| překvapená 20.9. | 
 |
(1.11.2012 21:05:06) Já úplně nechápu, proč by normální chlap měl být ve 40 zadanej? Je pravda, že je z hraniční generace, kdy se ještě na tradiční rodinu hrálo, ale pokud se cournul na vejšce, potom trochu cestoval a chlastal , tak dožil doby, kdy liberálnost společnosti nikoho nenutí žít v praktických vztazích, kde máma vaří a táta vozí auto do servisu.. Myslím, že za 10 let bude každej druhej čtyřicátník nezadanej s jedním či dvěma potomky ve střídavce.
|
| NovákováM |
 |
(1.11.2012 21:12:27) no to mi připadá O.K. nezadanej takhle, ale podle mého je třeba bezdětný čtyřicátník v kompletním mamahotelu u ovdovělé maminky malinko... případně.. zdrojem určitého podezření. V mém případě toho 100%-ního supportu.
|
|
| NovákováM |
 |
(1.11.2012 21:13:23) s potomky není úplně nezadaný.
|
|
| Monty | 
 |
(1.11.2012 21:13:26) Libiku, tak nejde přece o to, aby žil ve spořádaným manželství a měl dvě nebo tři děti... chápu i vztah "pro hezké chvíle", bez závazků, ale přesto partnerský.
|
| Anni&Annika | 
 |
(1.11.2012 21:44:18) no ja nevim Monty...muj studoval, pak pracoval, pri tom se toulal po svete z mista na misto, nikde se poradne neusadil a zase dal...vetsinou mel nekolik domacnosti /porad mel jako vychozi bod Berlin/....az teda pri tech svych pracovnich toulkach narazil na me a ja jsem taky takovy toulavec, tak mi nejak nevadilo toulat se snim. Je to naprosto normalni chlap a znam dost jeho pracovnich kolegu, co jeste nemeli cas se usadit....ja nevim, myslim, ze i tohle dojde k nam do cech...totez plati o zenach....prace, svet, kariera a najednou je ti 40cet
|
|
| překvapená 20.9. | 
 |
(1.11.2012 22:16:42) No a pokud má někdo hezký vztah bez závazků pro chvíle pohody, není tady žádná amoralita jinejch bez momentálního hezkého vztahu si s takovým člověkem občas povídat atd.
Myslím si, že přichází doba nelpění na těch láskách v dobrým i ve zlým. Já osobně dožiju jako vdaná či vdova a nebylo to špatný. Ale jako si představuju, jaký je to na Maledivách, někdy si vizualizuju stav "nezadaná".. můj byt, můj bordel, mé soukromí..
Manželství nebo partnerství je větší berle než to zprofanované náboženství,máš vždycky s kým spát a komu vykládat, kdo tě zprudil, od koho očekávat, že ti zatlačí oči nebo zavolá sanitku. Touha, vášeň, inspirace..to ne.. proč chceš vlastně někoho?
Nejsem proti svému manželství, páč jsem strašně zvyklá.., ale objektivně vzato..
|
| Monty | 
 |
(2.11.2012 8:52:04) libiku, nechci nikoho, ale že jsi to ty, můžu zavzpomínat, proč jsem kdysi chtěla.  Mně vždycky přišlo, že hezký věci v životě jsou ještě hezčí, když se o ně můžeš s někým podělit. S někým, kdo tam fyzicky je s tebou. Nejsem typ, co by opruzoval cizí lidi fotkama a zážitkama "pocitového" rázu. Ostatně na tom je založený i přátelství - když s někým máš hodně společných vzpomínek a zážitků, tak je ti ten člověk bližší, protože byl součást tvýho života v určitých zásadních nebo výjimečných věcech. Bejt sám je fajn, ale nesmí to trvat moc dlouho. Bejt sám na doživotí je v podstatě stejný jako čumět na svět přes mříže.
