| Andy | •
 |
(23.11.2012 0:13:43) Tve dceri je 12 zakladatelko. 12, slovy dvanact. Tak se k ni prestan chovat jako k petiletemu capartovi a nech ji, at si to vyridit samotna. Tohle uz by mela zvladat. Po ocku bych jen sledovala, jestli to nezajde dal a nedojde fakt k sikane. Pak teprve zasahla. Tohle je normalni detske chovani, za 14 dni budou zase nejvetsi kamaradky. Pokud se tvoje dcera tohle nenauci resit uz v tomhle veku, tak budes mit za 3-4 roky problem, protoze teprve pak zacne ten pravej "boj" o kluky atd. Temahle schovavackama a nemluvenim jsme prosly vsechny.
|
| Kudla2 | 
 |
(23.11.2012 0:21:25) to je kravina, ona jí právě teď MUSÍ pomoct.
Teď je to zásadní, velmi pravděpodobně se jedná o začátek šikany, když to neutnou teď, tak to může dorůst obludných rozměrů a dceru poznamenat na celý život.
A i kdyby to bylo jen "nevinné dětské škádlení", tak dcera je z toho autenticky nešťastná, pláče, evidentně si to sama vyřešit nedokáže, zatímco ten dospělý má možností nepoměrně víc.
Nechápu tu až obludnou krutost, kterou tu některé navrhujete aplikovat vůči vlastnímu dítěti. Je máloco horšího, než když strádáte a někdo blízký by vám mohl pomoct a vyprdne se na vás, cizímu byste to možná neudělaly, ale vlastní krvi ano???
|
| Alraune | 
 |
(23.11.2012 0:38:05) No, všichni jsme jako děti plakaly, když jsme se "rozkamarádili".
|
| NovákováM |
 |
(23.11.2012 0:43:19) a tak se sekejte, užijte si to..
|
|
| Kudla2 | 
 |
(23.11.2012 8:02:21) hm, ale je trošku rozdíl "rozkamarádit se" a "úmyslně ubližovat".
Také bych to na místě zakladatelky řešila v první řadě rozhovorem s matkou šikanérek a s nimi samotnými. Pochybuji, že by byly tak otrlé, že by to s nimi nehnulo.
Skutečně NECHÁPU, NECHÁPU, NECHÁPU, jak někdo může tak cynicky nechat své dítě, aby se trápilo, a NIC neudělat.
Co je to, co velí před zlem (byť maličkým a v zárodky) poslušně schlípnout uši a ocas mezi nohy? Stádní pud, který pak v dospělosti velí nechat si kakat na hlavu i v práci a pro jistotu ustoupit každému, kdo si jen trochu dupne?
I kdyby šlo jen o to "rozkamarádění", tak i to přece bolí, i tam má dítě potřebu vaší psychické podpory. Vy, když se rozejdete s chlapem, tak se taky většinou potřebujete někomu vybrečet na rameni.
A to, že něčí vztahoví dospělí byli ignoranti, sobci, lenoši nebo rovnou sadisti a on si to v dětství musel vyžrat i s chlupama, protože mu nepodali pomocnou ruku v zájmu toho, aby si to kvůli jakési pseudosamostatnosti "vyřešil sám", ho jako mazáka na vojně patrně nutí k tomu klasickému "vyžral jsem si to já, vyžer si to taky".  
|
| raadka | 
 |
(23.11.2012 8:45:54) Děkuji Vám všem za názory a příspěvky .Pořádně si je přečtu po práci.Přeji hezky den .
|
|
|
| DaVinci | 
 |
(23.11.2012 10:56:45) Kudlo, to jsou dvě naprosto odlišné věci. Probrat s dcerou její trápení a nastupovat na spolužačky, protože s ní dostatečně nekamarádí. To už trochu zveličuji, ale je to tak.
|
| Kudla2 | 
 |
(23.11.2012 11:13:08) hm, DaVinci, ale já mám pocit, že pár lidí se tu vymezuje právě vůči tomu "nastupování na spolužačky, že dostatečně nekamarádí", což tu ale, pokud vím, nikdo nenavrhoval.
Osobně jsem byla několikrát svědkem toho, jak na sebe dospělí svéprávní lidé zanevřeli kvůli úplné prkotině (typu rohožka před vchodem) a vydrželo jim to až do smrti. I z toho důvodu bych vůbec nepovažovala za nevhodné si u "rozkamaráděných kamarádek od malička" nějak citlivě promluvit s jejich rodiči a s nimi (předpokládám, že i s nimi se znám od malička dětí) a zjistit, zda tam nebylo něco takového, co je pro ně třeba aktuálně neřešitelné a nevědí si s tím rady - do ničeho nenutit, ale zkrátka se pokusit pomoct to kamarádství zachránit, pokud by ta příčina byla malicherná.
Mezi tímto a "vynadáním, jak to, že s mým dítětem nekamarádí" je rozdíl asi jako mezi důlkem na kuličky a Macochou.
Ale převážně se tu bavíme o úplně jiném kalibru - a tím je to ubližování.
Lze s někým nekamarádit/přestat kamarádit, ale i přesto je nutné se k němu chovat slušně, nelze mu přece ubližovat!!!
A ještě něco - toto nepovažuji za "vodění za ručičku do smrti", ale navedení na správnou cestu, jak řešit konflikty. Pokud se dítě od nás naučí, jak se s takovými věcmi popasovat bez ztráty kytičky, tak to už bude umět napořád.
