| * Liv | 
 |
(1.2.2012 11:31:22)
Je to asi častější, než by člověk čekal.
Bráchův kamarád (bylo mu tehdy asi 40 let) se takhle seznámil se svým o pár let starším bratrem (utajeným levobočkem) v golfovém klubu - prostě si byli sympatičtí, začali se trochu kamarádit a pak je nějakej další člověk upozornil, že si jsou děsně podobní, že mají i podobný hlas etc.
Tak to začali řešit a ejhle, bratři.
Levoboček je těžce za vodou (velmi úspěšný podnikatel), takže prohlásil že nic nechce (a šel to podepsat i k notáři, že se případného dědictví vzdává) a kamarád konečně pochopil, proč na něj rodiče hned v 18 přepsali dům i chalupu (nechali si tam věcné břemeno a darovali mu to), nikdo do té doby nechápal proč.
|
| Kudla2 | 
|
(1.2.2012 11:33:30)
brácha byl frajer 
jinak souhlasím s Niki, že mnohem větší ránu způsobí ten otec tomu levobočkovi a všem okolo sebe na duši než na majetku.
Být já levoboček a mít k tomu moje macecha takový přístup jako Grainne, tak asi nevydržím s nervama a řeknu jí, ať si to všechno nabouchá do uší a třeba se tím udáví.
|
| LiValley | 
|
(1.2.2012 11:46:50)
Prave, ono to vubec neni vlastne o penezich, ale o pristupu!
Prece bio dite nema vice prava na majetek, nekdy ani majetek nevyvazi srazku s b......
|
|
| Grainne | 
|
(1.2.2012 12:08:26)
Kudlo, ono jde se toho vzdát citlivě a s úctou. To třeba udělal můj bratr při jednání o dědictví po svém bio otci i přes to, že se narodil v manželství - tedy žádné tajné překvápko.
Matka se vzdala svého podílu po svých rodičích ve prospěch bratra, který se o ně staral.
To slušní lidé dělají a v případě, že nebudu mít morální právo se na dědictví podílet, udělám to taky.
To zase není taková frajeřina.
|
| Kudla2 |
|
(1.2.2012 12:25:30)
Grainne, aha, tak Ty by sis představovala, že ten levoboček nejen že nebude nic chtít, ale že ještě bude šetřit city nové rodiny svého otce.
A od té nové rodiny si za to nezaslouží vůbec nic, ani to morální ocenění, že je frajer, když se dokázal povznést nad vlastní psychické zranění z toho, že se na něj otec vykašlal, i nad nabytí třeba ne úplně zanedbatelné materiální hodnoty.
Prostě ty jedno přišlé kdesi cosi, neotravuj, nemáš žádné morální právo vůbec na nic, jen sklapnout kufry a ZDVOŘILE se všeho vzdát a pak zase zmizet v propadlišti dějin.
Obávám se ale, že takováto svatozář opravdu neraší z hlavy každému. A vůči maceše s takovýmto přístupem bych se cítila víc než oprávněna uvažovat v intencích nabouchání si do uší a udávení se.
|
| Grainne |
|
(1.2.2012 12:40:33)
Kudlo, macecha je žena, která se STARÁ o nevlastní dítě.
Promiň, mně by přišlo samozřejmé se takového dědictví vzdát a potlesk za takové počiny vážně nečekám.
Zřejmě to už až příliš zachází do osobních emocí, nikdo nikoho nehodlá připravit o žádné reálné statky a dědictví, jen se upravuje zákon podle nové, nikoliv socialistické reality, takže i zákonodárci se rozhodli ctít obvyklé normy, podobné těm, jako ve státech, kde má vlastnictví trochu jiné postavení a jinou tradici, než v postsocialistických státech.
Spíš se mi zdá, že zastánci práv levobočků se až příliš třesou na majetky svých rodičů, ale ten zákon může dostihnout všechny potomky bez rozdílu, jen u levobočků je to o dost pravděpodobnější.
Nejsme si všichni rovni v postavení vůči majetkům druhých, někdo zdědí latifundie jen proto, že byl sympatický někomu, kdo je vlastnil. Nebo všichni dědici z velké části utřou nos a obdarováni budou skutečně potřební sirotci v Ugandě. To je výsostné právo vlastníků a ve mně to skutečně nevzbuzuje pochybnosti.
|
|
|
| Prostě Anna | 
|
(1.2.2012 12:46:00)
Grainne, já chápu, jak to myslíš, moje máma se také vzdala dědictví po babičce ve prospěch svého bratra. Oba neměli naléhavou potřebu finančních prostředků a strýc byl babiččin velký oblíbenec.
Ale pochop i pohled z druhé strany - představ si city a pocity dítěte - člověka, kterému celý život někdo chybí.. a není to jeho chyba.
Musím znovu opakovat, že tento "problém" zavinil jeho rodiče. Dítě by nemělo řešit jejich problémy. Jestliže si otec rodiny nemůže pomoci a touží po dítěti s jinou ženou, ať se k tomu postaví čelem, zabezpečí původní rodinu a to vč. majetku a péče o děti.. ať se za něj jeho děti - a to jeho děti kterékoliv matky - nemusí se za něj stydět.
|
| Kudla2 |
|
(1.2.2012 13:00:57)
Anno, přesně tak 
|
|
| Grainne |
|
(1.2.2012 14:08:37)
Anno, tady jde spíš o to, jak si kdo toho levobočka vyprojektoval v představách.
Zřejmě se dost liší představy vás - tedy mého protipólu a ty moje.
Vy vidíte odstrčenou Popelku, ráchající se v ledovém potoce, se šmouhou od sazí na nose a macechu a nevlastní sestru, rozvalující se na pohovce v hedvábí.
Moje skutečná realita je taková, že Popelka jsem tu já, před chvílí jsem se ráchala v ledové vodě, pravda, ne za účelem praní, ale péče o ryby v jezírku a odstraňovála led ze zvířecích misek, šmouhy od sazí mívám pravidelně a včera jsem osobně odtahala půl tuny briket do domu, zatímco naše potenciální sirota se povaluje u PC, večer půjde zapařit a možná i toho prince tam potká.
Pak se přihrne a bude chtít podíl, ovšem podíl práce jaksi už ne. To by asi nepotěšilo.
