| Martina a dva |
 |
(16.9.2010 16:39:20)
Berte to jen jako takový povzdech, diskutovat nebudu, jsem vyděšená a úplně mimo.
První dva byly v pohodě, zdravotníci milí, ani to nebylo tak šílené, ale teď se bojím, kamarádka málem umřela, vše dobrý a najednou masivní krvácení.
Když mi to líčí, tak se klepu hrůzou. Naštěstí přežili oba.
Bojíte se krvácení? Byla už po porodu a najednou to začalo. Placenta vyšla a za ní potoky krve.
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
|
(16.9.2010 16:41:35)
Doporučuju takový hrůzný historky neposlouchat (a na vyslechnuté pokud možno nemyslet). Ono je to všechno z velké části v hlavě, a takové příběhy člověku nepřidají. Nepomohlo by ti nasměrovat se na nějaké pozitivní porodní příběhy? Třeba Aperio jich vydalo celou knihu...
|
|
| huhu, holky03+05+11, kluk09 |
|
(16.9.2010 16:42:40)
no jejej. Jsem hruzou bez sebe. Ale po bitve budu general ;-)
|
|
| boží žena | 
|
(16.9.2010 16:43:12)
já teda vůbec
|
|
| Maminka++++ |
|
(16.9.2010 16:44:14)
Těším se.
|
|
| Balcirka+E+P+T | 
|
(16.9.2010 16:47:12)
Ahoj,mám za s sebou taky dva porody,za dva týdny mám termín porodu,čekáme třetího chlapečka.Musím se přiznat,že prvního ani druhého porodu jsem se vůbec nebála.Za to ted co se ve mě odehrává je děsný.Bojím se čím dál víc,v noci mám kolikrát noční můry,jsem z toho podrážděná a nevím co bude-sice to neví žádná z nás jaký bude porod,ale ten strach je ted silnější než já,vůbec to nechápu.Ani u jednoho jsem problémy neměla,rodila jsem dobře.proto ten svůj strach nechápu.Navíc budu rodit ve stejný porodnici jako minule,je tady porodnice hezká,čistá,personál skvělý.
|
|
| Gora | 
|
(16.9.2010 16:49:42)
Prvního jsem se nebála, kdybych věděla, co mě čeká, bála bych se tak, že bych asi ani nepočala.
Druhého jsem se díky tomu bála neuvěřitelně, a bylo to prostě jedním slovem úžasné.
|
|
| Mikita.miki+Zd10/10+J+J06/13 | 
|
(16.9.2010 16:50:53)
jsem hrůzou bez sebe - páč se mi mezek tvrdohlavá ještě nepřetočil a budou mi dělat asik císaře. jinak z porodu jako takového přirozeného sem byla znepokojená, lehce nervózní a samozřejmě s obavou o špunta, ale vlastně spíš pozotivní emoce, než negativní. asi to je tím, že semsi vyslechla těch příběhů tolik, že jsem informovaná vcelku napříč tématikou. takže neposlochat jen to negativní, ale i pozitivní a klidně v šílený kvantitě. asi možná proto, že když víš, co se může dít a jak se to bude dít... no prostě psychika dělá divy. tak mi držte palce, ať už se přetočí 
|
| hrúda |
|
(16.9.2010 16:54:05)
Miki, možná má pro tuto polohu logický důvod. 
|
| Mikita.miki+Zd10/10+J+J06/13 |
|
(16.9.2010 17:12:43)
jo, sedí si tam jak paša  hlavičku přímo mezi žeberníma obloukama a asi se mu líbí, jak ho ppo tom kedloubku hladim 
ale ano, v podstatě mi i bylo řečeno několika lidmi, že to možná důvod má, pipinoložka ale nadšená není a já se toho děsně bojim - že se nebudu hojit, že budu mít jako moje máma srůsty (budou jí brát kvůli ukrutným bolestem dělohu), že se nerozkojim. navíc mám minimální hojivost jakýchkoliv ran, takže jestli se mi vůbec zacelí jizva.... úúú!
