| Ori_on |
 |
(31.1.2013 7:27:18) Diskuzi jsem nečetla, ale my se letos bereme po sedmi letech právě z těch prvních plusových důvodů. Chceme to oba, chceme k sobě patřit i takto, chceme se sjednotit. Vztah nám klape od začátku, svatba vše jen upevní. Máme čtyřleté dítě. Tak i trochu kvůli němu. Navíc, co jsme se rozhodli, tak nějak cítíme, že je vše ještě hezčí. Prostě se na to naše svatební září už moc těšíme . PS: já bych to partnerovi ve tvém případě dala víc najevo, že bys byla ráda vdaná. Oni to ti chlapi tolik neřeší, ale žena teda rozhodně ano. Hodně štěstí!
|
| Manka+Cipísek | 
 |
(31.1.2013 8:36:14) Ještě si neodpustím jednu poznámku k tolik opěvovanému a vychvalovanému statutu svobodná matka. Ještě nikdo nevysvětlil, přesto že je tu skoro 300 reakcí, co se získá tím, že se nevdá a vychovává děti jako svobodná matka. Většina tu pořád omílá že je to jen papír, ale ten pro některé pitomý papír, vyřeší spoustu otázek a právních věcí. Jak tu někdo psal, že po svatbě, šel vztah do kytek, protože měl chlap to svý už jistý. Za to nemůže svatba, ale děti. Jakmile žena porodí děti, tak má chlap to svý jistý úplně stejně jako kdyby byl s onou dámou ženatý. Žena prostě po porodu bude nějakou dobu potřebovat pomoct a sex stojí většinou taky za houby, vadaná nevdaná. Dítě ty dva už prostě bude vždycky spojovat, v nejhorším případě tím, že se budou min. dalších 18 let dohadovat o výchově a penězích. To vám fakt nepřijde divný táhnout za ruku jedno dítě, v břiše mít druhé a mlít kecy o svobodě?
Lidi vždycky spojují děti, svatba nesvatba. Pokud se lidi dohodnou, tak i sezdané s dětmi soud rozvede na první stání, dneska soud fakt nebude zkoumat jestli spolu žijete nebo ne, nebude si předvolávat svědky apod. A obráceně, pokud se jako nesezdaní nedohodnete na alimentech a styku s dětmi, tak se soudu nevyhnete. Pokud se jako nesezdaní chcete vyřešit majetek a jména, tak se musí podstupovat otravné, zdlouhavé a drahé martyrium po úřadech, aby se vyřešilo to, co se svatbou vyřeší automaticky. Přítelkyně na sebe berou ve jménu emancipace a nezávislosti povinnosti manželek, strají se o děti, aniž by si uvědomovali, že ji nenáleží automaticky stejné nároky. To fakt nikomu nepřijde podezřelé, když jeden z páru nechce svatbu, ale děti a společnou hypotéku ano? Já si neumím představit, kdyby se ke mně můj přítel takto postavil, ve smyslu - miláčku, mám tě moc rád, chtěl bych mít s tebou děti, cítím, že ty bys byla úžasná matka, nastěhuj se ke mě, ale svatbu zatím ne, uvidíme časem, neb si nejsem jist, jestli jsi ta na celý život. Fakt vám na tom nepřijde něco špatně?
Ještě jeden takový můj pocit. Nedovedu si představit, že jdu s partnerem těsně před porodem na matriku a tam řeknu-Toto je otec, toho zapiště. To mi připadá tak... NEDŮSTOJNÝ. Neříkám, že to tak je, teď mluvím o SVÝCH POCITECH, jaké bych měla. Cítila bych se jako nějaká běhna, co si dítě s někým uhnala a teď potřebuje úřední razítko, že dítě má otce. Opakuji, mluvím o svých pocitech. Je to pro mě NEDŮSTOJNÉ A PONIŽUJÍCÍ.
Ještě jedna poznámka a už končím. Když je status svobodná matka tak úžasný a suprový a svatba jen "blbej papír", tak proč jsou tato témata tak oblíbená? Proč se nezakládají témata jako: Dá se žít v manželství dlouhodobě spokojeně? Proč mají některé svobodné maminky pochybnosti a shazují institut manželství proto, aby si potvrdili, že je všechno vlastně v pořádku?
|
| Grainne | 
 |
(31.1.2013 8:50:48) Manko, vidíš to příliš vyhroceně.
Nedá se tvrdit, že to, co vidíš, je vždycky, podezřelé, ale zdůraznila bych tu tvou pravdu "o svobodě". V okamžiku, kdy se narodí dítě, je po svobodě a ano, je třeba přiznat, že často je po svobodě pro matku, pro otce - jak se k tomu postaví, zodpovědně, nebo ne, ale on má vždycky to právo a možnost výběru.
Jsou ovšem svazky, které jsou bez sňatku zodpovědné a to, co považuješ za ponižující...............pro mě byla zase hrozivá představa, že musím nekráčet někam na úřad a stát tam před tím řečnickým pultíkem............brrrrrrrr.
Nevadilo mi, že se jmenuju jinak, když mě někdo špatně oslovil, prostě jsem ho opravila, ale neviděla jsem v tom útok, výsměch, nebo zlý úmysl, ale to možná proto, že jsem s daným stavem věci byla naprosto ztotožněná, včetně pocitu jistoty a bezpečí. Navíc jsme měli racionální důvody, pracovní, proč neuzavřít sňatek.
