oblečení (žádné parádičky, sukýnky, volánky – nic takového, pěkně rifle a košile a hotovo). Dost mě to poznamenalo sebevědomí, se kterým se potýkám dodnes.
Až později, mnohem později, až jsem se vdala a osamostatnila se, tak se mi maminka mnohokrát jakoby „omlouvala“ za to, že „nechtěla“ dceru, že byla hloupá, že je hrozně ráda, že má dceru, za kterou může kdykoliv přijít, popovídat si atd. A tak nějak od doby rané dospělosti jsme byly jak dvě nejlepší kamarádky. Já jsem jí vše samozřejmě odpustila (jinak to ani nejde, protože mi před rokem zemřela). Nakonec byla z celého příbuzenstva jediná, která stále chodila za mnou a za mými kluky (jejími vnuky), otec o mou rodinu žádný velký zájem nikdy neprojevoval.
Já sama mám 2 kluky s odstupem 7mi let.
Ty „výhody“ nebo „nevýhody“, jak tu popisujete, jsou z velké části záležitostí povahy daného jedince a s tím se nic nenadělá a od toho se to všechno odvíjí.
Starší kluk je od narození velký introvert, samotář a má dg. Aspergrův syndrom.
Mladší je zcela „normální“, šídlo a ohromně šikovný manuálně (což starší není vůbec).
Výhody pro staršího:
občas odkouká od malého, co všechno on umí a naučí se to taky, jako „dožene“ to, co zameškal nebo neuměl, když byl malý. Tím, že ve škole si nenašel prakticky žádné kamarády svěho věku, tak si s malým hrává celkem rád.
Nevýhody pro staršího:
samozřejmě v jeho věku chce být taky sám a věnovat se svým zájmům, číst si, hrát si na tabletu atd….a malý se dožaduje jeho pozornosti a chce být s ním. Starší nechce. Tak vznikají rozepře.
Výhody pro malého:
velké, má parťáka doma na hraní a vzhledem k tomu, že starší je takový rozumný a spolehlivý, tak ho i často hlídává (třeba 2 nebo 3 hodiny). Malý mu říká „tati“ a hraje si, že je to „náhradní tatínek“. Staršího nechci tím hlídáním nějak přetěžovat nebo omezovat, tak je to opravdu jenom v nutných případech, aby potom v dospělosti neměl pocit, že „pořád hlídal bráchu“.
|
|
| adelaide k. |
|
(19.6.2013 10:49:45)
Demeter, otázka je, jestli je to správná otázka Já tohle moc neřeším, spíš celkově, aby někdo nebyl vyloženě odstrkovanej, aby každý měl svůj kus pozornosti atd.
|
|
| Epepe | 
|
(19.6.2013 10:51:43)
Jsem taky starší. Takovou skrytou výhodu vidím v mnohem větším pocitu odpovědnosti. Je to dvousečné, uznávám, ale kupříkladu jsem neměla problém dostudovat, zatímco mladší sestra neměla tu správnou dávku smyslu pro povinnost a vše odkládala.
Dále je výhodou, opět spíš v dospělosti, že ty jsi ten starší a rozumnější, mladší je často brán do smrti jako to neschopné, nezodpovědné mimino.
No, a hlavně to první dítě si užije mnohem více láskyplné (pokud rodina poskytuje) pozornosti a obdivu - už od narození.
|
| Xantipa. |
|
(19.6.2013 10:53:07)
No, a hlavně to první dítě si užije mnohem více láskyplné (pokud rodina poskytuje) pozornosti a obdivu - už od narození.
- no to určitě, obzvlášť když dítě nebylo plánované a navíc se ještě narodila holka místo kluka - když už.
|
| Epepe |
|
(19.6.2013 11:25:55)
Tak říkám, pokud rodina poskytuje.
Xantipo, ty si fakt myslíš, že tvého mladšího sourozence to nepoznamenalo?
