| Evka 1973 | 
 |
(10.8.2010 9:03:57)
V poslední době se nejstarší dcera projevuje vůči sourozencům hrozně (je jí 18 let, mladší dceři 11 let, synovi 10 let). Před necelými 2 týdny jsme se vrátili z dovolené (byla jsem tam jenom s mladšími dětmi, starší dcera jet sama nechtěla), od té doby jí doma skoro nevidíme, komunikuje s námi minimálně. Mladší doma taky skoro nejsou, chodí na příměstské tábory. Ráno je odvážím v 8 hodin (to starší dcera ještě spí), domů se vrací kolem půl 7. Když já mám volno z práce, tak děti na táboře nejsou, ale to není doma ani nejstarší dcera. Například nedávno řekla mladším, "že jsme měli zůstat na dovolené dýl, protože byl doma aspoň klid. Taky je škoda, že se nám tam něco nestalo." Já bohužel dělám často až do 22 hodin, po té co jsem přišla domů, tak dcera doma opět nebyla a syn plakal, že ho ségra nenávidí. Sice se jim snažím vysvětlit, že je v pubertě, ale i tak v něm tento pocit zůstává. Přitom oba mladší jí z dovolené přivezli drobné dárečky, mají jí rádi a ona se chová takto. Druhý den jsem se s ní snažila promluvit, s tím že by se měla sourozencům omluvit, ale řekla mi že nemá za co, že je ráda když je nevidí. Pak bouchla dveřmi a odešla. Snažím se jí chápat, ale je to fakt těžké. Budu ráda za Vaše názory.
|
| Ocicko |
|
(10.8.2010 9:07:01)
Evo bohuzel puberta - ikdyz v puberte treba moji ( nebo manza co vypravi) jsme byli proti rodicum a se sourozencema jsme drzeli.... Snazila bych ji domluvit - a jim rict ze je ma rada, ale at si ji nevsimaj ze je to "pubertacka"....
|
|
| Persepolis | 
|
(10.8.2010 9:09:53)
Nedostala třeba dcera kopačky ? Spíš to vypadá na momentální nesnášenlivost vůči celému světu. To přejde.
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(10.8.2010 11:39:15)
taky mě to napadlo, že ji asi trápí ještě něco úplně jiného. V 18ti už to není přece puberťačka. Má sice "nárok" nechovat se ještě dospěle, ale ne ubližovat lidem kolem sebe.
|
|
|
| FialoFka | 
|
(10.8.2010 9:14:30)
Přijde mi to celkem normální, teda až na větu, že je škoda, že se vám něco nestalo, to nemohla myslet vážně. Ale že chce klid v jejím věku chápu, má svůj "dospělý" svět. Nebo ho alespoň chce mít. Určitě má oba sourozence ráda a kdyby jim někdo ubližoval, chránila by je. Určitě to přejde. My jsme se se ségrou praly, byla o tři roky starší, když mi bylo 16, napsala mi dopis na 10 stránek, hnusnej... Teď ji mám nejradši ze všech lidí, ona mě taky.
|
| rakleja+21tt | 
|
(10.8.2010 9:32:34)
Teda v 18 letech, už člověk snad ví, jak dokáže slovně ublížit, ale 10-11 leté děti, ještě nepochopí, že to říká ve zlosti, protože je z něčeho nasraná a určitě to ty dvě malé děti trápi!!! Proto bych si ji vzala stranou a dost rázně si to sní vyjasnila!
|
|
|
| Žžena |
|
(10.8.2010 9:38:55)
Myslím že v 18 už by měla být víc dospělá než pubertální.
A že má nějaký úplně jiný problém než sourozence, akorát si to na nich vybíjí (protože oni jsou slabší a bránit se nemůžou).
Mně v pubertě někdo (nikoli rodiče) názorně vysvětlil, jak moje chování může ostatním ubližovat, tak nevím, jestli by něco takového nepotřebovala taky. Věk má na to, aby se už nechovala jako tele.
|
|
| perko |
|
(10.8.2010 9:41:23)
Řekla bych,že se po dobu Vaší dovolené cosi puberťačce přihodilo?Rozchod s přítelem...že ta změna v chování?Nebo se tak chová k sourozencům vždy?
