| Raduza | 
 |
(3.11.2010 14:24:38) Nebyl náhodou u porodu? Prý to pak u některých chlapů blokne sexuální apetit po partnerce, aby náhodou nemusela zase tak trpět .
|
| Binturongg | 
 |
(3.11.2010 14:36:19) Leny - kdysi jsem dělala ve špitále, kam pravidělně docházel psycholog, k umírajcím a těžce nemocným. Kupodivu (zřejmě aby se nezbláznil, nebo že neměl špitál na víc psychoušů peníze) lítal i po gyndě a porodnici.
Hodně chlapů, kteří absolvovali porod, i když to pro ně byl nesmírně pozitivní zážitek, nespí dlouho se svou ženou nejen proto, že podvědomě nechce její další utrpení, ale právě z těch estetických důvodů - při porodu není žádnou krasavicí ani sebeúžasnější modelka, ba dokonce lze říct, že je při porodu každá fakt ošklivá... 
Ti otcové u porodu jsou šokováni tím, jak může vypadat jejich manželka a zřídka se prý stává i to, že musí absolvovat terapii u sexuologa, protože ji má pořád před očima, což v intimních chvílích teda nijak neprospěje, ovšem protože je gentleman, ženě to neřekne a radši s ní nespí, aby zas "nezklamal..."
A jsme v bludném kruhu..
|
| Kaplanka+kluci 07/05+11/08 |
 |
(3.11.2010 14:39:46) přesně tak,ale jsme za se u toho - manžel musí říct a nesmí se stydět nebo bát, kde je problém. Pak jde najít řešení.
|
| Binturongg | 
 |
(3.11.2010 14:43:35) Kaplanko - nojo, ale vžij se do jeho kůže. Brečí u porodu dojetím, líbá manželce ruce, přetéká vděčností, že mu dala děti - prostě je nadupaný pozitivníma emocema a najednou by jí měl říct "Promiň, zlato, bylas tak hnusná, že se toho obrazu nemůžu zbavit?"
Mimochodem - to byl důvod, proč jsem nechtěla otce u porodu. Je nepravděpodobné, že by se to stalo zrovna nám, ale co když...
|
| Xantipa. | 
 |
(3.11.2010 14:59:32) Binturong - nikdy Tě manžel neviděl v hrozném stavu? Párkrát mi už bylo tak blbě, že dle mýho porod ho nemohl naprosto překvapit. Tušil, že to nebude dvakrát ACH a dítě se narodí už umyté a oblečené a já asi taky nebudu po porodu připravená na návštěvu divadla. A ráno už taky vypadám poměrně zmuchlaně. Jinak - pokud je mezi nimi vše OK, neměl by být problém si o tom promluvit otevřeně. Žádný poskakování před ním v podvazcích a erot. prádle na momentálním stavu nic nezmění.
|
| Binturongg | 
 |
(3.11.2010 15:12:05) Xantipa - to taky není můj názor, ale zkušenosti nemocničního psychologa, kterých jsem se jen držela, protože jsem u pár porodů byla a fakt mi to nepřijde srovnatelné s chřipkou nebo ranním pomuchláním, zvl. když začne ženská panikařit atp.
Čímž absolutně neobviňuju ty chlapy, kteří s tím mají posléze problém - to je podprahový stav, za nějž nemůžou a velmi často ani přesně nevědí, že je to zrovna tímhle - musí to z nich vytlouct až odborník.
Nenaděláš nic a hlavně nemůžeš říct předem, že Tobě či tomu chlapovi se to stát nemůže... To, že se to nestalo vám, je fajn, stejně tak se to nestalo VĚTŠINĚ párů, ale ti chlapi, které to trápí, jsou na tom blbě a jejich ženy taktéž, tím spíš, že se nejedná o žádné bezcharakterní hajzly, spíš naopak...
|
| Xantipa. | 
 |
(3.11.2010 15:32:57) Binturong - porazit může kdekoho leccos, to je fakt. Ale když je vůle, tak se dá řešit snad skoro všechno. Takže když to do nějaký doby šlo a najednou to nejde, tak se asi bez odborné pomoci neobejdou a řešit to jen a pouze autoerotikou asi nebude to pravý ořechový.