Když je jedno dítě opomíjeno a to druhé vyzvdvihováno, většinou to má stejně ničivý a smutný vliv na obě. Sourozenci jsou tak nějak od přírody nastavení držet spolu, jak pozoruju.
Takže vzkaz pro zakladatelku: ono, když se to odře na kost, tak je vlastně jedno, kdo se kdy narodil. Hlavní je, že obě děti dostávají dost (= míněno ve smyslu tolik, kolik potřebují) lásky.
|
| Kač. ♀ + ♂ |
|
(19.6.2013 11:28:28)
To máš pravdu že u nás to mělo vliv i na sestru ta je v područí rodičů ještě ve 30letech jak o ní furt pečovali (já jsm epřesi starší tak si poradím) a nějak zapomněli přestat pečovat....
|
| Juldafulda |
|
(19.6.2013 11:30:08)
Ano ano, muj ml. sourozenec je neschopen samostatneho zivota... Nejhorsi je, ze rodice sice prokoukly, ale porad mam pocit, ze az se jednoho dne objevi, tak to bude vsechno pri starem.
|
|
| Epepe |
|
(19.6.2013 11:34:29)
Nejen to, ale problém může být i daleko víc uvnitř.
Třeba odpovědět si na otázku: proč já jsem vlastně ta/ten lepší?
V rodinách, které tu výchovu nemají úplně promyšlenou, totiž často rodiče odpovídají (mimoslovně, samozřejmě) na takovou otázku třeba tím, že je mladší, hezčí, podobný tetičce/stýčkovi, že jim zachránil/a manželství, atd. No, a žít celý život s tím, že jsem lepší jen díky tomu, že mám nos po prastrýci z devátého kolena ...
Tím nechci nijak zhlečovat těžké postavení těch opomíjených, jen připomínám, že v takové situaci se nikdo z dětí nemá "líp". Možná materiálně, ale vliv na psychiku bývá stejně škodlivý (jsou vyjímky, to jistě).
|
| Xantipa. |
|
(19.6.2013 11:49:36)
Já si pamatuju, jak jsem si dlouho myslela, že táta je prostě nejlepší, všechno umí, ví........ Ale jak jsem rostla, zjistila jsem, že to je poněkud jinak. A jednou na táboře mi tátův kolega řekla - teda, když se dívám na vás 3 /jako mne a mé sourozence/, tak ať si říká, co chce, ty jsi mu nejvíc podobná. A já to celá šťastná řekla tátovi a on se rozčílil, že co to kecá, že to není pravda, protože já se mu podobám ze všech nejmíň. A byl úplně vytočený. A nevím proč, ale když mě táta naštval, tak jsem pak škodolibě říkala - jo a potkala jsem toho a toho a že prej ti mám vyřídit, že jsem ti moc podobná. A opravdu jsem měla radost, jak zuří.
|
| Epepe |
|
(19.6.2013 12:01:15)
Xan, to znám dobře, z rodiny (ne já osobně). Nejvtipnější na tom, je, že ona je to většinou pravda. Opravdu jsou si ti lidi strašně podobní. Ale jakmile se ukáže, že nejsou stejní ve všem, jakmile dítě projeví odpor (a ono ho projeví), tak je to pro dotyčného takové zklamání, že je potřeba dítě zavrhnout jako celek.
Dotklo se rodičova sebeobrazu, jeho nejcitlivější stránky. Takový příklad máme u nás v rodině, souvisí to s malým sebevědomím a nedostatkem lásky v dětství rodičů.
Možná to bude u vás podobné.
|
| adelaide k. |
|
(19.6.2013 12:03:23)
Tak ono každého rodiče nejvic prudí to dítě, které je mu nejpodobnější
|
| Epepe |
|
(19.6.2013 12:09:22)
Adelaide, přesně, ono obyčejně každého prudí ten, kdo je mu podobný. Ať je to dítě, rodič, šéf nebo prodavačka v samoobsluze.
|
| Juldafulda |
|
(19.6.2013 14:20:00)
Jejda ja ti nevim, mne prave nas salamista prudi tim, ze mam pocit, ze je cely tchan a muj otec a ja oba dva fakt moc nemusim a jsem z nej na mrtvici. Oni by se jinak rozkrajeli, ale prezit s nima to je pro hodne otrle jedince )).