Já mám kluky 18 a 5 let a musím říct,že se maj rádi,velkej je schopnej prckovi večer přečíst pohádku,pohlídá,když je potřeba,má se k němu hezky.Ale jak nemá náladu,tak ho taky dokáže odpálčit a být pěknej nervák.Ale to se stává opravdu vyjímečně.
|
| Evka 1973 |
|
(10.8.2010 9:56:29)
Přítele zatím nemá, těžko se seznamuje s kýmkoliv, včetně kluků. Má jednu kamarádku, s tou podle svých slov vychází dobře.
Nedá se napsat, že by je někdy měla nějak příliš ráda, ale vycházeli spolu, neubližovala jim tímto způsobem. Bohužel protože jsem s dětmi 9 let sama, tak je občas měla na starosti (odvedla do školky nebo vyzvedla, vyjímečně je třeba pohlídala hodinku nebo tak). Od té doby co ona nastoupila na SŠ (teď půjde do 3. ročníku), tak se vypravují sami, hlídají se taky sami. Já dělám na 12ti hodinové směny, ale na zkrácený úvazek, takže mám zase docela dost dní volna, kdy jsem s nimi. Když ale jsem v práci třeba v sobotu, tak se na ní nemůžu spolehnout třeba s tím, že by jim dala jídlo, podívala se sem tam domů, jestli něco nepotřebují. Když to stihnu, tak má uvařeno a stačí to ohřát (to si zastanou sami), ale když jsem v práci dva dny po sobě, tak bych uvítala, když by jim něco lehkého uvařila. Mě to třeba slíbí, ale oni mi pak večer řeknou, že nebyla celý den doma. Samozřejmě nejsou o hladu, vezmou si něco, ale já bych byla klidnější, když bych věděla, že jim to jídlo uvaří. Já se snažím s ní vycházet dobře, ale pokud se mnou nekomunikuje, tak toho moc nezmůžu. Včera třeba přišla v půl jedenácté v noci, to už jsme spali, před chvílí vstala, vzala si snídani a odešla. Neřekla nám ani pozdrav. Nevím, jak jí donutit s námi mluvit. Zítra by měla sestru vyzvednout na nádraží a přijet s ní domů (aby se nemusela táhnout sama s kufrem), ale stejně čekám telefonát do práce od mladší dcery s tím, že tam pro ní nepřijede a dopadne to tak, že pojede domů sama.
|
| perko |
|
(10.8.2010 10:02:57)
To je mi líto.Třeba ségry 18 letý kluk je taky příšerně nekomunikativní.Po dobrym,po zlym a kluk prostě nemluví,jen když má dobrou náladu nebo si přivede slečnu,tak to si sednou se ségrou ke kafíčku a povídají.Ale jak je sám,tak mi přijde,že je neustále nasr... Chi chi něco na mé nervy.Ale on to má po tátovi,takže to vždy svalujeme,že má povahu po tátovi.
Tož držím palce a snad se holka krapet srovná.
|
|
| Žžena |
|
(10.8.2010 10:09:55)
Evo, a máš rámcově přehled, KAM Tvoje dcera chodí, kde je a co dělá když není doma? Když nemá moc přátel ani partnera, tak kde se pohybuje v deset večer? Mně by to bylo dost divný...
|
| Žžena |
|
(10.8.2010 10:17:49)
Danielo,
pokud žiju s někým v jedné domácnosti, tak mi přijde normální mít přehled o svých spolubydlících - nwjbližší rodině, i když nejsou povinni mi nic hlásit. To je jedno že jí bylo 18, ale jsou rodina a měli by si být blízcí a hodně toho o sobě vědět. Není to ani o nějakém "povinném hlášení", prostě jsem se ptala, jestli Eva rámcově ví, co její dcera vlastně mimo domov dělá.
