| Vítr z hor | 
 |
(15.10.2011 10:23:51)
Reaguji na pár předchozích témat. Všichni jistě souhlasíme s tím, že šikanu je třeba řešit okamžitě, ideálně preventivně. Téma je ale dodnes částečně tabu, zatím se mi nepodařilo najít, nějaký oficiální a ověřený postup vhodný pro školy. Samozřejmě existuje spousta báječných odborných článků a pokynů typu "šikana je fuj a škola má povinnost ji řešit".
Oukej. Ale na koho se má škola (mám na mysli skupinu neproškolených pedagogů a nepedagogického personálu) obrátit? Všichni tak nějak vnitřně vědí, že a co je správně, ale nikdy neměli potřebu nic podobného řešit, neprošli vhodným školením, v oficiální nabídce školení se nic podobného nenachází a z finančních a časových důvodů ani nemohou navštěvovat soukromé kurzy (nehledě na nejistotu ohledně jejich kvality).
Zkrátka teorie a krásných myšlenek jsem našla přehršel, teď potřebuji praktické a funkční postupy.
Jde mi o řešení na více úrovních:
- zastavení šikany již částečně existující, kde je agresor, oběť a skupina sympatizantů s agresorem
(V našem případě se situace zatím "slibně" rozjíždí, oběť ale není typický "klaďas", tj. také má poruchy chování, pročež je obtížnější působit na skupinu "nerozhodnutých".)
- změnu vzorců chování u dětí s predispozicemi stát se obětí či agresorem
(V současné době se jedná o velmi malé děti, které byly svědky psychického násilí v rodině. Ze skupiny dětí si vybírají za partnery k hraní výhradně jedince se sklony k agresivitě, kteří jim opakovaně ubližují, ale ony se jim stále snaží nadbíhat. O hru s mírumilovnými dětmi se nesnaží, přestože komunikační potíže nemají.)
– zapojení nezávislého, avšak zkušeného odborníka, který by se v případě nutnosti zapojil i do jednání s rodiči (jako třetí strana, která nemůže být obviněna z nedostatku objektivity) a mohl by fungovat jako "přítel na telefonu" pro akutní konzultace
Zatím jen googlím, již 2 týdny nemůžu nikam volat, bo jsem ztratila hlas 
Škola připravuje směrnici k zamezení patologických jevů na půdě školy, její vzor od MŠMT existuje, ale opět neobsahuje krom krásných řečí nic konkrétního.
Asi nebudu moci dostatečně reagovat, ale prosím o konkrétní tipy. Problém mě dost štve a chci ho řešit co nejdříve, i když (právě proto) jsem asi jediná, kdo ho vidí.
|
| Bobul+2 | 
|
(15.10.2011 10:31:06)
http://www.sikana.cz/msmt-pok2000.html zkus mrknout sem, je to už pár let, co jsme to řešili, tak nevím, nakolik je to aktuální...
|
| Vítr z hor |
|
(15.10.2011 10:49:57)
Děkuju, ale to taky neobsahuje konkrétní data, teda možná ona chybějící příloha 2. 
Nezmínila jsem se, že jde o mateřskou školu, takže velká část doporučení, která se k nám dostávají, je totálně off-topic.
Možná by bylo fajn najít nějakého dětského psychologa zaměřeného na šikanu u nejmenších dětí...
(Kromě toho ona zmiňovaná oběť je napadána nikoli pouze ve škole, ale i kdekoli v obci. Vrchol je, že nejen dětmi z MŠ, ale i staršími a dospělými.)
|
|
|
| Ananta | 
|
(15.10.2011 10:31:40)
Veveru, u nás se povinně školí metodici prevence, ti by měli vědět co se šikanou a jinými psychopatologickými jevy a taky pak výchovní poradci. Dál se spolupracuje s PPP a neziskovkama, které jsou na psychopatol. jevy zaměřené, to má na starost taky metodik.
|
| Vítr z hor |
|
(15.10.2011 10:41:48)
Jo, takhle to mám napsáno taky. Ale potřebuju konkrétní data.
|
| Ananta |
|
(15.10.2011 10:55:05)
Já nevím jestli ti dobře rozumím, ale spojila bych se s PPP která to má na starosti a nebo napsala dotaz na mšmt. Metodika určitě existuje.
|
| Vítr z hor |
|
(15.10.2011 10:59:06)
Žádná PPP není. Přímý dotaz na MŠMT chystám, ale kolegyně odjinud mi říkala, že ji velmi zdvořile odkázali na vyhlášku, tak se na to příliš neupínám a hledám sama.
|
| Ananta |
|
(15.10.2011 11:12:12)
Vy nemáte pedagogicko psychologickou poradnu pro váš region? T
|
|
| Ananta |
|
(15.10.2011 11:12:12)
Vy nemáte pedagogicko psychologickou poradnu pro váš region? T
|
| Vítr z hor |
|
(15.10.2011 12:55:40)
To máme, ale je nabitá a daleko. Jsme malá a vzdálená obec. Navíc jsme zřejmě považováni za "zdravý region", kde šikana zatím není.
Myslím, že možná budeme potřebovat odborníka odjinud – jeden ze zúčastněných už v té "naší" PPP prý byl – a výsledek vyšetření mám zatím jen zprostředkovaný, ale naprosto nepřijatelný. Doufám, že se jedná o zkreslení.
Jen co budu schopna telefonovat, tak obvolám všechny, ale předběžně googlím.
|
|
|
| Vítr z hor |
|
(15.10.2011 12:57:35)
Tím jsem tedy chtěla říct, že v místě není, musí se cestovat daleko. Jinak samozřejmě regionální je. Sorry.
|
|
|
|
|
|
| Bobul+2 |
|
(15.10.2011 11:03:43)
ještě jsem našla tohle, ale tož taky takové obecné info...http://www.poradenskecentrum.cz/sikana-rodice.php
|
| EvaK, Kryštof04,Rozulína11/07 | 
|
(15.10.2011 11:15:23)
zkusila bych přečíst něco od Koláře,
jinak metodik prevence by měl mít dané přímo postupy, jak jsou v následnosti na stupeň šikany
|
|
|
| Kudla2 | 
|
(15.10.2011 15:13:07)
veveru, zkus tohle:
http://www.sikana.org/
myslím, že odborník na to je MIchal KOlář.
hodně štěstí 
|
|
| Ondra, 3 děti | •
|
(15.10.2011 15:36:00)
Jak píše Kudla - jedním z nejlepších odborníků na šikanu u nás je Michal Kolář, který zároveň figuruje v OS Společenství proti šikaně (www.sikana.org). Posktyje řadu přednášek, školení i velmi praktických kurzů, které mohu jen doporučit. V rámci jednoho z nich jsme pod Kolářovým dohledem dokonce sehrávali role agresorů i obětí, a bylo to skoro víc praktické, než si většina účastníků (dospělých pedagogů) přála. 