Pochopitelně dítě, pro které bych byla macechou - tedy tou skutečnou a starající se, bych přija
|
| Prostě Anna |
|
(1.2.2012 14:31:54)
Grainne,
já bych řekla, že žádné představy nemám, znám jich poměrně dost (pracovně), příběhy jsou různé. Ty představy jsou docela zavádějící, černobílé, dovedu si je představit tak akorát do nějakého seriálu, lidi nebývají jen prvoplánově hodní a zlí.
|
| Prostě Anna |
|
(1.2.2012 14:37:35)
A také mi nepřijdeš tak úplně jako protipól
Myslím, že existuje zákon. Ale ten může být často slepý, omezený. Pak existuje morálka, dobré mravy, nějaká vyšší mravní hodnota. A bohužel život není vždy spravedlivý, ale systém by měl být nastaven tak, aby co nejvíce chránil nevinné.
|
| Grainne |
|
(1.2.2012 16:16:48)
Anno, nevinný ještě pořád neznamená oprávněný - v čemkoliv. To je typické právě pro rodinné a občanské právo, tam nefigurují viníci a nevinní.
Jinak si dovedu představit situace, kdy bych se bez přemýšlení podělila, ale stejně tak ty opačné, kdy bych hájila každou píď svého.
|
| Prostě Anna |
|
(1.2.2012 16:38:34)
Oprávněný myslíš zřejmě ve smyslu morální, protože dle zákona je. Já opakuji, že Ti rozumím, "objevení se" nemanželského dítěte může spustit lavinu problémů, ale přesto si myslím, že dítě není problém.
Psala jsi tuším o situaci, kdy manželka se uskromňuje, aby si mohli pořídit dům či byt, pak může nastat situace, kdy by se měla dělit, ona nemá na vyplacení. Praktické řešení je jednoduché, manžel může uzavřít životní pojistku v její prospěch ve výši podílu svého dítěte, pojistky se netýká dědické řízení. Jasně je to třeba další tisícovka, ale tady se měl hlavně starat tatínek, když si pořídí dítě, tak se zkrátka musí starat. Jiná věc je, jestliže si manžel záměrně pořídí dítě s milenkou a potom odmítne majetek řešit s manželkou, tvrdí, že nemá peníze, protože bla bla bla, případně manželce o dítěti neřekne. Pak ale opravdu není problém v dítěti, ale v manželovi.
|
| Grainne |
|
(1.2.2012 20:33:21)
Anno, samozřejmě že není problém v dítěti, ale v rodičích, kteří mu připravili takovou cestu životem.
Já to prostě nepochopím.
Zřejmě tady nepostihneme všechny možné situace, které z takhle prapodivných vztahů můžou vyplynout, takže určitě uznávám, že jsou situace, kdy je možné to vyřešit čestně a potom nemám námitek, ale jsou situace, kdy je to jednoduše podraz a nevím, co na tom tady kdo nechápe - že v takovém případě se budu bránit zuby nehty. Dokonce i přes to, že to dítě za to nemůže, já totiž taky ne.
Nedovedu si představit situaci, kdy bych já sama, třeba nechtěně, způsobila takový karambol, abych se k tomu nepostavila čelem. Totéž očekávám od manžela - kdyby tedy náhodou. Na tom taky není snad nic nepochopitelného.
Já sama bych takové dědictví samozřejmě odmítla, v naší rodině je to zřejmě dobrým zvykem.
|
| Prostě Anna |
|
(1.2.2012 22:52:15)
Grainne, já Tě vážně chápu.. ale tím, že tím morálním arbitrem je vlastně vždy ta konkrétní osoba, tak se morálka různých lidí - na rozdíl od zákona - prostě liší. Já si obecně myslím, že dítě nesmí být nikdy diskriminováno za hloupost či blbost svých rodičů. To je základ. Pak můžeme pokračovat v úvaze dále, dovedu si představit i hajzlíka, který se dokáže jedním bezprávím (otec se nechoval jako otec a jemu to chybělo)zaštít při konání bezpráví, které bude konat celý život.. čekajíce že bezpráví, které se stalo jemu omluví bezpráví, které bude konat dále.. Existuje xxx příběhů, každý je jiný, ale já si ve svých hodnotách stanovím určité priority - viz nediskriminace dítěte.. protože např. dědění se dá ošetřit (např. pojistkou jak píši níže), ale pocitu, že se za svého otce stydíš, se zbavíš hůř.
|
| Grainne |
|
(1.2.2012 23:14:16)
Anno, jak jsem psala, nemám námitek proti čestným a přehledným řešením, klidně tu pojistku, nebo cokoliv jiného, ale ta žena a její rodina skutečně není zodpovědná za to, co ten dotyčný spáchal, nebo přesněji, koho zplodil, takže ve jménu bezpráví jednoho dítěte tu spácháme další bezpráví - tentokrát na jiném dítěti a jeho matce.
Nu, řešení je jednoduché, když budou zachována morální pravidla, nedojde k žádnému bezpráví, na tom nic složitého není. Nevěra není zrovna úplně v souladu s morálkou i když je tolerována, ne?
To asi zase není dost IN, je mi to jasné, ale porušování pravidel přináší občas trable. Jestliže jedná někdo natolik svobodně, že poruší určité, byť i nepsané pravidlo, nebo zvykové právo, ponese si následky svého jednání, které ovšem bude mít dopad i na potomky. Tím nemyslím jen "nedovolené plození", ale cokoliv jiného - v okamžiku, kdy mám děti, už se nemůžu svobodně pohádat se šéfem, prásknout dveřmi a nezaplatit nájem. To není jen o dědictví, zdaleka ne, bohužel.
|
| Grainne |
|
(1.2.2012 23:23:15)
Třeba tohle - klasika:
Jestliže nemám možnost si toho člověka prověřit, třeba společným bydlením a tím, že jsem si jistá, že přede mnou nic netají, rozhodně udělám všechno pro to, abych neotěhotněla a když už, tak na vlastní riziko, ale taky s vědomím, že hazarduji s budoucím životem toho dítěte.
Žen, které skutečně naletěly nějakému rafinovanému podvodu, je opravdu velmi málo a je to dokonce za určitých okolností i trestný čin, většinou je to neochota přiznat si pravdu. Jenomže i za to nepřiznání si nesu následky a co hůř, následky ponese i to dítě.
Dál se mi nechce hledat a zakladatelce zmíněné diskuse se omlouvám, ale............
Ne pardon, původně tam byl odkaz na jednu diskusi zleva, jak typickou, klikněte si sami na ty příběhy, nebudu zneužívat cizí příběh.
|
| Grainne |
|
(1.2.2012 23:24:05)
.....eh, zprava, zřejmě nejvyšší čas jít spát.
|
|
| Prostě Anna |
|
(2.2.2012 0:55:52)
Grainne,
podvod není jen nemanželské dítě, ale i nevěra (i odborníci tápou kolika manželství, ale statisticky je to více něž polovina manželství).. Skrze mou práci také znám hodně příběhů, kdybych ty lidi neznala, kdyby neseděli naprosti mě, řekla bych, že scénárista je šílený.. a většina žen mi říkala, že by je nikdy nenapadlo, že něco takového potká právě je V životě se dějí dobré i zlé věci, spousta z nich se dá očekávat (přesto se na ně nedá připravit), ale hodně z nich jsou prostě záležitosti, které prostě ani ve snu nečekáš.
