| petula.hk.25 |
 |
(23.8.2010 19:02:20)
Dobrý den,
ať pročítám jak pročítám, pořád mám takovej strach z proodu, že se skoro bojim mít děti. Vím, že děti jednou mít chci, ale jak? Tíží mě to už teď, když teprve mimčo plánujeme.
Abych to vysvětlila - při bolesti omdlívám, takže si nedovedu představit porodit miminko normálně. Zvažuju císařskej řez, ale - špatně se mi cokoli hojí. I jizva po slepáku je rozjetá, velká. Veškerý jizvy se mi hojí déle než je běžné. A to je další otázka - skoro si říkám, že líp bych v takovým případě zvládla jizvu na břiše, než tam dole.
Prosím poraďte.
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
|
(23.8.2010 19:06:43)
Zkusila bych psychologa. A taky si nech udělat testy na cukrovku, to je jeden z příznaků, že se špatně hojí jizvy. Jinak dneska už není problém si předplatit anesteziologa, který se ti bude věnovat a dá ti epidurál a neodvolají ti ho, stojí to 11 tisíc, ale je to fakt jistota, nedávno byl o tom článek na hlavní straně, dělá se to v Krči.
|
|
| remus | 
|
(23.8.2010 19:07:18)
Až se ti narodí miminko, tak na si na nějaké hojení jizvy ani nevzpomeneš, budeš mít kapku jiné starosti, tak se neboj!
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(23.8.2010 19:08:42)
No to není tak úplně pravda, po prvním nástřihu jsem si hned tak nemohla sednout, hlavně ne na ty tvrdý židle v porodnici, ale pravda je, že je to hodně vykoupený tím miminkem, člověk to tak neřeší. 
|
| remus |
|
(23.8.2010 19:11:42)
No mně ty stehy rozešívaly a zase sešívaly, takže jsem nemohla vydržet ani cestu domů, každopádně mě mrně potřebovalo a neměla jsem čas přemýšlet nad sebou, hlavně se na tu bolest rychle zapomíná, děti jsou moji slaďoušci
|
|
| Lassie66 | 
|
(23.8.2010 19:30:18)
Já měla nafukovací kruh a sedělo se mi jako v bavlnce
|
|
| Dojanka | 
|
(23.8.2010 23:01:39)
Petulko, strach jsme měly každá a každá jsme to zvládly. Já zas dost panikařím, měla jsem strašnou fobii, že miminko bude mít nedostatek kyslíku a odumře mu mozek. Nakonec jsem si v duchu řekla "nepanikař", bolest je tu od toho, aby pomohla ven miminku a pak jsem se nějak vnitřně zklidnila a vše dobře dopadlo. Neboj, dneska už si můžeš zaplatit nadstandardní služby 
|
|
|
| Bumbi&05,08,10 | 
|
(23.8.2010 21:47:35)
s tím nesouhlasím, trauma z porodu euforie z miminka překonat prostě u někoho nemusí. Znám holky, co se z porodu otřepávají rok, dva i pět po něm a brání jim to mít další děti. Na místě je pomoc psychologa.
|
|
| Vendy a dve holky | 
|
(24.8.2010 8:51:27)
presne, abych pravdu rekla, nejvetsi stres nebylo tehotenstvi a porod, ale ten jekot a bezradnost potom,baaaaaaaac takova zmena, ze se clovek jen tak nevzpamatuje.Kdyby to slo, rodila bych za tazatelku hned zitra, kdyby mi pomohla s malou
|
|
|
| hrúda |
|
(23.8.2010 19:10:46)
Já bych rodila, až bych brečela... Neboj se, zvládneš to.
|
| remus |
|
(23.8.2010 19:12:45)
jen si poplakej
|
| hrúda |
|
(23.8.2010 19:13:58)
Joo, občas to jde ven, naštěstí je manžel schopen mě i obejmout.
|
| remus |
|
(23.8.2010 19:15:43)
no počkej, ale ty dvě dětěi máš, ne? Tak co třetí?
|
| hrúda |
|
(23.8.2010 19:21:45)
Snaha by byla, ale výsledky když už se dostavily, tak vydržely jen šest týdnů.