Nedávno vyšla Kolářova nová kniha (Nová cesta k léčbě šikany), tu jsem ještě nečetl, ale i ty předchozí jsou vynikající a velice praktické. Konkrétní návod na řešení šikany ve školách v nich rozhodně najdeš.
K tvému příspěvku jen jednu poznámku: dle mých zkušeností vykazuje oběť šikany velice většinou sama problematické chování (například se chová k ostatním povýšeně, krade jim věci, svým chováním při hodinách způsobuje třídě problémy apod.) Což pozici oběti v kolektivu ještě dále problematizuje, neboť i přihlížející "většina" má dojem, že si oběť týrání od agresorů vlastně zaslouží. Dokonce i nemálo pedagogů říká: "vždyť on si za to může sám" (obzvláště ve chvíli, kdy agresory jsou sociometrické hvězdy třídy, u učitelů oblíbené). Částečně se samozřejmě jedná o špatně zvolenou obrannou reakci oběti, částečně o samotnou příčinu šikany... je to bludný kruh a nemá smysl zjišťovat, kdo začal.
To, co popisuješ, je tedy IMHO spíše pravidlem, než výjimečným případem.
|
|
| Dari79 |
|
(15.10.2011 19:48:43)
Před pár lety jsem se tím celkem zabývala (Brno), mám výborné zkušenosti z té doby s PPP Brno + související obč. sdružení - dělaly se různé programy pro třídy i pro učitele - teda ZŠ a SŠ, o školkách netuším. Nevím, jestli se lidi nezměnili, ale:
Brno
Pracoviště Sládkova
- oddělení prevence (poradenské centrum pro drogové a jiné závislosti, šikanu…)
Telefon: 548 526 802; Email: sladkova@pppbrno.cz; Web: www.poradenskecentrum.cz; Adresa: Sládkova 45, 613 00 Brno
http://www.poradenskecentrum.cz/prevence-pro-zs.php
Já sama jsem byla třeba na prodlouženém víkendu pro třídu, ohroženou šikanou, kde byl třída, paní učitelka + tým lidí, kteří se tou problematiou zabývali. Cílem byla právě diagnostika ohroženosti, třídních vztahů apod. Objednala si to aktivní paní učitelka, která měla pocit, že ve třídě se to může zvrtnout, sama poukázala na možné 2 účastníky - nebyla si jistá, jak to tam vypadá. Během pobytu se hrály různé hry, děti ani nevěděly, o co jde, z pozorování chování - vytváření týmů, trávení času, schopnost spolupráce, komunikace mezi dětmi apod., se ukázalo, kdo stojí kde atd.
Takže praktické programy skutečně existují, není to jen suchá metodika. Jde o region, najít ty správné lidi atd.
Pokud se tím nezabýváš, sama takový program správně sestavíš obtížně. Je fakt spíš lepší objednat si na to ty, kteří se o to dlouhodobě zajímají...
|
| LenkaPlenka | 
|
(3.11.2011 20:59:31)
Já kategoricky nesouhlasím se všemi těmi rádobyodborníky, stejně tak se všemi pseodopublikacemi, kterých jsou plné e-shopy. Je totiž třeba si uvědomit, že tyto pulikace a tito "odborníci" znají pojem šikany pouze z doslechu a vyprávění, nezažili ji na vlastní kůži, pouze se zabývají nějakými vzorci chování a teoretickou!! vazbou na ně, která je ve většině případů naprosto neproveditelná, respektive proveditelná s nulovým výsledkem.
Řeknu vám něco zcela zadarmo - Šikanu NELZE v žádném případě zastavit. Lze jí na čas přerušit, zmírnit agresy, ale zastavit nelze. Rád vám vysvětlím proč.
Šikanovaný, který je vystavený dlouhodobému psychickému a fyzickému týrání, má již zdeformované hranice, prostě si na svou situaci buď zvykne, přijme svou pozici jako pozici oběti a pak se z něj stane psychická troska, nebo si na to nezvykne a bude trpět o to více se stejným výsledkem. Šikanovaný nemá nikde zastání, spolužáci ve třídě přijali šikanu jako běžný model chování, nepohoršují se nad tím, jsou z nich buď pasivní diváci, kteří si říkají "hlavně že se to nestalo mě" nebo se tím baví, vědí, že oběť nemá šanci a i kdyby vše "napráskala" tak se prakticky vůbec nic nestane, tresty jsou naprosto neadekvátní. Pokud se šikanovaný svěří učiteli, první reakce bude, že mu nebude věřit, povětšinou totiž šikanují velmi oblíbení jedinci, kteří působí velmi mile a vstřícně, prostě lidé, do kterých by to nikdy nikdo neřekl. Pokud mu přeci jen uvěří, tak provede šetření ze kterého vyplyne, že si to oběť vlastně celé vymyslela, nikdo agresory neudá. Pokud se šikanovaný svěří rodičům a ti to budou řešit s ředitelem školy nebo třídním učitelem, dostane se jim lekce, že syn/dcera je přecitlivělá, nekolektivní, samotářská, podivínská, provokující a zamete se to pod koberec. Žádný ředitel školy nechce aby prosáklo na povrch že v JEHO škole je šikana. Pokud odešlete email 50 školám s dotazem, zda je u nich šikana, dostanete 50 odpovědí, že u nich nikoliv. Pošlete pak 50 emailů s dotazem do každé této školy přímo studentům a zjistíte, že šikana je prakticky v každé z nich. Dále se v chytrých příručkách dočtete cosi o psychologovi a přeložení na jinou školu. Za prvé nechápu, proč by oběť měla chodit k psychologovi, protože ti co to nemají v hlavně v pořádku jsou agresoři a přihlížející, u nich hrozí totiž riziko recidivy i v budoucnosti, navíc i pokřivení chování a priorit v dospělosti (vezmou si do života rčení silnější vyhrává, kdo je silný tak je beztrestný, když někoho zbiju tak se mi nic nestane atd). Oběť může navštěvovat psychologa až po ukončení studia, až se zbaví těch agresorů, v průběhu šikany je to ztráta času. Co se týče přeložení na jinou školu - oběť přijde do nového , již semklého kolektivu a stává se obětí prakticky nanovo navíc s tím, že historie se s ním táhne, nemyslete si, že se nikdo nedozví, že oběť přišla do nového školy proto, že je slabá a byla šikanována...čili to začne znovu s malým bonusem - že když si bude stěžovat na šikanu znovu, už mu nikdo neuvěří, přeci by ho někdo nešikanoval 2x že.... Věřte mi, že agresorům nějaká dvojka z chování, nultá konzultační hodina s pychologem či podmínečný vyhazov vůbec nic neudělá, naopak se s tím budou ještě chlubit v partě, jací jsou to zkušení borci. Nebo si myslíte, že se agresor, co tři roky pálil oběti cagarety o ruce, píchal jí kružítkem do zad, kradl učebnice atd.. se ze dne na den změní k lepšímu? Nebo se zalekne rodičů oběti či vyhazovu ze školy???? Jste na omylu....ani poučné videíčko nebo letáček ho nedojme, věřte mi.