|
| Sněhulka a sněhuláčci | 
|
(16.9.2010 17:15:55)
aaaaaaaaaaa, pipinolozka, to jsem fakt jeste neslysela!!! 
|
| Mikita.miki+Zd10/10+J+J06/13 |
|
(16.9.2010 17:18:14)
eh... to mi ona sama jednou řekla, že je taková okresní pipinoložka to když sem se jí ptala, kdy míří do důchodu, páč už dost dlouho přesluhuje. stejně tak sestřičky takže ona je stará pipinoložka a ty její holky důchoďák, že asi posunou pracovní dobu, páč než ráno rozhejbou kyčle, trvá to čím dál tím dýl
|
|
|
| hrúda |
|
(16.9.2010 17:19:12)
Tak se nenech pipinoložkou deptat a prostě se těš na mimčo. Bude to dobré, uvidíš.
|
|
| Tante Ema | 
|
(16.9.2010 17:50:27)
Koncem pánevním se nemusí nutně rodit císařem, když je to zadečkem, není kefalopelvický nepoměr a ještě asi i další věci, ale zkus se optat i někoho jiného než fosilní okresní pipinoložky.
Chce to asi sehnat nějakého kloudného porodníka, co to umí a není fixován na skalpel, tedy spíš nějakého probudilého dědu, co studoval za první republiky.
Chytré knihy praví, že při poloze koncem pánevním, když se nechá běžet spontánně, se hodně dětí nakonec ještě otočí.
Nevýhoda asi je (nebo spíš jka pro koho), že se může i stát, že jakoby projdeš skoro celý normální porod a na konci je císař, protože zrovna tvoje dítě bude z těch, co se neotočí.
U nás v rodině jsou porody koncem pánevním asi dědičné či co, v době kdy jsem já byla dítě, tak probíhaly všechny normálně, jen to byla větší fuška. Dneska sestřenice všechny mažou na kudlu a nikdo se neptá na nic. Já měla zatím obě děti hlavičkou, ale kdo ví, co bude teď.
Držím palce.
|
| Mikita.miki+Zd10/10+J+J06/13 |
|
(16.9.2010 17:57:36)
tante, ona chce vyčkávat na poslední chvíli, už se zmiňovala, že je i možnost opravdu nechat proběhnout alespoň část porodu. ona mě tak trochu straší, říkala, ale, že holku by mě nechala rodit nožičkama, ale podle nějaký novější studie je dokázaný, že kluci kp rozený maj poruchy spermiogeneze, což bych teda synátorovi dost nerada udělala to zas pochopte, když už děti, tak i k nim jako bonus do budoucna ty vnoučata jinak sice fosílie, ale lepšího doktora sem neměla a žesem gynekology už měla 3 - pečlivá, vysvětluje, přijde mi, že žádnej můj přiblbej dotaz ji nerozhází, to samé sestřičky  já sem s nima děsně spokojená
|
| Mikita.miki+Zd10/10+J+J06/13 |
|
(16.9.2010 17:58:27)
ale jinak je to kruťanda sem zapoměla dodat. jak se nedodržuje, co řekne, tak rozhodně žádný . to nevadí, to se nějak udělá.
|
|
| Tante Ema |
|
(16.9.2010 18:04:38)
Tak pokud jí důvěřuješ a cítíš, že je dobrá, tak na ni dej a neboj se. To, co píšeš, že navrhuje, mi připadá celkem rozumné. Kromě té spermiogeneze, tyhlety výzkumy mívají někdy ke skutečnosti dost daleko. I když třeba našli nějakou korelaci mezi KP u chlapců a horší spermiogenezí, ani v případě, že šlo o ty, kteří byli narozeni vaginálně, to nedokazuje, že příčinou je vaginální porod.