Když doba uzrála, vzali jsme se. Jsem kratší dobu vdaná, než jsme byli spolu "jen tak" a žádný rozdíl nevnímám.
|
|
| 7kraska | •
 |
(31.1.2013 8:53:33) teda jako BEHNA jsem si na matrice pri souhlasnem urceni otcovstvi urcite nepripadala )) musim se tomu prirovnani smat
duvody pro ne-svatbu jsem mela ruzny, hlavne materialni, napr jsme v te dobe drzeli pro partnerova syna jeden obecni byt a pritom jsem mela byt vlastni, takze hrozilo, ze bychom o obecni byt prisli, a to mi pripadalo jako dostatecny duvod pro to se nevzit.....a vlastne jsem o svatbe vubec neuvazovala
|
| 7kraska | •
 |
(31.1.2013 8:55:11) trable s rozdilnymi jmeny jsme meli minimalni, ostatne v okoli se bezne deti jmenuji jinak nez matky
|
| 7kraska | •
 |
(31.1.2013 8:59:44) osobne si myslim, ze je zazrak, kdyz clovek potka nekoho, s kym si rozumi, s kym si aspon na nejaky procenta vyhovuje, a s kym vydrzi zit 10 a vice let (soudim podle sebe)...dalsi zazrak je, kdyz se tem dvema narodi dite....tak proc si to komplikovat nejakymi otravnymi obrady delanymi vicemene pro pribuzne, ktere navic stoji spoustu penez....a kdyz to neprinese zadne vyhody (podle mne)...ale jinak si myslim, ze svatba nebo ne-svatba je o pocitech, nekdo z ni ma pocit "blé, nic pro mne", nekdo zase o svatbe sni od detstvi a ma vymyslene saty a hostinu do posledniho detailu
|
| aky | 
 |
(31.1.2013 9:23:44) .tak proc si to komplikovat nejakymi otravnymi obrady delanymi vicemene pro pribuzne, ktere navic stoji spoustu penez.. tak snad sa to da aj inak, ci nie? Ono tie krasne a zazracne vztahy, ktore sa dokazu komplikovat uz len temou svatba a pripadnym verejnym slubom a zavazkom, ze chcem zdielat spolocne prava a povinnosti podla mna az take zazracne a krasne nebudu.
|
| Grainne | 
 |
(31.1.2013 9:29:30) Za "podezřelé" bych považovala, když jeden svatbu chce a druhý ne. Ať už jsou důvody jakkoliv racionální, pokud jeden nechce vztah stvrdit veřejně, ačkoliv partner(ka) (čestěji), o to stojí, asi bych se nad tím dost vážně zamýšlela.
|
| Manka+Cipísek | 
 |
(31.1.2013 9:39:42) Já mám právě pocit, že většinou je to právě tak, že jeden chce a druhý ne. Že se na ne-svatbě shodnou oba vidím spíš u starších lidí, co už děti vychovali, něco už vybudovali a "na stará kolena" si chtějí život užít. U mladých lidí je to většinou tak, že chlap chce mít svoje pokračovatele rodu, domácí servis, pravidelný sex a zároveň otevřená vrátka, aby mohl bez problémů vycouvat, kdyby to už nebylo ono. Třeba mě tu umlaťte, ale tohle já prostě ve svém okolí vidím a jsem tím ovlivněná. Ve skutečném světe jsem nenarazila na ženu, která chce žít s chlapem jako svobodná a vychovávat mu děti, vždycky to byl chlap, co chce mít potomky, vyprané prádlo, teplé večeře a pravidelný sex a zároveň otevřená vrátka k útěku, kdyby přítelkyně nefungovala přesně tak jak si představuje, aby mohl jít zas o dům dál. A my je v tom ještě podporujeme. Jsme jako ženy tak trochu proti sobě.
|
| Inka | •
 |
(31.1.2013 9:43:22) Nechci se nikoho dotknout, ale většinou mi to u těch žen připadá z nouze cnost. Je hezčí říct nechci se vdávat než nechce si mě vzít.
|
| Roya | 
 |
(31.1.2013 9:50:58) Souhlasím, že většinou ano, ale přesto věřím, že některé mají v sobě strach se za/uvázat, podobně jako někteří muži...
|
| boží žena | 
 |
(31.1.2013 9:54:18) To vycházíte z předpokladu ze " touha vzít se" je spravna A" nechtíc se brát" je špatně A hledáte důvody proč nechtějí co je na tom špatně tady
Dle mého zádný předpoklad co je správně neexistuje, ten ma každy jinak
|
|
| Manka+Cipísek | 
 |
(31.1.2013 9:56:48) Ano, jsou takové. Ale mě přijde zvláštní, že má někdo strach být vdaná, ale pořizovat si děti za svobodna ne. Vždyď to je přece daleko větší závazek. S partnerem se můžeš rozvést, ale s dětmi se musí ta kára táhnout dál, a že je to někdy sakra těžké, o tom se tady na rodině taky píší romány. Že by ty biologické hodiny měly takovou sílu?
|
| Grainne | 
 |
(31.1.2013 10:00:20) Manko, on když vezme dráhu zákonný manžel a bude k nedohledání, nemáš šanci se dobrat prakticky čehokoliv, včetně výživného v horizontu tak cca 5 let, takže to opravdu není žádná záruka. Záruka je dotyčný muž sám o sobě a pokud vzbuzuje pochybnosti nechoď s ním do vztahu. papír je vcelku na nic, mnohdy může být naopak mnohem víc zatěžující.
|
| Grainne | 
 |
(31.1.2013 10:02:18) Pravda, to jsem nezmínila ty "společné dluhy", to už je naprostá katastrofa, obzvlášť v souvislosti s novým zákonem.
Pokud až tak plně nedůvěřuju, ale chci do toho jít, tak, technicky vzato, v dnešní době spíš bez sňatku.
|
|
| Kudla2 | 
 |
(31.1.2013 10:02:54) "Záruka je dotyčný muž sám o sobě a pokud vzbuzuje pochybnosti nechoď s ním do vztahu. " 
"papír je vcelku na nic, mnohdy může být naopak mnohem víc zatěžující." - já si myslím, že se spolehlivým mužem ad bod 1 zatěžující nebude, není-li muž spolehlivý, viz bod č. 1
|
| Grainne | 
 |
(31.1.2013 10:08:19) Kudlo, jistě.
Potom jsem to vzala čistě technicky, když plně nedůvěřuju, může se bez sňatku v nejhorším stát, že se nedoberu výživného pro sebe a pro dítě, ale stejně - není li kde brát
Při sňatku se můžu dobrat dluhů, které ovšem ve skutečnosti vůbec nemusí být společné, ovšem exekutor to neřeší, zato jako zákonná choť se k tomu dřív, než po exekuci se všemí náležitosmi nedoberu k řešení, nedoberu se některých sociálních dávek, protože se započítává společný příjem atd.