Šikanu NEJDE zastavit. Musí se nechat prostě doběhnout se zatnutými zuby, přetrpět do konce studia a pak se pokusit za pomocí psychologů a psychiatrů začít znovu žít. A věřte mi, že ten proces je velmi dlouhý, viníci zůstanou nepotrestáni, budou z nich manažeři, oběť bude troska na antidepresivech a někdy ve 30 letech začne teprve normálně fungovat, ale vzpomínky nikdy nezmizí :))
|
| Kudla2 |
|
(3.11.2011 22:52:08)
co to proboha žvaníš za nesmysly? 
samozřejmě že s tím nejen JDE něco udělat, ale i se s tím MUSÍ něco udělat.
Pochopitelně se musí vědět JAK, neodborný přístup může nadělat v tomhle případě obzvlášť velkou paseku.
Víš o tom velký kulový, a kážeš blud na blud, jen doufám, že nedejbože nejsi učitel. 
|
| LenkaPlenka |
|
(4.11.2011 12:59:28)
Á další rádobyodbornice, co si přečetla dvě knížky a myslí si, že je fundovaná :))) Já nejsem učitel, jen jsem zažil na vlastní kůži na vlastní osobě šikanu trvající bezmála pět let (pálení cigár, škrcení, vyhazování z okna) a díky chytrákům jako jsi ty a jim podobní jsem dopadl jak jsem dopadl, tak si nech své kecy od cesty a raději vůbec nereaguj :)
|
| LenkaPlenka |
|
(4.11.2011 13:40:07)
ono to ale řešit "dobře" nejde. Možná, když je šikana někde v zárodku, tak se s tím dá něco dělat, pokud je ochota všech stran, ale ne, když už je rozjetá, po roce, dvou, kdy je oběť šikanována každou přestávku 5 dní v týdnu 20 dní v měsíci, když šikanuje 20 žáků ze třídy z jednadvaceti, tak opravdu nepomůže nějaké posezení s psychologem, napráskání řediteli nebo přeložení na jinou školu či učitelské napomenutí. Tohle všechno bylo "za mě" aplikováno a výsledek byl VŽDYCKY ten, že to bylo všechno vždycky dvakrát tak horší!! Přál bych všem těm rádobyodborníkům, co si přečetli pár knížek, aby si tím aspoň na týden prošli a pak měli odvahu mi tu psát svoje rozumy vytažené odněkud z prdele.
|
| Lída,3 kluci a holka | 
|
(4.11.2011 13:42:55)
No však právě proto, že se někdo rozhoupal k řešení, až když bylo v podstatě pozdě. PROTO je to blbě.
|
| LenkaPlenka |
|
(4.11.2011 14:05:07)
no s tím samozřejmě souhlasím, ale já psal o nemožnosti zastavení rozběhlé šikany, protože jakákoliv rada je opravdu zbytečná. "moje" agresorky se bavily tím, že mi každou přestávku počmáraly učebnice, rozházely mi tašku po třídě a když přišla učitelka, tak mi dala ještě poznámku, že nejsem připraven na hodinu. Každou velkou přestávku se hrálo na fackovacího panáka, mlátili mě pravítkem, zabodávali kružítka do zad, vysypávali na mě koš, kradli mi přezůvky, vždy po vyučování mě pak půjčovali na hraní do jiné třídy, kde se hrálo zas na fackovacího panáka...přišel jsem o tři zuby, měl jsem dvakrát zlomenou ruku, několikrát jsem dostal tak, že jsem se ve třídě pochcal. Samozřejmě, že jsem to řekl učilům, reakcí bylo , že si to moc beru, že jsou to klukoviny a že si za to můžu sám, protože jsem přecitlivělý a samotářský. Když jsem šel za ředitelem, tak mi řekl, že to prošetří a resumé bylo, že si pozval moje rodiče do školy a řekl jim, že vyslýchal studenty a z toho vyplynulo, že jsem si to všecko vymyslel, protože jsem rád středem pozornosti a chtěl jsem být zajímavý, protože všichni ze třídy mě prý mají hrozně rádi :)) Psycholog mi taky nepomohl. Dělali se kvůli mě nulté hodiny, kde se probíralo chování třídy ke mě, vždycky jsem pak za to dostal přes držku, protože museli všichni kvůli mě brzy vstávat. Vždycky se to po zásahu učitelů ještě zhoršilo, pálili mi vlasy zapalovačem, chcali mi do aktovky, utírali si do mě ruce, posmívali se mým rodičům...rodiče byly ve škole furt, odchytli si i ty agresory, smáli se jim do obličeje....v osmé třídě jsem byl vyloučen ze školy, protože jsem prý nervově labilní. Před zkouškami na SŠ...přešel jsem na školu vzdálenou 20km od té původní a hádej co...hned druhý den celá třída věděla, že jsem přešel z důvodu šikany a dostával jsem úplně stejný kouř jako před tím :)) A když jsem si šel stěžovat? Že prý nejsem normální, že by mě přece nešikanovali znova , na takové mírumilovné škole :)) Když jsem přišel o zuby tak se to začalo prošetřovat a výsledek? Jedno napomenutí třídního učitele, dvě ředitelské důtky...posrané cáry papíru které ti agresoři mohli použít leda místo toaletního papíru, nikam se to s nimi netáhlo :)) Prostě si trvám na svém že každým zásahem se to prostě ještě zhorší, snad jediné řešení je všecky agresory pozavírat do basy :)))
|
| LenkaPlenka |
|
(4.11.2011 14:13:58)
ten kdo si myslí, že pomůže pedagog, ředitel nebo psycholog, je u mě naivní snílek s hlavou v oblacích. Jak jsem psal, žádný ředitel NECHCE, aby ta JEHO škola byla ta, o které se mluví, že je tam šikana. Vždycky je lepší vyloučit šikanovaného, než šikanující. Šikanovaný je jen jeden slabý jedinec s bezmocnými rodiči, kdežto agresorů je kupa, opravdu těžko vyloučíte 20 lidí najednou a budete si myslet, že se to ututlá před médii, navíc agresoři mívají opravdu vlivné tatínky/maminky, ti "moji agresoři" měli dokonce rodiče sponzory školy :)) Nejsnazší cesta je obvinit oběť z toho, že je nervově labilní, přecitlivělá, podivínská, provokující a vyrazit jí velice ale velice tiše a nenápadně :))
|
| LenkaPlenka |
|
(4.11.2011 14:17:49)
O mě se dokonce psalo v novinách a agresoři mi ještě posílali poděkování, chlubili se tím ještě pár let. Dělal se i rozhovor s tehdejší ředitelkou školy a ta se vyjádřila tak, že u nich na škole nikdy šikana nebyla, že tam evidují jen jeden případ a to ani nebyla šikana, ale bujná fantazie psychicky labilního chlapce , který byl příliš závislý na své mamince (doslova..pamatuju si její slova naprosto přesně). Vždy si na ní vzpomenu když se podívám do zrcadla a čumím na své umělé zuby :))))
|
| Líza | 
|
(4.11.2011 15:09:18)
A protože ty jsi zažil na vlastní kůži, jak se to nemá dělat, tak tu píšeš, že vyřešit nelze, ředitel nikdy nepomůže atd atd atd atd? Trochu nesmyslná generalizace.
