| donjamimonja | 
 |
(30.1.2011 17:10:34)
Ahojky! Máte někdo prosím zkušennost s touto metodou? Nejdřív jsem byla absolutně proti nechávat miminko vyplakat, ale v poslední době se malá budí 10krát za noc a musím jí pořád uhoupávat a i po koupání, když jde spinkat, jí udrncávám třeba hodinu a za 40 minut je zas vzhůru...nejdřív mi nevadilo ji uspávat houpáním a drncáním, ale ted už je to fakt neúnosný, uhoupávám jí snad 10krát denně a začínám z toho šílet, půl roku jsem se ani pořádně nevyspala...
TAk jsem se rozhodla, že ode dneška jí prostě položím do postýlky a nechám vyplakat...Prosím o radu - až se malá v noci zas probudí na papání, to jí mám zas položit do postýlky nespící a zas budeme podstupovat pláč, nebo to mám praltikovatž jen na to první noční usínání? a VY, CO JSTE TO PRAKTOKOVALI, JAK TO U VÁS PŮSOBILO A kdy to zabralo? Nazanechalo to na mimi nějaký negativní následky? Moc díky!
|
| Sengam | 
|
(30.1.2011 17:18:58)
Já s tím začala asi v 6 měsících, už mě bolely záda od uspávání.
Položila do postýlky, plakal, chvilku jsem u něho byla, hladila ho, pak odešla a intervaly, kdy jsem tam chodila, jsem postupně prodlužovala.
Naučil se to asi do týdne, ale chce to fakt pevné nervy.
A taky je dobré usínat při tmě, protože se v noci vzbudí a bude ve stejné "tmě" jako když usínal.Četla jsem, že když usínají při světle a v noci se probudí,tak se leknou a pláčou, že se bojí.
|
|
| Dojanka | 
|
(30.1.2011 17:21:45)
Já jsem použila "vyplakávací" metodu večer při usínání, když bylo malé asi 7 měsíců. Chtělo se jí spát, ale nevěděla jak na to. Na ruce se mi kroutila, prohybala,bylo to utrpení. Najedenou, vykoupanou, přebalenou jsem ji dala večer do postýlky a odešla jsem. První noc brečela asi půl hodiny, pak usnula. Trvalo to asi týden a intervaly pláče se zkracovaly. Dcera se v té době naučila dávat si na obličej něco jemného. Milovala takovou fleesovou čepičku a když usnula, musela jsem jí to z obličeje sundat, protože se pod tím potila. Čepičku nahradil jemný polštářek (cca 20 krát 20 cm), který si dávala na tvářičku, než usnula. Od té doby ani nepípla, dala jsem ji do postýlky, ona si vzala ten svůj polštářek a během chvilky spala. Jinak samozřejmě, když se v noci vzbudila na kojení, tak to už jsem ji nakojila a zase položila do postýlky, ale když plakala, tak jsem ji uhoupala na ruce, protože by vzbudila starší dceru a manžela, kteří ráno vstávali. Malá se pak naučila spát celou noc a dodnes má krásně tvrdý spánek oproti starší dceři, kterou jsem nenechala ani chvilku plakat a dodnes ji probudí sebemenší zvuk a spaní má dodnes slabý a špatný. A to je jí 14. Mladší dcerka chodila spát takhle sama asi do 5 let, přečetla jsem jí pohádku, zhasla, nechala jen malinkou lampičku a ona krásně usnula. Během posledního roku ale chce, abych u ní zůstávala, protože si v posteli ještě kreslí, ukazuje mi obrázky a chce si povídat. Tak počkám, než usne (během minuty dvou) a pak odejdu.
|
| Bumbi&05,08,10 | 
|
(30.1.2011 22:06:11)
Dojanko, to, co jsi praktikovala nebyl Estivil, ale prostě jsi nechala dítě vyplakat a to pochopilo, že jistota v podobě maminky už není, našlo si náhradní uspokojení v tom měkkém. O tom ale Estivill fakt není.
|
|
|
| Terinka4444 | 
|
(30.1.2011 17:23:05)
Tahle metoda ale není o tom nechávat vyplakat, v postatě jde o jeden a ten samý rituál před usínáním, aby dítě už dopředu vědělo, co přijde. Takže vymyslet si rituál, vzít do náručí, zazpívat stejnou ukolébavku, položit do postýlky, třeba pohladit po tváři, říct stále stejně třeba něco teď už krásně spinkej a odejít, dítě bude řvát, já už bych nevyndavala, šle k postýlce, znovu ukolébavku, pohladit, stejná věta a tak dokola a dokola a dokola a vydržet a vydržet. Funguje to a to brzy, třeba za týden úporných nervů už jsou vidět výsledky. Mě to taky ze začátku nevadilo, dokonce jsem já blbá byla šťastná, že malá chce jen mě, no za dva a půl roku, já to vydržela dlouho, byla jasná volba, buď si zvykne nebo jdu do blázince, zvykla si, za týden už to bylo paráááááááda, hodně štěstí a pevné nervy
|
| Sengam |
|
(30.1.2011 17:24:34)
Jojo, rituál je důležitý.
Vykoupat, zazpívat,dát do postýlky - každý den to samé ,aby věděla, že pak už je postýlka.
|
| simca+klucíí | 
|
(30.1.2011 17:30:18)
syn vecer usina celkem v pohode ma sice kopec "řečí" ale lezi a nekrici,ovsem dela to posledni tre dny co spi sam v pokoji .
vzdy ho polozim a se slovy at spinka ,ze mama jde take mi mava a papáá slysim jeste v obyvaku
zato chce 1x- 2x v noci pit,nebo jen place zadny sileny rev a pod ale jdu tam staci mu rict spinkej a pod a je klid,ale noc uz je potrhana a tak pracujem na celonocnim spani
|
|
| Terinka4444 |
|
(30.1.2011 17:32:54)
My rituálujeme dodnes,je jí 4,5 a to ať jsme kde jsme, pravda, tchýně na nás čučí jak na blázny, takže do postýlky, tatínek pomazlit přečíst pohádku, pak nastupuju já, namazat exém, to vyžaduje ikdyž už žádný nemá, zhasnout, obejmout a zazpívat písničku, tu už můžu měnit, naštěstí, usíná perfektně a spí perfektně. Takže, zavést rituál a dodržovat a dodržovat.
|
|
|
| Mickey16 | 
|
(30.1.2011 18:08:52)
... hlavne prakticky ritualy- dcera ma takrka od narozeni v postylce kralika, kterej hraje melodii kdyz se natahne... dostane dudlik, popadne kralika, zaklapne vika a spi. Problem je v tom ze kralik je po pul roce ozuzlavani atd. mirne jetej, ale bojim se ho vyprat, ze by potom nehral  coz by byla tragedie, bez kralika nespi a druhyho nemuzu sehnat, nevim co to je za znacku, dostala ho od kamaradky
|
| simca+klucíí |
|
(30.1.2011 18:10:30)
syn ma take hraciho kralika,natahuje se v zadu na klicek a je bily
|
| Mickey16 |
|
(30.1.2011 18:11:43)
Tenhle ma dole takovou snurku.
