| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Je možné přežít zradu partnera?

 Celkem 189 názorů.
 klaun 


Téma: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 12:51:14)
Je to vůbec možné? Podařilo se to někomu?
Nejprve jsem začala horečně hledat nějaké zájezdy, něco takového, kde bych se musela soustředit na přežití, abych mohla vytěsnit všechny ostatní myšlenky, ale pak mě najednou zavalil takovej strašnej mrak osamění, že jsem nemohla než se schoulit do klubíčka a čekat, až mi pukne srdce. Ještě před půl rokem jsem měla spousty zdrojů k pocitu životní spokojenosti, a najednou všechny vybledly, úplně ztratily váhu.
Všechno, co dělám, je nahraditelné, jediné, kde jsem se cítila nenahraditelná, byla moje role doma. Veškeré moje ženské sebevědomí pramenilo z toho, že jsem milována. Teď, když nejsem, když si navíc manžel přeje, abychom zůstali přáteli, tedy aby o nic nepřišel - nechce ztratit to, co celá léta budoval, nechce ztratit děti, bojí se, že ho budou soudit - cítím se v pasti, na jedné straně mám pocit, že za všechny ty roky, který mi stál po boku, kdy se staral o všechny, o rodinu, o dům, zahradu, je to to nejmenší, co pro něj ještě můžu udělat, na druhé straně se všechno ve mě brání nechat se takhle zraňovat, protože pro mě to prostě je jako dýka v srdci.
Prožívám všechny fáze ztráty, je mi hrozně zle, nemůžu jíst, nemůžu se na nic soustředit, průběžně z manžela ždímám nějaké ujištění, že to tak není, že ve skutečnosti je to jenom úlet, chci po něm, aby mi řekl, že mě má rád, dělám prostě všechny chyby zhrzených manželek. Chci, aby nikam neodcházel, potom zase chci, aby to teda udělal co nejdřív, než mě ta nejistota zabije. Přemýšlím o tom, jak si rozdělíme majetek (resp. dluhy), vím, že v tomhle domě bych nemohla žít, na druhé straně nemůžu vzít dětem všechny jistoty, které mají. Bojím se, že když si najdu byt, neutáhneme všechno finančně. Chtěla bych zalézt někam do pustiny, kde nebudou žádní lidé, a čekat na smrt. Když umřu, budu dětem chybět, ale alespoň je nebudu vysávat svým zoufalstvím, svými atakami deprese.
Máte někdo nějaký recept? Moc by mi to pomohlo...prosím

Nemůžu se vybrečet u žádné kamarádky, prostě o tom nejsem schopná mluvit. Když chci říct nahlas něco z toho, co se stalo, zadrhne se mi hlas, začnou se mi třást ruce a sevře se mi všechno uvnitř. Mám pocit, že když to vyslovím, začne si to žít vlastním životem a bude to opravdové...takhle mám pořád v sobě kus naděje. Včera jsem se zkusila opít, abych zabila myšlenky, ale dnes jsou tady zase. Chodíme kolem sebe jako dvě sfingy, vím, že v takové atmosféře se všechno leda zhoršuje, ale nemůžu jinak. Chtěla bych posbírat hrdost, ale nějak ji nemůžu najít :-(
 Monty 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 12:56:46)
Všechno, co dělám, je nahraditelné, jediné, kde jsem se cítila nenahraditelná, byla moje role doma.

Jenže jako máma jsi pro děti nenahraditelná. Z toho vycházejme. ~;) Chápu, že ti je hrozně, ale s jedním chlapem svět nestojí a nepadá. Ty děti jsou důležitější, ony si vás totiž nevybraly, ony se vám narodily... jsem z rodiny, kde měla máma vždycky na prvním místě chlapy před dětma a docela peklo, to mi věř.

Takže se zkus zaměřit víc na děti, který za nic nemůžou a který tě milujou.
 petluše 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 12:59:18)
Je přímo nutné zradu přežít, tak nějak ji "zažít" ztrávit a jít dál. Ono se to lehko píše,těžko dělá. Chce to opravdu čas a jen čas je lékař na tyhle věci. Soustřeď se na děti a na to jak to bude dál. Držím palce.
 Alraune 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 13:11:27)
MOžná se ti to teď tak zdá, ale přece se tvá identita neodvíjí od toho, že tě miluje nějakej (jakejkoli) chlap. Máš děti, rodinu, a v každém konci je začátek něčeho jiného.
 klaun 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 13:23:46)
Mě teď nejvíc trápí, zahlcuje ta nejistota - já nevím, jestli je nějaký "konec". Možná, kdybych v tomto měla jasno, kdyby prostě odešel, prožila bych si smutek a našla sílu jít dál. Ale tak to nastaveno není. On ještě neví, jak to bude dál, zatím chce žít dál s námi, a prostě vyčkávat, jak se všechno vyvine, jestli bude chtít pokračovat ve stereotypu v naší rodině nebo začít nový (šťastnější) život bez nás.
 Monty 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 13:24:55)
Ale pořád on, on... co chceš TY?
Pokud je stávající situace pro tebe neúnosná, vyřeš ji. Žít vedle chlapa, kterej "neví" a plácá se v tom a tím ti ubližuje ještě víc je pěkně na prd.
 Alternativní kvočna 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 13:31:55)
Zkusím zase převést na Tarot - před 13. kartou je 12 Viselec - ten, který je oběšen za nohy... sám se obětoval, sám se vzdal bezmocnosti a čeká - čeká na vysvobození... odpovídá stavu nějakého mezidobí, do kterého se dotyčný dostal... a možné se z něj osvobodit právě skrze duchovní smrt - tzn. ukončit něco, co už pro něj nemá význam
 Alraune 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 13:36:30)
Ale to přece jení jen jeho věc, to je vaše věc... Nemůžeš všechnu zodpovědnost přenést na něj a prostě čekat. Možná je to jeden z důvodů, proč utíká.
Navíc, on nebude nikdy moct žít život bez vás, pokud pod "vy" zahrnuješ i vaše děti.
 Líza 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 13:58:40)
Klaune, ten "konec" nezáleží jenom na něm. Uvědom si, že i ty máš v ruce záchrannou brzdu. Ve chvíli, kdy ucítíš, že už nemůžeš dál žít takhle, můžeš to být ty, kdo zavelí k rozchodu. Tahle možnost tu je, není to tak, že když on se nerozhoupe, ty budeš žít v nesnesitelné situaci navěky - ne - jen tak dlouho, jak to ty sama budeš tak chtít.
 klaun 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 14:05:29)
Nevím, Jitys...nevím. Kdybych to věděla, udělala bych to. Teoreticky, rozumem, to mám zmáknuté :-(
Děti tátu milují. Starší syn je hrozně důvěřivý, myslím, že by to nikdy nepochopil. Pro dceru je každá, i sebemenší změna, zdrojem úzkosti.
Nevím, co chci.
 klaun 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 14:44:17)
Jitys, takhle jednostranně to asi všechno vypadá jinak, jako by byl mizera. Ale to tak není. Já vím, že on nás má rád, opravdu. Jenom se mu prostě stalo, že se zamiloval jinde, a sám je z toho nešťastnej. Nechce ublížit ani jedné z nás, obě od něj něco čekáme :-(
 Hr.ouda 


Klauníku  

(10.6.2012 14:56:25)
chtela bych mít partnera, co by mne hodnotil takto shovívavě v podobné situaci . Možná by ti prospělo zdravě se naštvat. Přece ho nebudeš litovat?
dej si pozor, ať to nenatlačíš až do situace, ke které někdy dochází, že si muž z podobně laděných manželek, jako jsi ty, udělá takvou "maminku", které se svěřuje, jak to má těžké, a co od něj čeká ta druhá, a jak vlastně za nic nemůže a nechce nikoho zarmoutit, ale ty OKOLNOSTI strašný, co ho tlaček, kam vlastně nechce, ještě s enechá pochopit a politovat.
 klaun 


Re: Klauníku  

(10.6.2012 15:04:15)
H.roudo, díky za hezký oslovení :-) Myslím, že kdybych se dokázala naštvat, ulevilo by se nám oběma. Asi na sobě budu muset začít pracovat :-)
 klaun 


Re: Klauníku  

(10.6.2012 15:17:16)
Jitys, on říká, že ho celý roky jiné ženy nepřitahovaly, takže to, že se zamiloval jinde, má zcela jistě kořeny v jeho nespokojenosti doma. Takže možná to byla krize středního věku, kterou takto "originálně" vyřešil :-(
(Ta druhá je o dobrých 15 let mladší než já.)
 Alraune 


Re: Klauníku  

(10.6.2012 15:20:30)
No, zatím to vypadá, že ti úspěšně implantuje pocit viny.
 Alternativní kvočna 


Re: Klauníku  

(10.6.2012 15:33:28)
Jitys, máš pravdu...
Klaune, opravdu nastal čas, začít dělat něco jen za sebe a taky i pro sebe... ~6~

Nepřenechávej zodpovědnost za rozhodnutí na druhých - teď je řada na tobě...
 klaun 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 15:12:32)
Jitys, ty jsi taková dobrá duše. Chápeš mě, že nechci dělat závěry z jednoho průšvihu? Ani ze dvou? Že vím, že život není vždycky ideální, že když jsme si slíbili stát při sobě v dobrém i zlém, tak to chci dodržet? Vždyť i pro děti to je důležitý poselství, že problémy se mají řešit a ne před nimi utíkat.
Jednou jsem si tohoto muže zvolila za svého životního partnera, za otce pro své děti, a pokud mě nebije, neopíjí se, nehraje automaty, atd., nechci sahat k radikálnímu řezu.
 Líza 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 15:18:32)
Klaune, jen by bylo dobré si ujasnit, že to, co chceš od sebe, bys měla chtít i od něho.
Jak je to s ním a s jeho spolehlivostí v průšvihu? (pokud pominu to, že zatím to vypadá, že spolehlivě vaši rodinu do průšvihů - a velkých - dostává?)
 Alraune 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 15:22:17)
No, upřímně, ten první text vypadal, že manžel je tahoun, co se o všechno stará a Klaun závislá osoba. Teď to vypadá, že Klaun drží rodinu a manžel různě blbně, přičemž hřeší na to, že Klaun je soucitná žena.
 Alternativní kvočna 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 15:23:37)
Alraune některé věci jsou fakt jiné, naž se na první pohled jeví ~;((
 klaun 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 15:28:28)
Lízo, já fakt nechci na svého muže házet všechny průšvihy, to by bylo strašně nespravedlivý. On mezi těmi dvěma situacemi, o kterých jsem psala, fungoval perfektně, je hrozně hodnej táta, děti ho milujou, všichni příbuzní ho mají rádi, protože je hodnej a laskavej, všem pomůže. Jenže jak se zdá, tak tehdejší "pocit svobody", kterej jsem mu vzala, mu tohle všechno nemůže nahradit. On byl hrozně aktivní, hrál divadlo, jezdil po světě, lozil po horách, hrál v kapele, fotografoval, a když jsme potom začali řešit ty dluhy, všeho nechal, našel si dobře placenou práci, se kterou není moc spokojenej, a opravdu se strašně snažil. A já mu to nepřipomínala, prostě jsme se domluvili, že tohle už je za námi, a věřila jsem mu.
 Alraune 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 15:39:52)
No, ale ty ses taky vzdala koníčků, ne? Proč máš na něj a na sebe tak odlišný metr?
 klaun 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 15:57:16)
Alraune - já nevím. Nějak mám dojem, že ten, kdo se doma necítí dobře, by měl mít víc pochopení než ten druhý. Chápeš, já jsem až do té doby, než on začal "prchat", byla spokojená. Dokonce i když mi oznámil, že potřebuje žít, že si zařídí ateliér a bude v něm trávit víc času, jsem mu to přála.
 Alraune 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 16:01:20)
Já chápu, žes mu přála ateliér, ale teď už je tvá obětavost sebevražedná. Když člověk něco posere, tak by měl pocítit důsledky, a to, co děláš je, že důsledky, které by měly padnout na manžela, minimalizuješ a necháš se drtit sama.
 klaun 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 16:06:41)
Jak to myslíš, Alraune? Jak by měly důsledky dopadnout na manžela? Možná jsem natvrdlá, ale nerozumím tomu.
 Alraune 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 16:12:13)
Ty ho lituješ, omlouváš, i když tě podrazil, uvažuješ jak "přežiješ zradu". Kdyby měl jinou, nejspíš už sbírá slipy pod oknem, možná by ho to probralo.

 Líza 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 16:13:40)
Klaune, tohle je vždycky těžký.
Člověk si může říkat, že je spokojenej, protože má všechno co chce, zatímco ten druhej je chudák, protože jeho potřeby naplněný nejsou a trpí nespokojeností.
Druhej pohled na věc je, že ty jsi možná spokojená, protože jsi skromná a stačí ti "málo" - rodina, děti, sdílení. Zatímco on je možná nespokojenej, protože je neskromnej a tohle mu nestačí.
Soudit, na čí straně je pravda, je nemožný, ale je dobrý, abys sama sobě dopřála oba ty pohledy. Ten jeden máš sama od sebe a ten druhej, když si ho zkusíš, jak ti v něm je? Jakej to je pocit?

Někdy v těchhle krizích člověk přejme partnerův pohled natolik, že se sám sobě ztratí. V tom konkrétně pro mě ta terapie byla úžasná, mohla jsem si poskládat, jak to mám já a jak já to chci a na co mám vlastně právo a za co se (ne)cítit vinna.
 klaun 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 16:20:20)
Jo, za terapii bych byla hrozně ráda. Už jenom proto, abych dokázala uchopit všechny ty rozházený myšlenky. Zkouším si představit něco, na co bych se mohla těšit, ale momentálně mi to nejde. Možná je to všechno moc čerstvé.
 PetraSluníčko+KVítek02+Toník12 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 16:32:10)
Přímo z Brna znám psycholožku Libu Hršelovou (Libuše)... ale nejsem schopná momentálně najít ve svých osobních věcech kontakt na ni. Zkus internet? Má v Brně psychologickou praxi, nevím jestli samostatnou anebo pod někým...
Hodně štěstí!
 klaun 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 16:34:00)
Díky, Petro, mrknu se.
 nn 
  • 

Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 16:42:32)
Mám dobrou zkušenost s manželskou poradnou v Brně na Táborské ulici.Služby jsou bezplatné,personál erudovaný.
Taky je možné získat psychoterapii doporučením od psychiatra.
Na tvém místě bych neváhala a obrátila se někam co nejdříve.Jde hlavně o tebe a tvou kondici,i když se ti ti teď tak nemusí jevit.
Hodně zdaru.
 Alraune 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 16:20:44)
Vůbec, co potřebujeme ke štěstí... když jsem byla s dcerou doma, ještě než ji vzali do školky, seděla jsem vždycky na hřišti, a říkala jsem si "já tu nechci bejt, tohle ve skutečnosti nejsem já, chci šňupat koks v baru plném polonahejch výtržníků s vlasama po zadek", ale ani mě nenapadlo, že bych měla vinit partnera, který mi to neumožňuje. Všichni máme touhy, někteří z nás mají divoké touhy,ale pro boha, to není nárokovatelné a rozhodně to není nárokovatelné u partnerů.