Mala je po mne a je pravda, ze ji vic chapu a nemusi nic rikat
U nas je blbe, ze ten starsi dela ochotne veci jenom, kdyz za to ma nejakou vyhodu. A ja tohle proste nesnasim. Tchan a muj otec to je to same v bledemodrem... a neprevychoval je nikdo. Takze ja doufam, ze se nam narodi hodna, ruzolici holcicka, ktera udela vsechno co mamince na ocich uvidi. Mysleno obrazne ).
|
|
|
| Zuuuza |
|
(19.6.2013 13:39:24)
To je fakt
|
|
|
|
|
|
|
| Xantipa. |
|
(19.6.2013 11:33:31)
J.ejdo - my sourozenci nedrželi spolu, nemuseli jsme, okolo nás byla spousta dětí odpovídajícího věku, opravdu spousta. A navíc nebylo pro mne dobrý se držet v blízkostí mých sourozenců, pak by hrozilo, že se o ně budu muset navíc starat i po odpolednách, ráno mi to celkem stačilo.
Prostřední sestře její postavení velmi vyhovovalo, nejmladšímu bráchovi ne, jeho to poznamenalo, byl vytoužený kluk a bohužel nesplňoval představy mého táty - já to tenkrát neřešila, snažila jsem se být doma co nejméně, ale i z toho, co jsem tam musela být, si můj bratr pamatoval věci, který ho děsily doteď. Myslím, že on je oběť větší než já, protože on se neuměl bránit, já už pak jo a když viděl důsledky, měl strach.
|
| Epepe |
|
(19.6.2013 11:37:12)
Xan, a mladší sestra je slepá nebo hluchá?
Buď si 100% jistá, že jí to poznamenalo též.
Mrzí mě, co sis musela prožít. Mrzí mě, co musí prožívat všechny děti v podobné situaci. 
|
| Xantipa. |
|
(19.6.2013 11:56:06)
J.ejdo, není slepá, ani hluchá, je vyčůraná, až to bolí a podrazila by i vlastní dítě, pokud by z toho něco měla. Ale to je fuk - nechtěla bych být v jejích botách a v botách mýho bratra taky ne. Ale na druhou stranu neříkám, že by to nemohlo být lepší - škoda pro všechny. Ale co naděláš, je to takhle a ono opravdu platí, že co tě nezabije, to tě posílí. A na druhou stranu, když to vezmu kolem a kolem - mohlo by být hůř. Když moje mamka hořekuje, jak si přála velkou rodinu a my tři se raději ani nevidíme, bratranci ani sestřenice se neznají, tak se musím jen pousmát a nechápu, že to nevidí.
|
| Epepe |
|
(19.6.2013 12:07:55)
Vyčůranost je jen povrchová vlastnost ... jak je to vespod, to je horší.
Musíš si uvědomit, že to velké opovržení k opomíjenému sourozenci, je ve skutečnosti obrovsky intenzivní emoce, kterou ti další jakoby rádoby milovaní sourozenci nemají ... no, prostě je to těžké na všechny strany.
Jak jsem psala o té naší rodině, tak ten druhý, neopomíjený sourozenec, je na tom momentálně mnohem hůř, než ten druhý ...
