| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Jsem zamilovaná a nevím co s tím

 Celkem 26 názorů.
 Papanopa 


Téma: Jsem zamilovaná a nevím co s tím 

(28.3.2010 17:28:22)
On byl moje první láska, chodili jsme spolu v 18 asi dva roky. Moc si už nepamatuju, proč jsme se rozešli, já pak odjela do Anglie a zůstala tam 8 let. Teď jsem se vrátila, už s manželem a dvěma dětmi, do svého rodného města.
Bylo to jak ze špatné telenovely, šla jsem s mladším dítětem, blbli jsme na chodníku, a skoro jsem ho porazila. Když jsem se zvedla, zjistila kdo to je, tak jsme si koukali beze slova do očí asi minutu, já vím že to zní úplně psychopaticky, ale mně se rozbušilo srdce jako blázen, nevnímala jsem kde mám dítě, úplně se mi točila hlava. To napětí by se dalo krájet. Doprovodil nás ke školce a já se mu pak snažila vyhýbat, ale na malém městě se to nějak nedaří. Blázním jak puberťačka, z toho, jak se on na mně dívá, myslím, že je na tom podobně.
Není ještě ženatý, ale má přítelkyni. Já nejsem typ, co by mohl mít milence, nemám na to žaludek, zrovna tak si neumím představit, že bych odešla od manžela kvůli první lásce (a on není zrovna typ, co by chtěl dělat cizím dětem tatínka). Ale ta touha mě zabíjí. Nikdy jsem si neuměla něco takového ani představit, když jsme spolu tenkrát chodili, tak jsem byla zamilovaná, ale zdaleka ne takhle.
Poraďte mi, jak se z toho dostat?
 Papanopa 


Re: Jsem zamilovaná a nevím co s tím 

(28.3.2010 17:31:23)
Ještě bych měla říct, že s manželem nám to neklape, nerozumíme si a spíš se tak míjíme, ale máme dvě děti a to je pro mně rozhodující.
 Papanopa 


Re: Jsem zamilovaná a nevím co s tím 

(28.3.2010 18:06:56)
Tak to bych v současné situaci asi nezkousla, já mám takovou šílenou potřebu se ho dotknout, že si vůbec neumím představit, že bychom někde měli sedět vedle sebe. Tím že se potkáváme venku, kde jsou lidé, co nás znají, se musím ovládat. Ale minule mně jen tak pohladil po vlasech a myslela jsem že se zblázním. Nejhorší je, že už se začínají šířit o nás drby, manžel o něm nic neví, ale dřív nebo později mu to někdo řekne a já nevím, jak budu reagovat, až se mě zeptá.
Vůbec nechápu, že JÁ tohle řeším, vždycky jsem byla strašně racionální a romantickým příběhům se vysmívala.
 Peggy* 


Re: Jsem zamilovaná a nevím co s tím 

(28.3.2010 18:26:46)
A z čeho vznikají ty drby, když se mu snažíš vyhýbat?
 *Kate*+ dve holky 05+08 


Re: Jsem zamilovaná a nevím co s tím 

(28.3.2010 20:05:54)
ja myslim, ze pokud myslis vernost manzelovi vazne, tak je jedina cesta. prestat se s pritelem vidat, uplne, nemluvit s nim, kdyz ho potkas maximalne pozdravit a jit dal, nevsimat si ho. totalni ignorance. pripadne mu pred tim rict jak ses rozhodla a proc a dodrzet to. nema cenu se porad tyrat tim, ze ho budes vidat, mluvit s nim.....ver, ze cas to zahoji. deset let po nem silne touzit nebudes, to ti garantuju ~t~
 sally 


Re: Jsem zamilovaná a nevím co s tím 

(28.3.2010 18:10:48)
Mě to přijde že jsi zrovna v té klasické situaci - po pár letech manželství je manžel "okoukanej", byla jsi "zavřená" doma s malejma dětma. Teď děti povyrostly, ty jsi začala (nejspíš) chodit do práce a mezi lidi a najednou jsi zjistila, že jsi ženská, ne jen něčí maminka a manželka. Ovšem manžel to nevidí (pro něj jsi furt stejná, stejné běžné vybavení domácnosti, jako třeba lednička) a teď přijde Romeo a zamrká na tebe očima....

... uvědom si, že i Romeovi ráno smrdí z pusy a že nesklápí prkýnko na záchodě / hází ponožky pod postel / nikdy nevynese smetí atd.

