| Claire4891 | 
 |
(15.3.2012 0:17:52)
Prosim o tipy na soukromou skolku v Brne. Dceri budou v cervenci 3 roky, ale vzhledem k tomu, ze je trosku nestandardni, tak do statni jit nemuze. Hledam nejake zarizeni, kde by bylo malo deti ve skupine, nevadily by plinky (i kdyz to snad doufam jeste stihneme odbourat) a hlavne kde by meli mily pristup a dalo se dohodnout na trosku individualnim jednani. Neco jsem nasla na netu, ale zkusenosti uvitam vic. Na cene nezalezi, hlavne, aby tam byla mala spokojena. Jinak jak jste zacali deti zvykat? Mala je vlastne porad se mnou nebo s babickou, maximalne jdeme v lete na hriste, ale tim, ze ostatni deti jsou dopredu, tak o ni moc nemaji zajem, pritom ona by si s nimi rada hrala, to na ni vidim. Mam z toho uprimne hruzu, neumim si predstavit, ze ji na cely den opustim a nebudu vedet, co se s ni deje, ze ji treba ostatni budou ublizovat a tak
|
| sabrina20 |
|
(15.3.2012 8:10:04)
Claire-školku neporadím, nejsem z Brna....
ale proč myslíš, že by ji měly ubližovat? pokud se toho obáváš, více bych jí začlenila do dětského kolektivu, já třeba moc nefandím mateřskému centru, ale vždy je tam dost dětí nebo s ní chodila na plavání s dětmi, prostě někam, kde se s nimi setká a nech jí, aby se zapojila s dětmi......
já měla tendence pořád holku "ochraňovat", ale ve svých 3letech by měla vědět co si může dovolit k dětem a ony k ní
|
| Claire4891 |
|
(15.3.2012 12:35:37)
Protoze ona se absolutne nebrani, necha do sebe strkat, brat si veci, proste je uplne nekde jinde nez deti jejiho veku. Nevim, jak bych to napsala - deti kamaradek uz moc dobre vedi, co si muzou dovolit a co ne, vuci ostatnim jsou i agresivni, strkaji do sebe, apod. Sara je porad jak mimino, od nikoho neocekava nic zleho...Navic pripravit ji na skolku diskuzi nejde, ona to zatim vubec nepobira, ze by mela nekam jit. Jinak je chytra, vsechno se rychle uci, ale tim, ze od mala byla motoricky pozadu, tak se s tim celkove svezlo vsechno. Navic je z bilingvni rodiny, takze zatim ani moc nemluvi. Navic ja sama mam na skolku dost negativni vzpominky kvuli tomu, ze jsme meli hodne spatnou ucitelku, tehdy nas i bila a tak, takze bych rada natrefila na nejakou hodnou pani, ktera ma opravdu deti rada a mela k ni individualni pristup.
|
|
|
| Gerberka1 | 
|
(15.3.2012 8:16:25)
Ahoj Claire,
Velice dobře Ti rozumím. Můj starší syn byl velice podobný jako popisuješ svoji dceru – taky byl trochu „mimo“ nebo „jinde“ než ostatní děti, má dg. Aspergrův syndrom (teď už chodí do 6. třídy). Když měl 3 roky, tak nás vyloženě zachránila soukromá Montessori školka Sluníčko – hlavní sídlo mají na Bzenecké ul. (Vinohrady) a pobočku mají na Šrámkově ul. (Lesná). Syn tam chodil v letech 2003 – 2005, takže učitelky se tam určitě změnily, ale velice dobře znám paní Ševčíkovou (je na Šrámkově ul.), velice empatická a citlivá učitelka (dříve kuchařka).
Syn byl pozadu s motorikou a šikovností – katastrofa bylo oblékání a když šel do školky, tak neuměl z normálního hrnku, nesla jsem tam takový ten hrnek s pítkem a vyhověli mi, že nejdřív pil z něho, než se – konečně – naučil pít normálně. Taky mu moc nešlo chození do a ze schodů, halt v tomhle byl pozadu. Plínky problém nebyly, bez plínek se naučil dobře.
Taky jsem s ním do 3 let byla jenom já, žádné babičky ho nehlídaly (maximálně moje mamka 1 hodinu, když jsem se šla ostříhat – to bylo všechno), měli jsme takový svůj průběh dne, jak nám vyhovoval, hodně jsme chodili na procházky, do města – ale kolektiv dětí prostě nevyžadoval, měl svoje oblíbené činnosti (písmenka, čísla, médu Pusíka, stavění domečků atd.). Ani tenkrát nebyla ještě tak rozšířená ta mateřská centra, neměla jsem s ním kam jít "mezi děcka" ho zvykat. Dokonce ani ty hřiště nebyly tak krásně spravené jako jsou teď.
Z ubližování jsem strach neměla, spíš z toho "přežití" dne, jak to halt bude, jak si zvykne, ráno jsme chodili na 6.45 hodin jako první a hned od pvního dne do 15 hodin - nebylo zbytí.....Nakonec jsme to zvládli
Naprosto tě chápu – taky jsem byla zoufalá, jak ve 3 letech bude zvládat odloučení, vracela jsem se na plný úvazek zpátky do práce, drželi mi místo. Nakonec si myslím, že on si zvykl skoro líp než já, ani ráno nebrečel, zase si zvykl na jiný „den“. Neboj – bude to dobrý a v té školce, jak jsem ti psala, mají opravdu k dětem individuální přístup. Oni tenkrát byli dole v Maloměřicích na Selské, obrovskou výhodou bylo, že to byla jenom jedna třída (20 dětí), velká zahrada, pak se odstěhovali na tu Šrámkovu. Znám i tu ředitelku (pí Opluštilová) osobně, už by si na mě asi nepamatovala, rodičů je hodně……
Kdybys chtěla něco vědět, tak se ptej .
|
|
|
V její náručí
Šediváčkův longRychnov n/K 
Únik z planety MarsPraha 3 
Ledové sochy na PustevnáchNový Jičín 
Jizerská 17Jablonec n/N 
Setkání sběratelůKroměříž 
Šediváčkův long
Únik z planety Mars
Ledové sochy na Pustevnách
Jizerská 17
Setkání sběratelů
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)