Nikdo ti nebere tvoje trauma, ale o tom, jak je to jinde, nevíš nic.
|
|
| Xantipa. | 
|
(4.11.2011 15:17:16)
A ještě dodatek - situace není zdaleka růžová a ne všude jsou ochotni se podívat pravdě do očí, ale podle své zkušenosti mám dojem, že ta snaha šikanu řešit ze strany školy je čím dál větší.
Já jen kvůli dětem současným i budoucím doufám, že přijde doma, kdy samy děti se nebudou bát šikanu, jakmile ji uvidí, ohlásit, protože aspoň některé pochopí, že i jim se to při shodě okolností může příště stát, když budou mlčet. I kdyby to dítě ohlásilo anonymně, lepší, než mlčet.
|
| LenkaPlenka |
|
(4.11.2011 16:19:17)
no a představ si, že já to zažil, víš jak se hrál fackovací panák? udělala se fronta, jak v samošce a každý z té fronty mi dal facku, nebo pohlavek. Fronta se několikrát opakovala...vyjma snad třech lidí si do mě praštil každý ze třídy, nejaktivnější byly holky. Každý mi říkal hanlivou přezdívkou, každý u ředitele popřel, že by se mi něco dělo. Opravdu šikana 19-20 lidí ze třídy není žádným zázrakem k neuvěření. Máš zatvrzelou představu z knížek a z televize, že šikanující jsou nejvýše dva tři nějací borci z chudých, problémových rozvrácených rodin, kde panuje pedantská výchova či týrání, kteří mají sami kupu mindráků a snaží se ze sebe odpoutat pozornost tím, že si vyberou oběť. Mě šikanovala trojice dívek, rodiče právníci, podnikatelé, na úrovni, ze vzorných rodin, dívky byly premiantky. Strhli k tomu do roka celou třídu plus se pak přidávaly i nižší ročníky, každý si chtěl jen tak praštit. Jinak přesun na jinou školu je vždycky, ale vždycky pro oběť velký průser, už tak má pošramocené sebevědomí, je psychicky vyřízený a přijde do zaběhlého kolektivu, kde jsou už utvořené nějaké vazby...nevím odkud čerpáš, ale já znám z reálného života spoustu lidí co na tom byli jako já a všichni se shodujeme, nikdo si přesunem na jinou školu nepolepšil!
Neříkám nikde, že šikana se má přetrpět a nechat být!!!!!! a tajit před rodiči, to není pravda, já jsem psal, že ty fundované rady z knížek a tv nefungují a spíš naopak stíží situaci!!!!
|
| Xantipa. |
|
(7.11.2011 10:15:27)
Marco Polo - o šikaně jsem nečetla, nýbrž dcera jí prošla s velmi nepříjemnými důsledky, takže to, co říkám, není teorie, ovšem poznatky z praxe. A že děti mohou být velmi kruté, to mohou, ale přesto není pravda, že se zúčastňují všichni pokud to všichni nebereš vč. těch, kteří jsou pasivní diváci - ze strachu, ne kvůli pobavení.
|
| LenkaPlenka |
|
(8.11.2011 8:04:00)
Nebudu se přít s tebou o tom co je a není pravda, tys u toho nebyla, já opakuji, že mě šikanovalo 19 žáků. Nemyslím že všichni do toho šli tvrdě, ale každý z těchto 19 se nějak spolupodílel, nadávkami, fackami, hraním fotbalu s mými věcmi z aktovky.
|
| LenkaPlenka |
|
(8.11.2011 8:04:14)
to níže bylo pro Xantipu
|
|
| Xantipa. |
|
(8.11.2011 9:51:43)
Marco - jasně že nebylo. Ale nechápu - tys to doma nikomu neřekl? Nebo řekl, ale rodiče to neřešili? Nebo řešili, ale nic nevyřešili a Tebe v tom nechali? Nemyslím úmyslně, ale nechtěně.
Před 10ti lety byla tendence hodně zametat šikanu pod stůl a tvrdit, že si za to může jen to konkrétní dítě a šikanu bagatelizovat. Taky jsme se s tím setkali. Ale je to čím dál lepší.
Ale nemůžu souhlasit s tím, jak jsi psal, že šikana se prostě musí vydržet - to není pravda.