Takže sňatek jako "jistota" za současných poměrů zcela odpadá. Je to nějaká forma sebevyjádření, ale ve skutečnosti je to jen o dobré vůli a ochotě sdílet nejen tu zábavu, ale i povinnosti.
|
| Kudla2 | 
 |
(31.1.2013 10:13:14) Grainne,
ano, z technického hlediska máš pravdu, čistě technické nevýhody sňatku vysoce převyšují jeho výhody.
Myslím z hlediska sňatku jako ochranné funkce těch dvou. Jak je to s těmi dluhy jsem přiznám se nestudovala, ale je-li to tak, že dluh může uzavřít jen jeden manžel bez souhlasu druhého, ale pak za něj odpovídají oba, tak sňatkem spíš chráním druhé lidi a sama sebe potenciálně ohrožuji.
|
| Grainne | 
 |
(31.1.2013 10:16:46) Kudlo, je to tak a navíc od nového roku má exekutor přístup i k účtu manželky, což doteď nebylo, protože ve prospěch exukotorů byl přehodnocen právní názor, že účet není SJM, pokud není společný.
Takže sňatek je skutečně velmi rizikový podnik při české legislativě. Když už risk, tak bý svobodnou matkou bez partnera.
|
|
|
|
|
| Manka+Cipísek | 
 |
(31.1.2013 10:05:29) No to je taky pravda. Jako já netvrdím, že se žena má vdávat za každou cenu to neee, nerada bych byla aby to bylo takto pochopeno. Máš pravdu, jestli jsou nějaké pochybnosti o vztahu, tak svatba určitě ne, s tím souhlasím. Ovšem společné děti taky zatím ne, dokud se problémy nevyřeší a nebude jasno.
|
|
|
| Kudla2 | 
 |
(31.1.2013 10:01:37) Manko,
ale stejně se to dá otočit - jak to, že i muž má strach ze svatby, ale nemanželského potomka si "upíchne" s klidem, i když je to mnohem větší závazek?
|
| Manka+Cipísek | 
 |
(31.1.2013 10:17:10) Protože muži se narozením potomka život změní jen natolik, nakolik si to on sám připustí. Ženě se změní už navždy, minimálně několik dalších let se bude muset v životě omezovat a přizpůsobovat se dětem. Po rozchodu většinou zůstavají děti matce, matka řeší většinu praktických věcí, kdežto muž, pokud chce udělat za svým životem tlustou čáru, tak není žádná moc, která by ho donutila se o své děti zajímat a může klidně začít s novou ženou zase od nuly. Žena je většinou ta, která přizpůsobí život dětem, najít si dalšího partnera pro život je o dost těžší než bez dětí, protože muži se většinou moc nehrnou do toho, aby se starali o cizí děti. Navíc pokud má žena děti už 2 nebo tři, další už třeba nechce, ale nový chlap by společné dítě chtěl. Proto mi přijde zvláštní u žen chtít mít děti za svobodna, ale svatbu ne. Ale jak jsem psala, s takovými názory jsem se setkala pouze na rodině, v reálném životě jsem takovou ženu nepotkala. Proto si taky myslím, že to pohrdání "papírem" je taková z nouze cnost.
|
| Grainne | 
 |
(31.1.2013 10:20:57) Ten "papír" je ve skutečnosti obrovské riziko.
Vrcholem důvěry je právě sňatek, protože s tím spojuješ veškerou zodpovědnost nejen za své, ale i cizí chyby. Ve skutečnosti je to buď pro velmi otrlé, nebo je to stvrzením svazku, který se skutečně umí "postavit světu", ale funguje tak jen a výhradně, pokud oba skutečně táhnou spolu a jedním směrem.
Zatímco "volný svazek" ti umožňuje nějaký manévrovací prostor - oběma, sňatek už ani náhodou a jistoty a oporu spíš bere, než dává.
|
| Kudla2 | 
 |
(31.1.2013 10:25:28) Grainne,
ano, vidím to nějak podobně.
Pro mě byl sňatek stvrzením té nejvyšší důvěry a dost dlouho mi to trvalo.
|
|
|
| Kudla2 | 
 |
(31.1.2013 10:24:26) Manko,
já si nemyslím, že tomu tak musí být vždy (s tou z nouze ctností).
Papír nechrání před ničím z toho, cos popsala - i ženatý muž se přece může zbláznit, rozvést se a svou původní rodinu odstřihnout (jediné co musí je platit alimenty na děti, ale to by musel i jako svobodný).
Papír Ti zkrátka nedá žádnou záruku, že Ti manželství vydrží, a navíc podle toho, co píše Grainne, je pro Tebe silně nevýhodný v tom, že uteče-li Ti partner, přijdeš jen o toho partnera, uteče-li Ti manžel a je natolik nezodpovědný nebo gauner, že naseká dluhy, tak můžeš přijít krom partnera i o střechu nad hlavou a další podobné příjemnosti.
|
| Manka+Cipísek | 
 |
(31.1.2013 10:35:47) Já jsem odpovídala na tvou otázku, proč si tedy muži klidně pořizují dobrovolně děti bez svatby a závazku ve formě svatby se vyhýbají. Protože prostě ty děti pro ně nejsou takový závazek jako pro ženu.
|
| CPO |
 |
(31.1.2013 10:38:32) "Protože prostě ty děti pro ně nejsou takový závazek jako pro ženu."
No a my ženy pak zakládáme diskuse na Děti rozvedených rodičů
|
|
|
|
| 7kraska | •
 |
(31.1.2013 10:25:36) Manko a jakou roli v teto zmene u zeny/nezmene u muze hraje fakt manzelstvi? Zadnou, odejit muze i zenaty chlap. Nechat vsechno na zenske a valet se jen na gauci s novinama a lahvacem muze i zenaty chlap.
Mne spis na rodine desi pribehy zen, ktere jsou stale v manzelstvi, ale zjistuji, ze manzel nadelal dluhy, ze kterych jsou povinne i ty zeny. Pak jim vsechny radime honem ty dluhy minimalizovat rozvodem. Kdybych se ted mela znova rozhodovat, tak svatba NE prave pro tu neodvratitelnost dluhu, o kterych se jako zenska ani nedozvis.
