| aky | 
 |
(27.5.2010 16:21:49) No, ja som sa vacsinou kamaratila s chlapcami, takze sme problemy riesili rychlo, na rovinu a bez urazania sa. A este aj akceptovali mna ako jedinca "s tymi dvoma hormonmi v krvi" a tolerovali mi niektore ulety.
|
| remus | 
 |
(27.5.2010 16:23:30) Nápodobně, když jsem se pak začala kamarádit s holkama, tak jsem nechápala, že pořád něco řeší někomu za zády , s těma chlapama to bylo fakt jiné.
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
 |
(27.5.2010 16:38:19) Valkýro, divný, přede mnou se chlapi nestydí mluvit jako kdyby tam žádná "ženská" nebyla. Mmch. preferuji při volbě přátel muže. Myslím, že tak jako s chlapem bych se mohla bavit s málokterou ženskou. Mám jen několik kamarádek, se kterými to jde, ale s chlapy nemám nikdy nejmenší problém v komunikaci i na bázi "známého", nemusí to být nutně kamarád. Chlapi totiž stejně jako já preferují otevřenější vztahy založené na fair play.
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
 |
(27.5.2010 16:39:55) Blbě napsáno - sorry. Přede mnou se chlapi nestydí mluvit tak, jako by mluvili, kdyby mezi nima nebyla ženská. Nedávno se mi stalo v práci, že kolega v mé přítomnosti pravil "to je ale fajn, že tu nejsou žádný ženský a můžeme mluvit normálně"...
|
| Pawlla |
 |
(27.5.2010 17:04:58) Mužský kolektiv může být fajn,já pracuju v čistě ženském kolektivu a někdy je těch žabomyších válek a pseudoproblémů až nad hlavu.
|
|
| aky | 
 |
(27.5.2010 19:22:48) Monty, tak to ja som si svojich "vychovala" tak, ze ked su so mnou, tak respektuju pritomnost damy. Ked chcu muzsku jazdu so vsetkym co k tomu patri, tak mi staci povedat.
|
|
| Fasola | 
 |
(27.5.2010 20:48:20) Monty z druhé strany - mě se to s upřímností chlapů v mé přítomnosti bohužel stává také, ale dostávám na to jakoby opačné vysvětlení: "na Tebe stejně nemám,..... ty by jsi mě nechtěla.......před tebou sei nemusím na nic hrát......mužu mluvit narovinu" a podobné kecy, což by člověka fakt nasralo A v žádném případě nepatřím mezi blond krásky, spíš jsem "hezká" tím že jsem jiná  takže v tom si fakt nevybereš
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
 |
(27.5.2010 21:28:01) Fasolo, ale jo... mám to podobně, zrovna nedávno jsem slyšela od člověka, od kterýho by mne ani ve snu nenapadlo, že tímhle způsobem uvažuje "ale ty jsi chytřejší než já" a docela mne to překvapilo. Chlapi mají pořád tendenci brát všechno jako soutěž nebo sport a nesnesou pomyšlení, že by je byť jen hypoteticky ženská něčím "převyšovala". Doma to mám vyřešený jednoduše - prostě se nebavíme o ničem, co by chlapa jakkoli diskreditovalo, v podstatě funguju jako "přítel na telefonu"... a vyloženě na něm vidím, jak je šťastnej, když mluví o svý práci a o věcech, kterým nehovím, protože v tu chvíli je frajer. On ví, ale zatraceně se vyhýbá situacím, kdy by to vyplavalo na povrch. I tak ale vím, že kdyby nade mnou neměl navrch ekonomicky, tak by se mnou nebyl. Svým způsobem smutný, ale co s tím můžu dělat jinýho než se s tím smířit.