|
| Fufin | •
|
(30.1.2011 18:40:23)
tenhle? http://www.mamaisoninteriors.cz/images/galerie/product-507-633.jpg
|
|
|
|
|
|
| Cherubínka | 
|
(30.1.2011 17:23:06)
nejlépe si zadat do prohlížeče estivillova metoda a uvidíš kolik toho vyjede.není to ale nic lehkého a chce to odhodlané rodiče,já to použila v synových 11 měsících a od té doby konečně spíme.
|
| krtecka |
|
(30.1.2011 17:32:08)
Chtěla bych se zeptat u jak starého dítěte je to možné ještě použít. Chápu, že u miminka co jen leží to jde v pohodě, ale co dítě co už dobře chodí a v postýlce by stálo a plakalo?Myslím, že by to dokázalo opravdu dlouho.Díky a nezlobte se, že jsem otázku vetřela do diskuze.
|
| Terinka4444 |
|
(30.1.2011 19:01:35)
Já praktikovala u dcery ve dvou a půl, a to byla blinkací, jak začala řvát, zaručeně se i poblinkala, takže převléct ji i postel a začít znovu, ale ten nejhorší nápor byl jeden den, druhý den taky řev, ale už mnohem menší. Doporučuji chodit klidně co dvě minuty, položit, stále stejný rituál, pohladit říct stejnou formulku na dobrou noc a odejít a za tři munuty znovu, je to fakt první dny na budku, ale zabírá to hodně rychle a za ten klid to stojí.
|
|
|
| Klariček+T(06/08)+N(04/13) | 
|
(30.1.2011 17:35:46)
My neco podobneho udelali, kdyz bylo malemu necelych 7 mesicu. Mel postylku vedle nasi postele. Takze kdyz v noci zacal plakat, hladila jsem ho a byla jako u nej vedle, ale nevyndala jsem ho a nedala mu nakojit, chtela jsem ho naucit spat celou noc bez prsa. Plakal asi trictvrte hodiny. Pak usnul, pak za dve hodky plakal znova a uz jen ctvrt hodiny. Druhou noc uz spal uplne celou. 14 dni na to jsem si zlomila nohu a byla 10 dni v nemocnici a manzel mi byl moc vdecnej, ze jsem ho to naucila akorat vcas... 
Jinak od 8 mesicu spi sam v pokojicku a usina sam, precteme pohadku, pomazlime se, nebo zazpivame a odchazim. Nekdy tam jeste musim, ze neco chce, ale vetsinou krasne usne. Samo, ze to nekdy na me zkousi, jako maminko bud tu se mnou a tak, ale i kdybych chtela, nemuzu povolit, pak to chce porad. Takze ve spani my drzime hodne pevny rezim a celkem se vyplaci.
Preju hodne stesti a hlavne pevne nervy. Protoze nejdulezitejsi je, abyste byli opravdu odhodlani to udelat, jinak to nevydrzite. At se zadari
|
|
| Klariček+T(06/08)+N(04/13) |
|
(30.1.2011 17:50:41)
My neco podobneho udelali, kdyz bylo malemu necelych 7 mesicu. Mel postylku vedle nasi postele. Takze kdyz v noci zacal plakat, hladila jsem ho a byla jako u nej vedle, ale nevyndala jsem ho a nedala mu nakojit, chtela jsem ho naucit spat celou noc bez prsa. Plakal asi trictvrte hodiny. Pak usnul, pak za dve hodky plakal znova a uz jen ctvrt hodiny. Druhou noc uz spal uplne celou. 14 dni na to jsem si zlomila nohu a byla 10 dni v nemocnici a manzel mi byl moc vdecnej, ze jsem ho to naucila akorat vcas...
Jinak od 8 mesicu spi sam v pokojicku a usina sam, precteme pohadku, pomazlime se, nebo zazpivame a odchazim. Nekdy tam jeste musim, ze neco chce, ale vetsinou krasne usne. Samo, ze to nekdy na me zkousi, jako maminko bud tu se mnou a tak, ale i kdybych chtela, nemuzu povolit, pak to chce porad. Takze ve spani my drzime hodne pevny rezim a celkem se vyplaci.
Preju hodne stesti a hlavne pevne nervy. Protoze nejdulezitejsi je, abyste byli opravdu odhodlani to udelat, jinak to nevydrzite. At se zadari
|
|
|
| Binturongg | 
|
(30.1.2011 17:33:06)
5měsíční chceš učit usínat tímhle stylem???????? 
U syna jsem vytrvala. Žádná Estevillova metoda nebo prosté vyřvání - jde jen o to, jak se to nazývá, mě ve snu nenapadla!
Bylo to pár týdnů - cca 10 - pekla - uhoupávání, zpívání ukolébavek, držení v náručí...
No a co? Surfovala jsem si na netu, koukala na ztlumenou TV, odpočívala jsem...
Bylo to únavné - syn se budil každou hodinu na kojení.
Jenže ejhle - absolutně nemá problémy s usínáním, nepláče, nekřičí, nevynucuje si pozornost a po odstavení v roce, spí celou noc a "bez řečí" 
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
|
(30.1.2011 18:01:01)
Binturong,
syn se narodil v šest ráno a od prvního dne života spal se mnou v posteli. Nepotřebovala jsem žádný metody. Prostě spal.
|
| Binturongg |
|
(30.1.2011 19:21:19)
Monty - se mnou spal syn půl noci až celou noc do roka. Tehdy jsem to nepovažovala ani tak za svou "oběť" či nedůslednost, jako za absolutní pohodlnost.
Kojení každou chvíli - to by mi hráblo lítat furt někam do postýlky nebo nedejbože do vedlejšího pokoje... 
Od roka ho též ze své pohodlnosti nechávám v postýlce. Ke mně se stěhuje jen při nemoci nebo nočním buzení z neznámé příčiny, což není nijak často.
Ale postýlku mám stále těsně vedle své postele a hodlám to tak ještě poměrně dlouho nechat
|
|
|
| aachje skunk a tři holky | 
|
(30.1.2011 18:18:01)
uspávám jako biunturong.zhasnutá televize,malá má na postýlse tmavá nebesa,já si brousím po netu,malá si leží,hraje a pomalu usne.
nemůžu jí nechat plakat.potom dlouho neštastně vzlyká a mě to trhá srdce..
|
|
|
| withep | 
|
(30.1.2011 17:34:58)
Já bych do toho nešla. Měli jsme se synem stejné problémy, na kojení se budil 10x za noc a pak stejně neusnul. Pomohlo noční odstavení, za pár dní už spal celou noc. Ale nepíšeš, kolik tvému dítku je a jestli jsi ochotná risknout úplné odstavení (mně za měsíc dva zmizlo mléko i ve dne, nebo už nechtěl, nevím). Už předtím se teda přesunul z postýlky k nám do postele, nicméně špatné spací návyky zůstaly. Těmi špatnými spacími návyky myslím něco docela jiného než zastánci této metody - on prostě nechtěl usnout, abychom ho zase neodložili do postýlky.