|
| remus |
|
(23.8.2010 19:40:53)
Aha, tak na to není co říct, moje kámoška to měla také tak, vyšlo jí to až na čtvrtý pokus a těhu pak bylo naprosto bez komplikací, porod v den termínu, třeba zárodky nebyly v pořádku a tělo je samo vyloučilo, určitě se to podaří, až to bude to pravé dítko pro vás .
|
|
|
|
|
|
|
| destenka + 01/09 + 01/11 | 
|
(23.8.2010 19:10:57)
Chápu. Říkala jsem si něco podobného, i když ne tak intenzivně asi. Pak to těhotenské hormony utlumily a vzpomněla jsem si na to zase těsně před porodem. S každou další kontrakcí byla moje panika větší, porodní asistentka tomu nasadila korunu blbými kecy, manžel sice podporoval, ale strach zůstal. Teď čekám druhé a zatím se nebojím. Před porodem ještě zvážím přítomnost duly nebo známé PA. Ale hlavním bodem zlomu bylo asi to, že jsem dostala informace o přirozeném porodu. Sama si netroufám na porod doma, ale vřele doporučuji kontaktovat někoho, kdo o tom něco ví, a jen si s ním povídat. Zjistíš, že mateřství je velice přirozená a pudová věc, a pokud budeš poslouchat své instinkty a budeš mít u porodu někoho, kdo tě v tomto podpoří, bude to ok. Ta bolest je toho součástí, i obavy jsou normální, ale nenech se tím pohltit, byla by to škoda. V lednu budu moct napsat, jestli jsem to já dokázala nebo ne 
|
| destenka + 01/09 + 01/11 |
|
(23.8.2010 19:14:01)
Aby bylo jasno, nepřesvědčuji zakladatelku k porodu doma, jen si myslím, že ty ženské jsou schopné člověku dodat sílu a překonat obavy z porodu jako takového.
|
| MarkétaP + 4 dcerky | 
|
(23.8.2010 19:20:58)
destěnko, udělala jsi mi radost, poslední dobou jsem měla takový pocit marnosti a tohle mě potěšilo, že to naše povídání má smysl, že pomůže jiným ženám být sebevědomější, poznat sama sebe a uvědomit si (a nejlépe realizovat) svá přání a priority Děkuju.
|
|
|
|
| ..maya.. | 
|
(23.8.2010 19:11:34)
to se bojíš jen ted...až budeš mít před porodem budeš se těšit
|
| huhu, holky03+05+11, kluk09 |
|
(23.8.2010 19:49:49)
no ja nevim, ja se teda nejvic bojim pred porodem. Bojim se bolesti. A bojim se prave proto ze moc dobre vim co me ceka...
|
| ..maya.. |
|
(23.8.2010 19:59:57)
no tak já se na porod těšila a byl krásnýýýýý....
|
|
|
|
| Katka + 2 | •
|
(23.8.2010 19:13:14)
Taky špatně snáším bolest, dělá mi zle jen odběr krve u doktorky, po vyřezávání znamínka, i když to bylo umrtvené, jsem jim tam omdlela.. Paradoxně jsem oba porody zvládla líp, oba přirozenou cestou, oba vyvolávané, bolesti hned od začátku celkem silné a po třech minutách.. Dalo se to vydržet celkem dobře, bylo to jen jako hodně silná křeč při menstruaci, která se ale dala prodýchat a pokaždé trvala max. minutu v kuse a já pořád čekala, kdy přijdou ty strašné bolesti, o kterých všichni mluví.. Rodit císařem mě ani nenapadlo, už proto, že bych mimčo nemohla mít hned u sebe, jizva se hojí dýl, dýl trvá, než se dáš dohromady... Po prvním porodu mi sice nástřih sešili hodně natěsno, takže jsem si asi dva měsíce nemohla pořádně sednout, ale stálo to za to... Při druhém už byl asi lepší personál, už druhý den jsem seděla normálně, nic nebolelo.. A hlavně na to, jak bolel porod, jsem si druhý den ani nevzpomněla...
|
| Jája | •
|
(23.8.2010 20:02:00)
Naprosto přesné!!!
Ber to tak, že tělo je na porod hormony připravené a není to taková bolest, aby se to nedalo překonat, fakt to není horší než silná menstruace. Věř svému tělu, to ví, co má dělat a zmákne to bez problémů.