Ale pokud tomu věříš, ber císař a nestresuj se, pokud se budeš blbě hojit, můžeš se kvůli tomu trápit klidně teprve až se to stane
|
|
|
|
|
|
|
| Bellinka+Šimonek03/2011 | 
|
(16.9.2010 16:54:41)
Ja si rikam- strach nepomuze Tretiho porodu se trochu bojim, ale tentokrat si vezmu s sebou manzela i dulu a myslim, ze psychicky mi to pomuze. Hruzostrasne pribehy neposloucham...k cemu taky? Prece se nebudu dobrovolne nicit. Mam zkusenost, ze zensky dost prehaneji. Kdyz jsem sla rodit poprve, tak mi znama rekla- predstav si tu nejhorsi moznou bolest a je to jeste o neco horsi.. Kdyz jsem byla na sale, tak jsem porad cekala na tu desny utrapy a ono nic Porodila jsem v pohode.
Tes se na miminko a na kecy kamaradky kasli...jaka je pravdepodobnost, ze se Ti stane to stejne?
|
|
| Katka a Mišáček |
|
(16.9.2010 17:05:25)
Já mě teda porod děsněj! Nebudu to tady popisovat do podrobna, abych tě neděsila. Dopadlo to ale u mě nakonec tak, že museli volat primaře,protože dr,který měl službu nevěděl co se mnou dělat. Jakmile primař dorazil, okamžitě rozhodl,že musí být provedený císař,vypadalo to s námi špatně...
Původně jsem chtěla mít děti dvě,ale po takové zkušenosti se mi už do druhého nechce.
|
|
| Akasha | 
|
(16.9.2010 17:07:08)
Já byla u sestřina porodu (nerodička) a nebojím se porodu jako takového do budoucna, ale spíš těch komplikací, které mohou přijít, toho, že zažiju to samé co ona, že mé dítě bude mít tytéž komplikace. Toho se docela děsím
|
|
| fisperanda | 
|
(16.9.2010 17:10:04)
Prvního sem se nebála a přestože nebyl jednoduchej, druhýho bych se taky nebála vůbec. O sebe se tak nějak nebojím nikdy. Ale jak de o malou, dokážu být hysterický uzlík nervů.
|
|
| Sněhulka a sněhuláčci |
|
(16.9.2010 17:14:25)
Bojim, vic nez toho prvniho... u toho prvniho to byly podobny pocity treba jako u maturity - strach smiseny s tesenim se, ocekavanim, jaky to teda bude, strach tam byl, ale rekla bych, ze to spis pozitivni ocekavani povetsinou prevazovalo. Ted uz holt trosku vim, o cem to je, tak z toho mam strach mnohem vetsi;). Moc nechapu zeny, co rikaji, ze to vlastne nebolelo, nevim, ale mam pocit, ze musi trosku kecat. U me platilo to co tu psal nekdo vyse - predstav si tu nejhorsi moznou bolest a jeste trochu vic to boli. A nemyslim si, ze bych mela nejak precitlivelej prah bolesti... Kazdopadne prezit se to dalo (myslim ty bolesti bez komplikaci), kdybych mela druhy porod jako ten prvni, tak super... ale bojim se uz ted;).
|
| Tante Ema |
|
(16.9.2010 17:35:02)
Přesně tak jsem to měla také. Podruhé byl strach tak masivní, že jsem si dopředu dohodla a zaplatila epidurál, bezprostředně byl zážitek z porodu téměř hezký, po pár letech mi postupně došlo, kde vlastně je problém.
Teď, pokud bude všechno v pořádku, budu rodit s bábou doma, nebo, pokud budu muset do špitálu, tak holt budu "konfliktní typ", ale už to ani sobě ani miminu nenechám zkazit.
|
|
| Petra+3 | 
|
(16.9.2010 17:57:31)
Protože vždy to bolieť nemusí - pri prvom bolesť neskutočná, pri druhom bolesti podobné menštruačným, takže som si stále vravela, že toto nemôže byť ešte pôrod, že to pôrod je, som si uvedomila, až keď syn zaplakal... takže to fakt nebolelo...
|
|
|
| madlenka+2 | 
|
(16.9.2010 17:22:11)
Už jsem to psala ke smutnému článku na titulní starně Rodiny - nebojím se bolesti, nebojím se nepříjemného personálu, bojím se jenom chyb ze strany zdravotníků.
|
|
| Tante Ema |
|
(16.9.2010 17:28:48)
Být tebou, tak tyhle povídačky neposlouchám, speciálně ty o bleskovém vykrvácení jsou velmi populární, protože účinné. Ale jak vidíš, i kamarádka ti "smrtelné" nebezpečí ve zdraví přestála i s dítětem.