On vůbec doteď nepochopil, čím si tu lásku zasloužil, ani o to tak nestál, bylo jí víc, než chtěl, vztahy se sourozencem samozřejmě v troskách, z toho pramení obezita, problémy v manžeství a už to padá na další generaci ...
|
| Xantipa. |
|
(19.6.2013 12:12:41)
Nevím - je to možný. Každopádně jsem si vždy vybírala kamarádky a kamarády mimo rodinu a teď co mám málo času, se nebudu stýkat s někým, s kým máme JEN společné geny, nic víc. Ale na druhou stranu - svým kamarádům bych v případě nouze pomohla, protože to jsou kamarádi, s kterými se stýkám často a máme spolu hodně společného, ale pokud by potřebovali mí sourozenci, pomůžu taky, protože to jsou právě ty geny - ale že mám kamarády nevyčůrané, tak v případě mé sestry bych si sakra rozmyslela, jak a s čím pomůžu.
|
|
|
|
|
|
|
| pavla | •
|
(19.6.2013 11:31:49)
Xan, ale to furt nema co delat s poradim.. nechtene muze byt, i treti dite v poradi...
|
|
|
|
| Klarisanek |
|
(19.6.2013 11:09:23)
Tak ja jsem jakozto starsi taky zadne vyhody nepozorovala, mladsi sourozenec me silene s...l, nenavidela jsem ho, musela jsem se o nej starat, porad mi bylo pripominano, ze ja musim mit rozum. Ted to vidim u sveho starsiho ditete, sice JESTE sestricku ma rad, ale taky je casto napominan. Ovsem zadnou tragu bych v tom nevidela, protoze at je to jak je to, porad je lepsi byt tim starsi, nez byt sam a nemit nikoho s kym se skorpit. Ja sveho brachu zacala "navidet" az tak v 18ti, kdy uz jsme spolu mohli kourit a pit pivo a az ted ocenuju, ze ho mam a jak hrozne by to bylo ho nemit, coz se uz jednou malem stalo. Takze doufam, ze moje starsi dite jednou nezalozi takovouto diskusi a dojde stejneho poznani jako ja.
|
| susu | •
|
(19.6.2013 11:23:18)
Tak se mi vybavilo, brácha má teď dvě děti, ve stejné konstelaci jako jsme byli u nás doma - starší holka, mladší kluk. Švagrová, když slyší, že malý brečí, tak má snahu hned napomínat starší dceru, že mu "něco udělala". No brácha spíš nakoukne, a klidní švagrovou, že se má podívat, jak sestru malý provokuje a jak kvílí jen tak, protože už okoukává, že ona dostane sodu. Asi si to sám pamatuje z dětství.
|
|
|
| Anna Veselá |
|
(19.6.2013 11:09:30)
Já jsem nejmladší ze tří a výhody jsem v tom neviděla žádné, vždycky jsem si přála opak... V tomhle holt asi dost platí, že každý chce to, co zrovna nemá... Sourozence mám o hodně starší (o 15 a 13,5 roku), navíc oba bratry, takže mi vždycky chyběla sestra... A celkově se moje dětství neslo v duchu "ona je ta malá, blbá, otravná, rozmazlená...", zatímco oni dva byli ti "velcí, šikovní, správní, rozumní"... Takže za mě, klidně být starší, má to spoustu výhod než být pořád za malého ustrkovaného pitomečka (když to trochu přeženu). A mimochodem mám pocit, že tahle moje pozice z dětství se se mnou táhne neustále, i teď v dospělosti, prostě pořád pro ně budu ta malá, kterou netřeba poslouchat, nedejbože brát vážně. A mám dojem, že už asi ani není šance, že by se to kdy změnilo. Takže u mě takhle 
|
| Ropucha + 2 |
|
(19.6.2013 11:18:45)
Každý chce to, co zrovna nemá.
Spirálo 
To je pravda pravdoucí a to také pořád svým dětem opakuji, protože jsou schopné být nespokojené kvůli všemu, jejich soupeření někdy dorůstá absurdních rozměrů.
|
| Juldafulda |
|
(19.6.2013 11:22:20)
Jinak u nas to bylo tak, ze jsem se musela podrizovat mladsi sestre. Fakt desny.