Hele, nám vždycky říkali "když to šlo dovnitř, musí to jít taky ven".
|
|
|
| Katka+Jáchymek 9/08 | 
|
(23.8.2010 19:13:31)
Měla jsem to podobně, v těhotenství jsem i brečela, že se fakt bojím, ale teď s odstupem času jsem ráda, že jsem absolvovala přirozenej porod, vzpomínám na to s láskou a už s odstupem pár týdnů bych si to klidně dala ještě jednou.. Pro mě bylo daleko horší splašení hormonů, poporodní depka, celý těhotenství jsem si říkala, když zvládnu porod, jsem z "nejhoršího" venku, a světě div se, ono to tím teprve začalo...
|
|
| Albertka | 
|
(23.8.2010 19:14:20)
Za porodní bolest dostaneš tu nejkrásnější odměnu..
Za sebe můžu říct, že taky bolest hodně špatně snáším, např při bolesti při menstruaci jsem si říkala, že jestli takhle bolí porod, tak nechci rodit...
Když jsem byla těhotná, jsem se na porod svým způsobem těšila, ale strach tam byl i když hormony působí, těšíš se na miminko a na konci těhotenství už to chceš mít konečně za sebou.
Nakonec jsem porodní bolesti prožívala docela dobře, bolelo to, to je jasný, ale tak nějak smysluplně, nevím, jak to popsat, zas tak hrozný to nebylo.
Přijde mi, že je v dnešní době trend předhánět se kdo měl horší porod, ani se nedivím, že se pak ty, co ještě nerodily, porodu bojí.
Kdyby to bylo tak hrozný, tak žádná ženská nebude mít více dětí
|
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(23.8.2010 19:14:53)
Petulo, jednak by ti mohla pomoci dobrí psycholožka, napadá mě např. Eliška Kodyšová, ta je taková velmi empatická k problémům žen s porodem. Další věc, bolest u porodu je oproti bolestem třeba zubů atd úplně jiná, je produktivní, její vnímámí je dost v hlavě, když ji vítáš, dokížeš ji velmi dobře zvládnout. V tom by ti mohla pomoci například dula. A za třetí, pro ženy, kterým strach z bolesti blokuje rozvíjení porodu, existuje jako výborná možnost epidurální analgezie, takže pak by sis mohla vybrat porodnici, kde ji u porodu bez velkých řečí nebo za poplatek dávají. Bolesti po sekci jsou mě oproti porodním zvladatelné hůře i proto, že nejsou tlumené hormonálně endorfiny apod., hůře se v hlavě zpracují do pozitivna než porodní. Přeji ti, ať se s tímhle problémem dobře popasuješ co nejdříve!
|
| Paradox | 
|
(23.8.2010 19:19:39)
Souhlasím, zcela lehce a nekomplikovaně jsem porodila dvě děti (4,5 a 2,5 hodiny).
Při menstruačních bolestech mě tatínek vozil v mdlobách na pohotovost a když mě chytl zub na dovolené v Chorvatsku, ležela jsem v Rijece na zemi na parkovišti a prosila manžela, aby mi přejel hlavu autem.
Porodní bolesti jsou prostě JINÉ. Ale je to taky hodně o psychice. Na porody jsem se k zbláznění těšila. Na zánět zubu nikoliv.
|
| Lassie66 |
|
(23.8.2010 19:31:39)
|
| Paradox |
|
(23.8.2010 19:52:29)
Se Ti směje! Víš, jak mi bylo?
|
| bravad |
|
(23.8.2010 20:05:38)
Tak pod to se můžu podepsat. Rodit... to bych mohla pořád. Ale když jsem onehdá měla zánět močových cest, stal se ze mě (krátkodobě) jasný přívrženec eutanázie.
|
| Bumbi&05,08,10 |
|
(23.8.2010 21:50:37)
mám za sebou dva porody a 5 ledvinových kolik. Ledvinová kolika je horší, při ní si přeju umřít OKAMŽITĚ, jak mi to přijde strašné a taky ta bolest při ledvinové kolice nemá smysl, kdežto při porodu má svůj smysl a taky konec /porodem to v zásadě víceméně končí, pokud není doktor zbrklík a nespěchá a nestříhá/.
