| Hr.ouda | 
 |
(9.4.2013 12:26:26) já používám vulgarismy, když jsem naštvaná spíš málo, nebo když oi nic nejde a jen si ulevuju, a někdy i když něco třeba vyprávím, tak kvůli zemitosti   
Ve vyhrocených situacích toho typu, jak popisuješ, se ve mne něco zlomí většinou, a začnu mluvit velmi plochým ledovým hlasem bez intonace, ale z důrazem na každou slabiku a takovým jakoby úředním studeným stylem , velmi spisovně a korektně, pokud je to tváří v tvář, tak se nekdy i mírně usmívám a upřeně koukám na dotyčného. Vzhlefem k mé vizáži to asi působí trochu komucky, ale jen na lidi, co mne znají, jinak to mívá efekt. Nemám to naučené, naskakuje mi to samo. Je to asi proto, že ve skutečnosti jsem dost v tenzi a kdybych zvýšila hlas, nevyšlo by z toho ohromující řvaní ale do fistuje přeskakující pištění  
|
| sovice | 
 |
(9.4.2013 15:58:44) Hroudo,
mám to podobně. Někdy jen tak vykřiknu "do p.dele práce!" nebo "ne.er mě", když mi něco vylítne z ruky nebo mě kočka kousne do achillovky, občas i nějaký z těh lehčích (ku.va, p..a a podobně tedy ne). Ale když se fakt mohutně naštvu (což dá hodně práce, vytočit mě do takového stavu), jsem ledová, případně jedovatá, neječím, ale jsem důrazná. A většinou mi jdou lidi z cesty.
|
|
| * Liv | 
 |
(9.4.2013 19:56:04) Hroudo, mám to taky tak, začnu mluvit velmi spisovně, potichu, chladně a je to myslím celkem účinější než vulgarity. Navíc je to i společensky přijatelnější - občas se profesně dostávám do situací, kdy na mě někdo dost řve a domáhá se velmi zhurta něčeho na co nemá nárok a já mu to ani navíc nemohu poskytnout a v takové situaci je to výhoda.
Mluvím s ním ultraslušně, takže si nemůže stěžovat, kdybych mu oplatila krávu či jiné, silnější kalibry, je stížnost na chování lékaře ve službě na světě na to tata.
PS: pro zakladatelku - do prdele se vulgárně jednající osoby posílají až PO ZAVĚŠENÍ přístroje.
|
|
|