Já si, když jsem v jináči, taky všechno strašně beru a kdejaká blbost, která by mě normálně spíš pobavila, teď rozbrečí.
Když budeš mít strach z porodu, tak se nejspíš nějaké té komplikace dočkáš a u porodu je "i ta nejmenší komplikace velmi vážná, jde přece o zdraví miminka"...
Dej se do klidu a tragickou kamarádku pošli do bažin. Porod je vyjímečný zážitek a nebezpečí smrti číhá i doma na záchodě, co kdyby se tam zrovna propadl strop a srazil člověku na stolici vaz .
|
| Jane Doe | 
|
(16.9.2010 21:58:18)
Přesně tak, každý porod je jiný. Já jsem poprvé měla přesně ty komplikace, po placentě, kterou ze mě rvali, masivní krvácení, revize bez anestezie, transfuze, no hrůza. Přežila jsem, rodím podruhé každým dnem, trochu se bojím, poprvé mělo mimi přes 4 kila, teď taky vypadá na obříka, tak se utěšuji tím, že podruhé to bude rychleji a komplikace už se nemusejí opakovat. Navíc to většina žen přežije 
|
|
|
| x x |
|
(16.9.2010 17:32:12)
Těšila a bále zároveň, hlavně už jsem se těšila ať to přijde, nejhorší je vždycky to čekání než to vypukne, kdy a jak, jestli mi nepraskne voda zrovna někde v obchodě... Na krvácení je lepší nemyslet, to by se člověk zvencnul.
|
|
| červík + V. 6/03 + L. 5/08 | 
|
(16.9.2010 17:40:44)
u 1. jsem nevěděla do čeho jdu, ale říkala jsem si zvládnou to všechny, tak to zvládnu taky
a u 2. jsem se ani nestačila na porodním rozkoukat
a nějaké hrůzné věci jsem si nikdy nepřipouštěla, prostě co se má stát to se stane
|
|
| Hilly. |
|
(16.9.2010 18:02:19)
Tak já se bojím dost. Na svůj druhý porod jsem se těšila i moc bála zároveň, nakonec to skončilo císařem. Netušila jsem moc o co jde, dokud jsem nebyla nucena poslouchat po nocích, když jsem byla hospitalizovaná, řev z porodních sálů.(Bylo léto, okna otevřená) V nemocnici jsem si poležela před porody celkem dlouho a taky už moc nevěřím maminkám s historkami o bezbolestném porodu...Jestli existují, tak to budou asi výjimky. Jinak myslím, že na to po porodu některé prostě zapomenou díky hormonům. Okna z porodních sálů byla otevřená a určitě jsem slyšela alespoň 3-4x denně dost šílený řev trvající někdy půl hodiny, někdy dvě(s přestávkami podle kontrakcí)..takže když mi řekli, že chtějí vyvolávat, bylo mi mdlo(vyvolávané porody jsou obvykle daleko bolestivější než normální). Nakonec jsem si vůbec nepořvala, protože ty čípky na mě jaksi vůbec nezabíraly a po dvou dnech mě fikli ..Ale happy jsem z toho taky nebyla, prostě CS moc přirozený není, hlavně na psychiku,...ale mimčo je v pohodě tak se nehodí remcat
Občas myslím na jednu zdravotnici, co se tu v jedné diskuzi ofrňovala nad matkami, co u porodu řvou..,že jsou jako hysterky a že se mají ovládat..Myslela jsem tedy, že řev je u porodu výjimkou...Co jsem si ale vyposlechla souhrnem tak za dva týdny, tak myslím, že výjimkou jsou spíš matky bez zvukových projevů a větších bolestí u porodu.