Raději rodit, než zase ledvinovou koliku 
|
|
|
|
|
| Mediana | 
|
(23.8.2010 20:14:48)
Teda Paradox, s tím zubem jsi mě rozesmála. Dík, dneska poprvé.
|
| Paradox |
|
(23.8.2010 20:31:33)
Mediano.
|
|
|
|
|
| Katla | 
|
(23.8.2010 19:21:32)
Obecně je tato fráze dost nenáviděná, ženské často tvrdí, že nesnášely, když jim to někdo říkal, ale mne to pomáhalo a říkala jsem si to v prvním těhotenství sama. Prostě když porodily ty generace , generace, generace .....ženských přede mnou a často za dost trostních podmínek, to by bylo divný,kdyby to mělo u mně váznout...přece nejsem nejvetší máčka v historii porodů.
Ty určitě taky né.
Hlavně neposlouchej hororporodstory.
tak , jak se tu občas zmiňují "urban legend" , tak stejně tak existuje celý košatý žánr "delivery legend"
|
|
| malostranska | 
|
(23.8.2010 19:23:25)
chapu, ale ona jina moznost,nez porodit normalne, neco CS ani nezbyva.
|
|
| enny |
|
(23.8.2010 19:23:27)
petulo, já také omdlívám dost často opakovaně i na očním, alergologii, u gynekologa.. Já sama jsem z tohoto důvodu jednoznačně dávala přednost přirozenému porodu, císař jsem nechtěla.. ale člověk míní, já jsem nakonec před 3 měsíci rodila právě císařem. Nicméně si myslím, pokud se opravdu bojíš, zkusila bych třebas toho psychologa.
|
|
| La Pepa | 
|
(23.8.2010 19:26:04)
no, jizva na břiše vs tam dole - té jizvě na břiše při císaři nevyhneš, ale pokud zvolíš správnou porodnici a budeš mít štěstí, žádnou jizvu z normálního porodu mít nemusíš. Navíc hloubka obou ran je nesrovnatelná, při nastřižení i natržení to nejde moc do hloubky, narozdíl od císaře, kterej prostě musí jít skrz všechno.
|
| Katla |
|
(23.8.2010 19:26:58)
to je taky fakt. Já nemám žádnou, vidiš to.
Nebylo moc co hojit.
Dobrá poznámka.
|
|
|
| Babyna,Patricie07,Michael10 | 
|
(23.8.2010 19:27:48)
Určitě by bylo dobré se toho strachu alespoň trochu zbavit. Mluvit o tom s dobrou dulou nebo i někým jiným, to je jedno. Já jsem před prvním porodem měla velký strach, řekla bych, že to ovlivnilo i průběh porodu - vyvolávaný, nepostupující, nakonec epidurál, díky kterému jsem se zklidnila a otevřela se. Nakonec se sice dcera narodila kleštěma (což mohlo být způsobeno vyvoláváním, tím, že jsem byla nucena ležet...), ale vzpomínky jako takové mám dobré a i ta bolest byla jiná než normálně. Byla jsem jakoby v transu a nevnímala čas.
Podruhé jsem se už nebála, jen jsem měla obavy, aby neprobíhal podobně jako první. Bolesti byly větší než poprvé, ale zase jsem věděla, že to brzy skončí a budu mít u sebe miminko.
|
|
| štěpánkaa | 
|
(23.8.2010 19:34:59)
petulo,
těhotenské hormony jsou úžasné, ale vše nezvládnou. poraď se s psychologem předem. Uvidíš, že když se předpřipravíš, zvládneš to pak díky svému tělu úplně v pohodě. Najdi si taky vstřícnou porodnici, lékaře, porodní as, jak uznáš za vhodné. Drž se.
|
| Babyna,Patricie07,Michael10 |
|
(23.8.2010 19:39:37)
Ještě je důležité, tak jak píše i Štěpánka - mít dobré informace, tedy něco si načíst, srovnat si to v hlavě, vybrat si dobrou porodnici, pouvažovat, zda si s sebou vzít dulu či vlastní PA. Pokud bych měla volit způsob porodu s ohledem na velký strach z bolesti, volila bych epidurál.
|
|
|
| Janča N. | 
|
(23.8.2010 19:45:23)
Jednou mi gynekolog říkal, že je strašně hodně žen, co se bojí porodu, takže neboj, nejsi jediná.
Určitě bych zvážila nějakou terapii,aby sis uvědomila, co je důvod takového strachu.
