| frosti | 
 |
(31.10.2012 10:48:45)
Ahoj,
chci pozadat o radu. Casem chci zacit ucit sve dva syny cestinu (a pozdeji i dejepis a vlastivedu). Je to vice mene z donuceni, protoze zijeme v zahranici. Zadne ucitelske sklony jsem nikdy nemela a trochu v tech vsech informacich ted plavu (nebo se spise topim  ). Potrebovala bych trosku nasmerovat k zakladum, protoze mam jeste dost casu se na to pripravit. Tak bych chtela nejdrive zacit s troskou skoleni pro sebe.
Puvodne jsem chtela jet proste podle ucebnic, ale cteni na internetu a i v teto diskusi mi ukazalo spoustu novych moznosti. Ted k tem dotazum:
1.) Vite o nejake dobre "prirucce (domaciho) ucitelstvi pro zacatecniky"?
2.) Jake jsou mozne druhy vyuky? (Cetla jsem napriklad neco o Waldorfske skole.) Muzete doporucit nejake zdroje informaci? (Zaklady a "jak na to".)
Je mi jasne, ze vysokou pedagogickou za 2 roky nenastuduji, ale chtela bych alespon trochu vedet o moznych pristupech a postupech, at mam pred svou improvizaci trosku zaklady a pojem o moznostech.
P.S. Muze byt i v anglictine.
|
| Tatramelka+3 | 
|
(31.10.2012 12:46:50)
Bohužel ti teda neporadím, ale sama jsem zvědavá... . Psala jsem tu nedávno, taky bych se ráda nachystala, probrouzdala jsem internet a nic moc jsem tedy nenašla.
|
|
| Žžena |
|
(31.10.2012 13:09:40)
frosti,
já myslím, že nejdůležitější je pro začátek v tom úplně neplavat.
Když neumíš učivo základní školy, přečti si nějaké učebnice pro základní školu, pak třeba pro střední, vyhledávej souvislosti, co Tě zaujme, ptej se na nesrovnalosti (třeba tady) atd. Pak Ti samo vyplave, co Ti přijde důležitý, co bys asi dětem chtěla zdůraznit, jak bys jim to chtěla vysvětlit, aby to pochopily a neměly s tím chápáním třeba takové těžkosti, jako jsi měla Ty, když jsi na to téma poprvé narazila.
Otázka č. 1, tedy "příručka domácího učení pro začátečníky", je absurdní, když neznáš to, co chceš učit.
K otázce č. 2 - samozřejmě existujou různé přístupy, literaturu k nim najdeš v každé knihovně, a to, co bude nejlepší pro Tebe a Tvoje děti, taky musíš pak vybrat sama... každýmu svědčí něco jiného... a svoje děti znáš nejlíp Ty.
Nemůžeš někoho jinýho dobře naučit něco, co sama neznáš. Obě složky "učitelství" - tedy jak schopnost učit, tak znalost té látky, jdou ruku v ruce.
|
| Žžena |
|
(31.10.2012 13:16:51)
Pro představu Ti může třeba pomoct vžít se sama jakoby do role žáka. Představit si, co by Tobě pomohlo, aby ses danou látku naučila. Zkusit si třeba vzpomenout, jak to učili Tebe, a jestli Ti to vyhovovalo, nebo jestli bys to tenkrát ocenila trochu jinak, co by se dalo vylepšit.
A nebo zkusit jen tak dítě něco naučit. Na vlastní kůži - prostě takovou "demo-verzi" učení. Zkusit si na konkrétní látce, co Tě k tomu napadne, postavit si nějakou osnovu, najít materiály, o kterých si myslíš, že dítě zaujmou... a prostě naživo na svém "pokusném modelu" otestovat, jak na to bude reagovat (protože ta realita toho působení Tvé učitelské snahy na ono konkrétní dítě může být úplně jiná, než jak si to představuješ, dokud to nezkusíš).
|
| frosti |
|
(31.10.2012 15:46:36)
Diky!
Zkusim to trosku objasnit. Ucivo ZS s pomoci ucebnice snad nejak zvladnu. (Mam vystudovanou VS.) I kdyz priznavam, ze v oblasti cestiny budu muset hodne opakovat 
V cem plavu je ta spousta pojmu: genetická metoda, analyticko-synteticka metoda, montessori a waldorfska pedagogika, atd. nejaky strucny prehled s hlavnimy pojmy, pristupy, klady a nevyhodami by se mi hodil Je napriklad nejaky rozdil mezi montessori a waldorfskou pedagogikou?
I kdyz bez tech pojmu bych se i obesla. Co vsak potrebuji je prave to "jak na to". A tak jsem doufala, ze tu snad uz nekdo provedl ten nejrozsahlejsi vyzkum a trosku poradi, co je dobre si precist. Priklady jak motivovat, jak zaujmout, cemu se vyhnout, atd.