Já jsem nikdy hlásit nemusela a bývala jsem mimo domov i několik dní, ale rodiče znali moje přátele, taky jsem jim vyprávěla zážitky, věděli v jaké společnosti se obecně pohybuju a že jsem třeba někde na čundru atd.
|
| Staronová.luc | 
|
(10.8.2010 10:21:20)
Žženo,
souhlasím, mám kluka 20 let a chci vědět s kým se stýká a kdy přijde domů. Neříkám mu "přijď v tolik a tolik" ale ptám se kdy přibližně přijde, on mi to řekne a když se opozdí,nebo zůstane někde přes noc, na což má ve svém věku právo, napíše mi smsku.
|
| *Šárka* | 
|
(10.8.2010 10:25:18)
Souhlas, máme to doma zavedné taky tak. Synovi bude v listopadu 19.
Je to důvěra za důvěru, dávno pochopil (i když samo od sebe to taky nešlo), že být se mnou za dobře se meu vyplatí - samozřejmě ne(jen) materiálně.
|
| Staronová.luc |
|
(10.8.2010 10:30:42)
Danielo, já myslím, že to je slušnost. Dospělí lidi si říkají kam jdou a kdy asi tak přijdou. Já taky oznamuju partnerovi kam jdu a kdy se vrátím a stejně tak on mě. Naopak by to bylo divný ne? Zajímavý, že mýmu 20ti kletýmu klukovi to problém nedělá, říká mi to sám od sebe.
|
| Žžena |
|
(10.8.2010 10:36:54)
Danielo,
to není o otázkách KAM JDEŠ ani o povinných hlášeních (!!!!!)
To je prostě o tom, že ten mladý člověk se normálně baví s rodinou a nic hlásit nemusí - ale prostě pokud se baví o tom, co kdo dělá, co má v plánu, na co se těší, tak to z toho samo vyplyne.
|
| Žžena |
|
(10.8.2010 10:40:09)
Danielo,
mluvíš pořád o něčem jiném a furt opakuješ jednu písničku. Situace, o které jsem já, meegy atd. psala, s tím co popisuješ nemá prostě nic společného. Tady nejde o žádné omezování.
|
|
| Sněhulka a sněhuláčci | 
|
(10.8.2010 11:19:30)
Sorry damy, ze se vam pletu do konverzace, ale Danielo, to je presne o tom: nelibilo se ji to, tak sla z domu. Neco za neco - nemusi se "zpovidat", ale musi se o sebe postarat, zaplatit si podnajem, koupit jidlo a toaletak apod. Pokud se mnou nekdo bydli, tak mi proste BUDE hlasit, kam jde a kdy prijde. Pokud se tohle zmeni (ten cas prichodu), existujou mobily a neni problem. Kdyby manzel odesel pryc, nevedela jsem kam a kdy prijde a nebo rekl "prijdu v 11" a vratil se druhy den, to ti prijde normalni??? Urcite neprijde. No a dospely syn/dcera je uplne to same. Neni to o kontrole ci hlidani, je to o tom, ze spolu obycejne BYDLIME. Dokud jsem bydlela u nasich, fungovalo to stejne, proste jsem tohle musela hlasit a vubec me nenapadlo to nehlasit. Mohla jsem klidne prijit domu za tyden, ale musela jsem to dopredu rict... a kdyz nebyli doma mama nebo tata, taky jsem vedela kde jsou a ramcove kdy prijdou. Ja nevim, jak to vysvetlit, to je prece uplna samozrejmost...???
|
|
|
| Žžena |
|
(10.8.2010 10:41:56)
Ano, je to to samé, a přesně O TOM NEMLUVÍM. Mluvím o situaci, kdy má rodič přehled o tom, co dítě dělá, i když ten mlaďoch NIC HLÁSIT NEMUSÍ, nikdo se ho neptá "kam jdeš".
|
| Haaribo |
|
(10.8.2010 12:19:04)
Tak za mě - v 19 letech, když už jsem chodila do práce, jsem s kámoškou odešla cca ve 3odpo ven a vrátila se ráno v 5. Nikdo o nás nevěděla a upřímně...hned na schodech jsem od táty dostala pár facek a to mě nikdy nebyl!!!! Nechci nikdy zažít jeho nervy, když nevěděl, co s námi je...
