| CPO |
 |
(11.11.2012 10:46:35)
Nebo ze kterého jste byli nejvíc překvapení?
|
| Margot+1 | 
|
(11.11.2012 10:53:10)
Velký plyšový medvěd někdy v pěti letech - brácha jeho předchůdci "uboxnul" hlavu, obrečela jsem to. A on pak zběhal obchody a za své vlastní peníze mi koupil nového pod stromeček 
A pak kolečkové brusle ve 3. třídě - napsala jsem si je dost pozdě před Vánoci a stejně mi je Ježíšek sehnal. Užila jsem je do roztrhání - a to byly ty na boty, žádné in-liny.
|
| CPO |
|
(11.11.2012 10:54:30)
" A on pak zběhal obchody a za své vlastní peníze mi koupil nového pod stromeček"
 
|
|
|
| Suza007 | 
|
(11.11.2012 10:56:07)
foťák, tři díly Pána prstenů a velké kolo - šlo o troje různé Vánoce
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(11.11.2012 10:59:11)
V šesti letech panenka-brečící miminko, čekala jsem celý den až to tam Ježíšek připraví, a po Vánocích nám soudružka učitelka tvrdila, že to byli rodiče , to bylo poprvé a naposled, co jsem se pohádala s autoritou
|
|
|
| Cimbur | 
|
(11.11.2012 11:05:32)
Mě udělalo radost skoro všechno - i ponožky a kalhotky.
Ráda jsem měla knihy a nechápala jsem, jak se mi mohli dospělí trefit do vkusu. Třeba knihy o přírodě - to musela mamka tenkrát opravdu shánět. Nebo to byl taťka? Nebo dokonce ségra?
Hotové jsme byli s Buchlovankou z německé stavebnice Malý optik. Úžasné, používali jsme ji mnoho let. Dalo se postavit několik typů dalekohledů, mikroskop - ten jsem pak skutečně používala, dalo se uspořádat hodně pokusů. NIkdy jsem díky Optikovi neměla problém s tímto odvětvím fyziky.
Moje úplně první Vánoce, které si ve třech letech pamatuju, byly stejně nejhezčí.
Ve staré chaloupce, prkenná podlaha, opravdický smrk a svíčky a starodávné ozdoby - a dvě panenky i s oblečením, nikdy už jsme se s Buchli neshodly, kterou dostala která z nás...
|
|
| Monty | 
|
(11.11.2012 11:07:28)
Z dětství si žádný Vánoce nepamatuju.
A ty, který si mlhavě pamatuju z pozdější doby nestály za nic. Dárky jsem dostávala praktický a to, co jsem si opravdu přála jsem nedostala nikdy.
Já vlastně ani nevím, kde jsem na Vánoce byla. Asi většinou u babičky. Tam jsme byly samy dvě a nic jsme extra neslavily a bůhví, jestli jsme si vůbec něco dávaly.
|
| Cimbur |
|
(11.11.2012 11:15:52)
Ty jsi měla takové studené dětství?  
|
| Monty |
|
(11.11.2012 11:18:44)
Cimbur,
já měla tak debilní dětství, že jsem na něj radši zapomněla.
Pamatuju si, že matka vždycky podmiňovala dárky "něčím". Když budeš mít samý jedníčky, když budeš vzorná, budeš na slovo poslouchat... tím pádem bylo předem jasný, že žádný "vysněný" dárky nebudou.
Jednou teda řekla, že když budu mít samý jedničky, koupí mi psa (tehdy jsem ho chtěla). Měla jsem samý jedničky a těšila se na psa a místo toho mi řekla, že pes nebude, protože místo toho budu mít sourozence, kterýho jsem ale nechtěla.
|
| Cimbur |
|
(11.11.2012 11:22:54)
Achjo Monty, ty musíš mít šrámy na duši. Musíš to pořádně poléčit a pak i osobní život bude v pohodě.
|
| Monty |
|
(11.11.2012 12:17:36)
Cimbur,
už byl a zase není, někomu holt není shůry dáno.
Ale hlavně, že jsme zdraví.
|
| Cimbur |
|
(11.11.2012 12:48:43)
Podívej, stejně nakonec zjistíš, že to nebyl srnec nebo sob nebo los nebo co, ale vůl. Bude líp, jenom ty musíš být v pohodě.
|
|
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(11.11.2012 18:38:41)
Monty, a co byly tvoje vysněný dárky?
|
| Monty |
|
(11.11.2012 18:40:14)
Ráchel,
elektrickej vláček a Lego.