Neboj se o těchto pocitech mluvit.
|
|
| shantule,Terka 12/07+Péťa10/11 |
|
(23.8.2010 19:45:35)
Musíš si říkat, že vše bude v pohodě a uvádětz se do klidu...Já byla takj v pohodě, ikdyž jsem srabík na bolest, že jsem měla odrozené během 30 minut a to jsem rodila 4200g těžkou slečnu
|
|
| Gora | 
|
(23.8.2010 20:01:06)
Po prvním porodu, jsem si myslela, že do druhého nepůjdu, měla jsem stejně hrozný strach asi jako ty. Přemýšlela jsem o návštěvě psychologa, jen ta představa bolestí mě děsila. Pak ve mně zvítězila touha po druhém dítěti, a když už se naštěstí podařilo rychle počít, tak už to nešlo vzít zpátky, a jediná možnost byla se s tím prostě smířit, protože nějak to miminko ven musí.
Je dost možné, že touha po dítěti jedno převáží strach, a pokud ne, tak psychoterapeut nebo psycholog určitě pomůžou.
Mmch druhý porod byl tak skvělý, že bych skoro chtěla znovu.
|
| jjj | •
|
(23.8.2010 20:09:22)
no já se ti vůbec nedivím.já bych rodit nikdy nešla,byla bych tak psychicky v cudu,že bych ani neporodila..
asi to pánbů nahoře ví...že se nám nepodařilo nikdy otehotnět..a máme decko adoptované.
asi jsem vnitřně ze strachu ani otehotnět nechtěla.
takže plně chápu do prožíváš za strach.
|
|
| Dojanka |
|
(23.8.2010 23:10:47)
Souhlas s Marci. Druhý porod mi záviděli porodní asistentky, prý by takový porod jednou chtěly mít. Vyskočila jsem "na kozu" a na 3. zatlačení byla cácorka na světě. Sice s nástřihem, šití štípalo a tahalo, ale STÁLO TO ZA TO. A to mám holky skoro 9 let od sebe, myslela jsem si, že porod nebude žádná rychlovka, ale doktor na UTZ mi řekl:"Žádný strach, tělo si s tím samo poradí" a měl pravdu. Ničeho se neboj. Křeče při průjmu a bolesti břicha při salmonele jsou horší.
|
| Gora |
|
(24.8.2010 10:34:06)
To můžu taky potvrdit, mám problémy se střevama, a ta bolest je nesrovnatelná. Člověk ví, že brzy bude mít své miminko u sebe, a tak se ta bolest mnohem lépe snáší. Já si po celou dobu říkala, jak se na něj těším, a v duchu ho povzbuzovala, ať si za mnou pospíší.
|
|
|
|
| anexa | 
|
(23.8.2010 20:03:42)
mě kdysi jímala hrůza z porodu taky, jenže biologické hodiny zatikaly a převážila touha, radost a očekávání. Porod byl na konci 9měsíce spíš vysvobození a pak tu bylo mimčo, které mě na 100% potřebovalo, že jsem si na tu bolest ani nevzpomněla.
|
|
| Raduza | 
|
(23.8.2010 20:04:55)
Babička vždycky říkala "když to šlo dovnitř, půjde to i ven"  . Určitě neomdlíš, protože budeš myslet na to miminko. A to jak to bolí, Ti nikdo neřekne. A kdyby řekl, tak tomu stejně nebudeš věřit . Já po prvním porodu nechtěla už nikdy rodit a stejně jsem za 5 let zapomněla. Po druhým porodu jsem vstala a mohla jsem jít domů. Neboj, pokud děti chceš, tak do toho prostě půjdeš . Jo, a když srovnám vysekávání osmičky a následnou dvouměsíční bolest, tak ten porod je pořád lepší.