Proto já jsem hodně háklivá už jen na jakýkoli náznak šikany jak ze strany dětí, tak ze strany učitelů. Nebudu mlčet a něco přehlížet s tím, že to musí vydržet. Ne, nemusí.
|
| LenkaPlenka |
|
(8.11.2011 18:17:52)
Xantipa: to se ví že jsem to doma řekl. Řekl jsem to i ve škole. Rodiče šli do školy za ředitelem a ten jim řekl, že to prošetří. Prošetřil to tak, že výsledkem bylo, že si pozval do kabinetu všechny ty agresory a ti mu odpřísáhli, že jsem si to vymyslel, protože jsem rád středem pozornosti :) A to bylo resumé pro mé rodiče. Třídní učitel pak udělal v 7:00 nultou hodinu, kde jsem nesměl být přítomen a tam jsem se probíral já...přesně hodinu na to jsem dostal od celé třídy do držky, že jsem bonzoval a ještě že museli kvůli mě vstávat. Pak mi rozházeli věci z tašky a když se psala písemka, tak mou práci , kterou vybíral jeden z agresorů, prostě neodevzdal, vyhodil jí...slíznul jsem si to pak od učitele a pak i od rodičů, že jsem neodevzdal písemku :) Pak šli rodiče do školy znova, kdy jsem dostal do těla tak, že jsem se ve třídě pochcal, ředitel jim řekl, že jsem provokatér, podivín, samotář a že by bylo nejlepší, abych z té školy odešel. Třídní opět udělal nultou hodinu a zase jsem dostal :)) Takhle to bylo do chvíle, než jsem přišel o zuby, pak jsem šel na jinou školu a tam jsem dostával znovu, ale od jiných lidí :)
K psychologovi jsem nechodil, byla to chyba, roky jsem měl sociální fobii, noční můry, koktal jsem :)) nemohl jsem navázat vztah...teprve po hrozně dlouhé době jsme začal žít ...lépe :)
|
| zlatuna |
|
(8.11.2011 19:08:41)
Snad nikdy jsem si nemyslela, že budu součástí nějaké diskuze - ať se jedná čehokoliv. Když syn chodil domů zmlácený, přiškrcený, rozpíchaný od špendlíků a pod.(pokud se syn bránil, další útoky byly razantnější)a škola nijak nereagovala na naše stížnosti, začala jsem na různých webech pročítat cokoliv, co se týkalo tohoto problému. Četla jsem cokoliv, všelijaké příspěvky...Jelikož ze začátku se s tím vším člověk pere doma...dusí to v sobě...(alespoň my jsme to takto dělali)
Proto píšu i já do této diskuze a doufám, že pokud někdo bude v této "hnusné" situaci, tak alespoň nějaké diskuze tohoto typu mu pomůžou v rychlejším a razantnějším rozhodování co dál. Jedno je jasný - vždy se tím MUSÍ něco dělat zavčas, jelikož jakmile to přeroste určitou míru, zanechá to na člověku následky... Pokud není ochotna škola v tomto ohledu něco udělat, rychle pryč, než bude pozdě. Ohledně výběru jiné školy, jsme dali na rady PPP. Osobně si myslím, že to byl dobrý krok.
My (já, Xantipa, Marco Polo..)jsme si tímto prošli, ať jako rodiče šikanovaných potomků, tak jako přímo šikanovaný. KAždý má potřebu to nějak ventilovat, jelikož nám to určitě pomáhá se s tím (alespoň nějak) vyrovnat.......
|
| Barča 2 kluci | •
|
(24.11.2011 14:19:43)
Tak nám to právě začíná. Ml. syn byl vždycky "jiný". Od pěti let máme astma a trpíme alergiemi. V první třídě nám zjistili ADHD s hyper. + nevyhraněnost (pravá/levá). Jinak je naprůměrně inteligentní, jen sociální int. pokulhává - je dětský. Do páté třídy to nějak šlo, až na školy v přírodě, protože náš syn trpí nočními děsy a také má šílený strach, že se ztratí. Sem tam nějaké úšklebky nebo posměšky byly, ale nic víc. Výborná spolupráce s p.učitelkou, řešila všechny třecí plochy a momenty. Tento rok nastoupil do 6třídy a začíná nám peklo. Neustále se nám ztrácejí věci, neustále se mu někdo směje, že je nejmenší apod. Před 14dny jsem byla na koberečku u třídní učitelky za synovo nevhodné chování. Začíná být drzý a má poznámky hlavně v matematice (známky výborné). Domluvily jsme se s p.učitelkou jak na něj, narazily i na téma "vyloučení" syna z kolektivu apod. Dětičky se nějak dozvěděly, že jsem byla ve škole a syn se mi včera skoro zhroutil. Nadávali mu, že doma žaluje a já chodím žalovat do školy. Všechno jsme si doma vyříkali, dokonce u nás byl jeden posměváček (ten co to prvotně začal - je to syn kamaráda) a normálně bez nějakých nadávek či scén jsem mu řekla, jak to bylo a že jsem tam byla kvůli špatnému chování mého syna, né abych žalovala. Vypadalo to dobře až do rána, když měl syn křeče a byl zelený a opravdu nevypadal dobře. Manžel ho teda odvezl k babičce a je doma. Syn se svěřil babičce, že se přece jen trochu bojí do školy a proto je mu i špatně. Nejhorší na tom je, že znám agresory, znám jejich rodiče, ale jsou to hajzlíci, kteří jsou doma za vzorňáky. Podle naznačení učitelek moc dobře ví jací to zmetci jsou, ale bohužel s rodiči asi nikdo nehne. V úterý jdu navštívit školní psycholožku, ale nevěřím, že se něco zlepší a uvažuju o změně školy. Jsem úplně na dně, nevím jak mu pomoct, vždycky jsem si myslela, že řeším věci správně, ale asi se mi všichni za zády jen smáli.
|
| Pawlla |
|
(25.11.2011 6:09:49)
Barčo,já bych na Tvém místě taky uvažovala o změně školy.Syn se očividně trápí a děti,kór,když nemají výchovu z domu nezměníš.Počítej s tím,že on možná nebude chtít,šikanované děti se často, paradoxně bojí změny,ale to je proto,že si nevěří.Je to na Tobě,přeju hodně štěstí.
|
| Xantipa. |
|
(25.11.2011 11:06:34)
Souhlasím s Pawlou - útoky dětí budou sofistikovanější. Ale po svých zkušenostech, když už je na tom tak, že má zdrav. problémy z toho, že musí do školy, bych to řešila s nezávislým klinickým psychologem - nebude to na jednu návštěvu. A tu změnu školy bych neřešila bez něj, spíš mluvit s ním o tom, že ta možnost tady je a proč si myslíte, že by to pro něj bylo dobrý. Asi se bude zpočátku tomu bránit, ale bude vidět východisko, takhle žádné nemá.
|
| Barča 2 kluci | •
|
(25.11.2011 12:29:21)
Mluvím s ním o tom pořád, ale on je takový uzavřený, já si myslím, že se stydí, že si myslí, že je chyba v něm. Opravdu to probíráme horem dolem, tak snad se někam pohnem. V ped.psych.poradně mi řekla, že ho máme dát na 6tiletý gympl (on chtěl jít na 8letý, ale sociálně na to neměl) to by nám samozřejmě situaci "vyřešilo", ale to je ještě rok a půl. S manželem jsme uvažovali i o soukromé škole s individuálním přístupem (kvůli ADHD) tak se porozhlížím. Naše škola je normální ZŠ (žádné zaměření - nic, ale je v místě bydliště) opravdu první stupeň "bez problému", ale ten druhý mě děsí. St. syn chodil na 8leté gymnázium tak jsme si to nedovedli představit, ale už začínám dávat za pravdu pomluvám, že tahle škola je dost špatná. Syn se změně brání, ale pokud se nic nezmění tak odejde, přece si nenechám deptat kluka, ať jsem klidně za hysterku hlavně, že syn bude zase v pohodě.