U druhého dítěte jsme těmto problémům předešli tím, že spí od narození s námi v posteli, kojím ji podle potřeby i několikrát za noc, ale ona vždy hned usne, takže mi to vůbec nevadí, vždyť k ní nemusím ani vstávat, mám ji po ruce (po prsu :)). Neuspávám, jen ležím vedle ní, dokud neusne. Pokud jde spát adekvátně unavená (a tak by to snad mělo být), usne během kojení. Je teda pravda, že se večer nehnu z domu, ale nevadí mi to, děti za chvilku vyrostou a ještě nám bude líto, že už o nás tolik nestojí
Jestli na to máš nervy, zkus to, většina maminek to stejně nevydrží, a řekla bych, že je to tím, že nedokážou (nebo nakonec nechtějí) své mateřské instinkty ignorovat. Jen jsem chtěla říct, že Estivil není jediná možnost - jestli dáváte dítko do postýlky, mohlo by pomoct vzít si ho k sobě do postele. Ovšem postup navyknout na uspávání a pak najednou nechat napospas samotě, mi připadá dost krutý (ještě horší, než když se ta samota praktikuje od narození).
|
| kosicek | 
|
(30.1.2011 18:53:38)
Whitep, já takhle s malou spala od narození v posteli, do postýlky ani kolébky jsem jí nepřenášela, kojila jsem jí podle potřeby a fungovalo nám to skvěle, malá mi vždy u kojení usnula.., ale jen asi do půl roku, pak se to začalo čím dál víc zhoršovat-jak večerní uspávání u prsu, tak noční kojení.
Myslím, že byl problém hlavně v tom, že jsme nechodili spát společně, ale každá zvlášť a já ji potřebovala uspat a jít pryč a to se jí nelíbilo..asi jsem uděla i tu chybu, že jsem si u večerního kojení, které bylo čím dál delší, četla, takže jsem si svítila lampičkou, i když jsem jí co nejvíc přikryla dekou, aby to na ní nesvítilo. Prostě si mě začala hlídat a začla se pořád budit, začala taky spát neklidně-pokud neměla mou bradavku v puse a také se mě zdálo, že se budí i víc jen mou blízkou přítomností.
Manžel mi půjčil ti knížku Každé dítě může dobře spát a podle toho jsem jela, sestavila jsem starou postýlku a od té doby usíná večer sama, už 3.tí den usínala hezky a noční buzení se také o dost zlepšilo, kojila jsem po 1-2 hodinách, ted´ v noci kojím po 3-4 hodinách..Akorát teda nespí u mě, ale v postýlce přiražené k naší posteli (ale s bočnicí)
|
|
| donjamimonja |
|
(30.1.2011 22:34:18)
Whithep...s malou už v posteli dávno spím a právě v poslední době mi po nakojení neusne, ale uplně se probere a vyžaduje to houpání...to je taky jeden z důvodů, proč jsem to její usínání začala řešit...Jinak dnes jsem jí tedy poprvé nechala plakat - brečela skoro hodinu a ani náznak, že by usnula, trhalo nám to srdce,ale byla jsem opravdu rozhodlá to vydržet...i tak jsme jí nakonec zvedli - proste jsme nevydrželi - a asi nemám to srdce to zkoušet dál...za pár týdnů začneme přikrmy, tak se to třeba změní...Jo a odstavit jí ještě nechci, to začnu pomaloučku až tak za měsíc...no vypadá, že budeme muset dál vydržet...
|
|
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
|
(30.1.2011 18:06:35)
Nešla bych do toho, nechat takhle malý dítě vyplakat.
Jestli je zvyklá na usínání uhoupáváním, tak asi potřebuje k usnutí rytmus, jako ostatně spousta mrňavců. Tak bych ji zkusila dát spát do hacky nebo kolíbky. A nebo teda položila do postýlky a byla u ní a hladila ji, aby se naučila usnout i bez houpání. Ale nenechala bych ji rozhodně samotnou ječet, to mi nepřijde adekvátní, fakt ne. Ani s "občasným chozením" k postýlce.
|
| Zufi. | 
|
(30.1.2011 18:08:32)
Nedělala jsem to ani u jedné, prostě jsem uspávala a mladší spala se mnou do 7 let.
|
|
|
| Rapiti | 
|
(30.1.2011 18:10:18)
V zoufalství jsem tohle kdysi zkusila. Syn řval dvě hodiny, byl úplně fialovej a dávil se. Pak odpadl únavou, celou noc vzlykal ze spaní, budil se mnohem častěji než obvykle. Já jsem celou noc nespala. Takže pro nás tudy cesta nevedla.
Odmontovala jsem bočnici od postýlky a postýlku přivázala ke své posteli. Uspávála jsem ho kojením, s tím, že on vlastně spal ve své postýlce. Když usnul, tak jsem od něj odešla. Tak jsme to praktikovali do doby, než jsme ho přestěhovali do pokojíku k dceři. Pak jsme zavedli uspávací pohádku, už byl dost velký, abychom se domluvili. Spí přímo skvěle. Obě děti byly jako mimina nespavci a obě pak v batolecím věku začaly spát, že je ani ohňostroj nevzbudí.
|
|
| Miilu | 
|
(30.1.2011 18:16:07)
já to zkoušela jednou, jenže dcera si nedala říct a řvala a řvala, po 40-ti minutách jsem to vzdala a nikdy jsem to neopakovala, ani u jedné ze dvou dcer, obě jsem uspávala asi do 3 let, starší - je jí teď 6, už usíná sama, naučila se to postupně a v pohodě, menší - je jí 3 a kousek - usíná buď u mne nebo tatínka v náručí, nebo na klíně nebo i v posteli a spí bez problémů celou noc. Hlavně mladší byla velký uplakánek jako miminko a žádné metody nezabíraly (a že jsme jich s babičkou vymyslely spousty, bohužel pomohly vždy jen na chviličku a vše se vrátilo do starých kolejí), pomohlo opravdu jen chování 
Taky si říkám, že za pár let už se nebudou chtít mazlit, tak si to užívám, co to jde 
|
|
| Sabrina | •
|
(30.1.2011 18:23:42)
Mam nekde ulozeny navod.....zkousela si pres google? protoze tam je dulezity ten ritual a pak prodleva, kdy k tomu miminku jdes....hlavne, kdyz jednou povolis, neopakuj to, bude v tom mít chaos....ja zkousela 2x a pak sem na to kaslala, a jsem rada, neni nad to pochovat a byt s ní, dnes usina v posteli nekdy v postylce za nasi asistence, ale trva max 20min....a opravdu nam to nevadi, ona jednou uz to vyzadovat nebude.....urcite si to uzivej!!!! cas leti
|
|
| Suza007 | 
|
(30.1.2011 18:29:52)
Mnohem spíš bych doporučovala přečíst si knížku od Jiřiny Prekopové - Když dítě nechce spát...
|
|
| Marťa11 |
|
(30.1.2011 18:31:48)
Neverim, ze to nasledky nenecha, primlouvala bych se spis soupnout ditko nekomu na prochazku a dospavat.