Nedavno jsem videla v TV porad s manzelkou hudebnika Brabce, ktery byl ohromne zadluzeny a zrejme proto spachal sebevrazdu. Pry ji notarka rekla, ze nastesti byly manzely jen kratce, takze se ji jeho dluhy netykaji. Radeji si ani nezkousim predstavit si, ze by jeho manzelkou byla treba 30 let. To by pak po jeho sebevrazde jeste za nej platila dluhy.
|
| 7kraska | •
 |
(31.1.2013 10:28:22) pardon, oprava "byli manzely" nebo taky "byli manzeli"
ja tedy 100%-ni duveru v partnera nemam, ze neudela dluh, o kterem nevim....a nemela bych takovou duveru naprosto v nikoho
|
| Kudla2 | 
 |
(31.1.2013 10:30:38) já mám k partnerovi důvěru jako sama k sobě, tedy do té míry, co důvěru mít lze (tj. 99,99 procenta, ta tisícina je tam proto, že v kouli může lupnout každému, i mně)
|
| 7kraska | •
 |
(31.1.2013 10:32:32) Kudlo, tak at tu Tvou duveru nezklame....ja nemam duveru v nikoho, ani sama v sebe, protoze i sama sebe nekdy hodne prekvapim, takze bych si nevzala za manzelku ani sama sebe
|
| *Niki* | 
 |
(31.1.2013 10:33:55) 7krásko, v tomhle s tebou souhlasím, taky nevím, zda bych si sama sebe vzala za manželku, nejspíš snad ani ne:)
|
|
| Kudla2 | 
 |
(31.1.2013 10:35:04) já jsem ale řekla, že ta důvěra není stoprocentní, protože takovou nemám ani sama v sebe, ale že je hodně vysoká.
Bez toho, že důvěřuju lidem kolem sebe, by se mi dost těžko žilo. A to jsem člověk hodně citlivej na různý náznaky, takže nezačnu důvěřovat snadno a při prvních mírňoučkých známkách něčeho nekalého začínám stříhat ušima v době, kdy by spousta lidí ještě byla v klidu.
Ty máš nějaký důvod nedůvěřovat, nebo je to "pro jistotu"?
|
| 7kraska | •
 |
(31.1.2013 10:37:31) Kudlo, to je pro jistotu, proste "z principu"...a znam ho jen poslednich 10 let a to mi pripada malo, kdyz jsem ho tech predchozich cca 35 let neznala
|
| Kudla2 | 
 |
(31.1.2013 10:39:15) ..jasně, chápu, ale přiznám se, že od mého partnera by se mě takový přístup dost dotknul, pokud by to bylo opravdu "z principu", aniž bych za těch 10 let někdy zavdala příčinu k tomu, aby si to myslel.
|
| 7kraska | •
 |
(31.1.2013 10:42:34) no ale nebudu mu to vykladat "franto, sorry, ale ja Ti neverim, ze nenasekas dluhy, takze svatbu nechci"....proste jsme o svatbe vubec neuvazovali
|
| CPO |
 |
(31.1.2013 10:56:35) Jinak, s chlapem, kterému bych nevěřila, že "nenaseká dluhy" apod. bych nežila ani s papírem, ale ani bez papíru.
|
| 7kraska | •
 |
(31.1.2013 11:00:19) Br, predem neodhadnes nic, nemusime pro priklady chodit daleko, neduvera je nejlepsi prevence prusvihu
|
| Kudla2 | 
 |
(31.1.2013 11:01:04) 7krasko, to sice ano, ale ani nedůvěra by se neměla přehánět.
|
| 7kraska | •
 |
(31.1.2013 11:02:49) Kudlo, nemuzu si pomoct
|
| 7kraska | •
 |
(31.1.2013 11:03:46) nerekla bych, ze jsem paranoidni, ale nehrnu se do situaci, ve kterych bych mohla utrpet podstatnou ztratu....musim jit, cau
|
| Kudla2 | 
 |
(31.1.2013 11:18:40) jasně, zcela pochopitelné.
Je k diskusi, co je to podstatná ztráta, a zda se týká spíše majetku nebo spíše nemajetkových věcí, zda je podstatnější ztrátou přijít potenciálně o dům nebo prožít život v preventivní nedůvěře ke svým nejbližším.
Ale to by bylo skutečně na delší debatu.
|
|
|
| Kudla2 | 
 |
(31.1.2013 11:07:29) 7mi, když to tak cítíš, tak to tak cítíš, s tím se nedá nic dělat.
Je klidně možné, že "Franta" vysílá, třeba podprahově, nějaké signály, které tu nedůvěru oprávnění "živí".
|
| Kudla2 | 
 |
(31.1.2013 11:07:46) pardon, oprávněnĚ
|
|
|
|
|
| CPO |
 |
(31.1.2013 11:02:36) "neduvera je nejlepsi prevence prusvihu"
S tím rozhodně nesouhlasím. To bych byla paranoidní od narození a z toho života bych neměla už vůbec nic  Když budeme špatné očekávat, budeme špatné dostávat. Když budeme očekávat dobré, neznamená to automaticky, že ho dostaneme, ale máme aspoň šanci.
|
|
| Manka+Cipísek | 
 |
(31.1.2013 11:09:53) 7krásko, jak tě tak čtu, je mi smutno. Teď to není o svatbě nebo relativní svobodě, ale o přístupu ke vztahu. Kdyby ke mě můj muž přistupoval jako ty, ve smyslu: "nedůvěra je nejlepší prevence průšvihu", byla bych velmi nešťastná a přemýšlela, co jsem zlého provedla, že si tu důvěru nezasloužím.
To je pak takový vztah opravdu jenom o společných dětech a o ničem jiném i bez papíru.