Když si pořídím dvě děti, jedno z nich je ještě nemocné, tak je mi snad jasné, že holt nemůžu lézt po horách, hrát v kapele, fotit a navíc hoblovat roštěnky.
 Monty 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 15:40:47)
On byl hrozně aktivní, hrál divadlo, jezdil po světě, lozil po horách, hrál v kapele, fotografoval, a když jsme potom začali řešit ty dluhy, všeho nechal, našel si dobře placenou práci, se kterou není moc spokojenej, a opravdu se strašně snažil.

A kdo ty dluhy nasekal? On nebo ty?
 klaun 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 15:50:41)
Dluhy byly jeho, z podnikání. Ale když to potom všechno vyšlo najevo, ukončil živnost, a našel si práci. Pro něj to byla "ztráta svobody", ale vypracoval se až na vedoucí místo, takže teď si myslím, že už by mohl být spokojenej.
Z toho původního dluhu už moc nezbývá. Teď je pro nás těžší ta hypotéka.
 Monty 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 15:59:15)
Jo aha. Takže on nasekal dluhy - což jistě udělal v "dobré víře", čekám že to napíšeš - a pak měl trauma, že se kvůli nim musí uskromňovat?
To bude asi dáreček, ten pan Klaun.
 Alraune 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 16:03:58)
COž o to, trauma, že se musím uskromňovat, mám taky :)
 Monty 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 16:04:46)
I já, ale rozhodně to na nikoho neházím. ~;)
 klaun 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 16:05:05)
Jsi hrozně přísná, Monty. Měl ideály, myslel si, že na to stačí. Pak se ukázalo, že ne. Ale nezdrhal před zodpovědností, i když to pro něj bylo těžký. Odsoudit druhého je mnohem snadnější než mu odpustit. Já jsem mu tohle všechno (myslím tu chybnou rozvahu při podnikání) dávno odpustila. Pro mě měl a má cenu jako člověk, i když udělal chybu.
 Grainne 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 16:07:42)
Jestli pro tebe má cenu, nech ho, aby si to "vyžral" a mohl se poučit. Bez toho (a bez tebe) si příště naběhne ještě víc a to už by ubalancovat nemusel.
 Monty 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 16:12:39)
Grainne má pravdu, vidím to taky tak. Ty mu to všechno strašně usnadňuješ, má všechno co chce a omezovat se očividně nemusí - tebe doma, milenku vedle... omezuješ se ty a trápíš se tím očividně taky ty.
Myslím, že jsi na tahu a pokud pro tebe má cenu, musíš dokázat sama sobě a tím i jemu, že máš cenu taky.
 klaun 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 16:33:27)
Tohle bych, Monty, strašně ráda dokázala. Najít svou cenu.
Možná to přijde později, ale teď se mi to prostě nedaří. Najednou vůbec nevím, kde je moje místo, proč je můj život důležitý. Prostě mě to moje citový zemětřesení odhodilo moc daleko.
 Líza 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 16:54:05)
"Možná to přijde později, ale teď se mi to prostě nedaří. Najednou vůbec nevím, kde je moje místo, proč je můj život důležitý. Prostě mě to moje citový zemětřesení odhodilo moc daleko."
Teď to tak nevidíš ani vidět nemůžeš, ale to je právě v tomhle okamžiku strašně velká deviza. Protože teď to můžeš zjistit, dokonce budeš muset, nezbyde ti nic jinýho. Posune tě to o moc dál.
Teď to akorát bolí a člověk v podstatě ani nechce věřit, že by to mohlo nebolet, když je to tak šílený.
Pamatuju si, že v jedný fázi jsem někomu říkala "já vím, že někde jinde svítí slunce, ale tady kde jsem já, je úplný zatmění. A já chci, aby na mě slunce svítilo tady, ne někde jinde." Pak přešel čas a já zjistila, že jsem skutečně někde jinde a že to slunce tam skutečně svítí a že jsem tam ráda.
 Alraune 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 16:08:15)
Opravdu to prober s nějakým odborníkem... to je tvá věc, že partnerovi všechno odpustíš, ale pokud tě to semele, doplatí na to i vaše děti, které teď těžko mohou situaci ovlivnit.
 Vítr z hor 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 20:09:00)
Co že jsi mu vzala? Pocit svobody? Jak tohle vůbec můžeš napsat?
To si fakt myslíš? ~e~
 klaun 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 20:28:05)
Veveru: Ztráta svobody ve smyslu, že nemohl pracovat "sám za sebe", jak si přál. Že od té doby někdo řídí jeho pracovní život.
 m 
  • 

Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(11.6.2012 22:21:03)
Ale za tu "stratu slobody" si moze on sam. Ty si tie dlhy nenarobila.
 Pawlla 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(11.6.2012 2:31:39)
Ty jsi mu nic nevzala,když se člověk stane rodičem,tak prostě ztratí část svobody~d~,pokud má navíc dítko nestandardtní,tak o to víc.Proč za to bereš odpovědnost Ty?
 klaun 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(11.6.2012 7:42:01)
Díky, Pawllo. Prostě o všem přemýšlím a hledám, proč se to stalo. Mě život s dětmi a rodinou naplňuje, ale on to může mít jinak.
 Nana*81 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(11.6.2012 10:22:24)
Klaune, Tvůj manžel je ale slaboch!
Sdělí, že se zamiloval, ale čeká, až ho vyhodíš, aby konečné rozhodnutí nebylo na něm, nejlépe abys ho vystrčila za dveře a řekla mu, že mu odpouštíš. A omluvila ho před příbuzenstvem a dětmi - vysvětlůila jim, že on to má trochu jinak - vždyť on za to chudák nemůže, že ho nenaplňuje život s dětmi.
Klaune proč se neprobereš? Je to od něj sprosťárna, ani sobě a svým činům se neumím sebevědomě postavit.
Jak Ti tady radí, že nemůžeš konkurovat nějaký pipně o patnáct let mladší, to jste se zbláznily ne? Taková pipina naprosto bez zkušeností, která měly vždycky na starosti akorát tak sama sebe a svuj mejkap a jak vysvětlit rodičům vysvědčení, jedině takhle blbá pipka může vidět něco zajímavýho na čtyřicátníkovi, "kterej se hledá" a chce, " aby ho někdo pochopil". Tvuj manžel se chová jak dítě a to soustavně, ne jen přitéto příležitosti (jak Ti zamlčoval problémy, jako bys byla jeho máma).
Já to vidím tak, že čím je holka mladší, tím je blbější a míň vhodná pro skutečnej život. Takovou nějakou mladou krávu bych mu za trest i přála. Jak může skutečně konkurovat Tobě, mámě dětí, která s nima probděla noci v horečkách, statečně, bez mrknutí oka řešila veškerý jejich potíže a svoje potřeby uskrovnila jako každej dospělej člověk?

Ty máš teď v srdci hodně bolesti, ale skoro se nemužeš divit, že se k Tobě manžel tak chová, když jsi tak NEKONEČNĚ chápavá. Má v Tobě mámu. Přestaň se za něj rozhodovat.Stanovte si tejden, dva, do tý doby ať je funkční manžel a otec nebo ať je pryč i s kuframa.

Ty jsi tu nedávno psala, že manžel strádá tím, že ho děti nenaplnily a že přišel "kvůli Tobě" o koníčky a bojí se, že nic nedokázal? Máš nějakou hrdost? Když Tebe, skvělou mámu a Vaše krásné děti bere jako kouli na noze, dopřej mu tu svobodu, že se najednou nebude moct na nic vymlouvat a košile si bude msuet žehlit sám!!!!!

Jsem pěkně vytočená za Tebe, jak s Tebou mává, chudinka, a i na Tebe, že sis to sama uvařila, tu kaši v kter jsi. Ty si vůbec neuvědomuješ, že takhle naříkat, že jsi mohla dokázat víc, bys mohla taky. Všichni trpíme nedostatkem času věnovaného našim potřebám, když máme děti. Tomu se říká být dospělý.
 Nana*81 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(11.6.2012 10:27:36)
Mě život s dětmi a rodinou naplňuje, ale on to může mít jinak.

Ok, on za to chudák nemůže.. a kdo za to může, ty děti, že byly tak blbé a narodily se Vám? Protože za rozhárané pocity manžela zaplatí ony a Ty!
 7kraska 
  • 

Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(11.6.2012 10:35:55)
Nano, Tva slova tesat do kamene!
 CPO 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(11.6.2012 10:47:46)
Nano, ~g~


A teď, s dovolením, :-©:-©:-©:-©:-©:-©:-©~o~~o~~o~~q~~q~~q~~n~~n~~n~~4~~4~~4~~4~~4~
Sorry za OT.
 Nana*81 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(11.6.2012 11:18:37)
Jitys, mladší holka nemusí bejt nutně pipina, zrovna tak zralá ženská nemusí bejt na odpis. Přehnala jsem to, aby bylo jasné, že o věku to rozhodně není a chlap, kterej se rozhoduje na základě toho, jakej má kdo zadek, a o kolik míň vrásek, je u mě sráč. Snad jde opravdu o jiný hodnoty ne? Ano, v začátcích je každej zamilovanej tak trochu idiot.
To nemohu soudit.
Ale mohu soudit to, že někdo vykecá svý manželce svý trable s citama k jiné, aniž by jasně věděl, co chce. Je sprosťárna chtít s tím poradit od manželky.
 CPO 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(11.6.2012 12:12:27)
"že někdo vykecá svý manželce svý trable s citama k jiné, aniž by jasně věděl, co chce"

Nano, ono to máš těžký...když se jen "zlověstně mlčí" (zažila jsem a těch několik měsíců zuřivého "nic se neděje, dej mi pokoj, ty hysterko" bylo nejhorších v mém i jinak ne zrovna idylickém životě). Že neví, co chce - no, to prostě občas nevíme nikdo. Ne, nechci obhajovat chlapy, já určitě ne...ale prostě, dá se POCHOPIT, že to tak prostě bohužel JE. Neví, necítí se...cítí se...no a člověk (ženská) s tím prostě nic nenadělá, i kdyby se na hlavu postavila. Celý je to :-©:-©:-©~4~~4~~4~~q~~q~~q~...ale to je tak všechno, co se s tím dá v týhle fázi dělat, ještě tak ~v~~v~~v~.
 Alraune 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 15:19:02)
Jenže on je ochoten tě v tom nechat, i když nepiješ, nebiješ ho a nehraješ automaty. A jestli máte navíc postižené dítě, tak bych možná byla schopná pochopit, že si užije někde bokem a bude pak zatloukat i na mučidlech, ale tohle oscilování ne. Ono to navíc teď vypadá úplně jinak, než z toho prvního textu.
 Alraune 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 14:59:29)
Ale houby.S takovýmhle přístupem skončíš na psychiatrii. Co od něj čeká ta druhá, po tom, co prošustroval vaše peníze? Co vůbec může čekat ženská od ženatého chlapa s dvěma dětmi a dluhy na krku?
 klaun 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 15:06:15)
Alraune, díky za tvůj přístup, pomáhá mi to.
I když nesouhlasím s některýma věcma, který píšeš, tak si pod palbou tvých příspěvků začínám čímdál víc uvědomovat, že až skončí období truchlení, musím se sebou něco dělat.

 Alraune 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 15:12:39)
Já nechci být zlá, to se jen rozčiluju za tebe :) Můj přístup k mužům je obecně rázný :)
 JaninaH 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 15:09:55)
Klaune,
Pozor na jednu věc. Bohužel z mnoha podobných příběhů, co se tady na Rodině objevuji, vyplývá, že je-li řešní takové situaci ponecháno na muži, má tendenci ponechat si ženy obě. Protože on nechce ani jedné ublížit, že.
Jinak ~6~, musí to být moc těžké.
 Líza 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 14:05:34)
Jitys, to já dobře vím.
Klaun ale píše v podstatě, že žije v situaci, která je nesnesitelná, ale její ukončení je na někom jiném.
Jen píšu, jaká je realita - až už to bude buď a nebo, až už půjde o to, že dál to takhle OPRAVDU nejde, pak má řešení v ruce i ona sama.
Někdy situace nemá taková řešení, jaká bychom si přáli. Ale to neznamená, že jsme odsouzeni zůstat navěky v koutě. Obvykle existuje nějaká, byť náhražková a nouzová, záchranná brzda, která nám umožní ukončit to nejnesnesitelnější, pokud se lepší řešení nenajde dřív.
 Alternativní kvočna 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 13:16:51)
Teď je pro tebe čas smutnit, brečet, spracovávat, jen tak ležet a zevlovat - brzy přijde myšlenka, co dál... neplácej se v tom zbytečně dlouho...
Když to převedu na karty - 13. karta v Tarotu je karta Smrt - osobně ji mám moc ráda, znamená, že přijde něco nového, ale aby to nové mohlo přijít, musí něco starého skončit. Pokud máš knihovničku plnou knížek a chceš si koupit další novou, musíš zkrátka některou z nich vyřadit a poslat dál... Smrt znamená v tomhle případě transformaci - změnu něčeho v něco jiného. Ten proces transformace je někdy velmi bolestný, třeba mě osobně se stává, když dosáhnu něčeho nového, povede se mi nějaká zkouška, tak z toho někdy onemocním a potřebuju prostě čas ke změně...
neboj, zase bude líp...~6~
 sun 15 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 13:21:45)
Určitě to možné je:-) já jsem jasný důkaz, ale za mě musím říct, že já jsem dost citlivá a trápila jsem se tím intezivně minimálně tři roky ,pak už tu ustávalo, ale ani po deseti letech to není úplně ok jasně už to přebolelo , ale něco ze mě tím umřelo a už jsme to od té doby nikdy nebyla já :-(
 klaun 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 13:24:47)
Sun, přesně takhle to cítím. Něco ve mě umřelo, a už nikdy to nebudu já :-(
 Alternativní kvočna 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 13:42:16)
ano, něco jako by v tobě něco umřelo - ale to neznamená, že už to nejsi ty - jsi jen trochu jiná, víc víš, něco si prožila a někam tě to posunulo...
když se jednou naučíš řídit auto, už nikdy se nedostaneš do situace, že bys nevěděla, jak na to ~d~
a o tom ten život je...
 Veronika-Jeník 07/08 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 14:35:43)
Klane, umřelo ve mně to jediné, na čem jsem stavěla celý svůj život- důvěra v nejbližšího, láska, respekt... Toto ti nikdo nevyvrátí, snad to časem přejde, ale je to tak. Bohužel toto ten chlap necítí. Můžu říct, že společné soužití je opravdu nesnesitelné a věřím, že i tvé děti lépe stráví, když jim řeknete, co se u vás děje, než když to pocítí samy- a ony to pocítí, to mi věř! Rozhodně nedelej zbrklosti, ale na druhou stranu nevěř, že se něco změní. Nikdy to nebude jako dřív- jestli to některá dovede, tak klobouk dolů, já to neumím. Hodně sil
 januska.1 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 13:36:41)
Mě přijde šílený stavět svůj život jen na přízni či nepřízni partnera.Zvlášť když jsou malé děti.Chlap zradil-zřejmě se zamiloval jinde-ale proboha jsme jen lidé,stát se to může.A pokud na něm zakladatelka takhle visela,upřímně se ani nedivím.Chápu zakladatelku,že je z toho nešťastná,ale podat to takhle?Na 1.místě by měla mít štěstí a blaho svých dětí!
 Alraune 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 13:41:02)
Ono je celkem lhostejné, jestli my to chápeme, nebo ne, ale pravda je taková, že takový tlak dlouhodobě snese jen málokdo.
 Alraune 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 13:47:02)
Z toho, co Klaun píše, vyplývá, že ne, ale samozřejmě těžko soudit, jak to vypadá v reálu. Každopádně, postavit svůj život na monogamii je poněkud pošetilé...
 Alternativní kvočna 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 13:48:52)
mě to teda pošetilé nepřijde...
 MarianaN 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 13:49:41)
Věřit v lepší stránky lidí a života není nikdy pošetilé... A monogamie je správná věc, nebo snad ne?
 Alraune 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 13:59:36)
Správná? Sériová monogamie je fér... představa, že člověk stráví život s jediným partnerem, i v případě, že vztah odumře, je depresivní. Zvlášť při dnešní délce života.
 klaun 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 14:02:47)
Jenže mě se život nezastavil. Jsem šedivá, vrásčitá, unavená a vyčerpaná. Další děti už mít nebudu (ne že bych nemohla, ale už jsem za zenitem). Muž si v kterémkoliv věku může najít mladší partnerku, ale žena v mým věku, s mým opotřebením? Buď si mě ten můj nechá, nebo zůstanu sama. Do atraktivity mám velmi daleko.
 Alraune 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 14:07:23)
Nevím, kolik ti je, ale věř, že určitě existuje chlap, pro kterého jsi poupě. Mmch, potřebuješ nutně mladšího partnera?
 Hr.ouda 