Snazim se toto nedelat, ale problem je, ze nase mladsi se kolikrat chova rozumneji, nez nas skoro skolak.
|
| Tante Ema | 
|
(19.6.2013 11:24:18)
Jj, to není příjemné dětství, to znám.
|
|
|
|
|
| Tante Ema |
|
(19.6.2013 11:12:56)
Výhoda staršího by měla být ta, že je v pořadí sourozenců narozen dříve. Dřív přichází na řadu, když se třeba dává na talíř, kupuje šatstvo, malí dědí apod.
U nás má regres jak bič nejen dvoulet, ale i třináctiletá. U malé je to ještě docela dobré, té stačí, když třeba dří než mimino jde jíst, mýt, nastupuje do auta, dostane nějakou lahůdku a mimino jen kojo apod.
U velké je to o dost horší.
Já jsem taky starší sourozenec a rdiče mě celkem brali hákem, vše se řídilo menším a já jsem se max. dozvěděla, že "mám ustoupit" nebo mě rovnou zmlátili.
Svoje děti vedu tak, že menší se přizpůsobují větším, ale samozřejmě ne dogmaticky, to by zase byli biti ti malí.
Ale hierarchii dodržuju a osvědčuje se mi to, narozdíl od systému mých rodičů,kteří ji obrátili na hlavu.
|
| adelaide k. |
|
(19.6.2013 11:17:27)
Tante, já jsem spíš pro tu "rovnost, volnost, bratrství" Ony některé ty výhody a nevýhody vyplývají samy od sebe.
|
| Tante Ema |
|
(19.6.2013 11:21:13)
Ale jo, ono to asi vypadá, že mám doma armádu, ale nemám, jen tu přirozenou hierarchii ctím a osvědčuje se mi to. Moji rodiče to nedělali. Šapali po mě jak po soumarovi a asi si to ani neuvědomovali.
|
| adelaide k. |
|
(19.6.2013 11:25:25)
Tante, když o tom přemýšlím, tak my ji v podstatě držíme taky, jenom to asi popisuju jinými slovy
|
|
| Xantipa. |
|
(19.6.2013 11:28:34)
Já doma razím - starší je pochopitelně starší, rozumější a má víc zkušeností, tudíž má víc povinností, ale taktéž víc práv - bez debat.
Když moji kluci kňourali, že by to brali naopak - starší by chtěl být v kůži toho mladšího a mladší v kůži toho staršího - zkusili jsme to. A najednou zjistili, že to nejde - pro mladšího bylo těch povinností příliš a byly nad jeho síly, takže ty povinnosti v jeho očích zastínily ta práva. A starší zjistil, že je fajn nemít tolik povinností, ale zas mu chyběla ta jeho původní práva.
Takže rychle se zas vrátili do svých původních rolí s tím, že to jinak nepůjde. Ale mluvíme spolu hodně, takže vědí, že pokud něco nevyhovuje, lze se o tom pobavit a lze leccos změnit. Asi jsou spokojení, protože starší občas lobuje za mladšího a mladší za staršího a vypomáhají si při svých povinnostech.
|
|
|
|
|
| Inka | •
|
(19.6.2013 11:13:50)
A když někdo napíše, že je nejlepší mít jenom jedno dítě, tak dostane sodu. A z tohoto tématu to docela plyne.
|
| Gerberka1 |
|
(19.6.2013 11:27:58)
Ne, to si nemyslím, že toto téma takto vyznívá, určitě ne.
Každý ať má tolik dětí, kolik chce nebo touží mít.
Moje maminka byla jedináček a říkala nesčetněkrát, že tím svým „zatraceným jedináčkovstvím“ celý život jenom trpěla a nic jiného. Strašně moc chtěla sourozence – i třeba o 10 let mladšího, jí to bylo jedno.
Proto ona sama chtěla dvě děti.