Důvěra je pro mě základním stavebním kamenem vztahu, bez ní se ten domeček nedá postavit tak, aby nestál nakřivo. Zažila jsem v životě situace, kdy okolnosti stály proti mě, ač jsem nic zlého neprovedla, a kdyby můj muž o mě pochyboval, bylo by po vztahu. To, že mi věřil a postavil se za mě, v situaci, kdy se o mě šířily nechutné a lživé informace, to je to, co dělá vztah vztahem. DŮVĚRA. Ač jsem velká konzerva, odsuzuju nevěru, tak taková nedůvěra je pro mě daleko horší než nevěra.
|
| Kudla2 | 
 |
(31.1.2013 11:17:46) Manko
|
|
| CPO |
 |
(31.1.2013 11:18:25) Jo, Manka to napsala moc hezky
|
|
| Líza | 
 |
(31.1.2013 11:19:15) Manko, už ses někdy rozváděla? Myslím, že to je o tom, že o zadních vrátkách, opatrnosti a nepřehánění s důvěrou tu píšou holky, které to zažily. Z tvého psaní odhaduju, že ty ne. Nedávno jsem se bavila s kamarádkou, která prochází rozvodem nyní, a v tom rozhovoru padlo, že doopravdy partnera poznáš až při rozvodu...
|
| CPO |
 |
(31.1.2013 11:22:00) Lízo, já jsem rozvedená i opuštěná a přesto trvám na presumpci neviny jako základním stavebním pilíři funkčního vztahu. Kdo hodlá předem podezírat, ať radši do žádných vztahů nevstupuje. (Např. já aktuálně do žádných vztahů nevstupuju, nikoli náhodně. Nicméně u mě je to dočasné, pracuju na vyléčení.)
|
| Líza | 
 |
(31.1.2013 11:24:26) Breb, presumpce neviny je něco jiného než bezhlavá a zaslepená důvěra ve všem. Já taky ctím presumpci neviny, ale přesto vždy budu dbát na to, abych se do některých situací nemohla dostat. Naši předkové měli takový hezký rčení - důvěřuj, ale prověřuj - což není tak docela přesně na tuhle situaci, ale celkovej postoj to myslím ilustruje hezky. Tzn. já klidně můžu důvěřovat, ale moje důvěra nebude nikdy už tak hluboká, abych (ze svého pohledu) riskovala v případě, že se ukáže, že ta důvěra byla neopodstatněná. A s tímhle postojem už i umřu; partner mě může brát takhle, jak to je, nebo nechat bejt.
|
| Líza | 
 |
(31.1.2013 11:25:02) A jak píšeš rozvedená a opuštěná - pro mě je opuštění ten nejmenší problém.
|
| Kudla2 | 
 |
(31.1.2013 11:26:02) a co je největší?
|
|
|
| Kudla2 | 
 |
(31.1.2013 11:27:06) Lízo,
a on tu někdo mluvil o "bezhlavé a zaslepené" důvěře?
|
| Líza | 
 |
(31.1.2013 11:28:45) NO pokud tady čtu - pravda včera, nevím kam se Manka posunula od včerejška - hromadný souhlas s Mankou píšící, že svatbou člověk může jen získat a nic ztratit, tváří v tvář zakladatelce, která má obavy z dluhů a její partner má ne zcela jasný vztah k shánění práce, pak mi nezbývá než psát o bezhlavé a zaslepené důvěře.
|
| CPO |
 |
(31.1.2013 11:32:40) Lízo, já jsem psala, že s chlapem, kterému bych nevěřila, že "nenaseká dluhy" apod. bych nežila ani s papírem, ale ani bez papíru. Ovšem tomu, se kterým bych se DNES rozhodla žít, bych ale - poté - logicky VĚŘILA (jinak bych s ním nežila VUBEC). Vysvětluju to srozumitelně? Slepě samozřejmě nevěřím nikomu, ale nehodlám žít do smrti ani v druhém extrému (momentálně nevěřím žádnému chlapovi nic, ale u mě je to pochopitelné ).
|
| CPO |
 |
(31.1.2013 11:33:52) oprava, tím "DNES" jsem myslela "až přestanu za čas být paranoidní" a budu zase schopná žít ve vztahu, nicméně bude to Brebberry "dnešní", ne ta, co se ve 20 vdávala, to dá rozum.
|
|
| Líza | 
 |
(31.1.2013 11:37:40) No, Breb, ale realita je taková, že je může nasekat jakejkoli chlap, bez ohledu na to, zda mu věříš nebo ne, žejo...
|
| Líza | 
 |
(31.1.2013 11:39:19) Jako já myslím, že jsme ve sporu spíš jen fakt virtuálně - já to prostě beru tak, že "věřím ti, ale pojistím si zadní kolečka". Jako že postojově, emočně - ano, věřím. Pragmaticky - přesto si ty zadní kolečka pojistím, z principu.
|
| CPO |
 |
(31.1.2013 11:50:36) "přesto si ty zadní kolečka pojistím, z principu"
Jeden z důvodů - NIKOLI NÁSLEDKU!!!!! - lavinových rozchodů je nonstopé "držení si zadních vrátek", tj. permanentní připravenost "kdykoli odejít za někým zelenějším". V životě s takovým partnerem je druhý partner logicky OSTRAŽITĚJŠÍ, podezíravější...kolo se roztáčí..."bodeď bych nezdrhnul, KDYŽ JE TAKOVÁ"...ovšem řeší se následky, nikoli příčiny.
Můj muž vstupoval do manželství - což mi ovšem sdělil až při rozvodu - s postojem "když se nám to nepovede, žádná škoda, však za každým rohem čeká další". Já naopak se vdávala "na furt, v dobrém i zlém". Taky jsem v krizi léta bojovala, muž samozřejmě nedělal nic, kromě sbalení si věcí a .
Teď neřešme, že jsem se vdala blbě (zpětně to samozřejmě vidím ). Uvědomme si dosahy těch odlišných postojů...
|
| Líza | 
 |
(31.1.2013 11:53:58) Pokud tvrdíš, že kdo do toho neskočí po hlavě a jistí se, nemá šanci na skutečný vztah, podle mě se hluboce mýlíš. Považuju to za romantizování vztahů, ve kterých ve skutečnosti pragmatickej zdravej rozum má mít svý pevný místo.
|
| Kudla2 | 
 |
(31.1.2013 11:58:36) Lízo,
ono možná taky záleží na tom, jak a v čem se jistíš.
|
|
|
| Kudla2 | 
 |
(31.1.2013 11:57:53) Breb,
ale já nemyslím, že třeba Líza má na mysli "připravenost odejít za někým zelenějším" ale "nevydání všanc toho, o co bych nerada přišla, pro případ, že by se partner ukázal jiným/změnil se".