Jsem si prvniho odnosila, druha spi podstatne lepe, staci ji, ze jsem u ni, ale neni to moje zasluha, proste bud je dite spac nebo nespac, jednoho jsem vystehovala asi v peti letech, druhe budou 3 a jasne, ze ji mam v posteli, ale jsem rada, dalsi uz nebude a bude mi to chybet.
|
| Sengam |
|
(30.1.2011 18:34:46)
Já to naučila i staršího syna a žádné následky nemá.
Je fakt, že ani jeden neřvali dlouho.Kdyby to bylo dlouho, tak to nevydržím.
|
| withep |
|
(30.1.2011 18:59:11)
Myslím, že si nemůžeš být jistá, že to následky nemá. Někde hluboko v podvědomí může být zaseto zrnko nedůvěry, nejistoty, osamění.
|
| Binturongg |
|
(30.1.2011 19:31:53)
withep -
|
|
|
|
|
| *Niki* | 
|
(30.1.2011 18:34:50)
Estvilova metoda NENÍ nechat dítě vyplakat. Je to o tom, naučit dítě, že večer následují určité rituály a že v noci se spí. S tím, nechat dítě vybrečet, unavit zoufalým pláčem, a časem nechat rezignovat (proto pak už nebrečí a nevolá), to nemá nic společného.
Já jsem asertivní, vytrvalá a odhodlaná pouze v tom, že v noci se nejí a nepije, s výjimkou horečky, takže po zrušení nočního kojení jsem ani u žádného dítěte nepřešla na mléko , vodu či čaj.
Taky to chce opakovat stejné věty a dát jasně najevo, jak to bude.
U usínání Estivila ani nic podobného neaplikuju, uspávám. Uteče to tak rychle...
|
| Rapiti |
|
(30.1.2011 20:01:34)
Mono, knížku popisující metodu jsem nečetla, ale všechny články, které jsem tady na rodině o Estvillově metodě četla, to právě jako vyřvání popisovaly.
|
|
|
| Lenka, Lenča 4/07+Vašík 8/12 | 
|
(30.1.2011 18:42:06)
Samotné usínání jsem zavedla asi kolem tří měsíců, nevim jestli podle nějaké metody, spíš podle vlastního rozumu. Malou jsem vykoupala, nakrmila, dala krknout a zapla kolotoč nad postýlkou, pokud plakala, tak jsem jí klidně zase zvedla, nechala krknout prdnout a zase položila, za dva dny spala po uložení do pěti minut ani o ní nebylo slyšet :o) Důležité je dávat miminko ke spánku spokojené, ale před usnutím položit
|
| Lenka, Lenča 4/07+Vašík 8/12 |
|
(30.1.2011 18:45:50)
z toho také plyne, nedávat mimčo spát uplakané únavou, ale vystihnout kdy je ještě spokojené a je šance že bude v postýlce koukat až usne
|
|
|
| Martina, 2 kluci | 
|
(30.1.2011 18:44:48)
Já učení usínat a spát (o metodách jsem toho moc nenačetla) prováděla, když už jsem byla zoufalá z nevyspání a věděla, že mit ot za to stojí a proto to vydržím...u mě nejdůležitější podmínka
Rituál dávno měl, \le v noci chtěl kojit a poté nespat. Takže jsem nenakojila, položila (uměl už vstávat - 11 měsíců), pohladila, hladila, hladila, položila...on brečel cca hodinu, pak usnul, totéž po 2 h spánku až do rána. Druhou noc plakal kratší dobu, méně často, zase do rána. Třetí noc jsme byli domluveni s manželem, že mě kdyžtak vystřídá, ale klouček už spal celou noc. Sfoukli jsme tím i odkojení - před den se už dávno odmítal kojit.
Přeju pevné nervy a SEBEJISTOTU, že to bude dobré pro tebe i pro dítě.
|
|
| Nasuada |
|
(30.1.2011 18:47:53)
O téhle metodě nám říkala psycholožka p. Špaňhelová, že to dítě prostě po pár dnech (či spíš nocích) vzdá, ale že to rozhodně není napořád. Což mi příjde logické, protože obě moje děti měly ty uspávací rituály a vůbec návyky na usínání a spaní v různém věku rozdílné. Mě se naprosto osvědčilo spát s miminkem v posteli a uklidňovat ho vlastním uklidněním (prostě v noci se spí, tak nemluvím a reaguji pevným objetím nebo ten menší má oblíbenou polohu na zklidnění u mě na břiše, ze které ho pak odsunu vedle sebe). Na uspávání večer používám stejné rituály, které se trochu mění podle toho jak děti rostou. Ten malý většinou usne u prsa a ten větší usne zase mým zklidněním jak ležím uvolněná vedle něho.
Od 2 let spí s bráškou sami ve svém pokojíčku a není problém. Samozřejmě někdy se vzbudí jeden nebo druhý a volají nebo příjdou, ale s tím se počítá.
|
| krtecka |
|
(30.1.2011 21:23:19)
Nasuada, konečně čtu, že to má někdo stejně jako my. Malá usne a i spí jen s námi v posteli. Nepotřebuje extra rituály, jen ležet vedle ní. Jen jsem se chtěla zeptat, jak jste pak zvládli je přesunout do vlastního pokoje?
|
| Nasuada |
|
(31.1.2011 14:39:26)
Krtečko, já spala s nimi v pokoji takže jsem se přesunula já. Vysvětlila jsem, že budou už spát samy a já chci spát s tátou. Ale myslím, že to bylo hodně o tom, že jsou tam v pokoji už dva. Prvorozený spaní o samotě neustál a vrátil se ke mě do postele takže on vlastně začal spát beze mě až v pěti . Já sama se bojím sama ve tmě takže bych jedno dítě v pokoji samotné ani spát nenechala.