ženská  

(10.6.2012 14:14:02)
Kolik Ti je a jak dloiho jste spolu?
Prosím Tě, nestavěj to v žádném případě ve stylu "buď si mne nechá, nebo zůstanu sama", nejsi opuštěné morče nebo papoušek, aby si tě někdo "nechával".
 Alternativní kvočna 


Re: ženská  

(10.6.2012 14:23:22)
Hroudo s tím souhlasím...
Lépe už vyzní - buďto si ho nechám (s tím jaký je) a nebo zůstanu sama... vlastně ani jedno řešení není špatné... ~d~
 Veronika-Jeník 07/08 


Re: ženská  

(10.6.2012 14:39:57)
Jejda, to se tak lehce píše. Hele, mně je 32, o druhé dítě jsme přišli, další se nám nedařilo (já jsem prý zdravá...), takže další už mít určitě nebudu a mám taky pocit, že najít si chlapa k sobě- tak je buď taky rozvedený, nebo s dětmi a to bych asi nedokázala... Ale na druhou stranu, raději budu vychovávat kluka sama a střídat se s péčí s jeho otcem, než žít vedle sebe, míjet se a snášet jeho ranní příchody z hospody (nebo od milenky?). To ne, raději žít sama v bytě a mít pocit volnosti, než cítit vedle sebe někoho, koho nemůžu vystát...
 Connie 


Re: ženská  

(10.6.2012 16:13:38)
Naprostý souhlas!
 MarianaN 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 13:44:45)
Jenže my ve skutečnosti nevíme, jak to v té rodině a v tom manželství celé roky vypadalo. Mnoho věcí se jeví jinak, než jak jsou ve skutečnosti...
 Alraune 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 13:42:51)
Ono je docela možné, že když Klaun povolí stisk, partner si úprk rozmyslí.
 klaun 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 13:58:27)
Altraune,
já vím, že to asi všechno teď vypadá hrozně pateticky. Ale nemám srdce z kamene, i kdybych si stokrát myslela, že takový věci člověk musí zvládnout, musí s tím počítat, že se to přece stává. On neutíká, on je stejně nešťastný jako já - je jinak nešťastný, tedy jeho pocit nespokojenosti pramení z jiných věcí, ale nešťastný je taky. Občas se zeptá: Co mám udělat, abych ti pomohl?
A já nedokážu říct: Rozhodni se, s kterou z nás chceš být. Protože mám pocit, že v tu chvíli bych všechno pohřbila.
Když říká, že nemůže odejít, protože "všichni by ho považovali za bídáka", vysvětluju mu, že děti ho pořád budou milovat, vždyť jiného tátu nemají, rodiče ho pořád budou milovat, je přece jejich syn, a co se týká těch ostatnch, nemusíme jim přece říkat podrobnosti.
Ptá se: Můžeš mi odpustit?
Ale on nemyslí odpustit a zapomenout a žít dál. On myslí odpustit, že už s námi nechce být. A to mu prostě zatím nemůžu slíbit.

Fakt bych ocenila praktické rady. Nepotřebuju se dostávat do ještě větší krize, jenom kdybyste mi někdo mohl napsat, co vám pomohlo.
Díky.

PS: Věrko Ještěrko, nechceš ty taroky rozebrat ještě trochu víc? je to zajímavý
 Líza 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 14:03:59)
Pokud jde o praktické rady, tak to, co pomohlo mně:

Přátelé. Pomohli mi hrozně moc, nevím jak bych se bez nich z toho vyhrabala. Zjistila jsem v době svojí největší krize, že kolem sebe mám lidi, jaké by bylo jen těžko možno vyvážit zlatem. Že jsou lidi, s kterýma můžu o půlnoci mluvit o tom, jak se cítím, že jsou lidi, kteří mi pohlídají lidi nebo půjčí peníze, když je zle, že jsou lidi, kteří pomůžou praktickou radou nebo přiloží ruku k dílu. Hrozně to pomohlo.

Vědomí toho, že jsem udělala, co jsem mohla, že jsem já osobně sama pro sebe vyčerpala všechny možnosti ke zlepšení, že si nemám co vyčítat.

Práce. Tzn. něco, kde dál funguju plus mínus podobně jako dřív, živí mě to, něco tím vytvářím a přináším.

Moje zájmy. Zpočátku to šlo ztuha, ale nutila jsem se do toho, potom to už šlo samo. Nenechala jsem věcí, které jsem měla ráda - setkání s kamarády, chození po horách, hudba i jiné věci.

Psychoterapie. V jednu chvíli jsem cítila, že dál už to nezvládnu sama. Na doporučení od kamarádů jsem si vybrala terapeutku, která mě doprovodila celým tím hnusným obdobím a představovala pro mě pevný bod a jistotu.

A sice na posledním místě v tohle seznamu, ale ve skutečnosti na prvním místě z toho všeho: děti. Vědomí toho, že ať se mi to líbí nebo ne, já musím zůstat živá, zdravá, fungující a musím se z toho dostat, protože děti musej mít dobrou mámu. Protože pro ně tím zdrojem jistoty a opory musím být já.
 klaun 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 15:20:31)
Lízo, moc dík za praktický rady.
Kontakt na dobrýho psychologa nemáš?
 Líza 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 15:21:32)
Odkud jsi?
 klaun 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 15:29:03)
Lízo, JM, nejraději Brno.
 Líza 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 15:45:20)
Aha, JM teda z osobní zkušenosti nevím... popřemýšlím...
Tohle je asi pro tebe daleko, co... http://www.vstupte.eu/?page_id=2

Přímo v Brně nikoho asi takhle dohromady nedám, přece jenom většinu kontaktů mám v Praze nebo v Čechách :-(
 klaun 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 15:53:53)
Lízo, to vypadá dost zajímavě, ale je to z ruky ... Každopádně díky.
 PetraSluníčko+KVítek02+Toník12 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 16:08:14)
Přímo z Brna znám psycholožku Libu Hršelovou (Libuše)... ale nejsem schopná momentálně najít ve svých osobních věcech kontakt na ni. Zkus internet? Má v Brně psychologickou praxi, nevím jestli samostatnou anebo pod někým...
Hodně štěstí!
 Alternativní kvočna 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 14:04:30)
tarotky jsou zajímavý... ~;)
ale mám tu jeden úkol pro tebe: zkus se na ně podívat sama... kdysi dávno jsem se začala učit z karet od Renaty Herber, mají moc hezké obrázky ~;)

přece jen, hodím ti sem jeden odkaz:
http://probud.se/probudse/index.php?option=com_content&view=category&id=30&Itemid=33
 Rita 
  • 

Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 14:44:15)
Ja jsem taky prozila neco podobneho pred 2,5 roky. Podastatne starsi, zrejme ve veku tve matky, deti dospele.Muj muz rychle dodelal veci, ktere nebyly dodelane dlouha leta. Zaridil dalsi, ktere jsem obvykle zarizovala ja (=ted bez meho vedomi). Jednoho odpoledne jsem ho potkala ve dverich pri navratu z prace, tahal nejaky nabytek ven. Oznamil mi, ze si vezme TIME OUT, uz ho sexualne nepritahuju, ze se chce odstehovat a zustaneme dobrymi prateli, i kdyz v tom Time outu prijde na to, ze mu to vyhovuje lepe beze mne.

Zenska v tom nebyla (dal si inzerat po 14 dnech, nasly ho na Date situ moje mlade kolegyne a ukazaly to jedne pritelkyni, protoze nevedely, co s tim).
A co ja? Prvni noc stejne pocity, co tu popisujes: On je prece hodny, pracovity, spolehlivy...., rika, ze zustaneme prateli, jsou tu deti a vnoucata, ja prece nemuzu...

Par bezesnych noci mi trvalo, nez jsem se fakt nastvala.

Takze on se domniva, ze ja zustanu jeho pirtelkyni (=co by tomu rekli lidi a nase deti, ze jo, ze mne v mem veku opustil). Ze "az se najde", tak mi ohleduplne oznami, ze se vraci/nevraci??? A ja zatim budu opatrovat rodinny krb????

Vanoce jaksi samozrejme travil ve svem starem domove (=nyni mem) s rodinou, cili deti nepochopily, ze mne fakt opustil. Ja frustrovana, jako uz se nasel nebo co? No, po Vanocich si dal inzerat na nekolik situ, kolegyne mi je ukazaly, a ja podala zadost o rozvod. On se rozvadet nechtel. Rozvod probehl behem par dni. Majetek jsme vyrovnali, ja dala vilku do prodeje, sama bych to s vyplacenim neutahla. Hledat byt, s najmem, ktery bych mohla platit, kontaktovat stare pratele, mnozi z nich kontaktovali sami. Finance jsou nejhorsi problem, s hypotekou nic z prodeje nezbylo, byvaly muz pravidelne dochazi, kdyz pozvu deti - sam je nezve. Ja ho pred nimi nemuzu vyhazovat. Zenskou porad nema (=bez Viagry nefunguje...)

Zadnou radu nemam. Osobne jsem se rozhodla, ze na nem nic dobreho nechci nejaka leta videt. Na partnera je nutne se spolehnout, kdyz to neni mozne, neni o co stat. Takhle jsem se rozhodla ja. Podrazil mi nohy, a to v dobe pro mne hodne citlive z jinych duvodu. Nemuzu rict, ze ho nenavidim, ale proste opovrhuju jim. Plno veci, ktera jsem leta prechazela, mi hodne vadi a nechci uz tak zit.
Trvalo to dlouho, nez jsem si to probrala. Nikdy jsem neverila, ze by mi pomohlo pomlouvat nekoho, ale to jedine mi pomohlo. Mam 2 spolehlive pritelkyne, ktere mne poslouchaji, kdyz na nem nevidim nit positivni (i kdyz samozrejme vedi, ze plno veci pozitivnich bylo a ja to taky vim, ale potrebuju to videt takhle, tak mne nechaji).





 klaun 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 18:07:04)
Rito, díky za tvoji "zpověď". Možná ani nejsme od sebe tak věkově vzdálené, jak si myslíš. Doufám, že se mi podaří najít stejný nadhled, stejně pevnou půdu pod nohama jako tobě.
Měj se hezky.
 Rita 
  • 

Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 19:24:35)
Urcite jo. Ten prvni cas je nejhorsi.
Mne osobne pomohlo, ze jsem se "urazila". Nevim, jak to lip rict. Ze mu nejsem dost dobra - ze jsem stara, nesexy, a ze si mysli, ze budu doma sedet na zadku a cekat, jestli najde neco lepsiho, a kdyz ne, tak se vrati do pohodlicka s obsluhou. To mne tak desne nastvalo, ze jsem si prala byt poradna potvora (jenze ja nejsem ten sileci typ), rozstrihat mu obleceni, vyhazet mu to, co si nestacil prestehovat, na dest, a jecet. Jenze pak jsem si rekla, ze mi nestoji za to. Ze mi nestoji za to, abych sama sebe zesmesnovala pred SEBOU. Ponizovala se.
Rozhodla jsem se, ze ho proste vyskrtnu, natolik co to jde, kdyz mame spolecne deti a vnoucata. Nikoho nehledam, ale zhubla jsem se (kvuli sobe same), zacala jsem chodit na dlouhe prochazky do lesa a tam jsem "se s nim hadala" - proste jsem si v hlave usporadavala rozhovory, kdy jsem mu rekla vsecko, cim mne kdy stval a co mi na nem vadilo (osobne ve skutecnosti mi nestal za to, abych se s nim hadala, protoze to k nicemu nevedlo, ale proste jsem se sama v sobe vykecala). To jsem delala asi rok. Zacala jsem hledat, kde se ceho muzu zucastnit, aniz by to moc stalo - treba diskutovat knizky, chodit zpivat do sboru, prihlasila jsem se do filmoveho klubu a chodila jsem 2x za mesic na lacine kvalitni predstaveni, a podobne veci, na ktere jsem driv nemohla, protoze ho to nebavilo a vycital mi, kdyz jsem sla sama. Deti mne zacaly zvat k navsteve rodiny, jemu nerikali.
Nejvetsi radost mi delalo, ze jsem ho uplne odstrihla - o nic ho neprosila, nezadala o pomoc, vyhybala se mu, nic mu nerikala, nevi, co delam, s kym se schazim, a chtel by to vedet.
A ted uz vim, ze to zvladnu, ze mam silu to zvladnout a nikoho k tomu nepotrebuju. Hezke by bylo s nekym, kdo ma stejne vzpominky na zivot, zestarnout, ale kdyz ne, tak co nadelam. Ze jsem s nim stravila dlouha leta, obsluhovala, prala, varila, deti obstaravala, ta leta jsou pryc a nic na nich nezmenim, nebyt jich, nebylo by deti.
 klaun 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 19:32:13)
Rito, když vidím naše děti, tak si říkám, že to je to nejlepší, co jsme dokázali. Je mi úplně jedno, co bude s domem a autem, ale ten opravdový, nejlepší důvod, proč se naše cesty spojily, jsou naše děti. A skoro se bojím, aby nám nechtěl osud ukázat, co je opravdu v životě důležité - aby se jim něco vážného nestalo. Taková moje soukromá paranoia.
 Rita 
  • 

Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 19:41:36)
Klaune, ano, deti jsou to nejdulezitejsi. Ja kdybych byvala mela deti jeste doma, urcite bych reagovala jinak a rozmyslela bych se jinym zpusobem. Abych jim nebrala tatu, ktereho mely rady - ale to taky dlouhodobe nefunguje. Ja ho nevyhazovala, ja ho neopustila, to vsecko chtel on sam, sam se od rodiny odpoutal. Ja bych teda o nej s jinou nebojovala. Kdyz mu nestojim za to, aby dodrzel, co slibil v manzelskem slibu, ja nebudu k dispozici, kdyz ho to prejde. To by si mne musel nejal vyslouzit.