|
|
| Táni+dvojčátka 7/08 | 
|
(23.8.2010 20:14:29)
Neboj, až budeš těhu, určo to bude lepší a když ne, šup k psychologovi...ale myslím, že to těšení na miminko strachy přetluče. Radím rodit normálně, u mě to bohužel nešlo, tak snad příště. Po císaři se většinou dáváš dýl dohromady, určo nejsem zastáncem toho, že někde císaře chce 
|
|
| MishuI | 
|
(23.8.2010 20:36:35)
Ty jsi z HK?Ozvi se na mail,jestli chceš..jsem téměř v tvém věku,jestli je ta dvacet pětka věk Já ti ukážu,jak to vypadá rok a půl po porodu-nemyslím jizvu,ale dítěA uvidíš,že to za to stojí
|
|
| Lisel |
|
(23.8.2010 21:22:39)
Zní to asi otřele, ale neboj se. Já jsem to stejné. Zbytečně jsem si kazila těhotenství představami o té hrůze co mně čeká, měla jsem nervy úplně v kýblu a zvládla jsem to. Ne že bych na to ráda vzpomínala, ale dá se to zvládnout.
|
|
| Jana, dcerka 5 let | •
|
(23.8.2010 22:05:43)
V časopise "Děti a My" jsem nedávno četla o tokofobii - chorobná úzkost z porodu. TAkže to není úplně nenormální mít z porodu strach, ale určitě se s tím dá něco dělat. Na jiné stránce v tomto časopise je také uveden telefon 224 214 214 ( nebo e-mail psychopomoc@capz.cz) na linku psychopomoci, poskytují kvalifikované odpovědi na otázky z oboru psychologie, pomohou při orientaci v nepříjemné situaci ...
Často se bojíme neznámého, a v případě porodu, Vám odměnou za překonání strachu z něj, bude to nejkrásnější na světě - Vaše děťátko. Přeji Vám hodně síly ;-).
|
| keliska.p | 
|
(23.8.2010 22:36:11)
Myslím si,že jsou daleko větší bolesti na světě.Bolest zubů,hlavy je bolest pro ho.no na ho.no,ale až uvidíte toho broučka,řeknete si,že tato bolest byla nádhernáááá.Věřte,vím o čem mluvím.A taky si myslím,že psychická bolest je horší než fyzická a taky se hůř hojí.Hodně sil,vše bude dobré!!!
|
|
|
| lipoo | 
|
(23.8.2010 22:43:52)
já myslím,že se porodu bojí každá ženská,ale až to přijde-tak se ani bát nebudeš...a třeba já měla druhý porod naprosto bezbolestný..akorát jedna bolest,jako když se chce na velkou...takže klííííd..a myslím,že jizva na břiše a rozřezaná děloha je horší než když porodíš normálně a udělají ti třeba jeden,dva stehy...fakt to není ani skoro cítit.Až bude mimčo,tak to vnímat ani nebudeš-že máš nějakou jizvu.
|
| Lenka | •
|
(23.8.2010 22:47:10)
Vy asi nechcete zakladatelku děsit, ale nic horšího jsem nikdy nezažila a druhé dítě nechci.
Ta bolest se popsat nedá.Asi jste tady měly všechny štěstí nebo mám vyšší práh bolesti, ale nedá se to popsat.
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(23.8.2010 22:55:16)
Lenko, takovéhle silné prožití se často váže na způsob, jakým je s rodičkou při porodu zacházeno, jestli je ponižována místo podporována apod. Je mi líto, že je pro tebe vzpomínka na porod tak silně negativní
|
| polomatka | •
|
(23.8.2010 23:54:48)
Šla jsem rodit s tím, jak už taky někdo napsal, že když porodily miliardy matek, musí to jít. Porod začal ve čtvrtek ráno, skončil o půlnoci z neděle na pondělí. Dcera zemřela druhý den, já se probrala až za dlouho. Praskly mi břišní svaly a oční nervy. Od doktora při propouštění dostala radu, že si už nemám pořizovat dítě, ale radši psa. Dodnes nemůžu ani projít kolem Apolináře.
Devět měsíců druhého těhotenství bylo peklo na zemi. Prožila jsem je ve stínu smrti, nedokázala si představit, že to může dopadnout dobře. Druhý porod začal v pátek večer a skončil opět o půlnoci z neděle na pondělí. Ale věnoval se mi skvělý personál a dopadlo to dobře. Ne, že bych si to chtěla zopakovat, ale dítě stojí za to.
|
| chikamichi | 
|
(24.8.2010 6:31:13)
Je to o tom s kým ten porod sdílíš, kdo je tam s tebou, jako u milování záleží na tom s kým, nejkrásnější zážitek se může změnit v celoživotní katastrofu, která tě nenechá normálně žít, nepodceňujte to koho máte u sebe při porodu, v tom se dělá nějčastější chyba.