Za svoje city nemůžeš, ale můžeš za to, co s tím uděláš...
 Papanopa 


Re: Jsem zamilovaná a nevím co s tím 

(28.3.2010 18:23:33)
Sally, částečně máš pravdu, až na to, že jsem pořád zavřená doma s jedním dítětem, a manžel si mě totálně neváží, přijde domů, kecne k počítači nebo k televizi, nebaví se se mnou (o čem, když jsem doma s dítětem), když chce sex, tak mi to prostě řekne (jak vzrušující). No a pak přijde někdo, koho zajímá, jak se mám, co si myslím, jaký mám názor. Ja vím, že je to kvůli tomu a navíc tam funguje to kouzlo společných vzpomínek. Jenže si nějak nemůžu pomoct. Myslíž, že to samo přejde? Já se spíš bojím, že se naplní to pořekadlo "odříkaného chleba nejvetší krajíc" a budu se tomu bránit až dokud nevybuchnu a nezničím všechno, co mám.
 Hilly. 


Re: Jsem zamilovaná a nevím co s tím 

(28.3.2010 18:30:11)
Papanopo a to že "ho zajímá, jak se mám, co si myslím, jaký mám názor", jsi zjistila během těch pár minut, co tě doprovázel ke školce?
 Papanopa 


Re: Jsem zamilovaná a nevím co s tím 

(28.3.2010 22:56:55)
To bylo už před pár měsíci, my se potkáváme minimálně dvakrát týdně a jde mě doprovodit ke školce, myslím, že tam na mně čeká.
 X E N A 


Re: Jsem zamilovaná a nevím co s tím 

(28.3.2010 18:26:14)
Tak tě pobláznil jeden moment...
Ale v druhém příspěvku píšeš, jak ti to s mužem neklape atd... To je jako taková pomůcka, aby ti lidi poradili se dát druhou cestou.
Chceš z toho vůbec ven? Nebo spíš chceš podpořit se do nového vztahu vrhnout? Chce to přiznat pravdu sama sobě a potažmo potom internetovýmu éteru...
Podle mě nevíš co chceš nebo víš, ale nenapsala jsi to.
 Papanopa 


Re: Jsem zamilovaná a nevím co s tím 

(28.3.2010 22:59:08)
Přesně, nevím, co chci. S manželem to není dobré, ale máme dvě děti a ty jsou pro mně nejdůležitější. S tím druhým by to byla láska a vášeň, ale nejsou to jeho děti a nikdy by je neměl rád tak jako jejich otec. Takže je to výběr mezi tím co chci já a tím co je nejlepší pro děti. A samozřejmě se rozumově přikláním k té druhé možnosti, ale to nijak neoslabuje tu touhu.
 noname 
  • 

Re: Jsem zamilovaná a nevím co s tím 

(28.3.2010 23:25:37)
úplně tě chápu, je to strašně nepříjemný.. na jednu stranu strašně krásný, ale na druhou hrozný trápení, že nemůžeš realizovat své představy... já jsem zamilovaná do kolegy v práci, on ženatý, já vdaná. Je nám oběma jasný, že nic nebude, ale stejně mě to k němu hrozně přitahuje a trápí mě to...
Podle mě jediný způsob jak to přejde je být s ním co nejčastěji a doufat, že ti začne lízt na nervy, jinak to nevidím :-))
 stará Marie 


Podle mě jediný způsob jak to přejde  

(29.3.2010 15:55:14)
Noname: "Podle mě jediný způsob jak to přejde je být s ním co nejčastěji a doufat, že ti začne lízt na nervy, jinak to nevidím "

Nefunguje to, zvlášť proto, že s někým mimo rodinu těžko můžeš být pár let 24 hodin denně, aby ti mohl případně začít lézt na nervy. A sem tam pár hodin párkrát v týdnu rozhodně k "přesycení" nestačí.

Makuško, domníváš se, že všechny zdejší diskutující zjm mají prostě slabou vůli?
 smila 


Re: Jsem zamilovaná a nevím co s tím 

(28.3.2010 18:35:16)
Panopo, proc jak ze spatne telenovely? Co je na tom spatneho, ze potkas nekoho s kym si chodila pred osmi lety? Tak to podle me nemas v sobe ,moc vyresene, jestli ste se rozesli, tak k tomu asi byl duvod. Prece neni potreba zadna panika ne? Muzete byt kamaradi, zajit na kafe. Pises, ze nechces milence ani odchazet od manzela, potom neni co resit. Zustante kamaradi a je o problem min.
 Beruška+J02A07T10 