|
| Hilly. |
|
(16.9.2010 18:05:05)
..No a teď se zase šíleně bojím třetího císaře..chtěla bych ještě jedno mímo..Nebojím se bolestí, ale chyb zdravotníků a případných komplikací
|
|
| hrúda |
|
(16.9.2010 18:06:13)
Hilly, tak při prvním porodu jsem fakt neřvala, až do posledního zatlačení jsem dala takové nějaké "áááááááááeh" Zato při druhém jsem si zahoukala víc, nešlo to jinak...
|
| Hilly. |
|
(16.9.2010 18:12:52)
Lalial, já myslím, že si některé ani neuvědomují co u toho vyvádí Jen nechápu, že z toho řevu někdy porodním asistentkám, nebo lékařům nerupne v bedně..Ale jedna sestřička mi povídala, že vůbec žádnou empatii k rodivším matkám neměla, dokud sama nerodila..Teď je jí jich hrozně líto, předtím prý ne...No a zajímavé je, že velká část porodních asistentek žádné děti nemá..Ŕíkám si, jestli je to třeba jen náhoda, že zrovna v mém okolí tomu tak je
|
| hrúda |
|
(16.9.2010 18:16:12)
Hilly, některé možná ne, já bohužel ano. Čili ten druhý porod dost protrpěl i můj muž, protože viděl, že tentokrát to opravdu není legrace.
|
|
|
|
| Tante Ema |
|
(16.9.2010 18:07:39)
Ono to asi úplně bezbolestné je málokdy, jde spíš o to, jak s bolestí pracuješ a jestli nerodíš v podmínkách, které generují nadbytečnou (a nezvladatelnou) bolest.
|
| Hilly. |
|
(16.9.2010 18:21:40)
Asi jo..já si to představuji, že pocity z porodu mohou být podobné jako v těchto dvou případech..Například kdyby tě někdo nutil s karabáčem běhat dokola po Olympijském stadionu a nebokdyby si tu samou vzdálenost běžela dobrovolně v rámci letní Olympiády, na kterou by si se připravovala...V prvním případě by si asi nadávala, jaká je to šikana, námaha, buzerace, nelidské zacházení, vyčerpanost..Ve druhém by tě zajímal spíš výsledek a na pocity při tom běhu by si se moc zpětně nesoustředila
|
| Tante Ema |
|
(16.9.2010 19:06:43)
Jasně. To, co popisuješ, je přístup ženy k vlastnímu porodu a to jehodně důležité.
A stejně důležité jsou i ty podmínky, které rodička může ovlivnit jen částečně nebo vůbec. Myslím tím, že určité způsoby zacházení během porodu často způsobí, že žena proces přestane zvládat, porod se pak změní v utrpení na hranici snesitelnosti (aspoň tak jsem to vnímala, resp v tu chvíli mi to připadalo daleko ZA hranicí snesitelnosti, ale přežila jsem ).
Křik samotný nemusí nutně být negativní věc nebo známka toho, že žena trpí nesnesitelně. Ale asi to tak často může posluchači znít.
|
| Tante Ema |
|
(16.9.2010 21:30:24)
Fakt není křik jako křik. Může vysilovat, ale i naopak.
Jen pro sestřičky na sále může být nepříjemné to poslouchat, tak pak povídají a protože mají uniformy a jsou v nemocnici, vypadá to vědecky.
|
|
|
|
|
|
|
. Ale byl v pořádku. 
. Porod je prostě naprosto nevyzpytatelný děj s nejistým koncem. Naprostá většina samozřejmě dopadne dobře, ale někdo tu statistiku prostě tvořit musí, tak si vždycky říkám, že to můžu být klidně já 
. Medicína ani při striktních lege artis postupech není všemocná, ženy při porodu vždy umíraly, na poporodní krvácení se dá za použití všech dostupných léčebných prostředků umřít i dnes. Samozřejmě nechci nikoho děsit, ale je to realita, beru to tak.
V její náručí
Rekonstrukce husitské bitvyJičín 
Orchestr na dotek – ZápadPraha 1 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Rekonstrukce husitské bitvy
Orchestr na dotek – Západ
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)