Výsledkem je to, že ačkoliv dětství jsme měli s bratrem sice hezké, tak teď v dospělosti si nemáme co říct a žijeme každý svým životem, nestýkáme se, až je to trapné. I tímto stavem maminka trpěla, když viděla nás, jak se k sobě chováme a ona by dala nevímco za sourozence. Zcela jistě si to i idealizovala, to je jasné, skutečnost bývá jiná.
Kdo chce mít jedináčka, ať ho má.
Já nechtěla, chtěla jsem určitě 2 a kdyby náhodou bylo třetí, nezlobila bych se.
Akorát nevím, kam bychom se vešli.
Je to taky otázka priorit v životě.
|
| Inka | •
|
(19.6.2013 11:51:32)
To je jasný, ať má každej kolik dětí chce. Ale mockrát jsem nečetla, "měli jsme se sourozencem super vztahy, v dětství jsme si vyhráli, měli se rádi, v dospělosti se často stýkáme" apod
|
| Gerberka1 |
|
(19.6.2013 12:04:46)
U nás - i když byl bratr vždy ten protěžovaný a já ta "druhá" a navíc holka, se kterou si maminka ze začátku "nevěděla rady" - tak jsme měli celkem hezké dětství, měli se jako sourozenci rádi.
První propast nastala, když jsem se vdala a brácha zůstal ještě 10 let svobodný - připadalo mi, že "neví, co si se sebou počít", všichni jeho kámoši se dávno ženili a měli děti a on nic. Pak se tedy taky oženil - 10 let po mě - a nastal druhý a definitivní konec našeho vztahu.
Čili my spadáme do kategorie - v dětství dobrý, v dospělosti "rozchod".
Ale já mluvím už z pozice "dospělého" sourozence.
Zakladatelka se ptala určitě na ty "výhody", když jsou děti ještě malé, to jsem už napsala výš
Ještě jsem chtěla dodat, že záleží na tom, jestli to jsou kluci nebo holky
|
|
|
|
|
| Juldafulda |
|
(19.6.2013 11:27:26)
Queerty nestras!! Cekame treti a bojim se, jak mala tu prostredni roli zvladne. Ona totiz uz nezvlada, ze se ma narodit nejake miminko
|
| adelaide k. |
|
(19.6.2013 11:28:50)
Juldo, je to těžký :-( Změna konstelace je jedna z věcí která mě od začátku smiřovala se čtvrtým dítkem.
|
| Juldafulda |
|
(19.6.2013 11:31:45)
Adelaide ja prave premyslim jestli s malou nekam nezajit.. Je to s ni takove dost slozite a uz ted z ni mam hlavu v pejru. Hodne mi to kazi to, ze ma problemy se zaclenit mezi deti. Myslim, ze bude pohybove nadana, tak najit neco v cem bude fakt dobra. Fakt nevim. I kdyz ono staci, ze je casto nemocna.
|
| Juldafulda |
|
(19.6.2013 11:33:09)
S tim rozmazlovanim to fakt zalezi. U me je to dite neplanovane a vic se na nej tesi tatinek. Takze mnou bude milovane to je jasne, ale rozhodne ne rozmazlovane.
|
| Juldafulda |
|
(19.6.2013 11:34:18)
Tante a v cem jsi ji zhyckala? Ono se da druhe dite zhyckat?
|
| Tante Ema |
|
(19.6.2013 11:41:42)
Asi jo, přemýšlím o tom.
Je pravda,že ona byla vždycky, jak jako malá říkala, "maminák", je o čtyři a půl roku mladší než prvorozený, hodně ji zasáhl rozvod, otcova nová partnerka atd, atp.