|
| Binturongg | 
 |
(3.11.2010 15:43:37) Xantipa - souhlas. A taky netvrdím, že zrovna tohle je problém zakladatelky. Druhý porod už přece nemohl manžela tak dostat (i když kdoví ), ten problém prý mívají hlavně prvorodiči 
A s těma špekama a vráskama máš absolutní pravdu. Je možná sexy, když na sobě ženská maká, ale musí to mít míru. Jinak skončí jako vychrtlá, umělohmotná, boto silikonová stará větev a manžel si stejně najde takovou, která s tím zjevem ještě nemá tolik práce, pokud má chlapec sklon být forever young
|
|
|
|
|
| Čekatel na smazání | 
 |
(3.11.2010 15:02:49) To je ale smutný, když manžel nepozná manželku ze všech stran (nejen fyzických).
|
| Tema+2 | 
 |
(3.11.2010 15:14:24) Náš syn se narodil císařským řezem, ale manžel semnou byl před ním i po něm, já jsem po císaři dost trpěla, kdo zažil, tak ví, nebyla jsem schopná ničeho, ani si vyměnit vložku, ani se napít, nic, bylo mi neskutečně zle, Morfin mi vůbec nezabíral, navíc jsem šla na sekci za 5 min. 12 v 37. týdnu, protože mi hrozila ruptura dělohy, takže jak to mrně vytáhly a děloha na to nebyla připravená, tak jsem dle slov Dr. měla klasické porodní bolesti, jak ta děloha byla najednou vyplašená, že tam to dítě není - prostě žádná lahoda ani nic, co bych chtěla zažívat každý den. Manžel mi ale se vším pomohl, bezprostředně po zákroku se o mě staral, měnil vložky, prostě dělal i ty největší nejnechuťárny a musím teda říct, že to náš sexuální život nijak nepoznamenalo i když soouhlasím, že to není to stejný, co klasický porod. Ale když mě pak po císaři fotili s malým, tak jsem se ani já nepoznala, natož co si pak musel myslet chlap Ale je dobře, že viděl, co to obnáší, protože někteří chlapi si myslí, že porod je procházka růžovým sadem. První dítě jsem také rodila císařem a tehdejší partner tenkrát prohlásil, že jsem u porodu spala a že to nic nebylo a tím pádem nemám nárok na nic. Manžel od mé kámošky u porodu byl, dle jejích slov jí utíral zadek po klystýru, protože ona sama toho nebyla schopna a jejich manželské soužití se tím naopak utužilo. Takže je to prostě zase případ od případu, ale nejlepší fakt je, když si o tom ti dva dokáží promluvit....
|
| Čekatel na smazání | 
 |
(3.11.2010 15:19:56) Přesně tak, taky si to myslím že naopak když je chlap u porodu, je to spíš ku prospěchu. Podlě me si i té své rodiny bude víc vážit, už jen kvůli tomu dramatu, kterým porod je.
|
|
| Binturongg | 
 |
(3.11.2010 15:39:16) Irulko - s tím císařem - jako bych to psala já, taky jsem trpěla jak zvíře a půllitru Dolsinu mi dát odmítli 
Ale jinak souhlasím - každý to má nějak nastavené a taky si myslím, že by chlapi měli vědět, že se v porodnici ženská nešťourá v nose, nicméně já mám k porodům trochu specifický vztah. Osobně jsem já ta, která chlapa u porodu nechce (nejen proto, co jsem psala) a našla jsem si i takového, který by sice setrval v případě nouze, ovšem dobrovolně to po něm nemůže nikdo chtít. Na lásce k němu mi to neubralo a on mi taky nespílá, že nemohl být na sále (císař byl v epidurálu) - stejně by ho resuscitovali dřív, než by se objevila hlavička
|
| Tema+2 | 
 |
(3.11.2010 15:48:20) tak to můj chlap by i šel, taky jsem měla císaře v epidurálu, ale přišlo nám líto 1500,- za to, že by byl u toho, jak mi napíchají záda, rozříznou břicho a vytáhnou mimino a pomažou s ním na sestarnu, kde už mohl být s ním taky a zadarmo.... Chlap by se do toho nutit neměl, ale je fajn, když to vidí. U normálního porodu jsem byla rozhodnuta, že ho nechci, ale teď bych asi uvažovala jinak, je to fajn, když tě má kdo podpořit, ale to on zase vyloženě jít chtěl....
|
| Binturongg | 
 |
(3.11.2010 16:01:59) Irulko - mně úplně stačilo, že mě celé těhotenství nosil na rukou a prvních pár měsíců byl z kluka bez sebe, až jsem z něj měla ponorku  A taky mi stačilo, že jsem naprosto jistě věděla, že sedí doma a kouše si nehty až k loktům už ve chvíli, kdy já si ještě spokojeně četla ve špitále na pokoji, protože císař měl proběhnout až ráno
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|