Kluk je v mnohem zcela jiny nez ja a tak hledam inspiraci jak na nej.
|
| Žžena |
|
(31.10.2012 17:07:49)
Frosti,
ale ono neexistuje jedno "jak na to", který by Ti někdo řekl, a Ty budeš mít vystaráno. Těch přístupů je víc, každýmu může fungovat něco jiného; různí lidé - různé volby; různé děti - různé potřeby.
Spíš než teorie (kterou bez představy o praxi nepobereš) by Ti pomohla praxe - podívat se na někoho jiného, jak učí. Klidně na nějaké záznamy ze škol, na netu je takových mraky, jsou tam i nahrávky hodin z různách předmětů, kde se děti učí třeba i venku atd.
Pro informace o tom, jak učit, pohledej klidně na netu články, které jsou o metodice, didaktice, o motivaci... google Ti toho vyplivne mraky. V knihovně taky určitě najdeš. Neexistuje jedna všespásná a nejlepší kniha. Ale nějakou prostě vezmi do ruky, přečti, a nad obsahem se zamysli. Zamysli se nad tím, co z té knihy by u vás asi fungovalo, to zkus třeba použít, zamysli se nad tím, co by u vás nefungovalo, v tom případě budeš vědět, co máš konkrétně hledat jinde, jestli to jiný autor nepojímá jinak a nedal by Ti lepší návod.
|
| Žžena |
|
(31.10.2012 17:08:57)
A ty pojmy, ve kterých plaveš, najdeš na wiki, vygooglíš.
|
| noemmi | 
|
(31.10.2012 17:28:08)
NEvím, možná už to tu někdo psal, ale dnes poštovné zdarma.
http://www.albatrosmedia.cz/
|
|
|
|
| Bodlík | 
|
(31.10.2012 17:40:42)
Co se týče čtení: "V cem plavu je ta spousta pojmu: genetická metoda, analyticko-synteticka metoda", z toho si nic nedělej. Taky jsem z toho byla nervózní, jak to zvládnu. No, děti to zvládly naprosto v pohodě. Jakou metodou? Upřímně nevím, asi od všeho něco. Výsledkem je, že jsem první dítě naučila číst. Čte dobře. A to naučilo číst to druhé. Hrály si na školu. Nemohu si vynachválit místo slabikáře staré Čtyřlístky. Ten příběh a pohihňávání je velkým motorem k dočtení. První děcko milovalo textíky, kde byla nějaká slova nahrazena obrázkem. Druhé to nerado. I teď zjišťuju, že stejně na každého musím trochu jinak.
|
|
|
| Kamisi | 
|
(31.10.2012 21:11:30)
Jo jo, čtyřlístky u nás taky bodovaly.
Starší syn se třeba naučil číst s atlasem vlajek, potřeboval si ty státy přečíst.
Co se týče základních věcí, jako je čtení a psaní, s tím bych si vůbec hlavu nelámala. Na začátek bych vzala magnetky nebo puzzle s písmenkama a obrázkové knížky, většině dětem to začne jít tak nějak "samo", když na to dospějou.
Co se týče dalších výukových témat, na to je dost brzo, to, co se učí na prvním stupni, se děti většinou naučí naprosto přirozeně, tím, že si spolu povídáte a chodíte na procházky.
|
| Kamisi |
|
(31.10.2012 21:32:46)
Když se tak nad tím zamýšlím, kluci se vlastně naučili číst doma, aniž bychom měli cílenou domácí výuku. Starší se to naučil ještě před nástupem do školy, mladší v první třídě, ale ve škole vůbec nechtěl ze začátku spolupracovat, nechtěl nahlas číst, připadal si hloupě, že to neumí, když některé děti už jo. A pak najednou hup, třída byla sotva v polovině abecedy a on už četl všechno. Najednou pochopil a šlo to samo.
Pokud by mě škola netlačila, byla bych pro co nejpozvolnější a nenucený způsob, je jedno, jestli se dítě naučí číst ve čtyřech nebo v osmi letech, nakonec se to naučí.
Důležité je inspirativní prostředí, písmenka, knížky, hlavně zábavné, tématicky takové, aby se dítěti líbily, každé dítě je jiné. A když začne poznávat první písmenka, přidat volně psaní, ale fakt netlačit a nenutit, toho bude mít dost ve škole, i když ne v češtině.
Já mám teda zkušenost s dětmi, které se nejlíp učí, když jim do toho nikdo moc nezasahuje a nejlepší je, když se člověk učí, aniž si to uvědomuje. K tomu je doma úžasný prostor.
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Ondrášova valaškaVsetín 
Il canto del SudHodonín 
Řezbářské sympoziumSemily 
Závody dračích lodíTábor 
VědaFest 2024Praha 6 
Ondrášova valaška
Il canto del Sud
Řezbářské sympozium
Závody dračích lodí
VědaFest 2024
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)