|
| mmmoravankaaa | 
|
(10.8.2010 15:16:00)
jo ,to znám ,to se mi stalo taky ,když jsem přišla až ráno ,ale my jsme to měli horší v tom ,že nebyly mobily a pevnou linku jsme doma taky neměli ,tak jak oznámit ,že nepřijedu večer ,ale ráno .Dnešní generace to má lepší v tomto (pro ně možná horší,že je můžeme kontrolovat mobilem   )
|
|
|
|
| enny |
|
(10.8.2010 10:59:14)
My jsme byli doma čtyři sourozenci, možná jsme byli doma přísně vedení, ale u nás doma i v 18 jasně platilo pravidlo říct, kde budu, kdy se vrátím. Je pravda, že jsem se nad tím nikdy nějak nepozastavovala, bydlela jsem s rodiči, proto jsem musela dodržovat jejich pravidla. Je to prostě něco za něco. Můj bratr bydlel u rodičů ještě ve 30, já jsem to nechápala:).. nicméně pořád musel dodržovat určitá pravidla. Něco jiného je, kdyby bydlel u rodičů samostatně - mohl si zařídit byt v podkroví, jenže on bydlel s rodiči. Jinak on je ho kus mužskýho:), nicméně rodiče požadavky rodičů respektoval.. však on tedy na tom společném bydlení také nebyl tratnej, že?:)
|
| Persepolis |
|
(10.8.2010 11:36:13)
Jaholko, té větě "on je kus mužskýho" mám rozumnět jako:"nezadaný holky, mám bráchu co je k mání?"
|
|
|
|
|
|
|
| Insula | 
|
(10.8.2010 13:45:30)
V životě by mě nenapadlo říkat tátovi v 18-ti letech, kam jdu a kdy se vrátím. On se mě na to ani nikdy neptal.  Byla jsem prsostě plnoletá, dospělá. Pravda ovšem je, že já v tom věku se už živila sama a přispívala na inkaso (jídlo a ostatní věci jsem si pořizovala za své). Dneska většinou ještě chodí do školy.
|
| Evka 1973 |
|
(10.8.2010 13:52:33)
Já považuji za samozřejmé, že moje děti mají doma kalendář, kde jsou napsané moje směny, takže přesně ví, kdy jak jsem v práci, z toho si spočítají kdy přijdu a pokud mi přidají hodiny navíc, tak píšu domů sms, aby věděli že přijdu později. Nebo když jdu kamkoiv a je někdo doma, tak nahlas řeknu, že jdu třeba na poštu, nakoupit .... a přijdu za chvíli (podle okolností). Mladší sourozenci to dělají taky tak, řeknou třeba - jdu se psem a ozve se cvaknutí dveří. Ale dcera neřekne v poslední době ani ahoj a slyším právě jenom to cvaknutí dveří.
|
| Lída,3 kluci a holka | 
|
(10.8.2010 13:56:56)
U nás i ten nejstarší (21 let) říká aspoň, kdy zhruba hodlá dorazit - čili třeba: jedu pryč, přijedu asi za tři dny, napíšu. Myslím, že je to základní slušnost, aby ti ostatní "spolubydlící" neměli zbytečně nervy.
|
|
|
| Staronová.luc |
|
(10.8.2010 14:03:45)
Plnoletost a slušné vychování - to taky patří k sobě Insulo.
Kdyby kdokoli z naší rodiny beze slova odešela je cvaknul dveřma, bylo by něco hodně špatně. Já s takovým chování nesouhlasím. To, že je někomu 18 neznamená, že se začne chovat jako hulvát a přehlížet lidí, se kterými žije v jedné domácnosti. 18ti letýmu nenakazuju, ale očekávám informaci, kterou akceptuju.
|
| Petra Neomi | •
|
(10.8.2010 14:10:20)
To je otázka vztahů v rodině. Obávám se, že zakladatelčina dcera se v něčem plácá, jestli se špatně seznamuje, možná má nějakou chandru... nemyslím, že jde o nesnášení sourozenců, spíš obecně neví, co se životem.
|
| Staronová.luc |
|
(10.8.2010 14:20:05)
Petro, souhlasim, nejde o sourozence, mě to přijde, že nesnáší ani vlastní matku, ale důvod někde být musí. Napadl mě rozpadlý vztah s klukem, těhotenství, drogy, sekta  Souvislost může být v hospitalizaci před 2 lety, problém se může opakovat. Ta kamarádka se mi nelíbí, má na ní zřejmě špatný vliv, cosi jí hustí do hlavy a ona je z toho zmatená.