|
| Fasola | 
 |
(27.5.2010 22:07:04) já jsem na tuto zkušenost přišla nějak mimochodem (že by věkem )..........potřebuji aby ten chlap byl v něčem lepší než já, abych mohla vzhlížet. Kdysi jsem měla tendence vše umět, vyrovnat se nebo dokonce být lepší - pěkná blbost . Teď mám 37, umím svařovat, zdít, obkládat, atd., několik škol, slušně vydělávám, v sportech taky něco umím..........ale největší uspěch mám jak požádám, chlapy kolem, o pomoc a možná je to věkem, ale dělám to čím dál častěji
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
 |
(27.5.2010 22:21:00) Vidíš, já neumím celkem nic a ani nic umět nechci a stejně je mi to prd platné.  Ale s tím vzhlížením, to naprosto chápu. Taky potřebuju, aby měl chlap NĚCO, co můžu obdivovat, co mi může imponovat. Blbé je, že peníze mi neimponujou, postavení taky ne, vzdělání samo o sobě taky ne a s tou inteligencí to holt mám tak, jak to mám, takže mi zbývalo pouze to, že se někdo proti něčemu vymezuje a je rebel. To měli všichni moji muži společné, i když každý jinak a každý byl jiný. Přitom mně by reálně stačilo, že je ten chlap chytrý, schopný a je s ním sranda, jenže takovej mne nikdy chtít nebude právě pro ten pocit, že furt musí něco dokazovat a soupeřit, což je sice blbost, ale vymlouvej to chlapovi.
|
| Fasola | 
 |
(27.5.2010 22:47:52) teď jsem se zamyslela co imponuje mi...... Rebel je fajn - to mě bralo kdysi, ale já spíš potřebju chlapa s přehledem, co mu to opravdu myslí - to mi imponuje, nebo když je dobrý ve sportu - I když mě hodinu předtím naštval, tak otevřu pusu když vidím jak leze na stěně cestu kterou já nikdy nedám...to jsem pak pyšná za něj, a nějak mě ta naštvanost přejde
NO zrovna chytrý a schopný chlap s tebou přece nemusí furt soutěžit...... mě fascinuje, jak říkáš "takovej mě nikdy nebude chtít" - kruci, jako by jsi se programovala, aby to tak opravdu bylo. Jaké přání pošleš do světa, to dostaneš 
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
 |
(27.5.2010 22:52:10) Fasolo, nevím proč to tak je.  Občas to probírám se svým dobrým známým, je to psycholog, sociolog, starší pán, fakt hodně inteligentní člověk a známe se léta. A on mi dost často opakuje, že to prostě musím brát jako fakt, že se to nedá změnit. No tak to beru jako fakt, protože mi léta zkušeností dostatečně jasně ukázala, že má pan profesor pravdu.
|
| Fasola | 
 |
(27.5.2010 23:05:36) změnit se nedají třeba zdravotní věci - noha ti nedoroste, ani ledvina
pan profesor je ... změnit se toho dá hodně, někdy to stojí dost práce či sebezapření spíš bych řekla že se Ti nechce to měnit - vlastně samu sebe (a to nemluvím o vizáži)
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
 |
(27.5.2010 23:11:10) Fasolo, samozřejmě, že se nechci měnit. To bych totiž už nebyla já.  Mně dalo DOST práce srovnat se s tím, že jsem se cca ve třiceti začala oblíkat jako ženská. Třeba nosit sukně. Ale s tím ostatním nehnu - ne, že by to nešlo, samozřejmě jde všechno, jenže já nechci. Ty vnější věci, s tím se nějak srovnáš, ale měnit podstatu svý osobnosti, to fakt ne. Navíc mi to přijde strašně pitomý, i když vím, že to funguje. A to je možná to nejhorší - chápeš, když se s tím narodíš, když to odjakživa přijímáš jako realitu, tak se nad tím vůbec nezamýšlíš. Holčičky si omotávají kolem prstu tatínky, pak plynule přejdou na spolužáky, na učitele... jim jsou ty ženský praktiky vlastní, mně ne, já na to koukám zvenčí a vnímám to úplně jinak.
