| MarianaN | 
 |
(29.12.2010 13:37:21) Dobré odpoledne,
již delší dobu nad tím uvažuji - jak je to vlastně s rozvody? Co je ovlivňuje a co ne? Říká se, že lidé z rozvedených rodin mají větší tendenci se rozvést. Jenže na většinu rozvedených, které znám, to neplatí... Znám děti šťastných párů, které se rozvedly, naopak znám mnoho dětí z rozvedených rodin, které si vlastní rodinu a manželství hýčkají a dělají vše pro to, aby k rozvodu nedošlo... Já osobně v tom vidím velký vliv víry. Většina praktikujících věřících se prostě nerozvede. A jsou to lidé, které znám já nebo mí blízcí velmi dobře. Jen mizivá část z nich se nerozvede kvůli církvi - jde o to, že víra má velice pozitivní vliv na jejich povahu a chování a oni se vesměs dosti snaží na sobě pracovat a snažit se být lepšími lidmi. A když se taková snaha sejde u obou manželů, je to na dobré cestě Víra pomáhá člověku si více uvědomit vlastní chyby a nedostatky a být tolerantnější k chybám druhého... Prostě nejde o zákaz rozvodu, rozumějte... Podstatné je, že víra dává člověku ty správné hodnoty, umožňuje mu dívat se na celý život i jeho jednotlivosti z mnoha různých úhlů, vede ho k poznání sebe sama i druhých a především ho vede k lásce - k té pravé, která odpouští, pomáhá, podporuje, nezávidí, nesoupeří, nepomlouvá, nepodmiňuje... A víra také většinou kladně ovlivňuje výchovu dětí 
Dovolte mi malou statistiku z mé rodiny:
- babičky a dědečkové - dohromady měli a mají celkem 11 sourozenců vstoupivších do manželství (zemřelé svobodné nepočítám)- celkem jde tedy o 13 manželství (s 2 manželstvími prarodičů) - matka a otec - dohromady mají 4 sourozence a 26 sestřenic a bratranců - takže celkem jde o 31 manželství, z toho 2 jsou nesezdaná partnerství (uvádím je pro jejich víceletost a pro děti z nich vzešlé) - já - eviduji zatím 22 manželství z řad mých sourozenců, sestřenic a bratranců v 1. a ve 2. pokolení (tito jsou děti sestřenic a bratranců mých rodičů, víme ) (jedno je nesezdané partnerství s dítětem)
= celkem tedy 66 manželství mých blízkých z více stran - z toho rozvodů 14 - procentuelně 21,2% - 1 rozvod v nejstarší generaci (ovšem další manželství dopadlo tak, že manželé žijí již asi 10 let odděleně, takže budu počítat 2 rozvody na 13 manželství) - takže 15,4% - 5 rozvodů v prostřední generaci (jeden z nich se ovšem vztahuje na jedno z těch nesezdaných partnerství) - takže jde o 5 rozvodů na 31 manželství - takže 16,2% - v nejmladší generaci jde o 7 rozvodů na 22 manželství (jeden je krach toho 1 nesezdaného partnerství s dítětem) - takže 31,8 %
Většina z toho jsou lidé věřící, praktikující křesťané, většinou katolíci... Generačně tam je vzestup v rozvodech, ale stále je to dobrý výsledek vzhledem k celostátnímu průměru A pak, co se týče těch nerozvedených - z velké části to jsou opravdu šťastná manželství, ale najde si i několik, které měly větší problémy - ovšem, vyřešilo se to  Berte, či ne, ale zamysleme se na tím  Děkuji a přeji krásné odpoledne  MN
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
 |
(29.12.2010 13:40:31) Statistika rozvodovosti víceméně odpovídá realitě. 50% lidí má štěstí a 50% ne.
|
| MarianaN | 
 |
(29.12.2010 13:45:39) O štěstí je to jen z malé části... Z té velké je to o toleranci, kompromisech a především o KOMUNIKACI. Výběr partnera je také dost podstatný... Člověk především nesmí být sobec a musí si vážně uvědomit vlastní chyby a nehledat je v prvé řadě na druhých. Nebo nesouhlasíš?
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
 |
(29.12.2010 13:48:11) O štěstí je to především.  Protože když ho člověk nemá, je mu ochota ke kompromisům a ochota na vztahu pracovat úplně na prd. Oni totiž na tohle musí být dva.
|
| MarianaN | 
 |
(29.12.2010 14:22:44) Ale jak jsem psala - tohle hraje roli při výběru partnera...
|
|
|
|
| adelaide k. | 
 |
(29.12.2010 13:46:12) Monty, no ono je to víc než jen ne/štěstí, ale o toms tebou asi nemá smyl diskutovat že?