Takhle jsem zustala uplne sama. Mohla jsem se soustredit jen a jen na to, jak se citim ja, jaky dopad co na mne ma a jak to prezit. S detmi jsem to diskutovat nijak nemohla, jim nic neudelal, vsechny uz mely partnera a svoje rodiny. Jen doufam, ze si uvedomuji, kdo se o ne prakticky cely jejich zivot staral a kdo ani nevedel, ze kdy mely treba zanet usi a ze se s tim musi k doktorovi, brat si volno v praci atd atd. A o to ani nejde.
 xyz 
  • 

Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 20:15:37)
Rito, samotu unese jen hodně nezávislá osobnost a tak se Klaun moc nejeví. Cos unesla ty, nemusí unést druhá. Přinejmenším ale boj znamená nenaříkat a uchovat si hrdost, i kdyby to nemělo dobře dopadnout.
Taky má aaa pravdu v jednom - ano, rozejde se, ale nemá cenu si dělat iluze, že na ženu za každým rohem čeká někdo jiný. Když se rozejít, tak s plným vědomím, že na všechno včetně peripetií kolem dětí můžu zůstat až do jejich dospělosti sama. To je hodně jiný level, než mít vychované děti a řešit problém partnera na druhou etapu života jen pro sebe. Člověk má sice velký pocit zrady taky, ale neřeší péči o děti,hlídání, nedostatek financí pro víc osob. Často řeší spíš to, že odchází do důchodu, ale pokud je nějaký společný majetek, vždycky se dá jeho rozdělením obstarat nějaké bydlení. Žena je už jen sama za sebe a případný partner na další etapu života je pro ní spíš bonus, v době, kdy spousta žen je samotných tak jako tak, protože třeba ovdoví. Být ale sama v produktivním věku, s malými dětmi a díky tomu se sníženou šancí najít kompatibilního partnera - nic veselého zpravidla. A většina takovýchto žen ještě samotných zůstat nechce, nehledě na to, že těžko zvládají všechno kolem dětí i finance jen samy samotné.

Tyhle věci je třeba všechny zvážit, než člověk dovolí, aby v něm bouchly saze a udělal radikální řez.
 klaun 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 20:36:04)
Tak já nikdy nebudu mít "hotovo" - dokud bude dcera žít, budu se muset o ni starat, samostatná asi nikdy nebude.
Ano, chováme se oba jako nezralí lidé, když se na to díváš zvenku. Ale za sebe musím říct, že mě prostě tak strašně semlelo, tak vykolejilo to, že můj muž, člověk, kterému jsem důvěžovala, má jinou ženu, že jsem velmi rychle o jakoukoliv zralost nebo důstojnost přišla. Rozumem to chápu, ale tělo si stejně dělá, co chce.
A to jsem si mohla stokrát říkat, že takový věci se stávají, že já určitě nebudu dělat to či ono. Ve skutečnosti jsem na to připravená NEBYLA. Navíc, kdyby toho litoval, určitě bych mu odpustila - ne hned, ale odpustila. Problém je, že on lituje celou tu situaci nějak globálně, neví jak se teď má zachovat, neví, co vlastně chce. A to je to, co ze mě dělá velmi nezralého člověka, na to prostě připravená nejsem.
 Rita 
  • 

Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 21:17:55)
Ano, Klaun

"mě prostě tak strašně semlelo, tak vykolejilo to, že můj muž, člověk, kterému jsem důvěžovala, má jinou ženu, že jsem velmi rychle o jakoukoliv zralost nebo důstojnost přišla. Rozumem to chápu, ale tělo si stejně dělá, co chce.
A to jsem si mohla stokrát říkat, že takový věci se stávají, že já určitě nebudu dělat to či ono. Ve skutečnosti jsem na to připravená NEBYLA."

Presne tak jsem to citila i ja. A par mesicu mi trvalo, nez jsem se ROZHODLA, ze to nemam zapotrebi. JA si zaslouzim byt ta jedina. JA jsem delala, co jsem mohla, a jeste vic, pro nej i celou rodinu, a ze ho to omrzelo - no, mne taky, ale co s tim, rodina byla prednejsi. Mohla jsem to davno vzdat, ale deti mely mit tatu, tak jsem se snazila delat to co nejlip, a nestalo mu to za to, aby se snazil i on. Pak se mu to nelibilo.
Kdyz nekdo NEVI, jestli mne chce, potrebuje se rozhodovat, jestli mu stojim za to, tak mu za to nejspis nestojim - a tak o mne prijde.

Ale k tomu musi dojit kazdy sam a trva to.
Duchod? No, stoji za starou backoru, protoze jsem brala praci, aby mohl vystudovat a PRO NAS VSECHNY zajistit lepsi budoucnost. Doplacim na to jen a jen ja. On ma ten plat ted.
 xyz 
  • 

Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 21:39:35)
Rito, já to chápu. Je to blbý, ale na druhé straně nemusíš už živit děti a bát se, že skončíte někde na životním minimu. Takže si tu hrdost můžeš i tak trochu dovolit. Kde jde o přežití, tam se často jedná i trochu jinak.

Tohle si Klaun opravdu musí rozhodnout sama, už vzhledem k tomu, že má zřejmě dítě, které bude vyžadovat celoživotní péči. Být na to sama taky není žádný med. Ale ani tak to nesmí v žádném případě uhrát tak, že může být ráda, že s ní manžel zůstal. Protože pak by se k ní dobře nechoval, už to, že až dodneška všechno chápala, se vším mu pomohla zas není jednoznačný klad, moc si na to zvykl a už si toho neváží. Klasika, lidi nikdy neoceňují co mají, dokud o to nepřijdou. Zvyk. Ale pak často litují že blbnuli.
 Líza 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(11.6.2012 8:25:22)
Klaune, on podle všeho nejvíc lituje sám sebe.
Víš co, ty můžeš být nezávislá a svoje. Bez ohledu na to, jestli vedle něj, sama nebo s někým jiným.
 Líza 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(11.6.2012 8:30:27)
A ještě drobnost. Týden je hrozně krátká doba. Zkus od toho škemrání a hroucení přejít k tomu, že budeš normálně technicky fungovat, nebudete si doma dělat scény a vyčítat, a budeš si to zatím odděleně od něho sama rovnat v hlavě. Čas pracuje pro tebe.
Je ale důležitý vědět, že i kdyby to nedopadlo, jak chceš, ty to ustojíš a zvládneš a znovu budeš šťastná.
 Pam-pela 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(11.6.2012 17:50:42)
~R^~s~~s~
 Rita 
  • 

Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 21:11:47)
V tom mas samozrejme pravdu.

To vse muze posoudit jen Klaun sama.
Ja osobne jsem na deti byla sama i v manzelstvi. Muz studoval (=ja pracovala a starala se o zbytek vcetne deti a financi) od gymnazia po Vysokou, dlouha leta. Pak uz byl tak zvykly, ze vse plynulo, ze to jelo v zajetych kolejich, a ja ho nechala, protoze jsem si zvykla (=moje vina, mela jsem se snazit o zmenu, ze). A jelikoz toho bylo az az, tak se citil zanedbavan choti/milenkou, a dosel k nazoru, ze trava u sousedu je zelenejsi.

A samozrejme, nevim, jak Klaun je jako osoba. Ja jsem osoba silna, ktera zvladne cokoli. Take ji nedavam zadne rady, ale popisuju, jak jsem na to sla. Kdyby mi muz udelal totez, kdyz byly deti mensi, udelala bych to presne stejne - "takova jsem ja". Bez partnera, protoze detem bych jineho muze do rodiny neprivedla. Aby mi dal muz najevo, ze kdyz nenajde nic lepsiho, tak jsem mu dobra?
A to si Klaun musi probrat sama, jak ona to chce mit.
Ja ani nahodou.
 MarianaN 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 13:43:14)
V prvé řadě bych si podala toho jejího manžela!!! I jeho povinností je mít na prvním místě blaho dětí a on to nezvládl ~Rv A páníček ještě neví, zda s rodinou zůstane nebo ho tento život již příliš obtěžuje :-© Ubohé děti...
 Lassie66 
  • 

Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 14:54:11)
No jasně, a děti budou celé blažené, když se rodiče rozejdou. Tomu se říká štěstí a blaho. Nemyslíš, že je to provázáné a ty děti z toho bez újmy nevyjdou? ~Rv
 katka 
  • 

Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 13:40:07)
Ahoj, tak pokud on zatím neví a ty také ne, můžete se v tom plácat dlouho a bez výsledku.
Navrhla bych mu, ať se tedy na chvíli odstěhuje, odloučení je myslím,nezbytné. Vyřeší to spousty věcí, buď zjistí, že to nemá cenu, nebo naopak bude rád, že už konečně odešel, nebo Ty, zjistíš, že se Ti ulevilo a zvládáš to tady, nebo že je to horší... ale nebudeš pořád v bludném kruhu. Nebrala bych to jako zradu, ale jako fakt, že něco není v pořádku ať už z jeho strany nebo z Tvojí. Alkohol nic neřeší, naopak je to horší. Taky můžeš zkusit psychologa, ale nevím, z mé zkušenosti mi nicky nic neporadili, akorát mě to stálo spousty peněz a nakonec to dopadlo úplně jinak než říkali. Ale co by Ti mohlo pomoci, mě totedy pomohlo, došla jsem do kostela k Františkánům,je tam zpovědní pohotovost, funguje to opravdu výborně, hezky si popovídáš a ještě máš pocit, že tam ten balvan necháš....držím palec!!
 MarianaN 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 13:48:11)
Zrada to je... Pokud jí slíbil lásku a věrnost do smrti, tak se to měl snažit dodržet VŠEMI SILAMI. Láska někdy nevydrží, ok to beru. Ale ta věrnost - to je jen otázka rozhodnutí... A podle mnohých i láska je otázkou rozhodnutí... Každá zamilovanost jednou pomine, ale láska je o něčem jiném... A bez odříkání lásky není...
 aach 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 13:46:17)
napadlo mě, dát mu tuhle tvoji výpověď přečíst.
 Alraune 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 13:51:12)
Obávám se, že tahle výpověď může spíš způsobit, že zdrhne. Pokud mám mluvit za sebe, já bych prchala, působí to klaustrofobicky.
 MarianaN 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 13:53:39)
Moje zkušenost je, že někomu by to i pomohlo... Někdo si neuvědomuje, jak strašně tomu druhému ublížil. Třeba by tahle výpověď to uvědomění přinesla...
 Alternativní kvočna 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 13:55:33)
není dobré zůstavat v partnerství jen kvůli tomu, že svým odchodem bych druhému ublížila ~a~
 januska.1 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 14:00:30)
Alraune-souhlas-na mě to také působí příšerně,být chlapem tak zdrhám.
 Alraune 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 14:01:17)
Citové vydírání není zdravé řešení.
 fisperanda 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 13:48:26)
Mně to připadne jako moc vyhroceně dramatický popis. Samozřejmě takový situace lze přežít, lidi se s tím perou běžně, poperou se, zasmutní, pak se zvednou a jdou dál. Protože musíš sama za sebe. A když tě všichni opustí, tak seš tady ještě ty, pro sebe, dycky.
Nejde o život, on nemá někde ve skále ve skleněné skříňce tvoje srdce, který shoří když se rozejdete.
Nedělíte se o společný orgány. Jste samostatný bytosti, chvíli spolu, v určité životní etapě. No a když ta etapa skončí, jde se dál.~d~
 MarianaN 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 13:51:11)
Taky myslím...
 Hr.ouda 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 14:16:05)
mne to připadá jen hodně upřímné a zoufalé. Já to docela chápu.
 Alraune 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 14:18:38)
Zoufalé to je, ale jak bys na to reagovala jako partner? A na "si mě nechá"? Když si někdo neváží sám sebe, nemohou si ho vážit ani ostatní.
 Hr.ouda 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 14:20:21)
já jsem, když jsme měli krozi, reagovala bojovneji, agresivněji, sebevědomněji, ale v jádru jsem se necítila o moc jinak než klaun.
 Ráchel, 3 děti 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 16:41:24)
taky mi reakce nepřipadá nepřiměřená. takové věci bolí hodně... zažila jsem ztrátu "jen" přátelství a cítila jsem se velmi podobně, natož kdyby šlo o manžela
 Pawlla 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(11.6.2012 2:40:50)
A tobě to jako dramatická situace nepříjde?Mě teda ano...
 Líza 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 13:57:11)
Klaune, jediná role, ve které jsme opravdu nenahraditelné, je ta mateřská, ve všech ostatních nás někdo nahradit může.
Asi není úplně ideální situace, kdy od toho, že jsem milována partnerem, odvozuju svoji hodnotu.
Je mi jasný, že jsi teď ve velký bolesti a krizi, ale krize může znamenat i bod, kdy se pod tlakem tý bolesti přimějeme k tomu, změnit svůj život k lepšímu. Zapracovat na sobě, hledat hluboko v sobě věci, které byly dávno zanesené něčím jiným, odpovídat si na otázky, které roky nebyl čas si položit.

Zradu partnera je možné přežít a pro mě osobně to byl klíčový moment, od kterého se můj život neuvěřitelně proměnil - to já jsem ho proměnila - po mnoha probrečených nocích a po spoustě zoufalství a pocitů bezvýchodnosti. Dneska jsem jiná, zralejší, troufám si říct "lepší" a rozhodně se mi líp žije. Nejen než tehdy, kdy mě to bolelo, ale i než předtím, když ještě bylo vše v pořádku.
 Dee Dee+2 kluci 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 14:02:06)
Člověk přežije mnohem větší problémy, než je tenhle.Slovo přežít se mi v tomto kontextu zdá dost nadsazené...

Pomůže psycholog, nebo psychiatr.
 Alraune 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 14:05:24)
To je další věc. Od doby, kdy jsem strávila pár nocí na dětské onkologii, mám jiný pohled na to, co člověk snese, a ještě se u toho musí tvářit normálně.
 Hr.ouda 


Klaune,  

(10.6.2012 14:09:27)
je do definitivní nebo "jen" krize?
Chtěla bych to říct, že u nás to bylo jednou taky hooodne nahnutý, hodne, ale nakonec jsme to ustáli.
 *Niki* 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 14:11:07)
Přežít lze i mnohem závažnější věci a lidi je běžně přežívají. Ty ale nechceš přežít (protože přežívání, to jedeš teď a trápí tě to), ty chceš žít a to šťastně a nejlépe tak, jako před tím- soudím dle toho, že píšeš, že už to nejsi ty. Jenže je třeba si uvědomit, že to co bylo, vás právě do této situace přivedlo: takže to nebylo nejspíš dobré... ale může být, pokud se nebudete snažit vrátit "čas", ale naopak se posunete dopředu.
Teď jste v bludném kruhu, oba.

Tvé pocity jsou adekvátní prožité situaci a čerstvosti, už to tu zaznělo - čas pomáhá. Zní to vždy jak klišé, ale je to tak. Za týden to budeš cítit jinak .
Nečekej, jak se ON rozhodne. Vezmi to do svých rukou a žij to, co chceš, aby bylo... prožij si ještě chvíli tu bolest, já nezavrhuju ani den dva s flaškou, proč ne, pokud je to jediný způsob, jak umíš odplavit emoce, které tě teď blokují, a až ty odplujou, ukáže se, co skutečně cítíš a co si myslíš.