Problém je, že je to (podle mě) právě naopak, většina hajzlovin (nejen podvodů, nevěr atd.) není trestných, přestože se ti z nich může chtít zvracet.
|
| Grainne |
|
(2.2.2012 8:09:59)
Anno, já se bojím, že je to dost jinak. Spíš možná úhel pohledu a zvlášť ty profesní bývají poněkud nakřivo. Takže další neber jako útok, nebo shazování těch žen, ale většinou si říkám, že přesně tohle se dalo čekat, bylo tam dost indicií, které naznačovaly, že konec nebude pohádkový.
Dost žen se honí za nějakým alespoň trochu přijatelným kusem, mnohdy s tikajícími biologickými hodinami za zády, vem, kde vem. Chápu, že skoro není kde brát, chápu i to, že se najde dost mužů, kteří zneužijí té situace, ale na můj vkus jim stačí opravdu málo, aby přesvědčili o tom pohádkovém, šťastném konci a pak selhává antikoncepce, záhadně praskají kondomy, nebo se muž účastní na plození s plným vědomím toho, že nechce a nebude nést následky - tedy na dítě nebude platit, protože nebude z čeho a nenechá se omezovat v rozletu. Nemá smysl označovat viníka, ale oběť je známá - je to dítě.
Dřív byl muž dokopán do sňatku, ne že by se mi líbilo řešení, které omezuje svobodu rozhodování, ale svobodné rozhodování sebou vždy nese i zodpovědnost za rozhodnutí, bohužel není moc a síla, která by právě z muže tu zodpovědnost vydolovala.
Dědění, nebo nedědění je vpodstatě prkotina, skutečně majetní muži si to ošetří po právní stránce, ti ostatní nejen že nic nezanechají, ale ani neposkytnou tu otcovskou lásku.
Zřejmě se společnost bude muset vypořádat s tím, že je zkrátka nedostatek zodpovědných mužů, vhodných k založení a udržení rodiny a bude li přibývat tahanic o majetky, ať už ve formě výživného, nebo dědictví, bude přibývat i kliček, jak práva takto narozených dětí obejít.
Takže ano, větší tíha bude zase na ženách za takové rozhodnutí. Není to správné, samozřejmě, ale je to realita.
Bývalo to jednoduché, stačilo počít a muž byl do sňatku dokopán a i když později došlo k rozvodu, práva dětí a manželky byla nezpochybnitelná.
|
| Kudla2 |
|
(2.2.2012 8:53:41)
Grainne, tento příspěvek nějak nechápu. I násilím ke sňatku "dokopaný" muž si mohl uplést levobočka. Navíc za socíku nebyly analýzy DNA, a otcovství svědčilo automaticky manželovi matky, takže pokud byla milenka vdaná, tak měla rodina "kukaččího otce" po starostech.
Ti muži opravdu nejsou nesvéprávná hovádka, Ty to stavíš tak, jako že je to všechno odpovědnost těch žen - že si nemá vybrat špatného muže, že nemá počínat dítě se zadaným... to je všechno samozřejmě pravda, že by člověk měl být opatrný, ale životní realita bývá často mnohem pestřejší (ostatně jestli si dobře pamatuji, tak Ty sis také vybrala dobře až napodruhé).
Pořád dokola opakuješ, že nevíš, proč by ses s hypotetickým levobočkem měla dělit, a že jediné správné, jak on se může zachovat, je dědictví se zřeknout, a to ještě ne ledajak, ale taktně a s citem.
Ale život není černobílý, sama v jiných případech obhajuješ nebo aspoň máš pochopení pro ne zcela čestné jednání člověka, který je nebo domnívá se, že je v nouzi - a ten levoboček je člověk, který prostě ten nárok na svůj podíl z té manželovy části MÁ a přihlásí-li se o něj, nic nečestného nedělá.
Být velkorysý je hezká věc, ale nebýt velkorysý není nic nečestného.
Možná, že Ty OSOBNĚ, být na místě toho levobočka, bys k tomu měla ten přístup, co popisuješ - od člověka, co se na mě vykašlal, nechci nic, ani dědit. Ale byla bys tak zásadová i v případě, že by Tvé rodině zrovna finančně teklo do bot a otec by byl těžce "za vodou"? Ty možná ano, ale můžeš to spravedlivě požadovat po každém (i po lidech, u kterých v jiných případech omlouváš nebo chápeš jednání VYLOŽENĚ nečestné, jsou-li v nouzi)?
|
| Grainne |
|
(2.2.2012 10:12:40)
Kudlo, podstata věci je taková, že tatík může mnohem snáz "vzít čáru" před nechtěným potomkem. Já to neschvaluji, dokonce pro to ani nemám pochopení, ale to je dobou, okolnostmi a postojem společnosti daný fakt. V situaci, kdy ze scény zmizí muž, nic moc se z hlediska postoje společnosti, nebo komunity, vůči němu nestane. Kamarádi s ním patrně nepřestanou chodit na pivo, v zaměstnání se na něj nebudou dívat skrz prsty atd.
Když ze scény zmízí žena - matka, bude to pro ni mít rozsáhlé společenské dopady.
Když budu citovat: můžeme s tím nesouhlasit, můžeme proti tomu protestovat, ale to je asi tak všechno, co s tím můžeme dělat.
Něco dělat s tím může jen a pouze ta žena, která buď vezme, nebo nevezme v potaz tuhle skutečnost a zařídí, nebo nezařídí se podle toho.
|
| Kudla2 |
|
(2.2.2012 10:25:23)
"rozsáhlé společenské dopady" - ale jdi.
Kolik matek uteklo od svých dětí (je pravda, že jich asi bylo nepoměrně méně než otců) a nikdo se s nimi kvůli tomu bavit nepřestal.
Ostatně ten otec se tím asi taky zrovna nechlubí.
Takže tenhle argument je trochu mimo.
|
|
| aky | 
|
(2.2.2012 10:33:24)
Grainne, citujem: V situaci, kdy ze scény zmizí muž, nic moc se z hlediska postoje společnosti, nebo komunity, vůči němu nestane. Kamarádi s ním patrně nepřestanou chodit na pivo, v zaměstnání se na něj nebudou dívat skrz prsty atd.