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
 |
(29.12.2010 13:49:10) adelaide, v čem je to víc? Buď máš štěstí a narazíš na někoho, s kým vztah budovat jde nebo nemáš. Nebo je to podle tebe jinak?
|
| adelaide k. | 
 |
(29.12.2010 13:54:34) Jo, ale to bych nesrovnávala s pravděpodobností výhry ve sportce. Nepopírám že s postupujícím věkem a přibývajícími závazky se to poněkud zhoršuje, ale i tak to rozhodně není tragédie.
Ale jak to souvisí s rozvodovostí? Ta se týká vztahů, které už existují, do toho faktor štěstí při "narážení" už nemá co kafrat  
|
|
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
 |
(29.12.2010 14:01:54) a to jako že dřív měli lidi větší štěstí?
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
 |
(29.12.2010 14:06:20) Dřív měli lidé méně možností. Štěstí je konstantní.
|
| Ina | •
 |
(29.12.2010 14:10:53) Přidávám se na stranu Monty, je to o štěstí potkat toho správného partnera a pak se s tímto "materiálem" dá nějak pracovat dál.
|
| MarianaN | 
 |
(29.12.2010 14:23:33) No, ale co brání člověku hledat dál, když na dobrého partnera nenarazí???
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
 |
(29.12.2010 14:24:49) Mariano, nebrání mu nic, kromě té maličkosti, že od určitého věku jsou "dobré kusy" beznadějně rozebrány.
|
| MarianaN | 
 |
(29.12.2010 14:28:09)
Někdy ale o toho pravého zakopneš tam, kde bys ho nečekala Myslím, že trochu si počkat se vyplatí - je to lepší než brát za každou cenu toho kdo se naskytne...
|
| Ecim | 
 |
(29.12.2010 14:29:31) Mariano, tak přesně tohle se mi stalo v momentě, kdy jsme si dávala hledací pauzu.
|
|
|
|
| Ecim | 
 |
(29.12.2010 14:26:47) To jsem si také říkala, když jsem byla bez partnera a nevyhovovalo mi to. Na rovinu jsem si přiznala, že to takhle nechci, a pustila jsem se do intenzivního hledání. Nechtěla jsem něco tak důležitého ponechat náhodě.
|
| MarianaN | 
 |
(29.12.2010 14:30:49) Ano, výběr partnera by se neměl brát na lehkou váhu
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
 |
(29.12.2010 14:32:12) "Výběr partnera"? A já myslela, že na to musí být taky dva.
|
| MarianaN | 
 |
(29.12.2010 14:33:17) Ovšemže Jenže jistě nebereš každého, kdo o tebe usiluje, viď že ne?
|
| Ina | •
 |
(29.12.2010 14:34:25) Je fajn hrát s dobře rozdanýma kartama,ale ne vždy to tak vyjde...
|
| MarianaN | 
 |
(29.12.2010 14:37:20) Jasně, ale výběrem si můžeš značně vylepšit pravděpodobnost úspěchu, ne že ne
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
 |
(29.12.2010 14:35:30) Mariano, problém je spíš v tom, že o mne "usilovali" pouze ti, o které bych nestála, ani kdyby byli poslední chlapi na světě.
|
| MarianaN | 
 |
(29.12.2010 14:39:48) Pak je ale dobré, žes na ně "z nouze" nekývla
|
|
|
|
|
| Siddhártha | 
 |
(29.12.2010 14:35:05) Takže výběr partnera by se neměl brát na lehnou váhu. Aha, a co když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají? co když se jeden z partnerů změní až v průběhu manželství?
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
 |
(29.12.2010 14:36:39) Siddhárto, aneb, jak vždycky říkám - nerozvádíme se s tím, koho jsme si brali, ale s tím, kdo se z něj stal.
|
| Siddhártha | 
 |
(29.12.2010 14:38:27) Monty, to je přesný 
Já bych chtěla poznat aspon jednoho jediného sobce, to přestal být sobcem. Nemuselo by to být ani ze dne na den.
|
| MarianaN | 
 |
(29.12.2010 14:43:15) No jo, asi máš smůlu na lidi...
|
|
|
| MarianaN | 
 |
(29.12.2010 14:42:40) No jo, ale mění se všichni, to je přirozené Jenže neslibujeme náhodou sňatkem, že s tím druhým zůstaneme v dobrém, i ve zlém???????
|
| Ecim | 
 |
(29.12.2010 14:43:57) Mariano, ono totiž znamená, co přesně se myslí tím "ve zlém". Neopustila bych milujícího a milovaného partnera v neštěstí, ale kdyby se z něj stal hrubián, sobec a nevěrník, tak bych ho poslala do háje.