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(11.11.2012 18:45:17)
Ty sis přála lego? Copak to tady někdo tehdy měl? Já teda jo, ale jenom díky rodině ve Francii.
|
| Monty |
|
(11.11.2012 18:45:55)
Ráchel,
měl, moje spolužačka. Vesmírný.
|
|
| Monty |
|
(11.11.2012 18:47:43)
...ale ten vláček jsem chtěla víc.
Pak ještě desku Ozzyho, když mi bylo asi třináct, dalo se to sehnat na burze sběratelů. To mi tak utkvělo, určitě jsem toho chtěla v průběhu života víc, ale vzhledem k tomu, že jsem stejně nikdy nic z toho nedostala jsem na to zapomněla a přestala chtít cokoli.
|
|
|
|
|
|
|
|
| memphis |
|
(11.11.2012 11:08:58)
Asi knížka - ta mě udělala vždycky radost a měla sem ji hned přečtenou
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(11.11.2012 18:39:22)
jo tak bez knížek by to nebyly Vánoce ani teď, dostávala jsem jich vždycky několik 
|
|
|
| Sammaelka+S12/12+V8/16 | 
|
(11.11.2012 11:10:49)
Pamatuju si, že jsem dostala asi ve druhé třídě karavan pro barbínky - fakt klasické jezdící velké auto, co se mu dal odklopit bok a tam byl "byteček".
A pak nějakou holčičí odrůdu lega, už si nepamatuju, jak se to jmenovalo, ale byla to loďka-hausbót na principu lega se všema možnýma doplňkama - kchyň, postele, stolek, židličky...a malý panáček a panenkou, co měli ohýbací ruce a nohy v kloubech a kotníkách. Hrála jsem si s tím i ve vaně a bylo to bezva, hrozně mně to bavilo. Naši to tenkrát sehnali v německu
Naopak co jsem neměla - několik let jsem šíleně toužila po bobech s volantem a nikdy jsem je dostala 
|
|
| Veverka. | 
|
(11.11.2012 11:17:25)
Encyklopedie...strašně jsem ji chtěla a pod stromkem už zbývaly jenom měkoňové...žádnej hranatej dárek.,..tak jsem byla smutná...no a v posledním měkoňovi byla,zabalená v osušce ...měla jsem hroznou radost
|
| CPO |
|
(11.11.2012 11:28:52)
"no a v posledním měkoňovi byla,zabalená v osušce"
|
|
| Cimbur |
|
(11.11.2012 11:30:26)
A jaká to byla encyklopedie?
|
|
|
| Brusinka14 | 
|
(11.11.2012 11:20:11)
Bylo toho víc. Hodně mě překvapil a velkou radost udělala kočárek a domácí telefon. Taky jsem měla radost z bobů, panenek a plyšáků.
|
| Cimbur |
|
(11.11.2012 11:23:52)
Ano, domácí telefon byl taky dobrá trefa.
Hlavně toho nesmí děcka dostat moc, pak se to jaksi ztratí v tom množství a radost se rozmělní.
|
| Inka | •
|
(11.11.2012 11:30:42)
JO domácí telefon, to byla trefa. Pak to přebilo, když mi naši dali do pokojíčku vlastní aparát, abych si mohla nerušeně vykecávat. To už teda bylo v pubertě, ale bylo to skvělý překvápko.
|
|
|
|
| M_ |
|
(11.11.2012 11:26:37)
To máte můj obdiv, já si pamatuju z dětství máloco. Z dárku pod stromeček si nepamatuji ani jeden.
|
| Hanka36 | 
|
(11.11.2012 11:58:23)
Tak asi pro tebe ty dárky nebyli takový "silný" zážitek
Já si teda pamatuju ale stejně až od 10 let výš.
|
|
|
| CPO |
|
(11.11.2012 11:30:59)
Jinak, já jsem si neuvědomila, že jsem poněkud jiná generace než zdejší nicky
|
| Hanka36 |
|
(11.11.2012 11:45:44)
A jsi starší nebo mladší? 
|
| CPO |
|
(11.11.2012 11:48:46)
No, spadám někam mezi břitlicovou tabulku a dinosaura na provázku.