Kdežto když ho to naučit defacto odmítneme, tak je velká "šance", že se sice něco "naučí", ale že to něco bude totálně blbě (viz reakce na vlastní šikanu šikanou někoho jiného).
|
| Xantipa. | 
 |
(23.11.2012 11:23:06) Vytahuji z kontexu Kudly - Kdežto když ho to naučit defacto odmítneme, tak je velká "šance", že se sice něco "naučí", ale že to něco bude totálně blbě (viz reakce na vlastní šikanu šikanou někoho jiného).
No a pak se podívejte, že takoví dospělí v tom chování v podstatě pokračují i v dospělosti a ještě jim to přijde naprosto normální a běžný.
|
| Alraune | 
 |
(23.11.2012 11:32:50) Silní prostě budou vždycky ve výhodě, ať už jsou silní psychicky, nebo fyzicky, to prostě zvrátit nelze, jen civilizace to trochu brzdí.
|
| Xantipa. | 
 |
(23.11.2012 11:40:12) A jací silní - není vše vyvážené, tj. že silní jsou silní svaly, mozkem a třeba šikovností. Spíš bych řekla, že výhodu mají schopní - ale zas bohužel to vypadá, že dnes schopní všeho, protože ti slušní se pořád ještě neumějí bránit.
|
|
| Kudla2 | 
 |
(23.11.2012 11:40:58) takže je OK, když tě někdo převálcuje, protože je silnější?
Různé mafie, totality a tak?
Já si ale myslím, že právě ta civilizace je tu od toho, abychom neválcovali, jsme-li silnější a nenechali se válcovat, jsme-li slabší.
Zákony, právo - to všechno bylo vymyšlené na ochranu těch (momentálně) slabších. A je to tak OK.
|
| Xantipa. | 
 |
(23.11.2012 11:49:15) Ano, ale to je zase chyba zákonodárců, kteří vytvořili takové zákony. Ale dle mýho pořád platí - musíme chtít, aby společnost byla lepší a bojovat za to má pořád cenu, pak budou ti slabí lépe ochráněni.
|
|
|
| Alraune | 
 |
(23.11.2012 11:49:40) No, tak přiznejme si, že převálcuje. Myslím, že Placatka by k tomu mola říct spoustu relevantní informací. Převálcuje, pokud bude mít lepšího právníka, a je to úplně v mezích zákona a civilizace. Tak to prostě je, nemá smysl namlouvat dětem, že takhle to nefunguje. Funguje. To, co může slabší dělat, je shánět spojence, lobovat... nebo vzbudit soucit. Musí hrát s tím, co má k dispozici. Svět není fér, a dvanáctiletému dítěti bych určitě nenalhávala, že je.
Fakt vím, o čem mluvím, já byla jako dítě totálně nepřipravená, o to horší byl ten šok.
Každopoádně tohle už přesahuje téma diskuse, tam o žádný konflikt silných a slabých imho nejde.
|
|
| Xantipa. | 
 |
(23.11.2012 11:52:21) Ano, žijeme tam, kde žijeme a tak, jak žijeme, nic není ideální. Dítě to vidí, ale jsou věci, který musím brát, tak jak jsou, i když se mi nelíbí a jsou věci, proti kterým se mohu ohradit hned /třeba šikana/ a jiný věci, který by se mohly změnit díky zákonům, ale samy se nezmění, musí pro to lidi něco udělat. Tím, že budu mávat rukou nad tzv. "blbostmi", tím se nic k lepšímu nezmění.
|
|
|
|
|
| Xantipa. | 
 |
(23.11.2012 11:34:09) Ano, ale já se snažím u svých dětí, aby se přes svou nebojovnou povahu uměly bránit - a nebály se bránit. Překvapuje mě stále, že pořád jsou případy, kdy někdo na někoho houkne a on bez rozmyslu podepíše, protože se houklo. Jistě, taky v sobě nesu předchozí zkušenosti, ale já zas naopak odmítám cokoli podepsat bez rozmyšlení doma v klidu a když se naopak na mne tlačí a houká, tak to už vůbec odmítám. Já nechápu, co dospělý lidi vede k tomu, že někdo cizí jim řekne - tady to podepište - a oni to udělají. A to se týká šikany - mírná povaha nepůjde do boje za práva svoje a ostatních, ale i tak má přece možnost a právo říct - DOST. Jenže oni se bojí, protože jsou masírováni okolím, že jsou ufňukaní a že přece není vhodný se bránit. A domnívám se, že s tímto je nutné začít od dětství.
|
| Alraune | 
 |
(23.11.2012 11:42:12) že není vhodný se bránit? Je vhodný se bránit, ale přiměřenými prostředky. Ostatně, ten spor vůbec nemusí být tak jednoznačný, protože zakladatelka to vidí optikou své dcery a ta je těžko objektivní. Ostatně, my všichni do toho promítáme své životní zkušenosti, jak je to doopravdy, je otázka.
|
| Xantipa. | 
 |
(23.11.2012 11:46:54) My tady ale nejsme soud - tohle je diskuze. A tazatelka se chce inspirovat a možná třeba ujistit, že je třeba to řešit. A to skutečně je, i když jí okolí možná říká, že ne. Dostala příběhy, nápady, inspiraci - to všechno musí přizpůsobit situaci - to je na ní. A jak píšeš - bránit se vhodnými prostředky? A kdo zde navrhuje nevhodné prostředky? Jediný nevhodný návrh, co zde padnul, bylo - nedělat nic.
|
|
|
|
|
|
|
|