|
| Fasola | 
 |
(27.5.2010 23:23:22) Bohužel mi to taky není vlastní a vím že to funguje. Prošla jsem pár "školení" a potvrdilo mi to i pár dost chytrých chlapů, od kterých bych to nečekala .......že prostě jsou ješitní, že chtějí chválit, chtějí se cítit pány tvorstva..........čím víc - tím líp a nikdy není dost Hádala jsem se, že bych je přece urážela, kdybych si je takhle obmotávala kolem prstu planýma řečičkama, že to musí poznat že nejsem upřímná - ale že prý ne....že to potřebují a neberou to tak, že po nich něco chci - ale poze se rochní "ve slávě"
Párkrát jsem to i použila, a neumím to - byla jsem nepřirozená (dle mne) a oni to fakt sežrali. Člověk se může strhat, mlátit kolem sebe argumenty - ale stačí udělat "ťuťu ňuňu" a máš je kde potřebuješ. A to platí všeobecně, ať kamarád, manžel, kolega či šéf. Ale tyhle vítěžství mi nestojí za to, zatím
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
 |
(27.5.2010 23:27:22) Fasolo, jenže já chválím, akorát že mi to nevěřej.  Doma poslouchám každou chvíli "proč jsi vůbec se mnou, co ty na mně vidíš"; když jakýmukoli chlapovi řeknu zcela vážně míněnou pochvalu nebo ocenění jeho schopností, tak se na mne zadívá jako na krajtu tygrovitou a okamžitě sám sebe shodí, protože má pocit, že si z něj dělám srandu.
|
|
| Petra Neomi | •
 |
(27.5.2010 23:46:26) Chválit neumím, ode mne to zní, jako když na cvičáku chválíš psa. "Tak je hodný." Maximálně poděkuju, když pro mě někdo něco udělá, což je, na druhou stranu, dost často
|
|
|
|
|
|
|
| sally | 
 |
(28.5.2010 0:56:11) Monty, kdesi jsi zmiňovala, že máš nejspíš aspergera. To by lecos vysvětlovalo 
Co se toho ustupování týče - pokud má člověk kamarády, kteří jsou zvyklí moc věci nedramatizovat (holt někdo spí na gauči a někdo na zemi), tak není problém. Je pravda, že tohle většinou chlapi moc neřeší, prostě to není důležitý. CHlapi si taky sebou nenesou křivdy (ženský si pamatujou vše - ona mi před pěti lety řekla, že je ta jíška přípálená a ona přitom nebyla). Klidně se s Frantou pohádají o politice nebo ekonomii nebo autech a druhý den spolu dále kamarádí, i když s vědomím, že Franta má jiný názor na politiku, ekonomii nebo auta (a klidně se o tom budou hádat periodicky a nakonec to ohodnotí tak, že si s Frantou zase jednou pěkně pokecali). Ženské se budou krizovým tématům vyhýbat - a často i dotyčené osobě, páč to, že Vocásková volila ČSSD je pro ně znamení, že Vocásková je blbá, nikoliv toho, že Vocásková má jiný názor na politiku a může to být jinak docela fajn baba.
No a pak k tomu vlastnímu chování. Co jsem udělala zkušenost s chlapama, tak pokud chci aby mě brali jako rovnocenného partnera, tak je to docela jednoduché - člověk se prostě chová rovnocenně. Když jdu s chlapama na výlet a nesu si svůj baťoh, tak se nadřu, ale neuslyším "Máňo, kde je ta večeře." Když budu dělat smutný oči a vzdychat, tak mi ten baťoh nejspíš někdo vezme, ale nadále budou se mnou jednat jako s ženskou - tj. taková ta směs ohledů a šovinismu. Prostě se budou ke mě chovat JINAK. V prvním případě ovšem nemůžu očekávat, že by mě ti chlapi vnímali jako ženskou. Tj. těžko mezi nimi najdu partnera pro vztah / sex, protože je ani nenapadne o mě uvažovat takovým způsobem a nevím, co bych musela udělat, aby si zpětně někdo všimnul, že jsem ŽENSKÁ.
Vzhledem k tomu, že běžné ženské triky neovládám a jde mi to proti srsti, musela jsem si najít chlapa, který má nejspíš toho aspergera a kterého ženské triky a ženské uvažování mate natolik, že je RÁD, když se s ním jedná na rovinu a bez triků.
Možná bys teda měla taky zvážit výběr partnera a u příštího napřed zkontrolovat papíry na hlavu Jestli má aspoň toho Aspergera, tak můžete mít šťastný vztah
|
|
|
|
| Petra Neomi | •
 |
(27.5.2010 22:32:18) A proč bys to dělala, když tě to nebaví? Ať to dělá on, pokud to umí líp, nebo ať drží hubu, ne? Zrovna tak bys mohla vyžadovat vedení domácnosti ty po něm.
|
|
|
|
|
|
|