Jana, Kubík 3,5, Zuzka 1 rok | •
 |
(31.1.2000 23:01:41) Náš Kubík (3 a půl roku) si v podstatě neumí sám hrát. Hraje si pouze s někým dospělým, sám vydrží snad jen u vodovek. Rozhodně se ale nenudí, skoro celý den "pomáhá" mámě nebo tátovi. Uznávám, že pomáhání je pro něj také hra (a zřejmě velmi cenná), ale je to přece jen poněkud únavné (pro dospělého). Rady, které jsem zatím dostala, lze shrnout do dvou skupin: 1. hraješ si s ním málo, 2. hraješ si s ním moc. Neměl by někdo jinou radu?
Předem díky
Jana
|
Šárka, 2 prckové 6 a 1 r. | •
 |
(1.2.2000 20:54:05) myslím, že dobrým řešením je školka, třeba jen na dopoledne. My jsme s ní začali ve 2,5 letech a vůbec mu to neublížilo, naopak byly vidět značné pokroky ve všem. Hlavně byl každý den alespoň chvíli mezi dětmi(nejdříve chodil domů po o.) Navíc jsme vybrali školku ne u nás ve městě, ale i za cenu toho, že jsme ho museli vozit, školku vesnickou - tzn. málo dětí, pohromadě děti od nejmladších až po předškoláky, procházky do lesa, návštěvy hajného,atd. Teď je v 1. třídě a v pátek jsme se museli jet pochlubit s vysvědčením i do školky, kde už vyjednával místo pro bráchu, který tam (pokud všechno dobře půjde) za rok a půl nastoupí taky. Myslím,že ve školce se naučí hrát si a spousty jiných věcí, na které třeba není ani doma čas. Takže hodně štěstí při učení jak si hrát
|
Jana (Kubík 3,5, Zuzka 1 rok) | •
 |
(14.2.2000 23:42:36) Díky za rady. O školce uvažujeme od září, možná jen na dva až tři dny v týdnu, také myslím, že mu to prospěje. Puzzle a stavebnice máme, puzzle ho samotného nebaví (ačkojiv ty jednodušší skládá už bravurně), stavebnice trochu (nejvíc asi Blok - už ji na těchto stránkách někdo doporučoval, je fakt dobrá).
Jana
|
|
|
Šárka, dvě dítka 4 a 6 let | •
 |
(10.2.2000 13:10:27) Zkus mu koupit nějakou skládanku, třeba puzle nebo to větší lego. Náš malej i když není jedináček si tak vydrží hrát i několik hodin. Když jsme měli jen dcerku, tak jsem jednoho dne zjistila, že se už s námi nudí, šli jsme koupit velkou stavebnici a rázem bylo po nudě. Stačí když mu pár věcí postavíš a ať to zkouší sám, a pak ať sepřijde pochlubit.
|
|
|