Iste, ved Ty si toho dokazom - zla je matka lavobocka, dieta lavobocek, zle su zakony, ktore mu umoznuju dedit ( ergo zakonodarcovia, ktori ich robia) jediny, koho vynechavas v spravodivom hneve zo strachu, ze prides o 4 metre stvorcove pola, je otec.
|
| Jaana2 | 
|
(2.2.2012 10:40:43)
tak v prvé řadě by mělo být na majiteli čehokoliv, aby si sám rozhodl, co se svým majetkem udělá. Pokud ho někomu daruje v příčetnosti, pak ať je to třebas kočka i kdyby měl tři manželské a deset nemanželských dětí. POkud nedaruje, nechť mají všechny děti stejně. Ale pokud daruje, tam ti neobdarovaní by to měli respektovat, že jsou zákony, které toto zaštiťují. Osobně třeba nevím, proč následně sourozenci napadají darování něčeho jen proto, že se cítí být v právu na dědictví, myslím si, že to je hodně dané tím, že tady ( v ČR) je zakořeněné, že rodiče mají pomáhat dětem až do vlstní smrti a jejich život má jít stranou
|
| aky |
|
(2.2.2012 10:48:01)
Jano, dedicstvo nie je len problem mimomanzelskych deti. Vzdy moze vyvstat problem, ze - on dostal pocas zivota viac ako ja; jemu dali peniaze na auto a mne nie;jemu davaju a on uz ma dom, ja nemam; ..... jeden ( viaceri/ vsetci) sa bude citit ukrivdeny. Su rodiny, ktore sa rozhadaju pre par tisic a a mozu to byt vsetko deti jednej matky a jedneho otca.
|
|
| Kudla2 |
|
(2.2.2012 10:51:20)
Jaano,
ač bych na to sama asi neměla žaludek (ale kdo ví, sourozence nemám), tak zas na druhou stranu chápu, že jednoho ze sourozenců může velmi mrzet, že rodiče bezdůvodně upřednostnili toho druhého. Může mít třeba pocit, že ten jeden proti němu rodiče poštval, a rozhádal rodinu kvůli tomu, aby zdědil barák. Jsou případy, kdy se jeden sourozenec o rodiče na stará kolena stará a oni všechno odkážou tomu druhému.
Já se svou povahou bych se asi nesoudila, ale těžko můžu mít za zlé někomu, kdo to v té situaci udělá.
|
| aky |
|
(2.2.2012 10:55:03)
Kudlo, verzii je milion - jeden je flakac a majetok by prehral v herni, druhy je pracovity a zveladi ho.......
|
| Chrysantéma | 
|
(2.2.2012 11:06:42)
Akyno,
pak je tady ještě verze:
- celý život jsme pracovali,nahromadili/vybudovali nějaký majetek a
po smrti příjde naprosto cizí člověk a chce podíl.Podíl z něčeho co
nevybudoval,na čem se něpodílel,příbuzného/rodiče nedochoval,ale
podíl se hodí...
|
| aky |
|
(2.2.2012 11:09:54)
Chrys, aky uplne cudzi clovek? Nahodny okoloiduci?
|
|
| Kudla2 |
|
(2.2.2012 11:11:50)
Chrysantémo,
spíš by to mělo znít "celý život JSEM PRACOVALA...".
Toho otce je z toho potřeba vyloučit, protože ten pracoval i pro toto své dítě, jako pro všechny ostatní své děti.
A ten člověk není "naprosto cizí", má polovinu krve společnou s dětmi té protestující matky.
Pravda, na budování se nepodílel, ale za prvé podílely se na něm ty "vlastní" děti o tolik více, že by bylo spravedlivé, aby ony dostaly vše a on nic? a za druhé - mohl se na něčem reálně podílet, když ho otec zapřel a k žádnému podílení nebo dochovávání ho de facto nepustil?
|
| Chrysantéma |
|
(2.2.2012 11:14:57)
Kudlo,
pustil/nepustil...na druhou stranu ten "zapřený" potomek ho vůbec nemusí znát!?
Je to složité...konkrétně v našem případě třeba není žádný "levoboček",ale kukačka...a to je situace docela podobná...
|
| aky |
|
(2.2.2012 11:28:33)
Chrys, ja zas poznam iny pripad - otec mal syna, potom sa ozenil a mal dalsie deti ( manzelka o tom vedela). Ten chlapec by dal vsetko dedicstvo za to, aby nemusel stat ako dieta 4x rocne cely den na okne a cakat otca, ktory slubil, ze pride. Aby ho otec po uspesnej promocii potlapkal po ramene, aby ho odviezol na matematicku sutaz, aby ho ucil lyzovat. Mozno by stacilo ho zobrat do novej rodiny aspon raz rocne, ked o nom vsetci vedeli. Otec mal novu zenu, zilo sa im urcite lahsie ako samozivitelke s dietatom, surodenci mali na co ukazali. Nemal by im teraz ten lavobocek nahodou posielat nejake peniaze, aby si zasluzil dedicstvo po svojom otcovi?
|
| Grainne |
|
(2.2.2012 11:46:55)
akyno, vidíš, takové dítě bych přijala do rodiny a ve chvíli, kdy by došlo na dědictví, nebyl by to ten "náhodný kolemjdoucí", ale někdo, kdo se podílel na chodu rodiny, byť jenom tím, že občas oškrábal brambory, vynesl koš s odpadky a byl s námi v ZOO.
Zásadní je, že se všichni postavíme k takové skutečnosti čelem. Ve chvíli, kdy na mně někdo "ušije boudu", nemám potřebný čas a prostor se s tím vypořádat a pak pochopitelně cítím křivdu, které se bráním.
Pak to pochopitelně odnese ten nevinný za své rodiče.
|
| aky |
|
(2.2.2012 11:51:49)
Aha, cize lavobocek o ktorom sa vie a na ktoreho otec cele detstvo kasle, ma chodit do otcovej rodiny pracovat a zveladovat majetok a potom moze dedit. Grainne, to je revolucna myslienka, malo by sa to zakomponovat do Obcianskeho zakonnika.
|
| Grainne |
|
(2.2.2012 12:03:11)
akyno, na tom není nic revolučního, slaďáky o velkém dědictví, které někomu z ničeho nic spadlo do klína, nás krmí tak leda v seriálech.
Zřejmě se budeme muset vyrovnat s tím, že co sis nevydřel, nebudeš mít a do klína nic padat nebude, ani jako kompenzace nešťastného dětství.