Číst mu to nedávej. Vzbudíš soucit a pocity viny.
Ty chceš ale jeho lásku.
Tak se opij, vyzuř, a začni se mít ráda. On se buď přidá, nebo ne~6~~;((
 Termix 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 14:17:12)
Chápu, že se cítíš takto. Ano, musíš dál, protože máš děti, ale i ty jsi člověk a potřebuješ brát, nejen dávat. Jasně, děti také dávají, ale naprosto ti rozumím, že potřebuješ brát ze vztahu. Taky rozumím tomu, že není jednoduché se sebrat a třeba odejít ty sama. A´t už v tom jsou peníze a nebo ten pocit, že si definitivně zavřeš jakési pomyslné dveře.
Já osobně si neumím představit, že bych odpustila. Respektive, že bych uměla čekat, až se situace nějak vyvrbí a třeba pokračovat ve vztahu. Je rozdíl mezi nevěrou ve smyslu sex na jednu noc někde na srazu z gymplu po dvaceti letech a nevěrou ve smyslu vztahu. Vztahu, kam ten druhý utíká, a na který myslí i třeba v době, kdy je s tebou.

Já bych byla razantní, teda mně se to radí, když nejsem v takové situaci. Ale torufám si říct, že bych byla. Neuměla bych zvládnout nejistotu a rozhodně bych nechtěla čekat, jestli budu ta první nebo druhá a nebo nakonec třeba až třetí. A děti potřebují jistotu. Když ji sama nemáš, těžko ji budeš předávat dál. Šla bych dál a o ostatní se postará čas. A třeba sebou přinese někoho nového, kdo tě zase bude nosit na rukou, kvůli komu zase budeš chtít dělat všechno možné i nemožné.
Každopádně držím palce a hlvu vzhůru.

mmch, monogamie ke vztahu asi patří, ne? Některé píšete, že není možné spoléhat na jeden vztah ... no nevím, jsem ve vztahu 13 let a je jeden. Přijít o něj by mě sakra zlomilo. Nezabilo, ale rozhodně ublížilo. A to mám milované děti, jsem tu pro ně ...
 Alraune 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 14:21:23)
Já jsem ve vztahu 22 let a je jen jeden, ale pořád se dopuju tím, že třeba ještě nějaký další bude... :) Což mi svým způsobem pomáhá v tomhle vztahu zůstat. Jenže my to máme spíš opačně, než u Klaunů.
 Alternativní kvočna 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 14:30:34)
Jitys, sice nechci mít Drahouše zodpovědného za svoje sexuální vyžití, lež tou nejmilovanější osobou, která je vždycky po ruce, jsem myslela sebe samu ~f~
 Alternativní kvočna 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 14:37:50)
Jitys ~t~~t~~t~ aha... ~8~
 Alraune 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 14:55:31)
No, za zásadní problém to nepovažuju, ale žádného milence nemám protože nerada lžu a momentálně nemám čas na komplikace. No a nic, co bych musela mít, jsem stejně už dlouho nepotkala :) Proto mě svým způsobem hrozně překvapují všechny ty příběhy nevěr tady. Kde jsou ti úžasní chlapi, o které se ženské rvou? Já vidím jen zástupy potížistů :)Všichni mají pořád nějaké nejistoty, krize, věčně kvůli něčemu fňukají...možná to chce zachovat trochu odstup. Imho spousta chlapů odchází od svých stávajících partnerek jen proto, že ta nová jeho nářky chvíli bude brát vážně. Jak Klaun popisuje svého partnera, tak to taky není zrovna výhra v loterii.
 Dalalmánek 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 14:18:07)
Klaun, já Tě chápu. Sama už jsem po partnerské krizi docela smířená s tím, že nejsem mužův středobod a nic není jisté, tak mám těžiště trochu jinde. Někdy si člověk uvědomí svoji autonomii a integritu při činnostech, které umí a miluje a které dělal dávno před objevením se toho "zázraku", který ho právě zradil.
 klaun 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 14:33:03)
Jo, Cimbur. Já prostě cítím, že se musím v něčem realizovat, najít něco, co mě dostane do jiné dimenze, abych nebyla tak nesnesitelně závislá. Dala jsem kdysi všechno na jednu misku vah, v době, kdy jsme řešili manželovo podnikání, kdy dělal dluhy, o kterých jsem nevěděla, a potom to prasklo - chtěla jsem tehdy odejít, ale nakonec mě požádal, abych mu ještě jednou dala důvěru. Prodali jsme všechno, co jsme měli, dluhy jsme částečně zaplatili, zbytek splácíme. Prosil mě, abych mu věřila. Bylo pro mě hrozně nejisté nechat mu dohled nad naším účtem, ale cítila jsem, že to hrozně potřebuje, tak jsem to tak nechala.
A teď nemám nic. Kartu k účtu jsem si musela vyvzdorovat, stále říkal, že když budu potřebovat peníze, mám mu říct.
Skončila jsem se všema aktivitama, který stály peníze, protože jsme museli platit dluhy. Ztratila jsem většinu svých přátel. Teď vím, že to byla chyba.
A hledám cestu, jak z toho všeho ven.
Vím, že pro něj musí být strašně těžké mít pocit zodpovědnosti za moje štěstí, proto o tom píšu tady a neříkám mu to do očí. Naopak se snažím dělat všechno proto, abych mu jeho rozhodování usnadnila.
To ale neznamená, že to nebolí :-( Bolí to, strašně :-(
 Alternativní kvočna 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 14:36:07)
Klaune, myslíš že bys mohla být šťastná navzdory tomu všemu? Ty dluhy je šílená past - dá se s nimi něco dělat?
Je možné si právně rozdělit společný majetek - tak abys cítila, že to je spravedlivé?
 Alternativní kvočna 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 14:37:23)
Ještě k těm přátelům - opravdu jsi je ztratila, jsi si tím jistá? Nebo se jen nevídáte a nejste si nablízku? Můžeš se jim znovu ozvat?
 klaun 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 15:02:39)
Věrko, v tuto chvíli mi na majetku nějak moc nesejde. Máme hypotéku, takže všechno, co máme, patří bance.
Ale máme oba práci, docela slušně placenou, takže vlastně můžeme začít oba od nuly. Ty jeho původní dluhy budeme platit ještě tři roky, ale není to moc velká částka ve srovnání s hypotékou.

Co se týká přátel, opticky mám hodně přátel, ale ta jediná, ke které jsem vždycky mohla přijít, když se mi chtělo brečet, předloni umřela. Hrozně mi chybí :-(
 Ajlina 
  • 

Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 15:16:40)
no no téhle situaci finančně vydělá vždy ten, kdo ji způsobil, protože ten je v předstihu, stačil si to promyslet a má náskok, není postaven před hotovou věc, takže ti dám radu!!! řeš i ty finanční věci a to razantně a důsledně
 Hr.ouda 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 14:41:22)
a dluhy máte furt?
Já nych řekla, že ani tak neutíká před tebou, ale že sám sebe oblbuje představou, že když začně z novou úpartnerkou, že to bude komplet nový začátek. Mám dojem, že možná má pocit, že postral, co šlo, a chce RESET.

Asi bych mu to usnadnila tím, že bych mu sbalila kufr.
 Alraune 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 14:43:51)
Dělal dluhy, o kterých ti neřekl a pak jsi neměla kontrolu nad účtem a nechtěl ti dát ani kartu? Připadá mi, že váš vztah musel být dost zvláštní už dlouho a tohle je jen přirozené vyústění nenormálního stavu. Dát někomu důvěru neznamená skočit do tmy.
 Lusk 
  • 

Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(14.6.2012 10:20:35)
Milá Klaun,
zažila jsem před lety něco podobného a přesně si vybavuji své pocity, některé tvé věty zní, jako bych je tenkrát psala sama. Tvým pocitům hodně rozumím. Pokud budeš chtít, ozvi se mi na mail.
 Veronika-Jeník 07/08 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 14:30:27)
Řeknu jediné- proč mluvíš za mě? Toto je přece přesně můj příběh.... takže z toho plyne- nejsi v tom jediná! Sice to nepomůže, ale je to tak a když se začneš o toto zajímat, tak zjistíš, kolik mužů takto ženám ubližuje.
Je to právě 3týdny od takového zrady mého muže- zpočátku jsem také čekala, že přijde a řekne mi, že mu jde o mně a nejen o dítě, ale nedočkala jsem se, taky jsem přemýšlela o smrti- ale to malýmu neudělám, taky jsem nejedla- už jím (musím fyzicky fungovat pro dítě), už po nocích nepláču, ale bolí to tak moc, že bych ho zabila (už ani ne jí, která to vše spustila, ale pouze jeho, protože jsem po 12letech zjistila, jaký je slaboch, zamindrákovaný chlap a nespolehlivý člověk a hnus!).
Po domluvě bydlíme spolu, o syna se staráme střídavě (druhý většinou někam odejde z domu a vrátí se večer), ale takto to nejde a já chci žít. Takže přemýšlím, jestli podnikat kroky k rozvodu- rozhodně si chci nechat sepsat rozdělení majetku, protože zatím se chlap kasá, že mi dá vše, co malý bude potřebovat, vč. splácení bytu apod...
Takže poradím pouze odstup, klid, rozvážnost a čas- a hlavně nezapomínej na sebe, musíš fungovat, takže sebedestrukce fakt není vhodná a děti tě potřebuji!!! Zkus žít a myslet i na sebe, ukázat sobě i jemu, že nejsi jen domácí puťka a já doufám, že někdy třeba najdu i rameno, na kterém se budu moci vyplakat (ale představa nějakého vztahu není vůbec myslitelná!!!).
Přeji hodně sil a zdravého čistého rozumu a hlavně už začni myslet i na sebe!~6~
 Ajlina 
  • 

Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 14:37:25)
je to možné, řada z nás to přežila, ale hnusný to je to určitě, nic pak už není jako dřív, kdo to nezažil neví a nemůže si to ani v náznacích představit
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 14:45:39)
Možná by se dalo domluvit s i takovou kamarádkou, který bys nemusela nic říkat.

Já takovou mám - když jsem potřebovala, napsala jsem jí akorát sms, ať přijede, že jsem v prdeli (s prominutím) a ona přijela s flaškou. Vůbec po mně nechtěla, abych jí něco vysvětlovala.

A stejně tak přijela, když byla znásilněná. K tomu proč doopravdy přijela, jsme se dobraly až po třech hodinách.

Ten pocit, že když to vyslovíš, bude to skutečný, znám, ale jednak dobrý kámošce nebude vadit, pokud jí neřekneš o co jde a jednak Tě ten pocit velmi pravděpodobně přejde, pokud nastane vhodná atmosféra.
 Ananta 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 15:12:06)
~6~~;((

život nás bohužel křeše ve smyslu ztrát dost často, přeju hodně sil, třeba to nakonec bude čas na nějakou vnitřní změnu pro tebe, jen ted to ještě není znát, protože je to v procesu té změny a ta bolí...

Já vím jedno, že život v závisloti na někom, něčem je v konečné fázi vždy utrpení, protože jednou přijdeme stejně o všechno a o každého.
 Grainne 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 15:57:17)
Já bych se sebrala a odešla...............krásce bych přenechala drahého chotě se vším všudy, s dětmi, špinavými fuseklemi a dluhy.

Počítám, že tak za tři týdny by byli všichni poučeni a všechno při starém. Kdyby to neklaplo, mohlo by to trvat i dýl, tak dva měsíce.

Nebuď obětavá =´hloupá.~;)
 Tragika 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 17:02:42)
Zradu partnera lze přežít a dokonce ji i využít ke svému budoucímu prospěchu.
Pro někoho může být nepochopitelné, že se ženská upne na manžela jako psí víno na zeď.
Někdo si v osobě manžela najde nejen partnera a otce svých dětí, ale i nejlepšího přítele, milence, bratra (kterého nemá), či otce, který jako otec nefunguje. V takovém případě je rozpad manželství totálním rozpadem všeho.
Bohužel, vím o čem mluvím.

Najednou člověk zjišťuje, že kam oko pohlédne, zeje prázdno a on vůbec neví, jak naložit se SVÝM životem, když slovo SVŮJ, vlastně ani nezná.
Počáteční deprese, tápání, pocity úzkosti a beznaděje vystřídá hledání vlastní identity. Kdysi jsme ji měly a po x letech manželství se vytratila?
Kdo jsem, kam směřuju, co chci a jak toho dosáhnu?
Můžu si říkat, že slib manželský je stále platný, ale bude mi to zároveň prd platné, když je tento slib pro manžela jen kusem papíru, zavátého prachem.
Sám se sebou člověk dialog nepovede.
Na celkovou restituci manželství musí být vždy dva.
Vím tedy, že jsem na vše sama? Bojím se na to partnera zeptat? Bojím se jeho odpovědi? Třeba ano, ale stejně si budeme muset nalít čistého vína.
VĚDĚT, NA ČEM ČLOVĚK JE.
Tím bych začala. teprve pak si můžu začít připravovat pevnou půdu pod nohama.

Loď se potápí.
Ty miláčku nasedáš do záchranného člunu a necháváš mne na palubě s dětmi?
Ty jsi už rezignoval na opravu děr, kterými do lodi zatéká?
Necháváš nám zde alespoň jednu vestu a kruh, nebo si i tyto bereš sebou?
Ty už víš, které plavidlo tě přijme na svou palubu a dokonce se nemůžeš dočkat, až tam budeš?
CHCI ODPOVĚDI NA SVÉ OTÁZKY.
Odpovědí se není třeba bát.
Budu vědět, na čem jsem, zařídím se podle toho a začnu hledět směrem do budoucna s konkrétní představou.
Není dobré se stavět do role chudáka, který není bez partnera schopen ani vyměšovat.





 aaaa 
  • 

Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 17:17:05)
Zakladatelce:

jak už zde říkala Líza:
pomoc je přátelé, práce, koníčky ,rodina/ vlastní i tady ta na netu/ a ODSTUP, až v dalším plánu pak psychopomoc atd.

také jsem byla v děsné situaci, také s pánem, který byl spolehlivý, zodpovědný, neholkařil atd atd.
Rozchod z jeho strany byl pro mě ŠOK. Bylo to celé dost komplikované, nyí po skoro 7mi letech je už vše zažité. A také je už zase vše jinak. O tom ale nechci psát.

Je to pro tebe velká změna a je NORMÁLNÍ, že jsi z toho na umření. Funguj, jak to půjde a nedělej žádná rozdhotnuí.
Připadá mi, že možná na to ten tvůj manžel i čeká, že to rozsekneš za něj.
Mladší dívce bez dětí a s ideály se nedá takto konkurovat.
Snaž se, aby co nejvíce věcí bylo při starém a zatím snad ani nic moc neradikalizuj, nevyhazuj ho.

Nezesměšňovala bych tvé názory, že buď si tě nechá nebo zůstaneš sama.
Najít si bezvadného/ doslova: bez vady/ partnera je pro ženu ve středním věku se dvěma dětmi z původního vztahu doost náročné. Kdo říká, že ne, kecá.
Snad jedině pro ženy, které byly mláceny, žily s alkoholikem , gamblerem, tam je snadné si "polepšit", ale pokud jsi měla relativně normálního chlapa, tak se ho jen tak nevzdávej.

Pokud to stejěn nedopadne, a to se může stát, čeká tě nový začátek a nikdy nevíš, co ti přinese.
Až budeš toto období vidět zpětně s odstupem třeba 10 ti let, tak pak teprve budeš moci bilancovat.

moje rada: nedělej unáhlená rozhodnutí, netlač ani jeho k žádným rozhodntutím, sanž se pracovat na tom, aby doma bylo milo , zvládej děti.. to ostatní se ukáže.
je to - ubíjející- nejistota, ale v životě není bohužel jsité nic.