|
| Nasuada |
|
(31.1.2011 14:44:32)
Tedy myslím to tak, že kdyby kluk neměl problém se spaním o samotě tak klidně jo, ale on potíž měl, tak jsem se rozhodla ho netrápit, protože jsem ho chápala, že se asi bojí a je mu to nepříjemné. Ono kdyby bylo na mě tak bych klidně spala s dětma dokud by ode mě neutekly, mají takové teploučké ručičky a nožičky a hezky se tulí a prostě mám na společné spaní hezké vzpomínky, ale přecejen i přání muže musím brát na zřetel
|
|
|
|
|
| Belatrix+A(10/09)+J(09/11) | 
|
(30.1.2011 18:48:45)
Zkusila jsem dceru nechat vyřvat asi v 9 měsících. Do té doby spala se mnou v posteli, ale už jsem měla strach, že když tam nebudu, spadne z postele. Měla jsem sice postýlku přiraženou k posteli, ale u hlavy mám noční stolek, který je součástí postele. Už nevím, jak dlouho jsem jí nechala křičet, 45 minut? 60? Pak jsem to vzdala, byla celá zpocená, trvalo, než jsem ji utišila a ještě dlouho vzlykala ze spaní. Uvědomila jsem si, že vlastně nepotřebuji, aby usínala sama, ale aby spala v postýlce. Tak jsem vedle ní ležela, hladila ji, zpívala, nebo pouštěla písničky. Sice ze začátku pobrekávala, ale nebylo to to, co poprvé. Teď má 15 měsíců a uspávám ji tak, že sedím vedle postýlky, zazpívám ukolébavky a čekám, až usne. Ta půlhodinka denně mě nezabije. U tak malého dítěte bych tuhle metodu rozhodně nepoužila.
|
|
| Gordita | 
|
(30.1.2011 18:55:01)
Estivil tu metodu vyvinul inspirovan fasistickymi metodami v Nemecku. Kazdopadne by se nemela aplikovat na dite pod sedum mesicu, ale v podstate je to jedno, nasledky dite stejne ponese cely zivot. Chtelo by to se zbavit predstavy, ze dite ma spat v postylce, dite ma spat s matkou. U nas to fungovalo dobre, byl v postylce jenom pokud usnul po kojeni, kdyz se pak vzbudil na dalsi, sel k nam do postele. Byla jsem doma sedum mesicu, pak jsem sla do prace a dal jsem kojila v noci do ctrnacti mesicu, ale jak se clovek nemusi budit uplne a prenaset dite mezi postylkou a posteli, da se v pohode kojit i ctyrikrat za noc a mezitim se vyspat, v praci mi nikdo neveril, ze v noci kojim. Za me tedy rikam Estivil NE, hranici to s tyranim ditete.
|
|
| Cimbur | 
|
(30.1.2011 18:57:13)
Nechat dítě vyplakat, to říká hodně lidí.
Sama zkušenost nemám, moje děti jako miminka prakticky neplakaly. Pokud ano, tak stačilo uspokojit některou potřebu - jídlo, odříhnutí, mazlení, přebalení, spánek... U mladší, pomohlo i nad plán zacvičit Vojtovku, kterou jsme cvičili.
Obě měly za celé miminkovství snad jedinou proplakanou noc kvůli rýmě a bolení bříška.
Lituju maminky nespinkajících plakajících miminek   .
|
|
| Veru | •
|
(30.1.2011 19:01:10)
Když byla dcera jako miminko, tak byla také šílená. Pořád a pořád řvala, už jsem myslela, že mě odvezou do blázince - vážně. A k této metodě jsem se také chtěla uchýlit, ale ňák jsem cítila, že to není správné a utvrdilo mě v tom to, když jsem si četla o dětech bez maminky v kojeňáku. Tak je taky nechají vyřvat, protože tam není šance, aby se o každé dítko zvlášť starali při usínání a spaní. A ty děti si to trauma nesou celý život, nemusí se to projevit hned, ale v hlavičce si to srovnali tak, že jim nikdo nepomůže......... Tak jsem myšlenky na uspání vyřváním okamžitě zavrhla a přešlo to samo, někomu to trvá déle, ale rituály jsme dodržovali. Zkus mrňouskovi dát plínku na muchlání (znám děti, na které to zabralo), na malou to zabralo.
|
| Terinka4444 |
|
(30.1.2011 19:03:50)
Ale to není nechat plakat, chce si to nastudovat, je to celkem fuška, pořád se tam chodí, celé večery, nenechávají se o samotě vyřvat, stále dokola chodíš uklidňovat.
|
| Kopřiva Dvoudomá |
|
(30.1.2011 19:09:12)
Terinko, jo, chodíš uklidňovat, ale třeba po sedmi, deseti minutách. Co to asi pro mimino musí bejt, deset minut ponechaný vlastnímu řevu? Když ty chudiny nemaj žádnej pojem o čase?
Jako já chápu, že je někdo z nevyspání zoufalej, já jsem taky, ale u nás není problém v tom, že by batolín neuměl usnout, ale že se budí (aniž by cokoli potřeboval, prostě mozek ho nenechá spát), takže tahle metoda můj problém neřeší. Naštěstí
|
| Nikatin | 
|
(30.1.2011 19:19:17)
Já myslím že ta metoda je ale o zkvalitnění spánku a měla by právě pomoct i v tom, že se pak dítě nebudí a spí lépe
|
| Binturongg |
|
(30.1.2011 19:28:44)
Nikatin - a proč proboha musí usínat mimino samo bez chování, když chovat chce? Tomu nerozumím...
Navždy mu to nevydrží - cca od roka máme rituál: nosit při ukolébavce, dát do postýlky, "běhala myška okolo bříška" a nazdar.
Se synem jsem v pokoji, dokud neusne.
Myslím, že základ je klid a jistota - pokud chce dítě chovat a ukolíbávat, zřejmě mu něco chybí - třeba jen ujištění, že se máma postará...
Domnívám se, že noční buzení souvisí též s ujišťováním se, že je vše ok, ale ono není, že? Máma pořád odchází, po dlouhé době se vrací...pár minut je pro dítě nekonečno, když má úzkost.
Ale protože si člověk zvykne i na šibenici, mimino se naučí spát, ovšem to, co to v něm zanechává, bych vidět nechtěla ani jako abstraktní obraz...
|
| Nikatin |
|
(30.1.2011 19:47:03)
Tak já to měla tak, že jsem si z neustálého chování a nošení zhoršila bolavé rameno v kterém mám delší dobu pravděpodobně neléčený zánět. Neunesla jsem ho delší dobu, byla z toho hotová...Byla jsem už tak nevyspalá, vyřízená, nervní, v noci když chtěl malý jen nosit a chovat se mi už kolikrát fakt chtělo zoufalstvím brečet a i jsem kolikrát brečela a přitom si nemyslím že jsem nějaká cíťa, ale tohle se už nedalo. Takže podle mě je lepší odpočinutá a spokojená maminka a díky tomu i pak pohodové mimčo, než vynervovaná, nevyspalá troska. A pokud tahle metoda u někoho zabere tak proč ne? Podle mě každá máma vycítí, jestli to je konkrétně pro ně vhodné nebo neí, zda to ona nebo prcek společně zvládnou
Binturong máš jen jedno dítě? Ono je to taky jiné pokud je jen jedno nebo jich je už vícJá mám večery o tom, že se ještě věnuji starší, že se to tu snažím uklidit, připravit na ráno vše potřebné pro sebe i děti a kolikrát jsem ráda že padnu a je po mě, takže by pro mě uspávání bylo o tom, že bych odpadla u prcka a už nemohla dělat nic. Jsem celý týden s dětmi sama a večery jsou pro mě jediné chvilky které mám jen pro sebe
Taky se u nás potvrdilo pravidlo, že dobře odpočnuté dítě přes den spí i dobře v noci, to jsem taky někde na netu vyčetla, když už jsem byla z toho nočního vstávání zoufalá. Jak se dobře vyspí před den, tak spí v noci taky dobře
|
| Binturongg |
|
(30.1.2011 21:05:05)
Nikatin - také mám večery jako jediné chvilky pro sebe (a mám jen jedno dítě).