Jsem skálopevně přesvědčena, že i ta Sportka padne někomu, kdo to až tak moc nepotřebuje.
|
| aky |
|
(2.2.2012 12:13:15)
Teba asi krmili romanmi od Viktora Huga a verziami Popolusky, kde lavobocek alebo ""ten od inej zeny"" mohol akurat zametat pri peci a sestry z regulerneho zvazku chodili na baly. Ale nastastie je sucasna pravna veda trochu dalej. Btw, dedicstvo nie je kompenzacia za skazene detstvo, ani u deti manzelskych, ani nemanzelskych, to zle chapes.
|
| Grainne |
|
(2.2.2012 12:28:05)
Já chápu, že je to automatický nárok ze zákona - čili za nic.
Protože ovšem s majetky a potřebou si je chránit a hýčkat, taky roste právní vědomí majitelů nemusí ten nárok být akceptován tak automaticky a může být legálně a v mezích zákona obejit.
Jinak ta Popelka, zametající okolo pece jsem tady já, jen ta pec je moje a nechci se o ni moc dělit.
|
| aky |
|
(2.2.2012 12:31:02)
Ak dobre pamatam, tak v Popoluske patrila ta pec niekomu uplne inemu.
|
| Grainne |
|
(2.2.2012 12:34:01)
akyno, ale Popelka nedostala tu pec, tu vykompenzoval osud, nebo Někdo jiný, takže ani zlá macecha nebyla připravena o pec.
Popelka byla zřejmě skromná, spokojila se s princem a půlkou (nebo celým?) královstvím, ostatně, co by taky dělala s pecí?
|
| aky |
|
(2.2.2012 12:40:23)
Grainne, par prispevkov dozadu si pisala o "" sladakoch o velkom dedicstvi"", ze to tak dnes nefunguje. A teraz tu argumentujes tym, ako si Popoluska nasla princa ( zrejme bezna situacia v sucasnosti). Netlucou se Ti nazory?
|
| Grainne |
|
(2.2.2012 13:27:01)
akyno, já na Popelky nevěřím, jen jsem tu hru rozehrála s tebou.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(2.2.2012 11:53:49)
Grainne, ale to, zda se s tím vypořádáš nebo ne, je problém Tvůj, ne toho dítěte.
A jemu nepůjde o žádné hýčkání od ženy svého otce - o to by stál před x lety a od svého otce, ne od Tebe.
Jemu půjde o jeho podíl na penězích jeho otce - a ten mu právem náleží, i kdyby se žena jeho otce vzteky přeskočila.
|
|
|
|
| Jaana2 |
|
(2.2.2012 11:30:40)
Chrys ale pak právě má přijít na řadu se s tímhle vypořádat ještě za života toho, kdo něco má a nechce, aby to přišlo do ruky někomu, kdo na to byť podle zákona má nárok. Jenže ne každý je takový , že by zkousnul, že vlstní majetekdá byť např. vlastnímu dítěti. Specielně muži jsou na tohle (dle mých zkušeností) úplně paranoidní. Než by např prodali kus pozemku a vlstnímu dítěti pomohli s něčím ( teď jedno s čím) , tak radši budou koukat, jak má dítě problém se slovy, až tady nebudu, tak to stejně bude jeho/její a bude to daleko lepší. Fasinuje mne právě, že někdo na majetku tak šíleně lpí. Přitom z toho v podstatě nic nemá, jen ten pocit ( nemám teď na mysli jeden dům/byt kde bydlí, ale třeba právě ty pozemky nebo další nemovitosti, které ani neužívá)
|
| Jaana2 |
|
(2.2.2012 11:32:28)
prodali nebo dali ( mi vypadlo)
|
|
|
|
| Grainne |
|
(2.2.2012 11:23:45)
Kudlo, on už je cizí, protože "jeho" krev je mrtvá a s žijící krví nemá nic společného.
|
| aky |
|
(2.2.2012 11:42:09)
Grainne, daj pozor, aby ""mrtva"" krv nebola najzivotaschopnejsia a ziva nevyhynula ( kazdy nemusi chciet potomkov) a majetok nepripadol miestnej cirkvi.
|
|
| Kudla2 |
|
(2.2.2012 11:45:18)
" on už je cizí, protože "jeho" krev je mrtvá a s žijící krví nemá nic společného."
cože?
jak mrtvá? ten jeho potomek má půlku jeho genů stejně jako děti legitimní manželky.
Podívej - jediný, kdo se situací mohl něco udělat, byl ten otec. Pokud by měl pocit, že s manželkou dře celý život na něčem, co by pak mělo připadnout pouze jí a jejich společným dětem, tak to mohl a měl ošetřit ještě zaživa (třeba darovat svůj podíl svým legitimním dětem).
Mohl svou ženu a děti "ochránit". Protože on jediný věděl.
Neudělal-li to, patří veškeré výčitky manželky na JEHO hlavu, nikoli na hlavu levobočka.
|
| Grainne |
|
(2.2.2012 11:50:04)
Kudlo, to je sice svatá a nezpochybnitelná pravda, jenomže s dotyčným se vypořádat už nelze, takže se bude pořádat s tím, kdo je po ruce.
Mně je jedno, čí je to krev, když mi sem nějaký zlom osudu přihraje jakékoliv dítě, které bude potřebné mé péče, prostě mu ji poskytnu, ale dospělý člověk těžko potřebuje péči a hýčkání a soucit.........za určitých okolností ano, za jiných zase ne.
|
| Kudla2 |
|
(2.2.2012 11:54:58)
on bude kašlat na nějaké hýčkání a soucit od v podstatě cizí ženské - on bude jen chtít podíl na tom, co vybudoval jeho otec
|
| Grainne |
|
(2.2.2012 12:05:39)
Kudlo, kde nic není, ani oprávněný dědic nic nebere.
No dobře, tu starožitnou mísu po prababičce mu přenechám s klidem. Kdyby se tedy čistě teoreticky o ni někdo hlásil.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Jaana2 |
|
(2.2.2012 11:09:02)
však já nepíšu o vlastních/nevlastních, ale že by opravdu mělo být přijato, že pokud něco mám a daruji to komukoliv, pak je to mé rozhodnutí. Sice ten neobdarovaný se může cítit ukřivděný, ale to je asi tak všechno. Jaké jsou/nejsou vztahy v rodinách je věc jiná. POkud jsou vztahy dobré, pak rozumní rodiče dají všem přibližně stejně nebo to nechají na to dědění,ať si to miláčkové nějak přeberou mezi sebou - to je asi i v případech, kdyi si lidi v rodině moc něvěří, např. že by darovali byt/dům dětem a ti by je pak vyšoupli.
|
| aky |
|
(2.2.2012 11:17:09)
Ale tu je diskusia skor o tom, ze sa to nijako neosetri ( lebo otec hrdina nikomu nic o nevlastnom bratovi/sestre nepovie ) a u notara sa zrazu zjavi niekto, kto ma zosnuleho uvedeneho ako otca v rodnom liste.
|
|
|
|
|
|
| Grainne |
|
(2.2.2012 11:22:48)
akyno, netvrdím, že oni jsou špatní, ani že zákony jsou dobré, ale že to je tak, jak to je.