|
| Pawlla |
|
(26.11.2011 7:03:20)
Barčo,právě,pokud je na školu negativních názorů víc,asi na tom něco bude.Já vím,že je každý,kdo něco řeší se školou obviněn z hysterie a nenávisti k učitelům,ale na to se vykašli,jde o Tvoje dítě,aby bylo v pohodě,ne o něčí uraženou ješitnost.
|
|
|
|
|
| Inka | •
|
(25.11.2011 12:33:41)
Tak zkuste jít na osmiletý gympl z šestý, když je dětský a drobný, tak by mu to mohlo prospět. Nevím přesně jak na to , ale určitě to nějak jde udělat.
|
| Barča 2 kluci | •
|
(25.11.2011 14:07:32)
Jéjej, tohle mě nenapadlo. Jde to, na přijímací zkoušky jít může i šesťák. Hned to doma prodiskutujem, jako možnost celkem ideální, protože 8letý gympl máme v místě bydliště a dobrý. Dík za radu
|
| Inka | •
|
(25.11.2011 14:09:01)
Tak držím palce, aby to vyšlo.
|
|
| štěpánkaa | 
|
(26.11.2011 22:30:21)
Barčo, byly doby, kdy to šlo, ale myslím, že dnes už to nejde. Budeš muset počkat na šestiletý gympl ze 7. třídy
|
| Barča 2 kluci | •
|
(29.11.2011 14:41:59)
Aha, já myslela, že to jde. No nic, dneska jdu ke školní psycholožce. Budu se muset plížit kanálama, aby mě některý z těch hajzlíků neviděl, jinak bude mít zase syn peklo, že maminka byla ve škole.
Už jsem se rozhodla, že pokud se to bude nějak zametat pod koberec apod. tak ho v pololetí přehlásíme jinam (kamkoliv), ale ještě tam udělám pořádnou ostudu.
|
|
|
|
|
|
|
| Gertruda | 
|
(10.11.2011 12:00:46)
Je mi hrozně líto, co se Ti stalo a k zalknutí vztekem je, že Ti nikdo nepomohl. Bohužel, začínám si myslet, že ono opravdu v podstatě žádné řešení neexistuje. Nějak naivně jsem si myslela, že dneska na školách funguje úžasně profesionální síť prevence, kurzy, semináře, že učitelé jsou profesionálové, bla bla bla. A ono prdlajs. Učitelé hlavně nechtějí mít problémy, kurzy jsou ptákoviny a výsledek je, přesně, jak říká marco polo, akorát tak pěkných pár dojemných letáků.
|
| LenkaPlenka |
|
(10.11.2011 18:16:43)
Gertruda: nejhorší byla ta bezmoc. Prostě si se mnou každý mohl dělat co chtěl, neměl jsem nikde zastání, doma mi ze začátku vůbec nevěřili, šikanovaly mě ze začátku tři holky, premiantky, hrozně "kamarádské a hodné slečny, které by mouše neublížily". Všechno se to svedlo na to, že nevydržím trocha dětského pošťuchování, že si to moc beru /denně rozkopaná taška po třídě, ukradené nebo počmárané učebnice, rozpíchaná záda od kružítek, odpadkový koš v tašce, boty v šatně věčně naplněné nějakým smetím, oblečení v šatně postříkané slzným plynem nebo počmárané fixama, denně hra na fackovacího panáka, výsměšné poznámky na mé rodiče, vymýšlení různých přezdívek pro mě, svalování jakékoliv viny na mě, jednou mě dokonce obvinili že jsem jedné z těch agresorek ukradl peníze, "svědků" bylo asi 10 že sem to udělal/ z kluka, který měl samé jedničky byl najednou člověk na propadnutí, nejlepší moje známka byla 3jka...podle učitelů jsem se hrozně zhoršil, byl jsem nesoustředěný, samotářský, divný...největší čočku jsem dostával na tělocviku, protože mi moc nešel, tělocvikář si do mě každou hodinu neopomněl rejpnout...prostě fackovací panák...chodili mě mlátit i o rok dva mladší kluci, školní hračka :)) a pak člověk očekává nějaké vysvobození, nějakou pomoc a potrestání viníků a místo toho se dozví, že si za to mohl sám, že si to všecko vymyslel, že si všecko zveličil a aby opustil školu, neboť je problémový! Tohle byla školní spravedlnost...
|
| Gertruda |
|
(11.11.2011 8:19:08)
Jsi veterán, co přežil válku, obdivuji to.
|
|
|
|
| Xantipa. |
|
(10.11.2011 12:35:36)
Marco - to je typický a tragický - to řešení. Já se totiž bráním tomu, že by některý rodič nechal svoje dítě tam, kde mu vyloženě ubližují a nevěřil mu, ale věřil třeba řediteli nebo dokonce tomu, koho dítě označí za agresora. Ale stalo se to a je to hrozné. Ta absence psychoterapie - to je velká chyba, ale ne chyba dítěte, to si samo nepomůže. Na psychoterapii není nikdy pozdě.
A ano - hodně často a nahlas říká - šíkana je tady a je velmi nebezpečná a nelze před ní zavírat oči a stále narážím na hlášky - to je blbost, je to ojedinělý problém a problém jednotlivců. A proto o tom pořád píšu - není to ojedinělé a není to problém jednotlivce.
Ale právě proto rozhodně nesouhlasím s tím, že se to musí nechat a vydržet. To nelze v žádném případě doporučit.