Syn se rychle a účinně osamostatňoval a je spíš uzavřený po otci... nevím. Mně to tak nepřišlo, ale evidentně ji změna poměrů po příchodu malých dětí, nemile zasáhla.
|
| adelaide k. |
|
(19.6.2013 11:45:18)
Tante, asi to pro ni přišlo v blbým věku, kdyby byla mladší, líp by to přijala a kdyby starší, tak by jí byli víc fuk
|
|
|
|
| Juldafulda |
|
(19.6.2013 11:37:40)
. Queerty fakt jo? ). Ja si nedokazu predstavit, ze toto je jeste mozne . Pac nase prostredni u ni se staci podivat a clovek "jihne". Ale u nas je to slozitejsi to starsi ma Adhd a je hodne tezke to ulavirovat, aby nebyla ta mladsi vic chvalena nez to starsi. Ono, kdyz ma fakt nekdo deti a nektere ma opravdu problem, ty zdravotni se daji vzdycky nejak upatlat, ale pokud jde o problemy s chovanim, vybocovanim, tak je ta vychova mnohem narocnejsi.
|
| Juldafulda |
|
(19.6.2013 11:42:05)
Xan reknu ti to asi takhle. Muj ml sourozenec mel zdravotni problemy. No a moji rodice to kapanku nezvladli. Misto, aby zdravotni problem vpravili do normalniho zivota, udelali z toho neco navic. Moje mladsi se casto dusi, mam o ni kolikrat opravdu hodne veliky strach, ale moje starsi dite si myslim nikdy nepocitilo, ze bych zdravotni stav te mladsi nejak povysovala nad jeho provorozene postaveni v rodine. On ma zase svoje problemy kvuli kterym se musime znacne omezovat. Takze si jsou deti defakto fifty fifty ).
|
| Tante Ema |
|
(19.6.2013 11:45:11)
To ja fakt jak v mém dětství: "Máš smůlu, pro nás nejsi dost nemocná."
|
| Juldafulda |
|
(19.6.2013 11:46:47)
Tante asi tak nejak . A vis co bylo nejhorsi, ze kdyz jsem opravdu nemocna byla, tak muj tatinek vzdy prohlasil, ze akorat simuluju a nechtel me odvezt do nemocnice )).
|
| adelaide k. |
|
(19.6.2013 11:48:09)
Juldo, Tante, to je hrozně smutný :-(
|
| Tante Ema |
|
(19.6.2013 11:54:08)
Hrozně smutý to není. Nebylo to sice příjemné a dítě bych být znovu nechtěla ani za nic, ale zase mě to otužilo a poskytlo určitý náhled a senzitivitu, která se mi teď hodí. A taky nečekám, že mi něco spadne pod nos samo.
|
| adelaide k. |
|
(19.6.2013 11:56:55)
Tante, no, jak se říká, co tě nezabije... ale i tak, myslím že tohle "posilování", by klidně do dospělosti počkalo.
|
| Tante Ema |
|
(19.6.2013 12:03:22)
To asi jo.
Ale není to tragédie, rodiče mě neměli/nemají neradi a všechno to dělali bona fide. Byli/jsou přesvědčení, že to je tak správně a že jsme jako děti dostávaly "každá podle svých potřeb".
Každopádně to byla rodina, domov, rodiče stabilní, předvídatelní. Mnoho dětí je na tom neporovnatelně hůř.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| adelaide k. |
|
(19.6.2013 11:44:02)
Juldo, to se uvidí Já myslím, že to nekonec bude největší ňuník ze všech Mmch, kdy to čekáte?
|
| Juldafulda |
|
(19.6.2013 11:45:14)
Adelaide my cekame Vanocni darek )). Doufam, ze vyleze driv, pac predstava Stedreho dne v porodnici to bych asi neprezila a o detech nemluvim )).
|
| adelaide k. |
|
(19.6.2013 11:47:27)
Juldo, tak to my jsme o kousek dál a musím říct, že v posledním cca měsíci se moje pocity dost změnily (fyzicky teda k horšímu ), a začala jsem se fakt těšit na miminko, až si ho pomuchlám atd.
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Rekonstrukce husitské bitvyJičín 
Orchestr na dotek – ZápadPraha 1 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Rekonstrukce husitské bitvy
Orchestr na dotek – Západ
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)