jedna plus dvě |
|
(18.12.2010 22:14:00) Tak se rozkoukávám, co letos budu psát na Vánoční přání (spojené s PFkama), hledám nějakou vhodnou báseň a zatím se mi nic nezdá, že by to bylo prostě ono, jasná volba. Většina, co mě oslovuje, mi přijde moc smutná. Asi mám ňákej splín či co. Máte nějaké tipy, něco oblíbeného? Mám na mysli básně nebo písňové texty, ne veršovánky. Dík. Tady uvádím zatím svůj první nástřel - pár tipů do širšího výběru. ----------------------- J.H. KRCHOVSKÝ Advent
Co samo nezhyne, to lidé povraždí… sněhem se ubírám k vzrostlému smrku balíček s provazem nesu si v podpaží vánoce na krku, vánoce z krku ------------------ JAROSLAV SEIFERT Nad jesličkami
Už nevzbouzím se o půlnoci utrhnout sladkost ze stromku, a zoubky ať si na ovoci brousí už dvé mých potomků.
A betlém ať si staví sami, jeskyni s vůní kadidla, město i s hradem pod hvězdami, s andělem, co je bez křídla.
Marie, Josef, kteří stáli vždy v koutku, i těm vybled šat, všichni jsme trochu zestarali, už je to morné zapírat.
Andělům, kteří nápis nesli nad známou scénou v Betlémě, už bolí ruce. Slámu z jeslí snědl už oslík beze mě. ------------------------- VÁCLAV RENČ Už dávno dudy nedudají
Už dávno dudy nedudají okolo Betléma. Jen smutné větry smutně hrají, smutna je duše má.
Už dávno nikde nečekají, že ze tmy vzejde jas. Jen smutné deště smutně hrají pro nejsmutnější čas.
Naděje dávné vítr žene okolo Betléma. Kdo stojí o nás odsouzené? Smutna je duše má. -------------------- JAN SKÁCEL Vánoce dospělých
Radostí dětí ohřejí si ruce budou se usmívat a říkat jsou tady Vánoce a bílou nití zaobroubí mráz to roztřepené co se v nich obnosilo za tak dlouhá léta
A budou trošku veselí a trošku smutní a trošku pobavení sami sebou a ticho roztáhne svých deset prstů před jejich tváře a zamrzne do opuštěných ulic
A teplá ramena stromečků vtlačí se do oken až bezdětní půjdou si po večeři na procházku a budou se držet za ruce a budou si dětmi a každý z těch dvou bude se snažit být ten dospělejší pečovat o toho druhého protože venku je kluzko a uvnitř Vánoce
|
Ningit |
|
(18.12.2010 22:20:56) Moje nejoblíbenější už od dětství - překrásná melodická báseň od Fr. Šrámka, málo známá a podle mně prostě kouzelná. Cítím v ní kouzlo štědrovečerní noci, křupání sněhu pod nohama a všechno to, co ke Štědrému večeru patří..
Prosinec
FRÁŇA ŠRÁMEK
Po sněhu půjdu čistém, bílém, hru v srdci zvonkovou. Vánoční země je mým cílem. Až hvězdy vyplovou, tu budu blízko již. A budu ještě blíž, až noční půjdu tmou.
Tu ztichnu tak, jak housle spící, a malý, náhle, dětinný, a v rukou žmole beranici, včarován v ticho mýtiny, tu budu blízko již. A budu ještě blíž, svých slz až přejdu bystřiny.
Mír ovane mne, jak by z chléva, v němž vůl a oslík klímají, světélka stříknou zprava, leva, noc modrá vzlykne šalmají, tu budu blízko již. Ach, jsem tak blízko již, snad pastýři mne poznají..."
|
|
HelenaPa |
|
(19.12.2010 11:26:58) Toho Skácela mám moc ráda. I když není zrovna plný vánočního optimismu. Ale líbí se mi to víc než umělý, strojený, "Americký" optimismus za každou cenu.
|
|
HelenaPa |
|
(19.12.2010 11:26:59) Toho Skácela mám moc ráda. I když není zrovna plný vánočního optimismu. Ale líbí se mi to víc než umělý, strojený, "Americký" optimismus za každou cenu.
|
HelenaPa |
|
(19.12.2010 11:27:22) Sorry, 2x. Ale to samo.... Fakt.....
|
|
|
Margot+1 |
|
(19.12.2010 13:27:06) Nějak jsi mě motivovala po dívat se do knihovny. Čím to, že vánoční básně jsou tak drsné? Nejvíc mě dostala jedna od Kainara - je dlouhá, tak jen úryvek:
Kubo dudej Mílo přidej Nebudete-li nám housti Budou nám životy ouzký Nebudete-li hrát na flétně Kolektiv se nám nesemkne Při Gloria na výsostech za zdravou dřeň v našich kostech Chce to basu Pane Kriste Hlásky zmrzlé Hlásky čisté Každá nota jen co kulka ze sváteční pistole Heleď anděl Vnímej vole Chceme jednou za rok Koledovati V tmách se toulati A se excitovati V masovosti svý Dětsky nevinný No přece Koleda!
|
|
|