Hodně síly!
 Petra 
  • 

Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 17:45:40)
Naprostý souhlas s tragikou a aaaa, bolí to, bolet to ještě nějakou dobu bude, ale BUDE LÍP a tomu věř, protože bude. Prošla jsem si tím je to dva roky, bolí to v některých chvílích ještě teď, mám nového partnera, který má moje děti rád a můj ex jestli si polepšil nevím, rozhodně tak jako on šťastný člověk nevypadá, ale má co chtěl. Odešel od dvou krásných dětí, jeho nynější paní má také dvě malé děti, tudíž "zničili" dětsví 4 dětem a to se neodpouští. Boží mlýny melou...
 klaun 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 18:11:34)
Tragiko, aaa: oběma moc děkuju, vystihly jste dost přesně moje současný pocity.
 Alraune 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 21:11:13)
Ty bláho, aby bylo doma milo? Přerazila bych mu nos :)
 xyz 
  • 

Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 21:31:51)
Alraun,milo může být doma i tak, že ho bude ignorovat a dočasně si s dětmi zařídí své duševné separé, vzhledemk tomu, že ho okamžitě vyhodit nechce.Ne, že mu bude podlézat. To půjde, když se naštve a bude se snažit přežít nezávisle na něm. Musí na něj dostat vztek, ten převáží depresi i smutek a nakopne jí lepším směrem. Nejhorší je zůstat v pocitu lítost-bolest-deprese.

Prostě pláč, scény, hroucení - tu radost mu Klaune nesmíš udělat. Vybreč se u psychologa, kamarádky, lince důvěry, ale ne jemu. On ti ublížil, před ním se neponižuj.
Největší ránu do vazu mu dáš když mu nebudeš řešit jeho splíny a duševně se od něj separuješ, abys mu ukázala, že i bez něj lze žít spokojený život. Třeba sám pochopí a doleze s kytkou a začne si sypat popel na hlavu.
Kdežto brečení, hroucení, prošení před ním těžko povede k něčemu pozitivnímu.

Ale i to přeražení nosu z dlouhodobého hlediska je lepší, než se dostat do pozice hadru na podlahu. Z té už totiž většinou cesta nevede.
 Alraune 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 23:45:57)
Samozřejmě, že je. Všechno je lepší, než se doprošovat.
Utíkejte a půjdou za vámi, pronásledujte je a prchnou před vámi, to říkali už latiníci.
 Pam-pela 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(11.6.2012 0:02:08)
Přesně - pokud něco honíme, utíká nám to, pokud ustoupíme kus stranou, budeme hoděni my.
 překvapená 20.9. 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 18:41:55)
Kdysi podobně skončilo mé dvanáctileté manželství, manžel byl také ochotný být "kamarád" a podílet se na výchově.
Podobně jako ty, jsem se cítila mizerně, pak jsem ale nazvala věci pravými jmény.

Objektivní bylo, že vyšlo na jevo, že určité věci zkrátka stejné nemáme a to, že já jsem léta usínala s románkovou myšlenkou "jenom smrt nás rozdělí" byl tak drobet můj problém.

Co je to vlastně ta slavná láska? Barvy, vůně, chutě... nebo také jistota, že při svém tápání mám někoho, kdo se nehne z místa, takové majetnictví trošku.. nebo chuť někomu pomáhat a neubližovat, i když ztrácím klíče kvůli zcela jiné nové samičce..

A jak ho máš tedy ráda ty, když on prostě netouží být s tebou a ty mu to nepřeješ, něco tak jednoduchého..nebýt.

Mně trvalo 2 roky než jsem se zcela stabilizovala, vzdalovali jsme se pomalu, měl dlouho klíče od mého bytu.

Dneska je to tak, že mi málokdy napadne, že existuje..

Chce to čas a ideálně nového partnera pro hezké věci.



 aaaa 
  • 

Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 18:55:43)
Klaune- zakladatelko,

ještě jedna rada. Bohužel možná i proti ostatním dámám zde:

nedej na to, že když tě někdy někdo/ tedy manžel/ zradil, tak už mu nemůžeš věřit, bylo by to pod tvoji úroveň se ponižovat a žít s ním nadále atd atd.
věř, že nalézt nového partnera je reálné, ale také to stojí dost úsilí a hledání.
V této chvíli, jestli můžeš, nezavírej ještě vrátka ke svému manželovi. zakolísat může každý, nedělej ze sebe hlupáka a extra se neponižuj, ale bojuj za něj. Třeba na to i možná čeká.. aby se podvědomě ujistil, že je pro tebe stále důležitý..
je to samozřejmě složité, ale to, co máte za sebou se nedá jen tak smazat.

snaž se to přežít s úctou, ale nic neradikalizuj...

Mmch, já jsem zde kdysi byla v roli Valérie- otřesným způsobem mě opustil manžel v druhém plánovaném těhotenství /možná si i někdo ještě vzpomene/, a dopadlo to tak, že žena, která mě nahradila , zplodili si další dítě .., byla po 5ti letech poté také odejita.
takže tak. život píše romány.
Doslova
 xyz 
  • 

Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 19:24:14)
Klaune,je otázka,jestli ty, co ti radí to s ním rázně skončit, by to skutečně udělaly, pokud by se to týkalo jich. Možná by chvíli brečely jako ty, ale nakonec by střízlivě vyhodnotily plusy a mínusy vztahu, stejně jako rozchodu a rozhodly se zabojovat. Nikdy neříkej nikdy.
Zabojování není v tom pověsit se mu na krk a brečet, že se bez něj neobejdu. Když už nátlak, tak to některé dámy umějí velice rafinovaně třeba přes vydírání přes děti. Ale tohle je rada jen pro určité povahy, přehnaně hodná holka na to nemá náturu a je lepší, když se mu předvede jako samostatná, zajímavá osoba, co nevydírá, nejančí, nedělá scény a už si pán jí rozhodně nemůže být jist jako dosud.
Jedna z aktérek - manželka nebo milenka dřív nebo později začne ztrácet nervy a jde o to, abys to v žádném případě nebyla ty.
Nebo nervy klidně ztrať, ale tím stoprocentně nevyhraješ. Buďto ho vyhodíš, nebo odejde sám.

Ale je to výhra? na to si po střízlivém promítnutí jeho osoby a dosavadního vztahu musíš odpovědět sama.
A na masírku nedej, spousta lidí ve skutečnosti nevěru i překousla, pokud se to týkalo jich samotných. Život není černobílý.
 Pam-pela 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(12.6.2012 19:37:03)
přesně tak!:-)
 Dari79 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 19:56:09)
Přežít se to dá, přežilo to strašně moc lidí.

Jestli odpustit nebo neodpustit nevěru - já jsem jednoznačně za odpustit nevěru, protože život je příliš dlouhý a neuklouznout za celý život je velmi těžké. Je škoda kvůli pouhému sexu likvidovat dlouhodobý fungující vztah. I odpuštěná nevěra bolí a přežívá se dlouho.

ALE

Odpustit nevěru jde jen tomu, kdo o to stojí. A mám trochu pocit, že tvůj muž nechce, abys mu nevěru odpustila, on v ní chce pokračovat.

Tedy - pokud by tvůj muž si posypal hlavu popelem , přinesl velký pugét, nejlíp v pláči tě prosil, abys mu dala ještě šanci, že si uvědomuje, že je blbec, že ty a rodina jste pro něj nejdůležitější, že ho mrzí, že podlehl druhé míze nebo krizi středního věku nebo tak něčemu, že už se s ní nikdy nesejde, vymaže ji z mobilu,.... Tak ano, buď velkorysá, odpusť, časem se s tím nějak srovnáš a můžete spolu žít až do smrti.

Ale jestli tvůj muž, přestože ví, že on je teď ten hajzl, neudělal nic z toho, neomluvil se, neodprosil, neslibuje, nesnaží se..., naopak ubližuje ti tím, že neví, kterou z vás vlastně chce (to osobně považuju za jednu z největších urážek, že si mě nedokáže cenit, že chemii počátku vztahu staví výš, než kvalitu dlouhodobého soužití), tak ať jde do P.....

Můj názor.

Taky jsem si zažila - v předchozím vztahu - nevěru, kterou jsem odpustila, protože se více méně stalo vše výše uvedené (a jak byl muž pak hodný), tak nevěru, kterou jsem neodpustila, protože prostě o to nestál, vím, jak se cítíš, vím, jak to bolí. Taky jsme měli společný byt, majetek, známé, taky byl hodný, zlatý, moje rodina ho milovala... Naštěstí jsme neměli děti. Takže můžu ti říct jediné, uleví se ti, až uděláš čáru a rozhodneš se. (Taky jsem se musela rozhodnout já, on by taky tápal v nejistotě a tvrdil, že potřebuje čas, aby si ujasnil......... asi až doteď). Za pár let se mi o něm přestalo zdát a dneska už je mi lhostejný. Čas to spraví.

A že zůstaneš bez partnera? To není přece vůbec jisté - dáš se do kopy (psychicky i fyzicky), tomu věř, a chlapů bude... Moje matka má 55 let a jak si užívá života - děti dospělé z krku, spousta energie, finančně zabezpečená, žádná hypotéka ..., nemá co řešit.

Hlavně se nenech vmanipulovat do situace, že když s tebou nakonec zůstane, že ti dělá nějakou milost. On je ten, kdo se má omlouvat, ty mu máš odpouštět. Ne být mu vděčná, že se "kvůli tobě obětuje a tu svoji novou velkou lásku opustí". Sorry, to ať jde fakt někam.

Ano, ať se omluví a ty mu odpusť. Ale jestli to neudělá, bude ti líp bez něj, protože si tě neváží, neví, co za poklad doma má. Bych chtěla vidět tu jeho novou cácorku, jak by si kazila život, kvůli jeho dluhům, který kvůli svým ideálům nasekal. Sorry, tímhle mohl opít jenom tebe, já bych ho hnala. Jednou má rodinu, tak se má starat. ideály jsou pro dvacetiletý nezadaný, dospělý život je o odpovědnosti. Ty mu splatíš svojí prací jeho dluhy a on si pak bude užívat s nějakou novou kočičkou? Tj. nechce-li se omluvit, chce-li ti dál ubližovat (přece si nemůže myslet, že ty si tuhle situaci nějak užíváš), tak tě nemiluje a ty se potřebuješ prostě na něj zdravě naštvat.
 xyz 
  • 

Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 20:21:30)
hlavně zaujmi postoj, že teď jsou vaše zájmy dočasně proti sobě, přestaň mu dělat psychologa, přestaňte si brečet vzájemně na rameni, že ani jeden z vás neví, jak se rozhodnout

takhle se chovají nezralí lidé, ale tím nepořešíš nic, jen se v tom budete plácat a ponižovat jeden druhého vzájemně svým chováním, doprošováním, nebo zase v jeho případě pomyslným rozhodováním v součinnosti s tebou, jestli má odejít, nebo zůstat


bohužel jsi teď jen sama za sebe.
Tak hodně štěstí, ať to dopadne jakkoliv.
 xyz 
  • 

Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 20:28:20)
taky by sis měla odpovědět na jednu otázku, jestli jsi typ, který je časem schopný odpustit - nezapomenout, ale nežít s hořkostí a nevytahovat tu nevěru při každé hádce, protože pak je život pro oba peklo a nemá smysl spolu zůstávat
 klaun 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 20:38:52)
xyz: ano, to vím, že jsem. Jak jsem psala někde jinde v diskuzi, už jsme spolu prožili ledacos, a rozhodně mu to nemám za zlé.
 Liškodlak 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 20:53:45)
Praktické rady - mně nejvíc pomohlo to, že jsem nechtěla, aby dítě cokoliv pocítilo, aby mě vidělo brečet a tak. Takže jsem se mu stopro věnovala a "přežila". Šla jsem, nakoupila si moderní hadry a hned jsem všechno viděla z jiného úhlu :-) Jasně, "něco ve mně umřelo", ale zase něco nového se objevilo.
Trochu jsi mi připomněla kamarádčinu maminku, ta se v podobné situaci plácá už nejmíň dva roky, je to děs, normální masochismus, čeká na zázrak, který nepřijde, chlap to táhne na dvě strany, proč taky ne, já bych ho ~o~
Hodně sil ~;((
 velryba9 
  • 

Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(10.6.2012 22:44:22)
ahoj klaune,
chtěla bych ti nabídnout můj pohled na situaci a moje názory na některé tvoje věty....

"Veškeré moje ženské sebevědomí pramenilo z toho, že jsem milována".
To je kámen úrazu, asi většina žen to tak má. Zkusila bych zapracovat na tom, aby to tak nebylo. Nedávno jsem četla knížku Cesta k lásce od Anthony de Mella, úžasně osvobozující kniha, doporučovala bych přečíst. Za původ veškerého neštěstí považuje autor stav citové závislosti, lpění na věcech, ale i na lidech. Štěstí si děláme sami a musíme být schopni být štastni i bez druhých lidí. Zjednodušeně, nebudu tu psát všecho, ale doporučuji přečíst.
(Z toho co píšeš, si myslím, že tě má manžel stále rád, ale už jinak).

"Takhle jednostranně to asi všechno vypadá jinak, jako by byl mizera. Ale to tak není. Já vím, že on nás má rád, opravdu. Jenom se mu prostě stalo, že se zamiloval jinde, a sám je z toho nešťastnej. Nechce ublížit ani jedné z nás, obě od něj něco čekáme :-("

To jsi napsala hrozně krásně. Já myslím,že takové věci se prostě v životě stávají. Nemá cenu v sobě pěstovat nějakou nenávist k manželovi. Já bych se snažila se ho snažit pochopit. Pro tebe je nemožné konkurovat ženě o 15 let mladší, to je třeba si přiznat. Citát - "ženy touží po tom, aby jeden muž uspokojil všechny její potřeby, zatímco muž touží po tom, aby všechny ženy uspokojily jeho jedinou potřebu." Spoustu i charakterních mužů se kolem 40-50 let rozvedlo a vzali si mladší ženy, napadá mě třeba Michal Horáček. Nelíbí se mi to, je mi z toho smutno, ale z mužského hlediska to chápu, oni mají v sobě větší potřebu mít víc žen než naopak. Mně se zdá, že to příroda nějak blbě zařídila, je to vůči ženám dost nefér.

"On říká, že ho celý roky jiné ženy nepřitahovaly, takže to, že se zamiloval jinde, má zcela jistě kořeny v jeho nespokojenosti doma."

Tak s tím nesouhlasím, to, že se zamiloval jinde, vůbec nemusí mít kořeny v jeho nespokojenosti doma. To je prostě chemie, i když by byl doma maximálně spokojen, může se zamilovat jinde (vlastní zkušenost). To je prostě smůla, ale stane se to většině lidí v průběhu manželství. Otazka je, jak s tím naloží. Jak ses to dozvěděla? Řekl ti to sám?

Závěr: pokud chceš aby s vámi zůstal (jakože chceš), byla bych maximálně chápavá a vstřícná. Pokud bys byla protivná, ulehčovala bys mu odchod. Ono to pro něj také není jednoduché. Myslím, že by byl sám radši, kdyby se nezamiloval a mohl s vámi dál v klidu žít, to není věc jeho rozhodnutí. Jedinou šanci pro tebe vidím v tom, že se mu ta druhá omrzí, což by se postupem času mohlo stát. Jde o to, jestli ho třeba jenom baví sex s ní nebo by si s ní uměl představit i žít nastálo.

Držím ti palce, jsi mi svým přístupem moc sympatická, je mi z toho smutno, co prožíváš. Je to šok, ale myslím, že není třeba se tak trápit, i když se ti to teď nezdá, kdyby došlo k odchodu manžela, nakonec zjistíš, že lze žít i bez něj.

