| astraela | 
 |
(27.10.2010 9:21:34) Mám rodinu (manžel, dvě malé děti), manžel je fajn, děti, no - mladší báječné, dcerka taky, ale strašně se pořád vzteká. Nevím proč, ale poslední dobou vyhledávám samotu, manžel to zatím toleruje. Sem tam jdu na menší výlet do přírody, do lokálku na vínko apod. je mi prostě samotný fajn. Taky pořád chci chodit nakupovat, právě proto, abych mohla bejt legálně sama, dokonce chodím do lesa na dřevo na zatápění, opět, abych mohla být legálně sama. Mám na to právo, nebo musím být pořád s rodinou? A jak často na to mám právo? díky za názory
|
| zerat | 
 |
(27.10.2010 9:26:44) Podle mě tak často, jak často Ti to bude rodina tolerovat Aspoň tímhle se řídím já. Kdybych narazila na odpor manžela, tak bych se s ním o tom pobavila a snažila se najít kompromis. Taky mám občas stavy, že bych nejraději odjela od nich všech na 6 týdnů do lázní, ale jak se znám už první noc by mi chyběl manžel a ráno už bych tesknila po holkách takže si chodím odpočinout čas od času od rodiny s kámoškou do kina nebo jen tak k nim na návštěvu... V létě jsem relaxovala jako vzteklá když byla starší na táboře a mladší byla v péči babičky Jinak jsem u dětí a rodiny "uvázaná" permanentně bez hlídání, bez babiček... No jo, co by člověk pro ta svá zlatíčka neudělal
|
|
| fisperanda | 
 |
(27.10.2010 9:27:24) Jaký právo? :) To přece záleží na dohodě, a jestli to toleruje partner. Já jsem taky takový vlk samotář. Jsem ráda sama. Na druhé straně jsem společenská, ale musím se jít bavit, kdy já chci. Pokud je se mnou někdo imrvére, leze mi na nervy. Někdy mám období, kdy třeba měsíc nechci nikoho vidět, kamarádky tomu říkají "období temna". Když vyhlásím období temna, nikdo nesmí na návštěvu, na spářky nechodím. Partnera potřebuju takovýho, který to bude tolerovat, upozorňuju hned na začátku. Pokud potřebuju vypnout od malé, dám ji na hlídání a jedu do města, nakoupím, posedím v cukrárně, v knihovně... strávím tak celý den a nemám žádný výčitky. Lidi potřebuju ke svýmu životu stejně jako samotu, už su taková. Hrůzu mám ze vztahů, protože kdybych s někým začla chodit, a pak se na dva týdny ztratím, tak nevím jak to borec pobere
|
| nicnic |
 |
(27.10.2010 10:18:54) Jíje, období temna je dost dobrej vynález :). Udělám to stejně, pokud dovolíš. No když nedovolíš, tak to stejně okopčím  
|
| fisperanda | 
 |
(27.10.2010 10:26:13) Nel, můžem spolu :) Zrovna teď sem si vzala dovolenou a vyhlásila sem období temna. Natahala sem si dom spoustu ovoce, pleťový masky, koupila sem kakao, čokolády, a budu čumákovat doma, až do konce příštího týdne. Telefon vypínám :)
|
|
|
|
| babiki | 
 |
(27.10.2010 9:30:40) Astraelo, nedelas nic spatneho  mam to podbone, vrchol blaha pro me je, kdyz manzel vezme vsechny deti a ja jsem sama doma... normalne si s nim promluv,ze to potrebujes
|
|
| Čekatel na smazání | 
 |
(27.10.2010 9:30:48) Chápu rozumím. Mě stačilo když jsem včera čekal na auto u servisu, kde byly samý šroty, kovy a jiný drcený svinstva, ale i tak sem si připadal krásně jak tam bylo ticho a klid, tak sem si tu půlhodinku užíval a pak zase hurá do chaosu.
právo na to máš podle toho jak si to doma zařídíš.
|
| fisperanda | 
 |
(27.10.2010 9:35:23) Relaxace mezi šrotem :)
|
| Čekatel na smazání | 
 |
(27.10.2010 9:43:52) No tobyla. Než jsem se dozvědel kolik stála oprava, než jsem pak musel nakoupit, vyzvednout děti od známý....
|
|
|
|
| Albar |
 |
(27.10.2010 9:40:03) Astraelo, já myslím , že je to celkem normální, že si člověk potřebuje občas oddychnout, hlavně jestli jsi před tím na sebe dlouho neměla čas, tak se to nahromadilo. Jak často je to normální, ti asi nikdo neřekne, ale asi aby tím netrpěla rodina. A právo na to určitě máš , když budeš spokojená ty, projeví se to i doma
|
|
| *Niki* | 
 |
(27.10.2010 9:50:31) To není otázka práva, ale dohody s tvou rodinou. Pokud potřebuješ 1-2x týdně pár hodin samoty a chod rodiny tím nenarušíš, tak v pohodě. Pokud potřebuješ být sama čím dál víc a od rodiny utíkáš, tak už to v pohodě není. Prostě lidé ve vztahu a v rodině mohou dělat defacto cokoliv, dokud to chod celého "systému" nenarušuje. Vše je o dohodě.