Trochu si sice odporuješ - tak chceš večer pro sebe nebo pro starší dítě? - ale to je fuk.
Shodou okolností se v mém okolí rodí posledních 7 let jako blázen. Dvě moje sestřenice a kamarádka mají už po třech dětech cca 1,5 - 2 roky od sebe. Ostatní po dvou. Jsem jediná s jedináčkem - doufám, že ne na dlouho
Žádná z těchto matek nikdy nepoužívala tyhle podivné metody, ať jsou jakkoli omluvitelné a obhajované.
Moje sestra se živí psaním - pracuje při dětech 4 a 2 roky i 14h denně. Většinu času je s nimi doma a večer je uspává.
Je s nimi v ložnici, čte pohádky, někdy si zdřímne, někdy si všichni prohlížejí knížky - a když byli oba úplně malí, byla s nimi vždy tak dlouho, dokud neusnuli. Žádný z nich doposud nepoznal vlastní postel.
Podobně to má většina kamarádek a příbuzných.
Myslím, že za jistých okolností jde všechno - včetně volných večerů bez metody úzkosti a křiku.
A upozorňuju, že nejde o nijak výjimečné dětičky...
|
| Cherubínka |
|
(31.1.2011 10:35:11)
Tak já mám tři děti a dvě spaly krásně,nikdy neplakaly,chovali jsme a nosili ,zpívali a kolíbali,detičky krásně spaly a spí doted,jsou moc hodné.Estivilla jsem vždy odsuzovala!Pak se narodilo třetí dítě,uplakaný,nespokojený,který pořád plakal,v noci i ve dne,cvičili jsme vojtovku,k tomu rodina a další děti.Bylo to neúnosné pro mě i manžela,který obětavě choval a krmil celé noce se mnou.V jeho měsících jsme už nemohli,prostudovala jsem pořádně Estivilla,dodělali jsme pokojíček a úplně zoufalí jsme se upnuli na tuto metodu a fungovala perfektně.Syn byl asi z těch dětí,které potřebuje klid a ticho a být sám v místnosti.Předtím jsme já,můj muž,dcerka a malý spali v ložnici.Takže ted spí sám v pokojíčku a nebudí se a spí většinou celou noc.Jsem ráda že je to tak a názor na Estivilla a maminky které ho použijí jsem změnila.Dokud nemáte nespavé a uplakané miminko tak nemůžete soudit.A ta metoda není o vyřvání,k dítěti se neustále chodí,právě aby si nemyslelo že ho máma opustila
|
|
|
|
|
|
|
| Rapiti |
|
(30.1.2011 20:09:04)
Jakmile se moje dítě jen dotklo postýlky, tak začalo nepříčetně řvát, když jsem nereagovala hned a počkala 5 minut, jestli ho to nepřestane bavit, tak jsem ho pak v náručí uklidňovala ještě půl hodiny. Fakt to funguje jen na děti, které nejsou úzkostné.
|
|
|
|
| pettka+Štěpán10/07, Šimon05/10 | 
|
(30.1.2011 19:06:47)
Tak ja jsem to praktikovala u klucika asi rok a pul, po nemoci kdy s nim asi 4 noci spaval manzel, meli oba chripku a tak se furt spolu valeli u pohadek a syn ho pak vyzadoval u usinani porad, po tydnu jsme najeli na Estivilla a po trech dnech byl klid.
Ja bych to zkusila klidne i u pulrocniho ditete, mam 2 kamaradky ktere to kolem toho pul roku taky uz nezvladali a u obou mimin to do tydne krasne pomohlo. Z postylky urcite nevyndavat, proste zopakovat to co rikas pri ukladani a odejit, jen prodluzovat intervaly, myslim ze kdyz se vracis za mimcem tak moc dobre vi ze nejsi uplne pryc ale ze prijdes, podle me to za klidny spanek tvuj a hlavne ditete stoji. Jinak vim ze hodne maminek tady je proti Estivillovi, ale nam pomohl
|
|
| Nikatin |
|
(30.1.2011 19:13:56)
Estvilova metoda ale opravdu NENÍ nechat dítě vyřvat! Dítě musí cítit jistotu, že tam rodič pro něj pořád je...
Syn byl od miminka mazel, do půl roku spal krásně, tak 2 kojení za noc, ale jak mu začali růst první zoubky, tak šlo spaní do háje. Měl u toho teploty, budil se, pomáhalo mu na uklidnění kojení, tak jsem kojila o 106. Jenže tím se vše pokazilo a když se budil co hodinu a nic než prso ho neuklidnilo, tak jsem toho začínala mít dost. Nevyspalá, vyřízená, do toho předškolačka která taky vyžadovala pozornost, takže dospání přes den neexistovalo. Takže jsem taky přišla s Eativillem, snažila se dodržovat pravidla a po prvních dvou nocích se vzbudil jen asi 2x a jinak spal! Sama jsem se divila jak to zafungovalo. Sice to opravdu nemáte nikdy zaručené že je to napořád, ale kvalita spánku se mu určitě zlepšila. Dnes je mu rok, někdy se ještě budí, podle toho jak zlobí zoubky nebo nemoc, ale můžu říct, že se už docela vyspíme, chodí spát v 7, usíná někdy s fňukáním, někdy bez problémů, ale jsem v tomhle tvrdá, protože chlap není přes týden doma, jsem na ně sama a těším se na klidné večery, takže nepolevuji a neuspávám, dodržuji rituál. Jak přijede tatínek domů, tak by ho klidně nosil a uspával, ale zatrhla jsem to, vše by se tím zkazilo. Vyjímkou jsou samozřejmě teploty, nemoc, atd.
Takže u nás metoda zafungovala, samozřejmě s našimi individuálními potřebami a úpravami a jsem za ní vděčná
Držím pěsti a přeji hodně štěstí, jsou to malý tyrani
|
| withep |
|
(30.1.2011 19:29:31)
Nikatin - já jsem se na to kdysi dívala, co to je, taky mi přišlo divné, že by to bylo jednoduše "nechat vyřvat". A dočetla jsem se a udělala si závěr, že to je metoda systematického vyřvání (jistě, jsou důležité i rituály, ale podstata zůstává stejná). Jo, rodič přichází v malých intervalech, které se postupně prodlužují. Ale ty intervaly jsou pořád vyplněny řvaním. Dítě nemá pojem času, trpí tady a teď, sice záhy pochopí, že "za chvíli" ta samota skončí a rodič přijde, jenže si taky všimne, že znova a znova zase odejde, takže je to možná ještě horší než ono jednoduché "nechat vyřvat". Já bych teda tím tuplem neusla, leda vyčerpáním.