Než se to změní, je lepší s tím počítat, ne se tvářit, že to neexistuje. Pak mě sice někdo možná polituje, ale toho se nikdo, ani ta matka, ani to dítě nenají.
S tím, co je, se musíme nějak vypořádat, ať chceme, nebo necheme, ať už se nám to líbí, nebo nelíbí.
Těžko tady někdo popře, že to tak je.
|
|
|
|
| Grainne |
|
(2.2.2012 10:17:55)
Já to po nich nepožaduji, se svým svědomím a se svou hrdostí se musí každý vypořádat sám. Já ani nemůžu po někom požadovat, aby nevyužil zákona, který mluví v jeho prospěch, ale považuji to za nečestné a moje hrdost by mi za to asi nafackovala a za to asi nestojí ani miliony, abych se někde takhle ztrapnila ve vlastních očích.
KaŽDÉMU, co jeho jest, jen jsem poukázala na to, že i v očích zákonodárců je to ve skutečně svobodných zemích, se svobodným postojem k vlastnictví, nevhodný paradox.
|
| Kudla2 |
|
(2.2.2012 10:23:49)
nečestné?
proč by to mělo být nečestné?
nečestné je, když se otec vykašle na potomka.
Je taky nečestné, když se levoboček (potažmo jeho matka) dožaduje alimentů? (princip je úplně stejný?)
|
| Grainne |
|
(2.2.2012 11:27:04)
Kudlo, v mých očích je to nečestné, proto to neudělám, ty s tím nalož, jak to vidíš ty.
To není "argument mimo", to je stav věci, který matce dopadne na bedra, protože tatík mezi tím (souhlas, že nečestně) vzal dráhu.
|
|
|
|
|
| aky |
|
(2.2.2012 10:41:01)
A posledna vec - spolocnost by sa mala vysporiadat s tym, ze je ""malo zodpovednych chlapov"" primarne tak, ze z nich dostane pravidelne pridavky na dieta ( tak ako to vedia Nemci - matke plati stat, otec dlhuje statu a stat si na pana otca dosliapne - ostatne ma vacsie moznosti ako matka samozivitelka bez penazi).
|
|
| Prostě Anna |
|
(2.2.2012 12:14:16)
Grainne, takže se řadíš mezi ženy, které říkají "toto by se mi nemohlo stát"?
Ano, je možné, že žiješ mezi takovými lidmi, ale většina lidí v mém okolí žije v manželství dobrovolně a trofnu si říct, že celkem budí zdání spokojenosti. Jenže - člověk nidky v minulosti nežil tak dlouho jako dnes, má také mnohem více možností atd. a je tedy logické, že v manželském životě - tedy klidně během 50 let - nastanou krize. Přesto opakuji, věřím, že ve většině manželství jde co zachraňovat, prostě stojí za to.
|
| Grainne |
|
(2.2.2012 12:31:35)
Anno, to se těžko vysvětluje, něco jsem už nazačila, ostatní si nechám pro sebe, ale varianta nečekaného levobočka - z prvního manželství je očekávatelná, ovšem ex nic moc nemá, v druhém manželství víc, než málo pravděpodobná.
Co se může, nebo nemůže stát, očekáváme vždycky s určitou mírou pravděpodobnosti, jistá je smrt, ovšem dědictví kohokoliv je v dimenzi předpokladů.
|
| Prostě Anna |
|
(2.2.2012 12:36:18)
Grainne, trochu nerozumím, když se narodí dítě tvému ex tak to snad není levoboček. Nebo to myslíš tak, že podvádí svou druhou manželku či si pořídí dítě za svobodna?
|
| Grainne |
|
(2.2.2012 12:39:44)
Anno, jsem si jistá, že za sebou zanechal několik "kukaček", co se levobočků týče, netuším, ale my jsme vyrovnáni, takže to skutečně nebude moje starost.
Právě v takovém vztahu považuju za naprosto nezbytné vyjasnit pozici svých potomků, aby se nečekané překvapení nekonalo, vyhazovat ho do povětří i s rakví, by zřejmě postrádalo jakýkoliv smysl.
|
| Prostě Anna |
|
(2.2.2012 12:44:44)
Grainne, teď to určitě nemyslím nijak rýpavě , ale ty jsi ho přeci znala, byl to tvůj muž, takže podle toho, co píšeš, by to žena měla poznat.
|
| Grainne |
|
(2.2.2012 13:25:58)
Anno, sice nepoznala, ale bylo to "ošéfované" právě tou nespornou legitimitou dětí a následným řádným vypořádáním.
Taky třeba pokud možno nechodím v noci bezelstně po ulicích, ale s pepřákem v ruce, ač by bylo jasné a nezpochybnitelné, že já jsem oběť, následně by mi to už asi bylo houby platný.
Prostě to tak mám, všeobecně známé skutečnosti zahrnuji do kategorie "nutno předvídat", s tím, co nelze předvídat, případně ošetřit, se smiřovat a moc nečekat, že mi něco skvělého spadne shůry.
I když - nedávno spadlo, ale je to přesně v kategorii tabu, přesto, že nárok je oprávněný a bez mého přičinění přiznaný, záměrně po tom nejdu.
|
| Prostě Anna |
|
(2.2.2012 13:38:32)
Grainne, jen jsem ještě chtěla napsat, že s bývalým mužem se řádně vypořádáš, ale to na dědictví tvých dětí nemá vliv, pokud vím, tak to nejde takto ošetřit dopředu, myslím tím dědictví tvých dětí. Až jejich otec jednou zemře, notář svolá všechny dědice bez rozdílu a děti budou vypořádány stejným dílem.
|
| Grainne |
|
(2.2.2012 13:41:28)
Anno, ono toho asi moc nebude, nicméně doufám, že pokud tam budou další v tu dobu fungující vztahy - např. nová partnerka a nezletilé děti, že se dědictví zřeknou.
My se nijak nikdo na žádné dědictví netřeseme.
|
| Prostě Anna |
|
(2.2.2012 13:49:06)
Grainne, počkej, chápu to dobře, ty předpokládáš, pokud se tvůj muž znovu ožení, že pokud by zemřel, jeho žena se s dětmi zřeknou majetku ve prospěch tvých dětí?
|
| CPO |
|
(2.2.2012 13:55:53)
To jsem taky nepochopila.
|
|
| Grainne |
|
(2.2.2012 14:20:25)
Anno, to jsem to napsala tak blbě?