|
| Lenka | •
|
(24.8.2010 8:46:24)
Já měla u porodu manžela i kamarádku PA a bylo mi to naprd.Na rovinu.O tom to není.
|
| chikamichi |
|
(24.8.2010 14:10:03)
Já myslím, že o tom to je, nepsala bych to jen tak, ono jde taky kdo tam byl dál...
|
|
|
|
|
| Lenka | •
|
(24.8.2010 8:45:16)
Ó né, Markéto, porod byl špičkový, zdravotníci skvělí, jen ta bolest, ta byla přímo obludná.Vím, že jsem jediná, ale ať zakladatelka ví na rovinu, že to může být peklo.
Nicméně na rozdíl ode mne si může dát epi nebo císaře, já byla blbá a chtěla to ,,zvládnout,,.nikdy více!!!!!!!!!!!!
|
|
| huhu, holky03+05+11, kluk09 |
|
(24.8.2010 18:10:09)
marketo, ty mas proste utkvelou predstavu, kde kdyby mela zenska psychickou pohodu a skvele lidi kolem tak proste nemuze pri porodu trpet. Ja nevim ze nechces slyset, ze se to stava i pres to...
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(25.8.2010 0:22:14)
Huhu, žádnou takovou představu, natož utkvělou, nemám. Koneckonců když to vezmu objektivně, můj porod s nejsilnějšími bolestmi byl ten třetí, domácí (asi prostě proto, že byl hodně rychlý). Nicméně jsem si jistá, že žena, které má porodní proces ve své režii a pod svou (rozhodovací) kontrolou, dokáže (nejen) porodní bolest zpracovávat efektivněji než ta, které toto není umožněno. Vzpomínat na porod jako na strašlivě bolestnou událost, kterou nechci prožít znovu, je při "kontrolované" situaci spíše neobvyklé.
|
| Mirka, Jiříček a Petruška | 
|
(26.8.2010 14:42:08)
Teda Markéto, četla jsem si v archivu Porodu doma a to udání   .
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(26.8.2010 14:58:24)
Proč to říkáš mně?
|
|
|
|
|
|
|
|
| Vendy a dve holky |
|
(24.8.2010 8:47:19)
Ahoj, to chapu, ze se bojis, skoro kazda holka se boji.Ja jsem vystudovana porodni baba, i kdyz jsem to dlouho nedelala, pracovala jsem leta na gynde.No ale i tak jsem toho hodne videla, reakci maminek, komplikace a tak.Jo a taky mi nepridavaly story jak nekdo rodil dva dny, jak je to hrozne atd. Tak predne nemas dva dny silne kontrakce, ty jsou vetsinou ke konci.Ze sve zkusenosti vim, ze silne a caste jsou fakt az ve finale.Je pravda, ze kazdej zvlada bolest jinak, ale rekla bych, ze me to hodne bolelo,tak 2 hodky.jak se jednou otevres a mas tlacit, tak to nejhorsi mas za sebou.Fakt to neni tak zle.A nastrizeni me vubec nebolelo, ok trochu potom, ale da se to.
Nestrachuj se predem!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!1
Zdravi Vendy, ktera prezila porod pred 3 mesici
|
|
| holka anonymka | 
|
(24.8.2010 12:22:06)
Já hned po škole (technického směru) pracovala v porodnici. Když jsem viděla, jak u toho některé maminy vyvádějí jako v televizi, tak jsem měla pocit, že děti mít nikdy nebudu. Realita je však jiná.
Já sama se v noci budila hrůzou, jak ten porod zvládnu. Nakonec mi u prvního syna bylo špatně od žaludku, u druhého jsem byla v pohodě celou dobu. Bolesti žádné. Spíš jen takové ty menstruační pobolívání v podbřišku. Střevní kolika je 1000x horší a zubař taky. To naše hormony se o to starají, aby porod nebolel.
Pokud už by nastal nějaký problém - samozřejmě - každá jsme jiná, tak existuje např. epidurál.. to jistě víš. Nebo CS.
Problémy u porodu mohou nastat i jiné, přitom vůbec nic nemusí bolet.
Já říkám synovi - největší bolest je strach.. pro klid duše klidně zajdi k psychologovi.
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)