Což neimplikuje, že bych já sama byla připravena odejít, jen potřebu jistit se pro případ, že by chtěl odejít ten partner.
|
| Líza | 
 |
(31.1.2013 12:00:30) Kudlo, ano, přesně takhle. Ne proto, aby bylo snazší jít za zelenější trávou, ale proto, abych eventuální nepředvídané situace mohla dobře ustát na vlastních nohou.
|
| Kudla2 | 
 |
(31.1.2013 12:03:41) jasně, to chápu, ale můžeš to nějak konkretizovat?
Já bych se třeba nikdy nevzdala vlastní profese, nebyla bych ochotná ručit celým majetkem za partnerovo podnikání, nevzala bych si moc velký dluh... žádné jiné jištění mě nenapadá, přičemž to první považuju za naprosto nejdůležitější.
|
|
| Kudla2 | 
 |
(31.1.2013 12:04:45) "abych eventuální nepředvídané situace mohla dobře ustát na vlastních nohou." 
To vnímám stejně, a nemusí to zahrnovat jen "zradu" partnera - může se mu třeba nedejbože něco stát, pak je to přece taky důležité.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Kudla2 | 
 |
(31.1.2013 11:32:51) aha, tak to ano - já jsem reagovala na Manku a úplně jsem už zapomněla, co píše zakladatelka.
V případě, že jsou s dotyčným už teď takové problémy, tak by se důvěra tohoto typu blížila sebevraždě.
|
|
| Manka+Cipísek | 
 |
(31.1.2013 11:52:56) Lízo, jinak máš pravdu, vždycky se nechám unést nějakým příspěvkem, na ten zareaguju a celkově už to téma trochu plevelím. Ano, poslední příspěvek opravdu nebyl na zakladatelku, ale na sedmikrásku a její výrok, že nedůvěra je nejlepší prevencí průšvihu. Opravdu si nemyslím, že je to správný postoj k člověku se kterým žiju a vychovávám děti. Takovým postojem lze ztratit mnoho. Třeba opravdový vztah. Ale když vidím, kolik lidí má postoj jako ty, tak je asi opravdu lepší s takovým přístupem do manželství nevstupovat, protože mít společné závazky je opravdu o skutečné důvěře a pokud tam není... Tak raději ne. Jenže někteří jako třeba sedmi kráska mají takovou nedůvěru v sobě, tak si klidně pořídí děti s někým komu nedůvěřují, protože nejspíš už nebudou věřit nikdy nikomu, ale děti 99% chce. Jenom jsou prostě lidé jiní, jako třeba já, a pro ně je ta důvěra základem vztahu, a pokud je, tak nic nebrání svatbě a dětem a pokud není, tak si v takovém vztahu nenechám utéct mládí mezi prsty a začnu hledat někoho, v koho tu důvěru budu mít.
|
| CPO |
 |
(31.1.2013 13:11:44) Nemohu si pomoct, ale musím souhlasit s Mankou.
|
|
|
| aky | 
 |
(31.1.2013 12:31:45) Liza, ak som to dobre desifrovala, tak obavy ma zakladatelka v diskusii ""Bojim se svatby"". Zakladatelka tejto diskusie sa presviedca, ze svatba je zbytocna, lebo si ju ten jej nechce vziat.
|
| Líza | 
 |
(31.1.2013 13:15:25) Aky, díky, tak tím se to vysvětluje...
|
|
|
|
|
| Manka+Cipísek | 
 |
(31.1.2013 11:38:05) Lízo, to si ale pleteš dva pojmy.O bezhlavé a slepé důvěře, tady nikdo nepíše. Já naopak tady skoro proti všem, obhajuju sňatek, nikdy bych si nepořídila dítě s někým koho znám pár týdnů ani bych si ho nebrala. Nikdy bych nepůjčila peníze příteli s kterým nežiji jen pro jeho krásné oči. Důvěřovat, ale prověřovat se má v období "chození". Na to je čas prověřit, jaký ten člověk je, a v tomto období je ostražitost zcela na místě. Pokud se ale rozhodnu s někým založit rodinu, tak je (alespoň pro mě) zcela samozřejmé, že vím, s kým do toho jdu, že ho znám i s jeho chybami a že se o něj můžu v životě opřít. Říct mi manžel po x letech vztahu, že mi stále nevěří, je tady něco hodně, ale hodně špatně!   Já nechci mít manželství založené pouze na rozdělení prací a hlídání dětí.
|
| Líza | 
 |
(31.1.2013 11:40:12) Manko, opakovala bych se, takže: přečti si, co jsem psala o svém rozhovoru s rozvádějící se kamarádkou. Chozením to nekončí. BTW lidi se v životě i mění.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| 7kraska | •
 |
(31.1.2013 10:41:05) kdyz o tom tak premyslim, tak mi pripada jako mensi riziko poridit si dite, i kdybych s nim mela zustat sama, nez se vdat a - z duvodu tech dluhu - nechat o sve financni situaci rozhodovat nekoho jineho.....leda se vdat a mit zuzene SJM, ale to uz je moc komplikovane papirovani, to se vic vyplati se nevdat...ale to o tom premyslim zpetne, tehdy pred 10ti lety jsem to vubec neresila
|
| X_X |
 |
(31.1.2013 10:52:50) tak ono pokud vím, tak z hlediska exekucí ti stejně zúžení SJM nepomůže, protože pokud věřitel o zúžení prokazatelně neví, tak stejně máš smolíka, může chtít splatit manželův dluh i po tobě (a ty si ho pak díky zúžení SJM můžeš vysoudit na manželovi).