|
| MarianaN | 
 |
(29.12.2010 14:46:04) ok, ovšem asi je taky rozdíl, zda podvede jednou a lituje toho, nebo když podvádí pořád...
|
| Ecim | 
 |
(29.12.2010 14:47:42) Já jsem měla na mysli tu druhou možnost. Tu první bych odpustit dokázala, ale tu druhou ne.
|
| MarianaN | 
 |
(29.12.2010 14:49:44) Tak to bych nevydýchala také a myslím, že málokterá z nás ... Já bych si jen strašně přála, aby se mi jednou syna (budu-li ho mít) povedlo vychovat tak, že bych mu vštípila odpor k tomuto...
|
|
|
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
 |
(29.12.2010 14:45:52) Mariano, ale to slibuješ člověku, který existuje V TEN MOMENT. Pokud se z něj postupem času stane např. násilnické, sprosté, věčně opilé hovado... je to trochu jiná situace, že.
|
| adelaide k. | 
 |
(29.12.2010 14:46:19) Monty, ale o tom tu řeč není ne?
|
|
| MarianaN | 
 |
(29.12.2010 14:47:07)
Prosím Tě, kolik z náš chlapů, ze kterých se stalo opilé hovado? Jasně že jsou, ale většina to tedy není
|
| MarianaN | 
 |
(29.12.2010 14:51:11) A násilník se také stane jen z malé části z nich
|
|
|
| Apolena. |
 |
(29.12.2010 14:49:14) MarianoN, tak třeba můj bývalý. Nenapsala bych přímo hovado, ale věčně ožralý chlap, který domů nedonese ani korunu, půjčuje si, kde se dá, dluhy nesplácí, takže máš doma věčně exekutory...to teda fakt není žádné terno.
|
| MarianaN | 
 |
(29.12.2010 14:50:18) To máš samozřejmě pravdu, o tom žádná...
|
|
| Gladya, bývalá dasa, | 
 |
(29.12.2010 17:29:46) Sylvo, otázka je jestli partner náhodou takový nebyl od začátku. Nebo se takovým opravdu stal? Netvrdím, že mám pravdu absolutné a ve všech případech, ale podle mě se člověk sice vyvíjí a mění, ale u dospělého je to podstatné většinou do značné míry dané. Může dojít ke změně, ale spíš tak, že se něco z vlastností posiluje a něco oslabuje. Nebo se projeví to, co člověk šikovně maskoval.
|
| Apolena. |
 |
(29.12.2010 17:48:28) Daso, ze začátku to bylo "roztomilé" (přišel nalitej občas), pak se to zhoršovalo (byl nalitej skoro pořád, kvůli tomu přišel o práci, což "řešil" opět chlastem). S tím, co vím teď, už bych nikdy s podobným člověkem do vztahu nešla. Jenže tenkrát jsem o alkoholismu věděla asi tolik, co teď vím o elektřině - tedy že to existuje.
|
| Gladya, bývalá dasa, | 
 |
(29.12.2010 22:07:53) pravda je, že tohle se dá pochopit. Hranici, kdy ten bezva společenský člověk, který je ozdobou každého mejdanu, už je vlastně začínající alkoholik, se nepozná snadno.
|
| Teraza Horáková |
 |
(29.12.2010 23:26:44) daso, ani o té, daleko překračující cokoliv nemusí nikdo vědět, kdo v tom vztahu není.
Navenek úžasný člověk, společenský, co by se rozdal, opilý poměrně milý a přátelský, všechny hostí, ještě 5 let po rozvodu jsem poslouchala (na vsi), jaká jsem mrcha, takovýho hodnýho kluka trápit....
To není jen démon alkohol (ač zrovna s ním mám tu zkušenost opravdu osobní), nikdo, kdo nezažil, si nedovede představit takhle fungujícího psychotika, třeba - nebo ještě hůř, naprostého abstinenta, s několika VŠ - CSc... dokonce, co je doma fakt terorista, kterýmu neunikne ani smítko, ponižuje už svou druhou ženu (asi se měla setkat s tou první).
Nad rozvody se nebudu zamýšlet, kdo ve vztahu nežije, prostě do něj nevidí.
|
|
| Gladya, bývalá dasa, | 
 |
(30.12.2010 16:23:49) Je to tak. Ke všemu alkoholik se nakonec pozná snadněji než tyran, a domácí násilí není jen věc primitivů a o psychickém týrání ani nemluvě. A jsou i mnohem méně závažné věci, které mohou soužití pořádně komplikovat. Proto je v podstatě nemožné soudit vztah zvenku.
|
|
| Siddhártha | 
 |
(30.12.2010 18:25:23) To je přesný, i jak píše Pelíšek a Dáša. Já to sice nemám v takové šílenosti, ale zdeptaná jsem často. Ale co bych chtěla, vždyt on mi tohleto a támhleto, a řeším kraviny, a samozřejmě mu ubližuju...