Právě naopak, doufám, že se zřeknou moje děti. Kdyby ne, asi bych si s nimi o tom musela velmi vážně pohovořit.
|
|
|
| *Niki* | 
|
(2.2.2012 14:07:22)
Já to chápu tak, že Grainne a její děti se zřeknou dědictví po svém otci (a jejím ex), pokud v té době už bude mít další fungující rodinu...
|
| *Niki* |
|
(2.2.2012 14:09:25)
Jinak vám tyhle debaty závidím, fakt
Znamená to, že něco máte.
Mě by to zasáhlo max. na té duši, protože majetek nemáme (dům s hypotékou nevnímám jako svůj majetek, já se vážu max. k věcem bez dluhů.
|
| aky |
|
(2.2.2012 14:19:17)
Niki, podla Teba o dedicstve a nemanzelskych detoch virtualne diskutuju iba ludia, ktori nieco maju a vyskytuje sa u ich manzela nemanzelske dieta? Uistujem Ta, ze o dedicstve a dedeni moze diskutovat aj ten, kto nema nic.
|
|
| Grainne |
|
(2.2.2012 14:22:38)
Niky, já momentálně formálně nemám vůbec nic , ale doufám, že z toho nic jednou, po velké dřině, odříkání se a úsilí, bude něco.
|
|
| anemon | 
|
(2.2.2012 14:47:07)
Niky - máš dům s hypotékou, tu rukou nerozdílnou platíte, Ty a manžel, pak už Ti je dost let, máš ten dům, už bez hypotéky, ale jinak nic, už toto zvládnou (a vychovat, vzdělat...zabezpečit Tvé valstní děti) dalo zabrat, pak manžel zemře, přijde levoboček, nic jsi netušila, na vyplacení nemáš. Dům prodáš a levobočka chudáka (Ty v důchodovém věku, on produktivním) s úsměvem vyplatíš?
Graine - neuvěřitelná trpělivost.
|
| *Niki* |
|
(2.2.2012 14:52:40)
Anemon, s úsměvem jistě ne, ale hol budu muset. Cchca nechca, ruka zákona by mě dostihla
|
| *Niki* |
|
(2.2.2012 14:55:31)
Pardon za překlepy.
|
|
| anemon |
|
(2.2.2012 14:55:38)
Niki - dík za upřímnost.
|
| *Niki* |
|
(2.2.2012 15:06:00)
Anemon, mě je tahle debata dost cizí. Chtěla jsem vyjádřit podporu Grainne v tom, že zvířecí přirozenost je chránit vlastní území a vlastní mláďata. Člověk je jen zvířátko.
Sama na majetku a půdě nelpím, že náš domek jednou prodám s tím počítám od začátku (k čemu by osamělé ženě byl dům (pokud mluvíme o dědictví muže), já chci byt, dům mám kvůli dětem)
já bych skousla levobočka i nevěru. Těžko ale skousávám lži a celoživotní lež by mě možná zasáhla víc než pár právních úkonů vedoucích k dělbě majetku...
Fakt nevím, pokud muž ujede, chci to vědět, ať to můžeme řešit. Hodit mi to na hlavu v době truchlení, to se fakt nedělá:)
|
|
|
|
| aky |
|
(2.2.2012 15:25:39)
Anemon, a ked bude levobocek v produktivnom veku, ale je chory a musi zivit rodinu, tak ho vyplatis? V opacnom pripade je zbytocne spominat produktivny vek. A kolko mu zaplatis za to, ze Tvoj manzel ( drahy, ktory Ti zabudol povedat, ze ma dieta) ho ignoroval a nepriznal sa k nemu a venoval sa Vam? Ano, dieta moze za svojich rodicov, tak nas to naucili sudruhovia. Zly, zly levobocek a ta jeho matka, my sme pri tom taka skvela rodina, aj dom sme postavili.
|
| anemon |
|
(2.2.2012 15:39:48)
Akyna - zákon hovoří jasně, vyplatit bych musela.
Hodný nebo zlý (nebo puntíkatý), jakýkoli levoboček, o kterém nebudu vědět, mě raní a křivdu pociťovat budu . Jsem asi nemoderní, muži taky nepodstrčím kukačku, něco jsem mu slíbila.
Doufám, že pokud by se někde něco podobného stalo, bude mít svaly a přizná se.
|
| aky |
|
(2.2.2012 15:50:58)
Aj mna by ranil, ale nie lavobocek, ale zistenie, ze mi niekto xx rokov klamal - moj manzel, ktoremu som verila. Asi by som potom rychlo predala byt ""na ktory sa viazu spolocne krasne spomienky"" a to dieta vyplatila ( aj by mi ho bolo trochu luto).A svoje deti budem viest k tomu, aby sa vedeli o seba sami postarat a nic od nas necakali.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| CPO |
|
(2.2.2012 12:55:50)
Sorry za mou natvrdlost,
ale o co přesně tady v té diskusi JDE?
Koho a za co je třeba zabít, rozemlít, zneškodnit?...vnímám ohnivou diskusi, ale přesně mi není jasný pachatel..."doba"? "lidstvo"? "chlapi"? "ženy?" "levobočci a levobočkyně, levoboččata"? 
|
| Vaitea | 
|
(2.2.2012 13:02:31)
Mno, podle mě se vede spor, zda "levobočci", kteří se vynoří po smrti svého biologického otce (žijícího ( než ho smrt skolila))v legitimním svazku, ze kterého vzešly legitimní děti, mohou po taťkovi dědit.
No a někdo si myslí, že jen "legitimní" děti mají právo na svůj díl dědictví po otci, zatímco ty druhé ať táhnou a pokud ne, tak se chovají nefér a nečestně.
Za mě teda logika zvrácená až běda.
|
|
| Jaana2 |
|
(2.2.2012 13:03:32)
Br teď už jen o to, jestli někdo/kdo má nárok na dědictví
ano, ze zákona děti mají nárok, ovšem dá se to v praxi obejít všelijak
další co mě fascinuje, jak moc lidi na majetku lpí, že ho ještě za života nějak nerozdělí/nerozdají a nechají to právě tomu dědění, kdy je s tím kolikrát šíleně nepříjemností.