Já to mám stejně, samotu potřebuju k životu jako jídlo, dopřávám si jí dost, chod rodiny tím nenarušuju, takže dobrý. Manžel pracuje v kanceláři sám, takže jinou samotu už pak nevyhledává, můžu mu klidně na chvíli dát děti a jít si samotu užívat taky
|
|
| Hudba Ainur | 
 |
(27.10.2010 10:04:11) Podle mě je to v pohodě, užívej si samotu, dokud můžeš, protože jestli čekáš třeťáčka, tak si jí pak zase dlouho neužiješ
|
|
| nicnic |
 |
(27.10.2010 10:16:48) Astraelo, mluvíš mi z duše. Velmi intenzivně tvé vyjádření chápu. Mám to stejně, kvůli tomu jsem i začala znova kouřit - prostě pro pár legálních minut samoty na balkoně.
|
| raptor | 
 |
(27.10.2010 10:30:33) chápu to,také jsem občas ráda sama,někdy mám pocit,že mě hrábne z toho kolotoče,samota mi pomáhá opět nabrat sílu a být zas hodnou maminkou
|
|
|
| Katka | •
 |
(27.10.2010 10:27:28) Je to normální :)) Já jen tu možnost neměla, byla jsem s mrňaty pořád, už jsem nepřemýšlela, hlava byla pořád v pohotovosti, ve střehu, aby se jim nic nestalo. Netoužila jsem po chvíli o samotě s manželem, toužila jsem po samotě.
Nejkrásnější den v roce byl, když si rodiče vzali na 2 dny děti, manžel na dva dny odjel a já vyrazila do města - nakupovala - sama, šla do cukrárny - sama, šla k holičce - sama a dokonce jsem si tam dala zubaře a pak rozeslala smsky, aby mi nikdo nevolal, že nekomunikuji. Bylo to nádherné. Večer jsem vařila pro navrátilce - sama a usnula v posteli plné časopisů s puštěnou televizí ... zhýralost :)) - jen pak přijeli všichni o den dřív, ale i tak.
|
| Babsi+2 | 
 |
(27.10.2010 10:49:14)
, já bych jen přidala: brambůrky v posteli, horor ve dvě odpoledne, toť má představa krásného dne. Letos jsem měla tři takové dny, kdy jsem nemusela mluvit a nikoho hlídat. Manžel jel s dětma na čundr. Na hotelu bych si to sama neužila tak, jako doma (vyzkoušeno).
|
|
|
| Cimbur | 
 |
(27.10.2010 10:36:05) Chápu Tě. Sice nechodím na vínko, ale aspoň si zaběhat, nebo vyvenčit psa. Úlevou je mi i jakákoliv cesta do města, třeba k zubaři nebo gynekologovi. Prolítnu pár obchodů, skočím do knihovny a je mi fajn. Jen to mám horší s hlídáním.
|
| * Liv | 
 |
(27.10.2010 10:42:36) Chápu,
mám to podobně - své děti i muže fakt miluju, ale jsem moc ráda i jen sama se sebou (což s kojencem šlo fakt blbě). jednou mě málem přepadli, když jsem šla večer z práce schválně výrazně delší cestou (abych si ještě chvilku samoty užila , no bylo to o fous
|
|
|
| Lucka007 | 
 |
(27.10.2010 10:48:53) Máš právo na tolik samoty, kolik potřebuješ.  Manžel by to měl pochopit.
|
| *Niki* | 
 |
(27.10.2010 11:14:54) Lucko, to si nemyslím. Představ si, že by tvůj manžel přišel s tím, že samoty potřebuje opravdu hodně. Takže z práce půjde ještě kamkoliv a přijde o půlnoci. Každý den. A ty by jsi to měla pochopit, protože on to tak potřebuje. Myslím, že takto to ve vztahu nefunguje, že jeden si bere co potřebuje a druhý by to měl chápat. Jde o dohodu
|
|
|
| vendyna (Janinka + Alenka) | 
 |
(27.10.2010 11:42:56) Samota???