nicméně je to možná zvláštní, ale já znám víc nesezdaných, které splácí dluhy "po příteli", než rozvedených, které je splácí "po manželovi" ono možná to bude tím, že i zadlužený exmanžel si uvědomuje, že po rozvodu půjde exekutor též po něm, tak (pokud může) splácí. kdežto u nesezdaných k dluhům docházelo většinou tak, že si přítelkyně braly dluhy na sebe ("příteli by už nedali", "přítel nás živil z platu, tak jsem si vzala půjčku na sebe, abych taky přispěla do rozpočtu", "všechny své peníze jsem vrazila do rekonstrukce jeho baráku a po rozchodu jsem si musela půjčit, abych nás s děckem uživila"), takže po rozchodu už dluhy byly příteli šumák
|
| 7kraska | •
 |
(31.1.2013 10:59:16) osobne neznam nikoho, kdo by splacel dluhy po priteli, zato znam hned nekolik manzelek, ktere maji obavy z dluhu, z dedeni spolecne s nevlastnimi detmi atd., takze se prave chystaji na zuzeni SJM
|
|
|
| 7kraska | •
 |
(31.1.2013 16:31:36) Diva Baro, proc by mi nekdo ublizoval? ale mam takovy povolani, ze vidim jen podrazy a zklamani ve vztazich, tak proto - a delam tu praci uz pres 20 let, hlavne zamlada mne to dost ovlivnilo
to s obecnimi byty je bezna praxe, lidi je drzeli pro deti uz davno pred rokem 89, jiste je tu spousta takovych i na rodine, ktere prisly takto k bytu, ja konkretne zrovna ne...ted se to uz nevyplati, protoze kdo je asi tak schopen platit najem navic, jen aby dite ziskalo po letech byt, ted je to uz nesmysl
|
| 7kraska | •
 |
(31.1.2013 16:32:42) a zrovna pro slunce by ten byl nebyl, kdyz je ve 4. patre bez vytahu a vytah tam nikdy nebude
|
|
| Kudla2 | 
 |
(31.1.2013 18:54:55) takže tím padá jeden důvod, proč se nevzít 
|
| 7kraska | •
 |
(31.1.2013 19:22:24) Kudlo, my stale mame tu vidinu privatizace (ktera vubec neni jista - a cena uz vubec neni jista) - to uznej, ze se vyplati
|
|
| 7kraska | •
 |
(31.1.2013 19:22:25) Kudlo, my stale mame tu vidinu privatizace (ktera vubec neni jista - a cena uz vubec neni jista) - to uznej, ze se vyplati
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| boží žena | 
 |
(31.1.2013 10:30:42) ano jistota manželství je iluze to samotný nezaručí nikdy nic, když jeden z nich nechce
stejně tak je iluze, že znesesedaného vztahu se lehce odchází
|
|
|
|
|
|
| Kudla2 | 
 |
(31.1.2013 9:59:10) Royo,
to byl můj případ, protože pro mě je sňatek i výrazem toho "vydávám se ti tak trochu na milost z citového i majetkového hlediska, jsi člověk, kterému důvěřuju, že mě neobere/nenaseká si dluhy".
A nabýt takové důvěry chvíli trvá.
|
|
|
| boží žena | 
 |
(31.1.2013 9:51:15) Hm možna ja tu ovšem čtu dost často priznanou touhu chci se vzdávat on nechce Musíš proste připustit ze existuji zeny pro které je to zbytečně nepodstatné
|
| Inka | •
 |
(31.1.2013 9:55:02) Existují, jsou to ty výjimky, co potvrzují pravidlo.
|
| boží žena | 
 |
(31.1.2013 9:57:57) To nevím jaky je počet ja si statistiku nevedu Ale připouštím ze těch co se chtějí vdat je víc Ale ze bych byla úplná výjimka nevím no
|
|
|
|
|
| Kudla2 | 
 |
(31.1.2013 9:44:14) a "na stará kolena" si chtějí život užít."
Manko, mám pocit, jako bys tvrdila, že si ti staroši chtějí být ještě nevěrní, když se nevezmou? Spíš bych řekla, že nechtějí komplikovat život svým dospělým dětem ohledně případného dědictví.
Já si nemyslím, že by svatba byla taková "pojistka", že ten druhý neodejde, když bude mít tu potřebu, a nesezdaní by si nutně nechávali otevřená vrátka k případnému útěku.
|
| Manka+Cipísek | 
 |
(31.1.2013 9:48:29) Ne, tak to nemyslím. Myslela jsem to tak, že když už jsou děti dospělé, každý už má svůj majetek, který si většinou tvrdě vybudoval, po 20 letech chození do práce už má člověk taky lepší pozici než absolvent nebo matka s malými dětmi, tak prostě není důvod se brát. Hlavní smysl svatby (zabezpečení matky a dětí) už pominul.
|
|
|
| Grainne | 
 |
(31.1.2013 9:49:12) Manko, i s přítelem se dá, ohledně výživného, je li tu dítě, řádně "zařepat", stačí si vzít příklad z našich "celebrit". Hromadně si pořizují děti, jako pojistku proti opuštění "s holou řití". Pokud si žena umí sebevědomně vydobýt svoje (je li ovšem co), taky to dostane. Jde proti sobě, pokud to jasně nedeklaruje předem, to není o svatbě.
Ovšem trvala bych li z nějakého důvodu na svatbě a byla odmítnuta, tak pochopitelně nebudou taky ty závazky, děti, dluhy a pes, to je zase fakt.
|
| Manka+Cipísek | 
 |
(31.1.2013 10:01:12) Hm, s tím se nedá než souhlasit. Je to ale prostě o nátuře každého z nás. Mě zas přijde jednoduší se vzít, než si to svoje "vydupávat" a složitě rozdělovat.
|
|
|
| boží žena | 
 |
(31.1.2013 9:49:24) Vycouvat muže chlap i z ofiko svazku To je zjednodušený pohled ze si nechává vrátka Když jsou děti tak vycouvat jednoduše nelze ani z nesezdaneho svazku
Jednodušší je to max v dělení majetku
|
| Manka+Cipísek | 
 |
(31.1.2013 9:52:37) Samozřejmě, že může, já neříkám že ne, ale není to tak jednoduchý jako od milenky, v tom se snad shodneme.
|
| boží žena | 
 |
(31.1.2013 9:54:55) Jenže ty si pleteš milenku a druzku
|
|
| Grainne | 
 |
(31.1.2013 9:57:53) Manko, ve skutečnosti na tom taky nic složitého není. Já tak nějak...............lejstra obecně řeším s odporem, takže jsem se poměrně dloiho nerozvedla, k tomu mě dokopl jen fakt, že dítě by mělo oficiálně za otce manžela, což je dost otravná skutečnost obecně a potom jsem zase dlouho neřešila další svatební lejstro, k tomu jsem byla taky dost dokopnuta a neudělala jsem pro to vůbec nic, dokonce až tak nic, že jsem nevěděla, že se dostavuju na vlastní svatbu.
