Jak se z milenců stanou dobří manželé a rodiče

Dá se žít zodpovědně a šťastně ve vztahu i bez svatby?

Celkem 391 názorů.

x x

Téma: Dá se žít zodpovědně a šťastně ve vztahu i bez svatby?

(30.1.2013 14:37:46)
Přemýšlím nad tím, co čtu tady téma o jedno níže, kde moc nechápu, proč se vlastně chce zakladatelka vdávat. Na vlastním příkladu nastíním výhody a nevýhody nesezdaného soužití.
Mínusy z mého pohledu:
- děti mají příjmení po otci, výhradně, všechny 4, resp. 3 a to 4. bude mít také. Trošku mě to mrzí, že "nazapadám" oficiálně do rodiny i podle příjmení
- trošku mě mrzí, že se ten můj chlap k tomu neodhodlal, spíš z takových těch sentimentálních důvodů -nějaké to úřední potvrzení toho, že k sobě patříme. Tvrdí, že je pohodlný cokoliv měnit na zaběhnutém modelu, který funguje
- nemožnost se např. dostat k jeho zdravotním dokumentům, kdyby něco, nebo k informacím o jeho zdravotním stavu, pokud by třeba měl autonehodu a ležel v nemocnici (nevíte někdo, zda je možné toto nějak pořešit oficiálně i bez svatby?)

Plusy z mého pohledu:
- jsme spolu proto, že spolu chceme být, ne jen proto, že nás spolu něco oficiálně pojí (což se asi stává mnoha sezdaným párům, že jsou spolu jen kvůli tomu papíru)
- máme vyřešené finance, já mám svůj byt, přítel koupil dům, hypotéku platí sám a já do toho vůbec nejsem zatažená v případě, že by se mu něco stalo, hypotéka je pojištěná, stejně tak i půjčky a další věci, platí ze svého platu veškeré pojistky, i moji důchodovou a další, protože já mám pouze rodičák. V V můj prospěch uzavřel značně vysokou životní pojistku, kdyby se mu něco stalo, abych měla na péči o děti dostatečné prostředky. Je mi jasné, že o peníze mu fakt nejde a myslí to s náma vážně
- přes to všechno o financích rozhodujeme společně, máme společný účet a nedělíme na moje a Tvoje, a to ani v případě majetku, který máme každý svůj. Prostě hospodaříme jako normální rodina se vším všudy spolu probíráme výdaje a příjmy atd.

Říkám si, že ať by se stalo cokoliv, tak ten papír mě vlastně před ničím neochrání a přemýšlím, v čem by pro mě mohlo být manželství výhodou a v čem případně ještě nevýhodou. Nějak mě další věci nenapadají a pokud pominu výše uvedené, tak si myslím, že spokojený rodinný život se dá žít i bez svatby. Že to vždycky záleží na těch dvou a neexistuje prakticky žádná ochrana, která by mě ochránila "za zákona" před nepoctivým chlapem (dělení dluhu v manžeství na polovic, i když ho udělal jen jeden z manželů - tak to teď řeší aktuálně moje sestra). Jako ano, ráda bych se vdala, ale není to tak palčivá potřeba, vzhledem k tomu, že nám rodina funguje naprosto spolehlivě. Nevím přesně důvody, proč se můj chlap nechce ženit, argumentuje tím, že všechno funguje jak má a má strach, že když se něco změní, tak se to podělá. Nevím. Na té rovnováze ve vztahu pracujeme oba a fakt nevím, jestli ten papír něco změní ať k horšímu nebo k lepšímu...

Prosím o pohledy zvenčí. Momentálně se spíš přikláním pro model bez svatby, vzhledem k tomu, že ségra je před rozvodem...