Asi teda hodně záleží na matce - matkám, které tomu fakt věří, to může fungovat a připadat ok. A mně by to rozhodně nefungovalo, protože by mi to rvalo srdce, což dítěti na klidu k usnínání určitě nepřidá. Stačí, že teorie praví, že dítě má spát samo v postýlce, a hned vím, že to není nic pro mě a moje děti.
|
| Jana Nová |
|
(30.1.2011 19:44:20)
withep, jisté je, že tato metoda nevznikla pro dobro dětí. Jenom pro pohodlí rodičů. Ti se tady až do roztrhání těla budou ujišťovat, že dětem to nijak neublížilo, ba naopak prospělo. Pěkná a čistá ukázka alibismu.
|
| Zufi. |
|
(30.1.2011 19:48:27)
boleslavko
|
|
| Nikatin |
|
(30.1.2011 19:55:46)
Vidíš a já si třeba nemyslím, že patřím k těm rodičům co si věci usnadňují a jsou pohodlní, někdy spíš naopak. Ale tohle se v mém případě už nedalo a buď bych byla za chvíli z nevyspání totální troska, nebo jsem si zvolila variantu která u nás pomohla a oba jsme byli v pohodě. Opravdu nemám pocit, že by to synovi ublížilo
Jak by mu to mohlo třeba ublížit? Já vím že důvěra, pocit bezpečí,atd....Ale neměla jsem pocit, že bych šla přes nějaké hranice, které by ho nějak poznamenali. To bych neudělala!
|
|
|
| Nikatin |
|
(30.1.2011 19:51:15)
Já nevím...u nás to opravdu pomohlo, přijde mi že tak nějak ví že jsem tu pro něj a že může klidně usnout, že jsem hned u něj kdyby něco...
Je taky zajímavé to, že dcera jako mimčo spala zásadně se mnou, nesnášela postýlku a spala celou noc krásně. Syn se mnou spát nechceJe neklidný, mele se, leze po mě, spí špatně, jak jsem ho dala do své postýlky tak spal dobvře. Zkoušela jsem to víckrát, fakt je mu ve svém líp. A přitom je to hrozný mazel a tuleň
|
| Marcela,Jonáš11/05,Ema9/07 | 
|
(30.1.2011 20:06:28)
my jsme praktikovali u obou dětí. Jonáše v 11 měsících, stačila jedna noc, ale plná nervů a křiku. Praktikovali jsme i když se vzbudil v noci :-( nám to za to stálo a jemu taky. Konečně jsme se všichni vyspali.
Malou jsem dávala do postýlky na spinkání hned od malinka, zataženou v zavinovačce. Tam problém nebyl, plakala nejvíc 5 minut.
A jsem tááák ráda, třeba na dovolené nemusím ležet s dětmi celý večer v pokoji, ale klíďo se babvit s ostaními venku
|
|
| withep |
|
(30.1.2011 20:16:49)
Nikatin, teď tomu úplně nerozumím. Dcera spala krásně s tebou v posteli. Syn spí raději sám (jo, věřím, že takové děti existují). Zdá se, že máš v pohodě spavé děti - k čemu jsi tedy potřebovala tu metodu? Nebo on na to potřeboval teprve přijít, že mu samotnému v postýlce bude líp?
Nechápej to prosím, že někoho odsuzuju, že k tomu přistoupí. Já děti neuspávám, nechovám, nehoupu, chtěla jsem, aby si od začátku zvykly, že v noci se leží a spí. Jen je nenechávám spát samotné. Ale na spoustu věcí člověk přijde až postupem času, takže pokud jsi v dobré víře navykla dítě na uspávání a pak to bylo neúnosné, dovedu pochopit, že ses rozhodla pro takové řešení. Ono ten návod vypadá spíš jako taková laskavá přísnost a argumenty o zkvalitnění spánku zní lákavě.
|
| Nikatin |
|
(30.1.2011 20:26:59)
Syn spal do půl roku dobře, ve své postýlce, neměl jediný problém s usínáním, ale pak to pokazili zuby a začal noční teror z jeho strany. No nejdřív jsem chápala že ho to bolí, tak jsem kojila, nosila,chovala...ale pak už jsem viděla, že to zuby nejsou, už to trvalo moc dlouho, viděla jsem že už to přešlo spíš ve zlozvyk...přece když do půl roku kojím tak maximálně 2x za noc, tak starší děti by měli vyžadovat noční kojení spíš méně než více ne? Jemu bylo skoro 8 měsíců a chtěl kojit v noci po hodině! Když jsem mu nechtěla dát a jen ho nosila a chovala tak řval jak tygr a vztekal se. Nikdy se mnou nespal, takže jsem chtěla zkusit, že by se mu se mnou spalo líp, ale bylo to spíš naopak, spal se mnou ještě víc neklidně než když byl ve své postýlce.¨
Mimochodem třeba dnes usínání ještě nedopadlo, lezou mu všechny 4 stoličky najednou, takže třeba právě teď to tu datluju s ním v náručí
Vím že to nejde dodržovat vždycky, sama nejsem zastáncem vyřvání do bezvědomí, ale nám to pomohlo zbavit se spíš toho jeho zlozvyku a prostě teď už většinou usne sám. Ale ne vždycky, ještě taky někdy chovám a i ráda, přeci jen je to u nás asi poslední mimi
|
| withep |
|
(30.1.2011 20:42:38)
No jo, člověk se lekne případného zlozvyku. Nedávno jsem se taky lekla, dcerka si usmyslela, že bude v noci nonstop přicucnutá, přestože dřív vždy usla a nechala se ucpat dudlíkem. Taky jsem byla nekompromisní, že já teda žádný dudlík nejsem, že nemůžu spát v noci jak vývrtka, že jí musí stačit, že ležím vedle ní a tulíme se. Jednu noc jsem se s ní i odstěhovala vedle do pokojíku, aby zbytek rodiny mohl spát, odhodlaná vytrvat ve svém rozhodnutí. Ale nakonec jsem rezignovala, že se radši vyspím ve vývrtce než vůbec . No a za pár dní to přešlo, už ji zase odpojuju a ucpávám dudlíkem. Měla jen nějaké úzkostné období.
|
| NL |
|
(31.1.2011 14:17:15)
No tak nonstop přicucnutí taky známe. A to máme zatím jen 2 měsíční miminko. Praktikuje to tak 2-3 hodiny ve večerních hodinách. Zkouším jí ho vzít, ale většinou se hned probere. Usíná nejdřív po 22 hodině(kolikrát okolo 23 hodiny), to si ho pak i nechá vzít. Ale má to i svá pozitiva, většinou když se takhle přicucává a nacpává, tak pak spí až do rána do 8 hodin. A další pozitivum je, že nespím v rybníce, protože všechno vypije během večerního maratonu přicucávání
|
|
|
|
|
|
|
|
| JanaM | •
|
(30.1.2011 20:03:21)
Nikdy jsem nic podobného nepotřebovala, děti spaly klidně. V pěti měsícíh nikdy nevíš, co dítě vlastně potřebuje, takže v žádném případě bych ho nenechávala bez kontroly, jestli nepotřebuje odříhnout, nebo přebalit, nebo jestli nemá zvýšenou teplotu apod. nebo jestli prostě nepotřebuje pochovat a uklidnit.