Ale šikana jako taková je velmi složité téma - bohužel.
|
| LenkaPlenka |
|
(10.11.2011 18:29:07)
Xantipa: šikana je na úplně každé škole, myslím si, že v ČR neexistuje škola, kde by nebyl aspoň nějaký žák terčem stálého ponižování. Mě neskutečně vytáčí, jak se v rozhovorech každý ředitel předhání, že zrovna na jejich škole nikdy nic takového nebylo a není...podle statistik možná, protože se ty případy řeší tak, jak jsem psal, udělá se z oběti problémový blázen a fantazírista a nějak nenápadně se odklidí - a tím problém vlastně zmizel, hotovo, vyřešeno, jdeme dál.Oběť nemá nikde zastání a táhne se to s ní dál...navíc po letech šikanování dotyčný už snad i přitahuje agresivní typy a tak nějak nevědomky na sebe bere automaticky roli oběti. Jinak teď je ta šikana ještě horší než za nás, protože děti přestávají mít zábrany, už se neštítí vzít si do školy nože atd. a ještě si ty svoje prasárny nahrávají na mobil a dávají na web - což je pro oběť zvlášť traumatizující, protože co je jednou na webu, je tam navždy. Na tu psychoterapii jsem chodit měl, teďka už to nemá cenu, nebudu řešit něco, co se dělo před X lety :) Prostě je to můj názor, šikanu zastavit podle mě nelze, maximálně jde snížit její dopad nebo jí zmírnit, ale to je tak vše. Jsou samozřejmě vyjímky, jenomže je to jako ve sportce, i tam někdo může vyhrát Jackpot, jenže milion dalších lidí ostrouhá.
|
|
|
|
|
|
|
| Xantipa. |
|
(7.11.2011 10:16:50)
A přesun na jinou školu bylo to nejlepší, co jsme mohli udělat, i to nebylo ze dne na den /jistou domu jsem dceru vzdělávala doma/ a bez psychoterapie by to taky nešlo - to máš pravdu.
|
|
|
| LenkaPlenka |
|
(4.11.2011 16:28:57)
Právě, důležité já prevence, ne jen léčit důsledky. Co se týče strachu z oznámení, opravdu není nic příjemného jít za třídním a začít se svěřovat...je to hrozný pocit! Přitom by stačila nějaká přiblbá schránka, kam by šikanovaný mohl hodit dopis a vždycky by pak šikanujícím při nejhorším mohl říct, že on to nenapsal :)) Vyšetřování by taky mělo být anonymní, každý by měl anonymně napsat, co se ve třídě děje a dosvědčit tak oběti jeho verzi. Osobně se člověk bojí prozrazení, že by mu šikanující pak také znepříjemnili život.
Jinak + i - jsou mobilní telefony, ona je otázka času kdy nějaký blbec k takové anonymní schránce připíchne mobil s kamerou a pak to bude na youtube :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Xantipa. |
|
(4.11.2011 15:14:17)
Absolutně s tím nesouhlasím.
Nesouhlasím s tím, že z 20ti dětí bude 19 šikanovat jednoho. To není pravda, nikdy to nejsou všechny děti, ale je pravda, že tam, kde se šikana toleruje nebo otevřeně před ní zavírají oči, ostatní děti mlčí a mají strach se ozvat, aby taky nebyly na straně šikanovaného.
Rozhodně není pravda, že je třeba šikanu vydržet. To v žádném případě. Navíc vím zcela jistě, že pokud je dítě šikanováno, přijde čas, kdy si toho okolí všimne. A i když škola bude zavírat oči, tak snad rodiče ne a začnou jednat.
Zrovna tak není pravda, že na jiné škole, kam šikanované dítě případně přestoupí, začnou ostatní po zjištění důvodu přestupu dotyčné dítě opět šikanovat už jen proto, že dostanou pocit, že se to smí.
Prostě obecně s Tvými příspěvky nesouhlasím a nechápu, že bys díky takto tvrdé šikaně prošel bez úhony a bez všimnutí si rodiči několika lety základní školy. To promiň.
|
| zlatuna |
|
(6.11.2011 19:15:25)
NO my kvůli šikaně, kdy syn byl šikanovaný celou první třídu, přestoupili na jinou školu a přístup školy, pedagogů....se nedá srovnat. Naše původní škola a hlavně pedagogové zásadně odmítali připustit, že ve škole šikana je, z nás dělali pitomce,kluk chodil téměř denně zmlácený. Dodnes si nese následky šikany, je bojácný, plachý....nesnáší minulou školu a snad nejvíce bývalou paní třídní učitelku, která jim dokonce zakazovala doma mluvit o tom, co se ve škole děje. Tak jen tak dál !!!Dodnes lituju, že jsem na někoho nezařvala, nebo snad šikanujícímu hošíkovi někde za rohem jednu "nenatáhla". Snažili jsme se vše řešit v klidu, bez přílišných emocí...Ovšem výsledek - žádný. Jelikož druhá starna tučně sponzorovala místní školu..A tady nevládne normální rozum, ale jiný aspekt... Každý tento problém, je individuální a vždy záleží na školském zařízení a na rodičích šikanérů, jakým způsobem jsou ochotni problém řešit.
|
| Xantipa. |
|
(7.11.2011 10:23:21)
Zlatuno - doporučovala bych pro syna psychoterapii, dcera mi řekla, že pokud bude muset do té školy, skočí skočí z mostu, aby se zranila tak, aby nemusela do školy, že se raději bude učit doma. Bála se všech vč. dětí. Dlouhodobá psychoterapie pomohla.
A úplně jsem změnila styl výchovy důsledně zaměřený na to, že říct NE není nic špatného, ač druhá strana to tak prezentuje a že bránit se a vyžadovat spravedlnost je nutné, ne žádoucí.
|
| zlatuna |
|
(7.11.2011 17:34:57)
Xantipo - jo, jo, k psychologovi docházíme pravidelně na terapie. Syn se strašně bál dětí, lidí. Kde byl nějaký zvýšený pohyb (fotbal, pouťové atrakce, ba i návštěva kamarádů na letním táboře) bylo pro nás utrpení, kluk chtěl jít domů, třepal se, v noci křičel ze spaní...
O minulé škole doma na rady psychologa nemluvíme, nic z minulého roku klukovi nepřipomínáme. Občas syn něco doma řekne, co se dělo - co jsme nevěděli a nestačíme se divit...Pak s manželem do noci diskutujeme, že místní škola musí být nehorázný doupě, kde se dějou neskutečné věci, zakamuflované za bůh ví co...