Takže ve skutečnosti ta lejstra a veřejné sliby neřeší vůbec nic. Já bych klidně byla schopná žít s někým a s někým jiným být vdaná.
|
|
|
|
|
|
| 7kraska | •
 |
(31.1.2013 9:30:40) na zadne sliby neverim...aneb jak se rika "slibem neurazis" nebo taky "slibem nezarmoutis"...takovych verejnych slibu na radnici jsem videla u svych kamaradek a kolik tech manzelstvi vydrzelo?
|
| aky | 
 |
(31.1.2013 9:35:48) Pokial je ten slub mysleny vazne, tak si toho cloveka vazim ovela viac ako toho, kto sa boji/nechce/nevie/nedozrel/.... slubit vernost a spolocny zivot.
|
|
|
|
|
|
| Manka+Cipísek | 
 |
(31.1.2013 9:05:49) Obecní byt by vám vzali, kdyby jste se vzali? To teda zírám. Ne, neurážej se, já nemám s obecními byty zkušenosti, jak to teda chodí? To se byty přidělují jenom svobodným a bezdětným a po svatbě vás město vyhodí na ulici? To snad ne. Můžeš přiblížit jak to chodí?
|
| Inka | •
 |
(31.1.2013 9:14:00) Naulici ne, ale k manželce by ho poslali a obecní byt by vrátil. Proč by držel obecní byt, když manželka má vlastní?
|
|
| 7kraska | •
 |
(31.1.2013 9:15:53) zijes na Marsu, ze nevis takove bezne veci?
lidi maji stary obecni byty napr po prarodicicich, ne ze jim byly prideleny nejaky novostavby....a kdyz nekdo v obecnim byte, ktery ma po prarodicich, najednou nebydli a odstehuje se k manzelce, ktera ma vlastni byt, tak obec usoudi, ze clovek tento byt nepotrebuje a da mu vypoved....a ten clovek treba chce ten byt drzet pro dite, ktery za par let dospeje a nebude mit kde bydlet
|
| 7kraska | •
 |
(31.1.2013 9:18:15) ovsem tenhle postup uz neni vubec vyhodny, kdyz pada regulace najmu, takze cim dal min lidi drzi byty pro deti, vlastne uz skoro nikdo....jen kdyz je to nejaky krasny byt na uzasnem miste, kde se ceka na privatizaci nebo tak neco
|
|
| Manka+Cipísek | 
 |
(31.1.2013 9:30:50) Jinak na marsu nežiju, jen nežiju v obecním bytě, ani nikdo z mých známých, tak jsem nikdy neměla potřebu se zajímat o to jak to chodí a jaké podmínky si město může dát. Když člověk platí nájem, tak by jim přece mělo být jedno, zda je byt obývaný nebo ne?
|
| Kudla2 | 
 |
(31.1.2013 9:33:21) Manko,
ale jestli tomu správně rozumím, tak tady vstupuje do hry regulovaný nájem a to, že město má jistě celou řadu potřebných lidí, kterým by byt přidělilo.
Jinak si krom sentimentálního vztahu k tomu bytu (případně očekávané privatizaci) v současné situaci neumím představit, že by ho někdo nechal prázdný a 18 let ho dítěti platil.
|
| 7kraska | •
 |
(31.1.2013 9:39:39) Kudlo, u nas slo jednak o moznou privatizaci a jednak o drzeni mene nez 18 let, takze porad se to jeste taktak vyplatilo
|
| Kudla2 | 
 |
(31.1.2013 9:41:57) tak s tou privatizací to naprosto chápu.
|
| 7kraska | •
 |
(31.1.2013 9:43:57) jo, jenze privatizace se nesmyslne vlece cele roky, najemne stoupa, nakonec si rikame, ze jsme se na byt meli vykaslat uz pred lety a vratit ho
ovsem svatbu jsem nechtela stejne, pripadala bych si desne nesvobodne
|
| Kudla2 | 
 |
(31.1.2013 9:44:35) a partner chtěl?
|
| 7kraska | •
 |
(31.1.2013 9:47:26) Kudlo, nam bylo v dobe seznameni obema 35+ a partner 10 let predtim prosel hnusnym rozvodem a ja jsem prosla praxi u soudu, takze svatba nam obema prisla akorat tak k smichu - pardon, jestli se nekoho dotknu
|
|
|
| 7kraska | •
 |
(31.1.2013 9:44:53) partnerovo dite nakonec v byte bydli, ale vznikaji tim dalsi problemy, o kterych nechci psat
|
|
|
|
|
|
| Inka | •
 |
(31.1.2013 9:33:53) To jim jedno není, je na ně totož pořadník.
|
| 7kraska | •
 |
(31.1.2013 9:37:57) pripadne kdyz najemce z bytu dostanou, tak maji moznost ho zasmelit pro sve zname (napr spravni firma, ktera se o obecni byty stara)
proste je to vec, ve ktere svatba-nesvatba taky hraje roli
|
| Kudla2 | 
 |
(31.1.2013 9:41:38) z pozice toho nájemce - dneska si přece můžeš najmout byt, kde se Ti zachce, pravda za neregulované nájemné.
Ale technicky vzato, - když s někým žiješ jako že fakt žiješ, tak s ním pravděpodobně jsi v jednom bytě, jaký má smysl držet si druhý byt a zbytečně za něj platit ne zrovna malé částky (pokud tam nevstupuje do hry např. ta privatizace, tam by to naopak bylo zajímavé moc).
|
|
|
|
|
|
| Kudla2 | 
 |
(31.1.2013 9:31:19) on ještě někdo takto drží státní byty? (že soukromé, to chápu)
|
| Inka | •
 |
(31.1.2013 9:33:04) Tak soukromý nemusíš nijak držet. Ten je tvůj a můžeš jich mít třeba 10
|
|
|
|
|
| boží žena | 
 |
(31.1.2013 9:21:40) Navíc už i ta nejvíc za přísahal pro svatební úřednice si snad už musela zvyknou když děti narozených mimo manželství bude skoro polovina
|
|
|
|