Estivillova metoda:
Co je důležité?
Je třeba být opravdu rozhodnuti s usínáním či přerušovaným spánkem vašeho dítěte něco udělat – to je základ! Vůbec nezáleží na věku dítěte, ať je mu 9 měsíců či 4 roky, postupujeme vždy úplně stejně. Začněte, až budete rozhodnuti dítě v noci nekojit - dítě starší 6 měsíců již noční kojení či krmení nepotřebuje a mělo by prospat v kuse 10-12 hodin. Nezačínejte s nácvikem, poud je dítko nemocné.
Je třeba, aby všichni členové domácnosti, kteří se do uspávání dítěte zapojují, byli obeznámeni s touto metodou a aby v její úspěch věřili. Naučení dítěte usínat samo může trvat celý týden, některé děti spinkají jako andílci již třetí den, je to různé, ale vždy je třeba, abyste byli trpěliví a klidní a tento klid přenesli na vašeho drobečka.
Je třeba mít připravené vnější podmínky pro nácvik usínání.
Dítě by mělo usínat/spát ve své postýlce a teplota v místnosti by měla být cca 20°C. Odlišujte den a noc. Při denním spaní nezatahujte rolety, nechte v pokoji denní světlo, nijak výrazně neomezujte hluk. Naopak v noci je třeba, aby byla v pokoji tma (nepoužívejte žádná ani tlumená světla) a klid. Připravte dítěti předměty, které bude mít při usínání a celou noc u sebe (postačí 3 věci). Může to být např. plyšová hračka, která bude s dítětem v postýlce, závěsný kolotoč, který dítě vidí, ale nedosáhne na něj, obrázek na stěně, na který vidí nebo dudlík, pokud ho ještě používá. Všechny vybrané předměty dítěti ukážete, než ho uložíte do postýlky, aby vědělo, že jsou tam s ním.
Návyk k afektivitě
Děti mají rády pravidelnost, dodává jim pocit bezpečí a jistoty. Než jde dítě spát, měl by vždy předcházet stejný sled událostí. To znamená, že dítě by mělo být nakrmeno a vykoupáno, popř. nakojeno. Poté by měla následovat nějaká příjemná činnost s rodiči, aby dítě vědělo, že ho rodiče mají velmi rádi. Můžete si chvíli hrát, přečíst pohádku, zazpívat písničku. Doporučená doba je cca 10 minut, tuto činnost provádějte mimo postýlku a ještě lépe mimo místnost, ve které dítě spinká. Této činnosti se říká „návyk k afektivitě“.
Dítě je v postýlce a co dál?
Poté uložíte dítě do postýlky a pronesete větu, kterou si předem připravíte. Můžeme jí říkat třeba „kouzelná formulka“. U nás používáme tuto větu: „Jakoubku, maminka s tatínkem chtějí, abys spinkal sám, máš tady myšáka, méďu a žirafku, tak hezky spinkejte, dobrou noc.“ Připravte si ale větičku, která bude vyhovovat vám a bude obsahovat výčet všech předmětů, které jste dítěti na noc připravili. Kouzelnou formulku proneste klidným, vyrovnaným, ale rázným tónem a než odejdete z dětského pokoje poprvé, zopakujte ji třeba třikrát tak, abyste tam strávili přibližně 30 sekund. Při dalších návštěvách v pokoji nezůstávejte déle než 10 sekund.
Jak často do dětského pokoje chodit a proč?
Dítě pravděpodobně ihned spustí pláč, bude si vynucovat vaši přítomnost všemožnými způsoby, které ovládá (některé děti dokonce zvrací – v tomto případě, dítě omyjte, převlíkněte a dále postupujte stejným způsobem). Čím je starší, tím rafinovanější způsoby vymyslí. Vy ale na jeho naléhání nedáte, jeho chování si nevšímáte, vždy jen vstoupíte do pokoje, pronesete naučenou formulku, lehce se dítěte dotknete a odcházíte. Dítě nebudete hladit, držet ho za ruku, rozmlouvat s ním a diskutovat. Rozhodně dítě nevyndávejte z postýlky.
Do pokoje vstupujete ne proto, abyste dítě uspali, ale aby vědělo, že jste ho neopustili, že ho máte pořád stejně rádi, ať vyvádí, co vyvádí. Proto je důležitý stále stejný klidný a trpělivý přístup!
Do pokoje budete vstupovat a větičku pronášet takto:
- první den nácviku: první čekání – 1 minuta, druhé čekání - 3 minuty, třetí a další čekání - 5 minut
- druhý den nácviku: první čekání – 2 minuty, druhé čekání - 5 minut, třetí a další čekání - 8 minut
- třetí den nácviku: první čekání – 3 minuty, druhé čekání - 7 minut, třetí a další čekání - 11 minut
- čtvrtý den nácviku: první čekání – 4 minuty, druhé čekání - 9 minut, třetí a další čekání - 14 minut
- pátý den nácviku: první čekání – 5 minut, druhé čekání - 11 minut, třetí a další čekání - 17 minut
- další dny než se dítě naučí usínat samo: první čekání – 6 minut, druhé čekání - 13 minut, třetí a další čekání - 20 minut
Takto budete do pokoje vstupovat vždy, když to bude třeba a vaše dítě bude vzhůru, nezáleží na tom, zda je 20h nebo 3h. Postup bude pokaždé stejný.
Po několika dnech by se spánek dítěte a tím pádem i váš měl rozhodně vylepšit. Metoda se zdá být drastická, ale nebojte se jí, není rozhodně nijak nebezpečná a dítě při ní neutrpí žádnou újmu. Naopak dítěti se vylepší spánek, bude přes den klidnější, vyrovnanější a jakoby roztomilejší
|
|
|
V její náručí
Únik z planety MarsPraha 3 
Ledové sochy na PustevnáchNový Jičín 
Jizerská 17Jablonec n/N 
Setkání sběratelůKroměříž 
K+M+B+Tábor 
Únik z planety Mars
Ledové sochy na Pustevnách
Jizerská 17
Setkání sběratelů
K+M+B+
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)