Mám na mysli lidi ve věku, kdy už je možné počítat "se vším" , ne třeba padesátníky. I když i ti by mělimít nějak ošéfované, jestli třeba mají pojistku, doklady o kterých se ví kde jsou a tak
( nám zemřel příbuzný, po kterém se nikdy nenašlo určitě víc než mega , po roce 1990 - v té době opravdu velké peníze, on byl rozvedený a ani dětem nikdy neřekl, kam si peníze dává nebo jestli má účet ... jestli měl milenku nebo někde dítě, nikdo neví )
|
| CPO |
|
(2.2.2012 13:11:43)
Pohybujeme-li se pouze ve věcné rovině,
vidím "dítě" jako "potomka" člověka, který mu je "biologickým" otcem, bez ohledu na to, jestli byly početí tohoto dítěte přítomny nějaké papíry o uzavření manželství.
Vysvětlete mi ale prosím,
jak je to u
a) adoptivních rodičů: adoptivní děti versus levobočci
b) co když dítě vychovával matčin druh/otcova družka: právo mají jen biopotomci?
|
| CPO |
|
(2.2.2012 13:12:11)
"který mu je "biologickým" otcem/matkou", samozřejmě
|
| CPO |
|
(2.2.2012 13:13:17)
Teď jsem se do toho sama zamotala: levoboček je dítě s prázdným nebo jiným jménem zaplněným RL, ale prokázanou shodnou DNA?
|
| CPO |
|
(2.2.2012 13:18:11)
A může se dědictví taky vracet?
Podědím po (domnělém) otci, ale to, že jsem kukaččí dítě, zjistím až poté, takže půjdu, vyhledám dle DNA biootce a podědím poté po něm. Co to první dědictví, patří mi?
|
| Grainne |
|
(2.2.2012 13:38:46)
Br, popření otcovství je omezené časem a každý může mít jen jednoho otce, ovšem teoreticky budeš dědit po tom, kdo je tvým otcem v danou chvíli.
Jestliže po někom dědíš, musí být tvým rodičem nesporně a jestliže je jím nesporně, nemůže ti být přiznán jiný rodič i kdyby jím ve skutečnosti byl.
To by se mohlo stát právě v případě kukaččího dítěte, kdy byl daný muž uznán otcem ze zákona, nepopřel otcovství včas a následně by se zjistilo, že biologickým otcem je někdo jiný.
V případě, že by se dědění odehrávalo v době, kdy je takový spor veden, čekalo by se na výsledek.
|
|
|
| aky |
|
(2.2.2012 13:23:57)
Br, su tri roviny - biologicka - darca spermii, pravna - zapisany v rodnom liste a socialna - kto dieta vychovava, stara sa. Predpokladame otca biologickeho a sucasne zapisaneho v rodnom liste. A ten zvysok neviem.
|
|
|
|
| Grainne |
|
(2.2.2012 13:29:19)
adoptivní děti mají stejná práva, jako biologické, v případě dědictví dětí jak po adoptivní matce, tak po adoptivním otci.
Levoboček může dědit jen po svém biologickém rodiči, což obvykle bývá muž, ale nemusí to tak být vždy.
|
| Prostě Anna |
|
(2.2.2012 13:35:18)
"Levoboček může dědit jen po svém biologickém rodiči, což obvykle bývá muž, ale nemusí to tak být vždy."
Ale levoboček má přece také dva biologické rodiče, to po té matce nemůže dědit?
|
| Inka | •
|
(2.2.2012 13:38:01)
Z jejího pohledu to není levoboček.
|
|
| Grainne |
|
(2.2.2012 13:42:20)
Anno, pro svou matku zase není levoboček.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Prostě Anna |
|
(1.2.2012 22:55:14)
Grainne, já Tě vážně chápu.. ale tím, že tím morálním arbitrem je vlastně vždy ta konkrétní osoba, tak se morálka různých lidí - na rozdíl od zákona - prostě liší. Já si obecně myslím, že dítě nesmí být nikdy diskriminováno za hloupost či blbost svých rodičů. To je základ. Pak můžeme pokračovat v úvaze dále, dovedu si představit i hajzlíka, který se dokáže jedním bezprávím (otec se nechoval jako otec a jemu to chybělo)zaštít při konání bezpráví, které bude konat celý život.. čekajíce že bezpráví, které se stalo jemu omluví bezpráví, které bude konat dále.. Existuje xxx příběhů, každý je jiný, ale já si ve svých hodnotách stanovím určité priority - viz nediskriminace dítěte.. protože např. dědění se dá ošetřit (např. pojistkou jak píši níže), ale pocitu, že se za svého otce stydíš, se zbavíš hůř.
|
|
|
|
|
|
|
| adelaide k. | 
|
(1.2.2012 22:19:21)
Graine, něco mi tady uniká. U vás v rodině je dobrým zvykem vzdát se dědictví ve prospěch toho, kdo na něj má jakési morální právo.
Ale proti oprávněnému nároku dítěte, o kterém jsi nevěděla, by ses bránila zuby nehty. To dítě morální nárok nemá? Protože nepomáhalo okopávat zahrádku?
Nějak mi to neštymuje.
|
| Grainne |
|
(1.2.2012 22:21:53)
adelaide, to je ovšem tvůj postoj k věci. Pokud je skutečný, tak upřímně, klobouk dolů.
Já zase tak trochu nechápu, proč se někdo tak třese na dědictví po někom, kdo se na něj vybodl. To je myšleno jako pomsta pozůstalým? Tak toho bych zase nebyla schopná já.
|
| Gladya, bývalá dasa, | 
|
(1.2.2012 23:03:17)
Holky, asi jsem z jiné planety, ale dědictví by mě v téhle situaci nepřišlo jako to hlavní. Ovšem jen kdyby šlo o prachy a velký majetek, který se dá rozuumně dělit. Jiná věc je, když člověk nemá zrovna miliony na účtech a najednou zjistí, že jeho dům či byt má spoluvlasníka, kterého musí vyplatit. Jde neskutečné, že tohle někteří chlapi vůbec dopustí.
Z hlediska práva to je jednoduché, se svým majetkem by člověk měl mít právo nakládat libovolně a odkázat ho komukoli. Z hlediska morálky je to asi složitější. Někdo na tom "prodělá", buď "legitimní" potomci nebo levobočci. Nevlastní sourozenec tady není sourozenec jako blízká osoba, ale je to rival. Jako děti se dělí o čas a lásku otce, jako dospělí o majetek, ale neprožili to společné, co k sourozeneckému vztahu patří. A všechny děti do téhle situace dostal otec, děti ji nezavinily.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tak u mna by doslo k uplnej strate dovery a to by znamenalo( s najvacsou pravdepodobnostou ) koniec vztahu.
...fakt by mě štvalo, kdyby se nestaral ![]("http://img.xchat.centrum.cz/images/x4/sm/88/1188.gif")
a 
, ale nic to na nasich majetkovych pomerech nezmeni.Mame oba napsanou zavet, vse po nas dedi moje dcera.
V její náručí
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)