Ono i "pouhé" kouření trávy může mít vliv na deprese, náladovost, vznětlivost, na chování, které tu Eva popisuje
Já bych vzala dceru k psychologovi, odborná pomoc od nezávislého člověka je na místě, kor když v minulosti byl psychiatrický problém s duchy a magií (to fakt zavání až schizofrenií) Psycholog by poradil i Evě, jak se k dceři chovat, jaké na ní klást nároky a kde naopak slevit, aby si k ní našla cestu. Možná by našel příčinu.
|
| Evka 1973 |
|
(10.8.2010 15:07:33)
Děkuji všem za připomínky k situaci. K psychologovi jsem objednaná já, ale až na září, zatím se to snažím všechno pojmenovat sama a nějak se v tom vyznat. Dceři jsem to také nabízela, ale odmítla, přeci není "blázen". Sekty je druhá stránka, ze které mám také strach, ale zatím o ničem takovém nemluví. Dřív chodila do katolického kostela na náboženství, bavilo jí to tam (první stupeň ZŠ), nikdy k tomu nebyla nucená. Jsme katolíci, mladší děti chodí na náboženství stále, občas zajdeme do kostela v neděli, občas ne. Pravidlem bylo chození do kostela o větších kat. svátcích (Vánoce, Velikonoce ..), to už dcera několik let odmítá, s námi tam nejde, občas jí nabídnu, jestli nechce zajít s námi, ale naposledy byla v kostele před 2 lety, kdy měl syn první svaté přijímání. To se jí líbilo. Od té doby tam nešla. Sem tam když čtu zajímavý článek o sektách, tak jej třeba nechám na stole, tak aby si ho všimla (pokusy o rozhovor bojkotuje), většinou si ho přečte, ale co si z něj vezme to netuším. Slečna se kterou dcera kamarádí se mě osobně také nelíbí, začalo to tím, že se snažila, aby dcera přešla na stejnou školu jako byla ona (ale dceru tento obor nikdy nezajímal, školu na které je, tak si vybrala a moc se tam těšila), protože jsem to ale nepovolila, tak to dcera nakonec vzdala. Její kamarádka měla se školou velké problémy, spoustu neomluvených zameškaných hodin (nijak se tím netajila), loni na třetí pokus odmaturovala. Byla jsem ráda, protože jsem si říkala, že si z toho vezme dcera příklad, že má kamarádka maturitu. Nevím jak to funguje u kamarádky doma, ale ona podle svých slov přispívat nic domů nemusí, protože nastoupila na rok na nějaké kurzy, letos si podala přihlášky na VŠ ale nikam jí nepřijali, tak bude zase po nějakých kurzech a zkusí to příští rok. A do té doby se s rodiči domluvili, že jí budou vše financovat. Dalším problémem bylo například to, že kamarádka za dceru podepsala smlouvu na telefon (jí už 18 bylo, dceři tou dobou ještě ne), i když jsem mluvila s jejími rodiči, že toto nebylo správné, tak mi řekli že chtěla kamarádka udělat mé dceři radost a ona si paušál na mobil přála (předtím telefon měla, ale na kredit, takže když jej provolala, neměla nic, už tenkrát si telefon platila ze svého), v 18ti letech si dcera smlouvu převedla na sebe. A takových příkladů bych mohla uvést spousty. Bohužel dceru nemůžu donutit dojít k lékařům ani na pravidelné prohlídky (na zubním nebyla rok), natož někam dobrovolně. Ještě tak do 18 let to šlo, ale co jí bylo 18 let, už nikam nejde. Příští rok by měla mít přeočkování proti encefalitidě, ale nevím, jestli na něj půjde. Zatím to odmítá, protože je to zbytečné.
|
| Jenda00 | 
|
(10.8.2010 15:16:11)
ale pokud dcera ten účet nezaplatí, může k Vám naklusat exekuce a vezmou věci i tobě pokud se nepletu. 