|
| Signoret | 
 |
(2.11.2012 10:21:41) Monty,
ptala jsi se někdy babičky, anebo jsi věděla, proč Ti řekla, že nikdy s chlapem nebudeš nebo ho mít nemůžeš? Promiň, neumím to odcitovat přesně, ale v některé z diskusí jsem to zahlédla a zaujalo mě to.
|
| Monty | 
 |
(2.11.2012 10:34:40) Signoret, jasně, ona to neříkala jen tak, vždycky s vysvětlivkama. A říkala to i poté, co jsem už měla syna (umřela, když mu byly 4 roky). Dneska mi to místo ní píše v mailech máma.  Zkrátka nejsem tvárná, přizpůsobivá, submisivní a naopak jsem příliš tvrdohlavá, soběstačná a "chytrá". Takový ženský nemá nikdo rád. Víš co je zajímavý? My tenhle problém máme v rodině víceméně všechny, včetně mojí mámy, která ať je jaká chce, tak vždycky žila a žije aktivní život, nebaví ji sedět doma a koukat na seriály nebo štrikovat, umí perfektně německy, chodí na angličtinu, ráda cestuje, zajímá se o dění kolem sebe... a pak mi píše, že nemá kamarádky, protože ženské v jejím věku jsou "jiný" a nejradši sedí doma a zavařujou okurky. Na druhý straně je to asi hodně daný tím, že je na malým městě, protože extchýně je mnohem starší (75) a v Praze má kolem sebe fůru starých paní, co doma neseděj. Tuhle zrovna syn vyprávěl, jak babička chodí na cvičení, kde je cvičitelce 88 let... jezdí každý rok s důchodci do ciziny, účastní se spousty akcí po Praze, chodí do divadla, po památkách. A ségra si stěžuje na totéž - chlapi kolem ní jsou líní, hloupí, nic je nebaví, nikam nechtějí chodit, nemá si s nimi o čem povídat... já pár těch jejích týpků znala, takže vím, že ani moc nenadsazuje. Jedinej rozdíl je v tom, že máma a ségra jsou ochotný a schopný "slevit", aby nebyly samy a já ne.
|
| Signoret | 
 |
(2.11.2012 10:49:26) Asi to tak má být. Na jedný straně je dobře, že nikoho nehledáš (pokud to není rezignace hnaná do uzavření se) a na straně druhý je bolestný číst o mřížích. Člověku ale může život připravit a překvapit ho čímkoliv. A dovol mi ještě otázku - co všechno zahrnuješ pod pojem tvrdohlavost?
|
| Monty | 
 |
(2.11.2012 11:07:09) Signoret, třeba to není přesný výraz - i když s tím souvisí. Moje "ne" znamená "ne". Nikdy nic jinýho. O "ne" se nesmlouvá a nevyjednává. A i když to každýmu hlásím předem (a nejen já, pamatuju si, jak kamarád varoval mého exmanžela slovy - "dej si na to fakt pozor, ona to, co říká myslí vždycky vážně"), stejně to nepobíraj. Jsem hravá, až moc, ale nemám tendence nic hrát na lidi, který mám ráda. Neříkám "ne" proto, aby mne někdo přemlouval, nechci kolem toho žádný tanečky. A všichni to vždycky dělali. Takže nejspíš tím myslela TOHLE.
|
| Signoret | 
 |
(2.11.2012 11:53:55) Tak ono taky záleží na způsobu podání, ale chápu, že taková povaha se ve světě masek blbě uplatňuje Ona lidská svoboda má svůj rub i líc a každý není schopen ji ustát
|
| Monty | 
 |
(2.11.2012 11:57:13) No ano, podání ve stylu "podal bys mi prosím tu slánku" to asi ještě komplikuje. Vidím to na synovi, ten z toho občas dostává vyloženě záchvaty deprese.