Opravdu těžko bych tu asi vysvětlovala, co a proč mi udělalo kdy radost
|
| Cimbur |
|
(11.11.2012 11:51:01)
Neblbni, já jsem taky břidlicová tabulka, ale my lidi jsme už asi 150 tisíc let stejní.
|
| CPO |
|
(11.11.2012 11:54:56)
Cimbur, OK.
Tak třeba (3 roky) - "plyšovej" "králík" (málokdo si dneska dovede představit prasocialistického "plyšáka" , kterej měl ne jako ten předchozí v sobě piliny, ale molitan, takže byl měkčí, a dal se narváním do sklenice od okurek "posadit" a mohl jít tím pádem "do školy" . Druhej musel ve škole stát (opřený o tu další sklenici), jinak mohl jen ležet.
No a dneska - interaktivní zvířátka...
|
| Cimbur |
|
(11.11.2012 11:56:39)
Podívej, dcerka taky chtěla interaktivní štěně, koupila jsem jí v Ikei obyčejný měkký čučavý ještě s příspěvkem na africký děti - a jak se jí s ním spinká!
|
|
| Lei | 
|
(11.11.2012 12:17:02)
geniální popis...zvířátka, co mohla ve škole jen ležet, jsme se ségrou taky řešily
|
|
| Inaaa | 
|
(11.11.2012 13:58:21)
Taky letěly mončičáci a takové hnědé panenky s velkou hlavou, jestli někdo pamatuje?
|
| CPO |
|
(11.11.2012 14:03:59)
Jé, mončičák...další nesplněný sen
Už jako matka jsem ho pak potkala v sekáči za 20Kč. Dobrý, no, ale už mi to nepřišlo tak super
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(11.11.2012 14:54:40)
Mončičáky jsem zažila až jako skoro dospělá, měla ho mladší ségra. Já jsem zůstala u toho mimina, co se obrátilo z břicha na záda a zakňouralo. Nejstarší jsem tu asi já
|
| Elíláma | 
|
(11.11.2012 14:56:40)
Evelyn:
"Kdo je tu nejstarší! Kdo je tu nejstarší!
Křičel jedenasedmdesátiletý Straus
a tloukl o stůl svým občanským průkazem."
moje mamka je šedesátej a je mladá, takže kuš 
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(11.11.2012 14:58:34)
Tak to jsme s maminkou skoro vrstevnice
|
| Elíláma |
|
(11.11.2012 15:04:07)
Evelyn, skoro, 8 let je hodně, to ještě přemýšlela o třetím mimi a i s těmi osmi je stále mladá.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(11.11.2012 15:08:44)
Elííí, já jsem taky mladá, nemůžu za to, že sem píšou děti, MM je ročník 59 a taky je mladej
|
|
|
|
|
|
|
| Inaaa |
|
(11.11.2012 14:07:15)
Vlastně taky byl in štěkací pes, kterej chodil, taky to bývalo v Tuzexu.
Moje sestra měla později třeba čůrací panenku, možná to byl kluk, ale nevím odkud, že by z NDR?
A zase o nějaký čas později se v Tuzexu stály fronty i na kalkulačky, dnes taky šunt u kdejakého Vietnamce.
No nakonec za pašování digitálek se chodilo do vězení...
Dnes by to byl export - import, podnikatel.
|
| Simeona+3 | 
|
(11.11.2012 17:37:26)
Jj, já si pamatuju z dárků málo, ale jednou jsem dostala štěkajícího psa (nevím už jestli to byly Vánoce nebo narozeniny),ten by šílenej . Pak postýlku pro panenky i s povlečením, ta je po mojí mamince a dnes ji má moje prostřední dcera, dostala ji ke svým druhým Vánocům.
Pak si pamatuju tuny knížek, hodně jsem četla a několik dílů J. Verna byl pořádnej balík...
A dost jsem byla zklamaná z kalkulačky, kterou jsem kdysi dostala od dědy, hrozně ji s tátou řešili, aby uměla to a ono a netušili, že za pár let se bude taková věc dát koupit za pár peněz. A nesnášela jsem matiku
|
|
|
|
|
|
| Jachtarka | 
|
(11.11.2012 19:52:13)
Tak mezi břidličnýma tabulkama to pochopíte
Tank na dinosauří dálkové ovládání (ovladač byl na kabelu).