Citát z výše uvedené knihy: "Štastné okamžiky nám činí život radostným, ale nevedou k sebepoznání, růstu a svobodě. Tuto výsadu mají jen věci, lidé a situace, které nám způsobují bolest."
 klaun 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(11.6.2012 7:30:15)
Velrybo, moc děkuju za tvoje slova. Ten citát je opravdový, uvědomuju si to, ale jenom rozumem, víš. Ještě to nedokážu uvést do života. Zkusím si tu knížku sehnat.

Jsem hrozně ráda, že je někde prostor, kde se můžu ze všeho vypsat. Kde mě někteří povzbuzují, někteří chápou - je to jako doušek živé vody. Dnes se mi vstávalo líp než včera.
 Pam-pela 


Z vlastní zkušenosti 

(11.6.2012 0:00:18)
Nejdřív si ujasni, jestli ho eventuelně ještě chceš...a pokud ano, jestli jsi schopna mu ještě někdy odpustit to, co prováděl - nemyslím nevěru, myslím ten celkový přístup. Je to dost těžké a je to běh na dlouhou trať.
Pokud ho nechceš, chtěla bych, aby si vybral hned a eventuelně se odstěhovat, tohle je strašně hloupá situace, která ti bude brát sebevědomí každý den víc a víc..ale i vlstní pocit důstojnosti a svádět tě k tomu, abys v rozhovoru "ujela".

Pokud ti stojí za to s ním zůstat, pak - praktikovala jsem teda sama (a stálo mě to v něčem sebezapření), byla jsem pro něj hodně k dispozici, tedy ne jako manželka, ale jako přítelkyně, bez sexu samozřejmě. A domov jsem měla pořád jako domova, teplej a útulnej.
A ač to bude znít jako klišé, nezlobila jsem se na něj, ani vnitřně, ale prostě jsem se k němu chovala s láskou, láskyplně...to asi pomohlo nejvíc.
Dneska jsem měla v ruce super knížku jednoho starého léčitele a četla si odstavec právě o tomto a zjistila jsem, že jsem se chovala nějak instinktivně přesně podle jeho rady :o).
Někdo tu psal, že nelze konkurovat ženě o 15 let mladší, tady teda budu silně oponovat - JAK V ČEM!!! možná ne ve vzhledu a napnut, ale jsou i jiné věci - jistoty, společné vzpomínky, zvyk, děti a domov (který se po 40tce těžce bourá i mužům). Jo, chlapům občas po 4Otce se zdá, že jim ujíždí vlak a snaží se vše dohnat, ale ve skutečnosti jich k milenkám odchází jen malý počet, pokud to žena doma zvládne a chce vztah udržet. A ti, kdo odejdou, hooodně často litují.
A ještě jedna důležitá rada - dělej, jakože je ti to jedno, že dochází... Stejně už jsi tak vyčerpaná a zahananá do kouta, že by ti to enmělo dělat žádný problém. A někdy, když je člověk v koutě, stačí jen tu okolnost přijmout, netlačit nic nikam a jen tak být....a on se najednou jakoby staně zázrak.
Držím palce.

 klaun 


Re: Z vlastní zkušenosti 

(11.6.2012 7:40:00)
Pam-pelo, díky i tobě. Já se na něj taky nezlobím. Myslím, že by byl radši, kdybych se zlobila, ale mě to prostě nějak nejde. Takže vlastně dělám to, co doporučuješ. Akorát uvnitř mám všechno strašně sevřené a pořád brečím.
Nemůžu přece potlačovat city a emoce, vždyť to taky patří k životu. Copak vy dokážete být sebevědomí a chovat se pořád stejně, když na vás dopadne pneumatické kladivo? Ano, ponižuju se, hroutím se, brečím a škemrám, nemůžu jinak. Potřebuju to k tomu, abych se mohla zvednout a jít dál.

Dozvěděla jsem se to tak, že mě navštívil manžel té mladé ženy a sdělil mi, že jeho žena a můj manžel jsou milenci. Požádal mě, abych si svého muže laskavě držela dál od jeho ženy.
Nezapíral nic. Jenom mi řekl, že nechtěl, abych se to dozvěděla, protože JEŠTĚ NEJSOU TAK DALEKO, aby chtěl odejít. Prý ZATÍM cítí, že patří k nám. To byla před týdnem. Od té doby jsem už tolikrát otevřela otázku, co bude dál, že slíbil si všechno promyslet. Ta pasivita je fakt hrozná. Ale jedno je jasné: určitě není v pozici, že by to chtěl hned utnout a vrátit se k rodinnému krbu. Spíše hledá zástupné důvody, proč to udělat nemůže.
 Monty 


Re: Z vlastní zkušenosti 

(11.6.2012 8:05:30)
Klaune,
mám jednu takovou - možná blbou, ale funkční - zásadu: Nikdy neprojevit slabost před někým, kdo ti ubližuje, protože tím mu dáváš karty do rukou.
Dokud jsem se jako malá bála toho, že mne matka nebo otčím seřežou, tak to bolelo. Ve chvíli, kdy jsem se přestala toho výprasku bát a třeba jsem si o něj i "drze" řekla, byl ten pocit převahy a vítězství nad ubožáky, co třískají dítě daleko silnější než bolest.
 mil007 


Re: Z vlastní zkušenosti 

(11.6.2012 8:17:36)
Klaune, nejdříve Ti přeju hodně síly ~;((. Myslím si, že tvému manželovi je Tě líto a nechce se cítit jako úplný bídák. Proto ty jeho otázky,čím by Ti mohl pomoct...Je těžko takhle předpovědět další vývoj vašeho vztahu. Někteří chlapi sbírají odvahu pro odchod,jiní se ujišťují v tom jestli vůbec chtějí odejít. Jeden odejde a vrátí se , jiný zase né. Pro tebe je nejdůležitější milovat sama sebe. Nepodceňuj se, nedívej se na sebe jako na strhanou, škaredou a nemožnou ženskou za zenitem. Myslím, že manžela na svou stranu nepřitáhneš tím, že budeš zhroucená a uplakaná. Já vím, že Tě to strašně bolí a jsi nešťastná a nic jiného Tě nezajímá,ale zkus se přinutit k mírnému optimismu ,zkus dělat něco co tě těší , snaž se vypadat hezky. A čekej.Čas bude ubíhat den za dnem a tobě bude čím dál lépe.S manželem ,bez manžela samotné,nebo s někým jiným.
 Pam-pela 


Re: Z vlastní zkušenosti 

(11.6.2012 12:13:50)
samozřejmě že to nejde, zvlášť během týdne.
Jo, chlapi...,~8~, navštívil tě manžel milenky, ať držíš manžela dál od jeho ženy....taky drsný.
Je to šok, já to vím, něco, s čím člověk možná ani v skrytu duše ani moc nepočítá.
Teď jsou ti dva pro sebe noví, a zakázané ovoce nejlíp chutná, v okamžiku, kdy by byl manžel postaven před to - seber se a jdi...často najednou zamilovanost končí.
Zamilovanost je něco jiného než láska...člověk je okouzlen, očarován...je to silnější než on. Ale netrvá věčně.
jen - malá rada, breč a křič..ale jinde než před ním...ne, neptala bych se, jak to má a jak se rozhodl, neodkrývala bych před ním ty karty, to má Monty pravdu. Ubrečená být můžeš i před ním, přece nejsi ze železa, ale vystříhala bych se všech proseb.
Jo a jinak jestli chceš, zkus mrknout i třeba jen v knihkupectví na knížku O duchovní léčbě od Bedřicha Kočí, je v ní strašně moc pravdy, ale nejdůležitější pro tebe by byla kapitola Jak si udržet nevěrného manžela. Přečti si jen třeba tu jednu kapitolu přímo na místě...., třeba ti to malinko pomůže.
~x~
Držím moc palce, pokud to přečkáte, může být váš vztah za čas mnohem hezčí a pevnější.
A na úlety nemá imunitu nikdo, bohužel, mně se to zatím nestalo, ale už nikdy nebudu říkat NIKDY.
~s~
 CPO 


Re: Z vlastní zkušenosti 

(11.6.2012 12:26:24)
Pam-pelo, můžeš sem hodit aspoň nějakou myšlenku z té kapitoly "Jak si udržet nevěrného manžela"?
Je možné si UDRŽET někoho, kdo s námi být nechce? A je to ŽÁDOUCÍ?
Vždycky jsem bojovala proti teoriím "lidé se potkávají na čas, po který spolu plní nějaký úkol, a pak jdou zase dál plnit nějaký jiný" zvlášť tam, kde jsou propojeni dětmi...jenže, asi ani tak nelze "bojovat" proti "nevyhnutelnému"...
 Líza 


Re: Z vlastní zkušenosti 

(11.6.2012 13:01:38)
Ale tak jasně, určitě člověk může udělat některé věci, které ho posunou spíš z domova pryč a jiné věci, které ho mohou za příznivých okolností posunout k domovu blíž. Jenže ty věci jsou jen z malé části univerzální - nikdy nevíš, jestli to, co by udrželo u rodiny sousedovic Pepu, by tvého Frantu nevedlo k tomu, že si sbalí kufry ještě ten večer.
 Pam-pela 


Re: Z vlastní zkušenosti 

(11.6.2012 13:30:43)
Přesně tak, je to o tom, jak se ti dva nakonec shodnou a co za tím stojí. Tohle je v případě, kdy ten vztah třeba fakt ještě stojí zato zkusit udržet, jistě to neplatí pro všechny, to je případ od případu.
Ale třeba po 20ti letech manželství? Pokud to do té doby klapalo a stane se nějaký úlet, i když třeba takhle hluboký, pořád si myslím, že šance na udržení manželství je veliká.
Prostě ti chlapi po 4Otce maj nějakej svůj pocit, že jim všechno uniká, kupují si motorky, silná auta...a hledají nové ženy.- Já to vidím doma, jak má manžel najednou staršný starch ze stáří...z toho, že už nezvládne to a to, a že si nic neužije.
A tyhle úlety s mladšími ženami, myslím, patří mezi to. Ono se to asi dělo vždycky, ale poslední dobou je to podpořené společenskou situací, kdy starci, opravdoví starci mají děti, a ještě se jim z to tleská (asi za to, že se jim ještě postavil a dokázali prožít orgasmus ~8~ ~5~ ) a jsou na to patřičně hrdí. Dneska nepozná člověk dědečka od tatínka a častokrát je nový potomek mnohem mladší než vnouče. Nojono.
Ale vím, že mnoho přemnoho mužů taky hodně moc lituje, že odešli z původního domova, i když si to stydí přiznat. Ona jinde není tráva zelenější, jak to na první pohled vypadá.
A o 15 let mladší manželka? Dnes podvedla svého manžela, příště podvede nového...někdo to tak prostě má. Není spokojený s tím, co má doma, ale hledá a hledá.
Jasně, u tvého muže a milenky může jít o osudovou lásku, ale spíš o to rozhodně nepůjde...a dnes bych spíš to viděla tak, že - ne ON, ale TY by ses měla rozhodnout, jestli ho ještě chceš nebo ne....a i tak vystupovat.
Protože on pochybil, on se rozhodl řešit svou nespokojenost se životem tím, že vystavil tolik lidí trápení - a to se prostě nedělá. Každý si sklidí to, co zaseje...určitě jednou tu bolest sám na sobě pozná a - věřím tomu, že i dneska se trápí mnohem víc než ty.~6~
 CPO 


Re: Z vlastní zkušenosti 

(11.6.2012 13:47:14)
"že - ne ON, ale TY by ses měla rozhodnout, jestli ho ještě chceš nebo ne....a i tak vystupovat."
~R^
(i když nic se teď nejeví "absurdnějším")
 Pam-pela 