|
|
|
| sally | 
 |
(3.11.2012 18:07:46) Moje "ne" znamená "ne". Nikdy nic jinýho. O "ne" se nesmlouvá a nevyjednává. A i když to každýmu hlásím předem (a nejen já, pamatuju si, jak kamarád varoval mého exmanžela slovy - "dej si na to fakt pozor, ona to, co říká myslí vždycky vážně"), stejně to nepobíraj. Jsem hravá, až moc, ale nemám tendence nic hrát na lidi, který mám ráda. Neříkám "ne" proto, aby mne někdo přemlouval, nechci kolem toho žádný tanečky. A všichni to vždycky dělali. Takže nejspíš tím myslela TOHLE
Já mám pocit, že tvůj problém je, že lovíš mezi bohémy a umělecky založenými lidmi. Doporučuju zkusit se dostat fakt mezi ty binární typy. Někdy je ta binárnost na zabití (když jde do restaurace na svoje oblíbené jídlo a oni ho nemají, tak je to konec světa, protože restaurace xy = jídlo ab a nelze jinak) na druhou stranu je s nima život jednoduchej, když člověk něco chce, tak řekne "chci to a to" a nemusí u toho dělat opičky a tanečky a vmýšlet složité strategie (třeba nemusím vymýšlet JAK manželovi sdělit, že chci jet na víkend s kámošema, nebo že jsem si koupila novou mikinu - prostě mu to ŘEKNU.
Přitom i binární typy můžou být zajímavý - fotografové, sportovci, muzikanti, kutilové, kuchaři.... většinou jsou alespoň částečně použitelní pro normální život....
|
| Monty | 
 |
(3.11.2012 18:09:08) sally, "Já mám pocit, že tvůj problém je, že lovíš mezi bohémy a umělecky založenými lidmi."
To se moc mýlíš, je to přesně naopak. Ani jeden můj partner nebyl z branže, já to přímo nechci a ze zásady odmítám.
|
|
| Monty | 
 |
(3.11.2012 18:16:18) ...navíc já už opravdu nechci. A myslím to smrtelně vážně. Když jsem se rozhodla po půl roce zvažování a rozmýšlení pro ten poslední vztah, už tehdy jsem to brala jako poslední pokus. Nevyšel. Další nebudou.
|
|
|
|
|
| stará Marie | 
 |
(2.11.2012 15:42:31) "A ségra si stěžuje na totéž - chlapi kolem ní jsou líní, hloupí, nic je nebaví, nikam nechtějí chodit, nemá si s nimi o čem povídat... já pár těch jejích týpků znala, takže vím, že ani moc nenadsazuje. "
Kde to ta ségra vegetí? Kolem mě jsou většinou aktivní, inteligentní chlapi se zájmem jak o profesní obor, tak o koníčky, přátele, rodinu, politiku, dění v obci a ve světě... dá se s nima chodit do hor, do divadla, na výstavy, kecat o lecčem... A to mluvím o okolí jak příbuzenském, tak zájmovém (několikerém), tak pracovním. Blbce a omezence znám taky, ale je jich fakt málo
Nezadaných moc není, ale najdou se - pokud spočítám ty, které znám dost na to, abych mohla s velkou pravděpodobností oprávněnosti tvrdit, že jsou "normální", tak... vlastně jenom jeden. O ostatních si fakt nejsem jistá, co za tím že jsou svobodní vězí...
Monty proč ty se na to ptáš, nepíšeš snad, že se seznamovat už nechceš? Nebo jsem to špatně pochopila?
|
| Monty | 
 |
(2.11.2012 16:53:56) Marie, vždyť to píšu v zadání - mne to překvapilo u Lídy, tak jsem se zeptala, jak to mají ostatní. Já už mám tyhle věci za sebou s konečnou platností. Když nemůžu mít to, co chci, tak radši nic než to, co nechci.