byla jsem na tom stejně 

(28.3.2010 18:44:58)
Papanopo,
já na tom byla před asi necelými šesti lety stejně.
Žila jsem s druhem, synovi táhlo na druhý rok a já se necítila úplně šťastná. Nebylo to tím, že bych byla zavřená doma, chodila jsem do práce, ale domácí prostředí kde jsem bydlela, nebylo zrovna ideální a mě s druhem to od sebe odhánělo.
V té době se mi sám od sebe začal ozývat. Moje první velikánská láska. Chodili jsem spolu skoro tři roky a strašně se milovali. Pak jsem ho opustila, protože mi lhal ohledně kouření (což dnes vnímám dost malicherně) a on mě nenáviděl. Po pár letech to otupělo a zkusili jsme to znovu. On ale pořád cítil zradu, že já jsem mu strašně ublížila, vinu v sobě nikdy neviděl a tak jsme se zase rozešli. Občas jsme se podkali, nebo domluvili na pokec a vždy to jiskřilo.
Pak jsem se seznámila se svým přítelem a na první lásku ne že si roky nevzpomněla, ale rpostě jsem byla šťastná, narodil se mi krásný syn a přítel byl milý a chápavý.
Jenže ve chvíli, kdy jsme zrovna prodělávali asi po 4 letech menší krizi, se začal ozývat můj ex a psát mi, jak mu chybím, že mě pořád miluje, že si to uvědomil, že dělal chybu.. a protože manžel tyhle milostné drobnossti mi už dávno neprojevovala vzbudilo to vě mně staré city a hroznou touhu. Začali jsme se vídat.. a hrozně to vřelo a došlo na líbání, no hrůza. Měla jsem strašné nutkání se jen dotknout. Jen ho držet za ruku. Nemohla jsem si pomoct.. a to, že přes tři roky chození mezi námi nedošlo k sexu to ještě umocňovalo.. to tauha, jaké by to asi bylo.
Už jsem byla ve fázi, kdy jsem chtěla od přítele odejít (já chtěla druhé dítě, on už nechtěl a já se cítila tak strašně sama), málem jsem se tehdá vyspala se svým ex, který to ale přerušil v pravou chvíli a já mu dodnes jsem za to moc vděčná.
A přesně jsem si říkala.. já realista, jak mě se může tohle dít.
Přítel tenkrát zabojoval a ukázal, že o mě i o syna velice stojí a já se rozhodla mu dát druhou šanci kvůli synovi, který ho zbožňoval.
Dnes čekám naše společné třetí dítko, máme vlastní byt a máme se moc rádi. Neříkám, že to je vždy ideální, ale když dojde na lámání chleba, vždy se vzájemně podržíme a můžeme se na sebe spolehnout.
A ta touha po ex, tam ještě pár let byla. pak se mi ale narodila holčička, o kterou jsme se dlouho snažili a zdravotní problémy odvedly mé myšlenky úplně někam jinam.
Teď když ex vidím, jen se usměju a zamávám, ale v sobě mám už jasno. Neměnila bych.

A jen si uvědom jednu věc, ta fáze namlouvání, to se prostě otupí.. a nebude to jiný, jak někdo psal, ten idol taky třeba doma nepomáhá, taky by tě třeba nepohladil.. a po čase byste si nerozumněli. Nezahazuj co máš, zkus si to pro sebe rozdělit a rozhodnout, co je pro tebe důležitější. Protože počáteční poblouznění, může sakra po probuzení bolet.
 Papanopa 


Re: byla jsem na tom stejně 

(28.3.2010 23:01:14)
Díky moc, to jsem přesně potřebovala slyšet, že to někdo zažil a že to přejde. Protože teď jsem ve fázi, kdy si myslím, že mě to nepřejde nikdy a o to je to pro mně horší.
 Aiša+4 


Re: Jsem zamilovaná a nevím co s tím 

(28.3.2010 18:57:35)
U nás to dopadlo tak,že jsem teď šťastně rozvedená z nešťastného manželství a se svou první láskou už zase žiju přes čtyři roky~t~ k mým dvěma dětem (které jsem si za tři roky s ex stihla pořídit) přibylo další společné a brzy snad přibyde ještě další~p~...jsme šťastní a po třinácti letech stále zamilovaní...takže i takhle to může dopadnout~;)
 10.5Libik12 


Re: Jsem zamilovaná a nevím co s tím 

(28.3.2010 20:14:40)
Proces zamilování probíhá zhruba v pětileté periodě u každého.
Je dobré s tím počítat a vědět předem, jak moc si luxus vzrušení hodlá dotýčná dopřát, jestli je pro ni chvilka zapovězeného sexu tak obohacující, aby se pak zmítala ve špatném svědomí, marné touze a pocitu zmaru, když jde s manželem do kina.