|
| Evka 1973 |
|
(10.8.2010 15:23:45)
Nad exekucí jsem už také přemýšlela. Říkala jsem si, že snad v té chvíli by bylo nejlepší nahlásit její číslo účtu, ať si to tam nějak strhnou. Nebo nevím, jestli jdou dluhy vzít třeba z přídavků na dítě, pak by jí je nevypláceli a zaplatilo se to tím. Já jsem jí několikrát vysvětlovala, že musí částku zaplatit (ale nemá z čeho) a že bude časem platit ještě víc. Jenomže zaplatit to za ní, by nebylo asi řešení, ne že bych tu částku neměla, ale určitě by nám v rozpočtu chyběla a za jeden dva měsíce bych řešila znova to samé. A taky bych nerada, aby si myslela, že ona si naseká dluhy a maminka to zaplatí.
|
| Luc. |
|
(10.8.2010 15:33:05)
Evo, na tu exekuci pozor, je to tak, vezmou věci tobě!! Já bych to zaplatila, raději, ale mobil bych jí sebrala, aby se situace nemohla opakovat.
Navíc si spočítej, o kolik měsíc co měsíc narůstá penále.
|
| Evka 1973 |
|
(10.8.2010 15:37:13)
No jo, ale co si pomůžu, když jí zabavím jeden mobil? Obratem může jít a podepsat si novou smlouvu a dostane nový mobil, opět bude volat a naskáčou dluhy. Navíc se bojím, aby se za čas neukázal nějaký další dluh, který si třeba udělá, je jí 18, může podepisovat jakékoliv smlouvy. Bohužel i úvěrové. Mobil který teď má jí po nezaplacených dluzích odpojili od paušálu a přepojili na kredit, až prý zaplatí, tak to opět zapojí zpět.
|
|
|
|
| Jenda00 |
|
(10.8.2010 16:53:37)
ale jak Eva donutí jít plnoletou holčinu k psychologovi, když ona sama odmítá ? Násilím to nejde v tomto případě. A domluva nepomáhá.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Žžena |
|
(10.8.2010 10:25:24)
Já myslím že to není věc, kterou by bylo potřeba regulovat ve smyslu "je ti 17 a půl, tak musíš hlásit vycházky, kam a s kým a vracet se v osm" a "je ti 18, máš právo jít kamkoli kdykoli s kýmkoli a nic neříkej". Já jsem taky prostě psala o nějakém úplně běžném povědomí o přátelích a zájmech vlastního dítěte.
No a že třeba ze strany toho dítěte není povinnost v 18 hlásit kdy a kam a dokdy, ale v rámci obyčejné komunikace se zmíní, že bude mít nějakou akci, chystá se tam a tam...
|
|
|
|
, neuvaří. 
. Ten to po mně nechtěl, ale důvodů bylo samozřejmě víc (vlastně bych se k němu odstěhovala mnohem dřív, ale nějak neprojevil zájem 
). Tam jsem ovšem makala od nevidím do nevidím (a ráda). Na cigára se peníze najdou vždycky. Nechci ji hájit, to chování k mladším sourozencům se mi nelíbí. Ale ono to má všechno nějaké příčiny. Nelze začít s výchovou v 18 letech, nelze začít budovat dobré vztahy v 18 letech. Vypadá to jako důsledek výchovy rodičů, kteří čekají, až děti dostanou rozum. Možná se dá ještě něco napravit, ale půjde to těžko. Ona nejspíš časem rozum i dostane a bude se chovat líp, ale ta důvěra, která mezi mámou a dcerou mohla být, už tam nevznikne pořádně nikdy. 
.
V její náručí
Slovanské tance – Antonín DvořákČeské Budějovice 
Třikrát Hradišťskou stráníPlzeň-město 
Tauridy – jasný listopadový meteorický rojPraha-východ 
Svatomartinské slavnosti na hradě LoketSokolov 
Herní večerPraha 10 
Slovanské tance – Antonín Dvořák
Třikrát Hradišťskou strání
Tauridy – jasný listopadový meteorický roj
Svatomartinské slavnosti na hradě Loket
Herní večer
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)