Re: Z vlastní zkušenosti 

(11.6.2012 22:36:29)
Vkládám slíbený text od Bedřicha Kočího, velkého léčitele 1. republiky až do let 50tých :o).
Přišla ke mně zdrcená ţena s nářkem, ţe její muţ po sedmiletém šťastném manţelství stal se jí nevěrným. Celých sedm let ţili spolu nejšťastnější manţelský ţivot, a najednou se její muţ setkal s dívkou ţidovského původu a sblíţil se s ní tak, ţe se z této známosti vyvinul nejintimnější poměr. Muţ zajíţděl si často s touto dívkou do Prahy a zde v hotelu ţili spolu jako manţelé. Nešťastná ţena stěţovala si dále, ţe na ni její muţ ani nepromluví, při jídle čte noviny a drţí je tak, aby na něj ani neviděla, na její otázky neodpovídá, a tak dřívější šťastné souţití proměnilo se v úplné peklo. Nakonec ţádala mne o radu, co má dělati dále. Prvou mojí otázkou bylo, chce-li si svého muţe znovu získati. Kdyţ přisvědčila, řekl jsem jí: Milá paní, ve vašem vyprávění mi něco schází. Mezi tím, kdy váš muţ začal s touto dívkou choditi a mezi tím, kdy přestal na vás mluviti a udělal vaše souţití nesnesitelným, musilo se tu něco státi, něco, co bylo zaviněno vámi. Nevěrný muţ snaţí se zpravidla svoji nevěru před ţenou skrýti, a proto chová se ke své ţeně mnohem roztomileji a pozorněji neţ dříve. Proto vidím, ţe se tu musilo státi něco, co jste mi zamlčela. Nato ţena svěřila mi, ţe kdyţ jednou její muţ odejel, napsala mu velmi ostrý a rozhořčený dopis, v němţ mu vytýkala, ţe uvedl celou rodinu do velké hanby a ostudy v celém městě, ţe zavdal příčinu k řečem, které utrhají na cti jí i jemu, krátce, vyčinila mu důkladně, aby si byl vědom toho, ţe o všem ví a není s tím spokojena. Právě tento dopis — řekl jsem dále — je vlastní příčinou dnešních nesnesitelných poměrů, které u vás zavládly. Jakmile váš muţ nabyl jistoty, ţe o všem víte, nemohlo mezi vámi nastati nic jiného, neţ rozchod, nebo toto pekelné souţití. Vše dá se však ještě napraviti, budete-li rozumná a ochotná odpustiti mu. Ţena pravila, ţe mu jiţ odpustila, ţe mu to i řekla, ale on toho však nedbá. Přirozeně, protoţe jste mu odpustila jen slovy. Ale ve vašem nitru, ve vašem srdci zůstala však proti němu zášť, kterou jeho duše vyciťuje a proto nemůţe vaše odpuštění bráti váţně. Nemusíte mu o svém odpuštění říkati vůbec nic, ale uvaţujte o tom takto: Váš muţ je ovládnut cizími zlými vlivy, a ona dívka je jenom nástrojem k vyzkoušení vzájemné lásky vás obou. Řekla jste, ţe sedm let ţili jste spolu nejšťastnější manţelství, ţe jste se oba milovali jako dva holoubci. Musila tedy přijíti na vás zkouška, zda vaše láska je opravdová, hlubší, neţ jen láska tělesná, vybíjející se jen v pohlavní vášni. A tu se ukázalo, ţe při této zkoušce propadli jste oba. Váš muţ při prvém pohledu na hezkou dívku, která mu, jak se říká, učarovala, zapomněl, ţe má doma milující ţenu, zapomněl, jak ji měl dříve rád a stal se jí nevěrným. A vaše láska propadla při této zkoušce stejně, neboť vy, jakmile jste zjistila, ţe je vám muţ nevěrný, zapomněla jste také na svoji, dříve mu tolikrát připomínanou lásku, a ve vašem srdci objevila se proti němu zášť a nenávist. Touto záští a nenávistí, jeţ ve zlu pramení, házela jste přímo na jeho duši ještě více zla, a tím učinila jste z něho sama to, s čím se nyní shledáváte, a co se projevuje v jeho chování vůči vám. Snaţte se proto nejdříve odpustiti jemu i jí upřímně ve svém nitru. Dokáţete-li to, pak naplnila jste zákon našeho Spasitele, ţe máme milovati i své nepřátele a zlé dobrým odpláceti. Tímto naplněním zákona lásky získáte pomoc v nejvyšších sférách duchovních. Pak jiţ nebudete museti pro návrat svého muţe dělati vůbec nic, protoţe on sám, z popudů vyšších přijde k vám a odprosí vás. Pak teprve poznáte sama vyšší, duchovní lásku a budete ţíti spokojeně ve šťastném manţelství jako dříve. Za tato slova ţena s pláčem mi děkovala a slíbila zachovati se dle mé rady. Za týden přijela ke mně její matka a stěţovala si, ţe přes to, ţe se její dcera chová dle mé rady, ţádoucí výsledek se tu neobjevil. Odpověděl jsem jí proto:
Vaše dcera je na velkém omylu, domnívá-li se, ţe to, co udělala aţ dosud — stačí. Překonati v sobě tak velkou věc, dojíti od ţivelné nenávisti k upřímné lásce, to není tak jednoduché, jako svléknouti si blůzičku a vzíti si jinou. To všechno tkví mnohem hlouběji. Věřím, ţe činí to, co jsem jí radil, ale její duše přes to není dosud zbavena vší trpkosti a zášti vůči manţelovi i vůči
- 78 -
oné dívce. Musí se proto pokoušeti dále očistiti svou duši úplně a naplniti srdce své opravdovou, čistou láskou. Pak teprve můţe říci, ţe nad zlem zvítězila, kdyţ její sebeláska bude úplně potlačena. Pak teprve bude také moci čekati na zázrak, ţe její muţ přijde k ní, klekne před ní a bude prositi za odpuštění. Pak ovšem musí ho přijmouti s láskou, bez jediného slova výčitky. S tímto vzkazem matka nešťastné ţeny odjela. Asi za šest neděl dostal jsem dopis, nadepsaný: — Náš dobrodinče, stalo se všechno tak, jak jste předpovídal. Byla to pro mne perná zkouška, ale za tu cenu, ţe jsem doufala v návrat svého muţe, podjala jsem se jí zcela upřímně. Proto také musila býti korunována plným úspěchem. Můj muţ klekl přede mnou a prosil za odpuštění. Tvrdil, ţe ani sám neví, co se to s ním dělo, ţe byl jako omámen, něčím ovládnut tak důkladně, ţe zapomněl na svou lásku k ní, a na její velkou lásku k němu. Smířili jsme se a od té chvíle ţijeme teprve pravý, láskyplný ţivot, a oba teprve nyní poznáváme, co je to vnitřní, duchovní láska. Za to všechno děkujeme jen Vám, neboť jedině Vy svojí radou zaloţil jste naše obnovené, ale mnohem čistší manţelství. — Je to vţdy jen Láska k druhým, nikdy ne sebeláska, která dovede tento zázrak uskutečniti. V témţ týdnu, kdy se na mne obrátila tato ţena, obrátily se na mne s podobným trápením ještě dvě nešťastné ţeny, a i jim vedlo se podobně jako prvé. O tom, ţe láska je nejlepším lékem na všechny podobné strasti ţivota,
 klaun 


Re: Z vlastní zkušenosti 

(12.6.2012 7:34:25)
Pam-pelo, myslím, že každý člověk je jiný a každý vztah je jiný. To, co jsi opsala z knihy, nefunguje vždy. Instinktivně cítím, že v tuto chvíli, ať udělám cokoliv, je to špatně. Jsem doma, je to špatně. Jsem pryč, je to špatně. Mlčím, je to špatně, chovám se jakoby nic, taky je to špatně. Mluvím o problému, je to špatně. Když se starám o domácnost, je to prý obchod. Když se nestarám, je všechno na něm, chudákovi. Včera říkal, že musí posekat zahradu. Vím, že má před zkouškou, ptala jsem se, jestli ji mám posekat já. Odpověděl, že ne.
A večer mi potom řekl, že jsem se měla zeptat, jestli ji posekat MŮŽU, ne MÁM. Že z toho by poznal, že opravdu chci, ale když řeknu MÁM, je to obchod.
Jsme oba jak totální šílenci. Neumíme se k sobě chovat normálně.
Ale potom mě objal a řekl mi, že se fakt hrozně snaží všechno nějak zvládnout, dát do pořádku, že je to hrozně těžké, ať mu dám čas, ať na něj tolik netlačím. Tak jsem si vzala Lexaurin, snažila se uklidnit dceru, chvíli si povídala se synem, a žiju dál. Nic jiného mi nezbývá.
 Kopřiva Dvoudomá 


Re: Z vlastní zkušenosti 

(12.6.2012 7:49:34)
Klaune, když ho budeš chtít zakopat na zahradě, přijedu ti pomoct. ~a~

~6~~6~~6~
 7kraska 
  • 

Re: Z vlastní zkušenosti 

(12.6.2012 8:09:11)
je to naprostej hajzl.....a Ty se jeste kvuli nemu rves praskama....k nabidce na pomoc pri jeho zakopani na zahrade se pripojuju

proste bych ho vykopla, pitomce, a to jsem pri takovych radach hodne opatrna
 7kraska 
  • 

Re: Z vlastní zkušenosti 

(12.6.2012 8:10:16)
aby v takovych chvilich baziroval na slovickach, to je fakt vrchol
to kolem nej mas chodit po spickach?
 Monty 


Re: Z vlastní zkušenosti 

(12.6.2012 8:53:49)
Paráda. Pán něco posral, ale vinu hází na tebe a ještě by ses mu snad měla omlouvat, ne? ~:(
Promiň, ale přidávám se k holkám, vykopat nebo zakopat na zahradě.
 m 
  • 

Re: Z vlastní zkušenosti 

(12.6.2012 9:46:15)
"Ale potom mě objal a řekl mi, že se fakt hrozně snaží všechno nějak zvládnout, dát do pořádku, že je to hrozně těžké, ať mu dám čas, ať na něj tolik netlačím."
Ten, pre koho to je naozaj ťažké, a je vinný tak ako on, ticho MLČÍ. Že ho huba nebolí. Ťažké to máš predovšetkým Ty, vzhľadom na to, ako Ti ublížil a denne naďalej ubližuje. Toto je len jeho hra (možno nevedomá - potom mu to je treba jasne povedať), aby zdanlivo zmenšil Tvoju bolesť a zväčšil svoju, aspoň navonok. Snaží sa tak skryť svoju vinu sám pred sebou. Zbabelec ako nejeden muž v jeho situácii. Aj tá hra o slovíčka ... hľadá už úplné blbosti, aby pred sebou obhájil to, čo robí ... snaží sa to zvládnuť, to áno, ale tak, aby z toho ON vyšiel čo najlepšie. Hoci aj na Tvoj úkor (čo si sám pred sebou samozrejme neprizná, lebo to možno ani nevidí).

Na druhej strane, na tom, čo písala Pam-pela, niečo je ... viem z vlastnej skúsenosti (hoci ten nadpis je príšerný a chápem, že mnohé ženy irituje, hlavne tie, čo si po hlave skákať nedajú :). Ale reaguj tak ako to cítiš, rob to, čo považuješ v danej situácii za správne, bez ohľadu na jeho následné reči. Buď sama sebou, rieš seba, keď budeš aspoň trochu vládať. Nanajvýš mu povedz, že je jedno, čo teraz urobíš alebo povieš, lebo na Tebe mu momentálne vadí všetko. Na ťahu je on, Ty s tým nemôžeš urobiť nič. Hovor mu to opakovane, pri každej kritike. Podľa možnosti pokojne, smutná kľudne buď, keď to tak cítiš. Ak je to v Tvojich možnostiach, bez kriku a výbuchov, lebo to by mu dávalo klamlivý pocit, že je "chúďatko nepochopené", čoho by sa držal ako kliesť (lebo by mu to pomahalo nemusieť pozerať na seba, do seba).

Buď prídeš na to, že Ti za to nestojí, odpútaš sa od neho citovo, fyzicky, či až navrhneš rozchod (veľmi dobre VIEM, že s autidieťatkom to je takmer nemožné), alebo vytrvaj v láske s tým, že sa budeš trápiť, pokým Tvoj muž nezmúdrie. V takom prípade ale on aj Ty potrebujete, aby si mu pravidelne (vo vhodnej situácii) povedala, ako je to pre Teba bolestné, ako veľmi Ti ubližuje. Neskrývaj svoju bolesť ani smútok. Nie ani tak kvôli sebe, ale kvôli nemu, on to potrebuje. Inak neuvidí, čo robí.

A odporúčam Ti túto knihu:
http://www.martinus.sk/?uItem=79099
http://knihynainternetu.cz/knihkupectvi-a-nakladatelstvi/esoterika-okultismus-astrologie-mystika/ostatni-esoterika/30919-Sharp-Daryl-Zacinam-se-poznavat-Porozumeni-mezilidskym-vztahu.html
 Líza 


Re: Z vlastní zkušenosti 

(12.6.2012 10:21:08)
Manipuluje s tebou, Klaune, strašně moc.
Nenech se chytit na tyhle hry.
 Pam-pela 


Re: Z vlastní zkušenosti 

(12.6.2012 16:55:33)
Taktak, implantuje ti pocit viny....a nemá cenu tyhle hry hrát.
P.S. ten článek, co jsem psala, byl o "něčem jiném", než jsi pochopila. ~x~
Ale vím, že jsi v hrozný situaci...a stejně se nedá nic jiného, než ji přežít...prostě prožít.
Ono to půjde, ale je to jako operace nebo nemoc...bolí to, ale pak se to začne hojit, pomalounku, polehounku...ale uzdravit se jde. Ne ale ze dne na den.
A ještě - fakt bych se neechala zatáhnout do těch her, hru musí hrát dva...a pokud by odmítl pomoc, pokrčila bych rameny a řekla mu, no kdybys chtěl, řekni si...a už ani slovo, diskuze...nic.
naučila jsem se u různých lidí prostě na některé věci nereagovat...jen si řeknu "to snad nemyslí vážně"... a mlčím...no někdo i vede monolog, ale pak odcházím nebo vypínám mozek.
 Pam-pela 


Re: Z vlastní zkušenosti 

(11.6.2012 13:32:17)
Jo, kousek opíšu a hodím sem, ale až večer ~x~
 CPO 


Re: Z vlastní zkušenosti 

(11.6.2012 13:45:25)
Pam-pi, prosím, až to sem budeš házet, hoď mi taky do mailu na brebberry zavináč volny tečka cz, díky (kdyby to zas předčasně někdo smazal...). ~x~
 7kraska 
  • 

Re: Z vlastní zkušenosti 

(11.6.2012 14:08:27)
Br, ty budes mit v kompu celej archiv moudrosti lidstva :-)

kazdopadne klaunova chlapa bych skopla ze schodu...takove zneuznane umelce nespokojene v rodine mam nejradsi :-(
 CPO 


Re: Z vlastní zkušenosti 

(11.6.2012 14:22:29)
Sorry za OT:
~4~~4~~4~~4~~4~~4~~4~~4~~4~~4~~4~~4~~4~~4~~4~~4~~4~~4~~4~~j~~j~~j~~j~~j~
 Rita 
  • 

Re: Z vlastní zkušenosti 

(11.6.2012 16:11:39)
Moje rec.
 Pawlla 


Re: Z vlastní zkušenosti 

(12.6.2012 5:15:53)
Sorry,ale docela mě vytáčí už jen věta "jak si udržet nevěrného manžela"~a~.Tak jeden z partnerů zradí,lže a uvede rodinu s dětmi do tak hrozné situace a snažit se má ten druhý?
 Pam-pela 


Re: Z vlastní zkušenosti 

(12.6.2012 16:25:44)
No, víš, pokud se člověk nedostane do nějaké podobmé situace, vůbec neví, oč jde. Taky bych nikdy nechápala...a samozřejmě tohle tvrzení neberu doslova.
Nikdy bych "nedržela" někoho, kdo by se mnou být nechtěl...a sama bych to taky tak nechtěla od partnera.
Pokud ovšem má někdo "zatmění"...a jinak předtím fungoval suprově a dlouhodbě, pak to za pokus stojí, ne? Měnit partnera není jako odhoit boty...tak to teda vnímám. Ale jednoduchá situace to není ani tak ani tak....
 Pawlla 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(11.6.2012 2:25:27)
Klaun,to mě mrzí~6~,už tak jsi to neměla jednoduché.Přeju Ti,ať je co nejdříve lépe~;((
 Tabita 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(11.6.2012 8:51:56)
Musí to hodně bolet - zrada , ponížení , nejistota.
Jen čas a jistý nadhled ti pomůžou překonat tohle období.
Bohužel s tím ty neuděláš nic, pokud je manžel zamilovaný do jiné.Tady musíš jen vyčkávat až ho zamilovanost přejde . Pokud si ho chceš udržet tak mu nedělej žádné žárlivé výstupy, neponižuj se a začni žít. Uvidíš že časem už to zas až tak nebolí a život jde dál....
Prožíváme ted s manželem také krizi , je nám oběma 38 ,máme 3 děti. Vázne u nás konverzace , jsme si čím dál tím víc odcizeni, manžel si užívá sám života. Já se na sebe v únoru nštvala, zhubla 8 kilo , zvedlo se mi sešlapné sebevědomí , o prázdninách si budu dělat papíry na mašinu a začnu žít taky. Prostě být štastná sama za sebe, nepotřebuji k tomu mít partnera který o to nestojí . Začni se víc zajímat o sebe , je to to nejlepší co můžeš pro sebe udělat , jít si za svými sny i když máš děti , které tě nyní potřebují - všechno jde ! Potomky nám příroda jen propůjčuje, aby ve zdraví a pod ochranou dospělých přečkali to období, než se osamostatní, a my nemáme nejmenší právo dělat si na ně jakékoliv nároky a myslet si , že nám patří.Své děti nadevše miluju , ale jdu si i za svými sny. Manžela mám ráda, ale fakt netuším jak tohle celé dopadne.
Přeju hodně sil , hlavně se měj víc ráda ~6~
 Jeňýk 


Re: Je možné přežít zradu partnera? 

(11.6.2012 14:14:46)
Ahoj,
Vím co zažíváš. Já zažíval něco podobného před půl rokem. Manželka z ničeho nic přišla, že se chce rozvézt. Že prý se umím dobře starat o děti, ona že není rodinný typ a že se zamilovala do jiného chlapa. Máme spolu 2 kluky. 4 a 8 let. Byli jsme spolu 11 let. Týden jsem byl totálně mimo. Asi je dobré se zaměřit na své koníčky, na děti, chodit do společnosti, mezi kamarády. Vím, že je to teď hodně těžké, ale máš děti, které tě potřebují. Když si budeš chtít o tom pokecat, mohu ti sem dát svůj mail. Držim palce, ať to dopadne dobře.

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde

Všechna témata


(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.