Poprvé zamilované (od manželství) hrozí fatální hrubka, začne si namlouvat, že je to osudová láska a že manžel je vlastně idiot. To je potom tragédie pro všechny zúčastněné. Nedělej to, prosím.
 Zuuuza 


Re: Jsem zamilovaná a nevím co s tím 

(28.3.2010 20:39:36)
Libik, souhlas.
 bohunak 


Re: Jsem zamilovaná a nevím co s tím 

(28.3.2010 21:17:45)
Papanopa, kazdy ma v sobe neco schovane. Ja mam skvele manzelstvi, ktere by jen tak neco nerozhazelo a prece... existuje jeden muz, u ktereho si nejsem jista, jak by vsechno dopadlo. A jak tady nekdo psal, ze deset let na neho myslet nebudes, tak to taky nemusi byt pravda.Ja sice na toho muze kazdy den nemyslim, ale nezapominam a je to uz 13 let. Nastesti, ten muz zije na druhem kontinentu a sance na potkani je miziva.(skoro neexistujici).

Prvni vec je si vyresit vztah s manzelem, vyjasnit si sama sobe, co chces.Ale musis byt sama k sobe kompletne uprimna.

Snaz se svemu ex vyhnout, neudrzuj s nim zadny kontakt, pozdravte se(pokud se potkate)a jdi. Procisti si hlavu, ale to musis udelat sama. Nikdo ti v tom nepomuze. Hodne stesti.
 Insula 


Re: Jsem zamilovaná a nevím co s tím 

(28.3.2010 22:48:32)
Potkala jsem svojí "první" lásku v devatenácti. Záměrně to je v závorce, neboť to nebyl první chlap, se kterým jsem chodila a kterého jsem "milovala". Přesto to byla moje první láska. Nikdy jsem na něj nezapomněla a nezapomenu a dodnes vzpomínám a teskním. ~n~ Jak asi tušíte, nedopadlo to, ale já NIKDY nezapomenu. Potkat ho, tak se mi podlomí kolena. Asi jsou to iluze, že by mi bylo líp. ~d~ Často nostalgicky vzpomínám a myslím, že jsem ho nikdy milovat nepřestala a pořád ho hledala. A nenašla... Taky jsem mu slíbila, že kamkoliv půjde, najde mě vedle sebe a mám dojem, že jsem ten slib dodržela. I když je pravděpodobné, že on na mě již dávno nemyslí. ~d~
 Insula 


Re: Jsem zamilovaná a nevím co s tím 

(28.3.2010 22:49:02)
Zapomněla jsem napsat, že jeho fotku nosím neustále u sebe.
 sally 


Re: Jsem zamilovaná a nevím co s tím 

(29.3.2010 3:42:56)
Insulo,
já svojí největší a nejúžasnější lásku potkala po pěti letech a nestačila jsem se divit. Bylo to pryč. Obyčejnej chlap, nezajímavej, nezáživnej, nudila jsem se s ním po deseti minutách... kdysi jsem ho děsně milovala, myslela jsem, že ho budu děsně nenávidět, že vždycky k němu budu cítit něco děsně silnýho - ale necítila jsem vůbec nic... byl mi úplně lhostejnej.
 Mája+M(7/11) 


Re: Jsem zamilovaná a nevím co s tím 

(29.3.2010 12:40:53)
Prostě to překonat (sama v sobě) a jemu říct, jak to máš - že jsi vdaná, máš děti, nebudeš manžela podvádět atd. To bych aspoň udělala já. Jen mi není jasné, jak se může někdo zamilovat, přestože je šťastný v manželství, nedokážu to pochopit, mě třeba jiní muži vůbec nezajímají a ani nepřemýšlím, jestli se mi líbí, prostě nic.. tak doufám, že se mi nikdy nic takového nestane, mám hrozně hodného manžela, který by si to nezasloužil. Myslím ale, že je to víceméně otázkou vůle.
 desser 


Re: Jsem zamilovaná a nevím co s tím 

(29.3.2010 16:23:43)
Makuško, taky sem o tom nikdy nepřemýšlela, jestli se mi líbí, prostě se mi líbil,nebo ne. Je normální, že se otočím za hezkým chlapem...nevidím na tom nic špatného. A že se zamiluje člověk jinde, i když miluje doma? To prostě přijde, není to o silné vůli, mluvím ze svojí vastní zkušenosti. Ty o tom strašně přemýšlíš a analyzuješ to, ale v reále to takhle nefunguje.
 Tobii 


Re: Jsem zamilovaná a nevím co s tím 

(31.3.2010 9:49:58)
Makusko, já to měla ale stejně. Cizí chlapi mě nezajímali. Takový, co by mi stál za nevěru, se ještě nenarodil~t~ A pak jsem potkala "jeho" a opravdu jsem se mu bránila, vyhýbala jsem se mu (stejně jako kdysi ze stejného důvodu manželovi), ale nešlo to. Snažili jsme se oba, ale nešlo to! Skončili jsme jako milenci. Stále jsem šťastně zamilovaná do manžela a do milence jsem zamilovaná nešťastně~:-D Zní to hrozně blbě, já vím, ale je to tak, no~l~

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.