Winky | •
|
(18.4.2012 23:31:14) ve druhém pololetí první třídy dělá dcera psací písmo (předtím jen hůlkové a tužkou, od února psací a perem), plus ve čtení všechna malá písmenka a souvislý text (předtím jen všechna velká a text ve slovech, max. kratičké věty), mají tu genetickou metodu čtení. U čísel jsou zatím pořád do 10 ale to mi vůbec nevadí, naopak, předtím dcera příklady jen odhadovala nebo pořád počítala na prstech, teď už si je jistá a ty kombinace sčítání a odečítání (a větší/menší/rovná se) má tak nacvičené, že už krásně "od pohledu" vidí výsledek (to je podle mě hlavní cíl - aby děti měly ty čísla fest pod kůží a nechybovali, pak teprve se dá jít dál a stavět na tomhle získaném základu složitější příklady, já jsem zářný příklad toho jak to dopadá, když se tahle fáze nedotáhne - v jednom psychologickém testu založeném na opakovaném sčítání a odčítání jednoduchých číslic jsem totálně propadla, ostatní měli během časového limitu spočítané vše, já 3! řádky (z asi 20ti)....
řeším něco podobného, jedeme teda ale na 2 roky, v té cizí škole se učí bilingvně (oj, nebo se to píše bilingválně?) no prostě vyučovací jazyk AJ + místní jazyk (těžký), což chci vyjednat aby dcera nemusela (není sice v AJ začátečník ale plynulá taky ne), no vzhledem k věku ji doporučili do 2. třídy , což by teoreticky odpovídalo, jenže u nich to třeba v matice znamená sčítání a odčítání trojciferných čísel + začátek násobilky, v AJ už rozlišování slovních druhů a dost psaní (chůďě sotva začla pěkně psát, tak jí překopou její chápání slov s anglickým rozdílem ve fonetice a spellingu). Tak se právě připravuju na tel. konzultaci jestli by mi napsali ještě rozvrh pro první třídu a možná bych radši aby šla jakoby zpět. Můj dojem je, že stres bude mít přestěhováním a změnou školy už dost velkej, tak ať má aspoň šanci zažít úspěch aby ji to mohlo začít aspoň trošičku bavit, a objem vzdělávání stejně budem dolaďovat spolu, domácí školou (i když neoficiální, oficiální by pro nás znamenalo hodně přezkušování, a navíc já bych opravdu ráda aby tam chodila do školy mezi děti, jedeme úplně sami, žádná komunita čechů tu není tak aby tu nebyla jak kůl v plotě, navíc synek tam může taky chodit do školky, tak aby on chodil a ona ne je řešení nanic).
|
Simeona+3 |
|
(19.4.2012 6:13:35) Winky, to bude pro dcerku těžký start, držím palce. Tady je to podobné, ve škole Aj+ místní jazyk, jakýkoli Čech kromě mě v nedohlednu. Ale syn má výhodu že je angličtina jeho druhou mateřskou řečí a předem jsme s ním začali probírat učivo v Aj i matematice, tak snad zapadne do třídy podle jeho věku.
|
cyann |
|
(19.4.2012 11:49:12) My bychom právě jeli do Budapešti. Maďarštině ho moc vystavovat nechci. Zároveň ale potřebuju nějaké "hlídání" - někam chodit musí, abych mohla pracovat aspoň part-time, navíc je hodně společenský a bez dětí by umřel. Takže jediné řešení je škola nebo školka v angličtině, aby mu to třeba i k něčemu trochu bylo. Anglicky umí bohužel jen pár slov, ale mezi 3 a 5. rokem byl bilingvní - česko holandský, takže má zkušenost s cizím jazykem a ta holandština se angličtině aspoň trochu podobá (v porovnání s maďarštinou). Takže asi nejlepší řešení je ho dostat do co nejnižšího stupně mezinárodní či britské školy, pokud ho tam vůbec na půl roku vezmou. Nebo nějaká soukromá aj školka, kde by ho vzali i v 6-7 letech. No, nevím jestli si zbytečně nekomplikuju život.
|
|
|
|