U mě je to momentálně artikl č. 1. Vede před čokoládou, sexem, holičem, biftekem a dokonce i nutellou.
uáááá, samota, samota 
|
| Michala | •
 |
(27.10.2010 13:11:30) Astraelo, musím se smát - muž taky dřív hlídal daleko ochotněji, se vzrůstajícím věkem dítěte toho má plné kecky a čím dál častěji kecy stylu, že ženu by mělo uspokojovat být s dítětem. Takže já když jdu třeba zařizovat odpoledne něco pro rodinu, vyřídit nákupy, které se líp dělají bez dítěte - tak to je bráno jako moje osobní volno. Prostě mu to nevysvětlím a už se s ním ani nehandrkuju, že jsem byla něco koupit dítěti a v přeplněných obchodech se mi líp nakupuje bez dítěte. On s dítětem nenakupuje prakticky nikdy, natož aby s ním něco vyřizoval a absolvoval u toho adrenalin.
A to nemuvím o tom, že se v duchu je to pro mě fakt relax, jít po městě a třeba jít koupit brambory, ale prostě netáhnout tašky a přitom ještě nešéfovat dítě a nesledovat hustý provoz, aby mi někam nevlítlo.
Takže - mám to nastavený jako ty, taky asi vyhledávám samotu, ale moc se s tím doma nechlubím, protože se to nesetkává s pochopením.
|
|
|
| Katka+Jáchymek 9/08 | 
 |
(27.10.2010 13:21:21) Kdybych byla pořád s rodinou, tak mě klepne. Každý ráno se těším, že až přítel přijde z práce, vezme si malýho ven a já budu sama třeba i tři hoďky. To se mi fakt líbí. A zajímavý je, že nejradši jsem sama doma, když jdu ven, právě třeba nakupovat, tak si to tak neužiju a honem honem pospíchám, až zabouchnu dveře od bytu a budu mít klid..
|
| Vanka | 
 |
(27.10.2010 13:36:20) Chvilka samoty by měla být povinná.
Já než se naučila zdrhat od rodiny, tak jsem mívala pěkně protivná období. Teď už poznám dopředu a i když se mi kolikrát nechce povinně si samotu naordinuju. Tuhle jsem se v noci courala po náměstí, pak v parku, tam jsem dostala strach z úchylů a když jsem dorazila dom, tak to mělo hned dvojí efekt. Já byla šťastná že jsem neznásilněná a manžel mi tak úplně nevěřil že jsem byla na procházce a ta trocha tajemství mu udělala vysloveně dobře. týden na to se nenápadně ptal kámošek zda jsem u nich byla a zelenal vždy při odpovědi že ne.
jinak nelepší samota je v noci v koupelně u zapnuté pračky - je to jediný člověk který mi pravidelně pomahá s prací a se vším souhlasí.
|
|
|
| MrakovaK | 
 |
(27.10.2010 15:03:56) To je hezké, ty se nás ptáš, jestli na to máš právo a jak často To spíš proberte s partnerem, jestli je to v pořádku, či co dělá jinak, že se chceš víc stranit. Ale nic špatného v tom nevidím, každý chce být někdy sám.
|
|
| Ananta | 
 |
(27.10.2010 15:14:51) Jsem samotář, nejsem schopna jít někam ještě po práci, utla jsem postupně skoro všechny kontakty, kecám tady na rodince, osobní kontakty mě vyčerpávají, často přemýšlím jestli je to nějaká patologie, protože se to "zhoršuje" s přítelem jsem občas a když jsme spolu víc jak dva dny, tak už se ten druhý den těším až si zalezu domů. Jenže já nemám rodinu, nedovedu si představit jak se dá být sám když máš rodinu. To je tak na pár hodin a to mě tedy nestačí.
|
|
| margotka78 alias shit-roller | 
 |
(27.10.2010 15:48:38) Já si takhle nejvíc ulevím při turistice v přírodě.Sama v lese mezi stromy, sluníčko...Po několika kilometrech se cítím báječně. Nejlíp samozřejmě na horách, ty naštěstí nemáme daleko.
|
|
| Gordita | 
 |
(27.10.2010 16:31:14) Právo na samotu? To má snad každý, ne? Myslím, že dokud to nikomu nevadí, není co řešit. Rozhodně je lepší být s rodinou méně a v dobré náladě, než pořád a nešťastná, to by snad měli pochopit i děti i manžel (a asi chápou, podle toho co píšeš). Možná bys měla řešit, proč se ty cítíš provinile, když s nima delší dobu nejsi. Já si samotu taky docela užívám a ještě mě nenapadlo, že bych na to nemusela mít právo, nebo že musím být pořád s rodinou.
|
|
|