Silonová růžová noční košile, já jsem byla jak víla (trochu tlustá).
|
|
|
| Hanka36 |
|
(11.11.2012 11:53:24)
tak to jo!
Já už tam patřím taky, za pár dní se přehoupnu přes druhou půlku života (doufejme )
|
|
| Elíláma |
|
(11.11.2012 13:08:50)
Bˇ*: co? Dostala jsi svůj první pazourek?
|
| Cimbur |
|
(11.11.2012 13:12:39)
Viděla jsem v Louvre v oddělení pravěku takové malé sošky - hrnčíř, pekař, zvířátka. Prý "kultovní předměty". Houby, hračky to byly. Úplně před očima vidím, jak tata dělá hrnce a něco tam děckám do pícky přihodí...
Tož něco takového dostávala Breb, aj já.
|
| CPO |
|
(11.11.2012 13:15:30)
"jak tata dělá hrnce a něco tam děckám do pícky přihodí"
Jj, o tom to je. Že si na vás někdo vzpomene, s něčím, co by vám udělalo radost.
Ne, nedostávala jsem bohužel nic z pícky ani pazourek.
Toho králíka, co nemusel ve škole stát nebo ležet, jsem dostala od známých.
Nevím, proč jsem takovou sentimentální diskusi vlastně založila
|
| CPO |
|
(11.11.2012 13:43:53)
Eeko, já byla v kolektivu také oblíbená pro své vlastnosti, jen prostě v době a místě, v jakém jsem žila, což tu nechci rozvádět...zkrátka, za "socku" jsem byla ve třídě jen já a ještě jedna spolužačka, ale ta byla z opravdu sociálně slabé rodiny, a navíc měla tátu hromotluka, takže tam si nikdo nic netroufl, ta prostě byla "neviditelná".
Ale do mě spolužáci ryli ve smyslu "proč TY chodíš jak hadrář", když vaši normálně oblečený a tak. Taky jsem neměla žádné hračky, hry a jiné "symboly sociálního statusu", všechno po někom, staromódní a nefunkční, třeba ani to kolo a lyže jsem neměla... U nás to byl jistým způsobem záměrný psychický - jak to nazvat - tlak. Způsob manipulace. To na tom bylo to hnusné a smutné, ne "chudoba", ta "cti netratí". Jak říkám, nechci to tu rozebírat, a už vůbec ne v tomto tématu.
|
|
|
|
|
| Monty |
|
(11.11.2012 13:17:39)
A já dostávala penál nebo ponožky.
Ovšem po pravdě řečeno, ty dárky mne trápily tak nějak ze všeho nejmíň.
|
|
|
| Elíláma |
|
(11.11.2012 13:13:56)
Já si nepamatuju, co přesně bylo k vánocům, ale myslím, že dvě panenky miminka, nevím proč, asi že nějak plakaly po zmáčknutí nebo hrály melodii, bylo to před 20 lety, tak nevím... zato dodnes vím, jak mi voněly... jinak já vždy milovala a miluju jakékoliv dárky ocenila bych i tak zatracované povlečení a prostírání, mám ráda voňavé dárečky a svetry a ponožky. Jinak mě vždycky potěšilo nějaké to lego a knížka od Foglara.
|
|
|
|
Jen mě mrzelo že jednu dostala i mladší ségra která si to ani nepřála a pak jsme se dohadovaly která je čí 
. Dneska když mám sama 4 děti už chápu proč to rodiče takhle udělali 
, všichni si povídali o filmu, kterej jsem jen slyšela přes zeď-normálka. Teď ponocuju do dvou, děti nechávám taky mnohem dýl vzhůru, abych si to vynahradila
V její náručí
Živý betlémVsetín 
Štědrý den v Zoo OlomoucOlomouc 
Advent na KarlštejněBeroun 
Předsilvestrovský výstup na BrdoKroměříž 
Pražský Nový Svět pod rouškou nociPraha 1 
Živý betlém
Štědrý den v Zoo Olomouc
Advent na Karlštejně
Předsilvestrovský výstup na Brdo
Pražský Nový Svět pod rouškou noci
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)