I já jsem už konečně schopná s někým o tomto našem zážitku mluvit. Naše rozhodnutí přejít na jinou školu byla táhlá záležitost, kdy od půli roku jsme se pořád snažili tuto situaci ve škole (kterou máme 200 m od baráku) řešit, ač bez úspěchu. Vyvrcholením byl červen a nejvíce snad dvoudenní výlet dětí. V jakém stavu kluk přijel, bylo dle vyjádření psychologa, na oznámení na policii. Podezření na zlámaná žebra se naštěstí nepotvrdilo, nikomu nepřeju tuto bezmoc. Kluk bral týden léky na uklidnění, jelikož nebyl schopen komunikace, zvracel, tekla nu z nosu krev, byl apatický, nejdl, nepil. Modřiny po těle jsme raději ani nepočítali....
|
| LenkaPlenka |
|
(8.11.2011 7:54:21)
zlatuna: to je přesně to o čem jsem psal, naprostá neochota problém řešit a co nejrychleji ho smést pod stůl. Protože tím, že se problém začne řešit vlastně dá škola najevo, že nějaký takový problém vlastně VZNIKL, tzn. že existuje. Proto ta neochota cokoliv v tom směru dělat, pokud se nic neřeší, tak problém vlastně není. Nejméně bolestivé je pro školu proto přimět rodiče oběti, aby svou dceru/syna dali jinam a tím se zbaví "problému". Když se pak někdo bude ptát, proč dotyčný odešel, tak se pouze konstatuje, že byl buď problémový, nebo přecitlivělý, či to tam nezvládal, určitě se nebude mluvit o tom že odešel proto, že byl šikanovaný. Takhle to bylo odjakživa, u mě, u mé sestry, u mých kamarádů, které potkal stejný osud. Někdy je přeložení na jinou školu plus, ale to je jeden případ z deseti, kdy to vyjde, povětšinou to pak pokračuje jinde s jinými lidmi.
|
| Xantipa. |
|
(8.11.2011 9:54:48)
A zajímalo by mě - chodil jsi na psychoterapii? Mně připadá, že ne. A to je velká chyba, protože si myslím, že pokud je dítě bázlivé a bojácné /což u šikanovaného dítěte je normální/, tak dle mýho ti šikanovatelé tohle vycítí na dálku. Šikanované dítě prostě musí změnit svoje chování a svůj postoj - ale samo to nezvládne, to je bez debaty.
|
|
|
| Xantipa. |
|
(8.11.2011 9:46:20)
Zlatuno - jakmile jsem zjistila šikanu, dcera už do té původní školy nešla. Zpočátku se nevyspala bez léků, pak když pochopila, že tam nebude už muset, zklidnila se. 3 měsíce jsem ji vyučovala sama doma a pak už šla do nové školy. Ale je fakt, že k psycholožce chodila snad měsíc denně plus kolektivní terapie a pak rok 1x týdně, zpočátku jsem ji musela neustále doprovázet a pak už to zvládla sama. Je fakt, že v podstatě na pokyn učitelky ji napadli z bývalé školy, když šli okolo ní, ale že přišla hned domů, agresora jsem si našla, ona mu musela facky vrátit /no není to výchovný, vím/ a seřvala jsem ho na 3 doby, že se mi pak vyhýbal obloukem. Psycholožka říkala, že nesmíme před ní nic skrývat, veškerý postupy že musí dcera odsouhlasit, musí být odkryté karty aby pochopila a získala jistotu, že my rodiče ji nenecháme a budeme bránit a že se na nás může vždy a s čímkoli obrátit. Bylo to hrozný období, i pak, jakmile se zdržela, začala jsem panikařit, co se děje, sledovala jsem jak ostříž její chování...... Pak jsem chodila na terapii i já, jednak mě to totálně zničilo a jednak jsem měla strach, že ji svým strachem udusím a nebude to k ničemu dobrýmu.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Delete | 
|
(7.11.2011 22:45:45)
Tak nám na nástěnce ve sborovně visel dost konkrétní návod, jak postupovat v případě podezření na šikanu. Tedy alespoň mně přišel dost konrétní, ale protože tam visel pořád, neměla jsem potřebu si ho nabušit do hlavy, takže si pamatuju jen málo  .
Jeden z bodů určitě byl vyslechnout všechny strany bez vzájemné konfrontace. A myslím, že tam byl i nějaký kontakt...
Vlastně bych se tam mohla zkusit zajít podívat a trochu si osvěžit paměť....
Jinak mám zkušenost se šikanou vlastních dcer právě ve školce.
Byl tam kluk, kterého vychovávala babička a otec (babičky syn), matka od nich odešla. Babička i otec řešili vše výpraskem. O klukovi se vědělo, že bude mít odklad, takže ho dali do třídy s dětmi o rok mladšími. Kluk mlátil všechny, jen tak, prostě k někomu přišel a jednu mu ubalil. Časem zjistil, že někdo se brání a někdo ne....Po dvou měsících se jeho aktivity zaměřily hlavně na jednu z mých dvojčat. Zmlátil ji třeba na wc, nebo v šatně, než stihla učitelka zkontrolovat, že odešly všechny děti ze třídy a zavřít...
Učitelky o situaci věděly, dokonce mě samy informovaly, co se děje, ale protože byla jedna učitelka na 30 dětí, nedokázaly tomu zabránit. Ředitelka pozvala psycholožku z blízké speciální mateřské školy, psycholožka napsala doporučení, aby kluk navštěvoval speciální MŠ nebo alespoň psychologa, ale rodiče (babička a otec) odmítli spolupráci, takže jsme školku opustil my.
Jedna z dcer se se situací celkem popasovala, jen když si šla hrát s nějakou hračkou, tak jí nejdřív naplácala....Druhá začala terorizovat mladší sestru. Začala se počůrávat. Nesnesla jakoukoliv výtku, nereagovala na pochvalu, byl z ní uzlíček nervů. Nikdy neřekla, že do školky nechce, ale ráno oddalovala odchod třeba tím, že si stěžovala na jednotlivé části oblečení a chtěla je vyměnit...
Ve chvíli, kdy jsme jí řekli, že už do té školky nemusí, se situace zlepšila o 90 %, přestala se počůrávat, začala lépe komunikovat a reagovat. Dalších několik procent pomohla vyřešit psycholožka v nové MŠ, kam holky nastoupily po měsíci doma. Do školky se moc těšily a to i za cenu, že bude muset každá do jiné třídy, protože dvě místa v jedné třídě prostě nebyla v žádné školce v dosahu.
Nějaké následky má ale ta jedna dodnes (po pěti letech), zejména tendenci zneužívat "sílu", zatím tedy hlavně na mladší sestru, ve škole snad ne...
Vlastně nevím, jestli se dalo udělat ještě něco víc, přišlo mi, že se ve školce opravdu snažili situaci řešit. Prevencí snad mohlo být jen to, že se kluk neměl dostat do třídy k mladším dětem, ale když už tam byl, tak nevím, jestli šlo dělat něco víc  .
|
|
|
V její náručí
Setkání sběratelůKroměříž 
K+M+B+Tábor 
Žižkovský masopustPraha 3 
Věra Martinová & MeritumPraha 10 
Masopust na Dlaskově statkuSemily 
Setkání sběratelů
K+M+B+
Žižkovský masopust
Věra Martinová & Meritum
Masopust na Dlaskově statku
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)