Včera jsem tu zminovala jeden příběh, kdy násilník byl věřící lékař. Tak si vemte, jak se od takového člověka musí odcházet, když pro ostatní je úžasný, pomáhá lidem, tak hezky s každým jedná, on by se rozdal.... no co by ta kráva ještě chtěla.
Plus posuzování, že věřící jsou lepší v tom, že jsou ochotni se podívat na své chyby, pracovat na sobě...v souvislosti s rozvodovostí... Prostě blbost.
|
| mamina79 | 
 |
(30.12.2010 18:45:46) pomáhá lidem, tak hezky s každým jedná, on by se rozdal.... no co by ta kráva ještě chtěla. sid, to je přesný. Taky jsem měla něco podobnýho, a pak to lidem vysvětli... Proč jsi odešla? Já: Choval se ke mně hnusně. Pil? Já: Ne. Zahýbal ti? Já: Ne. Hrál automaty? Já: Ne. Každý si pak myslí, že jsem mu zahýbala já, to už jsem si všimla. Proto už na tyhle otázky neodpovídám.
|
| mamina79 | 
 |
(30.12.2010 21:50:47) Nejde. Ale já ty lidi neodsuzuji, jen prostě vím, že když nechodíš v cizích botách... a jak se to říká. Mě manžel ani nebil, jen dělal strašné dusno. Ať jsem udělala cokoliv, nic mu nebylo echt. Žádné uznání, žádný respekt, nešlo v tom žít, to bych byla za chvíli v blázinci. Nechtěla jsem, aby v tom vyrůstala dcera...
|
| mamina79 | 
 |
(31.12.2010 1:42:14) Jj, asi to máš čerstvější než já. No, není to lehký, ale co je? Život je boj a na ostatní lidi kašli, ať si myslí, co chtějí. Hlavně hlavu vzhůru, on se ještě fajn chlap najde, a i kdyby ne, i bez něj se dá žít. Nebo se manžel vzpamatuje...
|
| mamina79 | 
 |
(31.12.2010 15:09:21) Pelíšku, při rozvodu hodně štěstí, nedaruj mu to a pokud můžeš, vezmi si advokáta. Jinak do nového roku vše nejlepší a doufám, že se tu sejdeme za rok se super chlapama po boku a řekneme si, jak jsme rády, že jsme se těch blbců zbavili.
|
|
|
|
|
|
|
|
| MarianaN | 
 |
(31.12.2010 9:11:37) Tak by to ale být mělo. Znám jich spoustu, co takoví prostě jsou (ti věřící). Smutné je, že ne každý se správně chovat dokáže - ale jak jsem uvedla - to není chyba víry
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Siddhártha | 
 |
(29.12.2010 14:53:05) Mariano, definuj "...ve zlém". děkuji.
|
| MarianaN | 
 |
(29.12.2010 15:00:04) Nemoci, úrazy, i závislosti, zhroucení se, deprese, dlouhodobě špatná nálada, finanční problémy, výpověď z práce, problémy a hádky s rodinou, přáteli, šikana, problémy s dětmi - nemoci, postižení, drogy,..., změna vzhledu, stárnutí, ojedinělá nevěra,... Našlo by se toho dost, i více
|
|
|
|
|
| MarianaN | 
 |
(29.12.2010 14:41:36) Jasně, stává se. Pak ale záleží na tom, jak moc se změnil a v čem, že. Jsou věci, které se tolerovat dají, ale jistě jsou věci, které už ne... Například když ten druhý začne ohrožovat můj život a zdraví, nebo život a zdraví dětí, tak tam je to asi jasné, že...
|
|
|
|
|
| babiki | 
 |
(29.12.2010 14:26:51) Mariano, spis jde asi o to, ze se lide casto nejdriv jevi jako dobri partneri..a pak spousta z nich nezvladne zivotni situace...z meho okoli je strasne moc prikladu kdy chlap naprosto nezvladl narozeni potomka a proste zdrhl...chlap ktery dite chtel. Znam tady v Uk verici maminku, skvelou zenskou, 15 let vdanou a jeji manzel odesel, kdyz otehotnela s tretim ditetem..proste to nezvladl
|
| MarianaN | 
 |
(29.12.2010 14:32:24) Moc smutné Řekla bych, že je pak důležité vychovat syny tak, aby to své ženě pokud možno neudělali...
|
|
|
|