|
| stará Marie | 
 |
(2.11.2012 20:19:21) "Kolik znáte (osobně) nezadaných mužů? Narazila jsem na to v jiné debatě a zaujalo mne to, takže i když bych měla pracovat, nedá mi to a zeptám se. V mém okolí totiž nikdo takový NENÍ. Asi v žádné věkové kategorii, ale řekněme, že se ptám na 35 - 45 let. Nemám na mysli ty, kteří jsou nezadaní proto, že jsou blázni, neurotici, trpí Oidipákem, jsou alkoholici, gambleři, narkomani... ptám čistě na NORMÁLNÍ muže. Díky za odpovědi. "
Z tohoto zadání jsem fakt nepochopila, že tě to nezajímá osobně...
|
| Monty | 
 |
(2.11.2012 20:24:30) Marie, psala jsem to hned na začátku diskuse Vendy: "Jen v jedné debatě napsala Lída+4, že by mohla mít chlapů neurekom a mně to přišlo poněkud... zvláštní, protože já žádné volné muže neznám... tak mne to zaujalo. Leda by na té nezadanosti netrvala, to potom jo."
|
| Monty | 
 |
(2.11.2012 20:28:50) Jinak genezi vzniku jsem ti zkopírovala jako důkaz:
Lída + 4 •
Re: Prožité trauma, které si neseme z dětství 1.11.2012 18:12:58 Monty, takový, o který bych stála, můžu víceméně přehazovat vidlema
Montyvara
Re: Prožité trauma, které si neseme z dětství 1.11.2012 18:15:29 Lído, tak to já fakt nemůžu. Nějak mne nenapadá ani JEDEN.
Medu tančící
Re: Prožité trauma, které si neseme z dětství 1.11.2012 18:23:15 Lído, "takový, o který bych stála, můžu víceméně přehazovat vidlema " - kam na ně chodíš?
Lída + 4 •
Re: Prožité trauma, které si neseme z dětství 1.11.2012 18:24:55 Medu, kupodivu je běžně potkávám - třeba v práci.
Montyvara
Re: Prožité trauma, které si neseme z dětství 1.11.2012 18:34:55 To by skoro stálo za samostatný téma - kolik kdo zná VOLNÝCH a NORMÁLNÍCH mužů mezi cca 35 - 45 lety. Já tedy ani jednoho. A znám HODNĚ lidí. Odpovědět Montyvara
Re: Prožité trauma, které si neseme z dětství 1.11.2012 18:26:57 Tak já za posledních NĚKOLIK let nepotkala v rámci práce jedinýho nezadanýho chlapa. Ani svobodnýho, ani rozvedenýho, ani vdovce.
Medu tančící
Re: Prožité trauma, které si neseme z dětství 1.11.2012 18:57:36 Lído, marně přemýšlím, kdy jsem naposledy potkala nezadaného, normálního chlapa, o kterého bych stála... Fakt nevím.
Lída + 4 •
Re: Prožité trauma, které si neseme z dětství 1.11.2012 19:19:48 Medu, já naposled dneska
|
|
| Lída + 4 |
 |
(2.11.2012 20:32:10) Monty, tak pro doplnění: myslím NEZADANÝ chlapy.
|
| Monty | 
 |
(2.11.2012 20:33:22) Lído, ano, ale i tak s diskuse jasně vyplynulo, že jen pár žen žije na stejné planetě jako ty.
|
| Monty | 
 |
(2.11.2012 20:33:34) Z diskuse.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Monty | 
 |
(2.11.2012 9:34:41) Jo a ještě jedna nepříjemná věc je s tím spojená - komplikuje ti to společenskej život. Já nemám problém jít sama na kafe, do galerie nebo do muzea, zvládnu i kino nebo divadlo, když na to přijde, ale jít sama třeba na koncert je šílený, zvlášť třeba někam do klubu. Teď 13. bych chtěla do Vagonu a budu sedět doma, protože není s kým jít. O festivalech nemluvě, to je úplně zabitý. Plus veškerý akce kamarádů, kde jsem jedinej idiot bez partnera. No snad si zvyknu, co mi zbejvá.
|
|
|
|
|